DMD č. 27. pro 27. 4. 2015. Téma: První úroda

Obrázek uživatele Profesor

Stromek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno Dangerous za její inspirativní drabble Katedrála.

Metafora.

Drabble: 

Stromek byl malý a pokřivený. Rostl na ulici, po které chodilo mnoho lidí. Občas pustil lístek pod jejich nohy, ale nikdo si ho nevšímal. Jen někteří se divili, co tam ten strom ještě dělá.
Stromek byl mladý, ale nikdo by to do něj neřekl. Vždyť byl tak zkroucený... Část koruny měl navíc zničenou bleskem. Byla děravá a hnízdily v ní sýkorky. Lidé však ptáčky neviděli.
Stromku si všímali jen psi. Očůrávali mu kořeny. Ty pomalu uhnívaly. Nezdálo se, že stromek vydá plody.
Pak se u stromku zastavil muž. Naslouchal. Pohladil po větvích. Stromek rozkvetl tisícem květů. Muž utrhl první plod.

Obrázek uživatele Ginger

Necinká

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Disney Pocahontas je zkrátka srdeční záležitost.

Drabble: 

Prvý rok, kdy nemusela sedět v přístřešku a hlídat ty hloupé fazole. Už nemusela odhánět nenažrané ptáky, kteří ji děsili.
Naopak. Těšila se. Měla právo a měla velikou povinnost. Kukuřičné pole si zamilovala. Nikdy nepřinesla nejvíc košů, to prvenství patřilo vždy Nakomě. Ale stvoly šustily, zpívaly s větrem písně, kterým rozuměla. Písně, které dávaly jméno jejímu domovu a všem věcem, které znala.
"Pamatuj, má dcero. Toto je poklad naší vesnice. Toto je život do dalšího jara," pravil Powhatan.

"Je to žluté, pochází to ze země a je to cenné," pídil se cizí John po zlatu.
Vtiskla mu do dlaně klas.

Obrázek uživatele Čespír

Pohlídáte nám děti?

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní identita bez nároku na bodík

Tak k ledu mě chtěla uložit, jo? Jen počkej, Keneu, to ti jen tak neprojde.
*šílený smích*

Drabble: 

Měli po svatbě spoustu plánů a všechno honem, co kdybychom si začali jít na nervy, no a z toho spěchu se jim narodila rozjívená dvojčata. Cestování o pár let odložili a pak zaúkolovali všechny kolem. Ve finále suploval chůvu i don Pedro. A děti vždycky poznají, na koho si můžou dovolit.

Zámek vypadal jako po boji a Pedro sám se zabarikádoval ve sklepě. Dětičky běhající v patře nad ním způsobovaly takové otřesy, že omítka padající do jeho vlasů postaršila knížete aspoň o třicet let.
„Že já blázen souhlasil, že dáme Beatrici s Benedickem dohromady. A to máme teprve první várku!“

Závěrečná poznámka: 

V inscenaci s Tennantem a Tate mi don Pedro připomíná plyšového méďu. Chtěl jsem si na něj něco napsat a je mi líto, že jsem na něj pustil tuhle všehoschopnou dvojku.

Obrázek uživatele Lady Vader

Zbytečné pravidlo

Fandom: 
Drabble: 

Darth Maul zklidnil dech.
Zhasnul světelný meč s dvojitým ostřím.
Překročil tělo mrtvého protivníka.
Dnes obstál.
Dnes zabil svého prvního Jedie.
„Výborně,“ zapředl Mistr Darth Sidious, občanským jménem Palpatin.
Nebyl však pyšný na Darth Maula, ale sám na sebe.
Dokáže vycvičit dokonalého válečníka.
Co na tom, že Sithové smí být jen dva, Mistr a žák?
Jen další zbytečné pravidlo vhodné k porušení.
Darth Maul je první, a zdaleka ne poslední.
Palpatin se ponořil do toku vesmírné Síly.
Nevtíravě se dotkl dosud neprobuzeného vědomí.
Zatím bylo malým chlapcem na vzdáleném Tatooine.
Ovšem jednou se stane Vyvoleným.
A jeho Mistr bude připraven.

