DMD č. 9. pro 9. 4. 2016. Téma: Stopy korýšů

Obrázek uživatele Lee

Cesta cti

Fandom: 
Drabble: 

Pláž je pokryta stovkami drobných krabích stop.
Zmateně po ní pobíháš ve snaze srovnat si myšlenky. V hlavě jen veliká prázdnota. A odhodlání zemřít.
Pomalu si vzpomínáš. Na táhlou válku, na poslední bitvu, na delfíny, kteří předznamenali vaši porážku, i na tichá slova, kterými jsi uctil císaře, než ses vrhl do moře.
Pláž je pokryta tisícem krabích stop.
Jsou to tvoje stopy. To, co zemřelo v hlubinách, bylo jen tělo, ne duch. A tvá povinnost trvá, neboť jsi lord Tomomori. Nemůžeš-li císaři sloužit svým mečem, budeš mu sloužit svými klepety. Budeš střežit Ostří trav svým vlastním životem. Dokud nepřijde čas.

Závěrečná poznámka: 

Malá pocta manze, která je v mnohém silnější a hlubší než jiné, ač je její hlavní hrdina králík.

Obrázek uživatele Skřítě

Jak vypadá v realitě pohádkové "prase v žitě"

Drabble: 

Uzavřel jsem sázku s Pepou,
že si najdu ženu lepou.
Překročil jsem lesy, hory,
draka vystrnadil z nory.
Usekl mu hlavy,
klaní se mi davy.
Černé sukno strhli z věží,
princezna je náhle svěží.
Ruku svou mi nabízí,
k vdavkám lačně vybízí.
Půl království tatík dá mi,
už se těším na ty flámy.
Pozvem Pepu na veselku,
ať se mrkne na manželku.
Chudák prohrál sázku,
neb jsem našel lásku.
Vesničané slintat budou,
ženu nemám zrovna chudou.
Budem dlouho jíst a pít,
až do smrti šťastně žít.
Dobrá, konec nostalgie,
zradila mě alergie.
V jídle stopy korýšů,
zhebnu než to dopíšu.

Obrázek uživatele Šmelda

Pro a proti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nejsem biolog, nechci předstírat, že evoluci rozumím.

Drabble: 

Díky genetické loterii se kdysi dávno někde objevila potvora, která měla trochu tvrdší krunýř než ostatní, bylo tedy těžší ji sežrat, mohla mít děti.
Umělý, železný krunýř je těžký.
Legionáři se kryli štítem, scutem , za nímž se schovali skoro celí. Nejvhodnější bylo mít zbroj jen na hlavě a ramenou.
Rytíř bojoval na koni, potřeboval zbroj, která mu dobře kryla celé tělo a zajišťovala mu skoro úplnou nezranitelnost, ale zároveň mu nebránila v pohybu.
Stovky francouzských opěšalých umělých korýšů ale u Kresčaku rozdupaly zem na bláto, na kterém se ve středověkých botách tak snadno klouže a těžko se z něj vstává.

Obrázek uživatele Kumiko

V utajení

Fandom: 
Drabble: 

Říká se jim Korýši. Je jich několik stovek. Nejsou právoplatnými členy organizace, nebyli dostatečně prověření. Jsou užíváni pro všechny ty podřadné práce, jako je doručování dopisů nebo sledování nepříliš důležitých lidí. Každý člen organizace má jejich seznam, po jedné či dvou pracích si daného Korýše tento člen škrtá. Příslušníci organizace jim svou práci zadávají anonymně, nutností je samozřejmě nejprve si ověřit totožnost najímaného. Úniku informací z jejich strany se moc nebojíme, vědí toho málo.

A přece byli Korýši tou poslední stopou, která vedla k onomu osudnému 13. březnu, kdy se ve 14:37 rozdrnčel zvonek všech členů Organizace.
"Policie, okamžitě otevřete!"

Závěrečná poznámka: 

Počitadlo ukazuje sto jedna, ale za předpokladu, že 14:37 je pouze jedno slovo, mi vychází sto.
Opět 13. březen je zcela náhodný den, žádná skrytá hádanka v tom není. :)

Inspirováno povídkou Dobrodružná výprava do Ali Babovy sluje Dorothy L. Sayersové.

