Assassin's Creed

Obrázek uživatele Peggy Tail

Assassin's Creed 3

Assassin's Creed je série historicko-akčních her vydávaných od roku 2007 firmou Ubisoft Entertainment.

Assassin's Creed 3 je dalším pokračováním oblíbené série. Hra se odehrává v USA (Boston, New York a to pojí nádherná divočina), ve druhé polovině 18. století.

Spousta herních postav je na motivy skutečných historických postav, které jsou pro hru pozměněny (George Washington, Charles Lee, Benjamin Franklin, Samuel Adams...)

Asasínem je zde Ratonhnhaké:ton (vystupující pod jménem Connor), jehož matka je Indiánka (domorodá Američanka, chcete-li) a otec anglický templář.

Trailer

Obrázek uživatele Peggy Tail

Korba

Úvodní poznámka: 

Zrovna jsem napsala, že to chce pokračování a přišlo téma!
Navazuje na: Ne
Mimochodem, tady v této části příběhu Connor ještě zdaleka není asasín. Ani neví, kdo nebo co to je asasín. Taky dobré podotknout, že Connor, jakožto 14 letý chlapec, měří 190 cm xD Přesto se najde někdo vyšší...

Drabble: 

Connor se hbitě ohání svým tomahawkem. Oba dva ze zlodějů už leží na zemi. Jenomže nebyli sami. Na mladého indiána se řítí třetí, čtvrtý, pátý... Jsou to však zloději, ne bojovníci.
„Proč tu jste?! Co chcete?!“ Connor klečí na prsou jednoho ze svých protivníků.
Ten vyčerpaně odvětí: „Zeptej se tady šéfa,“ a pohled mu přeskočí za Connorovu hlavu.
Ten se otočí zrovna tak, aby dokonale schytal do hlavy ránu. Chlapec zasténá a složí se na zem. Potetovaný obr stojí nad ním a mává palicí, když vtom mu hruď probodne cizí nůž. Korba se sesune na zem vedle Connora.
Stařík přišel.

Závěrečná poznámka: 

Tady to není zas tak znát, ale Connor byl ze začátku v očích kolonistů (i hráče) hrozně naivní. Však taky vyrostl ve svém kmeni a nic jiného neznal. Opustil to všechno, aby bojoval za celý svět.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Ne

Úvodní poznámka: 

AC3.
Co by to bylo za rebelii bez Connora a Connora bez rebelie.

Drabble: 

Čtrnáctiletý Connor to nehodlá vzdát. Přespí v seníku a zítra zkusí majitele pozemku znovu přesvědčit.

V noci řádí bouřka. Není to však déšť ani hromy, co chlapce probudí. Jeho instinkt mu otevře oči. Někdo tu je. Náhle slyší hlasy: „Je to stařík, bude to snadné.“
Dva zloději se spolu tichým hlasem dohadují za chůze. Dojdou až ke Connorovi. Ten na ně zezadu klidně promluví: „Kdo jste?“ Je mu ale jasné, že nepřišli v míru.
„Nikdo, kým by ses měl zabývat, smrade,“ odvětí jeden z překvapených lupičů, „radši bys měl odtud zmizet, nebo se ti něco stane.“
„Ne,“ odpoví Connor jemně.

Závěrečná poznámka: 

Tohle prosté "ne" v situacích, kdy by mnoho ostatních podlehlo, zachovalo se zbaběle nebo se prostě jen nezachovalo nejsprávněji, je to, co mě na něm tak fascinovalo a přitahovalo, když jsem ho kdysi skrze hru poznávala. Taky není skutečný... ale přesto je mi inspirací.
Teď by to chtělo pokračování, co?

Obrázek uživatele Peggy Tail

V sebeobraně

Úvodní poznámka: 

Nuže, drsné téma si žádá drsné drabble.
Ta jména se píší takto s dvojtečkou, ale jsou vždy jako jedno slovo
AC3

Drabble: 

Plíží se křovím jako stín, avšak rychle. Svého kamaráda už má na dohled. Potichu k němu přiběhne a překvapí ho zezadu. Přítel se lekne a ožene se po něm nožem. Connor uskočí stranou.

