Silmarillion

Obrázek uživatele Elrond

Helcaraxe

Fandom: 
Drabble: 

„To je vedro!“ nadával Glorfindel, když kontroloval s Ethelionem brány Gondolinu, což bylo na celé dopoledne.
Ve zlaté zbroji se potil a z pod přilby mu trčely mokré kadeře.
„Hrozné,“ přitakal Ethelion a utřel si zpocenou dlaň do hřívy svého hnědáka.
„Mohli bychom si vyprávět o zimě, to prý pomáhá.“
„Teď by mi pomohl jedině vinný střik s pořádnou porcí sněhu.“
„Takový sníh z Helcaraxe. Kde jen je mu konec. Mrzlo úplně všechno. Když si náhodou holou rukou sáhl na ocel meče, přilepila se ti k němu. Ach, jak to studilo! Co bych teď za to dal,“ vzpomínal zasněně Glorfindel.

Obrázek uživatele Elrond

Otravná moucha

Fandom: 
Drabble: 

„Jak bylo?“ houkl na Celegorma Maglor.
„Nic moc,“ odpověděl. „Jet za bestiář nebyl dobrý nápad.“
„Jakto?“
Celegorm tedy vyprávěl o tom, jak se nikdy tolik nenadřel. Když se chtěl kolem poledního konečně nasnídat, přišli za ním, že má hrát mouchu. Navlékli jej do kostýmu s trapnýma křidýlkama a měl jít otravovat šlechtu u stolu. Pravda, sem tam jsem něco uštíp a občas se napil piva, ale těch modřin kolik u toho schytal.
„To muselo být hrozné,“ litoval jej bratr, avšak špatně skrýval smích, když si urostlého mladíka představil, jak bzučí kolem stolu a pokouší se spadnout do korbelu s pivem.

Obrázek uživatele Iantouch

Muž ve zbroji

Úvodní poznámka: 

Téma jako dělané pro neznámého noldorského vojína.

Drabble: 

Věděl jsem, že život vojáka nebude snadný. Ani ve snu jsem si ale nedokázal představit, co to obnáší. Brzo jsem zjistil, že vojín není hrdina. Vojín je dělník. Boj jsme cvičili jedenkrát týdně. Zbytek bylo tahání pytlů, kácení stromů, stavění palisád, tahání pytlů…
Usínal jsem bolavý a budil se unavený. Myšlenky se ubíraly k bitevnímu poli. Mrtvé už nic nebolí.

***

„Držte řadu!“
Nárazy do štítů. Černé skřetí kopí nachází skulinu. Krev. Muž vedle mě padá. Záblesk čepele. Stříbro štítů se zavírá jako hladina.
Sehnu se k němu. Kolik váží muž ve zbroji?
„Vydrž.“
Je překvapivě lehký. Lehoučký jako dítě.
„Vydrž.“

Obrázek uživatele Elrond

Jiný plán není

Fandom: 
Drabble: 

Podle mapy už byli velmi blízko. V podstatě je měl od bitevního pole dělit pouze les. Neslyšeli však žádné zvuky boje.
Špeh se vrátil záhy a říkal: „Všichni jsou pryč, jsou tam jen mrtví a spáleniště."
Všichni se podívali na Elronda a čekali, co vymyslí.
„Teď je čas na plán B."
„My máme plán B?" ptal se překvapeně Glorfindel.
„Už ano. Nejdříve se podíváme, kdo přežil a pomůžeme zraněným. No a pak se vydáme zpátky na západ se všemi, které se podaří zachránit.“
Glorfindel se k němu naklonil a pošeptal mu: „To si mohl rovnou říct, že žádný plán nemáš.“

Závěrečná poznámka: 

Přijeli do Eregionu s křížkem po funuse a pak ze zbytků obyvatel Elrond založil Roklinku.

