DMD č. 22. pro 22. 4. 2015. Téma: Ten kouzelný zpěv

Nutkání

Fandom: 
Drabble: 

Švandovo divadlo. Dveře tramvaje se otevřely. Kropicí vůz rozmetal květiny po přechodech, růžová k pošlapání. Vůně zkontrolovala jízdenky cestujícím a černým pasažérům odpustila. Újezd...rozezněly se sirény a srdce prožilo nálet pohledů na cupitající sukně. Utíkal jsem se schovat do krytu třešní a zavřel jsem za sebou hermeticky víčka. Do podzimu mám čas snít o světě venku. Několik megatun dopadlo těsně vedle mě. Praha a sad s krátery po rtěnkách se otřásl. Musel jsem vylézt na povrch. Památka na první republiku mi zněla v uších. Přitáhl jsem si nebe blíž k bradě a požádal, zda nemá u sebe jednu konverzaci.

Obrázek uživatele Eillen

Nechápající posluchač

Úvodní poznámka: 

Upozornění: obsahuje vulgární výraz

Omylem vydáno pod původně plánovaným názvem... v průběhu psaní ale z toho vyšlo trochu něco jiného a zapomněla jsem přepsat název...

Drabble: 

Poeta s Mallerem se pomalým krokem blížili k Bídákovi. Když konečně zahli do ulice, na jejímž konci byl hostinec, vyděšeně se zastavili.

"Co to kurva je?" vydechl vyděšeně Poeta.

"Někdo musí mučit nějaké nevinné zvíře, jinak fakt netuším," hlesl Maller.

V tu chvíli se k nim přidal Hora. "Mluvíte o tom libém zvuku, který ve vás vyvolává touhu utíkat k jeho zdroji?" Oba na něj čuměli jak blázni.

"Pokud tomu tak je, doporučil bych vám koupit Kruegemu pořádnou porci jídla. To ho na chvíli umlčí."

"Kámo, už sem začínal mít strach, že se ti ten jekot líbí," uklidnil se Maller.

Obrázek uživatele mamut

Nejkrásnější zpívánky

Fandom: 
Drabble: 

Každý má nějakou tu svou. Nebo svého.
Naše maminka milovala Karla Gotta, jako skoro všechny naše maminky. Až se divím, že brácha není Karel.
Tatínek měl své odrhovačky Pes jitrničku a tak, ale jeho srdeční byl Tovačovský zámek.
A já? Já jsem prosím rebel.
Kdysi na housle hrající miluji Vivaldiho, Mozarta a vůbec klasiky.
Poslouchám ráda folk a country, Dana Bártu a Lucku Bílou, do toho šoupněte Rammsteiny, Mobyho, klidně tam přimíchejte i rapery.
Prostě, kromě Bílé orchidee, jsem schopna poslouchat cokoli, i lidovky. Vždyť jsem také tancovala v kroji na hodech.
Ale nejkrásnější zpívánky poslouchám venku – když zpívají ptáci.

Obrázek uživatele Elrond

Líbezný ženský hlas

Fandom: 
Drabble: 

Když se to stalo poprvé, dalo se to přetrpět. Podruhé už odpočítavali na prstech konec, protože se stejně na nic jiného nemohli soustředit. Potřetí, když se to stále nezlepšovalo, se začali pídit po důvodu. A někteří zjišťovali, kdy se bude tryzna opakovat, aby se včas vzdálili.
„Lindire, ty to neslyšíš?“ Počkal si na něj Glorfindel, když opouštěl princezniny komnaty.
Lindir se zastavil, vytáhl si z ucha vatu a zeptal se: „Chtěl jsi něco?“
„Uf. Už jsem si myslel, že jsi přišel o sluch, protože to je něco strašného“
„Vím, proto si ho chráním, když se slečna pokouší o zpěv,“ vysvětlil.

Obrázek uživatele Aurora

Skúška odvahy.

Drabble: 

Les krátko po zotmení je esenciou mágie.

