Křivdy z hlubin brdských hvozdů (vlastní fandom)

Obrázek uživatele Bilkis

Křivdy z hlubin brdských hvozdů

Křivdy z hlubin brdských hvozdů je originální fandom, který vznikl v ročníku DMD 2016, kdy jsem se rozhodla napsat v rámci dubna ucelený příběh.

Na území Brd, v samém srdci Čech, je něco prohnilého. Prastarého. Zlého. Něco, co touží po magii a krvi.

Hlavními hrdiny jsou Karl a Čestislav, řečený Česťa.
Karl je vodník, který byl za WW2 nejdříve vojákem námořnictva, později zběhem a ještě později členem magické jednotky (trestný prapor), která nesla jméno Krabben a fungovala na území Brdské pahorkatiny, především v "prostoru" (VÚ Brdy, od r. 2016 CHKO Brdy).
Čestislav je kouzelník, který mu kdysi za války zachránil život.
Společně čelí starému nepříteli, který je Karlovým bývalým velitelem. Tento člověk se jmenuje Herman a je černým mágem, který zabíjí magické bytosti i kouzelníky a krade jim jejich sílu. Věří, že musí získat Karlovu sílu, aby dosáhl kýženého výsledku. Jako každý maniak totiž chce světový mír... Tedy ovládnout svět.

Příběh rokem 2016 nekončí. Pokračuje i dál. Jak se Karl a Česťa vyrovnávají s následky dobrodružství v Brdech?

V roce 2017 se v rámci DMD příběhu naše dvojice rozešla. Jestli natrvalo je zatím ve hvězdách.

V roce 2018 se vrátíme v čase a podíváme se, co naši hrdinové páchali v 90. letech.

Fandom je volně přístupný pro každého zájemce. Nemusí ani znát Karla a Česťu, jen mít rád Brdy a jejich (téměř) nekonečné hvozdy.

Za název fandomu patří dík Aries a Profesorovi, které byly velmi nápomocné při vymýšlení jména.

Obrázek uživatele Bilkis

Křivdy 2018 a něco málo navíc

Drabble: 

Příběh Česti, Karla a Veroniky. Příběh o lásce změněné v něco úplně jiného, bolesti, smrti, osudových rozhodnutích a magii. Číst (snad) můžete zde: Křivdy 2018

Byla bych moc ráda, kdybyste se ozvali, pokud odkaz nebude fungovat, jelikož vše dělám na mobilu, není to zrovna snadné. ;)

Obrázek uživatele Bilkis

Rozhřešení

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Vzdychuprázdno: http://sosaci.net/node/32619

Pro mé věrné komentující... Díky moc!

Drabble: 

"Já nesouhlasím." Řekne Veronika.
"Máš k tomu co říct, smrtelníku?" Zeptá se démon a Viktor může mluvit.
"To nemůžeš, Veroniko, Proboha! Co ti zbude, když odejdu? Já jsem..." Démon ho znovu umlčí.
"Co, Viktore? Zákon?! Jsi vrah!" Vyprskne Veronika a Viktor vidí, jak se její pohled zatvrzuje.
"Dobře tedy, my půjdeme." Kývne démon a vykročí.
"Počkej," zvolá Veronika. Démon se otočí, v očích otázku.
"Jeho duši už máš. Jeho tělo nepotřebuješ. Nehraješ fér, víme to oba. Tak nehraj. Duši si vezmi, tělo tu nech?" Je to návrh, k ničemu se nezaváže.
Smích a blesk.
Čertova kazatelna.
Čtyři lidé.
Tři duše.

Závěrečná poznámka: 

Tak snad jsem to dokončila se ctí...
Díky sosačkám, zadavatelkám, hodnotícím, psavcům, komentátorům, čtenářům, podporovatelům a hlavně mému manželovi, že to se mnou tenhle měsíc vydržel. :) Jako vždy to byla báječná jízda!