Obrázek uživatele Dede

Dědičnost

Drabble: 

„Brandy, ty se usmíváš! Na co myslíš?“
„Ále, píšou tu o výbuchu sopky a já si vzpomněla na svoji první snůšku... Vulkán, Výbuch a Láva, tak jsem pojmenovala kluky. Nomen omen, řekla bys. Ti do sebe třískali už ve vejcích. A mezi nimi moje rudozlatošupinatá holčička, Ohnivý Červánek. Nejněžnější dračinka, jakou jsi mohla vidět!“
„A?“
No, ti tři sígři úspěšně lítají v královské útočné letce. Jo, něco bořit a podpalovat, to jim odjakživa šlo.“
„A tvoje malá Červánek?“
„Ehmnm.“
„Prosím?“
„Víš, kluci jí odjakživa říkali Sopouch.“
„Oh...“
„Dělá jim v letce seržanta.“
„Ach...“
„A všichni říkají, že je celá já!“

Obrázek uživatele nettiex

Urodilo se

Drabble: 

Když seješ zlo, co čekáš, že sklidíš?

První úrodou byl... Neklid. Jednotvárnost.
Kletba fungovala, všichni zapomněli svůj šťastný konec, ale... Zlé královně docházelo, že štěstí lze ukrást, ale ne přivlastnit si jej. Nestačí sklízet jejich, musí sama zasít.

(Přinesl jí ho, netušíc, že bývalé žačce prodává vlastního vnuka.)

Jako druhé se urodilo... Zklamání. To dítě ji nenávidělo.

Regina se zoufale podívala na Henryho. Miminkovsky modré, doširoka otevřené oči na ni zíraly zpět.
Prosím.
Malá ručka se pevně semkla kolem jejího prstu a syn dcery dívky, které byla nevlastní matkou, se poprvé usmál.

Třetí úrodou nebylo štěstí; hůř - byla to láska.

Závěrečná poznámka: 

*chcíp*
Pane Půlbotko, že mě vezměte do Klubu nového začátku? x_x

Whisky

Fandom: 
Drabble: 

Byl to obyčejný horský národ, žijící si své klidné životy s občasným povyražením v podobě války kmenů, nějakého toho přepadení za úsvitu, nebo krádeže dobytka. To se změnilo, když se během jedné letní noci několik pastvin proměnilo v pole vyzrálého ječmene.
Ukázalo se, že se v kraji objevili dvouloňky, rostliny které zasadíte, ale sklízíte už loni. Brzy někoho napadlo, vypálit z nich jejich tradiční nápoj. Whisky.
Všichni se shodli, že whisky z dvouloňského ječmene je mnohem lepší, kocovinu jste z ní měli totiž den předtím, takže jste se při opíjení nemuseli bát následků.
Bůh kocoviny ovšem whisky z dvouloňek nesnášel.

Obrázek uživatele Dia

Pořad pro zahrádkáře

Úvodní poznámka: 

Už melu z posledního...

Drabble: 

,,Teď z jiného soudku, muž s třemi zadky."
,,To už jsme dělali!"
,,Dejte tam něco jiného! Šoupněte tam třeba pořad pro zahrádkáře!"

,,Jaro je v plném proudu a tak se podívejme, co si letos vypěstujeme. Ano, vidíte? Zde je první letošní úroda zahrádkářů. Již nám raší ze země. Tady můžete vidět i slaměný klobouček. A tady dokonce celou hlavu. Zeptáme se vykukujícího zahrádkáře. Pane, jak vidíte letošní sklizeň?"
,,Plodně."
,,Tak to je velmi potěšující zpráva pro všechny. Už si pěstujete svého zahrádkáře? Třeba se vám podaří George Harrison. Měli byste brouka a zahrádkáře v jednom. Teď už přepínám do studia."

Závěrečná poznámka: 

George Harrison byl velmi nadšený zahrádkář a velmi dobrý přítel všech Pythonů, tak jsem si tu narážku neodpustila.

Obrázek uživatele Nora

Vinice

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB

Drabble: 

Zlatavé sluneční paprsky se odráží od fialově zbarvených hroznů na vinici. Vzduch je provoněn levandulí, i přestože široko daleko je vidět pouze víno. Víno a malý kamenný domek na svahu. Před ním věší bílé prádlo žena v letních šatek a slaměném klobouku.
Vinicí prochází muž také ve slaměném klobouku a pečlivě obhlíží dozrávající víno. Když zahlédne před domem svojí ženu, vydá se s širokým úsměvem, ale beze spěchu, k ní.
"Podívej se lásko, naše prví úroda. No není to báječné!"
Žena se s úsměvem otočí na svého manžela: "Konečně se ti splnil tvůj sen a ty máš svoji vlastní vinici!"