Kráčam po cestičke a bosé nohy mám špinavé od prachu. Na nahých pažiach mi naskákala husia koža. Neskorá jeseň je chladná... A mesiac vychádza, slnko zapadá. Bytosti lesa sa prebúdzajú.

V svetle vysokej sviečky, ktorú nesiem v rukách, vidím popadané, zošúverené hnedé lístie.

Leží pri okrajoch cestičky. No ja sa nesmiem zatúlať... vystríhali ma.

Spoza neďaľekých stromov sa ozve ľúbezný spev. Akoby spievali samotné srdcia starých dubov. Clivú pieseň o smrti, a o tom, aké krásne je cítiť trávu pod nohami. Len sa usmejem.

" Dnes v noci ma nedostanete," šepnem smerom k dryádam.

Obrázek uživatele Kemata

...fronty

Fandom: 
Drabble: 

Varhany hrály svůj part. Zvučně, až duněla zem. Kostely se bortily, když zazněly, a torza se stala smutnými pomníky ještě smutnějších osudů.
Bajonety se do těl zabodávaly s neharmonickým mlaskavým zvukem.
Kulomety štěkaly jako vzteklí psi.
Děla překonala bubny. Zabodávala je hluboko do země, pod nánosy bahna, zatímco se sama objevovala na povrchu.
Děsivá, hlučná.
Kakofonie orchestru, který se snažil ladit a dospět do určitého rytmu.
Marně.
Bylo tu něco, co veškeré snahy kazilo hned na počátku.
Linie, která se ocitala naprosto mimo.
Zpěv, který se nesl skrz a nad tím vším.
Prostupoval kůží, prostupoval duší.
Když zpívalo sténání umírajícího.

Obrázek uživatele Iantouch

Spinkej, můj maličký

Fandom: 
Drabble: 

Smrákalo se, vzduch voněl šeříkem. Seděl jsem na lavičce pod okny královy dcery a trpělivě čekal. Za chvíli přijde, ponese svíčku, pak usedne na okenní sedátko poblíž dětské postýlky a začne zpívat.
Mateřství ji změnilo; byla ještě krásnější. Zaoblila se v bocích, v tváři se usídlil lehounký úsměv a celou její bytost jako by prostupovalo nebeské světlo.

Spinkej můj maličký,
máš v očích hvězdičky,
dám ti je do vlasů,
tak usínej, tak usínej…

Zmlkla, vstala. Chvíli stála ve světle, jako by tušila mou přítomnost. Pak prudce zabouchla okno.
Nabral jsem do plic vzduch.
Však už brzy budeš moje, má paní.

Závěrečná poznámka: 

V textu je použita část textu indiánské ukolébavky Ho ho watanay.
Myslím, že se k elfům docela hodí.

Obrázek uživatele Lejdynka

Moc zpěvu

Úvodní poznámka: 

Večerní hádanka, kdopak to zpívá?
(aneb "nemohla jsem si vybrat, tak jsem je tam nacpala všechny")

Drabble: 

Praskla struna v zlatém hávu,
neměl strach. Pak sklonil hlavu.
Stočil zrak za bílým stínem,
ztratil duši. Lásku.
VINEN.

***

Zpívej se mnou!
Moje milá,
proč ses mi nezaslíbila?
Zpívej se mnou!
Za odměnu
ovládneš tu klamnou scénu.

***

Tak pojď, tak pojď, do náruče mé vklouzni
tak pojď, tak pojď, tvůj dech s mým zpěvem souzní.
Tak pojď, tak pojď, ty bojíš se snad smrti?
Tak pojď, tak pojď, sic koráb ti rozdrtím.

***

Čpí půlnoc ze skály, dva tóny píšťaly
divě teď v srdci tě zasvrbí.
Komu ten tón sluší, ten má oslí uši,
a s hanbou se ukrývá do vrby.

Obrázek uživatele kopapaka

Přehlédnuté...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další díly a druou dějovou linku najdete po rozkliknutí fandomu.

