RPF

Obrázek uživatele Keneu

Napřed se poděl, pak si vládni svým časem dle libosti

Úvodní poznámka: 

BJB

Drabble: 

Krejčovství Kingsman přislíbilo Deadpoolovi množstevní slevu a expresní náhradu za oblečení zničené při superhrdinování. Nemůžou být všude.
Deadpool se s Aberforthem Brumbálem podělil o několik historek, které potěšily Abeho cynickou duši.
Aberforth dal Buckymu výtisk své příručky o kozách.
Bucky se rozdělil s Davidem Helfgottem o wakandskou obřadní rostlinku, která nemá žádné vedlejší účinky.
David punkové nutrii předal své rozsáhlé hudební znalosti a zkušenosti.
Ta věnovala Červené Karkulce svoji oblíbenou mixtape, což Karkulku ovlivnilo natolik, že si začala barvit vlasy na červeno.
O zbytek barvy se podělila s králem Kazisvětem, který se s nikým dělit nechtěl, a tak jen vládl.

Obrázek uživatele Aziz

Jeden za všechny a všichni za jednoho

Drabble: 

Mají mrtvolu kritika, který je všechny do jednoho strhal, v kanálu.

Jaroslav má okno. Usvědčuje ho kontroverzní esemeska Hynkovi.
Hynek má problémy se vztekem, to není žádné tajemství.
Ivan má kousající, nejspíš nebezpečné, přezrálé syrečky.
Krobota usvědčuje jeho nová odtažitost. Chová se podezřele.
Simona má za to, že na každou svini někde čeká řezník. A ptá se, jak se zbavit těla beze stop.
Klára je týmová hráčka. Pro Dejvické divadlo by položila život, jedno čí.
Martinovi nejsou nelegální praktiky pro prospěch divadla cizí. Od podvádění důchodců je k vraždě jen krok.

Nač se navzájem obviňovat, viník je jeden - Dejvické divadlo.

Obrázek uživatele Keneu

Která je na konci?

Drabble: 

Který z těch tisíců hmatů, z tisíců pohlazení a úderů do kláves byl ten poslední, než z lásky k dokonalé hudbě zešílel?
David Helfgott neví.
Kterou klapku se mu podařilo svést jako poslední ze všech a jak se vůbec jmenovala? A záleží na tom?
Režisér Kohoutek netuší.
Která porucha způsobila, že letadlo nedalo pilotům najevo, že nemá při startu vysunuté vztlakové klapky?
154 mrtvých z letu Spanair 5022 už se nikdy nedozví.
Přes kterou klapku poslední instance se dá dovolat (chtělo by se říct odvolat) k Bohu?
Svatý Petr sedí v naleštěné kanceláři, bezradně listuje mojí složkou a nechce vědět.

Obrázek uživatele Keneu

Emmacipace

Drabble: 

Já to neměla pít! Mé vnitřní oko, proč jsi mi zatajilo, že v tom sherry od Lockharta je nápoj lásky, či jaké svinstvo?! A ten přerostlý netopýr mi taky moc nepomůže, vzhledem k tomu, co vše mi ukázala má křišťálová koule:
Napřed jsem se Snapem vyšetřovala případ zlatovlasého hudebního skladatele, který zavraždil manželku. Mě.
Pak jsem s tím skladatelem prosvištěla patnáctým a šestnáctým stoletím, první světovou válkou, na šest let s ním zakotvila v Londýně a sbalila svého bratra, premiéra. Nebo švagra, šéfredaktora?
Vypadněte z mých vizí, chlapi zatracení! Lockharte, nelez sem, Snape, nekomanduj mě před matkou! Radši budu sama!

Závěrečná poznámka: 

Emma Thompson, Kenneth Branagh (šest let její skutečný manžel), Alan Rickman, Phyllida Law (její matka), Hugh Grant
Harry Potter, Judas Kiss, Znovu po smrti, Jindřich V., Mnoho povyku pro nic, Fortunes of War, Rozum a cit, Láska nebeská, Petrovi přátelé, Zimní host
Musela jsem si na to nakreslit diagram! Nakonec mě zachránilo Imdb, které umí vyhledávat kooperaci herců.