Obrázek uživatele Iantouch

Trošku chlupaté na skřeta

Fandom: 
Drabble: 

Muži doriathské hlídky seděli ve větvích stromu. Byli tiší. Jejich dech byl jen ozvěnou ševelících listů. Zelené kazajky pokryté mechem a zelenou kůrou navíc chránilo kouzlo Melian.
Dole pod stromy se něco hnulo. Bylo to rozložité, nemotorné a hřmotné. Chvíli si mysleli, že slyší divoké prase.
Co je to? naznačil Mablung posuňkem.
Jiný hraničář pokrčil rameny.
Sešplhali níž. Kráčelo to po dvou nohách, bylo to šeredné a páchlo to.
Skřet, ukázali si dohodnuté gesto.
Střela nalezla cíl. Bytost bolestně vykvikla.
„Trošku chlupaté na skřeta,“ pronesl Mablung, když otáčel mrtvolu špičkou boty.
„Ticho! Něco mi říká, že jich tu bude víc.“

Závěrečná poznámka: 

Když se elfové poprvé setkali s trpaslíky, lovili je, protože se domnívali, že se jedná o skřety nebo podobnou havěť. No co, každý se může zmýlit.

Obrázek uživatele Elrond

Probuzení elfů

Fandom: 
Drabble: 

Procitnutí elfové vypadali jako dospělí, ale chovali se spíš jako děti. Objevovali svět kolem, přičemž nebyl větší než na dohled od jezera Cuiviénen, poznávali hvězdy a vymýšleli pro ně jména. Při své touze poznávat vše nové, se stali snadnou kořistí. Teprve poté začali být ostražití a velmi nedůvěřiví.
Oromë se knim snažil mnohokrát přiblížit, ale prchali před ním, skrývali se mezi stromy a v neposlední řadě mu ukázali, že už se naučili vyrobit si luky a oštěpy.
Nakonec se ukázal jako nejlepší prostředník jeho bílý kůň Nahar, se kterým si rozuměli víc než jemu. Snad jako by mluvil jejich řečí.

Obrázek uživatele Iantouch

Písnička

Úvodní poznámka: 

Tak zas pro změnu neznámý noldorský vojín.

Drabble: 

Na chvíli vyšlo slunce. Bylo to skoro jako zázrak. Východní vítr přinášel jen čpavou mlhu a dým. Vyšel jsem před stan. Na mysl se mi vtírala známá písnička.

Copak mi přineseš za věno,
panenko útloboká?

Pozoroval jsem ho, jak bere ze šňůry košili a zapíná řemínky zbroje. Pobaveně jsem se zasmál. Otočil se, oplativ mi úsměv. S panenkou by si ho spletl snad jen trpaslík. Zezadu. Potmě.

Copak mi přineseš za věno…

Pro tuhle chvíli jsem zapomněl, že to má i další sloky.

Copak mi přineseš za věno,
šavličko ocelová?
V blátě či prachu spát s tebou budu,
nevěsto má?

Obrázek uživatele Iantouch

Neprůstřelná strategie

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rozhovor s lordem Elrondem pro přístavní občasník Strážní koš, Yastarë, 1697 Druhého věku, Mithlond.

Drabble: 

Pro začátek otázka, která určitě zajímá úplně všechny: Jak se cítíte?

No, abych byl upřímný, jsem trochu nervózní.

To je v této situaci docela pochopitelné. Proč si myslíte, že Velekrál Gil-galad vybral pro tento nelehký úkol právě vás?

Heh, no, to jste mě zaskočila, asi… protože věří, že to zvládnu?

Abych řekla pravdu, docela nás udivilo, že velení svěřil někomu, kdo nemá prakticky žádné zkušenosti s vojenskou taktikou. Co máte po příjezdu do Eregionu v plánu?

Připojit se ke Celebrimborovým a Durinovým jednotkám a porazit Saurona?

To zní jako neprůstřelná strategie.

No, lord Glorfindel věří, že by to mohlo fungovat.

Závěrečná poznámka: 

Popis následujících událostí naleznete zde (v angličtině).

Obrázek uživatele Iantouch

Fialky

Fandom: 
Drabble: 

Zkontrolovat letky šípů, zlehka zkusit ostrost hrotů, promnout v prstech tětivu.

Rozplést copy, stokrát pročísnout kartáčem, upravit vlasy v čelence.

Dotáhnout přezky kazajky, nasadit rukavice, prošlápnout boty z jelení kůže.

