Pod kuchyňským stolem se rozlévalo strašidelné příšeří a vůně nahnilých jablek...
"Dneska mám chuť udělat něco neslýchaného..."
"Například?"
"...šepty šepty."
"Můžu jít s vámi?" vypískl natěšený hlásek zpoza kuchyňských kamen.
"Připadáš mi na to ještě moc malý. Bude to příliš nebezpečné!"
"Jenom bys nás zdržoval..."
"...Navíc se bojíš bouřky," uzavřeli to přátelé, prakticky hotovi vyrazit.
"Pojďme ihned!" rozhodl kdosi.
"To chcete uspořádat piknik v takovém počasí?" spráskla ruce maminka, která vylezla ze spíže, aby jim připravila košík se svačinou. "Tak se hlavně moc nezmáčejte..."
"A nezapomeňte, že to děláte na své vlastní nebezpečí!" zabručel Čenich a uraženě zalezl do uhláku.