Obrázek uživatele Keneu

Vzpomínky do sedla zvou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma DMD č. 13. pro 13. 4. 2016. Šli tři šli dva šel jeden...
a opravdu se divím, že to tady ještě není

Drabble: 

Do divadla přišli tři. Skladatel, klavírní virtuos a roztomilý pitomec s dolíčky ve tvářích. Pro všechny se našlo využití.
*
„Šli dva, šli tři. Kolik jich šlo?“
„Nevím.“
„Šli dva Šlitři, Šlitr, jestli to nedojde tobě, tak už nikomu!“
„Ahá! Pět.“
„Byli dva. Ten ve slamáku byl Suchý a ten v buřince mokrý.“
„Slamák promokne, napiš to opačně.“
Ten menší zaťukal většímu na pokrývku hlavy.
„Nemůžu.“
*
Pak obnosil vestu, nechal zvadnout tulipán a zapomněl purpuru či oběd na plotně. Po zemi se rozprostřely pramínky vlasů jeho poslední Zuzany nebo Terezy. Nehybný výraz golema přestal být komickou přetvářkou.
Dál šel jenom jeden.

Závěrečná poznámka: 

a původně jsem to chtěla komické, abyste věděli...

Obrázek uživatele Elrond

Vzpomínky

Fandom: 
Drabble: 

Vlastně jsem nikdy nic nenapsal. Všechno se to stalo tak, že mě můj přítel psycholog seznámil s jedním zajímavým mužem. Působil docela obyčejně. Muž ve středních letech, dlouhovlasý, tmavovlasý a pracující v antikvariátu. Zdály se mu velmi zvláštní sny, on je nazýval vzpomínkami. Připomínaly mi hrdinské eposy, které jsem miloval. Zapisoval jsem si je, hodily se mi jako kulisy k mé zálibě ve vytváření nových jazyků. Sepsal jsem takto příběhy o bozích, lásce, neporušitelné přísaze a válkách, pak jsem to vydal a nazvali to novým literárním žánrem, který začalo psát mnoho dalších autorů. A přesto jsem vlastně nic svého nevytvořil.

Obrázek uživatele Keneu

Čekání

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma DMD č. 24. pro 24. 4. 2015 U snědeného krámu

zpráva o snídani ze včerejška (varování: bulvár)

Drabble: 

Mycroft se uvelebil ke své pravidelné dávce emocí. Musel něčím nahradit pravidelnou dávku kalorií.

SUBJEKT K „Pošleme jim snídani, chudáčkům zvědavým...“

„Já mám taky hlad,“ povzdechl si. Pohled do ledničky byl ještě chmurnější než pohled do státní kasy.

SUBJEKT A „Slyšela jsem, že nemocniční pokoj má napíchnutý i bulvár.“

„Jo, ale o den jsem jim to opozdil,“ zabručel Mycroft, sundal si sluchátka a zatřásl jimi. Královnin hlas slyšel jakoby s ozvěnou.
„Jsem ztělesněním tajné služby, ne informačních technologií!“
„Jestli to nebude tím, pane Holmesi, že stojím přímo za vámi. A za to oklamání bulváru vám nechám poslat schwarzwaldský višňový dort.“

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Sněhový princ

Fandom: 
Drabble: 

Bylo nebylo jedno ledové království plné děsivého ticha, kde lidé křičeli mlčením. Žil byl v tom království jeden sněhový princ. Odmalička ho vychovávali k tichosti a šedi. Hlavně nic neříkej, to slýchával nejčastěji. A protože byl poslušný, mlčel, zatímco jeho duše se plnila barvami a touhou. Nezmohl se na protest, když ho používali jako loutku. Netroufl si improvizovat, aby nebyl poznat jeho vnitřní žár. Když dostal k jedenadvacetinám nabídku, která se neodmítá, poprvé zahořel plamenem. Před očima světa vykreslil svou vášeň do ledu, na ploše zůstávaly hluboké rýhy jeho touhy. Když mu srdce ozdobilo zlato, oddechl si. Vyhrál. Mohl odejít.

