Křivdy z hlubin brdských hvozdů (vlastní fandom)

Obrázek uživatele Bilkis

Zoufalství v zeleném přítmí

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Drabble: 

Kráčí pod hladinou, víří bahno, rozráží vodu, vysává z ní vzduchu.
Jsou tři. Tři, kteří se mu staví do cesty. Dva muži a žena. Ona svolává bublinky vzduchu pod hladinou, jeden z mužů ovládá přímo vodu, zatímco druhý boří ruce do bahna.
Nemají šanci, že? On vládne větší magií. Neporazitelný, nepřemožitelný. Smete je z povrchu zemského, a pak najde toho, kdo mu ublížil jako první. Cítí ho.

Karl, Česťa a Veronika si zoufají. Jejich živly je nechtějí poslouchat. Voda neproudí správným směrem, vzduchové bublinky se nechtějí spojit a země neodpovídá. Horečně se snaží zmatené živly ovládnout.
Vodu protne záblesk světla.

Závěrečná poznámka: 

Inu, chtěla jsem původně operovat jen s jednou matkou, ale berme to tak, že každý živel je pro kouzelníka, který ho ovládá, matka, nejen matička země. Což? :D

Následující:

Obrázek uživatele Eillen

Obhajoba

Úvodní poznámka: 

Předchozí část http://sosaci.net/node/38026

Drabble: 

„Byla zoufalá,“ začal Česťa s vysvětlováním. „Celé roky se s manželem snažila počít dítě, ale nedařilo se jim. Ani umělé oplodnění nebylo úspěšné. A to ho podstoupili pětkrát.“

„A to má být nějaká omluva?“ pokrčil Vypravěč rameny.

„Nedokázala už logicky přemýšlet. Zoufalá žena prostě udělala chybu. Vnitřně byla matka. Matka dítěte, které neměla,“ pokračoval Česťa.

„Hájíte ji, jako by jen zazmatkovala. Její čin byl úmyslný. Věděla, co dělá. Věděla jaká je cena. Přesto ji byla ochotna zaplatit!“ pronesl prudce Vypravěč. „Spoutala vás a věřte tomu, že by vás i zabila, kdybyste stál v její cestě. Jak ji můžete stále bránit?“

Závěrečná poznámka: 

Je mi jasné, že to neprojde, ale matku tam "mám" jen jednu. Ale zase podle Češti jen zmatkovala...

Vypravěč je tu pořád na přes držku, ale třeba do konce měsíce bude mít možnost se obhájit.

Obrázek uživatele Eillen

Přiznání

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/37888

Drabble: 

„Přivedl jsem vás sem, abyste se stal mým svědomím,“ prohlásil Vypravěč a na chvíli se zarazil. Jeho společník jej pobídl k dalším slovům svým mlčením.

„Minulost byla změněna. Motýlí efekt začíná působit. Za pár chvil nebude nikdo, kdo by si pamatoval. Jen ti, kteří stihli vstoupit do tajemného města. Vy a já. Spoutáni časem, který nenastal. Odsouzeni nezapomenout na životy těch, kteří neexistovali.“

„Jak jste mohl!“ pronesl zděšeně Čestislav.

„Hodlala zničit město. Neměl jsem jinou možnost.“
Nehájil se. Jen konstatoval holý fakt.

„Víte vůbec, proč to provedla?“ zeptal se Čestislav.

„Netuším. Ale vy mi to jistě řeknete,“ odpověděl popravdě Vypravěč.

Závěrečná poznámka: 

Je mi jasné, že na to, co Vypravěč provedl, se termín Butterfly effect nehodí úplně dokonale. Má jít o drobnou, až nepatrnou změnu. A přivedení nakaženého morem do rodiny, která by se jinak s onou nemocí nedostala do kontaktu, zrovna nespadá mezi "drobnosti".

Ale nejsem Doctor a tak mám problém vysvětlit ty timey wimey stuff (a ještě navíc ve sto slovech).

