DMD č. 15. pro 15. 4. 2014. Téma: Poprava pampelišek

Soumrak elfů

Fandom: 
Drabble: 

"Držte se zpátky. Tentokrát neustoupím." Bělovlasý si na podporu svých slov schoval meč zpět na záda.
"Ya, má pravdu, cérko. Tady bys mohla snážej dojít k úhoně. Řikam ti, skov se na vůz, ty kozo." Trpaslík si naposledy přeleštil sekeru. "Já ale ne-utrální, či jakési pindy, zůstat nemůžu, Geralte. Svojí stranu sem si vybral."
"Chápu, Yarpene a rozumím ti. Co nechápu, je, že se elfové nepoučí. Tolik jich už padlo... Veverky, Poštolky... Vzpomeň na precedentní veřejnou popravu zbojníků z Pampelišek. A oni to stále zkoušejí. Stále jsou ochotní položit život za Bílou růži."
Trpaslík se jen smutně usmál. Stmívalo se.

Obrázek uživatele Ampér

Poslední noc

Fandom: 
Drabble: 

Vězení tady na edinburgském hradě je jako všechny ostatní – vlhké, tmavé a plné krys. Dal nás sem uvěznit vévoda z Cumberlandu, ten arciďábel v lidské podobě. Snad jenom samotné horoucí peklo mu pomohlo před půl rokem u Cullodenu. Jak mohlo jeho vojsko odolat útoku našich horalů, v jejichž čele útočil náš klan Pampelišek. A nakonec po bitvě většina našich vojáků zůstala ležet mrtva.
Teď místo vyznamenání od našeho skotského krále Charlese Stuarta nás odsoudili ti prašiví angličtí psi k smrti. Za vlastizradu Skotska – nás, věrné odkazu sira Williama Wallace!

Jediné, v co teď doufám, že naše zítřejší poprava proběhne rychle.

Popravy

Fandom: 
Drabble: 

Za nevlídných dnů během podzimu a zimy probíhala výuka Tobina a Kiho v pevnosti. Ale sotva začalo jaro, přemluvili Arkoniela, aby se mohli učit na louce.

Často se spolu požďuchovali, takže nálada byla různá, ale málokdy smutná nebo vážná. Ani krutá historie nevypadala na rozkvetlé louce tak děsivě.

A když jim Arkoniel vyprávěl o popravách, které následovali po uchvácení trůnu, využil toho Ki k malému představení. Vzal svůj nůž a ladně začal stínat hlavy pampeliškám s podrobným popisem, koho to vlastně odsuzuje k smrti.

Arkoniel tušil, že dnes se chlapci toho moc nenaučí a tak jim dovolil, aby se vzdálili.

Obrázek uživatele kytka

Volné dotazy

Fandom: 
Drabble: 

"Tamyjapánové, pamprésor, moje dotázka zní: jaký ví-znám má poprava pantpelišek?"
"Pampeliška je druh rostliny se žlutými květy," vysvětlil profesor Parkhill, "zatímco poprava je nejtěžší trest, odnětí života. Například poprava oběšením."
"Odblešením?" podivil se pan Matsukas.
"Co sem táhnete popravy," zlobil se pan Schmitt, "dámy na to nemaj žalud!"
"Kaplan nemá serce," naříkala slečna Tarnofská.
"Spojení těch slov je neobvyklé, mohlo by znamenat posečení nebo vytrhání plevele," váhal profesor. "Snad byste nám mohl říci, pane Kaplane, kde jste se s tímto slovním spojením setkal?"
"Mílerad: je to přečítek na nákladáku." Potom pan Kaplan vykroužil na tabuli nápis: "DOPRAVA: p. Ant. PELÍŠEK."

Obrázek uživatele George

"Dej světu sbohem, pampeliško!"

