DMD č. 28. pro 28. 4. 2015. Téma: Třináctý život není

Obrázek uživatele Aplír

Objev

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Speleoložku http://sosaci.net/node/17166
a Záchranu http://sosaci.net/node/17356

Drabble: 

Zapotácela se. Petr ji zachytil. Ruce měl náhle nepříjemně lepkavé. „Jsi samá krev! „Co se ti stalo?“ vykřikl. „Nevím,“ vzdychla Daniela. „Jakoby mě někdo bodl obrovskou rozevřenou pinzetou.“ Petr ji v rychlosti ovázal hlavu.

„Podívejte se!“ vykřikl kdosi. Proud světla dopadl na strnulého, velikánského, podivného opeřence s mohutnými pařáty!
„Páni, perfektně zachovalá fosilie!"
„Senzace.“
„Je podobný archeopteryxovi.“
„Kdepak, tenhle je mnohem větší. Má prehistorické rysy. To je dosud neznámý druh praptáka.“
„Hele, žije.“
„Blbost.“
„Pták Rasputin? Třináctý život není,“ vtipkoval Roman.
„Teď se pohnul.“
„Chachá, vypil elixír věčnosti.“
„Koukej, mžiká očima.“
Smích ustal.
„Opravdu!!!“

„Neřád! Na zobáku mu zasychá krev.“

Obrázek uživatele Solast

Teacher HP 12/12

Úvodní poznámka: 

Filozofické téma? Tak si trochu vážně a nevážně zafilozofujeme...

Drabble: 

Název hry: Učitel střední školy
Žánr: multiplatform, crossover, nejčastěji thriller
Délka: neomezená, lze hrát doživotně

Nejčastější ztráty na životech:

1. Přesvědčení dětí ze základek, že už jsou jinde
2. Jednání s nechápavými rodiči
3. Poslední týden v červnu
4. Školní výlet - nedej bože s přespáním
5. Výběr jídla ve školní jídelně - když žáci přijdou na Vaše heslo
6. Nulté hodiny
7. Hodnocení - letos 1524 písemných prací
8. Dohadování s matikářkami
9. Jaro - 'nuff said
10. Boj se čvrťáky - "Klídééék, to bude v pohoďééé!"
11. Dokopání k maturitě i těch, co se brání
12. Maturitní zkoušky - učitelé si také dělají starosti!

Obrázek uživatele kytka

Dvanáct životů Pravomila Raichla

Drabble: 

První život mu vzal ruský gulag. Utekl. Dopadli ho.
Dostal trest smrti. Těsně před popravou byl přidělen ke Svobodově armádě a začal žít svůj třetí život.
O čtyři životy přišel v bojích na východní frontě.
Dva životy ztratil v jatkách na Dukle. Ze 780 mužů jeho praporu zůstalo 36.
V osmačtyřicátém byl za protikomunistický odboj odsouzen k dalšímu trestu smrti.
Prezident trest zmírnil na doživotí a tím mu věnoval desátý život. Ten z něj vyžrala radioaktivita v lágru Vojna.
Pak ho převezli do Leopoldova. Utekl. Až do Německa. Jedenáctý život skončil pod koly auta.
Poslední život si konečně mohl vychutnat.

Závěrečná poznámka: 

Jedná se o skutečný příběh.

Obrázek uživatele Tenny

Ukradený rok

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bylo to v 15 a ne ve 13, ale tak trocha básnické licence v zájmu držení se tématu, čtenáři jistě odpustí. :)

Drabble: 

Ležíš sama v nemocničním pokoji a cítíš jehlu ve svojí paži.
Je ti teprve třináct a říkáš si, že život není fér.

Jako by ti něco ukradlo kus tvého života. Jeden rok si pamatuješ pouze slzy, bolest a strach. Z nemocnice tě pustili poškozenou, jeden kousek tebe chybí. Doslova.

O pár let později si říkáš, jak tě to vůbec mohlo napadnout. Po třináctém roce zbývá v tvém srdci jenom černá díra, ale budoucnost nevypadá tak zle.
Kdo tvrdí, že musíš být celá, abys mohla být šťastná, ten lže.
Zvedáme se a jdeme dál. Nic není ztraceno.
Na tváři máš úsměv.

