DMD č. 18. pro 18. 4. 2015. Téma: Zítřek jsem prožil včera

Zjevení

Fandom: 
Drabble: 

Včerejší noci, když už jsem spal
náhle muž neznámý vedle mě stál,
kázal mi, ať ho hned následuji,
nocí mě přenesl k temné sluji.

Vstoupil jsem dovnitř a s hrůzou zřel
nespočet trýzněných, zmučených těl,
bídáky trpící za svoje hříchy
páchané z chtivosti, krutosti, pýchy.
Později viděl jsem hříšníky jiné,
těm ještě naděje na spásu kyne.
Nakonec spatřil jsem blaženou říš,
příbytek duší, jež Bohu jsou blíž,
setrvat déle mi nebylo přáno.
průvodce odved mě, než vzešlo ráno.

Viděl jsem všechno, co čeká nás
pekelné plameny, nebeský jas,
proto mé zjevení v paměti mějte,
především na spásu duše své dbejte!

Závěrečná poznámka: 

Téma pojaté trochu volně - ale musíme tam přece všichni.

Obrázek uživatele Tenny

Muž mimo svůj čas

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska mě bolí hlava, takže spíš BjB. Doufám, že téma je vidět...
Poptarts je americká cukrovinka, takové sušenky s polevou.

Drabble: 

"Tak jaká byla návštěva u Tonyho?" zeptal se Sam.
"Prostě skvělá," pronesl Steve s hlasem plným sarkasmu. "Nenápadně mi nechal na stolku gay magazín, jako by mě to snad mělo šokovat. Pak mi krok po kroku vysvětloval, jak funguje kávovar. Pořád se ptal, jaké je to být v budoucnosti... Snažil jsem se mu vysvětlit, že už současnou dobu beru jako současnost, ale jako by měl zátky v uších."
"Tak špatný?"
"Ale aspoň jsem nebyl jedinej, kdo trpěl... Thor se jednou zmínil, že mu celkem chutnají poptarts a teď mu je Tony pořád vnucuje."
"Hlavně Tonymu nevyhlaš válku, nebo tak něco."

Závěrečná poznámka: 

Nikdy nepochopím, proč tolik lidí píše Stevea jako pitomce, kterému dělá problém obsluha běžných spotřebičů (když očividně v Avengers používal tablet, etc.) A vůbec netuším, odkud se vzal ten fanon, že Thor je posedlý poptarts. :D

Obrázek uživatele Dangerous

Pravdivé legendy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Původně jsem měla v plánu napsat něco úplně jiného a strašně depresivního. Jenže když jsem otevřela Word, vzpomněla jsem si na jeden starší nápad a musela jsem ho použít. A ne, tohle není depresivní. :)

Pro Kleio/Blueberry Lady. <3

Drabble: 

Jirka si pečlivě balil krosnu. Nemohl se dočkat prázdnin. Měl s Petrem namířeno do lesů a do skal, kam se jim jen bude chtít, prostě pryč z Prahy plné trabantů a škodovek. Že by chtěl jet někam na sever, navrhl Petrovi schválně. Byla to hloupost, věřit takovým legendám… že prý je tam na kopci starý kostelík, nebo jeho ruiny, který plní ta nejtajnější přání. Slyšel historky, prý i tři sta, dvě stě let staré, rozhodně pravdivé, všechny končily stejně. Styděl se, že Petrovi neřekl, co má v plánu. Styděl se do okamžiku, než ho následující večer Petr chytil za ruku.

Závěrečná poznámka: 

Kdo by byl zvědavý, tak starší historka je Dvouruční meč od Kleio/Blueberry Lady a "novější" je Dětinství mého věk ode mě. :)

Obrázek uživatele Tirik

Frau Morgen

Drabble: 

"Slečno redaktorko!"
Pevně stažený drdůlek se otočil. Špičatý nosík se poněkud ohrnul nad fialovým kloboukem, ale pak zavětřil příležitost. "Přejete si?"
"Píšete pro List paní a dívek, že ano?"
"Drdůlek se lehce zapýřil. "Rád byste...?"
"Jistě víte, že zde bude vystupovat světoznámá Marie Stella. Tady máte pár volných lístků. Píšete i recenze, že?"
"Och... Jistě. Spolehněte se. Zítra."

