DMD č. 28. pro 28. 4. 2014. Téma: Sněz mě

Obrázek uživatele angie77

Vybrané lahůdky

Fandom: 
Drabble: 

Vypotáceli se ven a zmateně mžourali do sluníčka.

„Jak dlouho jsme tam byli?“ zeptal se Hawkey.
„Jestli je čtvrtek, den a půl,“ zaskuhral B.J.
„Je sobota,“ upřesnila Margaret.
„Proplatí nám strýček Sam přesčasy?“
„A práci v noci?“
„Co myslíte?“ zavrtěla hlavou. „Pojďte radši do kuchyně, mám hlad, že bych polykala hřebíky.“

O chvíli později seděli u stolu a znechuceně hleděli na hnědavě-zelenou hmotu natřásající se na tácech.

„Hřebíky by byly mnohem lepší,“ usoudil B.J.
„Taky bych řekla,“ přikývla Margaret.
„Hm… tohle bychom asi měli sníst co nejrychleji. Jinak to možná oživne a sní to nás…“ zašklebil se Hawkey.

Obrázek uživatele Quiquilla

Oáza mezi močály

Úvodní poznámka: 

Jsem moc velkej úchyl, když mi až po několika hodinách přemýšlení došlo, že se v tom drabble nemusí jíst jen lidi? :D

Drabble: 

"Kdo kdy slyšel o omeletě bez hub?" zeptala se houba a nechápavě zakroutila kloboučkem.
Tonda se ale jen zasmál. "Vás jíst nebudu."
Ještě nějakou dobu trvalo, než se jim podařilo ho přemluvit. Mezitím už dorazila i Veronika.
Proti omeletě protestovala jen chvíli. I voda z močálu jim najednou připadala jako nejchutnější víno.
Pak přišel na řadu odpočinek. Oba byli vyčerpaní a písnička, kterou houby zpívaly, působila jako ukolébavka.
Už si ani nevzpomněli na to, co jim víla kladla na srdce.
Položili se do měkké trávy a slastně zavřeli oči.
A pak přišla noční můra. Ze které se už neměli probudit.

Obrázek uživatele Kilián

Školní jídelna

Fandom: 
Drabble: 

"Hele, karbanátku, kdo je tamhleten kus pórku? Je nějak moc rozjařený. Asi neví, co ho čeká," promluvila špageta na karbanátek.
"Asi neví, ale přece jen, on má největší šanci na přežití," odpověděl karbanátek.
"Jak to myslíš?" zeptala se nechápavě špageta.
"No, špagety mají skoro všichni rádi, masové karbanátky taky, ale pórek? Zeleninu jako pórek skoro žádné dítě nemá rádo," odpověděl.
"Hele, a myslíš, že to dělá schválně, protože ví, že ho nikdo nechce sníst?"
"Podle mě... Už nás nabírají... Podle mě pokřikuje "Sněz mě! Sněz mě!" aby si z nás udělal srandu."
"Ale, bohužel má smůlu."
"Jo, nandali nás dospělému..."

Obrázek uživatele Laskonka

Fandom: 
Drabble: 

Jsem Laskonka, laskám vaší mysl.
Jsem vaše soukromá neřest, jsem cukr s cukrem v cukru. Budete se bránit, budete ještě rozumní, pak si mě ale narvete do chřtánu a budete se slastně dusit šlehačkou a já vás budu slastně dusit šlehačkou. Pochovám vás.
Jsem Laskonka, laskám vás a vaše smysly a ničím vaše iluze svou skrytou hořkostí. Vsáknu se vám do těla.
Čekám tu na vás, tak dělejte!, snězte mě!
Jsem pěkně macatá, slaďoučká, jsem vaše láskyplná maminka i váš láskyplný milenec. Jsem vaše poslední představa, než usnete, jsem vaše výčitky, když se probudíte.
Jsem Laskonka, pomlaskávám vám do ouška.

Obrázek uživatele may fowl

Morfium málo

Fandom: 
Drabble: 

Jeden čas jsem žil v britském drogovém doupěti. Netuším, jaký měli matroš, ale potlačil všechny moje choutky a nahradil je nutkavými halucinacemi o trolech a létání.
Představoval jsem se pod různými jmény, ale oni mi zatvrzele říkali Cede. Fajn časy, dokud mě jeden prcek nešťouchnul větví do oka.
Návrat domů a do reality byl tvrdý jako svaly na mém břiše.
Nasadil jsem morfium a imidž. To mi prospělo.
Pak přišlo jídlo. Sice hodně vzdychalo, olizovalo si rty a mávalo vlasy, ale jídlo. Sakra jídlo. Když mluvila, znělo to jako „Sněz mě. Snězměéé snězmě sněz, ham?“
Že já ji radši nesežral.