Fandom: 
Drabble: 

„Už je to tady, všichni poslouchejte! Nastal soudný den.“ Tráva se zavlnila, jedna po druhé se z ní vynořovaly krásné žluté hlavy pampelišek a kývaly se ze strany na stranu. Otáčely se a šuškaly si se svými sousedy. Ozývaly se nechápavé, bázlivé i rozzlobené hlasy.
Nejvyšší pampelišky natahovaly krky, aby zjistili, co se děje a předávaly tu zprávu květinám pod sebou. „Je to tak, je s námi konec. Kat se blíží…“
Pampeliška pampelišce potřásala listem, loučily se a dodávaly si navzájem odvahy.

Ozvalo se mechanické vrčení "Dej světu sbohem, pampeliško!"
Všechny pampelišky hleděly vstříc neúprosně se přibližující sekačce na trávu.

Závěrečná poznámka: 

Tak jsem si říkala, jak na svůj odchod z tohoto světa nahlíží pampelišky? Třeba to mají jako Nac Mac Fíglové... a vůbec jak vypadá pampeliščí nebe? :)
Btw. Krutá sekačka!

Obrázek uživatele Eillen

Hostinec U Bídáka XXII

Úvodní poznámka: 

Drabble obsahuje vulgární výrazivo.

Drabble: 

Kruege seděl u stolu a nevěřícně koukal na talíř, ve kterém plavaly žluté květy.

"Bídáku, je tohle doufám vtip!" zařval přes lokál.

"Když se ti to nelíbí, tak mi polib prdel," zavrčel Bídák.

"Tuhle sračku ani pivo nezachrání. Mě by jen zajímalo, co ti ty kytky provedly, že ses rozhodl je popravit a připravit z nich tuhle šlichtu," stěžoval si dál Kruege.

"Neser mě. Sám sis řek o dietí žrádlo, tak tady ho máš. Taky ti můžu zamezit přísun piva. To tvoje panděro to stejně potřebuje," odsekl mu Bídák.

"Ale proč pampeliškovou polívku?" posteskl si Kruege a nabral první lžíci.

Obrázek uživatele Zuzka

Zlato v očích

Drabble: 

Lady Anne se kochala pohledem na pozlacené louky u řeky. Věděla, že bude muset ta kvítka nechat setnout, než se stanou stříbrem. Ale v dnešním slunci byly překrásné.
Na druhý den se podivila. Pampelišky citelně prořídly. Vykročila do ranního salonku.
Chodba galerie zářila desítkami sluníček. Husté huňaté kytice nahradily sofistikované kompozice.
"Synu, co jsi to provedl s květinami?" pohlédla přísně na mladého pána, zatímco si podávala džem.
"Mamá?"
"Ty pampelišky všude. Jsou krásné. Ale Reynoldsová bude řádit."
"Pampelišek jsem se nedotkl, mamá." Nezpochybnitelně pravdomluvný, nemělo cenu pochybovat.
"Maminko...," pípla maličká Georgie.
Nosík měla žlutý, šaty už nikdo nevypere. Nevinná vražedkyně.

Obrázek uživatele neviathiel

Ze zahrádky

Drabble: 

Ingredience pro tento recept je ideální opatřit za slunečného dopoledne, ještě než oschne ranní rosa.
Natrhejte několik pampeliškových květů. Poté mnohem více pampeliškových listů. Mohli byste použít i rukolu, ale to pak musíte dojít do obchodu.
Zelený salát není tak zábavný jako barevný. Nasbírejte ještě několik jahod a jahodových listů.
Doma nasekejte pampeliškové listy. Jahody nakrájejte na malé kostky. Přidejte jahodové listy a promíchejte v míse. Část salátu můžete oddělit pro býlo- či všežravé domácí mazlíčky do jejich misky.
Salát určený pro lidi lehce dochuťce medem a kapkou olivového oleje a případně kapkou limetkové šťávy. Podává se ozdoben pampeliškovými květy.

Závěrečná poznámka: 

V původním receptu je rukola, limetková šťáva a ještě i sůl. Množství soli si netroufám odhadnout a pampeliškové listy jsou dost kyselkavé samy o sobě, limetku proto dává jako volitelnou.

