Saturnin

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Kdo s příslovími zachází, ten s nimi také schází

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle je panečku jinačí téma než to "hezký" včerejší, který mi pořád straší v hlavě s mlhavou nadějí, že do nedělního bonusu něco kloudnýho vymyslím...

Drabble: 

„Jaktěživ jsem úpal neměl,“ ohradil se dědeček, když mu teta Kateřina narazila na hlavu slaměný klobouk.
„Opatrnost, matka moudrosti,“ trvala na svém.
„Co tě nezabije, to tě posílí,“ vytasil proti ní dědeček její vlastní zbraň.
Teta se ovšem nedala: „Stokrát nic umořilo osla.“
„Kam nechodí slunce, tam chodí lékař,“ vzdoroval dědeček neohroženě.
Kateřinu však nezaskočil: „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“
„Tohle už dneska říkáš potřetí,“ rozdurdil se.
„Opakování, matka moudrosti,“ vypálila Kateřina vítězoslavně.
„Dovoluji si podotknout,“ vložil se do věci Saturnin, „že za matku moudrosti již byla označena opatrnost – to je značně matoucí.“

Obrázek uživatele hidden_lemur

Hřích. Ten největší.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Lehké bjb, inspirované akcí, k níž mne jeden z našich mladých akčních pacientů letos ukecal. Hrozně se těším. A vy se v září přijďte kouknout, kterak trpím.:D

Drabble: 

"Připraven?"
"Připraven."
"Pádlo držíte pevně?"
"Říká se veslo, Saturnine!"
"Nikoli, pane. Původní název té věci, na níž právě stojíte, je totiž -."
"Nu dobrá, už to chápu. Držím ze všech sil."
"Vý-bor-ně!"
Vltava házela zlatá prasátka a skupina plavidel, do níž jsme se zařadili, byla veselá a nesourodá. Saturninův postoj na paddleboardu byl přímo předpisový. Nemluvě o jeho pruhovaných plavkách. Odpíchl jsem se od mola a zmocnila se mne nebezpečná lehkomyslnost.
Doktor Vlach tvrdíval, že nejtrestuhodnější formou zapomnětlivosti je zapomínat se radovat ze života. Já k tomu dodávám, že nepřidat se k této plavbě by byl přímo hřích, co se neodpouští.

Závěrečná poznámka: 

Pro zájemce o mokré radovánky: http://www.povoda.cz/pr Náš pacoš jest v malé skupince paddleboardistů, která se účastní pravidelně a víceméně z plezíru. Btw, prkno je možné si zapůjčit a na konci trasy pak zase pohodlně odevzdat.

Šestkrát před prasknutím

Úvodní poznámka: 

No, nevím, asi BJB. Prostě jsem si vzpomněl na víc věcí...

Drabble: 

Zabiju tě, Harry Pottere! Sice jsou naše hůlky už zase spojené priori incantatem, ale tentokrát se to musí podařit!

***

"Plukovníku, uvědomte si, že na druhé straně hvězdné brány působí černá díra. Na to brána nebyla stavěna! Nevíme, jak dlouho ty slapové síly-"

"Iris to vydrží, kapitáne."

***

"Já vždycky říkám, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne! Ale to už bude pozdě bycha honit!"

***

A tehdy Isildur, syn Elendilův, uchopil otcův meč, a...

***

"Jaké jsou škody, pane Sulu?"

"Štíty na deseti procentech, porušena strukturální integrita na palubách dvě a tři."

***

"No prostě nerozbitná sklenička!"

"Jak nerozbitná?"

Rozhodnutí

Fandom: 
Drabble: 

Už skoro půl hodiny se v něm tříštily pocity strachu a studu. Ale přece ještě seděl a nepromluvil. Nebyl si jistý, snad se i bál. Ostatní se pořád dohadovali o tom, co a jak se mohlo stát, ale on to přece věděl.

Teď se slova ujala máti. Nejdřív se mu ulevilo. Napadlo ho, že se tím vše vysvětlí, že to dopadne dobře, jako vždycky předtím. Ale máti tentokrát nic nevysvětlovala, jen křičela, obviňovala jiné, a nakonec uraženě odkráčela.