Zašněrovat stuhy, ozdobit dekolt perlami, bosé nožky cudně ukrýt pod řasenou sukní.

Potěžkat kopí, uklidnit koně, spěšně dát rozkazy psovodům.

Navonět se jasmínovou vodou, štípnout se do tváří, vykročit s prvními paprsky slunce.

„Přeji ti šťastný lov, pane,“ řekne mu a podá kytičku fialek.
„Díky,“ usměje se.

Srnec se řítí křovinami v zoufalém boji o život.
Fialky vadnou v jezdcově záňadří.
K hostině bude zvěřina.
Tindómiel se provdá za krále.

Obrázek uživatele Elrond

Poník pro princeznu

Fandom: 
Drabble: 

Lady Galadriel přijela na návštěvu do Šedých přístavů se svým chotěm a dcerou. Elrondovi tahle návštěva nebyla po chuti. Nejprve posadili Celebrían vedle něj ke stolu. Bylo jí šest, ale tvářila se jako největší dáma. Nejradši by jí naházel hrášek do klína a pomazal ji od čokolády, jako ona jeho. Avšak pohled Erestora byl ostrý jako skalpel.

„Elronde, mohl by ses chovat dospěle? Je to dítě,“ domlouval mu Ereinion.
„Nevím, o čem mluvíš,“ stál si na svém půlelf.
„O tom, že poník slečny Celebrían není od přírody růžový.“
„To byl Elros.“
„Tvůj bratr je králem Númenoru a už vím proč.“

Obrázek uživatele Elrond

Zázrak zrození syna

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si téma č. 1, Zázrak zrození

Drabble: 

Nerdanel porodila v pořadí již čtvrté dítě, opět syna a porodní bába se ptala na jméno.
„Já nevím. Ještě jsem to neřešila s manželem,“ odpověděla zmatená Nerdanel.
„Vůbec jste to zatím neřešili? Vždyť se syn narodil o pár dní později, než měl“
„My jsme se mezitím moc neviděli.“ vysvětlovala Nerdanel.
„Jak dlouho? Je to vůbec jeho?“ ptala se dál chůva, které to nedávalo smysl.
„Ahno je jeho, jen posledních devět měsíců trávil v dílně.“
„Ach, to je s podivem, že máte už čtyři děti.“
Nerdanel se jen usmála a byla si jistá, že během pár dní ji Fëanor opět navštíví.

Obrázek uživatele Elrond

Nejlepší spojenci

Fandom: 
Drabble: 

Všechno šlo příliš hladce. Jindy spurná Ungoliant se nechala snadno přesvědčit ke zničení stromů. Zastávka u Finwëho proběhla bez problému a tehdy si opravdu myslel, že něco jako šperky ji opravdu nezajímá. A proto je teď jednoduše v háji, protože se na to nepřipravil.
Spoután pavoučími vlákny mohl čekat na smrt, pojud jej tady nenechá navěky a nevezme si jen silmarilly.
Najednou spatřil, jak se k nim žene neurčitá horda a začal se připravovat na své poslední okamžiky.
Ungoliant se dala na útěk a on spatřil balrogy včele s Maironem, který na jeho překvapený výraz zahulákal: „Jsme přece tým, ne?“

Obrázek uživatele Iantouch

On tohle pochopí

Úvodní poznámka: 

Rozhodl jsem se navázat na příběh neznámého noldorského vojína.
Pro připomenutí jsem vyštrachal původní drabblata s ním Na cvičáku a Blázni.

Drabble: 

Velekrál seděl na dřevěné sesli v mírném předklonu. Únava mu rýsovala vrásky kolem očí.
„To je on?“ zeptal se a pohlédnuv na mě mírně naklonil hlavu.
„To je on,“ přisvědčil velitel a postrčil mě tak, že jsem padl na kolena. Pouta na zápěstích nepříjemně dřela. „Napadl hlídku, ukradl koně a svévolně opustil jednotku. A ještě měl tu drzost se za tři dny vrátit.“
Snad se mi to zdálo, ale Gil-galadovi cukl koutek. „Proč jste to udělal?“ zeptal se.
„Já…“ zakoktal jsem, „…musel.“
Velekrál povytáhl obočí.
„Byl zraněný, musel jsem ho vidět,“ přiznal jsem zničeně.
Věděl jsem, že on tohle pochopí.