Bez bodu.

Drabble: 

Danny se protáhl, "Sherlock už dozpíval?"
"Ne, jsme na šedesáti procentech," odvětil ospale programátor, "Jen Watson je už vypnutý."
Admini zmizeli, jen domluvil.
Udržovali síť v chodu bez odpočinku už od včerejšího večera.
Výsledek nestál za moc.
Našel jim malý kousek koberce s chloupky poslední unesené dívky.
Několik přehlédnutých stop v hlíně.
Kolem nebylo nic.
"Vymazání psychologického profilu pachatele zvedlo pravděpodobnost o deset procent... Ale nevím co dál."
"Asi nastal čas na opravdu hloupé otázky," řekl Danny a zabodl prst do obrazovky, "Co je tohle?"
Ve vybetonovaném svahu nad říčkou trčela řada ventilačních komínů.
Na fotce.
V mapě nebylo nic.

Obrázek uživatele Solast

Jů tů

Úvodní poznámka: 

Možno využít jako soundtrack: https://www.youtube.com/watch?v=EabB55IYyOg

Drabble: 

I have climbed the highest mountains
I have run through the fields
Only to be with you
"A nyní by mne zajímalo, o čem se tam zpívá."
"Já bych řekl, že o nějaký ženský."
"Proč si to myslíte?"
"No, on zpívá, co všechno udělal, aby byl s ní."
"Proč přitom používá předpřítomný čas?"
"Protože není důležitý, kdy to pro ni udělal, ale že vůbec."
"Výborně. Teď se zaměříme na druhou část textu - jak to s tou ženskou je..."
Předpřítomný čas z té písně pochopí všichni. Ale přijít na to, že to o žádné ženské není, to je pro středoškoláky výzva!

Závěrečná poznámka: 

Doslov: Většinou to zabere tak dalších čtvrt hodiny, než někdo řekne, že je to "o Bohu", "o cestě k Bohu", "o lásce" nebo "o duchovnu". Pokaždé mám radost, protože si myslím, že jsou to všechno správné odpovědi.

Obrázek uživatele Macalaurë

Serenáda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je tam jakýsi mikronáznak slashe, jinak snad nezávadné.
A preventivně se omlouvám všem svobodným dívkám v Tirionu a přilehlém okolí.

Drabble: 

Nejdřív dívky v Tirionu
Maedhrose lovily,
pak zjistily, že má k sukni
dál než k mužské košili.
K mému zpěvu upnuly se,
že jsem slavík či ký ďas,
nejlibější ze všech Noldor,
kouzelný je prý můj hlas.
Občas zpívám na zahradě
písničky tón po tónu,
přepečlivě vyhýbám se
stínu dívčích balkónů.
„Prý se budeš ženit, hochu,“
přišel za mnou Fëanor.
„Než ženitbu chtěl bych radši
neštovice, svrab a mor.“
„Rúmil pravil, že má dceru,
obdivuješ její vnady,
pod okny jí prozpěvuješ,
vymýšlíš jí serenády.“
Vzpomněl jsem si na tu dívku,
tuhle jsem šel okolo
jejích oken, zpíval jsem si:
„Trolololo-lo-lo-lo.“

Obrázek uživatele Tora

Píseň pro Jáju

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ - BEZ NÁROKU NA BOD!

Toto drabble mě dnes napadlo jako první, ale pak jsem jej odložila, nebyla jsem si jistá, zda splňuje téma. Pak mi ho ale zas přišlo líto, a tak ho dám jen tak, bez nároku na bod.