Bylo mu náhle stydno. Při pohledu na udivené a zklamané tváře ostatních pochopil, co musí udělat. Přiznat se a omluvit.

Jako dospělý.

Neviditelný fandom: 

O rybách a jak to bylo potom.

Fandom: 
Drabble: 

Velice rád chodím na ryby. Klid u vody mi vždy ukonejší nervy rozjitřené pracovním shonem a městským hlukem. Jak řekl kterýsi klasik: kdo rád rybaří, rád přemýšlí o životě. Když mne tedy dědeček pozval, abych spolu s ním strávil páteční odpoledne u řeky, nepotřeboval jsem se dlouho rozmýšlet a na nabídku jsem kývl. Přípravou rybářského náčiní jsem pověřil Saturnina, který mi oznámil, že mé staré pruty jsou vhodné akorát pro muzejní účely a hned mi spatra vyjmenoval, co všechno bude třeba obstarat.
Druhý den odpoledne jsem patřičně naladěn zamykal byt, když mi byl doručen lísteček:
Ve tři u Národního. B.

Obrázek uživatele HCHO

Návrat z tenisu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma číslo 18: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Drabble: 

Vracel jsem se z tréningu. Zavazadlo mne tížilo, byl jsem rád, že mi Saturnin vyšel vstříc. Jeho slova mne však zmátla: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“ Naráží snad na můj plánovaný tenis se slečnou Barborou? Tu jsem se poděsil: „Ne!?“
„Ano.“ Odvětil bez pohnutí.
„Milouši! Sežeň nějakou pilu!“ Ačkoliv jsem větu zcela nepochopil, nenechala mne na pochybách stran vážnosti situace. Tázavě jsem pohlédl na Saturnina.
„Kdo na tebe kamenem, ty na něho chlebem.“ Vysvětloval. „Madam trvala na přípravě večeře a v pekařství měli již pouze poněkud starší bochník. Dovolil jsem si vám zamluvit stůl Na Bojišti.“
„Děkuji vám, Saturnine!“

Okultismus

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jiří už zase nic nepochopil.

Drabble: 

Ten zvláštní výstup, který jsem nechtě zahlédl, mne velmi šokoval. Musím říci, že jsem si velice rozpačitě zvykal na tetiny narážky na ony poslední věci člověka, ve kterých se její záliba v příslovích rozvinula do nevídané šíře, ale v okamžiku, kdy se k ní připojili i Saturnin a doktor Vlach v diskuzi o posmrtném životě vedené na vysoce seriozní vědecké úrovni, zmocnila se mne pověrečná hrůza. Přihodilo se mi snad jakési záhadné pohnutí mysli, kdy si slova ostatních vykládám jinak než-li je oni míní? Jak jinak byste si vysvětlovali jejich plamennou debatu, zakončenou hromadným sborovým pokřikem: živí ležáci, mrtví žebráci?

Závěrečná poznámka: 

Náhrada za DMD 11: Mrtví můžou, živí musí.

Obrázek uživatele ef77

Kdo je připraven, není překvapen

Fandom: 
Drabble: 

„Akce bude, za předpokladu dodržení prováděcí směrnice, elementární. Plán A počítá s kostelem Panny Marie Sněžné, pokud by hrozilo narušení programu osobami méně žádoucími, nastane přesun vozy taxislužby do bodu B, kterým je kostel Panny Marie Vítězné. V případě, že se infiltraci nepodaří zabránit, unikneme horkovzdušným balonem z Letenské pláně, bod C. Bohužel není možné odhadnout směr větru, proto jsem si dovolil oslovit farnosti v Rakovníku, Mělníku, Poděbradech a na Dobříši, v plánu označeny D - G.“

„Domníval jsem se, že plánujeme svatbu, Saturnine, nikoli vojenské manévry.“

„Kam čert nemůže, nastrčí bábu. Na vašem místě bych tetu Kateřinu na obřadu nechtěl.“

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Nakonec se vzali u dědečka v sadu. Svědek dr. Vlach tetu Kateřinu opil ještě před obřadem, a pak ji zamkl v kumbálu na košťata.