Obrázek uživatele Elrond

Moderní zbraně

Drabble: 

Celegorm měl ten den narozeniny a dokonce se na ně těšil, což bylo neobvyklé.
Jeho otec bral narozeniny svých synů jako záminku k velkolepé oslavě, na níž sezval spoustu svých vlivných přátel.
Přál si totiž helmu ke svému kostýmu na LARP a těšil se jakou mu otec vybral.
Konečně nastala chvíle, kdy bylo vhodné předat dary.
„Synu, přehodnotil jsem svůj názor. I tohle může být sport, který se hodí pro dítě z lepší rodiny,“ řekl a hrdě předal objemný balík.
Celegorm nedočkavě roztrhal a papír a vytáhl z něj helmu na moderní šerm. Začínal tušit, co bude v podlouhlém dárku.

Obrázek uživatele Elrond

Dva prsteny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Oblíbený OTP opět zde. Dnes však ne příliš Šťastně.

Drabble: 

„Co to je?“ zeptal se Maedhros a prsty levé ruky se dotkl stříbrného prstenu jakoby jej chtěl zvednout a prohlédnout si jej. Vedle ležel ještě zlatý. Zářily novotou a byly zoufale malé. Tak akorát na ruku spanilé panny.
„Nech je tam!“ přikázal Fingon a příkře na něj prohlédl. „Nejsou pro tebe.“
Maedhros na něj pohlédl a v očích se mu jasně zračil zármutek.
„Proč máš oba?“ zeptal se roztřeseným hlasem.
„Jsem rozhodnut,“ odpověděl jednoduše.
„Kdy?“
„Brzo. Co nejdřív. Její rodiče souhlasili.“
„Už nemám jezdit?“
Fingon jej vzal zlehka za ruku. V oku se mu chvěla slza.
„Raději ne,“ hlesl tiše.

Závěrečná poznámka: 

Elfové si vyměňují stříbrné prsteny při zasnoubení, při sňatku si dají zlaté.

Prsten znamenal symbol věčnosti (kruh), vnitřek kruhu byl vnímán jako brána, která vede k událostem očekávaným i nečekaným. Darování prstenu mužem ženě tedy vypovídalo o nekonečné lásce k ní.

Obrázek uživatele Arengil

Cesta hrdiny

Úvodní poznámka: 

aneb Blábol Je Blábol

Drabble: 

V bušení palic a skřípění zubů, nový ve své odpudivosti a zavilosti, z bahnitých děr a nekonečného utrpení prvních jatých nesličný se zrodil, vyvíjel a později i bojoval. Proti sobě samému, řekli bychom, pokud se cítíme býti filosofy.

Jistěže znal svůj úděl, vždyť četl budoucnosti z hvězd, dávné příběhy...
Neuhnout před osudem ale chce kuráž, i když jste jeden z Quendi, mluvících prvorozených a nadto prakticky nesmrtelných.

Jali jej, znetvořili. Tak aby zapomněl, aby se přerodil. Aby napříště jen plémě pokřivené plodil.

Nebe je nesmlouvavé, vpaluje cejch do očí a kůže. Naposled se podíváš, když hvězdy tlukou pod kamenným stropem.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Iantouch

Zlaté dno

Fandom: Silmarillion
Přístupnost: 15+ (slash)
Poznámka: Nijak se netajím tím, že nemám rád sindarštinu, proto používám původní quenyjskou podobu jména Celebrimbor, a to Telperinquar.

Prohlášení: Toto dílo jsem nenapsal se záměrem materiálně obohatit svou osobu. Středozemě je duševním vlastnictvím J.R.R. Tolkiena.

Podporovaná organizace: Danar z.s. - Rozvoj Historicko-řemeslně vzdělávacího centra Šelmberk

Obrázek uživatele Macalaurë

Dědictví

Úvodní poznámka: 

Téma: Levná kořist.