Kočky u nás nezpívají. Už roky nemají důvod, nemaj jarní touhy. A tak jim zpívá domácí. Sice nic moc hlas a sluch spíš hluch, ale o to radši si vymýšlí slova na melodie starých známých písniček a ty pak s gustem pěje každé kočce, která se jí dostane pod ruku.
A tak si dneska zazpíváme jednu z nich, na tělo ušitou našemu rozežranému kocourovi Jájovi. A bude to o tom, co měl ten náš Jája dneska k obědu.
Tak připravit, á dva tři a jedeme:

Drabble: 

Představte si, představte si, co měl Jája k obědu
představte si, představte si, co měl Jája k obědu
granule s tyčinkou, tyčinkou malinkou
nudličky maštěný, baštil je jak praštěný
sám si pak pod linkou zmazal kožich pralinkou
gourmetku s rybičkou, schovanou před babičkou
felix výběry v želé, no to bude veselé
bozitu v omáčce, packy kloužou v zatáčce
se spoustou kuřete Applaws, zbylý po tetě
kuřecí snack se sýrem, vypusťte ho honem ven
myšku malou křupavou, zakousnutou za hlavou
vařené bravčové, co donesli bačové
zapil vodou nakonec, vše co sežral, hladovec!
To koukáte, to koukáte, co měl Jája k obědu!

Závěrečná poznámka: 

Myslím, že jste inspiraci naší domácí poznali. Pokud ne, jste asi hodně mladí a jméno Jiří Šlitr vám moc neříká. Tak pro vás tady originál:
https://www.youtube.com/watch?v=L5DRkHltXQg

Obrázek uživatele nettiex

Píseň svobody a otroctví

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pamatujte na Oody?

Drabble: 

Zpívali, a byla to elegie.
O vlkovi, který ztratil drápy i zuby a nakonec i to, kvůli čemu si je nechal narůst - a přesto běžel dál. O nevěstě, která chtěla vidět všechno a navždy bude nosit na očích pásku nevědomosti. Zpívali o dítěti času, osamělém starci, který se blížil ke konci své věčnosti.

Zpívali, a byla to píseň radostná.
O nekonečnu, o tisíci planetách, milionu měsíců a hvězd. Zpívali o cinknutí sundaných okovů, o prvním nejistém svobodném nadechnutí.

Zpívali, a byl to pláč a smích a bolest. Zpívali o temnotě, o přítomnosti a o konci.

Zpívali... A potom nastalo ticho.

Obrázek uživatele Rorico

Dvorská zábava

Fandom: 
Drabble: 

Dvorskou zábavu měl velice rád.
Odpolední hon byl báječný. A zítra ho čeká zlatý hřeb celé slavnosti - turnaj!
Celou cestu do hodovní síně probíral s ostatními, kdo se s kým utká v boji. Tu se však sálem náhle rozlehl překrásný zpěv.
Mezi stoly stála nádherná dívka v zelených šatech. Měla rusé vlasy a krásným hlasem zpívala píseň Palestinalied.
Rytíři úžasem vypadla číše z ruky. Ač během svého života slyšel mnoho zpěvů, tato dívka ho zcela uchvátila.
"Pro ni bych žil, i bojoval" pomyslel si.
A když mu nazítří předávala věnec pro vítěze turnaje, už věděl, že jeho cit není jednostranný.

Závěrečná poznámka: 

Pro mou milovanou dívku s rusými vlasy :*

Obrázek uživatele se.id

Seminář volného kouzlení pro první ročník

Drabble: 

„Tak ukažte,“ vyzve profesor Pasr Filipa.
Hrstka písku pod vztaženou dlaní. Pár tónu, ostýchavých, ale jasných. Zrníčka zrudnou. Pak je Filip prudkým pohybem pošle proti dveřím.
Teda, skončily by na dveřích, kdyby jim profesor nenastavil předloktí. Všechna čest, ani nezasykl.
„Na co je to dobré?“
„Hlavně proti třeťákům,“ vyhrkne Filip upřímně.
„Vtipkuje,“ zachraňuju situaci.
Pozdvižený obočí mě upozorní, že můj pokus byl zaznamenanej a odmítnutej.
„To víte, pane profesore, jsme přirozený oběti.“
Přejede skeptickejma očima moje krátký tělo. Filipovo ne, vzhled neprozrazuje značně pochybnej původ.
„Buďte s tím opatrní! Kdyby se nedali odradit, přijďte za mnou,“ zabručí. „Vy přirozené oběti!“