Obálka

Fandom: 
Drabble: 

Když se manželé Novákovi vrátili ze svatební cesty, ozval se jednoho dne u jejich domu zvonek.
Petr Novák šel otevřít. Za dveřmi stál mladý muž příjemného zevnějšku a držel obálku.
„Přejete si?“
„Vy jste pan Novák?“
Petr přikývl.
„Pak se tedy hlásím do vašich služeb,“ řekl ten neznámý a podal překvapenému Petrovi obálku.
Ten četl:
„Milý Péťo, jelikož jsme si vědomi toho, že se nám za celý tvůj život nepodařilo naučit tě pořádku, a nechceme, aby tvá žena Jana trávila celé dny uklízením tvých rozházených svršků, rozhodli jsme se ti dát věnem tohoto sluhu, kterého budeme platit. Přijmi ho prosím.“

Skrytý hrdina

Fandom: 
Drabble: 

Vážený pane Saturnine, vaše pověst vás předchází, mohl byste našim čtenářům povědět, co vás vedlo k rozhodnutí stát se osobním sluhou?

"Dobrý den, již od útlého věku jsem se rád staral o všechno kolem mne, ptáčky, paničky, fontány..."

Jak byste hodnotil současý stav vašeho cechu?

"Velice mne zneklidňuje, že mladí dnes nemají smysl pro romantiku. Vždyť všední dnové jsou tak šediví a nezáživní."

Jakou byste tedy dal radu začínajícím aspirantům?

"Cestujte. Poznejte cizí země a svou osobou pak přinesete celý svět k nohám svého zaměstnavatele. A samozřejmě se při výkonu služby nikdy, za žádných okolností, nešťourejte v jakémkoli tělním otvoru."

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Přijatelnější alternativa

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tenhle fandom píšu úplně poprvé. Nikdy jsem si na Saturnina nevěřila, ale jak se říká: Nouze naučila Dalibora housti...

Drabble: 

"Telegram pro vás, pane," oznámil Saturnin a podal mi obálku
Otevřel jsem ji a přečetl si vzkaz. Saturnin si bezpochyby všiml zblednutí mé tváře, protože mi věnoval tázavý pohled.
"Teta Kateřina nás zve na čtrnáctidenní dovolenou se svým novým manželem," vysvětlil jsem mu. "Účast je povinná. Omlouvá jedině smrt."
Saturnina však zdrcující novina podle všeho nevyvedla z míry. "Možná nastala vhodná chvíle pro návrat k plánování naší dočasně odložené polární expedice."
Náhle jsem skutečně pocítil touhu po dobrodružství. Tváří v tvář dvěma týdnům s tetou Kateřinou a jejím manželem se smrt umrznutím či sežrání ledním medvědem jevily mnohem méně děsivé.

Obrázek uživatele Carmen

Jablko, které rovnou opustilo sad

Fandom: 
Drabble: 

„Žádám vysvětlení,“ zahřímal rozzlobený hlas.
„Chtěl jsem zjistit, kam až doletí,“ odvětil syn udiveně.
„Cos zjistil?“ štiplavě ucedil otec, zatímco služebná u okna poskakovala se smetákem v ruce a marně se snažila shodit kusy dortu přilepené k oknu.
„Že by bylo vhodnější užít něčeho, z čeho neopadává šlehačka,“ odpověděl zamyšleně.
Služebná melancholicky pohlédla na zapatlaný gobelín.
„Uvědom si konečně, že jsi šlechtického původu! Krev není voda! Takové… skopičiny se hodí tak pro syny slouhů! Komu není rady, synu…!“
(Mlčky sestavoval teorii o vztahu mezi snesitelností jedince a nadužíváním přísloví.)

*

„CO ŽE MÁŠ V ÚMYSLU?!“
„Jak jsem pravil, drahý otče.“
„Saturnine!“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Dangerous

Slova mocnější meče

Fandom: 
Drabble: 

"Když se kácí les, létají třísky. Ale když se zapne první knoflík špatně, je celé zapínání špatně! Jen se podívej, jak máš ten byt zařízený... každý pes, jiná ves. Můj dům, můj hrad? Avšak lidi soudí knihu podle obalu, to ti povídám! Ale kdo chce kam... že já se vůbec snažím!"
Teta Kateřina s našpulenou pusou těkala očima po místnosti. Sledoval jsem její pohled, který drnkal na agresivní struny mé osobnosti, a hledal jsem předmět, se kterým bych mohl trénovat vrh.
"Ptáka poznáš podle peří, vlka po srsti, člověka po řeči," utrousil jsem suše.
Obávám se však, že mne nepochopila.