Tohle drabble má asi nejméně komentářů ze všech, ale pro mě je nejdůležitější a nejvíc osobní. A nejvíc bolavé. Tak proto.

Drabble: 

Chlápek v zastavárně byl otylý plešoun, který páchl jako hnojník, ale nikdy se mě příliš nevyptával. A nikdy nechtěl vidět papíry. Musel cítit moje zoufalství.
„Kolik mi za to můžete dát?“ ptal jsem se a zatínaje zuby mu podal prsten.
Cosi zamručel a otáčel šperk v tučných prstech.
„Nemá punc,“ řekl. „Kde jste k tomu přišel?“
„Patřil mému otci,“ vyslovil jsem ztěžka.
„Co se tam píše?“
Curufinwë Fëanáro en cárë.“
„Ten diamant asi nemá certifikaci, co?“
Zavrtěl jsem hlavou.
„Tak stovku.“
„Má mnohonásobně vyšší hodnotu!“
„Sto padesát. Poslední slovo.“
„Dobře.“
Doufal jsem, že ho dostane někdo, kdo si ho zaslouží.

Obrázek uživatele Elrond

O rodičích a dětech

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po dlouhém váhání jsem si vybral tohle, protože jsem se u jeho vymýšlení a psaní královsky bavil (a to jsem jenom herold).

Drabble: 

Melkor láskyplně pohladil černé vejce, které měl Mairon usazené na klině. Bylo žhavé a pulzovalo.
„Brzo se vyklube,“ konstatoval Melkor. Sklonil se na úroveň Maironova klína a zašišlal: „Tatíček uš še na tebe těší.“
„Nešišlej na něj! A nejsem maminka!“ rozohnil se maia a oheň v jeho žilách pulzoval zřetelněji.
„Líbí se mu, když se zlobíš. Podívej,“ řekl Melkor a ukázal na praskliny táhnoucí se přes lesklý povrch. Za chvíli dostalo ven hlavu. Mairon k němu natáhl ruku a dráče mu olízlo prst.
„Jak se bude jmenovat, mami?“ zeptal se Melkor a zastrčil druhovi vlasy za ucho.
„Glaurung,“ rozhodl dojatě.

Obrázek uživatele Iantouch

Krutý udavač

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

15+ na téma Tanec stínů.

Protože zrovna prožívám mnoho zmatků a tohle drabble to tak nějak odráží.

Drabble: 

Předstírá spánek. Polštář je navlhlý slzami. Otočí jej zrovna ve chvíli, kdy vrznou dveře.
„Kolik je hodin?“ zašeptá hrajíc rozespalou.
„Teprve svítá, spi,“ odpoví Fingon, skloní se k ní a políbí ji na čelo.
„Mluvili jste dlouho.“
„Dlouho,“ přitaká manžel.
Netuší, že je viděla. Vysokou Maedhrosovu postavu pomalu se blížící k té Fingonově. Závoj rozpuštěných vlasů, cudně skrývající polibek. Temnou siluetu manželových zad, prohnutých v záchvěvu chtíče. Obrys Maitimových boků a křivku jeho rtů lapajících po dechu.
Mohli alespoň zhasnout. Svíce byla krutý udavač. Tanec stínů vypověděl vše.
Zhluboka vdechla. Fingon voněl mýdlem.
Aspoň má tolik slušnosti, že se umyl.

Obrázek uživatele Elrond

Vymalováno

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si téma č. 14 Pastelky.

Drabble: 

Maglor vedl děti k znalosti jazyka, písma, hudby a kresby. Byli šikovní a rychle se zdokonalovali. Elrond byl dobrý v quenye. Plynule mluvil a psal též obstojně. Elros na jazyky moc nebyl, dával přednos kresbě.
Když je poprvé měl nechat doma samotné, zkontroloval všechno, čím by si mohli ublížit a co by mohli provést. Dal jim pastelky a papíry a navíc měli dovoleno dívat se v televizi na pohádky. A byl si jistý, že nic podlého nevymyslí.
Jaké překvapení bylo, když po návratu spatřil na stěně obývacího pokoje v modrých, červených a zelených barvách vyvedeny nápisy Elerondo a obrovský traktor.

