DMD Bonus č. 6 pro 24. 4. 2015. Téma: Nezáleží na tom jestli věříte v reinkarnaci. Důležité je jestli reinkarnace věří ve vás.

Obrázek uživatele angie77

Půjčit si cizí kůži

Drabble: 

Ta otázka mi nedá spát. Prý – můžeš si vybrat osobu, ale ne čas. Do jaké postavy by ses chtěla převtělit?

Hermiona mě napadá první. Když si ale představím, že bych se trefila do doby jejího pobláznění Ronem, vyděšeně vrtím hlavou.
Arwen by nebyla špatná. Co ale dělala, když zrovna nepomáhala Aragornovi zachraňovat hobity? Nenudila bych se?

A co mužské postavy?

Jaképak by bylo strávit den jako můj milovaný Bodie? Nemuselo by být špatné dívat se na svět a ženy v něm pro jednou z pohledu lovce. Jenže on je věčně postřelený nebo zmlácený, to ne…

Radši zůstanu ve své kůži.

Obrázek uživatele Hippopotamie

Ve středu země

Drabble: 

„Žvýkali jste někdy čtrnáct dní starou ponožku? Vajgly z popelníku? Plesnivou brokolici?
Žvýkat zkaženou duši je mnohem horší.
Já to musím dělat přes sedm století. A rovnou trojitě.
A kolik jich je! Jidáš, Brutus a Cassius, to byl jen čajíček.
(Byl to blbej nápad, přivést nám sem tehdy tu blechu, která to napsala.)
Nejhůř chutnají fanatici.
Duše se asi pořád budou kazit, s tím ani peklo nic nenadělá.
Navrhuji: podporujte všechna učení o reinkarnaci!
Alespoň ti mizerové dostanou co proto v dalším životě a nebudou mi lézt do zubů.
(Strašně rád bych se také reinkarnoval, ale bez duše to nejde.)“

Závěrečná poznámka: 

Crowley odhodil svůj výtisk „Pekelného žáru“ a v duchu si poznamenal, že musí poslat šéfovi ty dobré bonbóny na špatný dech.

(ve 34. Zpěvu Pekla Dante píše o Luciferovi, který je zaražen do středu země a ve třech tlamách žvýká zmíněné tři pány. Po jeho kožichu pak s Vergiliem přelézají k protinožcům cestou do očistce.)

Maso druhé generace

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Příslovečnou pohostinnost - http://sosaci.net/node/16946

Drabble: 

Že jsem radši nebyl zticha… Lepší trochu hladový než tohle. Kvočna Weasleyová kolem nás samozřejmě začala okamžitě skákat a snášet hromady jídla. No, jídla – spíš zbytků. Tamhle to zeleninové cosi vypadá, jako kdyby ho už někdo jednou požil. A… ale ne. Jsem si poměrně jistý, že něco z toho masa na mě mrklo! Je to vůbec maso?!?

Nabral jsem si velice opatrně jen malý kousíček, ale i to zřejmě byla chyba. Severus se tváří podezíravě, ale to on skoro pořád, z toho se dá těžko něco usuzovat. Přece by nás neotrávili? Co si to špitají mladí Weasleyové? Zabili sóju? Vrazi!

Obrázek uživatele mamut

Blázni každodenního života

Fandom: 
Drabble: 

Být snílkem v dnešních časech není žádoucí.
Přínosnost snění, jak poučka praví, k vyčíslení není.
...
Jednoho dne přišla, nečekala jsem ji.
Sotva jsem otočila první stránku, začala se mnou potichounku číst.
Otevřela mi obzory k zapomenutým zítřkům.
Je mou vlastní déjá vu, paní mých příběhů.
"Mé druhé životy jak korálky na nit se navlékají,
když sny myslí znavenou potichu proplouvají.
Mé minulé životy v mých snech ožívají."
...
Lidé se cítí vůdci světů a přitom zapomněli snít, zapomněli smát se.
Mám svůj svět a toho se oni bojí.
Potichu okolo mě říkají: „To je ta bláznivá, jak cvok se pořád usmívá.“

Závěrečná poznámka: 

Jsou knihy, které si přečteme. A jsou knihy, které dají jméno našim snům.
Mým hrdinou, kapitánem lodi na cestách neznámých, je Tulák po hvězdách (Jack London)

Obrázek uživatele Brygmi

Jak pracovat v kultuře a neumřít hlady?