Obrázek uživatele Dangerous

Buřeň

Úvodní poznámka: 

Opravdu se omlouvám, že jsem to napsala. Je to hnusný a dosahuje to inteligence komentátorů na Novinkách.cz apod. Obsahuje to lidskou blbost, úzkoprsost, předsudky a předávání těchto hrůz svým potomkům.
Níže zmíněné názory rozhodně nepodporuji, to snad víte.

Drabble: 

„Kubíku, pamatuj si, nejsou nic buřeň, prostě jenom plevel, kterej proniká všude tam, kam nechceš. Máš všechno spořádaný a najednou bum, vyraší jedna a za chvíli jich tam máš jak naseto. Někde jim zkoušej sekat ty jejich hlavičky, dobrý nápad, ale to nefunguje, musíš je vyrvat i s kořenem. A jak vypadaj! Nejdřív takový sluníčkový parády, ale šáhneš na ně a potřísní tě bílým svinstvem. Když jsou starý, že je i vítr odfoukne, to jsou nejnebezpečnější, svoje semena šířej všude, třeba na hřišti, kde si hrajou malí kluci jako ty.“
„Ale já mám pampelišky rád…“
„Jaký pampelišky?! Říkám buzny přece!“

Obrázek uživatele Lady Vader

Květinový den

Fandom: 
Drabble: 

Darth Vader vyšel před císařský palác, když vtom se ozvalo:
„Nechť jsou všechny bytosti šťastny.“
Vader se musel sklonit, aby zjistil, komu hlásek patří.
Malá holčička mu podávala pampelišku.
V druhé ruce jich držela celý svazek.
„Nechť jste šťastný i vy, pane,“ zašvitořila.
Vader zavrčel.
Nesnášel tyhle bláznivé nápady.
Všelidové veselice, pouštění draků, veřejné bruslení, rozdávání kytiček.
Úderem Síly vyrazil holčičce kytici z ruky.
„Odejdi!“ zaburácel.
Jediným dupnutím proměnil pampelišky ve žluté fleky.
Dívenka polkla slzy: „Rozšlapal jste štěstí, pane.“
Vader couvl o krok.
Prstíkem ukázala na rozdupané kvítky, které už nikoho nepotěší:
„A nejen sobě, ale taky dalším lidem.“

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Láska pod kůží

Fandom: 
Drabble: 

„Tak, sundat tričko, mladíku. Šup, šup, nemáme na to celý den.“
Bez otálení poslechl a zachvěl se pod tíhou hodnotícího pohledu.
„To jako vážně?“ zeptala se a povytáhla obočí.
Mladík okamžitě zčervenal.
„Když ona byla botanička.“
„Ale pampelišky?“
„Takové věci se jí líbily.“ Pokrčil rameny.
„A kde je teď?“
„Utekla s chlapem jménem Květoslav,“ povzdechl si smutně.
Chvilku ji mlčky pozoroval, jak si připravuje nástroje.
„Bude to bolet?“
„Ne víc než ten rozchod.“
„Přijdu si jak na popravě.“
„Ale jděte, mládenče. Máte celý život před sebou a až vám z hrudi odstraníme to hloupé tetování, budete se cítit mnohem lépe.“

Obrázek uživatele Elrond

Pánovy rozmary

Fandom: 
Drabble: 

Elrond se procházel po nově postavených prostorách svého panství. Probíhaly už jen dokončovací práce na výzdobě. Tesaři, štukatéři a kameníci zdobili stěny, stropy a zábradlí. Spokojeně prohlížel propletené větve kopírující žebra kleneb, břečťan plazící se nahoru po sloupech, kružby v oknech ve tvaru květin, dřevěná zábradlí tvořila mříž z propletených stonků. Všechno vypadalo jako živé.
Pozdravil řemeslníka, který právě tvořil na stěnách dlouhý řetěz květin. Elrond se na ně pečlivě zahleděl.
„Tohle jsou pampelišky?“ zeptal se.
„Ano, pane,“ potvrdil umělec.
„Ty musí pryč, mám na ně alergii. Dejte místo nich růže nebo lilie.“
Elf si povzdechl a seškrábl vlhkou omítku.

