Ze života (nikoli mého)

Obrázek uživatele Skřítě

Proč se jistým zadkům hodí, když v hledání nepochodí...

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík

Drabble: 

Zadky sedí ve věznicích se zvýšenou ostrahou,
ty zadnice vzpurných lidí s vypečenou povahou.
Zadky najdeš na úřadech v pohodlném křesílku,
rozesílaj s potěšením lidem smutnou obsílku.
Zadky městských řidičů osezené bývaj,
v zaprděném křesílku celý den se kývaj.
Zadek naší obvoďačky překynul už přes židli,
zadky mnohých učitelů mokré houby přehlídly.
Zadek paní prodavačky cvaká strachy z loupežníků,
jen já svému zadku říkám, že má neskutečnou kliku.
Všechny jiné zadky pláčou,
nechtěj sedět, radši skáčou.
Kašlu proto - je-li k mání -
na sedavé zaměstnání.
Že však příliš pohybu zadku také neprospívá,
tak už jenom úřad práce jistým líným zadkům zbývá.

Obrázek uživatele Skřítě

To je vražda, napsala, chlípníka tím dostala

Drabble: 

Na poslední bílé místo v mapě toho těla
políčil si prostopášník, tvrdil, že to chtěla.
Když se k tomu činu chystal měla už smrt jistou
a to jsem se vždycky cítil býti optimistou.
Postupně ji s potěšením zbavil svrchních slupek,
dostal se až k jádru věci, jímž byl "holý pupek".
Nahou ji tam nechal ležet, chvíli čepel brousil,
nezdálo se, že by oběť před tím činem rdousil.
Měl morbidní potěšení z toho jak ve světle svíčky
její chladné bílé tělo rozřeže si na kousíčky.
Byl to chlapík střední výšky, v obličeji odulý,
toho dne si nožem krájel do guláše cibuli.

Obrázek uživatele Skřítě

Když na chlapy máte smůlu a skončíte jak plot z kůlů

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík

Drabble: 

Nabrnkla si sobce ve znamení skopce,
když ho měla plné zuby shodila ho z kopce.
Jmenoval se Radek, natloukl si zadek.
Už ji nezval "na obídek", od té doby měla klídek.

Její druhý nápadník - jmenoval se Ruda Fik,
byl sňatkový podvodník.
Prokoukla ho hnedle z kraje,
na co si tu, chlapec, hraje?!
Všechny slipy, ba i gatě
"vyprala" mu v skelné vatě.

Ke špuntu si Tonda Hnát,
čichl často velmi rád.
Tomu tedy prolila šaratici hrdlem -
stylově se loučila i s tím třetím trdlem.

Vůči chlapům vzklíčila v ní oprávněná nedůvěra
a tak radši nechala se zavřít někam do kláštěra.

Obrázek uživatele Aplír

Dilema

Drabble: 

Dívala se na rozkvetlý strom za oknem. Vítr až surově rozčesával jeho bohatou kštici a rozfoukával jeho květy jako děti chmýří pampelišek. Jednotlivé lístečky poletovaly ve větru jako obrovské vločky.

Jeho slova byla také jako roj vloček. Mrazila. Vířila místností. Občas nějaké zachytila, jinak vnímala jen jejich melodii a rytmus.

Působí na…
Tolik se jí stýská po dětech.
...velmi silný…
Co asi dělá Janička? Snad Petřík nezlobí?
…další vyšetření ukázalo…
Jak to zvládá Vašek? Tak ráda bych mu pomohla.

Frekvence slov, kterým rozuměla pojednou zhoustla.

Čeká vás neodvratná, složitá operace.
„A co když řeknu NE?“ hlesla.
Pak vám nemůžeme pomoct.

Obrázek uživatele Envy

Život v krabičce

Drabble: 

Celé dny projížděla facebookové zdi svých známých. Hodiny projířděla jejich instagramy, stavy a posílala zprávy. Když vyjímečně nebylo s kým si povídat nebo už měla dost projíždění různých profilů, pustila si na mobilu nějaký film či hru a tím zabíjela čas.