Obrázek uživatele Bilkis

Pod útokem

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Trochu se posuneme v ději, tedy, konečně se snad dočkáme nějaké akce.

Drabble: 

Kouzlo zaznělo ve chvíli, kdy se rozvlnila hladina rybníka.
"Je tady," řekl Karl a zachvěl se.
"A má to u sebe," poukázal Česťa na mapu, kterou s kouzlem propojili. Česťa sáhnul do skříňky u zrcadla a vytáhl rybí šupiny. Karl zatím kouzly uzamkl hladinu. Veronika ze sebe shodila bundu a vytáhla nůž. Kopecký s Moravcem je užasle pozorovali. Veronika byla jen na okraji, ale Karl s Česťou se proplétali ve složitém tanci příprav. Léta strávená bok po boku byla znát - dosáhli úrovně propojení, jaká se jen tak nevidí.
"Matěji, vy zůstanete uvnitř. Používáš oheň... Když neuspějeme, otevři hladinu a utečte."

Závěrečná poznámka: 

Následující:

Téma je schované v předposledním odstavci. Snad. :D

Obrázek uživatele Bilkis

Poražme smrt, tu zubatou dámu

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Drabble: 

Lokalizačnímu kouzlu zabere nějakou dobu, než začne účinkovat, sesedli se tedy s čajem u stolu a povídali si. Matěj se ošíval, ve vodnické domácnosti mu nebylo příjemně. Ani netušil, že ještě žijí vodníci. Ale nakonec nevydržel a zeptal se: "Proč to udělal?"
Všichni čtyři se na něj podívali. Veronika se smutně usmála, Mory se zamračil, Česťa si povzdechl, ale Karl, ten odpověděl: "Lidé vždycky snili o tom, že porazí smrt. A on není jiný. Snílci, blázni, vědci, každý druh člověka to někdy zkusil. Vodníci také, někteří žijí i stovky let. Ale všechno musí někdy zemřít. Smrt se totiž porazit nedá."

Závěrečná poznámka: 

Tohle téma je pro mě prostě výplňové, bohužel. Snad stihnu napsat konec příběhu. :D

Následující:

Obrázek uživatele Eillen

Smrt snílka

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/37707

Drabble: 

Česťa pozoroval svého společníka, jak se hraje s půllitrem.
Nepoznával ho. Ten tam byl onen snílek, se kterým se setkal na Žďárských vyhlídkách. Vzhledem byl stále stejným mladým mužem. V očích se mu ale zrcadlil staletý žal.

„Nemůžeme zde zůstat,“ pronesl Vypravěč po chvíli tichým hlasem. „Ne, pokud si máte vše pamatovat. A já potřebuji, abyste nezapomněl.“

Česťa mlčel. Začínal chápat, že Vypravěč provedl něco děsivého.

„Kam musíme odejít?“ zeptal se nakonec. Vypravěč se smutně pousmál a mávl rukou. Ocitli se ve středověku. Stále seděli u dubového stolu, jen skleněné půllitry nahradila keramika.

„Vítejte v tajemném městě,“ povzdychl si Vypravěč.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji Bilkis za pomoc. Bez ní bych tápala, jak mám z Česti udělat snílka. Vůbec mě nenapadlo, že by za snílka mohl považovat právě Vypravěče.

Obrázek uživatele Bilkis

Lokalizační kouzlo

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Byl to teda porod. A Karl by to samozřejmě zvládnul lépe než já a bez chyb. Holt nejsem žádný umělec a už vůbec ne stoletý vodník. ;)

Drabble: 

Lepší rozlišení obrázku ZDE

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Následující:

Snad se to dá počítat jako komiks. :D

Obrázek uživatele Eillen

Nad sklenkou piva (1741/2019)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/37697

Drabble: 

Vypravěč stál se zavřenýma očima na náměstí. Snažil se neužívat si pocit vítězství.
Vítězství, kterého se dá dosáhnout jednou za věčnost.

