Křivdy z hlubin brdských hvozdů (vlastní fandom)

Obrázek uživatele Bilkis

Křivdy z hlubin brdských hvozdů

Křivdy z hlubin brdských hvozdů je originální fandom, který vznikl v ročníku DMD 2016, kdy jsem se rozhodla napsat v rámci dubna ucelený příběh.

Na území Brd, v samém srdci Čech, je něco prohnilého. Prastarého. Zlého. Něco, co touží po magii a krvi.

Hlavními hrdiny jsou Karl a Čestislav, řečený Česťa.
Karl je vodník, který byl za WW2 nejdříve vojákem námořnictva, později zběhem a ještě později členem magické jednotky (trestný prapor), která nesla jméno Krabben a fungovala na území Brdské pahorkatiny, především v "prostoru" (VÚ Brdy, od r. 2016 CHKO Brdy).
Čestislav je kouzelník, který mu kdysi za války zachránil život.
Společně čelí starému nepříteli, který je Karlovým bývalým velitelem. Tento člověk se jmenuje Herman a je černým mágem, který zabíjí magické bytosti i kouzelníky a krade jim jejich sílu. Věří, že musí získat Karlovu sílu, aby dosáhl kýženého výsledku. Jako každý maniak totiž chce světový mír... Tedy ovládnout svět.

Příběh rokem 2016 nekončí. Pokračuje i dál. Jak se Karl a Česťa vyrovnávají s následky dobrodružství v Brdech?

Fandom je volně přístupný pro každého zájemce. Nemusí ani znát Karla a Česťu, jen mít rád Brdy a jejich (téměř) nekonečné hvozdy.

Za název fandomu patří dík Aries a Profesorovi, které byly velmi nápomocné při vymýšlení jména.

Obrázek uživatele Bilkis

Morituri te salutant

Poznámka: Neprošlo betou.

Vloni jsem psala o Česťovi, letos padla volba na Karla. Navazuje na letošní DMD příběh a zasahuje do dost osobní roviny. To jen na vysvětlení.

Přístupnost: 12+ kvůli tématu

Obrázek uživatele Bilkis

Utíkej, ďábel ti zírá do očí

Úvodní poznámka: 

Napsáno na téma Zlé dvojče.

Dlouho jsem váhala, co vybrat. Nakonec jsem sáhla po drabble ze seriálu, protože mě ho letos mimořádně bavilo psát. A tohle drabble mě osobně nejvíc zasáhlo. Napsat ho bylo krutě lehké, což asi vypovídá o tom, jaký vztah mám ke svým postavám. Nebo taky ne. Ukazuje mi, že nikdy nejste dost staří na to, aby se vám vyhnuly problémy. A temnota. Ani dost staří, abyste si s nimi uměli poradit. Holt život.

Drabble: 

Karl se nemůže srovnat. Něco ho neustále ruší, jako by byl nabit statickou elektřinou. Je slabý, nedokáže se tomu ubránit. Vrátil se domů, ale ani tady nenachází klid. Známá světnice vypadá cize. Známá voda šplouchá v nelibozvučném rytmu, ryby se mu vyhýbají. A lidé. Cítí je, skoro je může ochutnat. Bylo by to tak snadné. Po nábřeží běhají děti. Slaďoučké dětičky a jejich slaďoučké dušičky. Stačilo by natáhnout ruku, blýsknout zrcátkem, mávnout pentličkou. Jeden prstík ve vodě a byly by jeho. Aby je pozřel.
Vběhne do koupelny, zvrací do umyvadla. Vzhlédne.
V zrcadle místo modrých duhovek otcovy mrtvé rybí oči.

Obrázek uživatele Bilkis

Pusť mě

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Daruji ti polibek -

Jsme na konci letošního příběhu. Páni, letos to uteklo, ani nevím jak. Děkuji všem drabblícím, zadávajícím, hodnotícím, sosačkám, komentujícím a vůbec všem za super duben.
Zvláště pak děkuji svým pravidelným podporovatelkám: Aries, Eillen, Nev a Profesorovi.

Drabble: 

Teplo. Kouř. Chladná ruka na čele.
Česťa mrkne, pak otevře oči naplno a zhluboka se nadechne. Ruka z čela se přesune na zápěstí. Studí a pálí zároveň.
"Pusť mě," zašeptá. Česťa si možná nemůže pamatovat, co se odehrálo pod hladinou, ale jeho duše může. A pamatuje si.
Je pozdě, noc skládá poklonu novému dni. Za chvíli bude svítat. Karl přistiženě ucukne a podívá se na něj bolestným pohledem. Jen jedno oko je jeho, druhé nepoznává. Opona se rozevřela, klapky spadly. Oběma.
"Chtěl jsem jen... Sbohem, příteli." řekne, zvedne se a zmizí jako stín.
"Sbohem." zašeptá Česťa.
Kéž se znovu setkáme.