Obrázek uživatele Maladi

O Anakinovi

Fandom: 
Drabble: 

Když vyrostl z chlapce v mladíka, byl to už pěkný zmetek. Choval se jako každý pubertální klacek. Chtěl do všeho mluvit a naneštěstí za jeho nitky tahal ošklivě mocný člověk. To pohánělo jeho vzdor vůči mentorům. Ale jeden okamžik vyvstává před očima víc než jiné. Ten na té louce, kdy během romantických řečí trhal hlavičky pampeliškám. Tam se prozradil. Od toho už byl jenom krůček k utínání hlav malým dětem. Měl umřít v lávě. To, co z něj zbylo, už nikdo neměl lepit dohromady. Mělo to zůstat mrtvé tam na Mustafaru. Galaxie by bez něj byla lepším místem k žití.

Obrázek uživatele estriel

Weeding out

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Anglická drabble je dneska typu BJB (i když o body mi nejde)... holt pampelišky úspěšně popravíš jen jednou.

Drabble: 

They called themselves The Dandelions, after the flower.

They believed in obsolete values - like equality, freedom of speech, like justice and peace. They were rebellious women who had forgotten where their place was. Or maybe they were pitiful creatures whose husbands and brothers hadn’t taught them right, whose families failed in their duty to instill in girls the understanding that their role in society is to obey and bear children.

They called themselves after a weed - and like weed they had to be taken out before they could take root and cause serious damage.

Every last Dandelion is gone now.

Císař Růže

Fandom: 
Drabble: 

Císař Nebeská Růže seděl na svém trůně a byl rudý až po konečky listů. Rudý vztekem.
"Cože se to opovážili?" rozkřikl se na generála Kopretinu a listy se mu třásly zlostí, "jak si mohou luční květiny dovolit nesouhlasit s mojí božskou vládou?"
"Ale pane, oni jen tvrdí, že se s nimi nezachází stejně jako s ostatními obyvateli vaší slavné říše."
"Snad se svými soukmenovci nesympatizuješ?" podíval se císař ostře na generála.
"To ne, císaři. Jsem váš věrný služebník."
"Dobře," usmál se vládce temně, "luční kvítí je ošklivé a méněcenné. Jdi a poprav nějaké pampelišky, ty jistě celou tu vzpouru vedou."

Obrázek uživatele Wee-wees

Löwenzähne

Fandom: 
Drabble: 

Přespali jsme na louce u zbořeného statku. Poblíž stál opršelý kámen, snad hraniční. Lipka, ani nevím proč, na něj položila věneček pampelišek.

Ve snech mi duněly motory bombardéru a probudil jsem se s hlavou plnou nějakého německého říkadla.

Pokračovali jsme do Větřné, kde jsme točili rozhovor s místní pamětnicí.
„To víte, že tady byli Němci. Z toho směru odkud jdete, to byl jejich statek, U Pampelišek. Měli dvojčata, takové střapaté blondýnky. Jejich otec byl gestapák. Ještě, než je odsunuli, ty holčičky zmizely. O pár let později se našly na louce dvě kostřičky. Aspoň kámen jsme tam postavili.
To víte, válka..."

Obrázek uživatele Runt

Oběť

Fandom: 
Drabble: 

Lidově se tomu říkalo „poprava pampelišek“, nikdo by se ale neodvážil tuto tradici nebrat vážně, nebo jí dokonce vzdorovat. Oběti bohům byly naprosto nezbytnou součástí života tohoto města. A bůh slunce, který nad nimi každý den držel svou ochranou ruku, si zasluhoval oběť nejvyšší.
Každý rok v tento den bylo pět panen v bílém rouchu s pampeliškovými věnci na hlavě vysláno do pouště, kde s nimi tento krutý bůh mohl naložit, jak uznal za vhodné. Říká se, že těm, které toho byly hodny, bůh daroval život a mohly se vrátit ze jeho svatyně ke svým blízkým. Pokud přežily cestu pouští.

