Zdlouhavé dny trávím v lenošce a obavách, jestli jsme udělali dobře. Otvírá se lepší svět, než jaký jsme znali deset tisíc let?
„Jugháši," mračím se, „jestli chceš zpívat, zpívej tady."
Udeří do bubínku.
Je to stará píseň. Vznikla na spálených pláních po pádu Thangorodrim, když jsme ještě věřili, že v nás teď elfové uvítají ztracené bratry. Zpívá o životě, o svobodě, o naději. O těch, které jsme potom nenašli.
„Proč zrovna tohle?"
Když mi to poví, vhrknou mi slzy.
Morgulien přiznal usazeným skřetům plná občanská práva.
Bachčita-ka vajvaj,
údruga-ka grai-lâi...*
Dítě v břiše tančí.
* Lehce jako vítr, nezastavitelně jako déšť.