Závěrečná poznámka: 

I've survived a lot of things, and I'll probably survive this. (J.D. Salinger)

Za nejúžasnější lidskou vlastnost považuji, že se dokážeme přežít i ty nejhorší chvíle a zase se usmívat. A myslím, že k tomu není třeba nějaké zvláštní síly nebo odvahy. Lidi mi často říkaj: "Já na tvém místě bych to nezvládl/a", ale myslím, že to není pravda. I vy byste to zvládli - a možná jste to už zvládli. ;)

Obrázek uživatele Aveva

Strach

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Někdo toho Doktora napsat musí ;o)
Drabble: 

První generace Pánů Času zestárla a zregenerovala. Experiment vyšel!
Užívat si druhého života bylo opojné. I ty nejobyčejnější věci byly náhle nové a jiné.
Někteří začali být bezstarostní. Vždyť objevili recept na nesmrtelnost!
Bezmyšlenkovitě umírali a regenerovali. Sbírali nové zážitky, nové poznatky.
Pak první z nich zemřel nezvratně. Tělo rozprášené na prach při pochybném vědeckém experimentu už zregenerovat nedokázalo.
Strach obešel jejich srdce. Některé z nich napadlo, že ani počet regenerací nemusí být nevyčerpatelný. Co když už další život není?
Každá odestátá regenerace byla oplakávána jako něco krásného a ztraceného, co už se nikdy nevrátí.
První generace Pánů Času dospěla.

Obrázek uživatele Macalaurë

Pravidla souboje

Fandom: 
Drabble: 

„Víc než slova – krev, když teče,“
otec řek‘ a koval meče.
„Fëanore, dílo špatné!“
slzy matky málo platné.
Začaly nám těžké časy,
zbroje odít, zkrátit vlasy,
od soumraku do úsvitu,
chop se meče, chop se štítu.
První, druhá, sek a kryt,
jdem se, bratři, jdem se bít.
Na nádvoří cedule,
na ní stojí regule:
Ruce, nohy – jeden bod,
hlava, přijdeš o život,
schytáš dvanáct zásahů,
smrti stojíš na prahu.

Na nervy mi bratři hrají,
jak životy počítají.
„Macalaurë, ty jsi debil,
tohle žádný zásah nebyl!“
„Jak chceš, volím jistotu,
když máš třináct životů!“
Za dvacet se počítá
huba hruškou rozbitá.

Obrázek uživatele Martian

Sázka

Drabble: 

Aramis už zase něco sepisoval.
„Je to věc cti!“ odbýval své přátele podrážděně. „Sázka, že dokážu zbásnit jakékoli téma.“
„Jaké téma?“ chtěl vědět d’Artagnan.
„Třináctý život není…“
„Není to nějaká pitomost?“ zamračil se Porthos.
„O kolik jste se vsadil,“ zjišťoval Athos pragmaticky.
„O dvacet zlatých.“
Mladý Gaskoněc vykulil oči. „Vy máte dvacet zlatých?“
„Nikoli, příteli.“
„Měl byste se na to vyspat,“ navrhl Athos smířlivě.
Aramis však rychle popadl pero a…

„Třináctý život?
Není o co stát…
A proto raděj’
- moudře -
půjdu spát…“

deklamoval cituplně. „Tohle bude refrén. Zbytek nějak sesmolím ráno.
Hospodo! Víno! Ať těch vyhraných dvacet zlatých jaksepatří užijeme!“

***
Obrázek uživatele ef77

Třináctý čas

Fandom: 
Drabble: 

První. Čas dětství a smíchu.
Druhý. Čas studia.
Třetí. Čas pilné práce, dnů a nocí v laboratoři.
Čtvrtý. Čas vítězství, splnění snu.
Pátý. Čas pro lásku, spříznění duší.
Šestý. Čas vrátit to, co dostal – chudým, potřebným.
Sedmý. Čas katedrály.
Osmý. Čas mračen. Atomová bomba, Grindelwald. Nutno je varovat před obojím.
Devátý. Čas, kdy je nebezpečí zažehnáno. Nakratičko.
Desátý. Čas nového domova. Devon a rodinný krb.
Jedenáctý. Čas Voldemorta, první únavy, zjištění, že nic netrvá věčně.
Dvanáctý. Poslední čas, čas pro konečné uspořádání.
Nicolas Flamel vezme Perenellu za ruku a usměje se. Třináctý čas už nepřijde. Vše je, jak má být.

Závěrečná poznámka: 

Pro vysvětlení dodávám, že Nicolas Flamel byl ve Francii znám svou dobročinností. Často bývá (v teoriích) ztotožňován s Fulcanellim, autorem knih Tajemství katedrál a Příbytky mudrců. Jacques Bergier, spoluautor knihy Jitro kouzelníků a atomový fyzik, byl přesvědčen, že Fulcanelli navštívil atomového fyzika Helbronnera a varoval jej před atomovou bombou s tím, že alchymisté to tajemství dávno znají a ví, že je strašlivé.