Fandom: 
Drabble: 

Ráda bych si myslela, že jsem reinkarnací spisovatelky. Případně že mám psaní alespoň v genech, ostatně můj prapředek Emilián psal poezii i prózu. Jenže pak do odborného článku cpu vtipy, naopak v popularizačním textu se mi objevuje diskurz a rekontextualizace . A místo beletrie vznikne recenze.

Motivaci tluče po hlavě i fakt, že psaní je podle nadřízených zřejmě koníček a za ten se přece neplatí. Všichni víme, že v kultuře i uklízečka pracuje z lásky k umění.

V příštím životě bych chtěla být prosím nejenom reinkarnací spisovatelky, ale zároveň i dcera multimilionáře. Abych konečně mohla psát a nebát se o peníze.

Obrázek uživatele Saphira

Válka je v zájmu lidstva

Fandom: 
Drabble: 

Nemám rád válku. Jsem od přírody pacifista a kdybych nemusel, nevytáhl bych do Korey paty. Válku jsem vždycky považoval za zlo – sotva skončila jedna, byla tu druhá, prostě nekončící martýrium bojů.
Nakonec jsem to začal vidět víc pozitivně – spatřoval jsem klad v tom, že jako doktor můžu páchat dobro, byť ve jménu války. Vracel jsem život vojákům a někteří z nich se dokonce dostali domů. Měl jsem pocit, že v příštím životě se možná nakonec nenarodím jako brouk, kterého první hodinu jeho života někdo zašlápne.
Šíření demokracie je prý v zájmu lidských práv. Ale už ne v zájmu lidských životů.

Závěrečná poznámka: 

Je to spíš cynicky smutné než cynicky veselé.

Obrázek uživatele Kumiko

Nezapomenutelné výroky

Fandom: 
Drabble: 

"Nezáleží na tom, jestli věříte v reinkarnaci. Důležité je, jestli reinkarnace věří ve vás," pronesl minulý týden pan prezident.
Hinduistická obec česká se ohradila.
Andrej Babiš poznamenal, že jestli pan Kalousek reinkarnuje, asi spáchá sebevraždu.
Kalousek mu na to odvětil, že jeho kuřata v žádnou reinkarnaci věřit nemohou, jelikož obsahují méně kuřecího než pan Babiš.
Média prozatím mlčí a já je chápu. Nevíme totiž, jak vážně pan prezident svůj výrok myslel. Pokud ho považuje za stejně zlomový, jako svého Peroutku, klobouk dolů. Ale co když jde o stejně prázdný výkřik jako ona smrt abstinentům? Pan Ovčáček bude mít co vysvětlovat…

Závěrečná poznámka: 

No, tak pevně doufám, že to fejeton opravdu je...
Jinak jsem se zase nechtěla nikoho dotknout, berte to prosím všechno s rezervou. :-)

Obrázek uživatele KattyV

Voldemort se vrátil (fejeton, který Denní věštec neotiskl)

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je časové upřesnění nutné? Snad ne, ale pro jistotu - po Harryho čtvrtém ročníku.