Obrázek uživatele Bilkis

Vzdychuprázdno

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Býti katem?: http://sosaci.net/node/32502

Drabble: 

Viktor už už cítí magická pouta, která ho připravují o magii. Ovíjí se mu od kotníků ke kolenům, stehnům, pevně sevřou rozkrok, pokračují na břicho, záda, šplhají ke krku, hlavě. Je jimi protkaný, potetovaný, vkreslují se mu do téla i duše.
Ví, že Veronika souhlasit nebude. Ví to, a přesto se odvažuje doufat, že v ní bude dostatek soucitu a síla k odpuštění. Dluží mu to. Miluje ji přece.
Veronika se nadechne, její pohled je plný bolesti, utrpení, zornice zčernalé něčím temnějším než tuš. Bolestí, bezmocí, bojem. Magie kolem nich se chvěje očekáváním.
Děmon vyčkává. Ten jediný má času dost...

Závěrečná poznámka: 

Snad je tam téma... :) Jsem po bratrancově svatbě a mám toho plný kecky.

Obrázek uživatele Bilkis

My jsme kluci ze Lhoty

Úvodní poznámka: 

A co když měli ve Lhotě kluci hymnu? Úplně to nesedí, ale snaha byla!

Drabble: 

My jsme kluci ze Lhoty,
cink, břink, ratata.
Vytáhnem si kalhoty,
vytáhnem si kaťata.

Ať ti hloupí Příbramáci,
co se rádi povyšují,
vědí, že jsou pro legraci,
když si na nás dovolují.

Kde nepřítel hnízdí?
Ve škarpách se schovává!
Až ho spatříš, hvízdni,
rána bude bolavá.

Cink, břink, ratata,
vytáhnem si kalhoty,
vytáhnem si kaťata,
my jsme kluci ze Lhoty.

My se levně nedáme,
bojujeme jako lvi,
pořádně je zlískáme,
půjdou domů bolaví.

Zbrklý ústup nepřítele,
Příbramáků útěk,
drží nás pospolu - cele,
a je čeká výsměch.

My jsme kluci ze Lhoty,
cink, břink, ratata.
Vytáhnem si kalhoty,
vytáhnem si kaťata.

Obrázek uživatele Bilkis

Býti katem?

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Obrat: http://sosaci.net/node/32365

První drabble psané na PC. Asi tak po dvou ročnících? Zlatej mobil!
A skvělé téma, báječně se mi hodí.

Drabble: 

Vteřiny odtikávají, ale Veronika má pocit, jako by se čas zastavil. Viktor jí visí na rtech, oči má plné strachu, bezmoci a prosby. Ne viny. Viny nikdy.
Česťa jí stiskne ruku. Stočí k němu pohled. Utrápený. A v něm jedinou otázku.
"Budeš v pořádku, Veroniko. Možná ne hned, ale budeš. Ať už budoucnost přinese cokoliv."
Karl se k ní nakloní. Nejdříve mu nerozumí, pak ale jeho tichá naléhavá slova začnou dávat smysl.
"Démoni nikdy nehrají fér. Chce jeho duši, vždycky ji chtěl, vždy ji bude chtít. Vezme si ji, ať odpovíš jakkoliv. Ale když řekneš ano, zatratíš i tu svoji."

Závěrečná poznámka: 

Téma se krčí v poslední větě druhého odstavce.

Obrázek uživatele Bilkis

Obrat

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Ani hnout: http://sosaci.net/node/32261

Drabble: 

Vyvolávat démony bez připojení k pentagramu je extrémně nebezpečné. Proto zvolili jinou cestu. V bezpečí nejmenšího ochranného kruhu spoléhají na štěstí.
Démon se zjeví v oblaku černočerné tmy přímo za hranicí.
"Dohoda zněla jinak, smrtelníku." Zachrčí nelidský hlas. Viktor se prudce otočí od knihy, kterou vylovil z batohu. Jak si mohl nevšimnout? Jak sem démon mohl? Očima najde Česťu, ten se na něj nevesele usměje.
"Položils kruh přes magickou anomálii, cos čekal?"
Viktor chce odpovědět, ale démon ho umlčí mávnutím ruky. Čertova kazatelna se otřese, démonská magie ji destabilizuje.
"Na ně nemůžu. Chtěls ji. Pokud bude souhlasit, jsi volný. Zatím."

Závěrečná poznámka: 

Uf. Připojení je tam tak nějak chybějící dvojnásob. Ale to je detail.
Tak schválně, nevi, trefila ses?

