Producent tanečním krokem vpluje do pracovny George Lucase.
„Georgi, nesu zprávu zlou,
vesmírné bitvy lid už netáhnou.
Dnešní doba bez umění strádá,
muzikál zpěvný od tebe si žádá.“
Stařičký Lucas roztřeseně vstává z kolečkového křesla.
„Co to plácáš za nesmysly,
to přec pravda není,
lidé stále preferují,
akční vesmírné dění.
Lodě, tanky, lasery
v muzikálu zakleté,
jsou hodné leda prasete.“
Producent (popuzeně):
„Co ty víš, co pravda je,
zamrznul jsi v čase,
na střílečky nehraje se,
zpěv je v módě zase.
Pravda, ač je protivná,
pravdou je a bude,
v tom krása její vyniká,
i když není praktická.“
Lucas pevně sevře berli:
„V hvězdných válkách zpěvu,
nedočkáš se na mou věru,
kdo o tom kdy slyšel,
by se Vader při muzice svíjel.
S Palpatinem čtverylka,
s Leiou svižný džajf,
v hrobě bych se musel točit,
v rakvi bych byl štajf.“
Producent (smířlivě):
„Milý Georgi, stará vojno,
nebuď přece hloupý,
radši svoje práva prodej,
Disney je rád koupí.“
Zděšený Lucas se nadechne k hlasitému protestu.
Zatmění. Střih.
Mladý úspěšný tvůrce Star Wars George Lucas se s výkřikem probudí z děsivého snu. Hromovým hlasem zaduje:
„Ať je pravda jaká chce,
na tohle já přísahám,
práva ke své hvězdné sáze
nikomu nikdy neprodám!“