Horáček a Pažout udělali učňovské zkoušky, měli velikou radost, smáli se jako šílení, a Pažout řekl, to se musí oslavit, a Horáček nato, to se ví, a tak oslavovali, hlavně rumem, tím s lodičkou, a když byla lahev prázdná, řekl Pažout, Hovášku, semizdá došáu um, a Horáček odpověděl, hahá, máue fuchátko, vle, a do sluchátka řekl, vum, a hnem, ale nic. Ráno úpěli do sluchátka, vodu, kafe, ibalgin, a sluchátko mělo všechno. Když se Pažout trochu zvetil, povídal sluchátku, včera jsem myslel, žes dosloužilo, co, únava materiálu? a sluchátko upjatě odpovědělo, jestli tady někdo trpěl únavou materiálu, tak já ne!