Obrázek uživatele Martian

Constance

Drabble: 

Když Constance Bonacieuxová poprvé zaslechla vzdálené vábení Sirén, nepřikládala mu valný význam.
Pravda, ten mladý Gaskoněc dokázal být roztomilý…

Poté, co kvůli ní neváhal dát v sázku vlastní život, už nedokázala skrývat skutečnou povahu svého citu.
Ten ztřeštěný mladík jí nabízel vše, co v manželství se starým, hloupým a sebestředným mužem postrádala.

Potom se ale cosi zvrtlo.
Únos, úklady, skrývání v klášteře…
Zoufalý okamžik, kdy věnovala důvěru nesprávné osobě…

Tehdy ten kouzelný zpěv zaslechla naposledy.
Jak život zvolna vyprchával z jejího těla, schoulená v d’Artagnanově náruči bláhově děkovala za to, že loď, tříštící se o skaliska, je pouze její vlastní…

***
Závěrečná poznámka: 

Jako Sirény bývají označovány dcery řeckého boha Achelóa a múzy Terpsichoré. Provázela je pověst kouzelných pěvkyň, lákajících svým neodolatelným zpěvem neopatrné námořníky ke svému ostrovu, kde jejich loď ztroskotala na útesech.
V 17. století byly výjevy z antické mytologie nesmírně oblíbené, v hojné míře se objevují nejen v literatře, ale i jako náměty obrazů, tapisérií nebo tehdy velmi módních baletů. Ludvík XIV. býval často zpodobován jako Apollón nebo Jupiter:

Zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ballet_de_la_Nuit#/media/File:Ballet_de_la_...
Zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Louis_XIV_of_France#/media/File:Louis_XIV_a...

Obrázek uživatele Liall

Zpěv houslí

Drabble: 

Ten kouzlený zpěv znějící ze všech světa stran,
přivádí vábení všem smyslům sluchovým ni šarlatán.
Jaké to lahodné propojení jemňoučkých tónů,
toť orchestr císařsky bohatých faraónů.
Vábení duše, lepšení nálady, konečné uvolnění,
sladké se světem hudby a umění propojení.
Magické tóny opouštějíce nástroj dřevěný,
krutostí reality, dopadem života stroj raněný.
Svobodná slova, bezbranné pronesení myšlenek,
vypadají tak dokonale a čistě pouze navenek.
Do srdce vtírá se nápadná zášť vůči dokonalosti,
je těžké skrýt zraky plné neskrývané nevraživosti.
A chudák houslista čím dál tím hlouběji si sahá,
jeho naděje na poklidné dokončení vskutku je malá.
Ten dokonalý jev,
houslí kouzelný zpěv.

Závěrečná poznámka: 

Hudba uvolňuje ducha a okřídluje myšlenky. - Friedrich Nietzsche

Obrázek uživatele Šmelda

Nadšený fanoušek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

bjb

Drabble: 

Kdybyste označili Komkolzgrad za mrtvé město, ani v nejmenším byste nelhali. Nedávno se ale stala věc nevídaná, vlak, který z města odjel, se brzo vrátil a ještě byl přivítán slavobránou.
Pak se události seběhly rychle, zpěvačka Helena Romanski byla zajata, krátce nato bohužel byla i osvobozena a vlak s božskou Helenou odjel z města. Doprovázen explozí.
Sergej Borodin stál v troskách svého nádraží a pozoroval odjíždějící mechanický vlak. Zvedl si svářečské brýle a utřel slzu.
S francouzákem v ruce se vrhl na tovární varhany.
Vyrobit mechanickou zpěvačku (na kterou by se taky vrhl s francouzákem) přece nemůže být tak těžké.