Obrázek uživatele Iantouch

Dvanáct pánů

Fandom: 
Drabble: 

Král Turgon zahynul v kamenné suti.
Duilin z Vlaštovky uhořel.
Rog od Kladiva hněvu byl udupán balrogy. Mnoho jich vzal s sebou.
Salgant z Harfy zradil. A zaplatil za to.
Penlod Pilíře a Sněžné věže byl zasažen šípem.
Jeho bratr byl roztrhán vlky.
Ecthelion od Fontány padl v souboji s Gothmogem.
Glorfindel Zlatého květu zachránil mnoho životů. Svůj ale ne.
Maeglin, zrádce z Domu Krtka byl zabit a svržen do plamenů.
Egalmoth Nebeské klenby přežil pád města. Byl zahuben Fëanorovými syny.
Galdor, pán Stromu, odplul na Západ.
Tuor Bílého křídla též.
Tak skončilo život na tomto světě Dvanáct gondolinských pánů.

Obrázek uživatele Danae

21. 6. 1621

Úvodní poznámka: 

Fakt jsem za tohle téma vděčná! Protože jinak by mě takhle báječná ptákovina nikdy nenapadla :)

Drabble: 

Zdržení bylo způsobeno urputným odporem rytíře Hynka z Michle (nakonec ho Šlupka zneškodnil kalamářem) a mylnou zajížďkou na Malou Stranu. Na Staroměstské náměstí tedy toho rána vjeli až ve chvíli, když kat odhazoval do koše třináctou hlavu. Hlavu Jana Jesenia.
“Zadrž, kate Mydláři!” Hromový hlas Veverky z Bitýšky přehlušil i víření bubnů. Truchlící dav i pyšní páni se prudce otočili a spatřili blanické rytíře, jejichž zbroj jiskřila v v ranním slunci.
Po schodech na popraviště právě stoupal jako čtrnáctý Kryštof Kober z Koberšperku, ctihodný měšťan pražský. Až do své smrti v jednadevadesáti letech slavil 21. červen jako den svého znovuzrození.

Bratři na Skleněném vrchu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dobrá, přece jen nápad.

Drabble: 

Sličná panna, princezna vyhnaná z domova, vstoupila do Zlatého zámku na Skleněném vrchu. Veliký sál s vystrojenou tabulí. Nikde živáčka. Neodolala, začala jíst.
Strhl se vichr. Dovnitř vletělo hejno orlů, změnili se v bratry bohatýry. Panna zděšeně uprchla do komůrky.
„Žena vstoupila do našeho zámku,“ pravil první bratr.
„Je–li mladá, bude všem sestrou, jednomu ženou,“ pravil druhý.
Přišli za ní.
„Ze třináctého talířku jsi pojedla, třináctému budeš ženou.“
Nesměla však svého muže spatřit za světla.
Pomáhala všem, ráno odlétali, pozdě přilétali. Nevěděla, který je ten její.
U stolu je nikdy neviděla pohromadě.
Jednou je spočítala, když odlétali. Dvanáct.
Tak pochopila.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Nájezd

Drabble: 

Mně klepne pepka. Jak tu bandu zešílevších trpaslíků dokáže jedna křehká učitelská sněhurka zvládnout?? Celé zkrotlé a zmáčené přívalovým lijákem jsem je potkal a zavedl k blízkému nocovišti, aby se vzpamatovali, usušili a přečkali to nejhorší.
Probrali se setsakra rychle. Mají hlad. Ukážu na odpařovací bednu s pohotovostními zásobami. Vdechli je.
Pomoc!
Potřebuji specialisty nebo to tady zboří! Je tu jen učitelka a potřebuji ještě: krotitele, dezinfektora, desinsektora, deratizátora, 7 samurajů a ideologa, kvůli povzbuzení (svému). To je 12 lidí. Ta třináctá se mi střídavě omlouvá a střídavě na ně bezvýsledně řve. Jakoby tu nebyla. Nejsem učitel, uleví se mi.

Závěrečná poznámka: 

Nakonec to nebylo tak zlé, zabavil jsem je vyprávěním o divokých zvířatech, učitelce daroval nášivku strážce (do jakéhosi třídního deníku) a šli jsme si všichni po svých. :-)

Obrázek uživatele Terda

Lepší nevědět

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Za inspiraci děkuji Rye a Toře. Bez nich by nápad nepřišel.