Závěrečná poznámka: 

Já jsem vlastně hroznej kruťák. Ale věřte mi, že mě to napsání hodně bolelo!

Tak zase za 11 měsíců nashle u DMD!

Obrázek uživatele Bilkis

Daruji ti polibek

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Nepustím tě - http://sosaci.net/node/27653

Tak snad s tím Esem něco provedem. :D

Drabble: 

Násilím umlčí hlas ve své hlavě. Zbývají vteřinky. Možná ani to ne.
Potopí se, nahmatá Česťovo tělo a vytáhne ho ven. Nedbá na ostré kamení na břehu. Česťovi sedře záda, sobě kolena.
Natáhne ruku, v níž pevně svírá svíjející se klubko, přitiskne ji Česťovi na srdce. Čeká.
Neozve se nic. Česťa dál nehybně leží na břehu, studený a vzdálený jako měsíc na nebi.
Karl přivře oči a na okamžik zavzpomíná na své rodiče. Otec matku nikdy nepolíbil. Nikdy. Ani když zemřela. Nechtěl se dělit.
Karl chce. Je to jako eso schované v rukávu. Polibek vodníka. Může život vzít.
Nebo vrátit.

Závěrečná poznámka: 

Trochu smutné, že? Karlův první polibek v životě.

Obrázek uživatele Bilkis

Nepustím tě

Úvodní poznámka: 

Navazuje na V hlubině -

Kdyby někomu něco nebylo jasné, ptejte se, prosím. Mně to přijde všechno ok a vysvětlené, ale já jsem autor, že?

Drabble: 

Měli bychom si ji nechat, synu.
Karl zírá na opalizující smotek magických vláken kolem perleťově růžové duše. Mohl by si ji nechat. Chce si ji nechat.
Zaplní ho zběsilá žádostivost a zároveň bezbřehá touha chránit.
Nenávist k otci, k téhle situaci i k sobě samému. Láska, která se rozhořela již před dávnou dobou a nikdy neuhasla, ani na okamžik.
Beznaděj, strach a vztek, protože nebude nikdy opětovaná.
Bolest, únava, něha a radost, přátelství, letargie, úzkost.
Agónie. Buší, tlačí, trhá, bodá a láme.
Touží pozřít Česťovu duši, ponechat si ji navěky. Bylo by to požehnání. A přitom prokletí.
Drahocenné vteřiny ubíhají.

Závěrečná poznámka: 

Snad je tam téma dostatečně. :)

Obrázek uživatele Bilkis

V hlubině

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Z deště pod okap - http://sosaci.net/node/27367

Uííí! Nic mě zaboha nemohlo napadnout. Až teď odpoledne přišla spása. :) Alespoň pro mě.

Drabble: 

Vodník má vždy jen krátkou chvíli, aby zpracoval a uložil duši utopence. Pár kratičkých minut. Pak se vytrhne a rozplyne se.
Karl horečně v rukou převaluje pestrobarevné klubíčko ze světelných nitek a jehlic a opatrně z něj odvíjí to, co k němu nepatří. Kouzelné pečetě na Česťově těle vyhasnou, zatímco se propadá do hlubin na jemný štěrk.
Tyrkysové nitky se rozpustí ve vodě.
Ohnivé jehlice zchladnou a odpadnou.
Kypře hnědá vlákna trhá nehty.
Stříbřitá mu vykluzují.
Jen ať ti to nezůstane v ruce. Držíš Česťovu duši a život. A s nimi i své srdce.
"Měli bychom si ji nechat, synu."

Závěrečná poznámka: 

Mimochodem, téma na zítra mi nesmírně vyhovuje. :D

Obrázek uživatele Bilkis

Z deště pod okap

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Do skonání - http://sosaci.net/node/27252

Nastává finále. Alespoň jeho část. Kéž jsou mi další témata milostiva!

Děkuju Eill a nev za konzultaci.