Nové políčko

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nedělní reálný zážitek. Ale povedlo se :).

Drabble: 

Když jsem letos poprvé zašla na zahrádku, schylovalo se zrovna k dešti. Čekal mě tentokrát těžký úkol, potřebovala jsem porýt místo, kde rostla tráva.

Po dlouhých letech jsem držela v rukou rýč, většinou to za mě udělal nějaký silný chlap, ale v mé představě to bylo relativně jednoduché. Ne ovšem ve skutečnosti. Každý centimetr hloubky byl utrpení.

V duchu jsem se omluvila průkopníkům, kteří se usazovali na novém místě, protože dřív jsem to odbyla se slovy, to přece nic není. Ale věřím tomu, že ta první úroda jim za to stála. Teda i ty další, ale to už byla brnkačka.

Obrázek uživatele Wee-wees

A naděje má z dubu křídla

Úvodní poznámka: 

Tento můj vlastní a opečovávaný fandom jsem už psala zde - http://sosaci.net/taxonomy/term/663
Nyní se tedy k němu vracím; u tohoto tématu nešlo jinak. Jinak bych ráda oznámila, že jsem tu povídku vloni konečně dopsala a momentálně soutěží v CKČ. Doufám, že tímto neporušuji anonymitu soutěže, ale vzhledem k tomu, že tady stejně vystupuju pod přezdívkou, nemělo by to snad vadit. Krom toho pochybuju, že to tady zrovna čte někdo z poroty. :)

Drabble: 

Vím, že se první úrody nedočkám.
Možná vám to připadá smutné; obětovat život něčemu, čeho plody nikdy nespatřím.

Ale tohle není smutný příběh.

Jsou lidé, kteří věnují život Bohu, třebaže ho nikdy nemohou spatřit, a zemřou klidní a naplnění.
Jsou lidé, kteří věnují život Lásce, a zemřou s úsměvem a čísi rukou propletenou s tou svojí.
Já věnuji svůj život Naději, té křehké, krásné paní. Spatříte ji v chvění vzduchu nad polní cestou, kde se dotýká horizontu; v prvním letu ptáčete; v zeleném klíčku, který se prodírá hlínou.
Jednou černý dub vykvete a bude plodit. Tomu věřím celým svým bytím.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Město, které patří chrličům

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Malá vzpomínka na tohle. Bezprostředně inspirováno tím, co se právě děje nad Trojou.

Drabble: 

„Koukni na něj,“ řekl Herbert mrzutě. „Už zase blbne.“
Seděl přikrčený na římse, pařáty pevně zaťaté a vítr mu rval od úst chomáčky holubího peří. Ve věžích, v bouřce řvoucí vysoko nad námi, poletoval Ctirad. Opisoval pomatené kroužky a řítil střemhlav jako pilot, co ztratil kontrolu nad stíhačkou.
„Fan-tas-tic-ký!“ hulákal. „ První úroda! A to je teprve duben!“
Usadil jsem se vedle Herberta, odrýpl si z drápu lišejník a rozprostřel křídla, aby na nás nepršelo.
„Loví blesky,“ vysvětloval Herbert s povzdechem. „Tvrdí, že mu to dělá dobře na klouby.“
„Pitomec,“ řekl jsem láskyplně.
Bez něj by naše katedrála prostě nebyla kompletní.

Obrázek uživatele Rebelka

Nováček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Téma je asi pojato celkem volně, ale první to je, kosa tam je, sklízet se taky bude... Takže se Vám, milé adminky , vydávám na milost :).

Drabble: 

V den, kdy zemřeli první lidé na Zeměploše, přišel konečně déšť. Tlusté kapky omývaly ležící těla obou znepřátelených armád a následně byly hladově pohlceny rozpraskanou půdou.
Smrť se mezi mrtvými pohyboval dost nejistě; jako tanečnice na svém prvním vystoupení. Kdyby mohl, cítil by něco velice podobného úzkosti.
„NAKONEC TO SNAD NEBUDE TAK ZLÉ.“ zabručel si pro sebe. „I KDYŽ BY TO BYLO MNOHEM LEPŠÍ, KDYBYCH MĚL KONĚ… A NĚJAKÉ ŠIKOVNÉ UDĚLÁTKO TADY NA TY ZATRACENÉ PROVÁZKY,“ ušklíbl se v duchu. Potom znovu nabral roztřesenými prsty do hrsti další téměř neviditelné vlákno spojující lidskou duši s tělem – a jemně je přetrhl.