O tři týdny a deset vystoupení později:
"Všiml sis, že Kouzelník kupuje noviny? List paní a dívek? A vztekle ho trhá?"
Satirik přikývl. "Kvůli recenzi. Měla vyjít v minulém vydání... nebo nejpozději včera. Jenže znáš Frau Morgen. Nomen omen: zítra, zítra, zítra..."

Obrázek uživatele Crossover

Přednáška

Drabble: 

Mezi nedoceněné vynálezy českého genia Jaroslava Cimrmana patří také obracečka času. Tvarem a velikostí se neliší od obyčejné obracečky lívanců, ale funkce tohoto převratného vynálezu je zcela jiná. Na její výrobě začal Mistr pracovat poté, co se mu rozbila vizionářská kamna. Umožní vám prožít včerejšek zítra, zítřek včera. Velikost časového posunu je závislá na počtu otočení po směru či proti směru hodinových ručiček. Zaviníte pozítří autonehodu, včera sjednáte havarijní pojištění. V novinách uvidíte sportovní výsledky, vsadíte týden předem. Nerozumíte si s partnerem, před rokem si ho nevezmete. Nabízí se otázka, zda s tímto vynálezem nakonec nesouvisí i náhlé Mistrovo zmizení.

Obrázek uživatele Malomocná

Nový zítřek?

Drabble: 

"Kdy konečně navštívíme ten vámi vychvalovaný restaurant na konci vesmíru? Rád bych zapomněl na to, že jsem vlastně od včerejška bezdomovec." Zahlásil Arthur. Ale nikdo z přítomných mu nevěnoval pozornost.
"Mohlo by vás utěšit, že jsme tu vlastně všichni bezdomovci." Otočil se na něj Marvin a pokračoval: "kdyby to někoho zajímalo, jakože nezajímá, tak již zmíněný restaurant jsme navštívili včera. Stalo se totiž něco velmi nepravděpodobného, narazili jsme na časovou smyčku. Přišli jsme o jeden den svého nuzného života tím, že jsme si včera prožili zítřek, co na tom, stejně všichni jednou umřeme. A koho zajímá jedna kapka v oceánu?"

Obrázek uživatele KattyV

Déjà vu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Minerva v době nástupu Pobertů.

Drabble: 

Zařazování. Křiklan, jako zástupce ředitele, přivádí zástup budoucích studentů. A mezi nimi... černé střapaté vlasy, arogantní pohled jiskřivých očí. Ano, James Potter – dokonalá kopie svého otce.
Polkla jsem. Nevěděla jsem, že už je to tolik let. Kdybych se tenkrát rozhodla jinak, mohl to být můj syn.
Moudrý klobouk ho poslal do Nebelvíru, jak jinak. Podobně jako dalších deset prvňáčků, včetně malé nadšené holčičky z mudlovské rodiny, s hřívou zářivých vlasů. Lily Evansová. Na Jamese se dívala značně znechuceně. Celá já, před pětadvaceti lety. Na vteřinu jsem zavřela oči, tohle už jsem jednou zažila. Zadoufala jsem, že tentokrát to dopadne jinak.

Závěrečná poznámka: 

Minerva McGonagallová chodila do školy s otcem Jamese Pottera, Alanem. Proto ta intenzivní vzpomínka. Celý příběh najdete zde: http://silenesuple.blog.cz/rubrika/mcgonagallova-dcera

Obrázek uživatele Macalaurë

Sedmero ctností

Fandom: 
Drabble: 

Předevčírem, třikrát běda,
navštívil nás král, náš děda.
„Slyšte, slyšte, drazí vnuci,
dospíváte, nejste kluci,
udělám z vás rytíře.
Říkáte si: K nevíře?
Vymyslel jsem program denní,
stanou se z vás muži ctění.“
Včera začal rozvrh hodin,
dneska, vězte, sotva chodim.
Zápas, lov a plavání,
potom básní skládání,
lukostřelba a hra v šach,
taktak stojím na nohách.
Pak mě ženou na koně,
pohřběte mě v záhoně!
I Maedhros sotva leze.
„Brachu, já mám svoje meze,“
zanaříká vyčerpaně,
obličej mu klesá v dlaně.
„Vážně nechci dožít jitra,
co nás, sakra, čeká zítra?“
„Já chci umřít do večera,
program stejný jako včera.“

Obrázek uživatele Lyta

Druhá šance

Fandom: 
Drabble: 

Vše kolem vybuchovalo. Loď šla k čertu. Jean-Luc cítil na pokraji vnímání něco povědomého. Jakoby od začátku tušil, že je to past. Kapitán neopustí můstek uprostřed boje, říkal si, ale chtěl se rozeběhnout pryč.
Neuvědomil si, že to udělal dokud se neocitl před ošetřovnou. Uvnitř snad nic nebylo na svém místě. Jako ve snu kráčel k jedinému tělu. Rozšklebená rána na jejím čele kontrastovala s její bledou pletí. Zašeptal její jméno.