Obrázek uživatele Bilkis

Ani hnout

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Na vrcholku: http://sosaci.net/node/32237

Drabble: 

Viktor se před ně postaví. Zježí se vlasy, naskočí husí kůže. Nebezpečí zepředu, zezadu.
"Sednout!" Veronice se nohy skoro podlomí. Karl s Česťou si sednou každý z jedné strany, chytí ji za ruce.
"Ani se nehněte. Když se o nic nepokusíte, přízrak vám neublíží. Když se pokusíte... Řekněme, že rád kouše." Řekne zvesela. Pak se otočí, vyjde z vnitřního kruhu. Česťa se pousměje.
Trojitý ochranný kruh je dobrý, nepustí nic dovnitř, ani ven. Ale i do něj můžou démoni vstoupit, pokud jsou první dvě úrovně slabé. Stačí je pozvat.
Česťa začne do přízraku pumpovat magii. Karl a Veronika se připojí.

Závěrečná poznámka: 

Ještě štěstí, že jsem si tam přidala druhou příšeru! :D
A vím, nejspíš to teď nedává vůbec smysl...

Obrázek uživatele Bilkis

Na vrcholku

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Prohra: http://sosaci.net/node/32099

Drabble: 

Přízrak je nese do středu trojitého kruhu. Jeho křídla pleskavě proráží vzduch, všichni tři se chvějí. Položí je na zem. Ustoupí. Čeká.
Viktor jde za nimi, pomalu. Než přejde hranici kruhu, mírně se zašklebí. Jistotou vítězství.
Česťa sotva stihne vtáhnout zpátky svou magii, kterou kruh analyzoval. Dá znamení Karlovi, Karl kývne. Po letech přátelství spolu nemusí mluvit, aby pochopili gesta toho druhého. Veronice věnují povzbudivé úsměvy. Půjde to.
Česťa chvíli přemýšlí, jestli je Viktor tak hloupý, nebo jestli je tam nějaká klička.
Protože zadní část kruhu je pevně ukotvená k zemi, ale v místě, kde kříží prastarou siločáru, se drolí.

Závěrečná poznámka: 

Plešivec je zvláštní místo, dříve tam bývalo keltské hradiště. A v jednom místě je ta siločára opravdu hodně silná. Překřižila jsem ji jednou a víckrát to neudělám...

Obrázek uživatele Bilkis

Prohra

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Hluboko v lesích: http://sosaci.net/node/32002

Drabble: 

Přízrak je popadne, všechny najednou je pevně obtočí svými dlouhatánskými končetinami. Každý z nich se mu snaží bránit, každý trochu jinak. Příšera na ně vycení ostré tesáky, zavrčí a zmáčkne je tak, že ztratí motivaci se bránit. Únava z posledních dní si také vybírá svou daň.
Vznese se s nimi do vzduchu, nad vrcholky stromů, nad kamenná moře a letí s nimi nahoru, téměř na vrchol.
Na kraji skalního převisu, zvaného Čertova kazatelna, stojí Viktor. Nedívá se jejich směrem, jeho pohled míří na západ, směrem do Brd.
"Vítejte." Otočí se k nim. V očích má šílenství a ve tváři smrt.

Závěrečná poznámka: 

Daň je tam prosím dvakrát. Ještě je v poslední větě, ale to by nemuselo být tak úplně jasné.

Obrázek uživatele Bilkis

Hluboko v lesích

Úvodní poznámka: 

Navazuje na V Rejkovicích: http://sosaci.net/node/31873

Drabble: 

Česťa strčí ruku mezi kamení, Karl se snaží upnout své síly k vodě v Litavce, ale je daleko, mimo dosah. Veronika se zhluboka nadechne lesního vzduchu.
"Shora!" Křikne na své společníky, protože se vzduch na jejím jazyku třepotavě chvěje nepřirozenou magií.
Česťa začne zaříkávat, slova se linou z jeho úst jako hudba. Karl se k němu za okamžik přidá, druhý hlas zesílí kouzlo, Veronika neváhá - kouzlo ochranného kruhu, které má chránit před zlem, zná každé kouzelnické dítě - přidá se ke zpěvu zaklínadla. Trojhlasně malují magický kruh. Něco ale chybí, nebo začali příliš pozdě. Temnotemný přízrak se snese přímo mezi ně.