Obrázek uživatele mila_jj

Sklizeň Kopernikovy setby

Úvodní poznámka: 

Autorka chtěla zase psát o Galileim. Tak jsem se důrazně připomněl, že můj život skončil dřív, než vůbec začaly jeho problémy. Uznala to, a tedy je dnešní drabble o mém marném boji. Giodano Bruno

Drabble: 

V květnu roku 1543 zesnul v Kromborku Mikuláš Kopernik, v rukou první vydání své knihy O obězích nebeských sfér.
O pět let později jsem přišel na svět já. Můj život se stal blouděním po Evropě, zmítané náboženskými válkami. Všude jsem rozvíjel filozofii, vystavěnou na Kopernikově učení. Vesmír je nekonečný, jako výkon nekonečné a božské moci, protože soudím, že by bylo jí nehodné, aby tvořila pouze jeden a konečný svět, když může vytvořit mimo tento svět také jiný svět a mnohé další.
Svatá inkvizice se rozhodla zničit Kopernikovu setbu. Měl jsem popřít učení o pohybu Země a nehybnosti Slunce. Neodvolal jsem.

Závěrečná poznámka: 

Inviziční proces s Galileim začal o šestnáct let později.

Obrázek uživatele Dangerous

Katedrála

Fandom: 
Drabble: 

Semínko zasadili do země brzy. Kulaté, vypadalo nadějně. Hnojili a zalévali jej dostatečně, uchytilo se tedy. Co dělo se s ním pod zemí, neví se jistě. Okouzlená mysl nemohla vrátit zpět čas a doufala, že si klíčky představovala správně.
Vykoukly první lístky. Zahradníci rostlinku ochraňovali, vyzdvihovali nad jiné. Nerostla mezi ostatními květinami, vyhradili jí květináč a postavili vysoko, aby ji každý mohl obdivovat. Brzy jí rozkvétala první poupata.
Vydržela horka i mrazy, vítr i kroupy, polámaná, ale nezlomená.
Za staletí vyrostla v pevný strom. Dnes kořeny její vinou se hluboko pod zem, ze které vzešla, a koruna její dosahuje nebes.

Závěrečná poznámka: 

Kdo pozná, co která dílčí metafora znamená, má něco u mě. :) Hledat můžete třeba zde.

Obrázek uživatele mamut

To neznáte krtonožku, vážení

Fandom: 
Drabble: 

Když jsme tenkrát koupili domeček, získali jsme samozřejmě i zahrádku, nějakých 2800 metrů čtverečných.
Radostně jsme se dali do sázení.
Stromky, zeleninu i brambory. Zahradničení pohltilo naše hřbety i čas. Jak vše rostlo a rostlo, chodili jsme se každý den kochat.
Doba sklizně.
Hrdě mužíček zaryl vidle do záhonu. Podryl a začal dychtivě vyhrabávat první kouličky brambůrek.
A tu mu padla čelist. Každý, opravdu každičký, byl provrtán ze všech stran tunely průměru centimetru.
Bože, krtonožky! Slovensky medvedíky. Potvory.
Od té doby se už nehrbím. Pěstujeme teď na "seniorských záhonech", zvýšených a hlavně od země uzavřených.
Krtonožky se mohou odstěhovat jinam.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Danae

První setkání

Fandom: 
Drabble: 

Vstoupila na jeho pole v den, kdy zabořili srpy do první sklizně ječmenu. Všiml si jí okamžitě, vzdálené a nepovědomé. Ptá se na ni svých služebníků; je tu už od časného rána, neodpočala si ani na chvilku. Předchází jí pověst ženy, která pro lásku obětovala všechno. Touží zahlédnout její tvář, ale ona se drží vzadu; daleko za ženci skloněná sbírá ztracené klásky mezi snopy.
Bere do ruky hliněný džbán s vodou a jde k ní. “Poslyš, dívko,” řekne tiše a ona vzhlédne. Její oči jsou jako dvě zářící hvězdy, když plaše sáhne po džbánu. Rozbuší se mu srdce.
Rút. Přítelkyně.

Závěrečná poznámka: 
Nějak mi nejdou z hlavy ;)
Obrázek uživatele Keneu

Guberniální nařízení z 21. prosince 1781

Úvodní poznámka: 

knihovnické drabble
(Jí to nestačí v práci a ve škole, ona to ještě musí tahat do DMD!)