Obrázek uživatele Macalaurë

Dar

Drabble: 

Marjorie umřela na konci dubna. Zrovna kvetly třešně. Na pohřeb jsem nepřišel. Cítil jsem, že tam nepatřím. Vše jsem pozoroval zpovzdálí a doufal jsem, že si mě nevšimnou. Přál jsem si plakat, ale nedokázal jsem to. Nedovedl jsem pochopit, co se stalo. Přišlo mi, že její život uplynul v okamžiku. Najednou skončil. Nebylo nic.
Když se setmělo a vysvitly hvězdy, lehl jsem si na trávník vedle jejího hrobu. Vdechoval jsem vůni čerstvé hlíny a přál jsem si usnout. Usnout a už se nikdy nevzbudit. Stejně jako ona. Jenže takové štěstí jsem neměl. Smrtelnost byla dar. A já si ho nezasloužil.

Obrázek uživatele Elrond

Otcovské pudy

Drabble: 

Maglor dlouho tvrdil, že nechce děti. Miloval hudbu, knihy a samotu. Děti by mu narušily jeho klid.
S přibývajícím věkem se však jeho názor měnil. Uměl si už představit, že by měl starší dítě. Třeba tříleté, které by mohl učit. Předával by mu své zkušenosti a vědomosti. Ale stále nebyl ochoten podřizovat svůj volný čas někomu jinému. To byl taky důvod, proč neměl ženu.
V pozdějším věku si však byl jist, že dítě by přece hen chtěl. K adopci dostal dvojčata Elronda a Elrose. Mnohokrát toho litoval, ale přece jen dosáhl jednoho vítězství, když se mu povedlo chlapce uspat najednou.

Obrázek uživatele Macalaurë

Sonet 30.4.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 28 - Prosím vás, pane, pošlete mě až na konec světa!

Drabble: 

Otče můj, pane můj, směr krokům dáváte,
vždy jsem byl poslušen tomu, co říkáte,
hleděl jsem do očí z kalené oceli,
jež tolik poznaly, jež tolik viděly.

Přání a žádosti byly mi rozkazem,
toužil jsem zaslepen být vaším obrazem,
neviděl, neslyšel, myslet jsem odmítal,
když jsem vám po boku co váš pes klopýtal.

Meč svůj jsem vytasil, horkou krev prolíval,
v mrazu a v požáru při vás jsem prodlíval,
bez všeho věřil jsem, že náš voj reptá,
slepý syn, poslušný, na nic se neptá.

Jak rád bych pro vás šel na konec světa,
prosím vás, rozkažte, po mně je veta.

Obrázek uživatele Elrond

Sochařka

Fandom: 
Drabble: 

Nerdanel tvořila úžasné sochy, které vypadaly jako živé. Fëanor byl spokojen, protože se jeho žena něčemu věnovala a nebylo to jen plytké plkání s kamarádkami. Byl však spokojen pouze do té doby, než mu Nerdardanel řekla, že má nabídku na vlastní výstavu. Říkala mu, jak je to skvělé a jak dostala nenahraditelnou příležitost.
Fëanor vzplanul, když omílala důležitost tohoto kroku, aby se stala známou výtvarnicí.
„Co znáš za význačné sochaře?“ ptal se. „Třeba Berlini, Michelangelo. Vidíš mezi nimi sochařky?“
Nerdanel zatnula zuby a prosadila si výstavu. Fëanor se rozlítil a křičel něco o emancipaci.
Nerdanel požádala o rozvod, protože může.

Obrázek uživatele Macalaurë

Kalhoty

Drabble: 

Ženy. Byly našimi ozdobami, matkami, bezpečnými přístavy, prameny útěchy... Ale nikdy nám nebyly rovny. Má matka byla úžasná. Byla moudrá, nadaná, vzdělaná, ale přesto vždy žila ve stínu svého manžela a málokdo zná její jméno. A byla krásná. Přes to všechno upadla v zapomnění. Kdo si dnes vzpomene na Nerdanel?
O mých sestřenicích se mluvilo o něco víc. Artanis stála hrdě na náměstí pod Mindonou, když jsme skládali přísahu. Írisse se vzepřela staršímu bratru Turukánovi, aby pak nepřímo zpečetila osud Gondolinu.
Myslím na ně. Myslím na to, kde by mohly být dnes. V tomhle světě, kde ženy mohou nosit kalhoty.