Drabble: 

Staré obětní kouzlo není uzpůsobené pro práci s nestabilní ohnivou magií. Je jako voják, kterého pošlete obdělávat pole. Nehodí se k tomu.
Karl horečně dokresluje poslední kruh. Hořící pastelku zahodí do trávy, prudce Česťu obejme. Strhne ho do vody. Horko vystřídá chlad zalézající do kostí, mají sotva půl hodiny.
Voda šeptá Karlovi do ucha. Nebo je to něco jiného?
Zatřese hlavou, vyhledá pohledem Česťu a rázně kývne. Česťa vydechne. Na okamžik strne, pak nechá vodu vniknout do nosu a úst. Pálí, protéká do plic, bodá.
Karl na nic nečeká, povolá si Česťovu duši. S ní vyjde z těla i magie.

Obrázek uživatele Bilkis

Do skonání

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Dříve není dnes - http://www.sosaci.net/node/27116

Jsme skoro ve finále.

Drabble: 

Za rozbřesku stanuli na břehu rybníka. Nazí a chvějící se v mrazivém vzduchu.
Karl maloval kouzla na Česťovo tělo, špičky pastelek, které vlhčil jazykem, vytvářely v jeho ústech podivné chutě a na Česťovi ještě podivnější tvary.
Odpusť, příteli.
Kruhy.
Dva na nahých zvlhlých nártech, pro uvolnění zbytků magie elementálů země.
Dva na zápěstích, pro vzdušné bytosti - meluzíny, sylfy.
Jeden na čele pro lidskou magii. Česťa chce jen to, co mu právem náleží.
Po jednom na krku a břiše, pro bytosti ohně a vody. Něco již vzal, ale sirény se brání.
Už jen kruh na hrudi. Pro duši.
Pak vyšlehly plameny.

Závěrečná poznámka: 

Ups. 0:)

Obrázek uživatele Bilkis

Dříve není dnes

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Ticho - http://sosaci.net/node/26931

Připomínám, že loňské dobrodružství se odehrávalo v červenci, dobrobročinná povídka pak začátkem října, časově jsme tedy někde v polovině října.

Drabble: 

Slunce zapadne a z nebe začne padat sníh. První letošní. Vločky se po nich lačně natahují. Do rána nejspíš přikryjí jejich deky. Čeká je studená noc.
Karl se zachmuří. Měli by udržovat oheň, ale dřevo je mokré a mají ho zoufale málo.
Jak rád by se vrátil v čase. Do dob, kdy první sníh pozorovali z tepla Česťovy kuchyně nebo dveří nádražky. Ale loňský sníh je v nenávratnu a stejně tak i loňský Česťa a loňský Karl.
Dřív by ani neuvažoval o tom, že se pokusí o kouzlo, které může Česťu stát život. Dřív by nepřemýšlel, jestli mu ho vrátí.

Obrázek uživatele Bilkis

Ticho

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Na Stříbrném - http://sosaci.net/node/26717

Drabble: 

Oheň mezi nimi vesele praská, slunce za mraky se kloní k západu a jako těžká deka mezi nimi leží mlčení.
Česťa má spoustu otázek, které by se ještě před několika měsíci nerozpakoval položit. Karl má spoustu odpovědí, jež by před posledním dobrodružstvím nezatajoval. Mlčí oba.
Česťa proto, že náhle, po tolika letech, neví, jesti může Karlovi věřit. Karl proto, že nechce Česťu vyděsit. A proto, že nechce některé věci říct. Když je vysloví, potvrdí je. Stanou se pravdou. Dokud je neřekne, dokud je nevloží do slov, nebudou mít sílu ublížit. Ani Česťovi, ani jemu.
Oba dva mlčí. Oba dva vědí.

Závěrečná poznámka: 

Pocitovka. Ano. Tohle téma se mi výborně hodilo. Oni jsou to ve svém věku docela ťuňťové, co?

Obrázek uživatele Bilkis

Na Stříbrném

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Pravda bolí - http://sosaci.net/node/26551

Minule nám přituhlo, tak si dneska trochu odpočineme.

Drabble: 

Cesta z Lazska na Stříbrňák je krátká, ale náročná. Vede kolem Hubeňáku, a pak do kopce. Kaplička na vrchu je malebná, jako malovaná. Místní ji postavili a také se o ni starají. Karl s Česťou jdou ale dál. K vodě. Je průzračně čistá a už od pohledu ledová. Česťa se vypraví pro dřevo na oheň, Karl rozbije tábor. Pak vytáhne knihu a povzdechne si. Musí ji přečíst, a to co nejdřív. Jeho otec se ho snažil přinutit ke studiu. Ale pro mladého vodníka, který se zařekl, že nikdy nikoho nezabije, bylo studium tvorů záležitostí podřadnou. A nudnou. Kéž by poslouchal.