Drabble: 

Nemohu uvěřit tomu, že člověk, který stojí v čele kouzelnického světa, dokáže být tak slepý. Zavírat oči před zjevnými důkazy, je hloupé a nebezpečné. Zdá se, že pan Popletal musí býti reinkarnací Nevilla Chamberlaina, který se před časem velmi podobným způsobem stavěl k Hitlerovi.
Možná, že tato jména mnohým kouzelníkům nic neřeknou - na věci to nic nemění. Pasivita a systém ústupků nepomáhá, nebezpečí nás vždycky nakonec dožene. Obávám se, že to čeká i nás. Upřímně si přeji, abychom i my postavili do našeho čela někoho, kdo bude reinkarnací pana Churchilla.

Minerva McGonagallová, zástupce ředitele Školy čar a kouzel v Bradavicích

Závěrečná poznámka: 

Řekla bych, že je vskutku pochopitelné, že tento fejeton nemohl v Denním věštci vyjít. Minerva s tím pravděpodobně ani moc nepočítala. Ale nemohla si pomoct.

Minerva vyrůstala za války v rodině presbyteriánského kněze. Jako malá holčička Winstona Churchilla velmi obdivovala. Zdá se, že jí to zůstalo.
Pokud se o jejich zážitcích z války chcete dozvědět více, nahlédněte zde: http://silenesuple.blog.cz/rubrika/mcgonagallova-dcera

Obrázek uživatele ef77

MHD

Fandom: 
Drabble: 

Za léta cestování v MHD se u mě vyvinula schopnost klasifikace a rychlého zatřídění spolucestujících. Namátkově:
- baba špuntovka, která u prázdného dvojsedadla použije část do uličky
- netopýr, který se, zavěšen, klátí v uličce nad prázdnými místy k sezení
- blokátor, který musí stát ve dveřích, protože až jednou vystoupí, bude chvátat.
Nevěřím na reinkarnaci, na cestování duší, přesto ve mně každodenní pozorování stereotypních vzorců chování budí jisté pochybnosti. Jak vděčný je potom člověk za vše, co vybočuje! Naposledy mě potěšil řidič, když na mou otázku, proč na zastávce nestavíme, odpověděl: „Jo ták, Vy jste chtěla vystoupit? Tak pardón.“ A jel dál.

Obrázek uživatele strigga

Indiáni v nás: Rychlonožkův chvályhodný příspěvek do prvního čísla TAM-TAMu.

Drabble: 

Pryč jsou časy, kdy nějaký indián přiběhl doprostřed prérie, zapíchl tam kolík a prohlásil: "Tady je moje zem." Načežto přiběhl jiný indián, zapíchl kolík do prvního indiána a prohlásil: "Tohle je moje zem a tohle můj indián, přineste mi skalpovací nůž." Dnešní civilizovaný svět, jak pravívá můj blahoslavený tatíček, učinil takovým nepřístojnostem přítrž.
Stopy indiánů v nás ale přetrvávají. Nemají už kolíky, ale kapuce, krysy, a především pak tenisové míčky. Takový dnešní indián přijde, zapíchne pohled do antuky a řekne: "Tohle je moje hřiště."
A nám nezbývá než toho plantážníka dvorečáckého spravedlivě vypleskat, když už se skalpovat nesmí, himbajs! Šůviks!

Závěrečná poznámka: 

Češtinářka na gymplu mi kdysi řekla: "Fejeton je, když celou dobu o něčem mluvíš, a nakonec se ukáže, že to vlastně bylo o něčem úplně jiném, no a do toho to je celý ironický a vtipný."
Já vám fakt nevím, co mi na tom tehdy přišlo tak jednoduchý. :D

Snad je tam to téma aspoň malilinko vidět. :)

Obrázek uživatele Aveva

Druhé pravidlo

Fandom: 
Drabble: 

První důležitá věc, kterou se v architektonické praxi naučíte: Myslet v souvislostech.
Jakožto architekt jste totiž tím, kdo koordinuje vzájemně si odporující požadavky všech zúčastněných stran.
Druhá důležitá věc, kterou si musíte osvojit: Nelpět.
Jen díky nelpění dosáhnete onoho žádoucího stavu mysli, který vám umožní usmát se a pracovat i ve chvíli, kdy měsíc před zahájením stavby musíte kvůli posunu jedné stěny o pět metrů kompletně přepracovat celý projekt.
Nelpění vám dá víru, že práce a myšlenky, které musíte opustit se reinkarnují do nových, lepších a lidstvu prospěšnějších.
Nelpěte na tom, co bylo. Nadávat stejně nepomáhá a uškrtit není koho.