Závěrečná poznámka: 

Moje srdeční záležitost, jeho ledové veličenstvo, Ondrej Nepela, který dostal za vítězství na olympiádě jedinečnou možnost emigrovat.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Brygmi

Chodící spoiler

Fandom: 
Drabble: 

Agent mu poslal třináct scénářů, prý samé skvělé věci.

Herec toužil po roli v Avengers nebo v nových Star Wars, ale nic takového na stole neměl. Místo toho to byly samé neznámé názvy. Často špatně napsané. Navíc dvanáct scénářů, které už přečetl, mělo jednu věc společnou – jeho postava vždy zemřela.
To ustavičné umírání ho už nudilo. A deprimovalo. Kolikrát to ještě zvládne zahrát tak, aby rozplakal publikum?

Tak snad alespoň ten třináctý text bude lepší. Je to k nějakému seriálu, takže tam by mu ten život mohli dopřát, ne?

Sean Bean se pohodlně usadil a otevřel scénář Hry o trůny.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Ten, který kráčel ve stopách světce

Úvodní poznámka: 

Nemůžu se zbavit pocitu, že drabble obsahuje jednu setinu Harknesse. :)

Drabble: 

Následoval jsem tě, když jsi tajně utíkal pro svátost oltářní. Skrýval jsem tvé stopy vprostřed noci, zatímco jsi zarýval kolena do kamenné podlahy budečského kostelíka. Bděl jsem u tvého lůžka, abys mohl dopřáti oddechu svému vyčerpanému tělu. Jen my dva spolu jsme sklízeli obilí, jen já jsem ti pomáhal stvořit tělo páně.
Jedinkrát jsi mi nedovolil sledovat tvé kročeje, věděl jsi, že na jejich konci tě čeká smrt. Nechtěl jsi, abych ji spatřil.
Však já pomstil tvou prolitou krev. Nelituji života, který jsem položil pro tvou mučednickou smrt. A nejmilostivější Bůh dovolil mi spočinout i ve smrti po tvém boku.

Závěrečná poznámka: 

Kdybyste si chtěli rozšířit obzory, tak ten, který kráčel jako první ve stopách svatého Václava, byl blahoslavený Podiven, poměrně zajímavá postava české legendistiky spojená třebas s Palladiem země české.

Obrázek uživatele Keneu

Středozemský krvák

Drabble: 

„Prostě klasika. Parta studentů, teda sorry, hobitů ignoruje varování zkušeného indiána Aragorna a usne na zapovězeném místě.
Je to hospoda a stojí na pradávném pohřebišti. V noci vyleze ze sklepa devět nemrtvých. Jsou hladoví a nakrknutí, protože jim někdo dupal nad hlavama a vyřvával cosi o skákání přes měsíc.
A pak už je to hlavně o efektech a o kečupu. Mozky se mi povedlo namíchat celkem obstojně a zírej, co dělá tenhle provázek!“
„Petře, krvák je to dobrej, ale v porovnání s tím, co by ti po tomhle udělal Christopher Tolkien, je to slabota. Zkus se na to soustředit, jo?“

Závěrečná poznámka: 

V Brně probíhá mezinárodní konference o fantastice Dnešní svět zítřejšíma očima a dneska jsem tam byla na přednášce o tom, jak týpek, co točíval zombie horory a jiné úchylárny, zfilmoval jednu z nejkrásnějších a nejepičtějších fantasy, co známe.

Obrázek uživatele Dangerous

Věra

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Řekla bych, že je to rating "lidstvo+", ale strašně mrazí mě z pocitu, že se to opravdu stalo a že to nebyla výjimka. Vymyšlená je snad jen ta mrkev s trochou autorské interpretace.

