Volanie divočiny

Obrázek uživatele Lee

Zpřetrhaná pouta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Fandom, na který bych to chtěla na první dobrou napsat, je tak nabíledni, že ho ponechám jiným... :)

Drabble: 

Obcházel mrtvé tělo tak dlouho, až kolem něj udusal všechen sníh. Pořád čekal na sebemenší pohyb, sebemenší náznak, ale věděl, že zbytečně. Tělo jeho pána bylo studené a tvrdé jako umrzlá zvířata, která tu a tam po lesích nalézal. Přesto ještě dlouho bděl u jeho boku. Kňučel a tiše vyl.
Když se druhého dne připojil k vlčí smečce, poznali, že se něco změnilo. Žár v jeho očích byl jiný. Už to nebyl pes. Jeden z vlků se na něj vrhl. Měření sil trvalo jen pár okamžiků, než útočník s kňučením ustoupil. Ostatní vlci se sotva pohnuli. Bylo rozhodnuto. Omegou nebude.

Závěrečná poznámka: 

Oproti Tesákovi mi závěr tohoto příběhu vždycky přišel neuvěřitelně drsný. Ale tak nějak... skutečný.
(A když teď poslouchám konec audioknihy, tak je to vlastně spíš AU, úplně jsem zapomněla, jak drastické bylo Buckovo připojení se k vlčí smečce v originále.)

Neviditelný fandom: 

Šelma

Drabble: 

Bežal po čerstvej stope; los tadiaľto musel prejsť celkom nedávno. Bežal po snehu plavným vlčím behom a nozdrami dychtivo nasával jeho pach. Lovec a jeho korisť.
V takýchto chvíľach zabúdal na všetko, čo ho kedy pojilo k ľuďom. Domácnosť sudcu Millera v slnkom zaliatej Santaclarskej doline bola menej než hmlistý prelud. Striasal zo seba všetko, čo po stovky generácií ľudia vštepovali jeho druhu a hľadal si cestu proti prúdu času, späť k svojim vlčím predkom. Láska k Johnovi Thorntonovi bola posledným putom, čo ho ešte pridŕžalo pri ľudskom ohni. Ak sa toto puto preruší, praveká šelma v Rekovi zvíťazí natrvalo.

-A A +A