„Klid, Kanen'tó:kone!“
„Ratonhnhaké:tone, přišel jsi mě zabít osobně? Obrátil ses proti vlastním lidem!“
„To je nedorozumění. Přestaň!“ Prosí Connor.
„Přestanu jedině, až budeš mrtvý.“

Kanen'tó:kon uvěřil lháři a zaplatil za to strašlivou daň.

Leží tam. Ve své krvi. Connor nad ním klečí a pláče. Je večer. V dálce zavyl vlk. Jako žalostný vzlyk nese se ozvěna údolím Mohawků. Mezi stromy. Tam, kde si nejlepší přátelé tolikrát hrávali.

Závěrečná poznámka: 

Ratonhnhaké:ton je Connor. Je to jeho pravé, mohawské jméno. Jeho přítel Kanen'tó:kon uvěřil jednomu chlapovi, Charlesi Leemu, že se Connor obrátil proti jeho vlastnímu kmeni. Proto předpokládal, že ho Connor přišel zabít. Ten rozhovor byl ve skutečnosti delší. Connor přítele přesvědčoval a snažil se mu vysvětlit pravdu. Ale Kanen'tó:kon té lži uvěřil příliš pevně. Nedal si pokoj, zaútočil na Connora a ten ho v sebeobraně smrtelně zranil... Ach, co si jen Kanen'tó:kon myslel. Že by mohl přemoci Connora... Tolik jsem brečela, když jsem to hrála.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Je to rebel!

Úvodní poznámka: 

AC3
Nuže, Connor, rozen 4. dubna, je skopec. Beran, aries, nebo jak chcete. A podle jeho osobnosti bych řekla, že v beranu nemá jenom Slunce, ale i Merkur a bůhví, co ještě... zvláštní, jak můžete udělat horoskop vymyšlené postavě... :D Ale to datum jsem mu neurčila já. Má to tak dané od tvůrců hry :)

Drabble: 

Na skalnatém kopci se tyčí kamenná pevnost. Zapadá slunce a chodbami stavby se začínají míhat stíny. Connor se nenápadně, roh za rohem, trám po trámu posouvá ke svému cíli.
„...Kdo by se sem asi tak vloupával...“ V dálce si pro sebe mumlá stráž.
Konečně se dostává ke spisu. Má to. Další díl skládačky. Vtom za sebou zaslechne ostré: „HEJ! To je ten hledaný asasín! Dej to sem, rebele!“
Connor na nasupeného strážce vrhne mírně pobavený, všeříkající pohled a vyskočí k jednomu z otevřených oken.
„Shoďte ho!“ Káže ostrý hlas ostatním vojákům.
Není třeba. Asasín se jako orel vrhá střemhlav dolů.

Závěrečná poznámka: 

Já už měla vymyšlený název dávno a pak jsem to zapomněla a zase si na to vzpomněla :D Dneska je fakt divnej den. Taky jsem právě několikrát vyhodila a zase přidala to samé slovo do drabblu...

Obrázek uživatele Giles Rigby

A nikdo nic neviděl

Drabble: 

Seděl ve stínu a vychutnával si zasloužený sorbet. Konečně pociťoval klid. Naplněná ledárna zajišťovala čerstvost jídla i ve žhavém pouštním vzduchu. Nepříjemné náhody... se stávají. Zaplatil také hned několik ochutnávačů. Kdyby to byl záměr. Každé dveře jeho paláce hlídali stráže. Kvůli bezpečí i z okázalosti. A nikdy nepřijímal dary. Z přesvědčení. Nikoho nenavštěvoval. Každý za ním musel přijít sám, neozbrojen a držet se v uctivé vzdálenosti.
Pozoroval zurčící vodu ve fontáně a byl spokojen. Zahlédl stín dravého ptáka, který vyplašeně odlétl z trámu nad atriem.
A dál už nic.
Asasín skryl čepel a pokrčil rameny.
"Nikdo se nikdy nepodívá nahoru..."

Obrázek uživatele Peggy Tail

Síla vzdoru

Úvodní poznámka: 

Já nikdy barbara Conana ani Zeměplochu nečetla. Nemohu proto uctít památku pana Kantůrka skrz tyto fandomy. Dar slova lze však, doufám, uctít jakýmkoli dobrým slovem. A fantazii videohrou :)

Vybrala jsem tedy poctu ve formě silné myšlenky a velkého charakteru, kterým je můj oblíbený hrdina Connor. Barbar sice není, ale divoch zcela jistě.