Závěrečná poznámka: 

Inspirací pro příšeru je Mothman, neboli motýlí muž.

Obrázek uživatele Bilkis

V Rejkovicích

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní!

Odehrává se souběžně s Trpělivost přináší růže?: http://sosaci.net/node/31822

Drabble: 

V Rejkovicích je na lesních cestách klid a ticho. Cesta je náročná, převýšení velké a ještě ji stěžuje pečlivý výběr míst, kam stoupnout, aby se vyhnuli magické síti všude kolem.
Že je někdo sleduje si všimli už v Příbrami. Česťa to cítil v okamžiku, kdy provedli potřebné kouzlo. Země o tom šeptala tichounce, ale vytrvale.
Jediný způsob, jak se sledování vyhnout, který je napadl, byl vlak. Technika snad částečně vyrušila magii. Jistě to nevěděli.
Teď už musí pěšky, cesta je strmá, Plešivec se nevzdává snadno.
Česťa je najednou zarazí. Strnou. Nedýchají.
V Rejkovicích je na lesních cestách až příliš ticho.

Závěrečná poznámka: 

Posunuli jsme se z Příbrami, juchů.

Obrázek uživatele Bilkis

Trpělivost přináší růže?

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zpráva: http://sosaci.net/node/31604

Drabble: 

Viktor čeká. Sedí na průsečíku silových zón, jeho magie i magie místa kolem něj je našponovaná, proplétá se v neviditelných provazcích, pátrá. Bez výsledku.
I když si myslel, že je dokonale připravený, ztratil je někde v hlubokých lesích Brd. Ale jak? Jak mu mohli uniknout? Jak mohli proklouznout jeho pečlivě připravenou sítí?
Ztratí trpělivost, vydá se ke svým věcem v provizorním tábořišti na kraji trojitého ochranného kruhu. Z batohu vytáhne desky, z desek obraz. Zachvěje se, při pohledu na vlastní dílo se zachvěje. Děsem. Ale pokračuje. Tužkou na roh obrázku přimaluje démonické znamení, které mu svěřil jeho služebník.
"Přiveď je!"

Závěrečná poznámka: 

Upřímně? Netuším, jestli letos stihnu příběh uzavřít, když mě napadlo teď přidat další příšeru... Ale snad jo

Obrázek uživatele Bilkis

Zpráva

Úvodní poznámka: 

Odehrává se prakticky souběžně s Neschováš se: http://sosaci.net/node/31534

Drabble: 

Kdesi ve městě povolí starodávné ochrany. Magické nitky spletené do nejjemnější sítě, kterou nikdo nedokáže odhalit ani přetrhnout, se mírně zachvějí. Vlákénka magie zvoní jako zvoneček, vibrují energií, posílají zprávu. A ve středu sítě, jako pavouk, čeká muž.
Konečně. Právě teď se situace mění. Hledají ho. Už nejsou jako jezevci zalezlí v noře. Vystrčili hlavy a Veroniku vzali s sebou.
Teď už stačí, jen aby se nechal najít. Jak sladké to bude, až ho konečně najdou. Ve své nadutosti udělali osudovou chybu. Již brzy se setkají. Jsou tři, ale na konci bude žít jen jeden. Veronika. Přivedou mu ji. Hlupáci.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že téma je jasné. Ale snad jo.

Obrázek uživatele Bilkis

Neschováš se

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Osudové rozhodnutí: http://sosaci.net/node/31458

Drabble: 

První chvíle na čerstvém vzduchu jsou pro Veroniku osvobozující. Klaustrofobie, kterou si dole ani neuvědomovala, se jí zvedne z ramen. Jdou za město, na Ferdinandku, z té je vidět celá Příbram i část Brd.

Cestou jim řekne všechno, co o něm ví. Kdo jsou jeho rodiče (Kateřina a Václav), kdy a kde se narodil (30.3.1978, tady), jakou magii studoval (všechno a vlastně nic pořádně), jaké má zájmy (malování), kde naposledy bydlel (Zdaboř), jak vypadá. A jak se jmenuje. Zná ho. Moc dobře.
Na Ferdinandku dojdou v pozdním odpoledni. Je čas ho najít a začít tak jeho nevyhnutelný pád.