Drabble: 

Věra neměla nikdy ráda kořenovou zeleninu a ze všeho nejvíc nesnášela mrkev. Žel, mrkve měla rodina vždy dost a matka ji přidávala snad do všeho. Věra trucovala. Matka bědovala, plakala – doba byla zlá, potravin nebylo mnoho a dcera se podle ní každým dnem ztrácela před očima.

Po válce mrkev z jejího jídelníčku zmizela. Věra se brodila sibiřským sněhem. Necítila prokřehlé prsty u nohou. Necítila ruce, které nechtěly udržet pilu. Snažila se necítit rány dozorců a jejich nenechavé ruce, které vzrušovala špinavá, nemocná, pohublá holka. Hltala chléb se slámou a pilinami, a když v boršči našla lidský prst, pouze ho vyndala.

Závěrečná poznámka: 

Přidávám sem ještě článek o Věře Sosnarové, který mi byl inspirací...

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Abeceda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Cynismus. Lehký.

Drabble: 

Pro N. jsem byl sklenice whisky, kapka toho nabuzování sebevědomí a sex. V případě O. stačilo vyměnit whisky za vodku. P. se zpočátku jevil slibně, byl abstinent, ale nic nezabíralo víc než pořádné honění ega. Q. zmizel rychleji, než mohla být rovnice aplikována, a na R. raději zapomenout, protože tak veliké ego jsem doma nechtěl. S. vypadal jako životní láska. T. tu byl na jednu noc. Z U. mě dodnes bolí žaludek.
Do konce mé cynické abecedy zbývalo už jen pár písmen. Kdyby ani Z. nevybočil z řady, měl jsem v plánu to definitivně zabalit.

A pak jsem potkal Dona.

Závěrečná poznámka: 

Inspirací mi byl britský spisovatel Christopher Isherwood, který dlouhá léta střídal kde co a v denících je vždycky označoval jenom písmenem. Teprve po čtyřicítce potkal konečně Dona, se kterým strávil zbytek života. To abyste věděli, že je to happy end. :)

Obrázek uživatele Kleio

Jak to celé vzniklo

Obdarovaný: 
Darsalam
Fandom: 

Název: Jak to celé vzniklo
Obdarovaný: Darsalam
Beta-read: Keneu
Fandom: RPF, Vinetou
Poznámka/věnování: Milá Darsalam, tvé přání bylo velmi inspirující, ale to bych nebyla já, aby z toho nevzniklo něco tak trochu jiného. Je to příběh a vlastně není, je to pravda a taky je to lež jako věž, stalo se to i nestalo, je to slash a vůbec to není slash. Rozhodně je to ovšem dárek psaný s radostí a s nadšením, takže doufám, že se ti bude líbit. V neposlední řadě moc děkuji Keneu, která v předvánočním shonu vynaložila snahu a skvěle mi text zbetovala.
S přáním krásných Vánoc Kleio

Obrázek uživatele BC_Brynn

Morituri te salutant

Drabble: 

„Co bys radil, Karle?“ zeptám se. Zvenku řvou motory aut. „Lidi jsou maškary. Člověka se ve člověku nedořežeš. Z lidskosti zůstaly jen ty kosti.“

„Dnes podruhé oko mé Satana spatří, je krásný byť s úsměvem krysím.“

„Spáleniště a žlutě kvetoucí louky kam se podíváš. Brodit se popelem, nebo kvítím? Každá odpověď je špatná, Karle.“

Věděl to. Snažil se nás varovat. Všichni ho poslouchali, málokdo mu naslouchal.

„Vždyť jemu dnes s hlasem i duše má patří, když na větvi visím...“

„Svrhnout systém půjdem zítra. Zazpívej ještě jednu, Karle.“

Gramofon se dál točí, deska zapraská.

„Je noc, v které nezpívá andělů chór...“

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení souvislosti s tématem k nalezení třeba zde.