Nevím, něco mi na vzdoru přijde nádherného a uctivého. Kolikrát je vzdor jen překážkou, „buď jako voda“, říkají moudří. Přesto je v tom něco nekonečně lidského a krásného. Řekla bych, skoro vznešeného.

Assassin's Creed 3.

Drabble: 

Connor byl po dlouhé době jediný, kdo se pustil do boje s těmi, kdo svou mocí usurpovali svět. Bojoval za spravedlnost a svobodu. A nikdo po něm už nedokázal to, co on.

Leželi tam. Všude kusy dřeva a třísky. Charles s chroptěním a smrtelnou námahou pomalu vstal.
„Proč stále vytrváváš? Potopíš nás, my se zase vynoříme. Ukončíš jeden plán, my přijdeme s dalším. Dokonce i ti, kterým jsi pomohl, se k tobě otočili zády. A ty stejně dál bojuješ. Proč?“
„PROTOŽE NIKDO JINÝ NEBUDE!“ Zakřičel Connor se vzlykem vůle v hrdle a vystřelil z pistole, kterou měl schovanou za sebou.

Závěrečná poznámka: 

„Because no one else will“ – Ratonhnhaké:ton (Connor Kenway)

Obrázek uživatele Peggy Tail

Mrazivé vzpomínky

Úvodní poznámka: 

Letos mi všechna moje drabblátka přijdou vyrovnaná. Tak vybírám srdeční záležitost, zimní obraz a něco na zamyšlení.

Téma: Loňské sněhy
Údolí Mohawků, 1783

Drabble: 

Stál tam. Nic nedávalo smysl a přesto dávalo smysl všechno.
Mráz mu hladil tvář. Vítr ho bral něžně za ruku.
Vzpomínal.
Najednou viděl sám sebe běžet po stráni. Slyšel smích svých přátel a -
jak dlouho už se nesmál. Nemohl si svůj smích vybavit.
Na rtu mu roztála vločka. Vydechl teplo svého těla. Parný oblak líně mizel.
Zavřel oči. Uslyšel, jak ze stromu sklouzl těžký sníh.
Řeka k němu promlouvala. Naslouchal jí.
Šeptala mu o jeho zemi.
Vyprávěla příběh jeho lidu.
Nenaříkala, byla klidná.
Kolikrát už z ní čerpal sílu. Sílu matky přírody.

Otevřel oči.
Opuštěná obydlí halila neviditělnost bílého nekonečna.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Nový život

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 26, Překovat meče v pluhy
AC3
Já vím, že to nechápete, ale já jsem ráda, že jsem tento můj úryvek napsala! :)

Drabble: 

Connor protáhl své tělo. Jeho šlachy a svaly se napnuly. Vydechl a uvolnil se.
Pomalu došel k oknu a díval se ven.
Vysoké břízy stály pevně na svém místě jako věčnost sama.
Vánek rozfoukával fialové lístky šeříků a pohrával si s větvičkami zelených keřů.
Otočil se. Vzal svůj asasínský oblek a opatrně ho uložil na své místo dole v podzemní části domu. Téměř po třinácti letech.
Zhasl svíci, zavřel dveře.

Spala klidně. Její medové vlasy se začaly s prvními paprsky sluneční záře třpytit a do ložnice vstoupilo světlo.
V tu chvíli Connor věděl, že tohle je život, který chce žít.

Závěrečná poznámka: 

Téma je snad viditelné. Connor celý život bojoval a teď pro něj konečně nastává období míru s přáteli a novou rodinou. A taky konečně život v míru sám se sebou.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Oheň

Úvodní poznámka: 

AC3

Drabble: 

Probouzí se. Všechno je rozmazané, potácí se. Hlava mu třeští bolestí, už je večer, běží dolů ze stráně.
Kouř. Oheň. Prach. Křik a krev.
"Maminko!" křičí malý chlapec ze všech sil a snaží se ji najít.
Všude zmatek, trámy mu kříží cestu.
Protlouká se, uhýbá a chrání se před šlehajícími plameny.
"Ratonhnhaké:tone, tady jsem!" Volá jeho matka.
Leží pod obrovským kusem dřeva, nemůže se pohnout.
Chlapec se zůřivě snaží trám odsunout, ale jeho síly nestačí.
Matka se mu zadívá do očí.
"Musíš být silný, Ratonhnhaké:tone."
"To neříkej, přestaň!" Odmítá v záchvatu paniky pravdu.