Je na čase čelit následkům, pomyslel si, otevřel oči a pokusil se otevřít bránu do roku 2019. Jak předpokládal, vše šlo lehce, tak jako dřív.

Vstoupil do brány a ocitl se před hospodou U Stočesů. Rozhlédl se a spatřil Čestislava sedícího v zadní části zahrádky. Pomalu k němu došel, posadil se a objednal si pivo.

„Cítím, že magie opět proudí svými stezkami,“ pronesl vážně Čestislav. „Vyřešilo se to až moc lehce. Bojím se zeptat, ale musím. Co jste provedl?“

Závěrečná poznámka: 

Vzhledem k tomu, že se sama stovky nedožiju, je pro mě sto let představa věčnosti.
Snad to u holek projde :-)
A jestli ne, tak se sešli U Stočesů - tam ta stovka taky je a Česťa se tam s Vypravěčem sešel zatím pouze jednou :-)

Obrázek uživatele Bilkis

Plán A

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Drabble: 

"Kdybychom měli něco, cokoliv, co mu patřilo, mohli bychom se pokusit o speciální lokalizační kouzlo." vysvětlil Karl, když konečně prolomil mlčení po jeho předchozím prohlášení.
"Mám pár jeho vlasů, upadly z něj." řekl tiše Matěj a vytáhl z kapsy plastový sáček na důkazy.
"Výborně, Kopecký!" pochválila ho Veronika. Nadšení z ní přímo teklo proudem.
"Jen nepodléhejte nadšení. Bude to chvíli trvat - to kouzlo není žádná brnkačka - a taky nemusí vubec vyjít. Řekl bych, že se používá tak jednou za sto let. Možná ani to ne."
"Co budeš potřebovat, Karle?"
"Klid, vodu, papír a barvy. A taky vaši pomoc při zaklínání."

Závěrečná poznámka: 

Následující:

Obrázek uživatele Eillen

Nečekaná záchrana (2019)

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 20 - Osamocen v davu

Předchozí část: http://sosaci.net/node/37477

Drabble: 

Česťa cítil, jak se magický tok, který doposud kroužil kolem vilky, začíná přibližovat.

„Ne. Teď se nesmí protrhnout hráze magie,“ vydechla zoufale žena a pokoušela se vyčarovat kolem domu štít.

„Jak se mu to povedlo? Vždyť tu vůbec není!“ ječela jak smyslů zbavená.

Česťa neodpovídal. Připravoval se na vlnu magického proudu, která se měla přes ně přehnat.

Křik ženy pomalu utichal. Vzduch se měnil. Česťa cítil, že už není uvnitř místnosti.

„Jste v pořádku?“ promluvil na něj kdosi. Otevřel oči. „Nechcete si přisednout?“ Česťa se rozhlédl a zjistil, že sedí v hospůdce u malého stolku.

„Děkuji, ale chci být sám.“

Závěrečná poznámka: 

Myšleno je to tak, že po tom zážitku je Česťa rád, že je sám a nemá náladu se s někým vybavovat. A tak, byť je v hospodě, kde je život, je rád, že sedí sám a nikdo na něj nemluví.

(a jestli mu to přijde divné nebo ne, to si musíte počkat, protože tentokrát bylo sto slov hrozně málo)

Obrázek uživatele Bilkis

Sám

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Drabble: 

Vždycky věděl, čeho chce dosáhnout. A co pro to bude muset obětovat. Neměl přátele, rodina se o něj nezajímala a on se nezajímal o ni. Kráčel sám, ať už byl mezi lidmi, nebo ne. Neměl stejné zájmy, jako jeho vrstevníci. Uchvacovaly ho hloubky magie, neznámé nebo zapomenuté obory kouzel, mýty a báje. Ale na každém mýtu, na každé báji je něco pravdivého. Hledal dlouho. Našel snad každý zdroj, který existoval. Roky se připravoval na ztrátu duše. Zaklel ji do jediného cenného kousku, který si ponechal. Neměl domov, hmotné statky, jen tuhle jednu věc, v níž dlela jeho duše. Kráčel sám.