Závěrečná poznámka: 

Kaplička na Stříbrňáku (jinak se u nás vrchu neříká) byla postavena svépomocí v roce 2001 v rámci oslav příchodu nového tisíciletí. Je zasvěcena sv. Václavovi.
https://d34-a.sdn.szn.cz/d_34/c_B_C/ISDBeH.jpeg?fl=cro,0,760,1944,1098%7...

K tomu umírání se dostaneme, ani jeden z hrdinů na to nezapomněl. Vyčkávají.

Obrázek uživatele Bilkis

Pravda bolí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Rychle pryč - http://www.sosaci.net/node/26396

Je téma 21, musí trochu přituhnout. :D

Drabble: 

Po návratu pro banány se posadili na lavičku před starou hasičskou zbrojnicí. Podzimní slunce vykouklo zpoza mraků a Karl z batohu vylovil starodávnou knihu. Na hřbetě dlel téměř nečitelný nápis. Magische Kreaturen.
"Nač?"
"Tahle kniha je návod, jak je zabíjet. Našel bys tam i kapitolu o vodnících. Byla v Hermanových věcech, prohledal jsem je, když jsem se vracel domů. Musím se podívat, jak upravit kouzlo."
"Není kompletní?"
"Je. Ale vodníci málokdy oddělují od duší magii, a když už, tak jen lidskou. Jde o barvy, ještě toho v tobě zbývá hodně."
"Od duší?" Česťa zvýšil hlas.
"Aby fungovalo, musím tě zabít."

Obrázek uživatele Bilkis

Rychle pryč

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Poradu - http://www.sosaci.net/node/26352

Nevím, kolik z vás zná maličké vesnické krámky. Nebo pojízdné prodejny, ale někde je tohle vážně realita. :)

Drabble: 

K obchodu se dostali ještě před otvírací dobou. Prodavačka, korpulentní čtyřicátnice s rukama upracovanýma a očima unavenýma, přijela na odřené skládačce.
Ženské ze vsi se začaly pomalu trousit ke dveřím. Dneska přijede sekaná, počkají na ni a vymění novinky.
Česťa s Karlem si mezi nimi připadali nepatřičně. Unavení, špinaví, samá modřina.
"Víte, že se mladá Kropáčková letos vdává? Minulej tejden si vo ní řek' a za měsíc jsou v kostele. Na Slivici."
"Tak to si jí vzít musí, když takhle kvaltujou! Kropáček mu šlápnul na krk."
"Chudák Milena. Takovejch starostí!"
"Ale krásnejch."
Víc neslyšeli.
Nakoupili. Vypadli. Banány zůstaly na pultě.

Závěrečná poznámka: 

Tohle téma mi teda vůbec nevyhovovalo. :( Tak jsem Karla s Česťou postavila do role diváků. :D

Obrázek uživatele Bilkis

Porada

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Změnu směru - http://www.sosaci.net/node/26141

Banány jsou vlastně všelék. Kromě toho, že dodají energii (mají to, čemu diabetici říkají rychlé cukry, což jsou ve skutečnosti jednoduché cukry), také blahodárně působí na činnost mozku a zlepšují efekt antidepresiv, případně samy ovlivňují deprese. Je to díky tryptophanu. Můžu potvrdit, že 1 banán denně neuvěřitelně ovlivní vaši náladu (derivátem tryptophanu je serotonin), i když jsem je postupem času začala nenávidět, jelikož mi je každý furt cpal. :D

Drabble: 

"Co budeme potřebovat?"
"Tábořiště. Vodu, co nejčistší. Jídlo, co nejlepší a co nejvíc. Jsi slabý. Je to všechno moje chyba."
Česťa se zamyslel. Jak by mohl Karla utěšit? Nebyla jeho vina, že narazili na Hermana. Ani to, že šel s ním. Ani to, že se napojil na zemi. Ale Karl by si to vymluvit stejně nenechal.
"Jak dlouho bude kouzlo trvat?"
"Hodinu, možná déle."
"Rychlé cukry, hodně rychlých cukrů. Nejbližší vesnice je Lazsko. Je tam obchod. Doufejme, že budou mít banány."
"A voda?"
"Nad vsí je rybník. A studánka. V tuhle roční dobu bude to místo opuštěné."
Karl kývnul. Nerad.