Závěrečná poznámka: 

Skopec se krčí v datu narození, kopec zase v místě, odkud začnou pracovat na tom, aby ho "shodili". Takže obchvat, znáte to. ;)

Motýlí vrch Ferdinandka: https://d34-a.sdn.szn.cz/d_34/c_B_C/FPayx9.jpeg?fl=cro,0,203,2000,1127|res,400,225,3 (koukám na ni z okna v práci)

Obrázek uživatele Bilkis

Nekrolog

Úvodní poznámka: 

Zapadá do příběhu tak nějak na konec. Asi.

Drabble: 

Milan Tichý prožil svůj život tak, jak se jmenoval. Tiše.
Kdybyste se ho někdy zeptali, kdo za války rozdával hladovým spolužákům chleba namazaný tenkou vrstvičkou sádla, pokrčil by rameny.
Kdybyste se ho zeptali, kdo v 50. letech po nocích stříhal na Vojně ploty, mávnul by rukou a zavrtěl hlavou.
Kdybyste se snažili ocenit, jak obětavě se staral o vnučku, pousmál by se.
Takový Milan Tichý byl. Kouzelník, čestný muž, otec, manžel, dědeček... Nikdy nechtěl od života víc, než být dobrým člověkem a vidět svoje milé šťastné.
Byl dobrý člověk.
A ačkoliv zemřel strašnou smrtí, zemřel čelem k nepříteli jako hrdina.

Závěrečná poznámka: 

Promiň za to příjmení, drahá, ale hodilo se mi!

Obrázek uživatele Bilkis

Osudové rozhodnutí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Kam dál, příteli?: http://sosaci.net/node/31329

Drabble: 

Matka ji nechtěla. Zvlášť když si šachta tátu vzala ještě než se narodila. Ujali se jí babička s dědou. Vychovávali ji, dali jí všechno. Když pak babička zemřela, děda pro ni byl vším. Moc přátel neměl, ale Karlovi s Česťou by svěřil svůj život bez váhání.
Když se vrátili ze své mise, oddechla si. Když jí řekli, co plánují dál, zalekla se. Nevinili ji. Veděli, že z nich tří má největší důvod se bát.
Strach je zajímavá věc. Některé lidi ochromí. Děda vždycky říkával, že poddání se strachu člověku nakonec zlomí vaz. A proto kývla. Kvůli sobě i kvůli němu.

Závěrečná poznámka: 

Nu, snad je tam téma zřejmé.

Obrázek uživatele Bilkis

Kam dál, příteli?

Úvodní poznámka: 

Navazuje na U Horymíra a Recept na bezpečí: http://sosaci.net/node/31118 a http://sosaci.net/node/31236

Drabble: 

Krabička s popelem skončila prozatím zapečetěná v kapse. Je třeba rozhodnout, co dál.
"Měli bychom ho najít. Najít a zamezit mu, aby se dál pokoušel o to, oč se pokouší." Řekl Karl, když zakryl ohniště žulovým kamenem přivaleným z kraje rybníka.
"Potřebujeme třetího. Vím o kouzle, kterým ho můžeme lokalizovat. Ale musíme být tři." Odvětil Česťa a vytáhl z kapsy dýmku.
"Tři? Běžně bychom řekli Milanovi."
"Co Zbyšek?"
"Toho nenajdeme, znáš ho. Václav?"
"Leží v nemocnici se zápalem plic."
Chvíli mlčeli. Česťa nacpal dýmku a zapálil ji. Karl ho tiše pozoroval. Oba věděli, kdo zbývá. Oba se to zdráhali navrhnout.

Závěrečná poznámka: 

Terno se dříve používalo jako označení pro tři lidi navržené na nějakou pozici, pokud to správně chápu. Tady je to pozice třetího pro kouzlo, navržení jsou dva (a zamítnutí), takže je snad jasné, kdo je ten třetí a proč. A když to neprojde? Tak se nic neděje.