Závěrečná poznámka: 

Když subjektivní, tak subjektivní.
Když aktuální, tak aktuální.
Sami jste si to zavinily.

Obrázek uživatele Tess

Cestou necestou

Drabble: 

Vídám často ceduli, šipku směřující na Seabost.
Je mi celkem k ničemu.
Když pominu, že jen na Vnitřních ostrovech máme Seabosty tři (předkové očividně netrpěli originalitou), tahle šipka stojí přesně mezi dvěma odbočkami. Je míněna pro tu bližší nebo vzdálenější? A z které strany?
Sleduji ji. Jakoby měla vlastní inteligenci. Čí duše je v ní zakletá? Kdo spáchal tak strašlivý zločin, aby svůj další život trávil jako šipka u cesty?
Pravděpodobně je to duše toho, kdo pojmenoval tři vesničky v jedné oblasti Seabost.
Včera byla otočená vzhůru.
Přísahal bych, že se mi potměšile vysmívá.
A já ani do Seabostu nepotřebuji!

Obrázek uživatele Jeřabina

Vzpomínky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A uděláme veliký skok s trochou retrospektivy.

Navazuje trochu oklikou na Poslední kapky

Drabble: 

Ani v demokratickém Československu není pro ženy stát se doktorkami snadné. Ovšem za války bylo hůř.
Na univerzitu jsem poprvé pomyslela za sibiřské anabáze, po veliké operaci. Jenže optat se šlo jedině plukového doktora, co odjakživa hlásal, že ženská nemá v medicíně místo. Nebožtík doktor Weber mi na to povídá: „Poslyšte, Kučerová, znáte hinduismus? Ne? Nevadí. Podle hinduismu byste mohla být reinkarnovanej mužskej. Totiž s tím jak operujete myslím, že máte chlapskej mozek. Nebo možná to máte jako albinismus... genetickou mutaci.“
Potom pokračoval:
„Jen se přihlašte. Nezaručuju, že vás nevyhodí, ale určitě ne před třeťákem.“
Reinkarnovaná mutace nebo ne, nevyhodili.

Závěrečná poznámka: 

Teď se píše třeba rok 1935.

Obrázek uživatele kytka

Opravdu tam musí každý?!

Fandom: 
Drabble: 

Naši poslanci věří, že každý je reinkarnací, když ne přímo Einsteina, tak aspoň Pythagora. Jinak by je neosvítila geniální myšlenka povinné státní maturity z matematiky. Oceňuji, že ji prosazují. Každý potřebuje matematiku! Důkaz je zřejmý. I učitelka v mateřské škole musí spočítat, že batolata lze seřadit do fronty na oběd více než bilion způsoby, zdravotní sestřička by měla umět sestrojit kostru grafu a historika jistě bude zajímat otázka, jak dlouho by trvala bitva sedmi císařů, jestliže bitva tří císařů trvala 16 hodin a zda se vlastně jedná o přímou či nepřímou úměrnost.
To, že dotyční v reinkarnaci nevěří, je bezpředmětné.

Obrázek uživatele Marek

Mor společnosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po přečtení drabblete http://sosaci.net/node/16971 jsem se i já rozhodl přispět svou troškou do mlýna.

Doufám že i takhle může vypadat fejeton (ač silně pochybuji) a uvidíme, jak to dopadne.