Divnej flek

Úvodní poznámka: 

Přiznám se, že nevím, jestli jsou na meteorologických snímcích vidět i popisované detaily ze zemského povrchu anebo to vyžaduje jiný typ družicových snímků, ale nedokázala jsem odolat té slovní hříčce.

Drabble: 

„Co to je za divnej flek?“ zamračil se mladý meteorolog nad družicovými snímky polárních oblastí.
„Neměj pořád hlavu v oblacích a doplň si vzdělání i v jiných oborech. To je krill,“ poučil ho starší kolega. „Drobní korýši, kterými se živí například velryby,“ dodal při pohledu na mladíkův prázdný výraz.
„Velryby se přece živí planktonem,“ chtěl student ukázat, že si z biologie také něco pamatuje.
„Krill je podskupinou zooplanktonu...“ Následovala přednáška o členění planktonu podle velikosti a systematického zařazení.
„No to mě podržte!“ kroutil hlavou mladík, když výklad skončil. „Takže tuhle stopu velkou několik set kilometrů zanechali tvorečci několik centimetrů dlouzí.“

Závěrečná poznámka: 

Krill tvoří obrovské masy v chladných mořích obou polokoulí. Krunýřovka krillová (Euphasia superba), 5-6 cm velký korýš žijící ve vodách Jižního oceánu, je pravděpodobně nejpočetnější mnohobuněčný organismus na světě. Její shluky jsou viditelné i na družicových snímcích. Jeden takový shluk o rozloze 450 km2 a hloubce 200m obsahoval odhadem 2 milióny tun těchto organismů a celková biomasa krunýřovky na světě se odhaduje kolem 500 miliónů tun.

Obrázek uživatele Rebelka

Noční drama

Fandom: 
Drabble: 

Uprostřed noci ji probudilo šustění. Ještě napůl dřímající se v posteli posadila, ruka automaticky chňapla po pohrabáči, který měla preventivně opřený o noční stolek.
„No to je vrchol, ty jedna potvoro bubácká!“ zavrčela. „Ani pracujícímu člověku nedáš pokoj?“
Její bosé nohy sklouzly přes okraj postele a pohrabáč zasvištěl vzduchem. Zásah. Opojný pocit uspokojení ovšem neměl dlouhé trvání.
„Příště nejdřív rozsviť a potom až udeř, káčo hloupá,“ plísnila se Zuzana v duchu.
Za svou začátečnickou chybu ovšem draze zaplatila. Až do dvou hodin ráno zahlazovala stopy svého zločinu v podobě rozmetaného krunýře Tyldina Pana Krabíka. Zítra to raději svede na kočku.

Obrázek uživatele BC_Brynn

Kadiaľ chodil?

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Vy-“

“Dovolím si s istotou tvrdiť, že náš mladý priateľ Beckett vrahom nie je,“ skočil som Watsonovi do reči, než nám vystrašil svedka. „Nemá zranené ucho a nikdy nenosil náušnice. Som si však tiež istý, že bol prvý na mieste činu, a predsa vraždu neohlásil. To z vás robí spoluúčastníka, Inšpektor.”

“Ja… Pán Holmes, keby som to šiel nahlásiť, musel by som vysvetliť svoju prítomnosť v Klube a…”

“Stali by ste sa hlavným podozrivým.“ Vytiahol som zdochlinu žižiavky, čo som našiel vo vrecku Goldblumovho obleku. V Sussexe boli žižiavky všade – v Londýne zriedkakde. Stopa. „A skutočný páchateľ by zatiaľ zmizol.”

Závěrečná poznámka: 

Drabble chce byť zo sveta poviedky Neila Gaimana The Case of Death and Honey.

Nasleduje.

Obrázek uživatele galahad

Hlad

Fandom: 
Drabble: 

Homár sa skrýval na pláži v priehlbine.
John sa ešte raz pozrel, či v okolí niekto nie je a potom ho zobral, previazal a hodil do vreca.
Na polceste domov stretol škuľavého Peta.
"Čo to nesieš?" pýtal sa tým otravným južanským prízvukom.
"Zbieral som žihľavu," vysvetlil a schoval ruky, aby Pete nevidel, že nie sú popŕhlené.