Drabble: 

„Pane Sullivane, musím vás požádat, abyste odešel.“
Sullivan neochotně zasalutoval. Když za ním zapadly dveře, rozlomil admirál pečeť a začetl se do hustě popsaných papírů. Frances ho ostražitě pozorovala. Čím déle četl, tím víc v ní vřela krev.
„Smím vědět, co se tam píše, pane?“ přerušila ticho neomaleně.
„To není vaše starost.“
„Kvůli těm depeším zemřelo sedmadvacet mejch chlapů. Nejmladší se nedožil ani třináctejch narozenin. Myslím, že to je taky moje starost.“
Admirál stiskl rty.
„Musíte se spokojit s vědomím, že jde o vlajkový kód a korespondenci vojenského charakteru… Vás mi byl čert dlužen, Doyleová. Mám vás potrestat anebo odměnit?“

Obrázek uživatele Quartermaster

Třináctý život agenta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Q + Eve + Tanner a brejnstorming

Drabble: 

„Takže, máme jich zatím dvanáct,“ oznámím shromážděným. „Turista, účetní, no name manažer, archivář – půvabné - realitní makléř, profesor, programátor – zákeřné - spisovatel s tvůrčí krizí, sociální pracovník, potulný dostihový sázkař, specialista na aljašské ptačí kolonie – díky, Eve – a sběratel starožitností. Dáme ještě alespoň jednu?“
Přihlásí se bublající Tanner. „Obchodník s dámským prádlem!“
Eve zakoulí očima.
„To je náhodou hezké povolání,“ brání se Tanner. „Kdyby to navíc bylo prádlo XXL, dalo by se v nouzi použít jako padák!“
„Tannere, za dveře!“
Tanner zabručí cosi o nepochopeném kreativci a sklapne.
„Asi tu třináctou nebudeme hrotit,“ prohlásím.
Vymýšlení krycích identit pro dvounulky je vždycky zábava.

Závěrečná poznámka: 

Uf, tohle bylo náročné...

Ve třinácté komnatě

Fandom: 
Drabble: 

"Jak dlouho? Jak dlouho ještě?"

Jak dlouho? Vždyť to přece víš. Mnohem dál, než sahá lidský život, o vlčí chloupek méně než věčnost. Dokud nepřijde někdo, kdo nepromluví, a dá za tebe v sázku život svůj, i svých dětí.

"Mlč. Nechci to slyšet!"

Nechceš, kněžno? Sklízíš to, co jsi zasela. A bylo toho dost: podlost, závist, zloba.

"Ale já lituji! Už tak dlouho lituji!"

Opravdu upřímně? Pak ti nezbývá nic než čekat. Čekat a doufat.

"Doufat v co? V další dívku, která podlehne tvému vlčímu jazyku? Dvanáct panen, dvanáct životů zakletých v kámen."

A třináctá je na dohled, má paní...

Závěrečná poznámka: 

Že neznáte tu pohádku? Tak to napravte. Je moc hezká, taková Trnkovská...

Obrázek uživatele Regi

Konec a začátek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabble je zároveň součástí volného cyklu o Rubeusi Hagridovi, který najdete zde:
http://silenesuple.blog.cz/rubrika/rubeus-hagrid-safar-klicnik-a-profeso...

Drabble: 

Zastavil se na břehu Černého jezera a kufr postavil do trávy. Rozhlédl se. Chtěl si ten pohled uložit hluboko do paměti. Dnes, třináctý den poté, konečně rozhodli. Zlomili mu hůlku a vyloučili ho ze školy.
Nevěděl, kam půjde. Neměl rodinu, žádný domov ani přátele. Aragoga, jediného opravdového kamaráda, kterého si vypiplal od vajíčka, včera s těžkým srdcem vypustil do Zakázaného lesa. S povzdechem se zase shýbnul pro zavazadlo…

"Rubeusi Hagride, počkej!"
Obrovitý mladík se otočil, podíval se na ředitele své bývalé koleje a zalila ho hřejivá vlna naděje. Albus Brumbál, který se k němu rychle blížil, se totiž zeširoka usmíval.

Závěrečná poznámka: 

Za dvě hodiny odjíždím na týden pracovně mimo domov a celou dobu budu mimo své obvyklé připojení a vůbec téměř mimo net, navíc s minimem času na cokoli. Takže pokud bych nedokázala odpovídat na případné komentáře, předem za ně moc děkuji. A za kachničky samozřejmě taky. :-)

Obrázek uživatele Jeřabina

Pro nové trosečníky nové ostrovy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zardousit ptáčka. Nové naděje.