Obrázek uživatele Galadion

Mokré dobrodružství

Fandom: 
Drabble: 

„Saturnine!“
„Ano, pane? Přejete si dolít čaj, pane?“
„Saturnine, proč je v mé kajutě mokro?“
„Už přibližně čtvrt hodiny se potápíme, pane.“
„Potápíme?! Jak je to možné?!“
„Už víme, proč byla loď tak levná a proč nám ji předchozí kapitán nechtěl předem ukázat.“
„Saturnine, tady jdou žerty stranou! Jak daleko je nejbližší země?“
„Asi tři kilometry, pane.“
„Díky bohu, kterým směrem?“
„Dolů, pane.“
„Co budeme dělat?!“
„Myslím, že právě nastal pravý čas panikařit.“
„To nemůžeme vůbec nic udělat?“
„Nic není třeba dělat, před chvílí jsem nafoukl záchranný člun ze svého batohu. Myslím ale, že nemusíme spěchat. Dáte si ještě čaj?“

Obrázek uživatele may fowl

Svatba, na kterou taky došlo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma 15 - Hrdinovi trapní příbuzní.

Drabble: 

Barbora měla roztomilý bílý klobouček a mně se zachvěla kolena, když se blížila. Skoro jako tenkrát na tenisovém kurtu, když jsem ji prvně zaujal svým svižným, byť ještě technicky nevytříbeným odpalem. Nemohl jsem uvěřit, že tomu již byly dva roky.
Teprve když jsem Barboru vedl od oltáře, povšiml jsem si dvou neblaze známých tváři v davu. Teta Kateřina mrkáním zaháněla neexistující slzy a křečovitě ždímala Miloušovo rámě.
Pochopitelně za námi po obřadu přicupitala, aby nám s plačtivým výrazem připomněla, že je snadno se oženiti, ale těžko rozženiti.
Odněkud se vynořil můj svědek a jal se jí osušovat suchý obličej kapesníkem.

Obrázek uživatele Galadion

Milá návštěva

Fandom: 
Drabble: 

„Saturnine, dobrý večer.“
„Dobrý večer, pane. Dovoluji si upozornit, že teta Kateřina spí v pokoji pro hosty.“
„Teta Kateřina!?“
„Ano, přijela dnes odpoledne, pane.“
„Vy jste ji pustil dovnitř?“
„Samozřejmě.“
„Nebyl jste na ni zase ošklivý?“
„Nikoliv, pane. Připravil jsem pro ni příjemný večer.“
„Co ona na to?“
„Nejprve byla trochu podezřívavá a říkala něco o kouři bez ohýnku a krámu jakéhosi pána. Pak ale dostala Burgundské, dušené ledvinky a ke kávě kremrole.“
„To ji uklidnilo?“
„Zajisté, pak řekla, že host do domu je Bůh do domu a usnula.“
„Díky bohu za to.“
„Také nám došly prášky na spaní, pane.“

Obrázek uživatele Danae

Bestseller

Fandom: 
Drabble: 

Příběh, který teta Kateřina vyprávěla společnosti shromážděné v dědečkově domě jako “námět románu”, měl ve skutečnosti už dvě stě padesát rukopisných stran a pět odmítnutí od renomovaných nakladatelských domů (z dalších pěti se jí ani neozvali).
Neúspěch ji opravdu trápil, ale nehodlala se vzdát. Hned po návratu z dědečkova letního sídla otevřela sekretář a sáhla po rukopisu “O květince Martě” - omylem však vytáhla složku plnou rukopisných poznámek svého manžela.
Kniha “Uvařte si vlastní mýdlo téměř zadarmo” se stala na válečném knižním trhu absolutním bestsellerem, dočkala se šesti vydání a vynášela závratné honoráře. Teta Kateřina neopomněla jeden výtisk zaslat doktoru Vlachovi.