Obrázek uživatele Lejdynka

Když dieta neúčinkovala

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nevím, jestli to tak bylo, ale to mi nebrání v tom to napsat ;)

Drabble: 

Když vyrůstal, slýchal to každý den:
Necpi se pořád tolik!
Takhle tě žádná holka nebude chtít!
Měl bys držet nějakou dietu.
Tak kolik už jsi shodil?
A těm pěti lívancům s marmeládou jako říkáš dieta, jo?!
Takhle nikdy nic nedokážeš.
Jsi tlustý.

Po čase hubnutí vzdal.
Pomalu přibíral na váze, ale to mu nevadilo.
Vadily mu jen ty hloupé poznámky.
Bylo jich tolik, že se jednoho dnes rozhodl učinit tomu přítrž.
Sedl si ke stolu, vzal do ruky tužku a napsal postavu Sama Tarlyho, aby všem dokázal, že i tlustý člověk může vykonat slavné činy, stačí mít jen velké srdce.

Závěrečná poznámka: 

Pro ty, kteří nepoznali autora podle jeho hrdiny - G. R. R. Martin. :)

Štěně

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Bič a cukr.

Drabble: 

Bydlela v malém domku západního stylu. Skromné bydlení, ale o mnoho lepší, než slumy ve kterých žila část obyvatel Karáčí.
Shodila burku a oblékla si župan.
„Vítejte!“
Vlasy barvy ohně, pihy, modré oči. Colin O'Toole, mladý Ir se sklonem rudnout pokaždé, když ukázala nahou kůži. Připomínal malé štěně, nesmělý, roztomilý a neškodný. MI6 ho přiřadila na její hlídání, asi proto, že nevěděla co s ním.
„Hledám Usámu.“
„Co?“ Ani ho neinformovali.
„Na žádost MI6.“
„Neuzavřela jste smlouvu?“
„Myslíš si, že Mycroft dbá na dodržování smluv?
„No, měl by!“
Tak naivní. Svedla by ho tak snadno, že se o to nepokusila.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování Prase

Bič a cukr

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Karáčí.
Irene Adler vykonává své řemeslo (nic explicitního), takže radši od 18 let.

Drabble: 

Irene vtírala hojivou mast do ran. Někdy si říkala, jestli ji nevyhledávají právě kvůli tomuhle kousku nebe po bolestivém peklu.
Vrněl blahem.
Přitlačila, sykl bolestí.
„Kdo?“ vyštěkla.
„MI6.“
„Takže Mycroft.“
Jemně přejížděla prstem po stehně. Roztřásl se.
„Co když odmítnu?“ Medový hlas.
„Nedopatřením uniknou určité informace.“
Přitlačení.
„Co mám udělat?“
„Někteří lidé z Usámova okolí mají... zvláštní tužby.“
Sjela prstem po páteři.
„Mám se k nim dostat a najít jeho úkryt?“
Pokývání.
„Představím vás generálovi s vazbami na extrémisty. Od něj musíte získat doporučení dál.“
„Žádný problém.“ Olízla krev z ramene.
Sevřel jí ruku.
„Nabídnu příplatek!“
Vyškubla se.
„Možná jindy.“

Závěrečná poznámka: 

Pokračování Štěně

Karáčí

Úvodní poznámka: 

Ehm, vzhledem k hlavní postavě radši od 15 a bude hůř.

Drabble: 

Burka ji omezovala. Zkuste taky pracovat v oboru, kde potřebujete mužskou pozornost, oblečená v pytli. Tím více Irene překvapilo, když jí v jedné z karáčských uliček oslovil zámožně vypadající arab a dal jasně najevo, že mu nejde o společenskou konverzaci.
Zašli do zapadlé kavárny.
„Esma Al-Balavi, nebo lépe Irene Adlerová, MI6 má zájem o vaše služby.“
„Tohle už nedělám.“
Odkašlal si.
„Potřebujeme najít jednoho muže a vy můžete získat informace, ke kterým bychom se jinak nedostali.“
„Koho?“
„Usámu Bin Ládina“
Bušilo ji srdce.
„Pojďme prvně probrat tu druhou věc, kvůli které jste přišel.“
Kývl.
Irene Adler už je zase tady.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování Bič a cukr.