Drabble: 

Spousta lidí si stěžuje na exekutory. Hlavně na všechny jejich pohůnky co nejčastěji Heroda dráždí vlastním ocasem. Problém je dle mého názoru v celé společnosti. To si půjčím na dovolenou, dárky, neplatím výživné. Jakmile to přestanu zvládat, zažádám si přeci tak jako dalších milion lidí v Čechách o insolvenci.
Na nemocenské musím mít svou denní dávku alkoholu a cigaret. Pokud mi náhodou nějaký ubohý úředník řekne že mám exekuci místo insolvence, podám na něho trestní oznámení, protože on je svině.
Tak a teď mi řekněte, proč bych měl věřit v reinkarnaci? Jsem přeci ta svině! Třeba jí jednou Vážně budu.

Závěrečná poznámka: 

Rada pro všechny čtenáře. Prosím, opravdu prosím, kontrolujte si jestli máte v pořádku vyplněnou neschopenku. Vážně je to katastrofa. :D

Obrázek uživatele Dede

S drakem v duši

Drabble: 

Draci jsou složití tvorové. Na světě není nic tak dobrého ani zlého, aby toho nebyli schopni. Jednou vám nezištně darují poklad, aby vám příště podrazili nohy, protože se chtějí zasmát. Ale nikdy vám neukousnou hlavu, pokud vás považují za svého přítele. V podstatě jsou velmi lidští.
Škodolibý osud však rád reinkarnuje sebevědomé a nezávislé draky do podoby psů. Věrných, milujících.
Až se vám pes podívá do očí a udělá si z vás legraci, věřte, že se ozvalo dědictví draka, které mu, přestože vás miluje, nedovolí být pouhým otrokem.
Draci proto radši v reinkarnaci nevěří. Je jim to však houby platné:))

Obrázek uživatele Zuzka

Tenkrát poprvé

Drabble: 

První cesta je vlastně hrůzostrašná, protože...
Protože holka ve vorvanym svetru jede autem a najednou bez jedinýho škubnutí je jindy a jinde. Kočár se kolejbá, jako by se nechumelilo. Chumelí. Na šatech se leskne blankytná stuha.
Zmatkuje jenom chvíli. Ví přesně, kde kdy je. Ví taky, že neusnula, nezabila se, ani neprojela modrým kruhem náhodně umístěným v prostoru. A zatraceně přemýšlí, kdo teď ten kočár řídí. A jak se dostane domů.
Čirá hrůza ale začíná jinde. Budiž, má teď život minulý. Možná na něco takového věřila. Ale má taky život budoucí? Věří tam na ni někdo? Věří na ni budoucnost?

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Bohové můžou být i šílení

Fandom: 
Drabble: 

Může se reinkarnovat Bůh? To možná podle toho, co si pod pojmem Bůh představit. Někdo jej vidí v kůlu, jiný v šedivém starci, někdo v prostém fluidu, které je třeba ve finále jen uctívat.
Ke zbožštění přitom není třeba příliš. Stačí tučné konto, životní úspěch (třeba podnikatelský) a mesiášské sklony jsou tu jak vyšité. Co na tom, že si to člověk myslí sám. Ale my se tu se vlastně bavíme o Bohu. Tedy, lze dosáhnout, aby se Bůh převtělil? Proč ne, když se najdou věřící? A kde najdu věřící? Nač je hledat. Sami se hlásí. Stačí reklama. Pardon, reklama. Reinarnace.

Obrázek uživatele George

Trollové a Trpaslíci

Fandom: 
Drabble: 

Dnes je jiná doba, dřív když trpaslík potkal trolla, popadl sekeru a první co ho zajímalo, bylo, kolik prstů stihne tomu balvanisku (trollové prominou) useknout, než ho zmíněný balvan rozmázne o nejbližší zeď. Trpaslíka, ani Trolla vůbec nenapadlo, že je to špatné. "Já ti useknu prst a ty mi zlomíš tři žebra." Všichni to respektovali.