Obrázek uživatele vatoz

Na návštěvě opery

Fandom: 
Drabble: 

V.
Jsem vinen, vykřikoval Tiblov v slzách i ve chvíli, když mu Kadlec a Tkadlec nasazovali pouta. A Tintin, ukrytý za sloupem, se jen usmíval.

IV.
Bianca Castafiore byla na scéně přivítána potleskem. Tato diva zapěla svou oblíbenou Šperkovou árii z Fausta a několik dalších známých kusů. Na žádost starého známého zařadila na závěr árii Černé svědomí, která všechny dojala k slzám.

III.
Tiblov vyndal z obálky lístek na operu. Inu, proč ne.

II.
Tintin se stavil u Bianky odpoledne na kávu a kus řeči.

I.
Tiblov bleskurychlým hmatem ukradl z Tintinova stolu obálku. Třeba v ní bude něco zajímavého.

Závěrečná poznámka: 

KIŠí challenge: Shakespeare pozpátku.
Příběh jede od konce k začátku.

Nahrávka

Fandom: 
Drabble: 

"Kolego, jestli vás to nezajímá, nemusíte tu být, ale nerušte prosím ty, kteří se snaží poslouchat," postrčil si přednášející brejličky na čele a monotónním hlasem pokračoval: "A máme tu další pozoruhodný fenomén. V hloubi amazonských pralesů byl údajně nedávno objeven kmen, který ...."

Martin počkal, až se profesor Nula opět zabere do výkladu a tlumeně dokončil větu: "... fakt vážný! Tentokrát Karel leží už druhý den a nic nevnímá, jen pohybuje očima."

"A co ta nahrávka?"

"To je právě dost zvláštní. Žádnou jsme nenašli. Buď si ten kouzelný zpěv Karel vymyslel, nebo ji někdo v době, kdy už ležel v rauši vyfouk!"

Obrázek uživatele Bilkis

Nejkouzelnější na světě

Fandom: 
Drabble: 

Začíná to dlouhým bručením, které vychází z hloubi její hrudi. Vyburcuje vás to i z hlubokého spánku. Je to směsice temných tonů a ještě temnějších emocí. Nepozastavujete se nad tím, protože ten zvuk znáte důvěrně. Rozechvěje vás, způsobí zimnici, ale zároveň ho milujete. Je tak intimní a vy v něm dokážete přečíst každičký tón. Takhle zní nespokojenost, takhle touha, tak prosba a takhle vztek.
Pak přicházejí jemnější tóny. To když si uvědomí, že konečně upoutala vaši pozornost. Uděláte cokoliv, aby byla spokojená. Nemůžete jinak, jste jejím otrokem.
Ale stejně se neubráníte myšlence, že z toho roztomilého štěněte vyrostla strašná bestie.

Závěrečná poznámka: 

Kdo by je nemiloval? I když člověka budí ve 3 ráno, aby dostala piškotu nebo šla zkontrolovat, jestli se nám po zahradě nepotulují kočky, které by bylo třeba zakousnout...

Obrázek uživatele Brygmi

My Way

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dejme tomu druhá série. Co bylo dále už tak nějak ignoruji.

Drabble: 

Kurt třískl dveřmi od učebny. Samozřejmě že všechna sóla dostane Rachel. A pokud je třeba mužský hlas, bude zpívat Finn nebo Puck.
Chtěl odejít domů, ale zarazil ho zpěv linoucí se z posluchárny. Kdo tam teď může být?

I've loved, I've laughed and cried

Přiblízil se ke dveřím. Ať to zpíval kdokoli, byl opravdu dobrý. Navíc baryton. Kurtem projelo příjemné zamrazení. Kdyby tenhle neznámý zpíval sóla ve sboru, rozhodně by se nezlobil.
Konečně přišel k posluchárně a podíval se dovnitř.

Oh, no, oh, no, not me, I did it my way

V setmělé posluchárně osaměle stál a zpíval David Karofsky.