Doma homára uvarili a zjedli.
"Zajtra sa zase popýtam vo fabrike na prácu," sľúbil žene po jedle.

John večer pred spaním vypil veľa vody, aby uprostred noci vstal. Zobral homárí pancier a zakopal ho na záhrade k ostatným, čím zakryl posledné stopy svojej chudoby.

Závěrečná poznámka: 

V Maine boli homáre (humr, lobster) považované za jedlo chudých a ich schránky sa tradične zakopávali na záhrade, aby ich susedia nenašli v koši.

Ďakujem Wandrike za brainstorming a nápad.

Obrázek uživatele kopapaka

Služba

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Volba
http://sosaci.net/node/19643

Drabble: 

"Mistře čaroději? Proč vlastně nejedete vlakem?"
Kůň táhnoucí rozhrkanou dvoukolku vyčítavě zastříhal ušima. Vypadal unaveně už když vyjeli a teď... Čaroděj podřimoval na kozlíku. Otázka zmizela v šumění stromů a zurčení potůčku.
Koník sám od sebe sjel s cesty a zastavil.

Taky odpověď.

Chlapec rozdělal oheň na ohništi skrytém v závětří.
Zavěsil kotlík na orezlý hák.
"Budou tu raci," zašeptal spokojeně při pohledu na čistou vodu a podemleté břehy potůčku.
Naplnil kotlík a napojil koně.

U potůčku našel dva raky.
V košíku.
"Někteří sloužící se nedají odbýt," řekl ospale čaroděj, když začala vřít voda.
Dříví na oheň přiložila kostnatá postava.

Obrázek uživatele Tenny

Nezbylo už nic

Fandom: 
Drabble: 

Kéž by všichni raci zmizeli, říkáš si v duchu. Stopy raků v tvojí mysli, prsty tančí, přibližují se a oddalují se, zpívají pořád tu samou písničku.
Plíží se ve vzduchu jako nožky s klepety, kousají, sekají, ničí. Jdou tam, kde je nečekáš, vylezou zpoza rohu v nejméně vhodnou chvíli.
Jako nůžky přestřihnou nitku života. Kolik ještě dní, měsíců, roků?
Kradou teplo tvého těla, smích z tváře tvojí matky. Trochu beznaděje navíc, trochu připomínky, že život je neúprosný.
Nebude žádná důstojnost stáří, jen pomalý úpadek, lámání kostí a bolest.
Čí je to vina?
Račí vina.
Rakovina.
Tvoje ruce tě nenechají zapomenout.

Závěrečná poznámka: 

V českém znakovém jazyce je znak pro rakovinu hodně podobný znaku pro raka.
A včera jsem se dozvěděla, že děda má rakovinu kostní dřeně, takže se necítím zrovna nejlépe.

Obrázek uživatele Solast

Úděl Sisyfův

Drabble: 

"Fuj! Co to je?"
"Moje snídaně!"
"Dejte to sem... Glukózo-fruktózový sirup, to je levná náhražka cukru z kukuřičného obilného škrobu. E330, to je kyselina citronová, aby to to nezměnilo barvu. Ta se vyrábí také ze škrobu pomocí plísně, hašeného vápna a kyseliny sírové. E150d, barvivo, které se vyrábí z cukru, siřičitanových sloučenin a amoniaku. E102 a E133, tartrazin a modř, ve většině Evropy zakázaná nebezpečná barviva z kamenouhelného dehtu. Může obsahovat stopy korýšů, to asi když jeli na vedlejším pásu v opačném směru. Vraťte do toho dva atomy uhlíku a bude z toho zase ropa."
"Ale jak je to dobrý!"

A všechno z vápence

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přece jen nápad.

