"... no a tam je někde v lese rozložitý dub, že jo, pod ním měkký mech a tam se to..."
"Techtlí!" konstatovala Gwen.
"A mechtlí!" doplnila Kleio.
"Tak. Je strašně důležitej, protože tam techtlil i ten voják s tou služebnou a jsou tam ty iniciály a vůbec."
"Boží, takovej strom aby člověk pohledal."
Malý soukromý piknik probíhal skvěle. Dámy si nechaly vyprávět děj něčeho, co nikdy nechtěly číst. Děti opodál konzumovaly přírodu.
"A teď si vem, že na větvi toho dubu třeba seděla veverka."
"Vever," upřesnila Zuzka.
"Vever. A všechno to viděl. Všecičko."
"A raději se rozhodl býti už navěky poustevníkem."