Obrázek uživatele Ginger

Jako bumerang

Úvodní poznámka: 

Pampeliška je dětský květ...

Drabble: 

Kolik mladých si představovalo, že ten slavný rok přinese změnu.
Čekali něco okamžitého, hmatatelného, viditelného. Hned.
První drobečky nejistoty však přišly až po dlouhých a prozapomínaných patnácti letech, když po žádné bujaré párty nedošlo k "nehodě".
Mnoho nedočkavých slečen znervóznělo, když se jim ve dvaceti nedařilo počít.
Kolem pětadvacátého roku se nepochopitelným fenoménem konečně začali zabývat vědci. Starší ročníky stárly a jejich děti čekal osud všech dětí nového věku. Nikdo nevěděl, zda jde o trest, chorobu nebo degeneraci. Výzkum nepřinášel výsledky. Děti nového století byly neplodné.
Na oslavy roku 2000, kdy všechna náměstí světa pokryly květy vytrhaných pampelišek, nikdo nevzpomněl.

Závěrečná poznámka: 

Snad v tématu. Nápad se prostě nedal.

Obrázek uživatele Erys

Pokus o návrat

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Obávám se, že tohle už napsal i někdo jiný; pokud tomu tak je, omlouvám se.
Nestíhám číst, doufám, že o víkendu zas poskočím.

Drabble: 

Utrhne pampelišku, pak další a další.
Valí se na ni spousta starostí a ona nemá jak utéct.
Splétá utrhané pampelišky do věnečku.
Jako děti pletly pampeliškové věnce často.
Zvládla začátek, ten je vždycky nejtěžší.
Pak s věnci ve vlasech běhaly po rozkvetlé stráni.
Na pokračování má dávno správný gryf.
Hrály na babu, metaly hvězdy v trávě.
Kupa žlutavých pampelišek se vytrvale zmenšuje.
Ze stvolů zbylých pampelišek dělaly píšťalky.
Musí ještě nepokazit závěr, spojit oba konce.
Ty chvíle byly nádherné a plné štěstí.

Natěšená si nasadí věneček na hlavu a rozběhne se.
Jenže pocit štěstí z dětství se nedostaví.
Věneček zahodí.

Obrázek uživatele Demis

Promlčení dluhu

Úvodní poznámka: 

(1942 AD)

Drabble: 

„Schnell, schnell!“ řval esesák na průvod zlatovlasých postav, které se v okovech postavily do řady proti vysoké zdi. Noční obloha byla zatažená a snášel se z ní mohutný liják.
Popravčí četa stála pod stříškou, aby na ni nepršelo, a s puškami u brad mířila na podřízenou, osmičlennou rodinu.
S úderem blesku se objevila na zídce silueta postavy v kabátě.
„Halt!“ rozkázal esesák postavě a několik pušek se otočilo tím směrem, „nestrpím, aby někdo narušoval popravu té židovské špíny Löwenzahnů!“
„Vůbec se nenechte rušit, Herr SS-Obersturmführer,“ vycenil neznámý špičáky v úsměvu. „Jen jim něco dlužím a těším se, že už nebudu.“

Obrázek uživatele Azereth

Žár

Úvodní poznámka: 

Vím, v originále to bylo úplně jinak, ale... k tomuhle tématu... :)

Drabble: 

Slunce stálo vysoko na obloze.
Zářilo. Žhnulo. Pálilo v místech duše, tam, kde už zbyl jen popel.
Vlekli ji na popraviště. Tváří v tvář smrti byla stejně krásná. Nebo možná ještě krásnější.
Ta bronzová kůže. Ty tmavé vlasy. A oči. Nožky tancující při obyčejné chůzi. Nikdo je nikdy neměl. A míti nebude.
Oprátka se ladně komíhala ve vzduchu.
Už ji utáhli. Už ji nasadili na úzký krček.
Na té chvíli bylo něco zvráceného a zároveň fascinujícího.
A pak se sluneční paprsky odrazily od cikánských penízků okolo sukně a ve vlasech. Zlatavé odlesky. Třpytivé krásky. Tisíce pampelišek.
Které on nikdy neutrhne.