Obrázek uživatele strigga

Záznam slavného literárního setkání v oblacích

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji Alfasavce. Nešlo odolat. :D

Abyste správně rozuměli, tak máte co dělat se studentkou bohemistiky, která se už třetím týdnem pokouší zpracovat Šaldovu Duši a dílo do nějaké smysluplné analýzy a už jí z toho hrabe.
Někteří budou pravděpodobně totálně OOC, ale co už. :D

Fandom: 
Drabble: 

"Jsou tu všichni?" otázal se Vrchlický. Sněhobílý oblak přetékal posedávajícími postavami.
"Mácha chybí," houkl uštěpačně Mrštík.
"Ale ten tu chybět nesmí!" vyhrkl Šalda, organizátor celého setkání.
"Nejspíš zas někde hyzdí krásu popisného slova," rýpl si estét Čech.
"Kdoví, co ten hyzdí," zahučel temně Erben a všichni sebou trhli.
"Myslí si o sobě kdovíco!" zavyl zhnuseně Chmelenský. "Má se za pánaboha, jen proto -"
"... Že jeho si tam dole pamatují, zatímco po tobě nikdo neštěkne," kontroval Borovský s krutou upřímností.
"Přece byste se nehádali, chlapci," ozvala se jediná žena mezi nimi. Její melodický hlas uklidňoval.
"Tak začneme bez něj," navrhl Šalda zmámeně.

Závěrečná poznámka: 

Jen doufám, že mi Máchu jako alfasavce uznáte. :D Nebo to berte tak, že alfasavci jsou všichni, protože už jsou koneckonců nad námi.

Mimochodem, je jediná nejmenovaná k poznání? :)

Obrázek uživatele BC_Brynn

Stephen

Fandom: 
Drabble: 

Mal som sedemnásť rokov, hovorili mi „Einstein,“ vesmír sa rozprestieral predo mnou vo svojich obmedzených štyroch rozmeroch a ja som, viac než čokoľvek iné, chcel pochopiť prečo vznikol a ako funguje.

Mal som dvadsaťjeden, a môj vesmír sa scvrkol do triviálnej sféry zúfalstva. Beznádej a bezvýchodiskovosť ma obrali o perspektívu až do chvíle, keď mi Jane ukázala cestu vpred.

Mám šesťdesiatpäť, sedím na invalidnom vozíčku, neviem povedať nahlas ani slovo, ale prešiel som – prevozil som sa – taký kus cesty teoretickou fyzikou, že moje sny sa priamo predo mnou zhmotňujú do skutočnosti. Do hlasového syntetizátora prácne naťukávam: „Space, here I come.“

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Kam nás život zavane

Fandom: 
Drabble: 

„Dobrý den, to je ale dlouhá fronta. Také čekáte na přidělání klíčů?“
„Ano. Bohužel i já přispěji k vašemu většímu zdržení.“
„Nevadí. Zámečníci jsou očividně velmi vytížení lidé. A šikovní, to vám povím.“
„Jako mladý jsem chtěl být zámečníkem.“
„Co vás odvedlo od této bohulibé činnosti?“
„Matka si přála mít v rodině lékaře a los padl na mně.“
„Takže máte svou vlastní praxi?“
„Přesně tak. Zámečník ze mne nebude, ale smutek z toho mě přivedl k psaní.“
„Píšete pro veřejnost?“
„Pokud mou knihu někdo vydá, pak budu.“
„A vaše jméno?“
„Hluboce se omlouvám, ani jsem se nepředstavil, Arthur Conan Doyle.