Mobil držela v ruce i kdykoliv byla venku, až se to jednou stalo - vrazili do ní tak nešikovně, až jí mobil vypadl, spadl do louže a ještě po něm někdo šlápul. Byla najednou bez připojení na ostatní a celý svět se jí zhroutil. Padla na kolena a začla hyperventilovat. Co jen bude dělat, takhle přišla o celý svůj svět.

Můj dům, můj hrad. Ale bez hradeb.

Drabble: 

To byl zas den. Kavárník Jan D. byl rád, že je doma před půlnocí. Utahaný, ale pořád nabuzený. Otevřít pivko, pustit si na Macu film a u něj nejradši vytuhnout, běží mu hlavou.

Když vcházel do pokoje, něco ho zarazilo. Mac svítil, přestože měl spát. A přes den tu stoprocentně nikdo nebyl. Už stojí před obrazovkou a nemůže věřit svým očím. Kurzor se sám hýbe a kliká na nějaká nastavení v systému. Prováhal jen pár vteřin, pak rychle vytrhl kabel internetu a raději i ten napájecí.

Ufff, blesklo mu hlavou, aplikace na vzdálené ovládání počítače mají i své stinné stránky.

Závěrečná poznámka: 

Skutečně se stalo.

Železniční problém

Drabble: 

Od: Kancelář Vrchního rady c. k. Státních drah (k. k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft)

Věc: Posouzení a navrhnutí opatření k zamezení ztrátám při provozu společnosti c. k. státní dráhy.

Vzhledem k nehodám v posledních letech, jichž majetková škoda v souhrnu plných 12000 říšských zlatých činí, k zamezení výdajů dalších rozhodla se Kancelář Vrchního rady následující opatření učiniti.

Pečlivým šetřením a zkoumáním zjištěno bylo, že při nehodách železničních jest nejvíce ohrožen poslední vagón vlaku. Když vlak více poškozen, na tomto vagonu vždy škoda nejvyšší bývá.

Rozhodnutí: Tímto závazně přikazujeme, aby poslední vagon vlaku připojován nebyl, a to za nižádných okolností a situací.

Závěrečná poznámka: 

Prostě jsem si vzpomněl na ten starý vtip... Ale prý se to stalo, takže ze života.

Obrázek uživatele Erendis

Těžký život agenta

Drabble: 

Pozitivní vztah ke zvířatům je pro dobrého pojišťovacího agenta nepostradatelný. Neleknout se, když vám cestu přehradí nekolikametrákový uprchlík z pastviny, prokličkovat mezi slepicemi, nezazmatkovat, když vám v ústrety proskočí dírou ve skleněné výplni dveří pes.

Pohladit, když se na vás bez optání usadí kočka. Vděčně začne příst a vy si oddechnete. A hladíte dál, zatímco domácím líčíte výhody nejnovějšího produktu. Nezaznamenáte, že předení na klíně pomalu ustalo, změnilo se v občasné povrkávání doprovázené nervózním potrháváním ocasem.

Zaprskání, náhlý seskok a zejména pohyb kočičí pracky (nebo zubů) už ignorovat nelze.

„Co se stalo?“ ptáte se udiveně.
„Špatně jste hladil,“ odvětí domácí.

Závěrečná poznámka: 

Věnováno Mourince, postrachu to všech návštěv.

Obrázek uživatele Envy

Společná budoucnost

Drabble: 

Poznala ho přes internet, jak je v dnešní době mimo jiné také čím dál častější. Po nějaké době psaní si příjemných správ svolila ke schůzce, a byla okouzlena. Martin byl šarmantný a vtipný společník. Domluvili se poté na schůzce další a pak ještě další, jejich psaní se začlo stávat důvěrnější.

Martin ji zahrnoval komplimenty, na schůzky nosil květiny a maloval jí, jak dobře se spolu budou mít. Uměl to tak živě, až si v hlavě začala vytvářet obrazy z jeho slov.

Avšak nedlouho poté, co se dohodli na společné půjčce, Martin zmizel s celým obnosem pěněz i všemi svými sliby.