Závěrečná poznámka: 

Opět Frollo. Asi se toho nezbavím. :)

Obrázek uživatele estriel

Na procházce

Drabble: 

Lány pampelišek, jedovatě zelená barva jarní trávy a chladnej větřík; v letních šatech tě zebe, ale nemohla ses dočkat. Honzík ti zírá na prsa, oblékla sis jen tenoučkou podprsenku.

Dojdete na konec polí, až k lesu - čas tak akorát vrátit se do soumraku. Vykročíš zpátky.

“Zuzano...” řekne Honzík dotčeně.

“Pojď, už je pozdě,” odpovíš.

Honzík tě popadne za paži a najednou se válíte v trávě. Ty skvrny ze šatů už nedostanu, mihne se ti hlavou. Honzík neposlouchá, když ho prosíš, ať toho nechá - rukou ti ucpe ústa, druhou serve kalhotky.

Země studí, jak tak ležíš mezi popravenýma pampeliškama a pláčeš.

Obrázek uživatele Aveva

Senoseč

Fandom: 
Drabble: 

Na trávě leží rosa. Žnec si píská. V pravidelném rytmu podsekává stébla a stonky. Na konci louky vytáhne brousek, namočí ho do stružky pod lesem a kosu přebrousí.
Když stoupající slunce vysuší všechnu rosu, sedne si žnec pod planou jabloň a spokojeně přehlíží pokosenou louku.
K polednímu přijdou dvě smějící se děvečky a schnoucí trávu obrátí. Než padne večerní rosa, přijdou ji zkopenčit. Ráno až rosa vyschne, zase seno rozhodí. Do tří dnů z louky zmizí.
Stébla, stonky, lístky a listy, které zbyly, jsou krátké, krčí se při zemi. Ale to důležité zůstává. Kořeny. A nic jim nebrání v růstu.

Obrázek uživatele Iswida

Poprava pampelišek

Fandom: 
Drabble: 

Bylo až neuvěřitelně krásné počasí a větší část Bradavic se potulovala po pozemcích. On se nepotuloval. Chodil sem pravidelně. Seděl zády opřený o strom a líně kolem sebe máchal hůlkou.
Kouzla ho fascinovala. Nejbližší mu byla přesnost a komplikovanost lektvarů, ale neomezoval se na ně. Studoval teorii kouzel. Nepřestával se podivovat nad způsobem, jakým určité slovo a pohyb transformují strukturu okolního světa. Experimentoval.
„Sectumsempra,“ sykl a hůlkou provedl krátký sekavý pohyb směrem k nejbližší pampelišce. Žlutá hlavička se skutálela do trávy. Fungovalo to perfektně. Pokusil se popravit několik dalších pampelišek neverbálně. Jednu za Blacka, jednu za Pottera, jednu za vlkodlaka.

Obrázek uživatele Bilkis

Invaze

Fandom: 
Drabble: 

Ten večer se na louce sešla smetánka. Bledé bledule, jasně žluté blatouchy, ještě žlutější pampelišky, dokonce poslední petrklíč toho roku. Bylo jaro, všichni byli v jednom květu, třpytili se v měsíčním svitu.

Ten večer se v lese formovala odbojná skupina. Křídlatky, akáty a netýkavky. Ty se s nikým moc nebavily, ale přišly. A pak tu byl ON. Bolševník. Velkolepý ve své obří výšce, jasně zelený. A především výmluvný.

„Již nebudeme trpět ve stínech lesa! Vyjdeme do světla!“ burácel tak, až se netýkavky choulily jedna k druhé. Ale kývaly.