Závěrečná poznámka: 

Trochu jsem chtěla náhled na záporáka, tak snad se mi podařil.

Následující:

Obrázek uživatele Bilkis

Daň magii

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Drabble: 

Sesedli se kolem stolu a vysvětlili situaci.
"Takže je to vážně Lich a ještě vám utekl." shrnul to Česťa. Přikývli všichni tři.
"Chápu, že jste se snažili, ale zabít ho teď bude problém."
"Myslel jsem, že ho zabít nelze." řekl překvapeně Kopecký.
"Všechno jde zabít. Jeho duše je zakletá v nějakém předmětu. Zničte předmět, tělo se rozpadne." vysvětlil Česťa.
"Nerozpadne se samo? Už se rozpadá, nebo ne?" zeptal se Mory.
"Ne. Magie ho drží pohromadě, ale zároveň ho trestá za vytržení duše z těla. Pro magii je to nejtěžší hřích. Ať už vezmete duši svoji nebo cizí." promluvil poprvé Karl.

Závěrečná poznámka: 

Následující:

Obrázek uživatele Eillen

Rozhořčený (2019)

Úvodní poznámka: 

předchozí část: http://sosaci.net/node/37350

Drabble: 

Česťa se stal nedobrovolným svědkem manželské hádky. Začalo to už příchodem muže domů.

„Co to je za chlapa a proč vypadá, že se nemůže pohnout?“ ptal se překvapeně. Odpověď se mu ani trochu nelíbila.

„Proč si to pro boha udělala?“ ptal se, ale bylo na něm vidět, že odpověď znát snad ani nechce. Česťa poslouchal ženinu obhajobu, ale už ji nedokázal litovat.

„Prosím. Řekni, že si děláš legraci,“ vydechl muž vyděšeně. „To nemůžeš myslet vážně?! Já tě vůbec neznám!“ křičel a rozhazoval rukama.

„Dělám to pro nás!“ bránila se žena.

„Je jen hřích na to pomyslet! Nikdy ti to neodpustím!“

Závěrečná poznámka: 

Konec dubna se blíží a já pomalu začínám panikařit, že nemám šanci to stihnout dopsat.

Obrázek uživatele Eillen

Nevítaný (1741)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/37238

Drabble: 

Vypravěč s mužem konečně dorazil na místo. Vstoupil do starého domu, který se na první pohled zdál neobývaný.

„Co tu chcete!“ ozvalo se najednou zpoza dveří vedoucích do obytných prostor. „A proč sem taháte toho pobudu. Chcete nás nakazit?“

„Chci jen, aby ukončil svůj život jako člověk. Ne jako kus masa hnijícího venku na ulici!“ odsekl mu Vypravěč. „Cožpak se tu nenajde křesťanská duše, která by pomohla bližnímu svému zmírnit utrpení?“

Muž stojící ve dveřích se ani nehnul. Vypravěč si všiml, že za ním vykukují další lidé. Nehlaste se všichni, pomyslel si ironicky.

Jeden z nich nakonec vyšel na chodbu.

Obrázek uživatele Bilkis

V zeleném přítmí

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Drabble: 

Sebrala kamínek ze silnice, dýchla na něj a hodila ho do vody. Hladina se mírně zavlnila, pak se zdola vyvalily bublinky vzduchu. Ukázala na místo pod hrází.
"Kdo chce jít první?" zeptala se s úšklebkem. Jen na ni zírali.
"Nehlaste se všichni dva." odfrkla a zamyslela se.
"Matěji, ty první, pane Moravec, vy za ním."
"Jakože do vody?"
"Přesně tak, do vody. Skočte a potopte se na dno. Nic se vám nestane, věřte mi."
Poslechli, skočili. Skočila za nimi. Domek pod hrází se zelenal ve zkalené vodě, dveře otevřené. Vstoupili dovnitř, všichni rázem suší.
"Vedeš hosty, Verunko? Copak se posralo?"