Závěrečná poznámka: 

Omlouvámse všem Martinům za zneužití jejich jména v tomto drabblu

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Ta nejkrásnější slova

Drabble: 

Vytřeštila jsem oči. Ó můj Bože, křičela jsem v hlavě. Vážně to řekl? Nemůžu tomu uvěřit!
Usmála jsem se.
Je pravda, že už spolu nějaký ten pátek jsme...
Zastrčila jsem si za ucho vlasy, které mi padaly do obličeje, a přitáhla si peřinu blíž k tělu. Takový slavnostní okamžik a já vypadám takhle.
Podívala jsem se na něj. Stál u postele a s mírným úsměvem mě napjatě sledoval.
"Udělal jsem ti palačinky s nutellou."
"Ty jsi mi opravdu udělal snídani do postele?"
Odpovědí mi byl zářivý úsměv.
"Jsi ten nejlepší kluk na světě, víš to? Miluju tě."
"Já tebe taky."

Obrázek uživatele Envy

Ranní procházka

Drabble: 

Přes noc napadla spousta sněhu, cesta i stromy lemující ji kolem byly zahalené nánosy sněhu. V raním slunci získal les nádech tajemna, a zároveň se všude třpytily záblesky světla odrážející se od sněhu. Byl to magický pohled, a ona byla ráda, že se rozhodla vydat se zrovna sem. Zastavila se v místě, kde se cesta oddělovala k paloučku s krmelcem, vytáhla kameru a čekala. Ačkoli nyní utichl křapot jejích nohou na sněhu a pěšina jaky by oněmněla, bylo stále slyšet skákání ptáčků mezi větvemi, a také zvuky padajícího sněhu, který tím shazovali. Zatajila vyčkávavě dech, a po chvíli přišli laně.

Obrázek uživatele Esti Vera

Rozumbrada

Drabble: 

"Veru, tohle je Adam, náš bratránek. Ty si ho už asi nepamatuješ."
"Blatlánek? A máš lád belánky, když jsi blatlánek?" obrátí se sestřička na Adama. Ten zavrtí hlavou.
"A umíš zpívat houfem ovečky?"
"Ne."
"Já umím hlu, víš? Lozpočítává se a kdo je poslední, ten je belánek a musí za tlest válet sudy z kopce, víš? Chápeš to?"
"Ne," zareaguje okamžitě Adam a trochu bezradně začne hledat, jak utéct.
"Ty tomu nelozumíš?" podiví se Verča a nechápavě se obrátí na mně. "Ploč jsi mi nežekla, že je blatlánek belánek hloupej?"
Já i Adam vyprskneme smíchy. Někdy máme doma pěknou rozumbradu.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Smrt akčního zpěváka

Úvodní poznámka: 

FAKE NEWS!
Nechť je tento nekrolog oslavou tvého ještě dlouhého života, Jackie!
Kung-fu počítám jako jedno slovo.

Drabble: 

Celým světem milovaný hrdina akčních bojových filmů, herec, kaskadér, choreograf a režisér Jackie Chan zemřel. A to hned několikrát. Například, když se zřítil z pětimetrové výšky a narazil hlavou na kámen, když sjel z druhého patra obchodního domu po tyči a vzal s sebou světla nabitá elektřinou, nebo když spadl ze střechy věže a zlomil si pánev. Tolikrát položil svůj život ve jménu filmové zábavy. Krátce před svou smrtí, tou první, druhou i sedmou, se svěřil jednomu z našich redaktorů, že ho mrzí, že si ho svět pamatuje pouze jako komediální kung–fu hvězdu, a ne jako seriózního herce a zpěváka.

Závěrečná poznámka: 

Věděli jste, že Jackie je hlavně v Číně také znám jako zpěvák? Nojo, má na kontě nespočet cédéček. Jeho písně můžete slyšet například v titulcích jeho filmů. Hudba je jeho vášní. A to, že by chtěl, aby ho svět bral jako opravdového herce je taky pravda. Prý ho mrzí, že tuto svou stránku nemá moc často příležitost vyjádřit a nedostává vyloženě herecké nabídky. Proto si taky tak užil svou roli v předělávce Karate Kida. Opravdu, v tom snímku má takovou pro něj trochu netypickou roli a moc mu to sedí. Mám ten film ráda.