"Ještě čaj?" zeptala se. Seděl ve své kajutě, před ním snídaně. Beverly se usmívala jako každé ráno. Tohle přeci bylo včera. Že by měl ještě jednu šanci vše změnit?

Obrázek uživatele Kemata

Nevěřte veštkyním

Fandom: 
Drabble: 

"Zemřeš opuštěn. Vše to začne ráno prvního dne čtvrtého měsíce, kdy proliješ slzy nad svou milovanou rudou, kdy krev zmodrá a západ slunce nespatříš. Smrt přijde tiše a neslyšně a unese tě ve spánku, zákeřně, a ty budeš spát osamocen..."

Když na konci března se jednoho dne ráno probudil a poplakal si nad náhlou ztrátou své červené užovky, nevěnoval tomu pozornost. Znejistěl, když viděl chlapce, který kreslil krev modrou. Znervózněl, když západ zakryly mraky. Ale nevěřil - přespávala u něj přítelkyně, nic se nestane...

Přítelkyně se z jeho bytu vykradla ještě před půlnocí.
Zemřel, jak říkala věštba.

Věštkyně měla jiný kalendář.

Obrázek uživatele Profesor

Včerejší zítřek

Drabble: 

„Danieli?“ oslovil Marek P. kolegu při polední siestě v kabinetě za sbírkami. „Můžu se zeptat?“
„Povídej,“ vybídl ho Daniel von Drak, který měl po dobrém obědě a dopoledni s kostřičkami dobrou náladu.
„Je možné dostat se časovými tunely do budoucnosti?“
Teplota v kabinetě náhle prudce klesla.
„Ne.“

„Ono to jde, viď?“ obrátil se Jaroslav L. na Daniela po Markově odchodu.
„Jde,“ přikývl Daniel.
„Umíš to, že?“ Jaroslav znal odpověď dřív, než otázku dokončil.
„Nedělám to,“ řekl Daniel stroze.
„Předpisy?“
„Ano i ne. Cestování za vlastní časovou osu je fyzikální paradox. Znásilnění.“ Daniel mluvil klidně, ale svíral pěsti. „Bolí to,“ zašeptal.

Obrázek uživatele Stheno

Good Advice

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

This identity does not claim points.
Set between Sickness and Memories.

Drabble: 

After two months of perpetual failure in coaxing me out of self-imposed solitude, Grandfather gives up.

Late in the evening, Grandmother comes to my room and sits on my bed, scrutinising me.

Then she pats my head like a dog’s. “You know a bit about my past. So, trust me when I tell you this: if the future you imagined for yourself falls apart, it becomes a part of your history. Just pack up all those potential tomorrows into a little box and put them away. Build yourself anew. New you, new future, new tomorrows.”

New me… It’s an idea.

Obrázek uživatele Bilkis

Jeden jako druhý

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod - druhé drabble.

To první je Adam, vypravěč drabble Milionem slov

A druhý je Šimon, vypravěč drabble Zkouška

Drabble: 

Vstát, udělat ze sebe člověku podobnou věc a vyrazit do školy. Každý jeden den. Nikdy se to nemění. Vstát, uklidnit bušící srdce, překonat první, druhý, třetí a každý další záchvat paniky. A čekat. Protože odpoledne přijdou nové záchvaty a nové strachy. Dnes, zítra, za týden... Když se bojíte pavouků, vyhnete se jim. Ale jak se můžete vyhnout životu?

Mrtví, ranění, těžce nemocní - nemocí, kterou Evropa již vymýtila - stále přicházejí další a další. Většina z nich vidí doktora poprvé v životě. Většina z nich nikdy neviděla bělocha, žije v chýších, pije špinavou vodu. Tisíce příběhů, stovky dnů. A všechny stejně kruté.