Obrázek uživatele Sammael

Dobrodružství jedné lodi Ep. 22: Záměna

Fandom: 
Drabble: 

Kapitán vkročil do brífinkové místnosti, kde již byli usazeni všichni účastníci dnešní porady, a rovnou si sedl na místo. Vytáhl záznamovou pásku a strčil ji do přehrávače.

Místností zazněl božský hlas Teledrine, nejslavnější zpěvačky císařství. Přítomní důstojníci seděli bez hnutí a naslouchali nádhernému zpěvu, dokud skladba neskončila.

„Poslyšte,“ řekl Caledri, když se probral z okouzlení, „neměly na té pásce být instrukce pro naši další misi?“

...

Tou dobou admirál Morthy relaxoval ve své rezidenci a chtěl si zpříjemnit večer poslechem své oblíbené hudby.

Když se z přehrávače místo toho ozval jeho vlastní řvavý hlas, jak určuje Bossackovi další úkol, sprostě zaklel.

Obrázek uživatele Ness

Dokonalá

Fandom: 
Drabble: 

Byla úžasná. Byla dokonalá.
Stále dobře naložená a samý smích, jiskrou v oku by zahanbila kdejaké dvacetileté děvče a svými tvary... no, řekněme, že ty by zahanbily děvčat hned několik.
Navíc disponovala neustále bystrým rozumem a praktickou síťovkou s něčím k snědku a dnes před jejich večeří se rozhodla i zkrášlit koupelí...

Hole mááágůůů to nejsou přééluýýý,
býýývajííí na konci zdóóóbenýýý žáááludýýý...

Ten znamenitý výběr, mnohoslibně naznačující, že večeří se končit nebude! Ta síla, schopná i trhat skály! Byl uchvácen ve všech směrech. Rozhodl se, že Gyta Oggová prostě musí být jeho!
Koneckonců, Casanovlez byl sic netradiční, leč přesto trpaslík.

Obrázek uživatele Rya

Ukolébavka

Drabble: 

Spěte, chlapečkové, spěte, nevinní odsouzenci. Ať jsou vaše sny pokojné jako modrá obloha, hluboké jako stín stromů, jasné jako slunce. Sněte o matčiných prsou, o silných pažích otců. Spěte, děťátka betlémská. Zítra, po čtyřech letech, se vrátíte tam, odkud jste dnes zmizeli.
Spěte.

Tardis se jemně pohupuje a tichounce zpívá.
Donna už spí, obklopená dětmi.
Tadeusova tvář mění výrazy jako hladina jezera odrážející oblohu. Radost, smutek, dychtivost, smíření.
Doktor má na sítnici vypálený obraz muže, ženy, dítěte a osla, mizejících v dálce. Jsou události, kolem kterých se točí vesmír. Věci, které nemůže změnit.

Herodova stráž prohledává město.
Vztekle a marně.

Závěrečná poznámka: 

Nejvlastnějším fandomem je Únos
... aneb když není čas, vykradu něco vlastního :-)

Obrázek uživatele Jeřabina

Poslední kapky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje přímo na Posouvání.

Drabble: 

Alžběta pochodujíc žvýkala chleba. Operovali přes oběd a jídlo sestrám, pochopitelně, Olga neschovala. Věrce a Lojzičce donesli jejich milí. Ji Josef odměnil napruženým: „Pořád někde trajdáš! Musel jsem si sám mýt ešus. Kdyby ses místo hraní na doktorku radši snažila být lepší manželka.“

Jsem špatná manželka, uvědomovala si překvapeně.
Jenže odvedla bezchybnou operaci a Nataša začala furiantsky prozpěvovat. Vladimir se přidal, uhrančivým hlasem. Alžběta nedokázala být smutná.
„Paní Alžběto, prý jste nejlepší operatérka na Sibiři!“ zahalekal vesele Golovin.
Bětka se usmála. Měla jasno.
„Vladimire... já už nechci být nešťastná,“ řekla tiše.
Zvážněl. „Paní Alžběto, tady nemůžeme.. najděte mě, až zastavíme."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Arengil

Píseň domova

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Domov je tam, kde je darjeeling.