Obrázek uživatele Elrond

Podivné bytosti

Drabble: 

V jedné zemi kdysi dávno žili spolu dlouho a nerušeně. Kdo by taky v té době veskrze moderní řešil, že spolu chodí dva muži. Vodili se ruku v ruce, dokonce se někdy i políbili. Možná si občas někdo povzdychl: „Ach, jak jsou spolu krásní!“
Jenže po nějaké době se v jejich okolí začaly objevovat plnoštíhlé slečny v sukních po kotníky, které měly dlouhé nemyté vlasy. A ty si na ně ukazovaly. Chichotaly se a zakrývaly si ústa. Jiné zase uznale přikyvovaly. Začínali se bát vycházet z domu. Po nějaké době však zjistili, že se jedná o bytosti veskrze laskavé. Slasherky.

Obrázek uživatele Macalaurë

O dvou zástupech

Fandom: 
Drabble: 

V dávných dobách, kdy Středozem osvětlovaly pouze hvězdy, obývali ji Šedí elfové. Pak se na nebi zjevilo velké stříbrné světlo. S tím světlem do kraje zvaného Lammoth připluly lodě. Ty vezly elfy oděné v oceli. Sindar na ně pohlíželi s bázní.
Když se na západě zjevilo zlaté světlo a nebesa zmodrala, vstoupil do Středozemě zástup, jenž vedl Fingolfin. Ten zatroubil na své stříbrné trubky a pod nohama mu rozkvétalo kvítí. Sindar vítali tyto elfy jako ztracené příbuzné.
Usadili se na březích jezera Mithrim.
A když to zřel Thingol, pravil: „Ať mi ti Noldor s celou tou invazí laskavě dají pokoj.“

Obrázek uživatele Iantouch

Slib

Fandom: 
Drabble: 

Artanáro pevně sevřel otcovu ruku. Na nádvoří Barad Eithel zvonila ocel.
„Já chci taky mečovat!“ vykřikl nadšeně.
„A máš na to dost síly?“ vyzvídal Fingon.
Bojující Maedhros pokynul dítěti zbraní.
„Maitimo, podej mi tamten klacek!“ křikl Fingon.
Přidřepl si k synkovi a podal mu osekaný jasanový kmínek.
„Zkus ho zlomit. Až praskne, dostaneš vlastní meč,“ slíbil.
Artanáro s ním marně zápolil. Malinké ruce jej sotva ohnuly. Málem upadl, když se pokoušel zlomit jej přes koleno.

***

Zápasil s klackem každičký den.
„Dneska už určitě praskne!“

***

Vdechl svěží mořský vzduch. Uchopil jasanovou tyč. Praskla.
Otec tu však není, aby dodržel svůj slib.

Obrázek uživatele Elrond

O rodičích a dětech

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varuji, že je to velmi teplé. Ostatně soudím, že jim všichni hrozně křivdí.

Drabble: 

Melkor láskyplně pohladil černé vejce, které měl Mairon usazené na klině. Bylo žhavé a pulzovalo.
„Brzo se vyklube,“ konstatoval Melkor. Sklonil se na úroveň Maironova klína a zašišlal: „Tatíček uš še na tebe těší.“
„Nešišlej na něj! A nejsem maminka!“ rozohnil se maia a oheň v jeho žilách pulzoval zřetelněji.
„Líbí se mu, když se zlobíš. Podívej,“ řekl Melkor a ukázal na praskliny táhnoucí se přes lesklý povrch. Za chvíli dostalo ven hlavu. Mairon k němu natáhl ruku a dráče mu olízlo prst.
„Jak se bude jmenovat, mami?“ zeptal se Melkor a zastrčil druhovi vlasy za ucho.
„Glaurung,“ rozhodl dojatě.

Stránky

-A A +A