Závěrečná poznámka: 

Podobných storek už tu bylo dost, snad jsem žádnou nevykradla.

Vezmi si mě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Kdo by odolal? - http://www.sosaci.net/node/12394
a na Osudovou chybu - http://www.sosaci.net/node/12469

Drabble: 

Nagini mrtvá byla, ale druhý had ještě ne. Což se ukázalo jako problém, když se do místnosti vřítil Temný pán, rozzuřený ze ztráty dalšího horcruxu…

Jedním mávnutím hůlky je spoutal. Druhým zastavil přívod jedu. Třetím odstranil akvárium. Začal si se samcem syčivě povídat.

Lucius zoufale přemýšlel, jak zachránit Narcisu. Bylo jasné, že tohle Pánovi nevysvětlí. Že nejspíš vůbec nedostane příležitost něco vysvětlovat…

„Zabij ji!“ zavelel Temný pán a zároveň uvolnil tišící kouzlo, tohle si chtěl vychutnat.
„Ne!“ zaječel Lucius, když se had sunul k Narcise. „To já za všechno můžu. Narcisa o ničem nevěděla. Nech ji žít. Prosím…“
„Sněz ji!“

Obrázek uživatele Rorico

Do trpaslíka nekousej

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dějově tento drabble navazuje hnedka přímo rovnou na moje poslední dílo na téma raději zemřít než se ženit.

Drabble: 

Vojska se střetla s divokostí typickou pro obě strany a vzápětí už zuřil tuhý boj.

Drokki standardně bojoval v první řadě, Brogo za ním však nijak nezaostával a snažil se k němu procpat.

Náhle se přes hlavy bojovníků mihly stíny a několik skřetů přeskočilo doprostřed řad trpaslíků. Jeden přistál přímo na Brogovi, srazil ho k zemi a snažil se mu zakousnout do krku. Zřejmě déle nejedl...

"Sežer tohle!" zavrčel Brogo, nadzvedl skřeta a do hlavy ho udeřil sekerou. Skřetovi zuby vyletěly z tlamy.

Brogo se ihned vyškrábal na nohy a stanul po boku kamarádů v první řadě. Boj zuřil dál.

Obrázek uživatele Eillen

Touha

Drabble: 

Poslední měsíc byl pro Kruegeho utrpením. Dieta, kterou se dobrovolně rozhodl držet, už mu pomalu, ale jistě, začala lézt na mozek. Kdykoliv procházel kolem otevřených oken a cítil nádhernou vůni pečeného masa a vařených brambor, mohl se zbláznit. Stokrát denně si říkal, že na nějakou dietu může vysrat. Ale stejně ho něco nutilo, aby vydržel. Vždyť jsou to jen tři měsíce. To přeci musí dát.

Jeho odhodlání se však bortilo s každým servírovaným jídlem. Něco tak neskonale hnusného svět snad nikdy neviděl. Začalo to nechutnou pampeliškovou polívkou. Jak rád vzpomínal na nutrii, která jako by mu říkala, ať ji sní.

Obrázek uživatele Wee-wees

To máte za to

Fandom: 
Drabble: 

Podívejte, nemůžete mi to mít za zlý. Já chci v podstatě jenom spravedlnost. Každej přece ví, že pohádky mají dobře skončit. Dobře! Skončit!!
A jak jsem dopadl já? Nejdřív si na mě brousil zuby dědek, pak jsem sotva pláchl zajícovi, funěl na mě vlk, oslintal medvěd, a nakonec mě zblajzne vychcaná liška. Promiňte ten výraz.
Takže - to máte za to! Uvaluju na vás kletbu cukrové polevy, neodolatelné křupavosti, voňavoučké marmeládky uvnitř.
Snězte mě - pořádně vám zvednu hladinu cukru v krvi!
Snězte mě - ty kalorie, to ani nestihnete spočítat!
Snězte mě - takovej žlučníkovej záchvat jste ještě neměli!
Já vám dám koblížek!!