Závěrečná poznámka: 

Zjišťuju, že o agoře se dá psát takřka na všechno. A už s tím sama sobě přijdu otravná. Což je rozhodně dobré znamení. :D

Obrázek uživatele Arengil

Promeškaná budoucnost

Úvodní poznámka: 

Předchází a navazuje na povídku Pssst!
http://sosaci.net/node/15334

Drabble: 

"Nadání ke krystalomancii jsi po svém zesnulém otci, žel, nezdědil. Tak co s tebou, synovče...?"

"Cítím, že jsem duší pedagog, strýčku," pravil Quídlo hrdě.

"Nepovídej. Tak ty se cítíš...?" stáhl Doležal rty do sardonického úsměšku. "No, uvidíme..."

~

"Ale strýčku, oni se proti mně spikli... Vůbec mi nedali šanci! Přece nebudu za trest čistit kolonu jako nějaký uličník?!" vztekal se Quídlo. A ještě s těmi třemi... Úplně ztratím vážnost!"

"Vždyť jsi žádnou neměl."

"Otec mi předpovídal velkou budoucnost...!"

"Svou budoucnost jsi včera prošvihl, chlapče. A věštby týkající se osob, k nimž má krystalomant silnou citovou vazbu, bývají dost přehnané, tos nevěděl?

Závěrečná poznámka: 

Mladý Quídlo je synem Hugona, Mirkova bratrance, který se představil v Sálu nestvůr.
http://sosaci.net/node/3123

Obrázek uživatele kopapaka

Hra

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Minulé díly najdete po rozkliknutí fandomu.

Bez bodu!

Drabble: 

"Každá hra jednou končí," zašeptala dívka a smluvené gesto ji v okamžiku vrátilo do pokoje.
Svlékla simulační oblek a vběhla do sprchového koutu.
Rozbolavělé tělo tentokrát bičovala voda.

Po návratu se neobtěžovala s oblékáním, potřebovala pouze brýle.
Rozdala pár lajků a pečlivě smazala stopy po šíleném odpoledni.
Kdyby se někdo dozvěděl, co dělala...

Oblíbená...
Hromady lajků od přátel dokázaly cokoli.
Sehnat byt, novější autíčko a další přátele.

Spokojeně usnula na koberci před elektrickým krbem.

Ráno procitla do simulace.
Přitom ji pečlivě vymazala a brýle odložila.
Tentokrát gesto nefungovalo a nouzové tlačítko nenašla.
Chvilku odporovala.

Cestou ven už poslouchala na slovo...

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se za trochu nepřesné téma a příběhový krok stranou.

Obrázek uživatele Saphira

Syn včerejška

Fandom: 
Drabble: 

Někdy měl pocit, že promarnil život. Stále se honil za dobrodružstvím. Utěšoval se, že jeho ženou je Enterprise a rodinou je jeho posádka. Ale občas tahle lež nestačila. Byl sám a čím dál víc se blížil moment, kdy nebude mít ani loď, ani posádku.
Před pětadvaceti lety mohl mít rodinu. Ale on už byl takový, ráno se sebral a za pár hodin byl na cestě po galaxii.
Najednou měl před sebou syna Carol Marcusové. Svého syna. Neprožil s ním ani jeden den a teď toho litoval. Jeho minulost ho dohnala.
Chtěl to napravit, ale budoucnost ho předešla. Byl zase sám.

Obrázek uživatele Danae

Na Hromnice o den více

Drabble: 

Všichni věděli, že svišť Phil z Punysutawney není jen tak obyčejný svišť. Uměl předpovídat budoucnost. Když ho na Hromnice vytáhli z pelechu, vmžiku zjistil, jak dlouho ještě bude trvat zima. A když měl náladu, třeba to i sdělil.
Nikdo však nevěděl, že tím výčet Philových nadpřirozených schopností nekončí. Jako svišť Hromnic dovedl zastavit čas. Nedělal to příliš často, musel k tomu mít sakra dobrý důvod. Když ale v davu před svým pelechem zahlédl kyselý ksicht svého jmenovce s mikrofonem v ruce, bylo mu okamžitě jasné, co musí udělat. Hromnice se budou opakovat tak dlouho, dokud na té tváři nevyloudí úsměv.

Závěrečná poznámka: 

Komedii ze srdce doporučuju. Teď mám zrovna hroznou chuť se na ni podívat!

Obrázek uživatele Tora

Pro lepší zítřek

Úvodní poznámka: 

Drabble věnuji mila_jj. Protože si jej přála a protože vím, že náš černý kocourek jí pomyslný drápek zasekl hodně hluboko do mysli.