Obrázek uživatele saasa

Rodina

Drabble: 

"...a říkají to o něm všichni, abys věděla."

Stála u stolu pod kuchyňským oknem a nervózně si hrála s třásněmi své teplákové bundy. Z výrazu očí ale byl znát i vzdor a odhodlání.

"Kteří všichni? Myslíš ty jeho vyhulené kamarády? Nebo snad jeho matku, co je věčně v lihu?"

"Všichni... lidi co znám. Známí. A hulení není nic špatnýho! Si myslíš, že když seš stará, tak všemu rozumíš?"

Rána přišla bez náznaku a varování. Pocit horka přes celou tvář ani chuť krve z prokouslého jazyka se nemohly rovnat spalujícímu ponížení, které jí zbavovalo smyslů.

"Kéž bys chcípla, ty blbá krávo!"

Obrázek uživatele saasa

Dva světy

Drabble: 

Vyběhli na cestu a samou radostí skákali a výskali. Chlapec se snažil dívku zasáhnout malými kuličkami bodláků a dívka si dávala dobrý pozor, aby se mu to nakonec podařilo. Nemohlo jim být více než deset let. Běželi společně směrem v nedaleké vsi a pokračovali při tom ve hře.

Do kopce, který se hned za vsí zvedal ke kraji lesa, přicházel po cestě místní hajný. Měl naspěch a jeho tvář měla zvláštní, uštvaný výraz. Zdálo se, že se ze všech sil snaží vyhnout pohledu na les, k němuž směřoval.

Toho si ale děti, které kolem něj se smíchem proběhly, nemohly všimnout.

Obrázek uživatele galahad

Ťažká noc

Drabble: 

Po celonočnej práci na svojom projekte bola návšteva zoo to posledné, na čo by pomyslel. Rodina však trvala na tom, že žiarenie z obrazoviek je nezdravé a celkovo by jeho nálade prospelo, keby sa vyvetral.

Chyba, ktorá mu nedala spať, musela počkať.

Pri oddelení tučniakov sa mu páčili ich nemotorné pohyby a skackanie. Zľutoval sa nad tými stvoreniami a jednému podal kúsok chleba.

"Au!"

On ho pohrýzol, potvora jedna nevďačná! Bolesť ho prebrala z otupnej letargie a zrodila sa myšlienka...

"Už viem, ako vyriešim ten problém!"

Dobrá nálada sa vrátila. A Linus Torvalds už mal maskota pre svoj projekt Linux.

Závěrečná poznámka: 

Pre vysvetlenie: Linus Torvalds ako hobby projekt programoval svoje jadro Linux, ktoré, po spojení so Stallmanovým GNU operačným systémom založilo základ operačného systému, ktorý dnes poznáme pod názvom GNU/Linux.

Nájdeme ho aj v našich mobilných telefónoch, bankomatoch, serveroch, atď. Niektorí ho majú aj na svojich osobných počítačoch a hrdo sa nazývajú tučniakmi, podľa maskota ktorý Linux má.

Tučniaka Tuxa si za maskota Linus skutočne vybral po tom, čo ho pohrýzol tento tvor. (Trocha som pátral ako to v skutočnosti bolo, nebol to zrejeme výlet s rodinou, ale zato tá zoo tam má doteraz pamätnú ceduľu: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/17/TheStoryBehindTux.jpg)

Dámská jízda

Drabble: 

ANNIE: „Neměly jsme to dělat!“

MANDY: „Nebuď jak malá!“

Jemné poklepávání po zdech, následované silným bouchnutím.

CHERYL: „Nevrací se Vaši?“

MANDY: „Ne. A ne, abys rozsvítila!“

ANNIE: „Co to teda bylo?“

Tabulka na stole poskočí. Vyděšené dívky ječí.

ANNIE: „Svíčka zhasla! Zapal novou! Je tu hrozná tma!“

CHERYL: „Ne! Musíme ten rituál dokončit!“

Zrychlené dýchání, tiché kroky, dopad ruky na rameno.