A dnes? Chodíme kolem sebe po špičkách, všichni si dávají pozor, aby nepřišlápli druhému byť i jen špičku vousu (nebo lišejníku) a aby jej ani slovíčkem neurazili.

Koloběh života pokračuje: rodíme se a umíráme a zase se rodíme... jen jsme takoví měkčí, víte? A choulostivější...

Závěrečná poznámka: 

Toto drabble věnuji Svojsíkovu Kníru alias Bílému červovi. Žij dlouho a blaze.

Obrázek uživatele Skřítě

O nesmrtelnosti lidského chrousta, aneb jednou to prostě přijít musí

Fandom: 
Drabble: 

Umřeš. Nebudeš. Zpopelněj tě. Rozptýlí tě. Nicota a prázdno. Ale tak pořád lepší než bejt slizkým slepejšem nebo kakostem smrdutým. Je mi jedno jak ta kytka vypadá, jestli smrdí a zda vůbec existuje. Mě se taky nikdo neptá, jestli žiju. Možná, že to, co žiju, je vlastně smrt a až se z ní probudim, budu živej. Každopádně mi někdo tam nahoře něco dluží a já si to s ním na přestupní stanici hodlám vyřídit. Doufám, že dostanu příležitost, protože jsem skálopevně přesvědčenej o tom, že když se vyplňovaly žádosti o azyl na Zemi, napsal jsem jednoznačné: "chci bejt mořským koníkem."

Obrázek uživatele Lady Vader

Osud rytíře

Fandom: 
Drabble: 

Myslíte, že být Jediem je skvělé?
Pojďme to zkusit.
Chudoba.
Odříkání.
Hnědé oblečení, které kouše jako rozkacená tchýně.
Místo krásné ženy po boku přísný Mistr. V lepším případě vousatý dědek, v horším zelený trpaslík, co neumí slovosled.
Jídlo?
Nechutné.
Pití?
Škoda mluvit.
Soukromí?
Neexistuje.
Zábava?
Sprosté slovo.
Nikdo se nediví, že jako každý Jedi jdete odhodlaně na smrt.
Ovšem smrt vás neosvobodí.
Ošklivě zemřete v boji.
Avšak místo, abyste shnili v hrobě neznámého vojína, prostě vysublimujete.
Přeměníte se.
Nabydete nehmotné podstaty.
Vaše duše bloudí věčností.
Nezáleží na tom, zda jste věřili v Sílu.
Důležité je, že Síla uvěřila ve vás.

Obrázek uživatele Profesor

O zdrogovaných bonobech aneb z deníku profesora von Draka

Úvodní poznámka: 

Tak jsem dnes chtěla popřát Markovi P. k narozeninám a Danielovi Jiřímu k polovině svátku, ale téma bonusu tomu nepřálo... Múzy byly nakloněný níže napsanému. Ach jo.
Pěkné počtení.

Drabble: 

Existuje reinkarnace?
Jako katolík v ni nevěřím. Jako cestovatel v čase jsem na vážkách. Jako pedagog neustále pronásledovaný hejnem samic kura domácího (po lobotomii) vím, že reinkarnace věří ve mne.
Musí to tak být. Jak jinak bych si měl vysvětlit, že i jinak inteligentní ženy mají v mé přítomnosti pohled zdrogovaného bonoba? Je to až odporné.
První nositelku tohoto pohledu je již po smrti. Přejel ji vlak... Jsem tudíž nakloněn možnosti reinkarnace. Pořád lepší převtělení než virová nákaza. Připouštím však, že ne o moc.
Byla by totiž škoda vyhladit ženské pokolení jenom kvůli reinkarnaci. Není-liž pravda?
(Nedostatečné však rozdávat můžu....)

Závěrečná poznámka: 

Češtináři, prosím, pomozte! Jak správně napsat Není-liž?