Dali se na pochod a zmasakrovali vše dobré, co na louce kvetlo.

Závěrečná poznámka: 

Masakr na nevinných je vlastně takový druh popravy, ne? O:)

Obrázek uživatele Danae

Rukojmí

Fandom: 
Drabble: 

Téměř neslyšné zasvištění zarazilo muminkovu maminku přímo uprostřed rozkvetlé louky. Vzápětí se jí k nohám snesl odseknutý květ pampelišky. Přidřepla si. Mezi stébly trávy spatřila malou Miu třímající v rukách štupovací jehlu.
“Copak tu děláš?”
“Už je jaro, a on se pořád nevrací!” vyprskla malá Mia. “Sedávala jsem mu za kloboukem a zpívala si s jeho harmonikou. Chci mu tam sedět zase!” píchla jehlou do vzduchu. “Má rád pampelišky,” dodala pomstychtivě. “A tak za každý den, kdy se nevrátí, přijde jedna o hlavu!”
“Mazaný plán,” řekla maminka s vážnou tváří. Zjevně to nebyl jen muminek, komu se stýskalo po Šňupálkovi.

Obrázek uživatele Simbacca

Mučení mícháním

Úvodní poznámka: 

(20 BBY)

Drabble: 

Simbacca se procházel po pralesní mýtině a trhal pumpelišky, což je něco jako pampeliška, takže není třeba do vesmíru Star Wars zavlékat invazivní koniny.
Sbíral je proto, aby mohla Jessica vyzkoušet recept na pumpeládu z nové kuchařky. A pumpeládu on měl moc rád, ještě víc než sekanou, zmrzlinu, škvarky, nerfburgery, trenčianský párok s fazuľou, jumeládu, modrý bantí pudink nebo ty kameny z Tatooinu.
Už měl kytek plný košík a prakticky cítil vůni dobroty, když mu došlo, kam je nese. A co s nimi ta ženská asi provede, když zvládá přesolit bublaninu.
A tak je radši sežráním na místě humánně utratil.

Obrázek uživatele Polda a Polda

Sena

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Varování: Obsahuje drastické záběry.
Obrázek uživatele Sindual

Umíráme pro cizí bitvu

Fandom: 
Drabble: 

Den byl poklidný. Zářivě žluté pampelišky se kývaly sem a tam. S hlavami u sebe si šepotavě sdělovaly, že se potkají zase zítra, že prý má být ještě lepší počasí než dnes.
A pak, sotva pár desítek minut před západem slunce, se to stalo. Rozkvetlým paloukem se přehnaly čtyři páry chlupatých nohou. Pampelišky zadržely dech a nevěřícně zíraly na masakr ve svých řadách. Než se ale stihly vzpamatovat, prohnaly se přes ně ještě čtyři černá koňská kopyta.
Pampelišky zasténaly a s hrůzou svinuly své květy. Jim bylo jedno, kdo bude nebo nebude Temný pán, tak proč kvůli tomu měly umírat?

Obrázek uživatele Nightie

Na zahradě pro republikány není místo

Fandom: 
Drabble: 

Nejvyšší soudce Břešťan se rozhlédl po shromážděných obyvatelích Zahradního království. Rostliny zvedaly poupata nad ramena, aby se mladí poučili a stromy se nakláněly co nejvíce, aby z toho taky něco měli. Dvě pampelišky stály spoutané u skalky a z každé strany měly šípkového vojáka.
Břešťan si odkašlal a rozvinul list s rozsudkem.
„Obyvatelé zahrady! Pohleďte na zrádce pampelišky a poslechněte si o jejich zločinu. Tito zlotřilci se snažili otrávit Růžového krále a královnu za pomoci Roundupu! Proto se odsuzují k trestu stětím! Nějaká poslední slova?“
„Smrt tyranům! Ať žije republika!“ Vykřikla jedna pampeliška hrdě.
Břešťan si povzdechl
„Popravčí, vykonej rozsudek.“

Stránky

-A A +A