HLAS: „Přišel jsem pro vás, čarodějky. Neklaďte odpor, bude to horší.“

Řev, zvuk prudce otevřených dveří, náraz do nábytku. Přibližujicí se kroky. Smích puberťáka.

Zapálení svíčky, hlasitý výdech.

TYLER: „Nechte toho, holky. Byl to jen fór. Je přece Halloween!“

Obrázek uživatele Taarg

Rodinná normálka

Drabble: 

Maminka (šeptem): "Co když nespí?"

Tatínek (smyslným šeptem): "Spí, neboj."

M.: "Nechci to ráno vysvětlovat, je jim už osm."

T.: "Určitě spí."

M. (z polospánku): "Necháme toho, ve středu pojedou k babičce na prázdniny, času bude dost."

T. (trochu smutně, odevzdaně): "No tak jo, ráno musím do práce, asi máš pravdu."

Zvuk posouvaných peřin a potom hluboké výdechy pravých.

Ríša (naprostým šeptem): "Jsem ti říkal, že mu nedá."

Kája (stejně potichu): "Je to dobře, ráno by zářil a zase říkal bonmoty o lidstvu."

Ríša: "Nikdy bych s dětma v pokoji nespal."

Kája: "My budeme jiný, určitě! A v noci neprď!"

Obrázek uživatele saasa

Plnou parou

Drabble: 

Byla to asi první vzpomínka, kterou si do hlavy uložil v barvě a se zvukem. Barva byla sice převážně bílá, tvořila jí především pára, a zvuk zněl skoro výhradně jako nepříjemné pištění, ale doplněna vůní páleného uhlí a mocným filtrem Nostalgia budila tato směs emoce, které mu z očí tlačily velké slzy a ze srdce ještě větší touhu.

Vlaky byly od dětství semaforem jeho života, výhybkou jeho rozhodnutí a uhlákem jeho odhodlání. Dokázal stát na nádraží celé letní prázdniny a snít o dálkách, ležících na koncích stříbrných linek kolejí.

Neexistovalo nic, co by v jeho snech předčilo cestu První třídou.

Obrázek uživatele Envy

Tréma na začátku školního roku

Drabble: 

Byl nervózní. Ještě aby ne, vždyť tohle má být jeho první třída, kteoru bude učit. Sám měl po studiích, prošel všemi zkouškami, a dokonce si už vyzkoušel jaké to učit je, ale toto bude jeho skutečná první vlastní třída.

Byl nervózní, ale zároveň natěšený. Děti jsou hodně zvídavé a hravé, rády objevují svět a zkoumají kdesi cosi, vše pozorují. Je snadné je pro něco nadchnout, ale zároveň je i velice jednoduché je ranit, či jim něco znepříjemnit.

Byl natěšený, ale měl i jisté obavy, budu dobrým učitelem? Zvládnu to zcela sám? Avšak venku už bylo hlučno, musí jít, děti čekají.

Obrázek uživatele Fred

Čunkovat

Drabble: 

Karel nastoupil do první třídy. To bude jízda! Byl trochu nervózní, ale taky se hrozně těšil, hodlal si vytvořit vzpomínky na celý život. Starší bratr mu říkal, že si má hlavně najít někoho, s kým si bude moct povídat, aby mu to rychleji uteklo.
Když prošel chodbou, sedl si na poslední volné místo, vedle kluka, který vypadal, že už někdy v první třídě byl. Měl ale přátelskou povahu. Ze začátku probíhalo všechno hladce, dokud nevešla jedna paní, učitelka. Oznámila, že jsou nějaké problémy s vedením, že to v dohledné době nepůjde dát do pořádku a že budou muset všichni přestoupit...

Obrázek uživatele Esti Vera

Vše, o co jsem přišla

Drabble: 

"Pojď to ještě zkusit," přemlouvala matka svou pubertální dceru.
"Už jsem to zkoušela. Je to na nic."
"Podívej, já chápu, že je to těžké, ale musíš se to naučit."
Její dcera jako by ji neposlouchala. Znechuceně sledovala písanku pro první třídu otevřenou na čtvrté straně. Takhle to být nemělo.