Odtahují ho pryč. Střecha se bortí.
"MAMI!"

Obrázek uživatele Peggy Tail

Mrazivé vzpomínky

Úvodní poznámka: 

To, že neznáte fandom, je u mých drabblat často dost jedno.
AC3

Údolí Mohawků, 1783

Drabble: 

Stál tam. Nic nedávalo smysl a přesto dávalo smysl všechno.
Mráz mu hladil tvář. Vítr ho bral něžně za ruku.
Vzpomínal.
Najednou viděl sám sebe běžet po stráni. Slyšel smích svých přátel a -
jak dlouho už se nesmál. Nemohl si svůj smích vybavit.
Na rtu mu roztála vločka. Vydechl teplo svého těla. Parný oblak líně mizel.
Zavřel oči. Uslyšel, jak ze stromu sklouzl těžký sníh.
Řeka k němu promlouvala. Naslouchal jí.
Šeptala mu o jeho zemi.
Vyprávěla příběh jeho lidu.
Nenaříkala, byla klidná.
Kolikrát už z ní čerpal sílu. Sílu matky přírody.

Otevřel oči.
Opuštěná obydlí halila neviditělnost bílého nekonečna.

Obrázek uživatele Peggy Tail

V divočině

Úvodní poznámka: 

AC3
Malé milé BJB. Dneska mi myšlenky skáčou z úlovku na kozla a jaksi jsem se zasekla.

Drabble: 

Chlapec si bere pírko, ale zrovna, když se orlice vrací do hnízda. Zuřivě kolem vetřelce zamává křídly a chlapec ztrácí rovnováhu. Padá z větve do roští a se štěstím vyvázne nezraněn.
Jeho druh netrpělivě roští zkoumá.
Ratonhnhaké:ton z roští neohrabaně vylézá a nevinně prohodí: "Co je? To jsem udělal schválně."

"Můžeme už jít?" Ptá se kamarád.
"Ne, ještě musíme sehnat maso a kůži."
"Nikdy jsem nebyl moc dobrý lovec... A neříkej, že je to proto, že jsem tlustý!"
"Neboj," tiší ho Ratonhnhaké:ton, "naučím tě to."

...

"To je úlovek, jak se ti to povedlo?" Diví se Ratonhnhaké:ton.
"Měl jsem dobrého učitele."

Obrázek uživatele Peggy Tail

Šílenství

Úvodní poznámka: 

Opravdu hrozně popsaná naprosto úžasná scéna a mise v AC3.
Tohle téma mi teda nesedlo.

Drabble: 

Píše se rok 1775.
Novověk pomalu přechází do moderní doby.
Tak jako vojáci přecházejí přes rozlehlé louky k bitevnímu poli.
Je jich nekonečně mnoho.
Krev jim vře v těle. Jdou do bitvy ve jménu nové civilizace.

Záblesky, hluk, křik, krev.

Horké slunce splauje asasínovu tvář.
"Tolik mrtvých a Pitcairn se schovává jako krysa. Bez něj by k tomuhle masakru vůbec nemuselo dojít," ozývá se muž zahalený kouřem z doutníku.
"A kdyby zemřel?" nadhazuje asasín.
"Tak ušetříte tisíce životů. Jste šílenec. To se vám nemůže podařit!"
"Čekám omluvu, až se vrátím."

Dostal se k Pitcairnovi skrz bitevní pole s pouhým tomahawkem.

Obrázek uživatele Peggy Tail

A tohle dělá pořád

Úvodní poznámka: 

AC3
No páni, už třetí BJB, to to teda válim.

Drabble: 

Muž se usilovně snaží udržet ženu, která se chce vrhnout do rudých plamenů pro svého syna.
"Co se děje?!" Přichází neznámý muž v kápi s mladou ženou po boku.
"Můj syn! Je uvnitř!"
"Connore, ne. To snad- Connore!!!"
Asasín se vrhne do hořící budovy.
Všichni ztuhnou, znehybní, nezbývá než čekat.
"To je šílenství," promluví muž stále držící vyděšenou matku dítěte.
Mladé ženě se lesknou oči.
Najednou ze dveří vypadne Connor i s dítětem v náručí.
"Johne! Vykřikne matka a vrhá se pro syna."
Connor se s kašlem sesype na zem.
"Někdy nevím, jestli jsi tak statečný nebo prostě jen blbec!"