Obrázek uživatele Bilkis

Recept na bezpečí

Úvodní poznámka: 

"Navazuje" na U Horymíra: http://sosaci.net/node/31118

Drabble: 

Bys nechtěného, zlého, či nepřirozeného se nadobro zbavil, očisti jej ohněm a kouřem bylinným. Popel pak pečlivě shrab, a zem, na níž zlo shořelo, svěcenou vodou pokrop a těžkým kamenem žulovým zakryj. Zbytek popela do nádoby vlož, býlím ho zasyp, by zbytky zla vyléčilo. Pelyněk klásti jako prvý se musí, by hořkost do sebe vzal, pak šalvěj, by léčivá síla popel očistila, meduňka pak zjitření uklidní. A nakonec prach z chmýří bodláku mariina, by Boží síla tvé konání požehnala. Nádobu pevně uzavři, voskem z vypálené svíce kostelní zapečeť a v nejhlubší místo ji ukryj, by ji nikdy nikdo najíti nemohl.

Závěrečná poznámka: 

Teda, ale že mi dalo po tom tučňákovi práci něco kloudného vymyslet.
Bodláčí je ostropestřec mariánský - váže se k němu zajímavá legenda.

Obrázek uživatele Bilkis

U Horymíra

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Osamocená:

Drabble: 

Karl s Česťou vystoupí na břeh a vyberou místo pod hradbami Horymíra, kde je ochranná magie města nejsilnější.
"Vyvolávat démony je jako nakládat třeba tučňáky. Jakkoliv dobře to uděláš, je v tom něco zvráceného. A vždycky je v tom nějaký háček." Opatrně vytáhne olověnou krabičku. Olovo, jeden z nejdominantnějších prvků zdejšího zrudnění, odstíní skoro všechno.
"Dal mu možnost to stvořit a připoutat k téhle zemi přes papír a barvu. Bohudík."
Vytvoří hranici, zapálí ji, do ohně nasypou byliny a obětiny. Česťa otevře krabičku, pak, dřív než se stačí příšera zformovat, ji otočí dnem vzhůru a vysype do plamenů dílek puzzle.

Závěrečná poznámka: 

Podívejte, uznávám, že to není úplně echt, ale jinak bych tam toho tučňáka prostě nedostala.

Obrázek uživatele Bilkis

Osamocená

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Pod temnou peřinou: http://sosaci.net/node/30739

Drabble: 

Ráno přivítalo obyvatele podvodního domku slunečními paprsky zlámanými vodou. Veronika se s Karlem a Česťou posadila k čaji a vyložila jim svůj příběh. O krásném kamarádství, o první puse, o posedlosti, ve kterou se přátelství a první láska změnili. O strachu večer usnout, o nemožnosti mu uniknout, o sledování, napadání, jizvách na těle i na duši. Koktala, šeptala, plakala a zalykala se.
Oběma mužům čela halily chmury, když jí pak vyložili svůj plán. Plán, který zahrnoval jejich odchod - nebezpečný, bláhový plán.
Mlčky pak sledovala, jak si sbalili nejnutnější věci a odešli.
Zůstala sama. Na dně rybníka a na dně sil.

Závěrečná poznámka: 

Je načase ty dva zase vytáhnout někam nad hladinu. :)

Obrázek uživatele Bilkis

Podej mi prst...

Úvodní poznámka: 

Odehrává se před drabble Úprk:

Drabble: 

Všichni ho podceňovali. Když mluvil o svých plánech, převraceli oči k nebi, poplácali ho po zádech a mysleli si, že je blázen. Ale on jim ukáže. Hlavně jí.
Stačil dostatek vědomostí, potajmu posbíraných v nejhlubších zákoutích knihoven, dostatečně pevná a jistá ruka - vytrénovaná malováním stovek obrazů, které ho nikdy neuspokojily - jistý hlas, který by odříkal vzývací formule bez zakoktání nebo zaváhání a úkol bez slabých míst. Skutečně ho podcenili. Měl všechno.
Dva pentagramy, pro něj a pro jeho služebníka, evokace, kterou by odříkal kdykoliv bez přemýšlení a bylo to.
"Čeho si ode mě žádáš, pane?" Řekl démon a uklonil se.

Závěrečná poznámka: 

Myslím, že démoni tak úplně z pekla nepocházejí, ale je to blízko?