Závěrečná poznámka: 

Líp to asi nevymyslím. Pardon. Ale banány to jistí! Vážně, banán je ideální ovoce. Spousta energie a vlákniny, dobrá stravitelnost, prostě bezva věc.

Obrázek uživatele Bilkis

Změna směru

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Po bitvě je každý generál - http://www.sosaci.net/node/25831

Drabble: 

Musel kouzlo zopakovat třikrát, než se Česťa probral. Vypadal omámeně.
"Existuje ještě jiná možnost. Hůř proveditelná, nebezpečnější. Ale vysála by z tebe cizí magii najednou. Bojím se ji zkusit, ale takhle pokračovat nemůžeme. Je tu jistá šance, že z tebe to kouzlo udělá motáka, ale pokud budeme pokračovat tímto způsobem, zabiju tě."
"Dá se to vyzkoušet? Pro můj i tvůj klid?" zeptal se Česťa šeptem. Snad aby nebyla slyšet jeho současná nedůvěra. Karl zavrtěl hlavou.
"Vím, co se říká, Česťo. Ale tohle bude těžké tak jako tak. Pochop, je to staré vodnické kouzlo. Nikdy jsem ho ani neviděl." Díky Bohu.

Závěrečná poznámka: 

Téma tam snad je. :)

Obrázek uživatele Bilkis

Povedu tvou ruku

Úvodní poznámka: 

Nenavazuje, náhled do minulosti.

Drabble: 

Karl seděl u stolu v Česťově rodném domě. Byla Bílá sobota, rok 46. Sehnat mouku, vejce, cukr, máslo, droždí a další nezbytnosti na mazanec dalo neskutečnou práci. Větší než sehnat Karlovi nové papíry. A drahé. Ale Česťa si nedal říct. Jeho nebožka máma pekla mazanec každé Velikonoce až do předloňska, kdy zemřela. Kdo byl on, aby mu vymlouval uctění její památky?
Česťa se téměř neslyšně pohyboval po kuchyni. Neuměl péct, to bylo očividné. Sakroval u míchání těsta a Karl tušil, že mazanec neupečou. I když. Vzal ze stolu tužku...
"Co to tam čmáráš, Karle?"
"Nic." řekl. Usmál se. Těsto vzejde.

Závěrečná poznámka: 

První polovina tématu se krčí na druhém řádku odspoda.

Karl dřív kouzla hlavně maloval. Postupně se většiny starých kouzel vzdal. Ale nikdy je nezapomněl, takže je může využít i v budoucnu (resp. současnosti)

Obrázek uživatele Bilkis

Po bitvě je každý generál

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Na Vojně - http://sosaci.net/node/25746

Drabble: 

Karl opatrně smývá krev z Česťovy tváře. Když dokončil kouzlo, vytryskla mu z nosu, uší i očí. Země ho udržela naživu. Jen stěží. Je opět v bezvědomí a Karl netuší, jestli se probere. Opatrně se vodnickým kouzlem dotkne jeho duše a magie. Duše je zesláblá, magické kanály poškozené. Zhluboka vzdychne, opatrně si položí Česťovu hlavu do klína a hladí jeho vlasy. Netuší, jestli mu posledním kouzlem neusmažil mozek. Vezme hnědou a zelenou pastelku a nakreslí na Česťovo čelo spletitý uzel v barvách přírody. Je to nejsilnější kouzlo, které zná. Jestli nepomůže, jsou ztraceni. Oba. Jestli pomůže, potřebují nový plán. Okamžitě.

Obrázek uživatele Bilkis

Na Vojně

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Za svobodou k nesvobodě - http://sosaci.net/node/25651

Drabble: 

Najedí se, vlasy na zátylcích v pozoru, v zádech mráz. Pak se rychle sbalí a přejdou lesem k odvalu. Je malý, spíš než pozůstatek dolu pomník. Česťa má blízko k přírodě, dává mu stabilitu a sílu. Potřebují toho využít. Postupují příliš rychle, magické vyčerpání je enormní. Země pojme hodně magie. Magie bytostí země. Země Česťu udrží naživu.
Posadí se naproti sobě, Česťa si sundá boty a prsty zaboří do chladivé trávy. Ruce natáhne ke Karlovi. Karl ho vezme za pravou dlaň, na moment ji jen drží. Od okamžiku, kdy se objali, je to poprvé, co se dotýkají. Pak začne kreslit.