Léčba ji na chvíli připravila o vlasy i o sílu. Nemoc v konečném důsledku o pravou ruku. Nikdy jí nikdo neřekl, že přijde i o důstojnost.

Starší žena se chápavě usmála: "Není na tom nic špatného. Znovu se to naučíš. Jen to neber jako trest."
"Tak co to tedy je?"
"Lekce."

Eschede

Úvodní poznámka: 

Na včerejší téma jsem měl dobrý nápad, ale nestihl jej napsat, tak jsem si schladil žáhu dnes a napsal drabble hned na dvě témata najednou :-)

Drabble: 

„Nemáte sem lístek!“ vyštěkl Peter W.
„Co si to dovolujete k dámě?!“ odsekla vdova Gertruda M., „já vždycky sedím tady, tohle je prostě moje místo!“
„Vaše?!“
„Ano, tady vždycky sedím!“
„Ale já sem mám místenku!“
„Co je mi po tom, tady vždycky sedím já!“
Ač byl Peter W. obchodníkem, tento typ hádek pravidelně prohrával, zejména se svou ženou. Raději tedy zvolil dobrovolný ústup z první třídy dozadu do druhé.
Jeho obchodní metody se navždy změnily poté, co mu v nemocnici oznámili, že díky svému umístění přežil železniční neštěstí u Eschede, kde zemřelo 101 lidí. Gertruda M. byla mezi prvními mrtvými.

Závěrečná poznámka: 

To druhé téma bylo samozřejmě včerejší "Kyselé vítězství a sladká prohra" :-)

Obrázek uživatele Fred

Zázraky příhody

Drabble: 

"Až budeš dost blízko, tak se napruž...""Jak jako napruž?" skočil nedůvěřivě losos Kůstka do řeči svému druhovi. "S tebou je to marný, prostě to zkus..." Ach jo, Kůstka si povzdychl, bolelo ho z toho břicho. Najednou se mu rozjasnila tvář. "On má vlastně bratr narozeniny. Zejtra, slibuju," dodal Kůstka omlouvavě a pádil domů, aby losos nic nemohl namítat. Když dalšího dne dorazil, bylo mu jasné, že tentokrát už se tomu nevyhne. Připravil se na rozjezd a vystartoval. Těsně před peřejemi se napružil, vylétl nad přelom a CHRAMST! Visel z tlamy dvoumetrového medvěda. Kůstkovi se ulevilo, nebude muset skákat dál...

Obrázek uživatele saasa

Chvíle pravdy

Drabble: 

Před očima se mu dělaly tmavé kruhy a hlas, který k němu doléhal jako přes místnost plnou vaty, ho ukolébával k mdlobám. Spánek už dávno ztratil své místo v jeho životě a ve chvílích, kdy se nesoustředil na svůj úkol, upadal vlastně spíše do bezvědomí.

Jako vlny horka jím procházely pocity, které se pojily k obrazům minulosti. Euforie, když od překupníka konečně dorazila zásilka těch správných bakterií. Beznaděj, když konkurenční tým oznámil průlom.

Koutkem oka zahlédl prázdný, zlomený výraz v očích svého posledního a úhlavního soupeře.

"...vyřazen pro nadměrné množství sladidla. Okresním přeborníkem ve výrobě jogurtů se tedy poprvé stává..."

Obrázek uživatele Queen24

Uvidíme, co se dá dělat

Úvodní poznámka: 

Asi trochu BJB (trochu dost), budiž mi omluvou že mě celý den bolí hlava a zítra mě čeká test... :/

Drabble: 

Od chvíle, kdy si na nástěnce ve škole přečetla výsledky zkouškového testu, byla nervózní. S faktem, že jí zase chybí několik bodů, dnes konkrétně dva, se odmítala smířit. Prostě mu napíšu, přemítala, zatímco se přihlašovala do mailu. Zeptám se, jestli nevypíše další termíny... Nebo, jestli mě nemůže ještě přezkoušet. Přece nebudu kvůli pár bodům opakovat celý ročník...!

Večer jí přišla odpověď. ,,Zastavte se za mnou zítra dopoledne, uvidíme, co se dá dělat."
Ta věta jí lehce děsila. Už o něm zaslechla mnohé...