Drabble: 

„Schválili vám to!“
Theodorik vběhl do knihovny a mával nějakým lejstrem.
„Guberniální nařízení o povinném výtisku. Každý pražský tiskař musí Veřejné c. k. univerzitní knihovně odevzdat po jednom exempláři každého tištěného spisu k obecnému užitku,“ četl Karel Rafael Ungar. „To napsali pěkně suše. Žádné kudrlinky, žádné výhrůžky – jsem zvědav, jestli vůbec něco přijde.“

Dlouho opravdu nic nepřicházelo.
Jen Theodorik se rozhodl udělat svému řádovému bratru radost první vlaštovkou a poslal mu svou Ržeč o Starosti a Péči Rodičů.
Právo povinného výtisku bylo v roce 1807 rozšířeno na všechny rakouské země a podobné vlaštovky létají do Prahy, Brna a Olomouce dodnes.

Závěrečná poznámka: 

Ungar je skutečný, Theodorik i jeho dílo taky, jen má mnohem delší název.

Obrázek uživatele Aurora

Rok falošnej jari

Drabble: 

" Prvá úroda tohoto roku bola, bohužiaľ, aj posledná," premietal Tyrion Lannister, keď stál na balkóne a díval sa dolu na Casterlyovu skalu.

Na poliach v diaľke sa mihali malé, prosto odeté postavičky. Sedliaci zvážali obilie, zbierali malé, sotva urodené ovocie. Mali uponáhľané, strhané pohyby. V krátkom čase sa toho snažili pozbierať čo najviac. Vedeli, že mnoho z nich nasledujúcu zimu neprežije. Teda, ak príde tak skoro, ako všetci čakali.

Tyrion sa zachmúril.

Už-už sa chcel otočiť a vojsť do svojich izbieb, keď ho upútal pohyb na oblohe. Priletel biely havran z Citadely.

A takto v Roku falošnej jari začala jeseň.

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Budovatelská

Fandom: 
Drabble: 

Až vyraší první klíček,
bude z toho radosti,
rychle zespod očních víček,
bulvy svoje vytřešti,

Bude žito bude klas,
bude žrádlo bude spas.
Bude první úroda,
z polí vůně vane,
obejme nás obroda,
co se ještě stane?

Budujeme domy, školy,
vždy s úsměvem na líci,
neznáme již krávy, kury,
bojím se to doříci.

My jsme národ mechanický,
počítače jsou nám vzorem,
na hřebíku, visí klíčky,
večer líhám pod traktorem!

Na dojení jsou nám fondy,
vymyslel je jeden vůl,
máme s nima kopec srandy,
stačí mít jen mozku půl.

Zahálka se nestrpí,
nemusíš stydět,
na blbost už nestačíš?
nechtěj všechno vědět.

Obrázek uživatele Tirik

Talent za portálem ukrytý

Drabble: 

Principál v maringotce skákal radostí. Vyšlo to! Skvěle to vymyslel, darmo není šéf!
První milovník, pohybující se v levé části jeviště, naprázdno otevírající ústa. Principálka a kulisákova mladá, tančící v pravé části.
Za levým portálem schovaný Dřevo, zpívající z plných plic nádherné árie, jednu za druhou!
A ono to funguje! Neskutečně dlouhý potlesk! Ovace vestoje!
Ta árie z Kouzelné flétny! I jemu vhrkly slzy do očí a to už je starý, ostřílený kozák!

Posadil se za stůl. Zasnil se. Zítřky se rýsovaly víc než skvěle.
Vytrhlo ho zaklepáni na dveře. Vešel Dřevo.
"Pricipále... Je mi to líto. Zítra odjedu. Navždy. "

Závěrečná poznámka: 

... a tak byl (bohužel jen na jedno jediné představení) použit nový principálův vynález, neboli tajnozvukozpěv, předchůdce dnešního playbacku.

Obrázek uživatele Zuzka

Na Donwellu

Drabble: 

Žně žhnuly. Jemný prach a plevy štípaly pod nohavicemi. Pot skrápěl žence i jejich pomocnice. Jen dětem snad srpnové vedro nevadilo a honily se mezi snopy.
Včera večer byli všichni v gala. Nikdo by jim nevěřil, jak dobrého pána mají, kdyby ještě pověděli, že se s nimi sám od sebe podělil o tu radost. Nu, paní Emma snad bude také tak dobrá. Za kopcem v Highbury ji všichni chválí. A mladičká paní Martinová je s ní zase zadobře.
Šak by nebyla dobrá. Jen podívejte, už nám pivo a slané koláče veze.
Čeká ji toho hodně, ale vřelosti se učit nemusí.