Závěrečná poznámka: 

Vojna je i vrch nad táborem, to jsem zapomněla říct.

Obrázek uživatele Bilkis

Za svobodou k nesvobodě

Úvodní poznámka: 

Téma je tam hodně volně, řekla bych.

Navazuje na Kam? - http://sosaci.net/node/25410

Drabble: 

Kráčí sychravým dopolednem, slunce překryly mraky. Projdou svatohorským sadem, přes Sázky a Hatě až k "šestce". Přes Brod kolem "patnáctky" do Lešetic a "čtyřky" až na Vojnu. Památník v tuhle dobu žije turistickým ruchem, ale jim to nevadí. Posadí se pod lesem a sledují krajinu. Tenhle kus země dostal pořádnou porci krásy, ale také hluboko ukryté poklady, které lidé využili a změnili tím panorama i povahu kraje. Dobře či špatně? Dokud se neohlédnou, je těžké rozhodnout. Když ignorují, co jim našeptává všudypřítomná, bolestí protkaná magie...
Karl se po chvíli neklidně zavrtí, Česťa se neptá. Rozumí. Cítí je. Zimu a smrt.

Závěrečná poznámka: 

Myslela jsem, že se nepohnu z místa, nakonec ušli docela velký kus. :) Ale možná si to drabble o věně vodnické manželky přece jen napíšu. :)

Čísla v uvozovkách jsou číselná označení bývalých dolů.

Obrázek uživatele Bilkis

Kam?

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Proklínám - http://sosaci.net/node/25327

Drabble: 

Jako první si uvědomí bušení ve spáncích. Hned poté bouři pocitů. Zmatení, bolest, strach, vděk, úlevu, vztek, beznaděj, naději, nenávist, radost, slabost, sílu... Všechno a ještě víc.
Jako v mlze následuje Karla. Neví proč, neví kam. Jen ví, že musí jít s ním. Mají nějaký úkol? Nějaké poslání? Zvrtlo se to snad? Svět stále spěje do záhuby? Ale ne. Ne! Přemohli ho.
Ale něco je špatně, že? Něco uvnitř něj. Nohy se podlamují, kroky váznou. Kam to jdeme?
"Kam to jdeme?" Domů?
"Z města."
"Ale kam, Karle, kam?"
"Na Vojnu."
A náhle je ticho. Pocity přestanou vířit.
"Pod zem?"
Zahřímá.

Závěrečná poznámka: 

Vojna je označení pracovního tábora, kam byli za minulého režimu (v 50. letech, mám ten dojem) zavíráni političtí vězni. Muži k likvidaci, neboli Muklové. Doporučuji zhlédnout poučný film Bumerang. V roce 2005 zde byla otevřena muzejní expozice (a já tam tehdy dělala v rámci praxe terénní úpravy)

Vchod do podzemí zde není. Nicméně se okolo nachází poměrně dost bývalých šachet a odvalů (2,4 a 15, pro příklad)

Obrázek uživatele Bilkis

Proklínám

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Popel k popelu, prach k prachu - http://sosaci.net/node/25102

Náhled do Karlovy hlavy. A jestli v tom uvidíte slashový "náznak"... Co můžu říct? Jaj!

Drabble: 

Slzy nakonec vyschly. Česťa se z bezvědomí zatím neprobral. Obávám se následků, je mu už hodně let a úbytky magie nese těžce. Ale podařilo se. Zatím.
Sám nesu úbytky zle. Ale duše mě drží pohromadě. Nejsem si jistý, jestli žiju, nebo jsem po smrti. Otcova duše mě ale nenechává v klidu. Svým způsobem mě zachránila. Ale cítím to jako prokletí. Prokleji se znovu. Musím. Česťa... Česťa je moje všechno. Láska mého života.
Zašátrám v kapse batohu. Lahvička z nerozbitného skla se zaleskne v paprscích vycházejícího slunce. Na tuhle duši byl otec obzvlášť hrdý. Je v ní síly za dva životy.

Závěrečná poznámka: 

Téma se nesměle krčí v posledních dvou větách.