Drabble: 

Co jsme čekali? přemýšlela. Po všech záchranách ještě další? Po dvanácté hodině třináctou?
Do Čech přijeli na jaře. Alžběta ošetřovala Vladimira – koleno stále neohýbal. Jenže peníze docházely... a sny zabili ti tři.
Zvonek ji vyděsil – jako všechno poslední dobou.
Zvonil doktor Weber, nezměněný. Alžběta zestárla – spánek vracel „Bělogvardějská kurvo“. Probouzela se vlastním křikem.
„Vy vypadáte, Kučerová,“ utrousil.
„Golovinová,“ odvětila prázdně.
„Dejte se dohromady, vyděsíte mi pacienty.“
„Pacienty?“
„Mám soukromou praxi. Potřebuju asistentku. Přihlášená na medicínu jste?“
Zavrtěla hlavou.
„Nečekejte. Nevypadnete před třeťákem, ale nemusíte pak být přestárlá.“ Smekl. „V pondělí, Alžběto.“
Přikulhal Vladimir: „Kdo to byl?“
Bětka se usmála. „Anděl.“

Závěrečná poznámka: 

Skácel z titulku:

To k vlastní touze svému zranění
naruby obracíme noc
pod hvězdným nebem vysvlékáme tmu

A kdyby se i potopila pevnina
naděje naší
a všechno odešlo a trochu také vy
zoufejme jenom málo

Za námi z moře času vynoří se
pro nové trosečníky nové ostrovy

Obrázek uživatele Aries

Trefa

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Vrána se vznáší nad tichou ulicí.
Třináct. Třináct těch lahviček bylo, on to dobře ví. Omlazovací elixír. Osobně se postaral o nejdůležitější přísadu. Krev mladých panen. Ať si lišák říká, co chce, dělal svou práci. Nezabíjel. Jeho úkolem bylo jen sledovat a mlčet.
Pozoroval i ji, neviděn, maskován jako vždycky. Kupovala ten elixír. Prodávala ho dál. Poslední lahvičku si schovala pro sebe.
Že ji potkal zrovna v době, kdy nevěděl kudy kam po vší té odporné hrůze, to bylo pekelné štěstí.
Teď má třináctou lahvičku on.

Z temného stínu vylétl kámen.
Vrána poplašeně odlétá.
Černá pírka se snášejí na dlažbu.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Bídník

Obrázek uživatele se.id

Kolikrát vstoupíš

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zase pro Aries

Drabble: 

Poprvé s pýchou. Odře se na kost.
Podruhé s mečem. Ostří se ztupí.
Potřetí se psy. Stopu však ztratí.
Po čtvrté s rohem. Zvuk v mlze zmizí.
Po páté s dýkou. V prstech ji zlomíš.
Po šesté s touhou. Na prach tě spálí.
Po sedmé s bázní. Kroky tvé sváže.
Po osmé s pokorou. Život ti spasí.
Po deváté s darem. Krví ho splatíš.
Po desáté s láskou. Co dáš, to se vrátí.

Jedenáctou cenou je odevzdání,
dvanáctou služba.
Dvanáctkrát když vstoupíš, sám sebe ztratíš,
sám sebe nalezneš.
Víckrát odejít nesmíš. A kdyby, nevracej se, poutníku.
Vstoupíš-li po třinácté,
zemřeš.

Závěrečná poznámka: 

Vlastním fandomem je taková jedna romance

Obrázek uživatele Rya

Vodní hrátky

Úvodní poznámka: 

Pro Aries

Drabble: 

Neměl je rád, oni neměli rádi jeho; kluka, který vyrostl mezi lidmi pojídajícími – považte – vlaštovky.
Neměl chuť vykládat zhýčkaným čarodějnickým učňům o hladovění. A už vůbec neměl chuť před nimi cokoliv předvádět.
Jenže mu nic jiného nezbývalo.
„Začněte, Matyáši,“ zavelel profesor Vidor.
Ponořil ruce do misky. Kouzlo ho strhlo. Příjemný chlad, hra kapek. Voda se poddávala obratným prstům. Vymodeloval mlžný květ, duhovou fontánu, stříbřitou lišku poslal jako poděkování za povzbudivý úsměv spolužačce.
Dvanáct živoucích zázraků. A třináctý: vodní šíp, který se prudce rozprskl ve Vráťově úšklebku.
Třída se rozesmála.
„Potřebujete zpevnit prsty, Matyáši,“ řekl profesor Vidor suše. „Nebo možná nervy.“

Stránky

-A A +A