Drabble: 

Nade vše milý je mi zpěv čajové konvice. Ještě milejší, pokud je čaj podáván v oku lahodícím prostředí orosených zahrad nebo na běžkovém výletě, ale tehdy musí obsahovat hlavně rum. Vanilínová píseň medově zbarveného alkoholu se snoubí s rozpustile klokotavými zvuky čaje, nalévaného v lesním odpočívadle. Do toho ryk větrné polnice a uspokojivě šustivý sykot sněhu s třící se lyží...

V létě též najdeme zajímavé zvuky a nejen ty ptačí (kteréž jsou zjevné i slechům profánního davu). Vonný dech borovic, pod ním vlahá zákoutí pískovcových strží se sypajícím se pískem... A když začne pršet, je to hotový ráj na zemi.

Obrázek uživatele Taarg

Životní radost

Drabble: 

Moje práce mne baví. Vřískot ubožáků, kteří se kroutí na křesle. „To víte, za barevnou plombičku si připlatíte,“ směji se jim. „Ale jestli nechcete, máme tu extrakci!“

Peněženka se mi naposledy už nevešla do kapsy, musím kvůli ní nosit na cestu z práce modráky.

„Bolí vás to? Ale ale ale… Další volný termín máme už za 48 dní, ve tři ráno. Je našlapáno, to víte, dětem se často kazí zoubečky…“

První zub jsem trhal na vlastní svatbě – Naděnce. Z kaldounu se jí zanítila dáseň. Od té doby, co si ji vzala leukémie, mi ji křik připomíná. Je to šťastná vzpomínka.

Závěrečná poznámka: 

Matějská skončila, zuby připravit!

Obrázek uživatele Champbacca

Voraz a vortály

Úvodní poznámka: 

(mezitím přesně podle pradávného proroctví)

Drabble: 

Protože Eli Vance zrovna dokončoval důležitý test teleportu, Edvin se prozatím zašil v kuchyni s Malachiášem, dalšími dvěma Vortigaunty a lahví vodky. Po pár locích měl jasno, že to byla nejlepší volba.
„Zapějmež nyní budoucímu bohu básnictví, pivovarnictví a antikoncepce náš nejslavnější epos,“ prorokoval Báruch a Edvin nechápal, ovšem na vysvětlení nedošlo. Mimozemšťané totiž začali kloktavě zpívat a on s hrůzou zjistil, že se jim to nerýmuje. Pod pohrůžkou násilí si vyžádal tužku a dal se do díla.
Zakrátko již zpívali všichni a byla to píseň natolik čarovná, že rezonovala vesmírem tam a zpátky a mírně vychýlila oběžnou dráhu Ganymedu.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Teresa

Koňská opera

Úvodní poznámka: 

Pro alkoholiky i abstinenty je tady "Whiskola"!

Drabble: 

Všechno to začalo kouzelným zpěvem So Far.
V Trigger Whisky baru houstl dým. ,,Tfuj kolalokové limonádě!" vyjásal Hogofogo.
Arizonská pěnice hledá svého srdce šampión.
,,Už je to tak, matičko," potvrzuje Goodmanová.
,,A hele! Kakaová skvrna velikosti mexického dolaru!" ,,To znamená.., že Badman byl můj bratr..."
Rány, šoky, kuří oka, vše vyléčí kolaloka!

,,Pane, já Vás převedu!" obrátilo se dítě na slepce. ,,Jedeš ty spratku! Herodesa na tebe!"
Arizona, to je pravých mužů zóna.

,,Vy mě milujete zdarma?" nechápal Joe. ,,Nenávidím Vás!" vysvětlila Lou, dořekla ,,Joe musí zemřít!"
,,To abych si vzal teplé spodní prádlo!" naplánoval Joe.
,,Prohrál jste, saláte!"
Adiooss!

Závěrečná poznámka: 

Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství!

Stránky

-A A +A