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že to znáte, když vás někdo vyděsí natolik, že na něj křičíte, i když si to nezaslouží...

Obrázek uživatele Peggy Tail

Naslouchat

Úvodní poznámka: 

AC3
Nějak jsem zůstala při těch slzách...

Drabble: 

Byl tu opět. Po kolikáté už? Poprvé ho zavřeli před několika lety. Poté si to znovu prožil v alternativní realitě. A teď, teď tu seděl zase, fascinován září luny, a chtělo se mu plakat a výt bolestí na měsíc.
Dohnaly ho myšlenky. Na všechno, co se stalo. Na všechno, co udělal. Kolika lidem ublížil. Z vlastní bolesti. Myslel, že tak konal pro dobro věci, z povinnosti. Mnoho lidí zachránil, ale za jakou cenu?
Nebylo by přecejen lepší naslouchat srdci?
Zavřel oči a rozplakal se.
Plakal za všechny ty chvíle, kdy v sobě pláč zadusil. Tady na to měl dost času.

Závěrečná poznámka: 

Všechno, co tím chci říct, je v těch 100 slovech.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Nesouhlas

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 5, Ten musí z kola ven.
AC3
BJB, scénu jsem měla, ale slova mi nešla do hlavy. Tohle je myslím poprvé, co píšu z Connorova pohledu. Vím, že kdo nezná fandom to nepochopí, ale je těžké psát z jeho pohledu, je hodně zvláštní člověk. Kupodivu se mi líbí tak, jak ho Ubisoft vytvořil a snažím se vždy zachovat jeho charakter :)

Drabble: 

Ten člověk neustále mluví, jako stará žena. Jak může mít tu potřebu všechno několikrát opakovat?
Naklonil jsem se k Margareth a pošeptal:"Taky ho moc nemám rád."
Usmála se, "jak se ho zbavíme?"
Najednou se Paul pozastavil, zařadil se vedle Margareth a objal jí kolem ramen. Tělem mi projel zvláštní pocit nesouhlasu. Zkroutil se mi úsměv. Nejen proto, že jsem žárlil, ale hlavně proto, že jsem věděl, jak jí je to nepříjemné.
"Myslím, že už byste měl jít," řekl jsem mu příkře.
"Ach," pochopil. "Tak tedy sbohem. Margareth..." poklonil se a odešel.
"Bojím se, že jsme si ho rozhádali," dodala.

Závěrečná poznámka: 

Prostě BJB, dneska pro mě není psací den.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Stojím za tebou

Úvodní poznámka: 

AC3
Uplně jsem byla nervózní s ní! :D Mě u toho napadl ten legrační popis s topolem xD Jakože byl vysoký jako topol (jako Císařův pekař), ne, že seděl na topolu... :D

Drabble: 

"Co když to nezvládnu?" Ohlédla se dozadu na polovičního Irokéze v asasínském obleku. S širokými rameny a z výšky topolu na ní hleděl pro něho typickým klidným přímým pohledem.
"Zvládneš."
"Tak jo, ale co když, co když to nezvládnu ... chápeš? ... ... ... Výřečný jako vždycky..."
Otočila se a přistoupila ke dveřím. Zírala na ně. Nervozita jí vařila hlavu. Co když jí ten člověk něco udělá dřív, než Connor stihle zasáhnout? Jak moc mu může věřit? Může vůbec?
Na ramenou ucítila jeho ruce. Cítila jejich sílu a podporu.
"Stojím za tebou." Doslova. "Buď tvrdá."
"Tvrdá nebo odvážná?"
"Teď oboje."
Nadechla se a zaklepala.

