Staré pověsti české

Obrázek uživatele Blueberry Lady

O železných prutech

Úvodní poznámka: 

Kdysi dávno na Velké Moravě...

Drabble: 

Viching uraženě praštil o zem důstojností svého úřadu. Berla mu vyletěla z ruky a on hněvivě hrozil pěstí k těm, které před chvílí nazval neznabohy. Metudovi žáci se však urazit nenechali a se Švábem vyrazili dveře. Doslova.
Ten oprášiv se vyrazil k Římu žalovat. Sice se domohl slyšení, ale úřad moravského biskupa mu nikdo nevrátil. Místo v Nitře s úšklebkem odmítl. To by šel z bláta do louže.
Něčeho ovšem uražený benediktin docílil. Po smrti Metuda jeho pomluvy vyslyšel biskup Gorazd. Ten slovanskou liturgii zakázal a vrazil klín mezi Velehrad a Nitru. A tak nakonec zlomily se oba pruty Svatoplukovy.

Závěrečná poznámka: 

... v pověstech jsou sice Svatoplukovi synové tři, ale třetí byl přidán spíš pro dramatický efekt. Známá pověst o prutech a o tom, jak se nezlomí, když budou spolupracovat, nepočítala s tím, že Mojmír II. (velehradský kníže) a Svatopluk II. (nitranský kníže) povedou spor o staroslověnskou liturgii. A takhle dámy a pánové zanikla Velká Morava a párek bezvýznamných českých knížat z Levého Hradce položil základy českého státu.
S tohle peckou se s vámi loučím, děkuji za věrné čtení až do konce a bylo mi ctí malovat tyhle historické fresečky.

Obrázek uživatele Skřítě

Není housti jako housti, řekli by vám jistí chrousti

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík

Drabble: 

Hrdina žijící v patnáctém století,
za vstřícnost dočkal se svobody odnětí.
Adamovi Ploskovskému vzbouřili se poddaní,
Dalibor je přijal za své bez vytáček, bez ptaní.
Povídá se, loupeživým rytířem že byl,
hoď kamenem kdo jsi čistý, bez hříchu a vin.
"Já nic, já muzikant", říkal prý s klidem,
na housle fidlával ve věži lidem.
Nouze prý ho naučila na ten nástroj housti,
teď mu tělo v hlíně hnije, běhaj po něm chrousti.
"Housle" tehdy nazýval se také nástroj mučící,
kdo by mučen nekáp božskou - natažený, skučící?!
Housti, tedy přiznat se, proto nutnost byla,
pravda je věc relativní, pouhá pověst zbyla.

Mise v Evropě

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na příhody ze svého života, které vypráví Azirafal v zahradní restauraci po (Crowleyho) třetím pivu.

http://sosaci.net/node/15900
http://sosaci.net/node/15302
http://sosaci.net/node/9062

Drabble: 

Jednou jsem měl jsem probudit bandu chlápků, která spala pod jednou horou … vázala se na to taková nějaká místní pověst.
Přišel jsem, vzbudil strážného, ten začal troubit na poplach, otevřeli zbrojnici a zjistili, že je plná zemědělského náčiní: byly tam pluhy, rádla, ruchadla … V rohu jsem zahlédl dokonce i kombajn. No jo, povídá strážný, to bylo tehdá to nařízení, drátěný košile a helmy jsou taky v čudu, teď abychom zachraňovali českej národ v podvlíkačkách.
Ptám se, kde je velitel, jdu ho vzbudit, otevřel jedno oko a povídá, klídek, voni nás určitě Francie s Anglií nedaj, planej poplach, a spal dál.

Obrázek uživatele Kleio

Král a Lazebnice

Drabble: 

Vlnky narážely na boky malé loďky a oba veslaři museli zápolit s proudem. Mladý muž kontroloval druhý břeh, ale zdálo se, že je nikdo nepronásledoval. Když vystoupili, popadl onen vesla a strčil loďku zpět k vodě. Překvapenou dívku chytil za ruku a cosi jí šeptal. Zda to byla odměna či jen sladká slůvka ví jenom ona, pravda ovšem je, že se jeho paže nepustila a vrbovými proutky se s polonahým mládencem trmácela až do Kunratic. Nevěřila, že je králem, ale krásné šaty, které jí přichystal, ji nakonec přesvědčily.
Za svou pomoc nechtěla málo. Pod kamenným mostem vyrostly její nové lázně.

Závěrečná poznámka: 

Těžko říct, jestli je to pověst nebo pravda, ale lázně lazební královské u Karlova mostu opravdu stály.

O mocném lektvaru

Drabble: 

V těch krajích žili muži sami a žen se střežili, jako by je stvořil sám ďábel. I snažily se ženy muže dobýti, neboť jak známo, kam má žena vstup zapovězen, tam se jí dvojnásob chce. Zkoušely muže nalákati, dobytek jim vodily, ale stále nic. Nakonec lektvar do škopků namíchaly a muži se v něm rochnili celí blažení. Pozvali ženy do svých obydlí a seznali, že je na nich mnoho dobrého a tak to již zůstalo. Od těch dob čechové milují pivo stejně věrně jako ženy. Jen ženy zjistily, že namísto aby byli muži jejich otroky, stali se otroky samotného lektvaru.

Obrázek uživatele Rebelka

Malá óda na třetí oko

Úvodní poznámka: 

Doufám, že tu už něco podobného nebylo :).

Drabble: 

Třetí oko, to není žádná legrace. Předně - okolí vás nikdy nepochopí. To je pořád: „Jaký bude zejtra počasí?“ „Je mi stará nevěrná?“ Ale to, že vidíte města veliká, nikoho zas tak moc nebere. Proto musíte věci dělat chytře a vytěžit z nich, co se dá.
(Libuše se nepatrně pousměje.)
Jako třeba s Přemyslem. Pokud mu budete zakazovat chodit za jinými ženami, je to problém. Pokud ale budete mít „vizi“ o nepatrných breberkách, které ty hampejznice nosí pod sukněmi... pak je to zcela v pořádku. Nehledě k tomu... která jiná manželka může svému muži beztrestně opakovat: Vidíš, já ti to říkala?

-A A +A