Závěrečná poznámka: 

Následující:

Obrázek uživatele Eillen

Ztracen v myšlenkách (2019)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část http://sosaci.net/node/37109

Drabble: 

Česťa se snažil nepropadat zoufalství. Ale s tělem svázaným pavoučím kouzlem to bylo těžké. Jediné, co mohl dělat, bylo bloudit svojí znavenou myslí. To však zákonitě vedlo k jedněm pomyslným dveřím.

Dveřím, které zamkl a klíče od nich se zbavil.
Dveřím, které zdobil ručně psaný nápis „Přísně tajné“.
Dveřím, za kterými chtěl pohřbít vzpomínku na vodníka, který mu lhal a zklamal jej.
Dveřím, které se pomalu začínaly otevírat.

Kdybys tu jen byl, Karle, pomyslel si. Určitě bys našel způsob, jak mě z té šlamastiky dostat.

„Konečně jste to pochopil,“ vysmála se mu žena. „Buďte hodný a možná to i přežijete.“

Obrázek uživatele Bilkis

Kde voda klokotá

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Drabble: 

"Přeneseme se portálem. O tom, kam vás vezmu, kdo tam žije a proč tam jdeme, neřeknete nikomu ani slovo. Berte to jako přísně tajné informace."
"Proč bychom vás měli brát tak vážně, co?" zeptal se Moravec.
"Protože vy chcete přežít a Matěj si chce udržet místo." odsekla.
Otevřela portál hned na místě, jakoby z ničeho. Moravec se na ni užasle podíval.
"Když chcete, aby vás nepřemohly ty nejhorší věci, měl byste být nejlepší. A já jsem díky těm lidem, za nimiž jdeme. Tak prosím." řekla a ukázala k portálu.
Prošli na druhou stranu a ocitli se na nábřeží u rybníka.

Závěrečná poznámka: 

Následující:

Jediné, co mě v tuhle chvíli utěšuje, je to, že už jsme za půlkou. Tolik ročníků si na mně asi vybralo daň.

Obrázek uživatele Bilkis

Ve třech

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Drabble: 

"Nejsem blázen, byl byste brzy po smrti. Ale vy, na rozdíl od vašich přátel, spadáte do naší jurisdikce. A taky byste nám na rozdíl od nich dokázal utéct. Nepustím vás z očí." vysvětlila.
V tu chvíli vrazil do místnosti Kopecký. Pod nosem krev, oblečení potrhané.
"Jsi v pohodě, Matěji?"
"Jen tlaková vlna. Kluci ze zásahovky jsou hned za mnou."
Veronika pokynula všem trampům kromě Moravce, aby vyšli za ní. Když byli v bezpečí pryč, vrátila se do místnosti.
"Jak mohl utéct?" ptal se zrovna Moravec.
"Zřejmě navázal mezi svými částmi magické spojení, pak začal kouzly otevírat bedny. Prostě únava materiálu."

Závěrečná poznámka: 

Nechci nic říkat, ale já mám vážně tu pitomou krysu třetího týdne!

Obrázek uživatele Eillen

Ať mě nevidí umírat (1741)

Úvodní poznámka: 

předchozí část http://sosaci.net/node/37001

Drabble: 

Vypravěč měl co dělat, aby starce udržel na nohou. Věděl, že mu nedokáže pomoc. Od smrti jej dělily už jen hodiny. Tělo pomalu přestávalo poslouchat svého majitele.

„No tak, vydržte. Ještě chvíli a budete v pohodlí,“ mluvil k muži uklidňujícím hlasem. Nezdálo se však, že by stařec něco slyšel.