Obrázek uživatele Lee

Obilí zas bude zlaté

Fandom: 
Drabble: 

Jsme udření, vy, já, všichni. Překvapení, říkáte? Ale kdeže, nečerná baba si zkrátka myslí, že může zrušit žně a pšenice poroste dál. Nicméně její strategie funguje. Mnozí okolo vás pochybují, otevírají své kebule jejímu „něžnému“ jedu. Je smutné vidět je, jak zpitoměli, ale ještě smutnější, že i vy pomalu hloupnete. Třeba tuhle Bříza se mnou už vůbec nemluví. Ale nebojte se, ti, co už nevěří na reinkarnaci, nejsou ztraceni, ona stejně přijde. Nezapomene na vás, i kdybyste vy na ni zapomněli. Sluneční vítr se opět vrátí.
Citrónům zdar:

Stále jsme s vámi! Šiřte dle možností.
Smrt čarodějnici! Ať žije Aslan!
Závěrečná poznámka: 

Je to fejeton, nebo není... No, co BNB, tohle jsem Narnianům dlužna.

Neviditelný fandom: 

Fakt boží problém

Fandom: 
Drabble: 

Objektivně vzato to bohové nemají lehké. Teď mluvím o těch, co k sobě mají další spolubohy a široké příbuzenstvo podobně postižené nesmrtelností a dneska můžou nanejvýš oslňovat hromem před bleskem. U všemocných samosestvořivších je to pochopitelně jinak, ale o tom jindy.
Jasnačka, doba se mění. Ale fakt se vám zdá porod osminohého koně prča? Opravdu si myslíte, že na Olympu se celý den jen pije nektar? Ne, být bůh je tvrdá práce.

To vám jich není líto, smrtelníci? A přitom v ně nemusíte věřit, fakt ne. Jim docela stačí, že mohou věřit ve vás. Tak se chovejte lépe, moji drazí.

S trikolorou na věčné časy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

No tak nevím nevím, jestli jsem splnila aspoň nějakou z podmínek zadání :D

Drabble: 

Přemýšlela jsem, jestli si koupit vlajku. Nikdy jsem jí neměla a od pokladny na mě zírala ve všech velikostech. Blíží se čas, kdy bude potřeba stát se součástí národa. Kdy ta podivná entita vstane z popela a reinkarnuje se někam do českých hranic. K obrazovkám. Na náměstí. Kdy posbíráme ztracenou národní hrdost. Kdy v nás ožije národní hrdost, jedna společná myšlenka, jedna společná touha, kdy se země zbarví trikolorou, kdy oprášíme aspoň první sloku hymny. Ještě že ten hokej máme. Aspoň nebudeme myslet na to, že zrovna v tu dobu v Rusku někdo za naší zemi „boduje“. A dává vlastňáka.

Obrázek uživatele George

Humor až za hrob

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle je nesoutěžní, anžto to nesplňuje zadání fejetonu...

Drabble: 

Reinkarnace seděla ve své kanceláři a nohy měla ležérně položené na stole. Ozvalo se cinknutí zvonku a z potrubní pošty vylétla složka, stočená do ruličky. Rozvázala provázek. Zkušeným okem přelétla tělesné proporce, intelektové schopnosti, životopis… byla tam spousta informací, které žadatel snaživě vypsal, tolik toho detailně vylíčil. Lidé jsou někdy tak naivní… Zastavila se až u poslední položky s nadpisem Humor.

To byla podle ní ta nejdůležitější část, když se měl člověk stát mravencem, žížalou, nebo třeba chrobákem. Nezáleželo totiž na tom, jestli byl člověk celý život hodný, nebo zda skutečně věří, jediné co doopravdy potřeboval, byla pořádná dávka humoru.

Obrázek uživatele Doktor

Myš rozparovač

Úvodní poznámka: 

Chytroprdský. Konečně jsem na to přišel. Správný fejeton musí být chytroprdský.