Drabble: 

Bělavé skalní město z úžasně jemných stěn se žlábkováním, kamenných závěsů, věžiček, špic. Mezi nimi úzké chodbičky, náměstí i rozlehlé terasy, odkud se otvírá fascinující výhled na protější skály.
Vysoké hory završené mohutnými skalními hradbami, které se zvečera barví do zlatavé a růžové.
Hluboké propasti, na jejichž dno stěží dohlédneme.
Podzemní sály vyzdobené spoustou krápníků roztodivných tvarů, od tenoučkých brček až po impozantní sloupy. Hra barev od bílé přes žlutou, červenou a hnědou až po modročernou. Stěny pokryté zkamenělými vodopády.
Je k neuvěření, že všechno tohle vzniklo z nesčetného množství schránek tvorečků, kteří žili před mnoha milióny let. Fantastické dílo.

Závěrečná poznámka: 

První krajinou je popis takzvaných kamenných varhan na řece Tet v Languedoku-Roussillonu, na samém jihu Francie pod Pyrenejemi. Je to skalní město z vápence a pískovce a je opravdu nádherné.
Hory jsou samozřejmě dolomitové (ten je mnohem odolnější), ale dolomity mohou vznikat přeměnou z vápence.

Obrázek uživatele Elrond

Alergeny

Drabble: 

„Co tam zkoumáš?“ zeptá se Amras bratra, když vejde do jejich pokoje. Amrod sedí u stolu a kouká do mikroskopu.
„Korýše,“ oznámí.
„Z týhle vody?“ podívá se podezřívavě na láhev balené vody.
„Píšou tam, že obsahuje korýše.“
„Může obsahovat stopy lepku, hořčice, celeru, arašídů a korýšů,“ čte Amras. „A ty vážně věříš, že tam jsou? Mají tam být jen stopy,“ upozorní jej.
„Jako myslíš, že nějaké perloočko jen proplulo tou vodou.“
„Asi. To se může týkat i krevet, tu bys tam přece taky nehledal. No a třeba tam mohly spadnout zrníčka obilí nebo v tom někdo myl celer,“ zamyslí se.

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san

Noční můra jednoho Wesena

Fandom: 
Drabble: 

Vešli do honosně vypadající restaurace, kde bylo všechno perfektní.
„Dobrý den, rezervace?“
„Na jméno Monroe.“
„Stůl číslo sedm, u okna. Následujte mě.“
Po usazení hostů byl předán jídelní lístek. Za dalších pár minut číšník odcházel s objednávkou.
„Monroe, taková drahá restaurace, sem si mě brát nemusel.“
„Rosalie…“
„Humr na víně po vegansku pro pána. Středně propečený steak alá ceasar pro dámu. Dobrou chuť.“
Něco bylo špatně. Humr začal bobtnat, až praskl, z něho se vyrojilo na tisíce malých klepítek, které napadli vše okolo sebe…

„Neeeee!“
„Monroe, probuď se!“ třásla s ním Rosalie. „Měl si noční můru.“
„Zatraceně živou.“ vydechl úlevou.

Obrázek uživatele Profesor

O knězi, netopýrech a zkamenělých spermiích

Úvodní poznámka: 

Pořád si myslím, že mi to letos nějak nejde. Jak jinak vysvětlit následující? ;-)

Drabble: 

„Danieli,“ oslovil Jaroslav L. kolegu. „Víš, že ti ve sbírkách poletují netopýři?“
„Vím. Proč?“ opáčil Daniel von Drak a dál se věnoval krmení své anakondy Julie.
„Někteří návštěvníci sbírek by se mohli cítit dotčeni, pokud by jim netopýr pokálel bibli. Ve dne,“ prohlásil Jaroslav.
Daniel zvedl hlavu od terária. „Promiňte, otče,“ omlouval se učiteli náboženství. „Museli uniknout z tunelů.“
„Naštěstí má moje bible omyvatelné desky. Kde máš umyvadlo?“ zajímalo kněze.
„Venku,“ ukázal Daniel a vzpomněl si na jeden článek. „Nedávno jsem četl, že v nějaké jeskyni našli v netopýřím trusu zkamenělé spermie pravěkých korýšů.“
„Zajímavé uchování stop,“ ucedil nezaujatý kněz.

