Ještě jednou ho donutili vlézt do provizorní loďky. Předvedl, jak se loďka převrhla a vše, co mu právníci poradili, aby udělal. Zopakoval už naučený scénář o tom, jak se Roberta topila, ale on už ji nemohl zachránit. Jak se dostal na břeh a utekl.
Porota pokyvovala hlavami. Nejspíše ani neposlouchali. Všichni byli předem proti němu. Vinný byl, to přiznal. Ale o tom už tento soud nebyl. Kromě přítomné presumpce viny tu byl také ten fakt, že elektrické křeslo bylo trochu moc.
A tak se slyšení opakovalo ještě několikrát, aby se nerozhodná porota naklonila k humánnějšímu řešení.
Stejně to bylo marné.