Závěrečná poznámka: 

Pokud někdo nezná pohádku O Koblížkovi, tak zde: http://zdarmaprodeti.topstranky.cz/clanek-pohadka-o-koblizkovi-2-28

Obrázek uživatele eliade

Botanické hádanky pro mlsouny

Drabble: 

Tato bylina čeledi amarylkovitých je kulinářským hitem posledních sezón. Můžete si pro ni zajít do lužních lesů. Jen si ji nespleťte s konvalinkou.

Když objevíte v rašeliništi brusinky, pak jsou to plody jedné její příbuzné. Nejchutnější jsou po zimě.

Název této rostliny připomíná největší z kostí pánve. Velmi dobré jsou její černé pacibulky sloužící k vegetativnímu rozmnožování, které chutnají jako malé kedlubničky.

Samičí jedinci tohoto druhu se nesmí v některých městech vysazovat – jejich plody totiž silně zapáchají. V Asii jsou však považovány za pochoutku.

Květní lůžko této hvězdnicovité rostliny je jedlé. Budete se ale muset probojovat vrstvou ostnů.

Poznáte všechny?

Obrázek uživatele Keneu

Spirála

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

snad se vlezu do tématu

Drabble: 

Ňom ňom ňom ňom ňom.
Pravotočivá zatáčka.
Ňom ňom ňom ňom ňom.
Pravotočivá zatáčka.
Ňom ňom ňom ňom ňom.
Pravotočivá zatáčka.
Ňom ňom ňom ňom ňom.
Pravotočivá zatáčka.
Ňom ňom ňom ňom ňom.
Pravotočivá zatáčka.
Ňom ňom ňom ňom ňom.
Pravotočivá zatáčka.
Ňom ňom ňom ňom ňom.
Pravotočivá zatáčka.
Ňom ňom ňom ňom ňom.
Pravotočivá zatáčka.

A když se projedl až do středu spirály a stále na ně nenarazil: „Kde ti zatracení duchové jsou? To šli na oběd, nebo co?“

Otočit!
Levotočivá zatáčka.
Levotočivá zatáčka.
Levotočivá zatáčka.
Levotočivá zatáčka.
Levotočivá zatáčka.
Levotočivá zatáčka.
Levotočivá zatáčka.
Levotočivá zatáčka.

Číhali u východu.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Jacomo

Setkání

Fandom: 
Drabble: 

Tááák, tady se spokojeně uvelebím a poležím si. Před chvílí jsem se krásně ohřál na peci, ještě teď ze mě to teplo sálá. A k tomu ta vůně, to je teprve lahoda. Ale takhle to taky nebude špatné. Budu si hovět na čistém kanafasu, rozhlížet se po světě…
A heleme se, kdo to sem jde? Vypadá sice trochu prkenně, ale možná budeme kamarádi. Pane jo, ten má tedy ústa souměrná, ale hubu jako splav. Když ji otevře, vypadá to, jako kdyby mě chtěl slupnout k svačině. A copak že to povídá?
„Jed´ jsem, sněd´ jsem, kaši z rendlíka, krajáč mlíka…“

Obrázek uživatele Dia

Do Říše Divů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rozhovor Devítky s Rose.

Drabble: 

,,Sněz mě, stálo na lístečku u malého dortíčku."
,,Už si zase čteš Alenku v Říši Divů? Musíš to číst nahlas?"
,,Rose! Nechápeš, jak je ten příběh naprosto fantastický? Říše Divů. Fantastické. Jednou jsem tam byl víš?"
,,Doktore, Říše Divů je výmysl. Pouze příběh. I Alence se o ní jenom zdálo," protestovala.
,,Kdepak. To si jen myslela. Mají tam dokonce její sochu. Někdy tě tam vezmu, ale najít cestu tam je těžké, pokud jí hledáš."
Rose se zasmála. ,,To bych tedy ráda viděla."
,,Uvidíš," řekl a podal jí kousek dortíčku.
,,Co je to?"
,,Sněz mě," řekl Doktor a sám si kousl.

Závěrečná poznámka: 

Ty poslední dny mě už zabíjí :D

Gastronomicko - politická záležitost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zrovna jsem včera odpoledne o těch jídlových tématech přemýšlela.
Tak doufám, že tohle nebude nezáživné.