Touha po úspěchu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB. Nic lepšího už mě asi nenapadne.

Drabble: 

Pracoval s chutí. Časem ho trochu přešla, ale snažil se dál. Okopat pořádně pole, osít, potom plít, zavlažovat… Byla to námaha, ale také potěšení z toho, že dělá něco opravdu užitečného. Práci, která náleží prvorozenému.
Ten lenoch se klidně může povalovat na pastvě.
Když chodíval spát celý utahaný, s rukama rozedřenýma, začínal k němu cítit nevraživost.
Ale však se ukáže. Obilí pod sluncem zlátlo, až tu byly nádherné klasy.
Po žních rodiče nešetřili chválou. Ale zase chválili i jeho. Proč?
Pyšně předložil oběť Hospodinovi.
Ten jistě ocení toho lepšího.
Cože? Místo chvály jen kárání?! A jemu uznání?!
To bylo příliš.

Obrázek uživatele Solast

Poslední hodina

Drabble: 

"Honzo, tu láhev sešlápněte a hoďte do plastu."
"Jó, jó."
"Vašku, ty papírky v lavici jsou..."
"Ty hned vyhodím."
"Kubo, je zavřené okno?"
"Nevím."
"Tak já to raději ještě zkontroluji."
"Pane učiteli, to je dobrý!" *volá okamžitě Tonda*
"Tondo?"
"K tomu oknu nechcete, víte?"
"Proč?"*jda ihned k oknu* "A co je tohle?!"*spatřiv to nadělení mezi lamely radiátoru*
"To není moje! To je Tomáše!"
"Dva obaly od tatranek, jeden sáček od brambůrků, půl párku, neurčité množství papírových kapesníků, igelitových pytlíků a úplně vpravo houska ke svačině neznámého stáří... s mechem. Poslyšte, nestýská se Vám po pracích na školním pozemku?"

Obrázek uživatele Eillen

Doufání

Fandom: 
Drabble: 

První napsána slova tvořila příběh. Ale jak trapný. A navíc ze světa, který nevymyslela. Ale každý nějak začíná.
Po pár krátkých pokusech se odvážila o vlastní tvorbu. Ke všemu to byla báseň. Upřímně, básnické střevo neměla, ale měla ráda výzvy a tak to zkoušela. Tehdy maturovala.

Pak přišla vysoká. Nezvládla jí, jako tolik jiných. Ale vymyslela dva své příběhy. Z jednoho se vyklubalo něco víc.

Na trati Plzeň - Rokycany vznikla Aldorma. Teď odpočívá a čeká na lepší časy. Už hodně let. Ale má naději. Každý duben s první úrodou drabblat zadoufá, že letos opět ožije. Snad letos. Nebo za rok?

Závěrečná poznámka: 

Jednou najdu čas celé to znovu napsat. Přišla jsem o data, ale vše je stále v hlavě. Jen už nejsem na škole, není čas. I odvaha psát schází.

Obrázek uživatele Layla TB

Domácí mazlíček není hračka

Fandom: 
Drabble: 

"Hlavně pamatuj na tři základní pravidla. Nenamočit, nekrmit po půlnoci a sluneční paprsky jsou pro něj smrtelné."
To s těmi paprsky chápal. Ale že nesnáší vodu? Co by se mohlo asi stát? No, nebudeme to raději dráždit.
Říkal mu Gizmo. Roztomilá huňatá kulička. Při studiu ten pravý společník.
Jejda!
Voda se rozlila přímo na hebkou srst domácího mazlíčka. Co teď? Zavolat zvířecí ambulanci? První pomoc?
Ale výsledek nehody nebyl zdaleka tak strašný, jak jej táta kreslil. Akorát místo jedné bylo na stole potvůrek pět. Copak by něco tak roztomilého mohlo někomu ublížit?
Randall brzy však zakusil drápky za maskou nevinnosti.

Závěrečná poznámka: 

Pamatujete si? Já jsem Gremliny zbožňovala.
Ano, je to spíše bjb. Jsem unavená.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele KattyV

Jak hořce voní mi ta sladká vůně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Odehrává se krátce poté, co Minerva nastoupila do Bradavic jako profesorka přeměňování. Pomona už tehdy učila bylinkářství. Píše se rok 1957 a Minervě je třiadvacet.