Obrázek uživatele Bilkis

Pod temnou peřinou

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Návrat do hlubin: http://sosaci.net/node/30359

Drabble: 

šplouchání vlnek vody
"Myslím, že část té síly byla démonická."
skřípění židle po podlaze, cinkání porcelánu
"Vypadalo to trochu jako medvěd, trochu jako démon, trochu jako zombie."
šustění stránek knihy
"A síla?"
povzdechnutí
"Neskutečná. Kdyby nebylo vody, nejspíš by mě to dostalo. Je to rychlé, je to smrtící."
tlumené zvuky vodních živočichů
"Veronika spí?"
kroky
"Spí."
"Milan neměl šanci, je to jako by ho trhalo na kusy několik kouzel najednou."
"Černočerná tma."
"Přesně."
klepnutí hrnku o stůl
"Budeme muset ven. Zabít to, nebo alespoň oslabit."
"To nebudeme muset. Stačí přetrhnout spojení, které to má s tímhle světem."
"Vymítání?"
"Nebude potřeba..."

Závěrečná poznámka: 

Mno, nevím, je tam téma?

Hm, Česťa něco ví... :) Chytrej dědula.

Obrázek uživatele Bilkis

Jak jsem tě potkával

Úvodní poznámka: 

Kdysi dávno v 80. letech, ještě před celým příběhem.

Drabble: 

První školní den. Máma pláče kdesi za mnou, soudružka učitelka před tabulí něco vykládá, ale já neslyším ani jednu. Protože vedle mě sedí holčička s rezavými copy a sprškou pih na nose a naše ruce se potkávají v obrovském kornoutu se sladkostmi, který přivezl táta. Její dotek pálí, jiskří, laškovně lechtá. Magie. Konečně!
První školní den. Jiná škola, jiní lidé, jiný svět. I Veronika je jiná. Stále má rezavé vlasy a spršku pih na nose, ale naše ruce už se nedotýkají, neusmívá se na mě, nedívá se mi do očí.
První školní den. Vysoká. Dělá, že jsme se nikdy neznali.

Závěrečná poznámka: 

Náhled do záporákovy duše.
Na Veroničinu obhajobu - měla k tomu důvod.

Obrázek uživatele Bilkis

A on bude

Úvodní poznámka: 

Tak trochu navazuje na Návrat do hlubin: http://sosaci.net/node/30359 Ale ve skutečnosti navazuje celkově na celý dosud napsaný příběh.

Drabble: 

Cítil se vyčerpaný. Tak strašně vyčerpaný. A kvůli čemu? Pyrrhovo vítězství! Hořkokyselé na jazyku. Jeho výtvor fungoval. Zasáhl, kde měl. Někoho zabil. Ne někoho. Nejbližšího člověka, kterého měla. Ale přimotal se k tomu někdo další, někdo, kdo jeho výtvor odrazil a ukradl mu odměnu. Chrání ji magií, silnější, než jakou kdy viděl.
Ale každá magie se dá porazit. Nebo obejít. Zničí je, zabije, rozsápe a na jejich ostatcích postaví chrám, kde bude Veroniku uctívat. Nebude mít kam jít, o to se postaral. A až jí nezbude nikdo jiný, přijde k němu. Připlazí se. Poražená. A bude prosit, aby ji miloval.

Závěrečná poznámka: 

Tak já vám nevím, je tam téma?

Obrázek uživatele Bilkis

Návrat do hlubin

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Nájezd: http://sosaci.net/node/30235

Drabble: 

Popadnout dech, zakroutit hlavou nad přehnanou péčí, svalit se do křesla, roztřepané ruce uklidit z dohledu.
"Tak?"
"Prohlídnul jsem Milanovo dům, kromě útoku žádné stopy, a vrátil se k tělu. Našel jsem u něj jen kapesník a jeden kousek puzzle, nic víc. Pobral jsem to a vyrazil sem. A pak to začalo. Než jsem se dostal do rybníka, málem mě to zabilo."
"Snažilo se to projít ochranami. Hladinu jsem zapečetil."
"Vím. Obávám se ale, že to neodejde."
"Ale co to vlastně je?"
"Nemám ponětí. Je to jako zhmotněná noční můra. Toho hajzla, co to vyvolal, bych rád dostal do rukou."