Drabble: 

Polské království, upadající a stále dezorganizovanější, přímo lákalo k nakousnutí.
Pruský král Fridrich II. už dávno zhltl Slezsko a teď se rozhlížel, co by si ještě dal.
Carevna Kateřina byla také při chuti.
Daly se připomínat historické nároky, staré pohledávky.
Pozvali ke stolu i Marii Terezii.
Ta ovšem trpěla nechutenstvím. Ale její syn a kancléř si nechali chutnat za ni.
„Pláče, ale bere,“ poznamenal Fridrich, otíraje si ústa.
A podotkl, že sám měl nejmenší sousto. Opomněl dodat, že také nejštavnatější.
Další chody následovaly s delším odstupem. Pouze carevna si vychutnala všechny tři, až nakonec coby kudlanka pohltila svého bývalého milence.

Závěrečná poznámka: 

Aneb první dělení Polska roku 1772 (a druhé 1793 a třetí 1795). Polský král Stanislav August Poniatowský býval milencem carevny Kateřiny. Právě ona ho prosadila na trůn, nakonec ho ale zase o království připravila.
P.S. Já toho Fricka prostě žeru.

Tuhé sousto

Fandom: 
Drabble: 

Dva draci pobaveně sledovali mladého rytíře, který haněl jejich druh až do dob, kdy byli zřejmě ještě jen malé buňky.

"Vy, zplozenci pekel, nechutná a odporná monstra kazící ovzduší nám, poctivým lidem, jste to nejhorší, co kdy kráčelo po zemi, letělo vzduchem či snad žilo v moři. Kéž vaše kosti spálí pekelný oheň a vaše orgány nechť se rozloží v plesnivou břečku! Ať vaše tupé mozky..."

Zelený drak se líným, úsporným pohybem natáhl a opovážlivce schlamstnul.

"No tak, mohli jsme si s ním ještě užít spoustu zábavy," napomenul ho jeho druh.

"Omlouvám se, ale on si o to přímo říkal!"

Obrázek uživatele Aveva

Předvečer jara

Fandom: 
Drabble: 

Mrzne až praští, skoro mi slova u úst zamrzají, když vyrazím ven pro ještě trochu dřeva. Jenom pár polínek. Tak málo už jich zbývá.
Třesou se zimou. Žena, dobytek, děti. Jaro už tady mělo být.
Dochází jídlo, zbývá ho míň než dřeva.
Zlatavé zrno, příští setba naše, směje se, volá: “Sněz mě! Sněz!”
Dívám se na něj, dívá se žena, děti. Jsme všichni přešlí mrazem. Já ale vím, že bude líp. A tak jim vyprávím, v žaludku nám kručí: “Na jaře zasejem a bude dobré léto, na podzim sklidíme a až pak přijde zima, nacpem si teřichy docela k prasknutí.”

Obrázek uživatele Birute

Hezky pohromadě

Drabble: 

„Udělej oheň,“ navrhla Héra.
„Víš, jak to dopadlo minule,“ odpověděla Hestiá. „Otec vypil několik řek a my se div neutopili.“
„Ale papínkovo pálení žáhy stálo za to,“ poznamenala Héra.
„Cítíte, jak se čeří žaludeční šťávy? To dělám já,“ ozval se nadšeně chlapecký hlas.
„Doufám, že jen silou vůle, Poseidone,“ ozvala se unaveně Démétér.
„Háde, jsi v pořádku?“ zeptala se Hestiá.
„Bojí se, že mu zas přeskočí hlas,“ mínil Poseidon.
„Spíš si užívá depresivní temnotu,“ prohodila Héra.
„Na to je tu moc horko,“ zamumlal Hádés.
Vtom se ozvalo mohutné šplouchnutí, po kterém Hádés oznámil: „Ten šílenec začal polykat kameny obalené plínami.“

Závěrečná poznámka: 

Kronos, který se stal vládcem světa, poté co brutálně svrhl vlastního otce, se snažil zabránit tomu, aby mu jeho vlastní děti neprovedly to samé. A tak jich pět po narození snědl. Když přišel na svět nejmladší syn, Zeus, Kronova matka Rheia manželovi místo něj podstrčila kámen zabalený v plenkách. Zeus vyrostl na bezpečném místě, osvobodil sourozence (pomocí dávidla - kdo o sobě tohle může říct?) a naplnil otcovy obavy.

Obrázek uživatele BC_Brynn

Posledné prianie

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Násilie, tak 12+.

Drabble: 

Neplač, Seras.

Pobozkal ju. Vydýchol jej v náručí. Kľačala v mláke jeho krvi.

Si silná žena.