Závěrečná poznámka: 

Protože být tvrdý a být odvážný není to samé, jak v jednom z jejich rozhovorů probírali.
Snad tu metaforu obrnění cítíte jako já a splnila jsem téma. A snad nevadí, že se do oceli oděla ona.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Někdy vám sny odpoví na vaše otázky

Úvodní poznámka: 

AC3
Jéjda, psala jsem hodinu v kuse a napsala jsem dvě drabblata a kus fanfikce :D
Představte si, že mě TEĎ, po roce, napadlo skvělé drabble na téma "Pššt"
Jinak koho by to zajímalo a chtěl by to pochopit, tak tohle je předtímto drabbletem, ale má to víc než sto slov... xD

Drabble: 

Ležím na zemi a krvácím. Kdyby to tolik nebolelo, vnímala bych, jak mě svědí tváře od slz. Nevidím téměř nic. Jen díky záři luny ještě vím, kde jsem. Mokrá zem lesa mě studí do zad, mokrá jako moje šaty od krve a pláče. Cítím se nahá, mám rozpárané břicho.
Vnitřnosti, cítím je.
Nikdo tu není? Nikdo?
Bezmoc.
Nikdo?
Úzkost.
Nikdo.
Strach.
Zvuky. Ratonhnhaké:ton? "Co ty tu?"
"Jel jsem kolem, náhodou."
Naděje.
Náruč. Světlo. Teplo. Bezpečí. Leží vedle mě. Už nejsem sama. Uzdravila jsem se. Jinak by tu nebyl. Uzdravit jsem se musela sama. A možná už brzy budu zase šťastná.

Závěrečná poznámka: 

Někdy mám problém s tím, vyjádřit myšlenku a tohle není uplně ono, ale... líp to nejde.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Koláček

Úvodní poznámka: 

Hola
Assassin's Creed 3 / taky je potažmo fandom film "A million ways how to die in the west"

Drabble: 

Connor seděl opřený o kámen. Vzhlédl, jak jí slyšel přicházet.
„Tak tady je ten kouzelný koláček.“ Podala mu ho.
Usmál se. „A nejsme na to už moc staří?“
„Nikdy nejsi na nic starý, navíc, my jsme mladí.“
„Ale už bychom měli mít rozum.“
„Myslím, že zrovna my dva jsme doteď měli rozumu až moc.“
Connor se souhlasně ušklíbl a odvážně kus ukousnul.

...

„Pane Božé!“ Zakřičela
„Co?“ Byl mimo.
„On to ví!“
„Kdo?“
„Ten králík! On to ví! Ví, co tu děláme!“
Před nimi opravdu seděl králík a žvýkal trávu.
Connor dostal záchvat smíchu. Smál se, jako naposled před čtrnácti lety.

Závěrečná poznámka: 

Jak já se na vás těšila!

Obrázek uživatele Peggy Tail

Pocit

Úvodní poznámka: 

AC3, téma: Sladká očekávání
Toto drabble jsem napsala s takovým nadšením a nakonec moc kachen nedostalo. Asi ho mám tolik ráda, protože k němu mám citový vztah. Ale tak zkusit ho sem dát znovu můžu :) Nemohla jsem se rozhodnout mezi tímto drabbletem nebo Snílkem, oba jsou podle mě boží, ale to je těmi emocemi :)

Drabble: 

Connor se nepoznával. Ještě nikdy necítil nic tak silného a krásného. Předtím nebyl jeho život téměř ničím jiným než osaměním, bolestí a zklamáním.
Cítil v celém těle vzrušení. Připadal si s ní zase jako kluk. Nevinně a svobodně.
Nemohl se dočkat sladké vůně jejích vlasů, jejích hlubokých, zelených očí, něžného hlasu a dokonalosti jejích rtů, které se tolik bál políbit.

Se sklopenou hlavou a marně potlačovaným úsměvem na tváři, mířil přes malé kruhové náměstí.
Vzhlédl. Zastavil se a spolu s ním i všechna jeho krev. Okno rozbité, dveře dokořán. Úsměv byl ten tam.
„Ne,“ zašeptal a rozběhl se ke dveřím.

Závěrečná poznámka: 

Mimochodem letošní didakťák z češtiny? Sranda, ne legrace.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Na lovu

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Po lese jdou dva čtrnáctiletí chlapci. Jeden neškodně oplácaný s divošsky rudou pletí. Druhý s pletí o něco světlejší, štíhlejší postavy. Ten druhý je Ratonhnhaké:ton a učí svého kamaráda lovit.
Mistrovsky předvádí, jak překvapit srnku, rychle a bezbolestně ji zabít a zpracovat všechno, co jim příroda nabízí. Není divu, že je už ve 14 tak zkušený. Jeho matka je už dlouho po smrti a otce nikdy neviděl.
Po nějaké době odděleného lovu Ratonhnhaké:ton pátrá po svém příteli: „Halo? Jsi tu někde?“
„Náááááááááh...“ kamarád kolem něho zuřivě proběhne.
„Zatraceně,“ podiví se, a za malou chvíli už čelí obrovskému grizzlymu.