Ke slashi: O Česťovi víme, že byl ženatý a měl syna. Ale o Karlovi jsme dosud věděli jen málo, o osobním životě vůbec nic. Tak je to takhle. Kdo to nečekal? :D

Obrázek uživatele Bilkis

Popel k popelu, prach k prachu

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Déjà vu- http://sosaci.net/node/23417

Drabble: 

Místo mezi třemi stromy ničím nepřipomíná hrob. Chybí kříž, náhrobek, jména pohřbených i data jejich skonu. Z jeho spolubojovníků toho k pohřbení moc nezbylo. Přesto jim zajistil hrob. Ostatky magických bytostí jsou nebezpečné. Byť bez magie.
Tentokrát olizuje pastelkám hroty a maluje jimi přímo na Česťovo tělo. Černá, jako smrt. Hnědá - země. Šedá - bouře. A rudá. Krev vytékající z ruky, kterou si rozříznul. Žádá mrtvé o pomoc. Dietera, Hedviku, Gretel, Hanse, Rudiho, Christiana. Žádá je, aby si vzali to, co jim bylo odebráno. Sám si bere sedmý kus a uzavírá tak kruh. Musí, jediný přežil.
Česťa omdlí. Karl hořce pláče.

Závěrečná poznámka: 

Snad jsme se zbavili další magie. Pokud si pamatujete z loňska, Dieter je/byl upír. Hedvika zase rusalka. Ostatní možná osvětlím časem. Nu, a nakonec to není tak temné, jak jsem plánovala, jupí! :)

Obrázek uživatele Bilkis

Utíkej, ďábel ti zírá do očí

Úvodní poznámka: 

Nenavazuje. Odehrává se někdy mezi koncem loňského příběhu a dobročinnou povídkou.

Přituhuje. Mám na to náladu (a témata mi zatím nepřejí, abych se posunula dál).

Drabble: 

Karl se nemůže srovnat. Něco ho neustále ruší, jako by byl nabit statickou elektřinou. Je slabý, nedokáže se tomu ubránit. Vrátil se domů, ale ani tady nenachází klid. Známá světnice vypadá cize. Známá voda šplouchá v nelibozvučném rytmu, ryby se mu vyhýbají. A lidé. Cítí je, skoro je může ochutnat. Bylo by to tak snadné. Po nábřeží běhají děti. Slaďoučké dětičky a jejich slaďoučké dušičky. Stačilo by natáhnout ruku, blýsknout zrcátkem, mávnout pentličkou. Jeden prstík ve vodě a byly by jeho. Aby je pozřel.
Vběhne do koupelny, zvrací do umyvadla. Vzhlédne.
V zrcadle místo modrých duhovek otcovy mrtvé rybí oči.

Závěrečná poznámka: 

0:)

Obrázek uživatele Bilkis

U Jakuba

Úvodní poznámka: 

Nenavazuje, náhled do minulosti.

Drabble: 

Sešli se pod rouškou tmy, Čestislav venku dělal zeď. Neptal se, nač Karl potřebuje kněze, jen se staral, aby je nikdo neviděl. Kouzly. V této době nebylo bezpečné dávat se vidět v doprovodu božího služebníka
Starý kněz vypadal ve světle svíčky strhaně a zachmuřeně. Karl si neklidně žmoulal ruce v němé prosbě. Pánu Bohu lhát nechtěl, ale pravdu také říci nemohl.
"Němci?" zeptal se kněz a povzdechl si. Přikývnutí.
"Sebevražda?" Němé zavrtění hlavou a bolest v očích.
Kněz si ho změřil pohledem a kývnul. Neochotně.
"Na svatou půdu nemohou. To bychom neutajili, ne před nimi."
"V pořádku, velebný pane. Kolik?"

Obrázek uživatele Bilkis

Před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát nebo nebudu hrát

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Před cestou - http://www.sosaci.net/node/24504

Máme za sebou (skoro) první týden. Jako obvykle nestíhám číst a komentovat, tímto se všem autorům těch skvělých drabbles, o nichž vím, že vznikají, omlouvám. :(

Drabble: 

"Všude jsou lidi, počkáme. Vyrazíme večer, ve dne bychom tam šli zbytečně." řekne Karl. Česťa přikývne a dál se věnuje balení nezbytností, které budou potřebovat. Získali trochu času. Karl ze stolu sebere krabičku s pastelkami, přihodí ji do batohu. Česťa neřekne nic. Sbírají věci, tančí kolem sebe v dokonalé souhře vybroušené léty a oba vědí, že ten druhý vyčkává. Náhle je tězké promluvit s člověkem, kterého znáte a milujete přes 70 let.
"Zvládneme to?" zeptá se Česťa. Ale není to ta otázka, kterou chtěl položit.
"Jsme spolu. Zvládneme všechno." řekne Karl. Ale není to ta lež, co měl na jazyku.