Z hrdla sa jej vydral vresk. Neľudský. Zverský. Vresk monštra.

Nasýť sa zo mňa a spolu ich porazíme.

Posledné slová vyplytval, aby jej ponúkol, čo málo krvi sa z neho ešte nevylialo. Chcel jej smiešnym zvyškom životnej sily z vlastných žíl zaceliť rozčesnuté oči, nahradiť jej odtrhnutú ruku, nakŕmiť ju svojou dušou.

Nasýť sa zo mňa a spolu ich porazíme.

Hnaná inštinktom zaborila tesáky do jeho hrdla a hltala plnými dúškami. Ona a Kapitán Bernadotte... ako jedno monštrum sa postavia armáde.

A rozsekajú ju.

Obrázek uživatele Lejdynka

Špatná strana zrcadla

Úvodní poznámka: 

Jo, já vím, že s Alenkou rozhodně nejsem originální, ale zrovna mi to nevadí.

Drabble: 

Sněz mě, čte Alenka nápis u koláčku.
"To se moc jednoduché," mudruje. "Ale co když je to jedovaté? Tak hloupá nejsem!"
Dlouho čeká, ale nic se nestane. Přestává ji to bavit. Zvedá koláček, opatrně ho očichá a strčí do úst.
Chvilku se nic neděje.
Pak se jí krk stáhne tak, že nemůže dýchat. Padá, chytá se stolu, lahvička cinkne o zem.
Drásá si krk.
Na ústech jí vyvstává krvavá pěna.
Nakonec znehybní.

A pak se probouzí.

Ale už nikdy není stejná, protože vedle své ruky na měkké zelené trávě, potřísněné kapkami krve, nachází lahvičku s nápisem Už nikdy mi nevěř.

Obrázek uživatele Azereth

Úhel pohledu

Úvodní poznámka: 

Neměla jsem moc času číst vaše příspěvky, takže doufám, že nikoho nevykrádám.
Ale tohle téma si o to říkalo.
Upozornění: Nic milého ani příjemného nečekejte. Pro silnější povahy.
Upozornění č. 2: Ne, vážně to raději nečtěte.

Drabble: 

Kolem bílo. Samý sníh. Ten vrak letadla uprostřed působí nepatřičně.
Kolem bílo. Pustina. Počínající šílenství. Žádná civilizace. Žádná pomoc. Nic. Jen já a ty.
Kolem bílo. Je mi zima. Beru si od tebe bundu. Nepotřebuješ ji.
Kolem bílo. Nemám žízeň. Kručí mi v břiše. Už deset dní.
Kolem bílo. Hlad. Strašný hlad.
Kolem bílo. Dívám se na tebe. Hlad. Tvé mrtvé tělo na mě volá. Nechtěj vědět co. Není to morální.
Kolem bílo. Krajina ledu a sněhu. Kdo tady určuje, co je morální?
Kolem bílo. Připadám si jako vrah. Přesto je to to nejlepší, co jsem kdy v životě jedl.

Závěrečná poznámka: 

Já vím. Fuj a tak dále... :/
Inspirováno tímto.

Ztraceni

Fandom: 
Drabble: 

V rokli sedí dva prochladlý hošíci a rukama si objímají kolena a drkotají zuby. Ani černé pláště jim moc nepomáhají.
"Víš Rone, asi to nebyl nejlepší nápad, jít hledat obry na vlastní pěst."
"Taky si myslím, Harry. Nejspíš tady zahyneme příšernou smrtí jako nějaký mudlové."
"Já nevím komu vypadla hůlka z ruky a při svý šikovnosti jí vyrazil i nejlepšímu kámošovi?"
"Máš pravdu kámo. Takže když zemřu první, sněz mě. Někde jsem to četl, že lidi takhle někde přežili a nebyli to ani kouzelníci."
"Zbláznil ses?! Ani náhodou." Znechuceně vykřikl.
Najednou se před nimi objevila obrovská hnáta:
"Já to beru."

Obrázek uživatele estriel

Ask For It

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Upozorněnní: 18+ (opravdu!). PWP (aneb je to jen o sexu).

Drabble: 

It’s sweltering hot - the perfect excuse for getting naked. Skin on skin, they lie on the bed, tongues entwined. Laila slides her hand down the curve of a breast, squeezes a nipple, lets a fingernail graze the moist cleft between her thighs, eliciting a gasp.

“What is it?” Laila asks sweetly, pushing the tip of her finger just barely inside.