Závěrečná poznámka: 

Danielem vzpomínaný článek vizte zde: O netopýrech, korýších a obřích spermiích

Obrázek uživatele Amy

Kuchyňská momentka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Svým způsobem by mohlo jít o pokračování včerejšího drabble http://sosaci.net/node/19624. Časově zasazeno do doby, kdy spolu všichni Avengers žili ve věži. Za případné biologické nepřesnosti ohledně korýšů se omlouvám, tyhle věci jsem řešila naposledy na střední. Jo, a dodatek - vedle odvážného Stevea mám slabost i pro škodolibého Stevea.

Pár: Steve/Tony

Drabble: 

“Co to je?”

Tony zíral na kuchyňskou linku, po níž lezli čtyři krabi a zanechávali za sebou odpornou stopu.

“Co by?” prohodil Steve. “Dělám oběd.”

Tony to chvíli neúspěšně zvažoval. Bylo ráno a on zatím neměl kafe. “To je fuk. Kašlu na to.” Zamířil ke kávovaru. Vzápětí odskočil, když spatřil dalšího kraba.

“Steve!”

“Co je?”

“Odstraň tu bestii z mé blízkosti!”

“Nevěděl jsem, že se bojíš krabů.”

“Nebojím!”

“Jasně, Tony, jasně.”

***
Když vzal Steve Tonyho na jeho narozeniny do restaurace a objednal mu kraby, Tony slíbil, že se ho víckrát nedotkne.

Vydržel to přesně do doby, než se vrátili domů.

Obrázek uživatele tif.eret

Představy

Fandom: 
Drabble: 

„Doktore, mám hrozný strach. Vidím je všude, kam se podívám. Nesnáším je, nikdy jsem je neměl rád. Tělíčka s krunýřem, samá tykadla, tenké nožičky… a ta strašná klepeta! Jeden by z nich dostal infarkt.“
Doktor pozoroval muže před sebou. „Myslím, že si to jen namlouváte. Kdysi vás rak vyděsil a od té doby máte stále pocit, že nějaké vidíte.“
„To není možné, přece… Já… já i na vás vidím tykadla! Ale už odejdu, zdržel jsem vás dost. Vy mi nevěříte…“
Podivný případ stihomamu, zadíval se za odcházejícím pacientem doktor. Jeho tvář se roztáhla v úsměvu, až se mu tykadla roztřásla.

Obrázek uživatele Macalaurë

Utonulá

Drabble: 

Pohled na mrtvé mě kdysi děsil. Teď mě těla nechávala lhostejným. Smrt byla součást života, nic víc, nic míň.
Přesto, když jsem uviděl tu dívku, mě to nějakým způsobem zasáhlo. Bílá kůže, zpuchřelá a rozežraná solí, zářila jako jitřní paprsek na tmavých balvanech vlnolamu. Dlouhé rusé vlasy se pravidelně vlnily v nekonečném rytmu moře. Zelená mořská tráva cudně zakrývala malá ňadra. Doširoka rozevřené oči odrážely tyrkysovou vodu.
Z úst vyběhl malý krab. Další ožírali dívčiny prsty. Hlad korýšů zanechával na mrtvolné kráse rozšklebené stopy.
Možná bych měl zavolat policii. Nebo ne, nechám to na někom jiném.
Přece jen nemám doklady.

Obrázek uživatele Birute

Stopy palety

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nemůžu uvěřit, že jsem kvůli tomuhle tématu podnikla průzkum, kteří slavní malíři se narodili ve znamení raka.
Takže hádejte.

Drabble: 

Zanechal monumentální stopu v příjezdech lodí, bitvách, únosech, ale miloval něžnou stopu měkkých ženských křivek.

Její stopou bude Júdit zatínající nehty, s čepelí v nepřítelově hrdle. Na obraze se role obrátí a ona bude nelítostně tisknout muže pod sebe.

Jeho stopa bude vykreslená špičkami tanečnic v nadýchaných sukních.

Dá se vystopovat ve zlatě v klíně Danaé, v polibku milenců, na stromě života.