Závěrečná poznámka: 

Mám bordel v časové linii. A ne, s tím názvem jsem se nezblázila, i když to tak možná vypadá...

Obrázek uživatele Bilkis

Před cestou

Úvodní poznámka: 

Téma je tam hodně volně. Tak volně, až skoro vůbec.

Částečně se odehrává souběžně s drabble Rituál - http://www.sosaci.net/node/23839
a částečně navazuje na A v dáli zvoní hrana - http://www.sosaci.net/node/24046

Drabble: 

Lup!
Smršť třísek a papírů vyletí do prostoru a pomalu sedne na podlahu.
Vodou proběhne tlaková vlna, protože dům pod hrází je chráněný, ale spojení s vodou není nikdy přerušeno. Gejzír zaplaví ostrůvek, spláchne z něj štěrk, voda šplíchne až na můstek. Zrovna po něm prochází lidé. I na nábřeží je jich několik. Kapky vody z rybníka je nemile překvapí. Do hodiny je všude kolem šrumec. Někteří točí, někteří se mají potopit.

Karl po rozhovoru s Česťou na okamžik vykoukne nad hladinu. Nikdo si ho nevšimne, ale pohled, který se mu naskytne, rozhodne. Musí počkat. Teď nepovšimnutě neprojdou. Ne bezpečně.

Závěrečná poznámka: 

Přestavte si, že by měli proletět pod radary. Ale radarů je mnoho a podletět se nedají. Třeba to projde. :D

Obrázek uživatele Bilkis

Skrývání pravdy

Úvodní poznámka: 

Navazuje na A v dáli zvoní hrana - http://sosaci.net/node/24046

Už víme, co je s Česťou. Ale co je s Karlem?

Drabble: 

Vodníci se dají docela dobře zaměnit s lidmi. Alespoň pokud nepolykají duše utopenců. Protože všechno na světě má svou cenu. Duše tuhle. Změní příjemce k nepoznání. Můj tatík míval plovací blány, rybí oči a zelené vlasy. Nic z toho jsem nepodědil.
Než jsem zemřel a skoro vypustil i duši, bylo moje místo na tomhle světě jasné. Mezi lidmi. Nepochyboval jsem o tom. Česťa o tom nepochybuje doteď.
Netuší, že je ve mně kus otcovy duše. Občas silnější než má...
Nemá ani ponětí o tom, co mě drží naživu.
Kolik hrnečků v policích je prázdných.
A proč nosím šátek na krku.

Závěrečná poznámka: 

Snad je tam i téma.

Obrázek uživatele Bilkis

A v dáli zvoní hrana

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Vysvětlení - http://sosaci.net/node/23894

Drabble: 

Česťa moc dobře chápe, co a proč Karl udělal. Cítil tu změnu. Ví i, proč ho kvůli tomu uspal. Neměli času nazbyt. Přemíra emocí, a tak dále. Jediné, co nechápe, je...
"Jak?"
"Když amulet vybuchl, všechno, co v něm bylo, uniklo do okolí. Byls v tu chvíli napojený na zemi a všechno, co šlo do ní, šlo i do tebe. Tělo snese jen určité množství magie. Jsi přetížený. Co hůř, jsi přetížený nelidskou magií, kterou nemáš jak uvolnit. Je mi líto, Česťo, nesmíš tu zůstat. Jsi časovaná bomba."
"Půjdeš se mnou, Karle, pomůžeš mi?" zeptá se, ale odpověď zná.
"Vždycky!"

Závěrečná poznámka: 

Skvělé téma! :) Bezvadně se mi šiklo.

Obrázek uživatele Bilkis

Vysvětlení

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Rituál - http://sosaci.net/node/23839

Drabble: 

Probíral se pomalu, všechno ho bolelo. Jako vždycky. Tentokrát bylo něco jinak. Pachuť na jazyku se změnila. Otevřel oči a rozhlédnul se po světnici. Porcelán byl bezpečně na svých místech, díky Bohu, ale všechno ostatní leželo přeházené a polámané všude kolem bezvědomého Karla. Zvednul se a klekl si k němu. Krev ze šrámu na Karlově hlavě už stihla zaschnout. Použil kouzlo, aby ho probral. Oči mu sklouzly na papír s namalovaným kouzlem.
"Cos to zase vyváděl? Kdy už si konečně nacpeš do té své tvrdé makovice, že nemusíš všechno dělat sám?"
"Nebyl čas, roztrhal bys město. Musela pryč."
Česťa pochopil.

Stránky

-A A +A