Farma zvířat

Obrázek uživatele Hippopotamie

Čtyři nohy dobré

Drabble: 

"Zvířata!
Už si nikdy nenecháme sedřít naše ztrápené, zkrvavené hřbety bičem člověka. Nyní totiž nejsme soumaři, ale soudruzi. Naše záda se nebudou prohýbat pod cizím majetkem, ale budou hrdě nosit náklad, který patří nám, společně. Kopýtka už nebudou zoufale klouzat bahnem, nohy se nebudou podlamovat, naše v olovo ztuhlé svaly budou pracovat, sice tvrdě, ale jen pro dobro naše a našich mláďat …“
„Ten má co mluvit,“ podotkla kočka. „Pokud vím, byl krmným vepřem, celý život proválel u korýtka.“ Konec její námitky však už nikdo neslyšel. Přehlušilo jej písklavé chrochtání, ke kterému se připojila ohromná vlna chrochtavého nadšení a aplausu kopýtek.

Obrázek uživatele Lee

Za co ses směnil

Drabble: 

Vůz odjížděl a Boxer pochopil. Viděl svou tragédii v očích, které se dívaly za ním. Nebyl to pohled naděje, ale pohled, jakým se díváme na umrlce, pohled hrůzy. A najednou na chvíli jako by pronikl do podstaty své tragédie. Nebylo to v tom, že jel na smrt, ne. Všichni umíráme, všichni za něco směňujeme svůj život. Tragické bylo to, že miloval, až do smrti miloval, co nemělo být milováno, co nemilovalo, co jen požíralo. Na chvíli spatřil stín smrti visící nad farmou zvířat a rád by zmařil všechnu práci, kterou vložil do tohoto temného znamení, ale bylo příliš pozdě. Ach.

Závěrečná poznámka: 

Nedávno jsem opět pročítala Citadelu, takže za název tohoto drablátka vděčím samozřejmě Exupérymu.

Obrázek uživatele Lejdynka

Jak dlouho vydrží ten klam?

Fandom: 
Drabble: 

Je podvečer, příjemný, teplý. Vzduch je prosycený vůní sena, včely bzučí. Ale med nikdo nesbírá.

Panstvo nepohodlně posedává na vyřezávaných židlích, u prostřených stolů, politých ubrusů, zbytků z hostiny.

Oslavují úspěch. Prodali všechny masové přebytky, všechna vejce, všechno obilí. Nikdo se již nevzpouzí. Krávy dávají mléko, slepice snáší, koně těžce pracují na poli.

"Tak, a teď tanec!" zavrávorá velitel.

Těžkopádně se točí dokola, kymácejí se, přepadávají ve svých parádních uniformách od bláta, šlapou po zbytcích z večeře, raději by žrali z koryt, raději by pili vodu, než víno. Ale takhle to lidé dělají.

A oni jsou jako lidé. Jenom rovnější.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele akai

Marnost

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Drabble: 

Ne, to ne! Nemohla to být pravda!
Pak se podívala na Benjaminův vážný výraz, na zoufalství v jeho tmavých očích, a všechno to na ni naráz spadlo.
Boxera odváží na smrt.
Na smrt.
Ne!
Napjala své staré svaly, opotřebované klouby zapraskaly, jak na ně vyvinula příliš velký tlak. Zoufale začala volat jméno svého druha, toho hloupoučkého koně, co každý den pracoval do setmění.
Kára nabírala na rychlosti.
Rozum jí říkal, že ji nemůže dostihnout, že se nemá ani snažit.
Pak se ale zevnitř vynořila Boxerova hlava.
Jenomže jeho boj dostat se ze zavřené káry byl stejně zbytečný jako její běh.

Závěrečná poznámka: 

Protože na tak dokonalé téma jako je Farma zvířat a obzvláště Boxerův konec se nedá napsat jenom jedno drabble. Musím říct, že jsem se pomalu rozbrečela i při samotném psaní...

Obrázek uživatele akai

Mlýn

Drabble: 

Nespokojeně sledoval, jak Boxer s předstíranou lehkostí nosí nové a nové kameny. Levé zadní kopyto mu nepřestávalo krvácet - jak by taky mohlo, když jej pořád takhle zatěžoval? - a na to přední zase viditelně kulhal. Kameny na jeho hřbetě se zdály pomalu větší, než byl on sám.
A přesto nepřestával.
Benjamin si povzdechl.
Přál si něco udělat. Klidně ho třeba praštit po hlavě, aby se konečně vzpamatoval. Aby si uvědomil, že nový mlýn není hodný toho, aby se on udřel k smrti.
Jak výstižné jeho myšlenky byly si uvědomil až když viděl odjíždějící káru s velkým nápisem "Koňský řezník a klihař".

Závěrečná poznámka: 

Protože Boxer byl naprosto nejúžasnější, nejsmutnější charakter z celé knížky.

Obrázek uživatele Locklear

Vůdce

Drabble: 

Není to tak dávno, co zvířata sklesle pozorovala hostinu prasat a lidí a s hrůzou zjistila, že už nelze poznat, kdo je kdo. Farma zvířat byla dávnou minulostí – šťastnou, ale blednoucí vzpomínkou, kterou nahradila Panská farma, kde prasata vládla tvrději než dříve lidé.
Ale naděje nezemřela. Zvířata se v noci tajně scházela a plánovala.
Právě tuto noc měl přijít, konečně se ho podařilo přemluvit. Rozeného vůdce, tvrdého, nemilosrdného. Sjednotí je a povede do boje proti prasatům i jejich psům.
Vrátka chlíva zaskřípala, objevila se menší silueta. Střihla uchem, přehodila mrkev z koutku tlamy do druhého a představila se: „Jsem králík.“

Obrázek uživatele Lejdynka

Všechna zvířata si včera byla rovna

Trpěla zvířata, otroci zbaveni důstojnosti.
Bez hlesu, hlasu, bez pozvednutí koňských očí.
Bez pře, bez přání.
Jen dívali se, divili se mlčky, divili se někdy, kam zmizela jejich svoboda.
Bojovali přece za ni.
Ne?
Už neviděli, nevěděli, netrápili se.
K čemu také stesk? Lidského tyrana svrhli a nastoupil nový, zvířecí, na jeho místo.
Pán byl ‚mrtev,‘ a tak tedy žil nový pán, jako prase v žitě si žil
a prase v žitě to bylo.
A nikdy nikdo nemyslel na to, že svoboda je na dosah ruky, tlapy, kopyta.
Nikdo nemyslel, nepomyslel na to, že –
- že vražda na tyranu není zločinem.

Zápach

Tak jsem si dneska opět přečetla Farmu zvířat a cosi mi nedalo, abych si nedomyslela ještě kousek. :)
Fandom: Farma zvířat

„...Soudruzi, tady to páchne! A víte čím to páchne, soudruzi, víte to?“ kvičel Pištík na celý dvůr, až se mu třáslo všech pět brad. Zvířata stála rozestoupená kolem něj a se sklopenýma ušima naslouchala.
„Zradou a podlostí. Což se neslučuje s principy animalismu! Ten ohavný puch je všude kolem vás...“
„To ty páchneš!“ zaržála rozčilená Molina, která ještě dnes z domu cítila pach alkoholu. „To prasata se neslučují s principy animalismu. Soudruzi, za Boxera!“ divoce ze sebe vyrazila a srazila prase kopyty. Ostatní zvířata se k ní přidala a společnými silami vyháněla prasata z farmy za sborového zpívání Zvířat Anglie.

Rok: 
2011
-A A +A