Tahle tvoje potrava, to je vážně poprava,
lépe možná louskat šišky nebo sežrat pampelišky.
Že ta žena věrná byla slovu svého chotě,
šla nasekat pampelišek v učiněné slotě.
Na kost zmoklá, ale šťastná, vařila je v hrnečku,
místo vděku její drahý zlomil o ni vařečku.
Lítostivě, nechápavě, ptaly se dvě kukadla,
proč drahého při večeři taková zlost popadla.
Že je hloupá pochopila z jeho zlostných řečí,
situaci nevyřeší tím, že tady brečí.
Zašla tedy do lesíčka, poprosila víly,
by rozumu v míře malé pro ni přikouzlily.
Vílám hnedle zželelo se téhle nešťastnice,
růžové jí brýle sňaly, nežila s ním více.