Drabble: 

Pokusy na zvířatech jsem nikdy nedělal rád a už je nedělám vůbec. Ale pořád si myslím, že bez nich by se výzkum v medicíně (neplést prosím s kosmetikou, děkuji) neobešel. Nebyly by transplantace kostní dřeně, protože jediné údaje o účincích celotělového ozáření bychom měli z Hirošimy, Nagasaki a Černobylu. Dávkování léků by se určovalo házením kostkou. Vedlejší nežádoucí účinky by vůbec nešlo předvídat. Jako jedinou alternativu vidím chovnou stanici ochránců práv zvířat, kteří by pro příslušné experimenty nabídli vlastní těla.
Pokud se někdy oběti biomedicínského výzkumu reinkarnují ve větší, inteligentnější a agresívnější životní formy, pokusím se jim to takto vysvětlit.

Jak školení pro zaměstnance napomáhají duchovnímu prozření

Fandom: 
Drabble: 

K řádnému zaměstnání neodmyslitelně patří různá školení. Lze se tak bezplatně nejen mnohé dozvědět, ale také aktivovat své schopnosti a spatřit vlastní život v novém světle.
Velké pozornosti se těší psychologie. Přirozeně, když se přinejmenším každý druhý zaměstnanec stává případem pro psychologa.
Občas dojde i na metafyziku. Například jednou jistá terapeutka vybídla přítomné, aby si sami sebe představili jako nějaké zvířátko. Možná takové, kterým byli v minulém životě. Třeba taková vrnící kočička…
Jedna z přítomných nikdy na reinkarnaci nevěřila, ale v tuhle chvíli prodělala osvícení. Když nosila domů velký nákup, skutečně se cítila jako soumar.
Kdovíproč její odpověď nevzbudila sympatie.

Závěrečná poznámka: 

Tou dotyčnou je moje matka. Tímto jí velmi děkuji za inspiraci.

Obrázek uživatele Martian

Dokážeme předběhnout svou dobu?

Drabble: 

Nevím, nakolik je pravděpodobné, aby člověk zažil zmrtvýchvstání své noční můry. Neprožít to, neuvěřil bych.
Nenapínejme však čtenářovu trpělivost.

Ta první tvář patřila ženě. Druhá…
Říkal si Mordaunt. Syn Milady, hraběnky de Winter.

Zemřel proto, že se mne pokusil zabít ve chvíli, kdy mu má ruka nabízela záchranu
z rozbouřených vln. Nevěřil snad, že úmysl bude následován skutkem, jak se v našich časech nezřídka děje?

Smrt v moři považuji za ohavnou.
Smrt v moři, způsobenou ostřím dýky, shledávám značně cynickou.
Avšak teprve pokus o napsání fejetonu, který bude objeven až o jedno a půl století později, považuji za dokonale absurdní…

***
Obrázek uživatele Eillen

Jako by to byla moje chyba

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Veřejně se tímti kouskem přiznám ke svému zaměstnání. Zatím slýchám jen urážky. Tak jsem zvědavá jak pochodím tady...

A ani nevím jestli to je fejeton.

Drabble: 

Často slýchám, ze své chování si to v příštím životě vyžeru. Označují mě za bezcitnou svini. A to je to lepší oslovení...
A co že to dělám? Vydavám exekuční příkazy. Ano, pracuji u exekutora. Ale svině fakt nejsem.

Nejsem ten člověk, co si půjčí a pak dělá mrtvého brouka.
Nejsem ten otec, a často i matka, kteří neplatí na své dítě.
Nejsem ten zločinec, který spáchal trestný čin.

Možná v práci vypínám trochu emoce. Ale jinak by to nešlo.
A jestli ta reinkarnace existuje doufám, že se budu mít lépe. Protože pomaham těm, kteří nemají jak se domoci svého práva.

Závěrečná poznámka: 

Ano, jsou exekutoři svině. Mám za sebou práci u jedné takové osoby. Ale jsou i slušní. A tam pracuji teď. A už končím s obhajobou...

Stránky

-A A +A