„Kam ho vedete?“ ptala se neustále dívka, ale Vypravěč odmítal odpovědět. Měl před sebou cíl a musel se k němu dostat co nejdříve.

„Prosím. Ať mě nevidí umírat,“ pronesl znenadání stařec.

„Nebojte. Neuvidí,“ odpověděl Vypravěč.
V tu samou chvíli se za nimi ozvala dutá rána, jak bezvládné tělo dopadlo na zem.

Závěrečná poznámka: 

Pojato trošku morbidněji - materiálem je zde myšleno lidské tělo.
Ať už mi to projde nebo ne, na víc nemám sil.

Obrázek uživatele Bilkis

Pohotovost

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Já vážně netuším, jestli tohle projde.

Drabble: 

V kapse se jí rozpálil průkaz. Rychle a opravdu intenzivně, až sykla. Vylovila ho z kapsy a otevřela. Na prázdné vnitřní straně se objevil bíle psaný vzkaz.
"Máme pohotovost, zachovejte klid. Za chvíli si vás převezmou kolegové. Pan Moravec se připojí ke mně a kolegovi Kopeckému, až se ten dostaví." Otázky padaly ze všech směrů. Zvedla ruku.
"Matoša se dostal přes naše zábrany a ochranná kouzla. V současné chvíli je celý, dejme tomu, a volný. Musíte se schovat, a samotné vás nikam nepustím." vysvětlila všem.
"A já?" zeptal se Mory nabručeně.
"Vy jste naše Polárka."
"Chcete ze mě udělat návnadu?!"

Závěrečná poznámka: 

Polárka je nejjasnější hvězda souhvězdí Malého medvěda, tak snad.

Obrázek uživatele Eillen

Souhvězdí (2019)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část http://sosaci.net/node/36687

Drabble: 

Veškerá slova byla marná. Ač se Česťa snažil sebevíc, odmítala jej poslouchat.

Na jednu stranu ji dokázal chápat. Litoval čím vším si musela projít. Ale pořád nevyzkoušela vše. Pořád tu byla šance. Kdyby jen byla ochotná si nechat pomoc.

Nadechoval se k dalšímu marnému pokusu, ale zarazila jej.

"Už dost! Ještě jedno jediné slovo a buďte si jistý, že víckrát nespatříte hvězdnou oblohu!"

"Myslíte, že až zjistí, co jste provedla, že s vámi zůstane? Bude se vás bát. Ztratíte jo navždy!"

Šlehla po něm pohledem plným nenávisti. V očích se jí odráželo světlo zářivek. Nejjasnější z nich vévodila souhvězdí šílenství.

Závěrečná poznámka: 

Dnes to byl doslova porod. Vůbec nemám myšlenky na psaní... Snad se to zlomí.

Obrázek uživatele Bilkis

S větrem ve vlasech

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/36686

Trochu přituhne, ono je to téma vlastně boží.

Drabble: 

Zámky prasknou, vlna magie se prožene celou budovou, vysklí okna, lidi srazí k zemi. Bedny se překlopí, obsah se vysype. Napůl rozložené tělo se odprostí od svalů, jejichž úpony nevydržely. Kosti se poskládají, ústa se otevřou.
Pokusili se ho zabít, rozsekali ho, zavřeli, ale on se vysvobodil. Zbytky rukou se připojí k tělu, nohy následují. Protáhne se, kosti zakřupají. Vyrazí ke dveřím. Kouzelné pečetě jsou popraskané, žádná překážka. Vyjde z pitevny na chodbu, kterou se honí čerstvý letní vánek. Pročísne zbytky vlasů na jeho hlavě, pár jich odletí chodbou a přistane na podlaze. Nezajímá ho to.
Svobodný. Konečně. A nepřemožitelný.