A moan. “Please.”

Laila bites her. “What do you want? You’re going to have to ask for it, baby.”

“Eat me!” her girl finally orders. Laila grins and obliges, slithering down her body to dip her tongue into wet pussy.

Závěrečná poznámka: 

Trochu jsem zneužila anglický překlad tématu - zatímco "sněz mě" žádný sexuální význam nemá, anglická fráze "eat me" je v podstatě synonymem pro cunnilingus. :)

Obrázek uživatele Sindual

Koláček

Drabble: 

"Pipe, co to děláš?"
"No, chystám se sníst tenhle koláček," vysvětlil Pipin. Při pohledu na Smíškův přísný výraz se cítil povinen bránit, a tak dodal: "Ležel tu a je na něm napsáno Sněz mě."
"Aha," zvrátil Smíšek oči, "takže ty najdeš na zemi koláček s nápisem 'Sněz mě' a nenapadne tě nic lepšího, než ho sníst?"
"No, nenapadne," přiznal Pipin trucovitě a kousl si koláčku. "Vidíš, nic mi není," rozpřáhl nadšeně ruce.
Právě v tu chvíli se začal rychle zmenšovat.

Jakmile se miniaturní Pipin vyhrabal ze záhybů vlastního oblečení, zapištěl mu někdo do obličeje obviňujícně: "To ale není naše Alenka!"

Obrázek uživatele Kaisa

Sliby, chyby

Úvodní poznámka: 

Já si to slibuji docela permanentně, ale ještě se mi to stále nějak nepodařilo.

Drabble: 

Znáte ten strašný pocit zařeknutí,
kdy jste svou ochrannou vrstvou obepnutí,
a zíráte na kvanta nejlepšího jídla,
najednou veškerá pravidla pěkně zřídla,
koláčky s nádhernou polevou,
podávané s tou správnou časovou prodlevou,
kusy šťavnatého masíčka,
nebo snad na smetaně zajíčka?
Ale máme tu něco i pro ty uvědomělé,
kousky zářivé zeleniny neumělé,
prokládané špetkou výborného ovoce,
chcete se na to vykašlat – široce,
nyní proti sobě stojí lákadlo a realita,
nemůže přece lahev zůstat nedopita,
jednou ochutnáš a víš, že dáš si víc,
nebo nedostaneš z toho absolutně nic,
ale dá se odolat ve tmě,
slovům sněz mě?
A nejen jídlu!

Závěrečná poznámka: 

Dostala jsem z toho chuť na něco dobrého...

Obrázek uživatele Erishika

Koláček

Úvodní poznámka: 

Tento příběh je zasazen do Dreamer's Ship (=DS) světa. (Na mém profilu je odkaz na náš web.) Povídka se jmenuje "Vesmír v krystalu".
Cris a Anthony spolu cestují vesmírem a dostávají se potíží, do kterých je dostává hlavně Cris.

Drabble: 

Anthony a Cris se ocitli v malé místnosti plné dveří.
Zatímco se Tony snažil otevřít jakékoliv dveře, Cris si prohlédl koláček s nápisem "Sněz mě", který ležel na stolku uprostřed místnosti, a ukousl.
"Pitomý dveře!" postěžoval si Tony a otočil se zpět na Crise. "Co to jíš?"
"Koláček," usmál se, "chceš taky?" Tony mu ho rychle vytrhl z ruky.
"Zbláznil ses? Nemůžeš přeci jíst vše co najdeš! Co kdyby to bylo otrávené!"
"Ale bylo na něm napsáno "Sněz mě"!" řekl naivně Cris. Tony se zarazil a pak se podíval kolem.
"Ale ne," řekl a rychle uhnul rychle se zvětšujícímu Crisovi.

Závěrečná poznámka: 

Cris je nová Alenka :D

Obrázek uživatele Danae

Zákon lovu

Úvodní poznámka: 

Pro Aries, která zjistila, kdo první napsal větu o pumpě, a přála si za to Vlkodlaka. :)

Drabble: 

Poslyš, mladý vlku, co je prvním zákonem, který musíš znát. Lov je závazek. Co ulovíš, musíš pozřít.
Ve chvíli, kdy skloníš čenich k zemi, nasaješ stopu a dáš se v běh, uzavíráš se svou kořistí smlouvu. S každým krokem, skokem, tepem srdce se zavazuješ tomu, kdo před tebou prchá, že jeho smrt nebude zbytečná.
Až se naposledy vzepne pod tvou tlapou, jeho oči se zeptají: Potřebuješ mě a pozřeš mě?
A ty odpovíš: Potřebuji tě a pozřu tě. A splníš svůj slib.
Je správné lovit s radostí.
Je zvrhlé lovit pro radost.
Každého, kdo tak učiní, vyženeme ze svého středu.