Závěrečná poznámka: 

Connor je Ratonhnhaké:ton

Obrázek uživatele Peggy Tail

Na vlnách

Úvodní poznámka: 

Na motivy Assassin's Creed: Rogue, píseň použitá v Assassin's Creed 4: Black Flag.
Vlastní překlad písně.
Kdybyste hráli Rogue, přišlo by vám to taky komické a známé xD
Jméno lodi jsem změnila.

Drabble: 

Scéna:

Krásná, poničená loď na vlnách, deset členů POSÁDKY na palubě, vedle kormidla stojí muž, všichni čekají na KAPITÁNA SHAYE.

Dějství první:

KAPITÁN SHAY nenápadně vyšplhá na jeden ze stěžňů své lodi Truth. POSÁDKA o něm neví. Přešplhá až nad kormidlo a seskočí dolů.
POSÁDKA překvapeně: Huráá!
KAPITÁN SHAY se ujme kormidla, křičí: Zvedněte kotvu! Napněte plachty!
POSÁDKA se dá do pohybu.
Začne foukat vítr, vlny tančit.
POSÁDKA začne hromadně zpívat:

Milý přátelé a společníci, přišel váš čas,
připojit se ke mně ve verších, zvednout svůj hlas.
Hlas ve smutku zvedněme,
že se tu možná, a možná ne, znovu sejdeme.

Na zdraví společnosti,
na zdraví děvče mé.
Pojďme se napít v radosti,
z jedné sklenice pijeme.
Napijme se v radosti a hlas ve smutku zvedněme,
že se tu možná, a možná ne, znovu sejdeme.

Na zdraví drobného děvčete, které miluji tolik.
Na její krásu, kterou nikdo nemůže zlomit.
Na tváři má úsměv jako znamení,
jak na mém kolení sedí,
že šťastnějšího muže na širém světě není.

Na zdraví společnosti,
na zdraví děvče mé.
Pojďme se napít v radosti,
z jedné sklenice pijeme.
Napijme se v radosti a hlas ve smutku zvedněme,
že se tu možná, a možná ne, znovu sejdeme.

Závěrečná poznámka: 

Loď je spíše krásná než praktická, protože je poničená.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Connorův život

Úvodní poznámka: 

Assassin's Creed 3.
Znovu životní příběh xD
Nutno podotknout, že původní verze měla 150 slov.
Jakákoliv podobnost s jinými drabblátky je víc než nechtěná :( Nikdy nic před psaním k tématu nečtu!

Drabble: 

Connor měl dvanáct životů.

O ten první přišel, když ztratil matku.
O druhý, při útoku medvěda grizzly.
O třetí, když po něm šel celý Boston.
Čtvrtý nechal na útesu, když za ním vybuchovala templářská pevnost.
Pátý mu vypadl z kapsy, při výbuchu lodi.
Šestý ztratil, když po něm šel celý NY.
Sedmý ustřelili, když přebíhal bitevní pole.
Osmý mu vyrvala jeho láska ze srdce.
Devátý ztratil v sebeobraně spolu s přítelem.
Desátý zmizel, když zabil svého otce.
Jedenáctý zemřel s jeho učitelem.
Dvanáctý mu vzal jeho životní boj.

Nakonec mu všechny jeho životy vrátila ta, která mu původně jeden vzala.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že NY se počítá jako jedno slovo, protože se to neodděluje tečkami. Už takhle mě u seškrtávání ze 150 slov na 100 bylo smutno :D

Obrázek uživatele Peggy Tail

Slib

Úvodní poznámka: 

Assassin's Creed 3.
Asi tu moc lidí fandom nezná a nepředpokládám, že by měl ještě někdo AC3 rozehrané, takže nevaruji před spojlery.

Drabble: 

Je rozdíl mezi tím, být někomu na stopě několik hodin nebo dní a pronásledovat někoho celý svůj život.

...

Držel chlapce hrubě pod krkem a díval se mu zpříma do očí. Když ho konečně pustil, chlapec se ho s námahou ve hlase zeptal: „Jak se jmenuješ?“
Útočník se zasmál. „Charles Lee, proč se ptáš?“
„Najdu si tě.“

Ten muž mu spolu s dalšími vetřelci vypálil vesnici. Connor nikdy nezapomněl, jak viděl svou matku uhořet, stejně tak, jako nikdy nezapomněl na svůj slib.