Drabble: 

Černé tlapky poškubávají, červený jazýček vykukuje. Kocour spí. Ve snu opět bojuje s přestálými děsy.

S hladovým bříškem v závěji.
S mokrým kožíškem ve větru.
S bolavou tlapkou na kamenité cestě.
Se strachem z těch velkých, řvoucích oblud, řítících se kolem něj do neznáma.
S bolestí z rozbité hlavy, kdy nestačil uhnout před letícím kamenem.

Do hebkých černých chlupů se zaboří laskavá ruka. „Jájo, bobešku, klid,“ tiší ho pokojný hlas. Kocour se vztyčí, protáhne a okamžitě uvelebí domácí na klíně. Posléze klidně usne. Zítřky ho již neděsí. Včerejšek je pryč a on má konečně domov. Zítra už nikdy nebude včera…

Kalibrace

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedno sprosté slovo.

Drabble: 

"Všechny sondy se musí zkalibrovat. Dvoustupňově."

Takže ledová lázeň a termická komora. A každá zvlášť. To je na celej den.

***

Další ráno přijdu a zírám: Sondy vyskládané, umyté, štítky s napsanými kalibračními koeficienty odlepené, naházené vedle na hromadě.

"Do prdele, CO TO JE!"

Kolega se podrbal na hlavě.

"Víš, já je chtěl vyčistit, a tak jsem ty štítky odlepil, ale teď už nevím, kam který patří-"

Probudil jsem se zbrocený potem. Teprve po chvíli mi došlo, že sondy na kalibraci mám u sebe doma. Do ústavu s nimi jedu až dnes.

Ale v práci je pak určitě zamknu. Pro jistotu.

Závěrečná poznámka: 

Skutečně se stalo. Tedy ten sen. Po kalibraci jsem je opravdu raději zamknul.

Obrázek uživatele se.id

Jak to chtěli mít za sebou

Úvodní poznámka: 

Tak asi 9.B, řekla bych...

Drabble: 

Mach se musel učit, čekalo ho zkoušení a dopisování písemek, které zameškal, a Šebestová měla pomáhat mamince s velkým úklidem, a ještě navíc o víkendu, kdy chtěli jet ven, byli z toho celí otrávení, takže v pátek ráno řekla Šebestová do sluchátka, prosím, my bychom potřebovali ten zítřek dneska, a místo pátku byla sobota navíc, všechno zvládli, jenže když se nazítří probudili, byl u Šebestů stejný nepořádek jako předtím a v Machově hlavě duto, a Mach řekl do sluchátka, co to má znamenat, a sluchátko řeklo, já myslelo, když se na to tak těšíte, že nevadí, když bude zítřek dvakrát!

Časové konvence

Fandom: 
Drabble: 

Nesejde na tom, co je za den, protože lineární čas přestal existovat s nástupem na mateřskou. Dalo by se to odhadnout podle počtu lidí, co jsou na procházce. Jenže to by nesmělo intervenovat počasí a sezónní nezaměstnanost. Odpočítat podle nocí od víkendu nemá smysl. Spala jsem včera, nebo dneska? Kolikrát jsem dneska spala, že mi dnešní den přijde jako týden? Nesejde na tom. Včerejšek jsem prožila dneska. A zítřek jsem prožila včera. Čas pro sebe se krade nebo vzniká přifouknutím jedné hodiny a splasknutím druhé. Nakonec prožiju každý den, bez ohledu na to kdy přesně. To jsou jenom konvence bezdětných.

Závěrečná poznámka: 

Na toto drabble byl použit čas oběda. Přísloví hladový jako herec by se mělo revidovat :)

Obrázek uživatele Iantouch

Dotek osudu

Fandom: 
Drabble: 

Zdál se mi příšerný sen. Probudil jsem se zbrocený potem; místností stále dozníval výkřik. Cítil jsem bolest, tak skutečnou, jako by mi bodali pod nehty jehly. Rychle jsem ohmatal ruce, zda na nich nelpí spáleniny. Byly čisté, ale stejně jsem čichal seškvařenou kůži.
Bylo po půlnoci, když jsem se opět přinutil zavřít oči. Pořád tam byly: Dva zářivé klenoty, blyštící se v koruně z černého železa. Po třetím zbyla jen odporná rána, jakoby zjizvená jamka v tváři bezokého. Slyšel jsem ten hlas. Sladký jako med, a přesto tak děsivý.
Strach. Takový strašný strach.
A přece jsem ráno odcestoval do hor.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Včera, dnes a zítra

Úvodní poznámka: 

Jeden den v životě Reginy a Hooka, edice 28 let temné kletby.