Závěrečná poznámka: 
Pro příběh O květince Martě mám opravdovou slabost :)
Obrázek uživatele Wee-wees

Mlčeti zlato

Fandom: 
Drabble: 

Měla to být příjemná letní procházka.
Bohužel teta Kateřina měla obzvláště povídavou náladu a sršela příslovími a idiomy na všechny strany.
Doktor Vlach začal se sáhodlouhým rozborem důvodů, proč lidé vůbec mají potřebu používat jakési opisné zkratky místo toho, aby, hergot, prostě řekli, co chtějí říct.
Teta Kateřina stiskla rty a naši skupinku poněkud předešla.
Za okamžik se však otočila a s obličejem nadmíru rozrušeným vzkřikla: „Nohy na ramena!“
Pak se jala prchati ve směru opačném.
„Vidíte, to je přesně ten případ – proč prostě neřekne „utíkejte“, když...“
Nato byl doktor Vlach hrubě přerušen hejnem rozzuřených vos.
Neměly pro lingvistiku pochopení.

Obrázek uživatele angie77

Někdo seje, někdo sklízí

Fandom: 
Drabble: 

Saturnin patrně tetičku opět čímsi hluboce urazil. Jak jinak si mám vysvětlit, že kolem mne prohopsala vykřikujíc:

„Kdo si co zaseje, to taky sklidí! Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá!“

„A kdo seje vítr, sklízí bouři,“ dodal se stoickým klidem Saturnin, když jsem vstoupil do salónu.

Kajícně uznávám, že po tomto jeho prohlášení, vědom si jeho nespoutané povahy, se zkušenostmi, které jsem již byl nucen vstřebat, měl jsem být ostražitější. Mohu však jmenovat několik polehčujících okolností, které moji ostražitost utlumily. Tichá pohoda dědečkova domu. Barbora. Dosavadní bezproblémový průběh dovolené. Barbora.

Pak vypukla bouře. Stála za to…

Obrázek uživatele Ebženka

Někdy se nemožné stane skutkem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

"You do something to me
Something that simply mystifies me
Tell me, why should it be
You have the power to hypnotize me?"

Drabble: 

Tak nějak jsem doufal, že Saturnin zařídí, abych se před slečnou Barborou přestal cítit jako idiot. Žel, to nebylo v jeho moci, jakkoliv se mi zdála velká. Všechno zařídit nemohl. Nedokázal zařídit ani to, abych jako idiot přestal vypadat, pouze zmenšit katastrofy, které jsem ve stavu částečné nepříčetnosti, jíž zamilovanost bezpochyby je, napáchal, případně je přeměnit v něco společensky přípustnějšího. Ale jako idiot jsem vypadal pořád.

Jsem si však zcela jistý, že to, že to slečně Barboře nevadilo, Saturninova práce nebyla. To byl zcela nepochopitelný dar z nebes. Možná jsem toho ani nebyl hoden; ale to víte, blahoslavení chudí duchem.

Závěrečná poznámka: 
Těsně před dopsáním jsem zjistila, že píseň, kterou jsem si vybrala jako citaci, má vlastně úplně jiná slova, která se vůbec nehodí, takže jsem narychlo vybrala jinou ze stejného období. Protože k Saturninovi musí znít tichý romantický swing. https://www.youtube.com/watch?v=b28br15q0qY
Obrázek uživatele Crossover

A zase nic

Fandom: 
Drabble: 

Takový krásný den, teploučko, po náplavce chodí všichni svobodní pánové z Prahy a ta ženská si umíní, že půjdeme do kavárny! Nechtěla jsem, ale nedala si říct, tak jsme holt šly. Dám si tedy aspoň něco na zub. Objednaly jsme si a ona hned začala brebentit. Jenže já ji moc neposlouchala. Něco mě totiž napadlo.
Kromě nás tu seděli akorát dva pánové zabraní do rozhovoru. Tedy mluvil spíš jen ten starší, mladší přikyvoval a tvářil se nezaujatě. Zasnila jsem se. Co kdyby…
Tak ne, ti dva odcházejí. A já jsem tolik doufala, že by kolem sebe mohli začít metat koblihy.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Julie

Magická moc vousků

Úvodní poznámka: 

Všeobecné varování

Drabble: 