Ráno chvilku váhala mezi mikinou a tričkem s výstřihem.
Ale jen chvilku. Tady šlo o hodně.

Odhodlaně vyrazila.

Obrázek uživatele saasa

Sběratelka

Drabble: 

Ta mrcha! Jak jí to mohla udělat? Copak si tolikrát neslíbily, že tuhle hranici nikdy nepřekročí? Že jejich přátelství, tolikrát stvrzené značkou BFF, je pro ně smyslem života? A teď tohle!

Ale bude litovat, to zase ano. Na Facebooku si jí odebrala hned v prvním návalu vzteku. Na Snapchatu jí zablokovala v tom druhém a Instagram následoval hned poté. Ale to nestačilo. Musí jí to pořádně bolet. Dá unsubscribe i tomu jejímu debilnímu YouTube kanálu o líčení!

Měla to být přece ona, kdo první dostane i toho posledního, nejúžasnějšího ze všech. Měl dokonce skutečné tetování, jediný z kluků ze třídy!

Obrázek uživatele Erendis

Ani nejlepšímu příteli...

Drabble: 

Doma muselo být po jeho. Je hospodář, pán domu? Je. Buch do stolu, ať každý dělá, co mu poručí.
Mezi přáteli a příbuznými byl oblíbený. Veselá kopa, vždycky ochotný pomoci. Kdykoli a s čímkoli.
„Ty, kamaráde,“ přišel jednou bratranec z pátého kolene, „něco bych potřeboval. Pořizuju traktor, chci si na něj půjčit. Ale oni, že mi prý musí někdo ručit. Nemohl bys?“
Samozřejmě, že mohl a podepsal. A několika dalším. Přátelům se neodmítá.
Brzy dlužníci neměli na splátky. Ručiteli, ukaž se!
Ukázal. Slovo dodrží.
Jen pak nějakou dobu žili s rodinou o chlebu a vodě. Splácení cizích dluhů není zadarmo.

Závěrečná poznámka: 

…bych ručitelský úpis nepodepsala.

Téma je, doufám, jasné – jisté rčení synonymní k výrazu „zbankrotovat“.

Obrázek uživatele George

Umění pošetilosti

Úvodní poznámka: 

Jistě znáte Ministerstvo švihlé chůze :)

Drabble: 

„Táta vejde do krámu a najednou třeba začne jako cupitat, nebo dělá takový divný obří kroky“.
„Oni ale nějak poznaj, že se na to chystám a dělaj, že ke mně nepatří,“ smál se Vašek, „Mě to teprve napadne a všichni už jsou deset metrů za mnou“.
„Protože ty se vždycky zatváříš děsně potutelně“ obvinila ho nejstarší Anička.
„Začne se pochechtávat,“ obrátil se Matyáš s trpitelským výrazem k ostatním u stolu, „všichni na něj koukaj“.
„Jo, když se táta takhle zatváří, tak nasadit kapuci a klidit se“ doplnila Terezka.

„Bombasácký“ zhodnotil to Vašek spokojeně, pobavený pohoršením, jež u svých potomků vyvolal.

Obrázek uživatele Envy

Obchod

Úvodní poznámka: 

Nahrazované téma: ,,Nabídka, která se nedá odmítnout"

Drabble: 

Dva muži seděli naproti sobě. Právě měli za sebou dlouhou diskuzi, jež byla nabitá zdvořilými fázemi, než se konečně dostali k hlavnímu tématu dne, nyní zbývalo to jen dovršit.

"Podívejte se, už nejsem nejmladší a stále bez ženy, a vy máte krásnou dceru. Já pomůžu vaší firmě, zaplatím dluhy, podržím vás nad vodou a pomohu k jejímu rozvoji. A za tuto službičku chci jen jednu věc, vaši dceru. Co říkáte?"
Druhému muži se jen na moment někde v hloubu mysli zablýskla myšlenka na dceru a její blaho, než souhlasil.

Nevěsta později brečela v náručí své matky "Maminko, já nechci, maminko!"

Stránky

-A A +A