Drabble: 

Spěchala jsem za Pomonou a najednou mne zavalila TA vůně. U Merlina!
„Pomono, co to tady…?“
„To je mateřídouška, tu neznáš? Pořídila jsem jí celý záhon. Právě prvně rozkvetla.“
Nevěřícně jsem potřásla hlavou.
„Ano, ale mateřídouška přece není magická rostlina?“
„Že ne? Víš, jak moc nemocí dokáže vyléčit? Nebyla bych si myslela, že zrovna ty budeš mít výhrady proti zdánlivě obyčejným bylinkám.“
„Ale já přece nemám výhrady.“

Před očima jsem měla Dougovy rozzářené oči a horké rty. Pokládá mne na stráň a kolem se rozprostře ta mámivá vůně.
Už navěky mi mateřídouška bude vonět sladkostí prvního milování a trpkostí loučení.

Závěrečná poznámka: 

A kdo je to Doug? Postavu Minerviny první lásky zmínila samotná JKR. Je to jeden pohledný mudlovský chovatel ovcí.

Obrázek uživatele Doktor

Mt 27,52

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Odehrává se někde na začátku tohohle příběhu.

Drabble: 

Solomon King se na popravu podívat nešel, a když začalo zemětřesení, byl plně zaměstnán vyprošťováním zelináře a jeho ženy zpod trosek jejich pobořeného stánku, než aby vůbec zaznamenal přítomnost tichých postav, kráčejících městem ve vlajících rubáších, nevnímajících ustrašené pohledy kolemjdoucích, přicházejících ze všech směrů skrze klikaté uličky plné nejrůznějšího harampádí k jedinému průsečíku svých cest, k bráně chrámového nádvoří, vcházejících skrze ni do nádvoří a přes něj do budovy chrámu, kde procházejí roztrženou oponou, rukama se zběžně dotýkají schrány úmluvy a vystupují po křídlech cherubů vzhůru, prastaří svatí, první, kdo byli vzkříšeni, ti, kteří položí první kameny nového, nebeského Jeruzaléma.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Kaisa

Semínko matčiny zrůdnosti

Drabble: 

Dovolte mi upozornění na lehce zvrácený čin, který se nedopatřením stal a vyvodil tak spousty otázek v choré hlavě zubožené osoby. Nechci se nikterak obhajovat, ačkoli si zrůdnost svého činu neuvědomuji, jelikož jsem v tomto ohledu značně indisponována logikou nezahrnující dostatek empatie s vámi čtenáři.
Vezmeme-li předpoklad, že pro první úrodu se nejprve něco musí zasít do země, zalévat a pečovat o to, tak jsem vlastně takovým špatným zahradníkem. Nejprve jsem pečovala o dobro svého dítěte, později zem zalila jeho krví a nakonec ho zasela do matičky země. Přešel rok a nevyrostlo nic. Ani stonek výčitek, ani kořínek černého svědomí.

Závěrečná poznámka: 

Obrovská omluva všem, ale jelikož se momentálně zaobírám naturalismem, tak jsem si zase potřebovala ukázat, že zvrácených není nikdy dost. Příště se (snad) polepším. :o)

Obrázek uživatele Bilkis

I tvrdá země rodí...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Původně jsem chtěla napsat drabble o úrodě fotovoltaických oblud degradujících naši zem na černou požíračku peněz. Ale tohle mi přišlo o fous pozitivnější.

Drabble: 

Je to tvrdá země a abyste v ní mohli žít, musíte ztvrdnout také. Vaše ruce musí zhrubnout těžkou prací, která leckdy nemá výsledku. Peníze...

Of all the money e'er I had
I've spent it in good company...

První úrodu odnesla voda. Druhou spálilo slunce, třetí vydržela sotva do poloviny zimy. Ovce umíraly, nemocné, slabé.

But since it falls unto my lot
That I should rise and you should not.

Musíte být tvrdí. Tvrdí, ale ne křehcí, protože to byste se zlomili. Je to o lidech.

I'll gently rise and I'll softly call
Good night and joy be with you all

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se všem Irsku milovným. Nikdy jsem tam nebyla. A nejspíš se tam nikdy nepodívám, ale moc bych chtěla. :) Nicméně miluji tu píseň!

Stránky

-A A +A