Obrázek uživatele Keneu

Výlet do větru

Drabble: 

Expozice
On: „Vem si šálu, bude tam větrno.“
Ona: „Venku se nepohne ani lísteček.“
On: „Ale tam bude větrno.“
Kolize
Ona: „To je horkovzdušný balón! Ty ses zbláznil!“
Krize
On [telefonuje]: „Ten plamínek nám zhasl. Klesáme.“
[Koš sedá na hladinu.]
Ona: „Copak ty nevíš, že tu umřeme?“
Peripetie
Hlas z telefonu: „Zkuste ten hořák znovu zapálit. Máte zapalovač? Nebo sirky?“
Ona: „V kabelce mám zapalovač!“
On [udiveně]: „Ty kouříš?!“
Katastrofa
Ona [po delším štrachání]: Já ho nemůžu najít!“
[Koš nabírá vodu. Oba vyskakují, motají se do právě splasklého balónu a tonou.]
Konec
Režisér: „Tati, tohle prosím přepiš.“
Scénárista: „Už zas?!“

Závěrečná poznámka: 

Takhle po paměti je to hodně obšlehnuté, ale doufám, že díky konci a pointě mi to projde.
Pravdou je, že Zdeněk Svěrák scénář k Vratným lahvím několikrát přepracovával.

Obrázek uživatele Tchořin

Na holý záda

Úvodní poznámka: 

Jedno sprostší slovo se zkrátka stalo.

Fandom: 
Drabble: 

Seděl tiše v maskérně a nechával na sebe nanášet vrstvy makeupu a protéz. V paruce mu už teď bylo neskutečné horko, byl unavený, nevyspalý, a kdyby mohl, šel by zalézt do karavanu a vybrečet se jako tenkrát u Kapitána.
Dal si vnitřní facku, dvě a bojoval dál s mikrospánkem, do kterého už sklouznul nejmíň desetkrát. Nakonec svou meditaci nadobro vzdal a sesunul se do polospánku. S leknutím se probudil, když mu někdo neočekávaně položil ruku na rameno.
Otevřel oči a uviděl v zrcadle Leeho v Thranduilovi. To mě teda poser… jak tahle nádhera mohla splodit Legolase, málem mu ujelo nahlas.

Závěrečná poznámka: 

*cough* Hobbit *cough*

Obrázek uživatele Birute

Balada o Russellovi a Julie

Autorky: Birute (překlad) a Lunkvil (titulky a všeobecné betění)
Přístupnost: bez omezení (ovšem počítejte s lechtivými narážkami)
Shrnutí: Písňové poděkování herců seriálu Doctor Who tvůrcům Russellovi T. Daviesovi a Julie Gardnerové v českém přebásnění
Prohlášení: David, Catherine ani Johny B. nám nepatří, stejně jako původní text a hudba, a když už z toho nějaké peníze budou, tak rozhodně ne pro nás
Poznámka: Občas se anglické termíny mísí s českými, protože ty anglické se dost obtížně rýmují, pokud člověk nepoužívá nějaký svérázný dialekt. Z toho důvody jsme název seriálu ponechaly v originále.

Fandom: 
Obrázek uživatele Danae

Slzičky

Na drastičtější notu. Vy do mě Karafiátem, já do vás...

Dnes ráno se kupodivu cítí docela dobře. Zářijové slunce svítí do litomyšlského pokoje jako v létě. Pod sukni si navléká dvě spodničky, pro jistotu. Trochu se před snídaní projde po Augustově zahradě a pak konečně zasedne k rukopisu. Hned za dveřmi jí padne pohled na líbezně růžovou skvrnu v trávě. Usměje se. Kněžna jim říkala divoké karafiátky, květy bolesti a lásky. Babička slzičky. Shýbne se pro jeden a útrobami jí projede prudká bolest. Chvíli zhluboka dýchá, zahání tmu před očima. Pak se pomalu zvedne a vrací se do domu. Dvě spodničky dnes nebudou stačit. V jejích šlépějích vykvétají rudé karafiáty.