Drabble: 

Probudila se, s úsměvem pohlédla na město za oknem.
Probudil se, nevrle zamžoural na les všude kolem.

Trénovala přípravu palačinek. Další na zemi, naštěstí tu není koberec.
Našel kus žvance z minulého týdne, byl jen trochu zaprášený a skoro nesmrděl.

V jedné ruce kávu, v druhé kabelku. Nesla se po ulici jako královna, kterou byla.
Na háku čajovou konvici, v ruce tác se šálky a sušenkami. S obvyklou noblesou si razil cestu jako naštvaný pirát, kterým byl nepochybně.

Byl krásný, perfektní den stejný jako všechny předchozí a všechny budoucí.
Byl hnusný, odporný den stejný jako všechny předchozí a všechny budoucí.

Závěrečná poznámka: 

Vysvělení:
pro neznalé fandomu (díky, že jste to dočetli až sem! :)) - Ženská postava je zlá královna, která celou kouzelnou říši přenesla do našeho světa. Všichni prožívají téměř identické dny a nepamatují si nic o životě před kletbou. Jenom zlá královna má vzpomínky a vnímá čas (ale nestárne, stejně jako všichni ostatní.) Mužská postava je kapitán Hook, který kletbu tráví na "ostrově" v kouzelné říši, kde je to prakticky stejné. Není tam sám, musí dělat poskoka ještě zlejší matce zlé královny

pro znalce - není to úplně kanonické, v seriálu nebylo ukázáno, jak se Hook měl, ale tohle je můj skromný odhad ;).

Obrázek uživatele Nildon

Předsevzetí

Fandom: 
Drabble: 

Ležím na podlaze TARDIS a snažím si vybavit co sem to měl dneska za schůzku. Možná už včera. Měl bych přestat tolik chlastat a fetovat. A ty mejdany omezit. Už si pletu i dny. Nevím kdy je včera, dneska a zítra.
Úporně zaostřuji na kalendář, na červené kolečko. Připomínám si abecedu a luštím ti zasraný klikyháky a pak mě to praští jako beranidlo do koulí.
Vánoce u Pondových.
Vcucnu nosem životabudič ze slivovice, energiťáku a chili papriček. Na chvilku mě probere. Došourám se ke konzoly, zadám souřadnice, připomínám si společenské chování. Přitom mi dojde, že potřebuju čistý hadry, zvláště trenky.

Závěrečná poznámka: 

Menší verze Doctora, který se mohl oddávat pouze neřestem světů. Inspiraci jsem si vzal od Spidera Jerusalema ze série Transmetropolitan. Toto je zkrácená a ne sprostá a odvázanější verze, kterou jsem napsal. Jak říkám, chtělo by to někdy zadat double-drabble.

Obrázek uživatele Martian

Bez zachvění

Drabble: 

Poslední dobou míval takový zvláštní pocit. Jako by některé události z blízké budoucnosti už přednedávnem prožil. Také ho opakovaně pronásledoval jistý sen. Končíval vždy stejně, jen místo a čas byly pokaždé jiné.

Dnes však dohady nahradila jistota: Maastricht, 25. června 1673.
S hrdostí přihlížel, jak se mladí mušketýři, které sám vycvičil, i pod těžkou nepřátelskou palbou vrátili pro jeho bezvládné tělo.

Potom se ale pan d’Artagnan obrátil a bez zachvění, se stejnou odvahou, jakou dlouhá léta prokazoval na bojišti, udělal první krok…

Protože život na druhém břehu přece nemůže být špatný, když už tam na vás netrpělivě čekají vaši přátelé…

***
Obrázek uživatele Kilián

Předčasná smrt

Drabble: 

Dne 26. května 1942 se v novinách objevil zvláštní nadpis Zítřek jste prožili včera. Lidé si mysleli, že jde o nějaký ten výmysl novinářů, ale když se to objevilo i v rádiu a televizi, začalo je to udivovat. Někteří si dokonce vzpomenuli, že den předtím byly noviny s datem 27. 5. středa, ale to jen utvrdilo jejich názor na to, že za to mohou novináři. Ti se sice urputně bránili, ale nedokázali nijak vysvětlit ten nadpis, ani včerejší chybné datum. Zvláštní to však začalo být, když další den měl být atentát na Heydricha a ten byl už den po smrti.