Když ho ti proklatí Šípáci donutili pobít všechny krysy, upadl Štětináč do tenat hluboké melancholie. Jak jen mu scházely ty ubohé myšičky. Jejich něžné holé ocásky a drobné zoubky. Několik dlouhých měsíců jen cedil mezi zuby bezmocné zoufalé kletby.
Pak ale přišel ON. Každý den procházel pod Štětináčovými okny. Jeho jemné vousky tolik připomínaly krysí. A ta drobná korálková očka. Doopravdy ho ale přesvědčil až jeho hlas. Tak něžný, tak pisklavý! Uslyšel ho ve chvíli, kdy do něj čistě náhodou narazil.
"Já sem Milouš," představil se neznámý.
"Těší mě," zamrkal na něj Štětnáč. "Nechcete se podívat na mou sbírku masožravek?"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele angie77

Jasné vysvětlení

Fandom: 
Drabble: 

Poklidné odpoledne bylo narušeno jekotem vyvolávajícím představu nájezdu Indiánů. Jak se ukázalo posléze, útočila neznámá rostlina.

„Kytky nekoušou, Milouši.“
„Mě kousla!“
„Třeba to byla masožravka,“ uvažovala Kateřina.

Se sklenkou v ruce a Barborou po boku, příjemně malátný, sleduji, jak se Saturnin zvedá a počíná řečnit.

„Masožravé rostliny, hovorově zvané též masožravky, získávají živiny chytáním drobných živočichů a zvláště pak hmyzu. Rostou obvykle na místech, kde je půda velmi chudá na živiny. Aniž bych chtěl jakkoli zpochybňovat tvrzení mladého pána, dovoluji si podotknout, že se nacházíme v úrodné polabské nížině, nedostatek živin zde tedy nehrozí. Krom toho, Milouš přece není hmyz…“

Obrázek uživatele angie77

Mnoho přísloví-strýcova smrt

Fandom: 
Drabble: 

„Host do domu, bůh do domu!“ pronesla teta Kateřina a důstojně vstoupila.
„Znám to přísloví také jinak,“ ucedil Saturnin tichounce, tetička ho však uslyšela.
„Pojď, Milouši. Toho slouhy si nebudeme všímat. Říkala jsem dědečkovi několikrát, jakého hada si hřeje na prsou. Ale komu není rady, tomu není pomoci.“

„Teto Kateřino, co ty tady?“ zeptal jsem se pečlivě neutrálním tónem.
„Už i tobě vadím?“ vyprskla přesto popudlivě. „Když ještě žil strýc František a zásoboval celou rodinu čisticími prostředky, nikdo si nedovolil se ke mně chovat nezdvořile.“

Spolkl jsem poznámku, že strýček zřejmě raději zesnul, než by musel poslouchat nepřetržitý proud přísloví…

Obrázek uživatele Galadion

Na vlnách

Fandom: 
Drabble: 

Ráno mne probudily výkřiky na palubě. Saturnin stál vedle postele rovný jako svíčka.
„Co se děje, Saturnine?“
„Odrazili jsme, kapitáne,“ řekl s ledovým klidem.
„My plujeme?!“
„Zajisté, už několik minut.“
„A kam jsme se přibližně vydali?“ zeptal jsem se, předstírajíc saturninovský klid.
„Po proudu do Mělníka, pak přes Drážďany do Hamburku.“
„A potom?“
„Kam nás zavedou větry Severního moře.“
„Děláte si legraci, Saturnine,“ začal jsem být opět nervózní i navenek.
„Nikoliv, kapitáne. Máme dokonalé krytí. Pravděpodobně zakotvíme v Kralupech.“
„Krytí? Proč to všechno?“
„Špehové hlásí, že teta Kateřina právě přijela vlakem na hlavní nádraží. Přejete si posnídat na palubě, kapitáne?“

Obrázek uživatele Dee

Drahý pane

Fandom: 
Drabble: 

"Možná jsem trochu zlomyslný, ale vyžádal jste si celý můj životopis. Naleznete jej v příloze, ale strany 15 až 29 raději přeskočte.
Abych shrnul svou dosavadní kariéru a dal Vám nahlédnouti pod pokličku svých doporučení, v jednom ze svých minulých životů jsem sloužil na dvoře Rudolfa II. a Ludvíka XIV. Jinak si má pěstounka nedokázala vysvětlit můj vrozený cit pro šarm a korektní chování...