Závěrečná poznámka: 

Následující:

Problém Lichů je ten, že čím jsou starší, tím jsou silnější. Aspoň tak to vidím já. Rozsekání ho jen zpomalilo.

Obrázek uživatele Eillen

Prosba o pomoc (1741)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/36601

Drabble: 

Vypravěč nerad vcházel do této doby. Bylo to jako vejít na dvůr samotné smrti. Roku 1741 se Rokycanami prohnala morová rána. Předchozím byly ušetřeny, ale tentokrát se jim neštěstí nevyhnulo.

Jemný jarní větřík ovíval Vypravěčovu tvář. Cítil, jak mu čechrá vlasy. Jindy by si něco takového užíval. Avšak teď stál v zamořeném vzduchu a hodlal tu strávit co nejkratší dobu.

„Pomozte mi někdo!“ vyrušil ho zoufalý hlas ze zamyšlení.

Vypravěč se otočil za hlasem a všiml si mladé ženy držící v náručí nakaženého starce.
Vypravěč se podíval do budoucnosti ženy a starce. Ani jeden žádnou neměl.
Přesto vyrazil na pomoc.

Závěrečná poznámka: 

Přiznám se, že netuším, zda morová rána dorazila do Rokycan roku 1741 na jaře nebo ne. Ale myslím, že to není zase tak podstatné...

Obrázek uživatele Bilkis

Vysvětlení

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/36445

Tak čekání na nové téma mi nevyšlo, neinspirovalo mě a cítím krysu třetího týdne, číhá za rohem!

Drabble: 

"Kostěj je postava z pohádek," namítnul Mory a založil si ruce.
"My těm parchantům říkáme Lich. Princip je stejnej, jedná se o nesmrtelnýho, nebo spíš nemrtvýho mága, kterej si vyrve duši z těla, aby ho nebylo možný zabít. Tělo to nevydrží věčně, samozřejmě, po čase se z něj stane kostlivec. Takže Matoša je ještě pořád čerstvej, neudělal to kdysi, ale někdy teď. Potíž je ta, že duše je zakletá v nějakým předmětu, kterej budem muset najít a zničit. To může trvat roky. A pokud budou ty bedny, co je v nich zavřenej, spolu, bude se snažit poskládat zpátky dohromady. Chápeme?"

Závěrečná poznámka: 

Projevuje se Veroničino středočeské nářečí. :D

Následující: http://sosaci.net/node/36777

Obrázek uživatele Eillen

Spoutaný (2019)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/36474

Drabble: 

Česťa se snažil dostat z magických pout, ale bylo to marné.

„Všechno je marné,“ pronesla žena. „Nepohnete se, dokud z vás nesejmu kouzlo.“

„Pusťte mne a pomohu vám. Nevíte, jaké následky to kouzlo bude mít,“ snažil se ji Česťa přesvědčit.

„Budeme už napořád spolu. Nebude mít důvod utíkat do posilovny, aby tam cvičením zaháněl výčitky svědomí,“ odsekla žena.

„Ale za jakou cenu? Město zanikne. Víte, kolik rodin se zde mohlo usadit? Kolik párů se tu mělo seznámit? Kolik dětí se kvůli vám nenarodí?“ snažil se jí promluvit do duše.

„Kouzlo bylo vyřčeno. Vypravěč odklizen. Vy jste svázán. Nic mě nezastaví!“

Obrázek uživatele Eillen

Hlouběji do minulosti (1950)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/36357

Nejdřív jsem myslela, že budu muset zůstat u Česťovo příběhové linie a narušit tak střídání pohledů. Nakonec to přeci jen šlo dát na Vypravěče.

Drabble: 

Když byl ještě Jindřichem, měl svůj život naplánovaný do posledního detailu – lukrativní práce s pohodovým kolektivem, dokonalá rodina, domov plný lásky. Vzdušný zámek, o který se sám připravil, když se stal Vypravěčem. A který mu překvapivě ani trochu nescházel.