Závěrečná poznámka: 

Vidíte tam téma, že jo? Že jo? :D

Ty názvy mě zabíjí...

Obrázek uživatele Bilkis

Nájezd

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Maličkost: http://sosaci.net/node/30132

Drabble: 

Karl cítí, když Česťa vstoupí do vody. Jeho přítomnost zavoní zemí a květinami. Spokojeně si povzdechne, je rád že jsou konečně všichni v bezpe...
Domem otřese rána jako z děla. Karl vyskočí na nohy, poslouchá vodu, oči protočí do hlavy, to aby viděl. A vidí. Hladina rybníka poskakuje, vlní se, rezonuje. Něco na ni útočí, doráží, nebo spíš na Česťu, který se snaží doplavat k domku.
Karl sáhne do záňadří, do váčku na krku. Vytáhne prastaré runové kameny, vtlačí je do míst na stěnách, kam právoplatně patří a kde nikdy nebyly potřeba. Bušení ustane. Dveře se otevřou, Česťa vpadne dovnitř.

Závěrečná poznámka: 

Tak snad.

Obrázek uživatele Bilkis

Maličkost

Úvodní poznámka: 

Navazuje na V objetí: http://sosaci.net/node/29867

Drabble: 

Veronika se uplakala ke spánku. Podložili jí hlavu polštářem a rychle se poradili.
Karl zůstal doma, hlídat, Česťa vyrazil zpátky k Veronice domů. Hledat.
Prohlédl dům, procítil magii, četl emoce a ozvěny ze stěn. Byl to smutný obraz. Útok byl rozhodně magický, ale něco s tou magií nebylo v pořádku. Jako by ji něco přerušilo. Přetržení kouzla zřejmě způsobilo, že Veronika omdlela. Milan ale ne.
Zhluboka se nadechl, přivolal si k sobě každičkou píď magie, kterou mu rozbité ochrany mohly dát, a začal čarovat. Před jeho očima se všechno vracelo do původního stavu. Nic nechybělo. Kromě jednoho kousku puzzle. Proč?

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že téma je dostatečně zakomponováno. :)

Obrázek uživatele Bilkis

V objetí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Když nemáš kde hlavu složit: http://sosaci.net/node/29737

Drabble: 

Dům pod hladinou rybníka byl zvláštní. Na policích místo knih porcelánové hrnečky s pokličkami, světlo z koutů nevyhánělo stíny, naopak je prohlubovalo zelení. Karl s Česťou se bavili na druhém konci místnosti. Až po tom, co ji jako dvě kvočny zabalili do dek a uvařili jí bylinkový čaj.
"Co se stalo s dědou?" Zeptala se přiškrceným hlasem. Teď už jí to přece řeknou, ne? Musela to vědět!
"Verunko, prosím tě..."
"Řekněte mi, co je s dědou! Není mi pět!"
Posadili se k ní, každý z jedné strany. Nemuseli nic říkat. Věděla, už věděla.
Objali ji, stiskli. Ale utěšit ji nemohli.

Závěrečná poznámka: 

Teď jsem sama sebe rozesmutnila.

Obrázek uživatele Bilkis

Když nemáš kde hlavu složit

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Probuzení: http://sosaci.net/node/29692

Drabble: 

Veroničinu otázku úplně pominuli. Dali jí napít, přehodili přes ni bundu a beze slova začali pracovat s magií. Dívala se na ně přimhouřenýma očima. Věřila jim, ne že ne. Znala je odmalička. Ale kde je děda? Proč nic neříkají?
Česťa se na okamžik postavil do středu místnosti, točil se na patě, oči zavřené, ruce rozpažené. Pomalu je spustil a podíval se na ni.
"Není tu bezpečno. Ochrany jsou narušené. Půjdeš s námi?"
"Ale kam, strejdo?"
Podíval se na Karla, v očích otázku. Kývnutí.
"Do bezpečí, Verunko." Vzal ji za ruku, něco ji zastudilo. Na dlani se jí zablýskla stříbrná šupina.

Závěrečná poznámka: 

To bylo krácení, tomu byste nevěřili.

Stránky

-A A +A