Já jsem malý humr vařený,
zde klepítko moje s kořeny
zázvoru, čekanky, kurkumy,
kdo je velký gurmán, ten mi rozumí.
Chci, abys mě hýčkal v ústech svých.
Zachutnal ti luxus? Nejsem hřích.
Na mě nesmíš myslet v kostele,
olizuj se, tvař se vesele.
Na talíři úsměv s šalvějí,
nad omamnou vůní zasmějí
se milenci, láskou zmámení:
kdo mě ochutná, ten zkamení.
Dejte si však pozor, přátelé,
zítra netvařte se kysele.
Na poslední stranu napíšu
pozor dej, jsou ve mně stopy korýšů!
Zbývalo mu posledních třicet vteřin života. No, pomyslel si Belacqua, alespoň je to rychlá smrt, Bůh mu pomoz.
Nebyla.