Kdyby byl stále Jindřichem, asi by se v této situaci zhroutil. Schoval by se do svého pokoje a předstíral by, že se nenarodil. Nyní však byl Vypravěčem a učinit vážné rozhodnutí pro něj bylo stejně přirozené jako dýchat.

Otevřel bránu do minulosti. Otočil se k Čestislavovi a Zuzaně, aby se rozloučil. Poté vstoupil do brány, která jej dovedla do roku 1741.

Obrázek uživatele Bilkis

Odhalení

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/36351

Chci jen podotknout, že Veronika ve skutečnosti není zlá osoba. Jen poněkud netrpělivá.

Drabble: 

"Není mrtvý?" hlesla Jáša. Veronika zavrtěla hlavou.
"Řeknu vám, jak to vidím. Ohrožoval vás jako jednotlivce i jako skupinu. Jednotlivě jste se ho zbavit nedokázali, tak jste se spojili. Tady Mory přišel s řešením. Toxikologii jsme udělat nestihli, ale asi jste Matošu něčím omámili, vylákali tam nahoru, svázali ho a usekli mu hlavu. Pak jste oddělili končetiny, poskládali pentagram a uzavřeli ho kruhem z bylin. Pak jsme přišli my. Kdyby byl Matoša upír, měli byste pokoj, narušení kruhu by nic neudělalo."
"Ale on nebyl, co?" zeptal se Mory.
"Ne." potvrdila.
"Tak co sakra byl, je?"
"Slyšeli jste někdy o Kostějovi?"

Závěrečná poznámka: 

Téma tak nějak vidím v celém drabble, ale případně dovysvětlím.

Nu. Už jsme se konečně dopracovali k jádru pudla, jupí!

Následující: http://sosaci.net/node/36686

Obrázek uživatele Eillen

Uklidněná (2019)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část http://sosaci.net/node/36280

Děkuji Lomeril za pomoc s paboukem...

Drabble: 

Česťovi se nakonec podařilo ženu uklidnit natolik, aby byla schopná mu říct, co se stalo.

„Byla jsem zoufalá. Tak moc jsme se snažili, ale nešlo to. Každé další selhání bylo horší a horší,“ pronášela mezi vzlyky a pořád si mnula ruce. Česťa cítil, jak mu z toho leze mráz po zádech.

„Když jsem pak přišla na možnost použít kouzlo, byla jsem už zoufalá. Musela jsem to vyzkoušet,“ hájila se. Česťa se na ni nedokázal soustředit. Měl pocit, jako by mu něco lezlo po nohách.

PAVOUK! došlo mu vzápětí.
Nemnula si ruce.
Kouzlila!

Česťovo tělo obestřelo paralytické víceúčelové osobně umístěné kouzlo.

Závěrečná poznámka: 

Nenávidím pavouky. A ode dneška k tomu mám další důvod.

K názvům začínám psát rok, ve kterém se daná postava nachází. Až bude chvilka času, dodám to i k předchozím částem.

Obrázek uživatele Bilkis

Obvinění

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

"Tady v té místnosti je pravdomluvné kouzlo?" zeptal se náhle vousáč, který s ní mluvil v osadě.
"Takže vy, pane Moravec?" zeptala se Veronika klidně.
"Zavolám na vás lidi z PAVOUKa! Pravdomluvné kouzlo se nesmí používat bez předchozího upozornění. A na obyčejné lidi vůbec!" vypěnil Moravec.
"Právní Asociace Vládní Organizace Uživatelů Kouzel se do tohohle případu plést nebude. Já tady řeším nejen vraždu, pokud si to neuvědomujete. Všichni budete souzeni a taky odsouzeni. A vy především, pane Moravec."
"Proč já?"
"Protože jste vraždili. Ale vy jste zamlčel obrovskou hrozbu pro obyvatele. Máme tady rozsekaného nemrtvého, kterého se neumíme zbavit, chápete?"

Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A