...nekuřák, se smyslem pro humor a velmi vynalézavý, když přijde na improvizační techniky všeho druhu. Velmi učenlivý, ale totéž vyžaduji u zaměstnavatele...

Dovoluji si Vám oznámit, že během doby, kdy čtete tento dopis, jsme se přestěhovali."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele hidden_lemur

A pořád a pořád...

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č.2 - Krášlení.

Fandom: 
Drabble: 

Člověk se snaží. Sličných křivek si udržuje. (Dobrá, s dopomocí šněrovačky, ale jsou na světě věci, o kterých se v lepší společnosti nehovoří.) Však to znáte. Pravidelná kalorická strava. Korzo po nábřeží. Ve zdravém těle zdravý duch!
Též na pudr nezapomenout. Líbezná tvář, na duši zář!
Trochu zdravíčka na líce, člověk hned vypadá mladší. A rtěnku, tou prosím nešetřit, neboť čím víc třešní, tím víc višní! Ještě klobouk. S pérem, lékárníková pukne vzteky. A nové střevíce. Když jeden kráčí svižněji, na kočičích hlavách tuze pěkně klapou.
"Uh... brýtro, milostivá."
No toto!
Ať dělám, co dělám, mladí mužové mne pořád fixírujou!

Obrázek uživatele Charlie

Vhodný výběr

Fandom: 
Drabble: 

Květinářství otevíralo brzy, ale přesto se našel zákazník, který již čekal před výlohou, když květinář dorazil.
"Dobrej," pozdravil květinář a odemkl, "pán si bude přát?"
"Dobrý den. Sháním růži," odpověděl.
"No jo, to mi to budete muset trochu upřesnit."
"Zajisté. Co byste mi doporučil na smuteční hostinu pro dámu středního věku?" zeptal se muž.
"Mno, tak to bych asi volil tmavší odstín a uzavřený květ, pro danou situaci bude nejvhodnější."
"Výborně. V tom případě si vezmu tu oranžovou nadýchanou."
"Ale-" nechápal prodavač. Muž pozvedl obočí.
"Dobrá tedy," pokrčil rameny květinář. Se zabalenou květinou pak Saturnin vyrazil zpátky ke své zaměstnavatelce.

Závěrečná poznámka: 

Seriálový kánon

Neviditelný fandom: 
Saturnin
Obrázek uživatele Julie

Zabila jich málo

Úvodní poznámka: 

Varování: několikanásobná vražda

Drabble: 

„Bohužel,“ zavrtěl Saturnin hlavou, „tyto dokumenty sice dokazují, že můžete být s trochou dobré vůle považována za krejčíka, ale ať počítám, jak počítám, much je stále šest. A popravdě,“ nahnul se nad stůl, „mám dojem, že v jednom případě se dokonce jedná o vosu.“
„Už je to tak, madam,“ poklepal jí dědeček soucitně na rameno, „tohle je váš třetí pokus a stále jste jich nezabila dost. Budete si muset slávu vysloužit jinak.“
Dopad dědečkovy a Saturninovy práce na poli lidové slovesnosti byl vskutku neočekávaný. Musím přiznat, že jsem skutečně netušil, jak hluboce si jejich slova paní Podolská vezme k srdci.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Ze staré školy

Fandom: 
Drabble: 

„Milouši! Narovnej se!“
„Ale mamá…“
„A zhasni tu cigaretu, víš, že máš podlomené zdraví! Doktor Cyprián povídal, že ještě pár let, a budeš potřebovat sanatorium ve Švýcarsku.“
„Plky.“
„No DOVOL? Já vím, co říkám! Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“
„Ach jo.“
„A vezmi si baret! Fouká.“
„Nechci.“
„Kam vůbec jdeš?“
„Do kavárny. Se spolužákem.“
„Máš štěstí, že ne na tenis! Sport se vůbec nesmí přehánět! Mnoho psů, zajícova smrt!“
„Ten zajíc mám být já, jo? Jdu, servus.“
Kluk drzá. Ale já se nedám! Jsemť ze staré školy, vím, že výchova se nesmí podceňovat.

Stránky

-A A +A