A tak Charles o dvacet dva let později zemřel rukou dospělého muže, který mu zabodl nůž přímo do srdce.

Závěrečná poznámka: 

Životní příběh ve 100 slovech, woohooo.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Touha poznat

Úvodní poznámka: 

Assassin's Creed 3.
Škrty škrt, škrt, škrty škrt... Teď je to zase krátký...

Drabble: 

Connor se opíral o zadní zeď domu a dumal. Měl zavřené oči a opřenou hlavu. Najednou oči otevřel. Slyšel líbezný hlásek a tušil, komu patří.
Aby se rozhlédl, vyšplhal na střechu.
Překvapilo ho, že sedí na střeše. Netušil, jak se tam dostala. Nevěděla o něm. Chvíli za ní stál a poslouchal. Srdce mu plesalo, cítil zvláštní spojení radosti a smutku.
Potom k ní pomalu přistoupil obloukem ze strany, aby jí nevylekal. Vyvalila oči a přestala si broukat.
„Nemusela jsi přestat.“
„Stydím se před lidmi i mluvit, natož zpívat.“
„To nechápu. Nemáš důvod.“
„Já cítím, že mám.“
„Pověz mi o tom.“

Závěrečná poznámka: 

První mě napadlo napsat o Avril Lavigne (mé pěvecké ikoně), ale kus fanfikce byl jednoduší. Koneckonců, pro Avrilin zpěv nemám slov.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Pocit

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Connor se nepoznával. Ještě nikdy necítil nic tak silného a krásného. Předtím nebyl jeho život téměř ničím jiným než osaměním, bolestí a zklamáním.
Cítil v celém těle vzrušení. Připadal si s ní zase jako kluk. Nevinně a svobodně.
Nemohl se dočkat sladké vůně jejích vlasů, jejích hlubokých, zelených očí, něžného hlasu a dokonalosti jejích rtů, které se tolik bál políbit.

Se sklopenou hlavou a marně potlačovaným úsměvem na tváři mířil přes malé kruhové náměstí.
Vzhlédl. Zastavil se a spolu s ním i všechna jeho krev. Okno rozbité, dveře dokořán. Úsměv byl ten tam.
„Ne,“ zašeptal a rozběhl se ke dveřím.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Všechno je špatně

Úvodní poznámka: 

Assassin's Creed 3.
Co jsem mu to chudákovi zase udělala! :D

Drabble: 

Connor byl unavený. Víc než unavený. Byl zcela vyčerpán, citově deprimován, fyzicky i psychicky raněn. Potlučené tělo se pomalu sunulo ulicí. Dvě čerstvé jizvy mu připomínaly, že pořád žije.
Šel z usedlosti, kde měl svůj druhý domov, do krámu, pořídit něco důležitého za čtyři tisíce peněz.
Bylo urputné vedro, slunce pražilo, lídí jako smetí.
Z ničeho nic do něj vrazil chlápek. Connor reagoval velice zpomaleně. Ten hajzl mu ukradl měšec se jměním.
Kdykoli jindy by se za ním mladý asasín rozběhl jako vítr. Dnes ale ne. Vyšlo z něj jen: „Uuugh.“
Sklopil hlavu, otočil se a šel zpátky, odkud přišel.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Skok

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Connor neznal své hranice. Neznal je on ani nikdo jiný. Měl něco, čemu říkám Jackie Chanův syndrom – byl schopný kdykoliv a za jakýchkoliv okolností riskovat svůj vlastní život pro dobro věci. Vy to nazývejte jak chcete – odvahou, vírou v risk nebo čirým bláznovstvím.

Než vystřelil, věděl, že má sotva deset sekund na to vyskočit, než celá loď vybuchne.

V té chvíli, kdy se zpomalil čas, letěl vzduchem asasín. Snášel se na palubu vedlejší lodi jako kapka deště v závoji černého ohnivého kouře.

Dopadl do kotoulu.
„Ty bláznivej parchante,“ ušklíbl se Robert Faulkner.
Connor se v duchu pousmál. Možná i navenek.

Závěrečná poznámka: 
-A A +A