Obrázek uživatele strigga

Utíkej dál, bratříčku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak zas jedno naťukané do mobilu, pročež postrádá pomlčky. Snad pochopitelnější než to včerejší, hehe :)

Drabble: 

Bratříčku. Hluboko uvnitř jsem ti tak vždycky chtěl říkat. Nejdřív jsem myslel, že mi v tom brání hrdost - pocit, že má zem se bez tebe obešla a dokáže to i teď. Později mi došlo, že to ty máš něco v očích, mluvě i duši, něco, co tě nade mne vyvyšuje.
Nikdy jsem nepochopil, že nesejde na tom, odkud přicházíš ty nebo já - jen na tom, kam jdeme a kým jsme jeden pro druhého. Přeji si, abys měl sílu pokračovat v cestě. Abys našel odvahu věřit, že můj včerejšek je vážně tvým zítřkem.
Protože ty musíš jít dál, Aragorne, bratříčku. Králi.

Obrázek uživatele BC_Brynn

Teta Margaret

Fandom: 
Drabble: 

Kap ostal stáť pred dverami. Všetko hrdinské odhodlanie akoby vyprchalo. Tony sa obával, že bude musieť spraviť niečo drastické – ako vziať Valibuka za ruku a pokúsiť sa ho odtiahnuť dnu, čo, povedzme si úprimne, by aspoň pobavilo okolostojacich. Tony na sebe nemal brnenie – tu sa to nehodilo – takže by Stevom asi ani nepohol.

Našťastie, než došlo na násilie, Steve dvihol hlavu, nasadil výraz z propagačného plagátu, a zaklopal.

Vošiel.

Teta Margaret tam sedela, presne taká, akú ju Tony videl naposledy.

Úplne iná, než si ju pamätal Cencúľ.

„Steve?!“ vyhŕkla neveriacky.

Pokúsil sa usmiať. „Peggy… prepáč, že som zmeškal našu schôdzku…“

Obrázek uživatele Quartermaster

Časový paradox soudruha Pláteníka

Úvodní poznámka: 

Tak tohle je jednoznačně můj nejšílenější fandom.
(Pro mláďata neznalá kontextu)

Drabble: 

Soudruh Pláteník spí, podepřen z jedné strany popelníkem a z druhé bakelitovým telefonem. Vzduch je jako deka prosycená kouřem výběrových startek.
Zaklepání. Vchází ambiciózní komunista Vejřík.
"Josefe, já tu veřejnou dopravu beru!“
Pláteník zamlaská a probere se.
„Vida, mladej. Kam ten spěch?“
„Chci se přibližovat socialismu!“
„Vejříku, Vejříku, to na to deš špatně. Zamysli se. Kdo je naším vzorem?“
„Sovětský svaz!“ vyhrkne Vejřík neprodleně. „Země, kde zítra znamená včera.“
„Správně. Takže, až ten zítřek přijde, bude všechno hotovo už od včerejška. Souhlasíš?“
Vejřík vydechne. „Soudruhu…“
„Vidíš,“ zívne Pláteník. „Takže si vem Dikobraz, sedni si do rohu a počkej na půlnoc.“

Závěrečná poznámka: 

Snad se to se zadáním aspoň trochu potkalo :)

Obrázek uživatele Liall

Dopis na rozloučenou

Úvodní poznámka: 

Pozvolna navazuje na sérii dívky z řad kyborgů, která usiluje o revoluci.

Drabble: 

Drahá sestro,
očekávám tvou upřímnou nenávist. Slíbil jsem ti, že ti pomohu s revolucí, ale obávám se, že neoplývám dostatkem sil pro tak nadlidský úkol. Ohledně zítřejší schůzky týkající se našeho velkolepého plánu…
Zřejmě jsem zbabělec a veřejně se k tomu přiznávám. Vzdal jsem to, zítřek jsem prožil už včera a všechno, co jsem měl udělat, jsem s tou největší pečlivostí připravil a uložil na místo, kde jsme se měli setkat.
Nyní odjíždím pryč, abych si vyčistil hlavu a možná se i někde usídlil. Víš, jak dlouho jsem někoho na dlouhodobý vztah hledal.
S tou nejvřelejší láskou,
Tvůj milující bratr.

Závěrečná poznámka: 

Bez rodiny se člověk chvěje zimou v nekonečném vesmíru. - André Maurois

Stránky

-A A +A