Fandom: 
Obrázek uživatele Saphira

Song of you

Klávesy piana dohrály poslední tóny.
Zamyslel se; položil hlavu na klaviaturu. Chtěl pro svého drahého napsat píseň, ale nenacházel ta správná slova a tu pravou melodii.
Zavřel oči. Vybavily se mu jeho oči, úsměv, hlas. Ne...
Paprsky slunce se přehouply přes parapet okna. A postupně přicházela melodie a samotná slova.
Zpíval je potichu, spolu s tóny.
There are many melodies to choose from but there’s only one of you
So I’m gonna fly in the sky so high in the wind
And I’m gonna try really really try so hard not to give in
And find the song of you

___
Poznámka: Slova kurzívou jsou převzata z písně Rufuse Wainwrighta Song of You. Napsal ji pro svého přítele a snoubence Jörna a já jsem se jí nechala inspirovat.

Hrách a králíci

Gregor Mendel sledoval své políčko hrachu a spokojeně si mnul ruce. Červený, bílý, červený, červený, červený, červený, bílý, červený, červený... Přesně podle statistického předpokladu. Byl na svoje hrachy patřičně hrdý a nijak se tím netajil. Věřil, že se o něm jednoho dne bude učit na školách jako o průlomovém průkopníku.
Procházel se mezi svými políčky, poslouchal šumění vánku v barevných květech, až došel do hospodářské části klášterní zahrady a tam... přímo před očima zřel králíky a dostal geniální nápad! Už to viděl před očima: hnědý, strakatý, hnědý, hnědý, hnědý, hnědý, strakatý, hnědý, hnědý... A určitě opět přesně podle statistického předpokladu.

Dadaistický dar

Pozn.: v dějinách umění nejsem moc zdatná.
Pozn. 2: Nevím, jak je to s motorikou dětí, ale myslím, že děti zvedají ruce dřív, než chodí a až potom, co se začínají usmívat, nicméně se v dětech vyznám o mnoho méně než v dějinách umění, takže mne klidně opravte.

Dada. Dadada. Dítě žvatlalo v kočárku. Dadada. Dada. Neumělo ještě chodit, ale usmívalo se hodně a rádo. Dada. Sluníčko svítilo, nebe bylo modré, ptáčci cvrdlikali a dítě se usmívalo... nu, hodně a rádo. Dadada. Svět se na něj také smál prosvětlenou atmosférou dětství a nevinnosti. V buclatých prstících svíralo uslintaný dudlík. Dadada. Mladá maminka na lavičce houpala kočárkem a přivírala oči před světelnými paprsky, upravila si vlasy a posunula klobouk. Dada. Už se neusmívala tak hodně, ale o to raději.
Kolem šel elegantní pán, pozdravil paní zvednutým kloboukem. Dítě k němu vztáhlo ručku s dudlíkem. Dada. Salvador Dalí se usmál.

Fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Dobrý ráno, dobrej večer!

*věnováno Kleio. ale jestli to nepoznáš, tak si to nezasloužíš! ;)

Jak to začalo?

Ráno mizerný. Snídaně mizerná.
Venku kosa. Vzal jsem si svetr. Elektrizoval.
Ve Starbucks došlo kafe. V kavárně!
Dal jsem si kakao. Přesladil ho.
Naproti seděly dvě buzny. Zíraly na mě.
*checht!*
Urazili se.
M měl brejle. G měl knihu.
MG – muj golubčyk? Ha!
Chtělo se mi spát. Kafe!
Jel jsem tramvají jinam.
Na křižovatce byla bouračka.
Zima.

Hudba v klubu mizerná. Jukebox mizernej.
Pak ke mně ale přiběhl nějakej zkouřenej chlápek, zařval ‚Poslední bonbónek!‘ a nacpal mi do pusy hašlerku. A já věděl, že to bude dobrý.
*třepe krabičkou*
Nechtěl byste lentilku?

Mimochodem, vypsalo se vám pero.

Fandom: 

Stránky

-A A +A