Podivná nabídka

Fandom: 
Drabble: 

„Sněz mě a uvidíš. Vezmu tě do světa kde neexistuje ne, světa neomezených možností, bílých slonů a růžových myší, myriád barevných světel a bytostí, o kterých nikdo nikdy neslyšel, do světa propletených těl, která od sebe nerozpoznáš, do světa, kde se budeš moct rozhodnout, jestli budeš sám sebou nebo kýmkoliv či čímkoliv jiným, kde budeš moct opustit svoje tělo a sledovat ho zpovzdálí, jak se samo dál plahočí životem, kde není žádné nahoře, dole, vpravo nebo vlevo, správně nebo špatně, vesele nebo smutně, jsi jenom ty a …“
„Ty, hele, myslíš si, že je možný, aby zlatá rybka byla na houbičkách?“

Obrázek uživatele Wendyses

Poprava

Fandom: 
Drabble: 

Do světa toho křičela málo. O to důraznější to bylo.
Její světlá pokožka se leskla na slunci. Jemné kapičky potu, přímo nabádající k olíznutí.
I všechny stíny, které vrhala, byly elegantní. Hladké linie jejího těla přímo pobízely k dotyku, pohlazení...
Všechno to člověka vábilo.
Směřovalo to jen k jedinému, k tomu osudnému hříchu...
Byla mladá, moc mladá. A teď ji čekala poprava.
Neměla chodit na ulici takto oděná a v tuto dobu.
Ale šla a to se jí stalo osudným.
Volala. Přímo mu to hučelo do hlavy.
"Sněz mě!"
Tak to udělal.
Smutná poprava vanilkové zmrzliny za krásného letního odpoledne...

Obrázek uživatele Dangerous

Dortíček

Úvodní poznámka: 

No, je to Teahouse, takže tohle tak nějak aspoň 12+.
Původně jsem chtěla psát něco úplně jiného, ale...

Navazuje to na scénu ze stran 189 - 195. ;) (18+) Ale znát je nemusíte.

Drabble: 

Lord Reed si uměl zachovat klidný výraz v různých situacích. Teď však stál mezi dveřmi Roryho pokoje zcela otřesen. Všechny vodorovné plochy pokrývaly etažéry, větší i menší, na nočním stolku dokonce balancovaly dva na sobě. V pokoji nebylo přes všechny dortíčky, košíčky, quiche, rolády, fondue, řezy a spoustu dalších zákusků k hnutí. Vonělo to jako v královské cukrárně.
„Zdůraznil jsem minule dostatečně, že sem nechodím jíst?“
Rory zrozpačitěl. „Říkal jste, že to záleží na úrovni vaší aktivity.“
„Ano?“
Tváře mu planuly, ale podíval se lordu Reedovi zpříma do očí. „Po minulé návštěvě… jsem se bál… že bych vám nemusel stačit.“

Obrázek uživatele hidden_lemur

Prostředník

Úvodní poznámka: 

Jídlo + jemná diplomacie? Třeba se to tentokrát obejde bez mrtvých.

Drabble: 

„Poslouchej, Eve,“ začal jsem, jako když másla ukrajuje, „uděláš pro mě něco?“
Vzhlédla od papírů, uviděla TU krabičku a ihned se zatvářila podezíravě.
„Ano?“
„Kdybys teď ČIROU NÁHODOU měla cestu dolů…“
„Při vší úctě, Jamesi – jestli plánuješ další pitomý vtípek, tak na to zapomeň.“
„Čokoládový muffin. Z francouzskýho bistra. Má je rád,“ zabručel jsem neochotně. Eve zvedla obočí.
„Klidně se koukni.“
„Hmm,“ udělala překvapeně. „Hezky voní. Moment, proč mu vlastně…“
„Je smutnej kvůli tomu křečkovi. Ale ode mě by si ten nápis na krabičce mohl vyložit špatně. Tak proto.“
SNĚZ MĚ, stálo tam.
Ocenil jsem, že se Eve dál neptala.

Stránky

-A A +A