Podle stop na střeše tu byl houslista, poletující pár a kráva, co si vyšla na procházku s deštníkem v kopytu.

Namaluje život v jasných barvách a bude ho zoufale hledat v sobě navzdory sžíravé stopě železa v děloze.

Závěrečná poznámka: 

Výsledky:

Peter Paul Rubens
Artemisia Gentileschi
Edgar Degas
Gustav Klimt
Marc Chagall
Frida Kahlo

Obrázek uživatele Nildon

Soutěž v páce

Fandom: 
Drabble: 

Zaplivanej pajzl, idéální místo pro soutěž v páce.
Vejdu dovnitř a do nosu mě uhodí takovej smrad div mi neshoří chlupy v nose.
Přihlásím se a čekám. Žádná konkurence, snadný prachy.
Zlámu ruce dvaceti slečinkám, než se dostanu do finiše. Ten chlap je korba. Nechám ho ať si myslí, že má šanci. A fakt má. Může vyhrát, tak to ne, hošku, ty prachy sou moje. Zatnu zuby a přitlačím. Jejda, ruka se promění v klepeto. Čumí na něj jako sjetej. Stisknu a vystříkne krev. Řve bolestí. Rozpoutá se povyk. Popadnu prachy a klepetem si klestím cestu ven zpátky do moře.

Obrázek uživatele Queen24

Zůstaly po nich akorát stopy

Úvodní poznámka: 

Sedím v autě. Jedeme na chalupu. Podél silnice začínají kvést stromy a obloha je zatažená. A mně se hlavou neodbytně honí stopy korýšů. Po chvíli sahám do tašky pro mobil...

Drabble: 

Tiché šplouchání vln ruší jen občasný křik několika racků, kteří krouží vysoko nad hladinou. Mhouřím oči proti oslnivým paprskům zapadajícího slunce, jehož odraz se leskne na nekonečné vodní ploše. Večerní vzduch je ještě teplý a široký kámen, na kterém sedím, krásně vyhřátý. Nejsem asi jediná, komu se to líbí. Po chvilce si totiž všimnu malého kraba, jak leze kousek ode mě. Za korýšem zůstává na balvanu mokrá cestička. Po chvíli se zastaví a začne se vyhřívat, tak jako já. Ani jsem se nenadála a bylo jich tu se mnou několik.

Konečně! Přišel! Už jsem ani nedoufala...

Korýši diskrétně vyklízí pole.

Závěrečná poznámka: 

Mobil už je skoro vybitý. A za chvilku budeme na místě. Ale stihla jsem to :)
Obloha je pořád zatažená. Tak snad nezačne pršet.

Obrázek uživatele Iantouch

Po krevetách

Fandom: 
Drabble: 

Rodinné sešlosti v Alqualondë byly spíše výjimkou. O to více si noldorští páni užívali hostinu.
„Co je tohle?“ ptal se Finrod.
„Chobotnice, můj pane.“
„Jsi čuně, bratříčku,“ ohrnula Galadriel nosík.
Maedhros kývl na Fingona a těkl očima k východu. Fëanor se nedíval, Fingolfin hovořil s Olwëm.
Fingon sbalil nejbližší podnos a nenápadně prchal za přítelem.
„Co to je?“ zeptal se Maedhros.
„Mám hlad,“ vysvětlil Fingon a začal ujídat mořské plody.
Něžných chvilek na pobřeží si ale příliš neužili.
„Je po vás sháňka!“ oznamoval přibíhající Celegorm.
„Jaks nás našel?“ podivil se jeho bratr.
„Coby,“ pohodil lovec hlavou. „Šel jsem po krevetách.“

Obrázek uživatele Dangerous

V garsonce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A i letos tu budou moji Scolares. Volně navazuju na drabble Ríšini fanoušci, kde se dozvíte jeden detail, který by se vám tady mohl hodit. :)
Takže zase střípek Danielovy minulosti.

Cca 12+

Drabble: 

„Nevěděl jsem, že taky někde bydlíš…“ Daniel se rozhlížel po Richardově dvacetimetrové garsonce a nevěřil svým očím. Docela to i vypadalo jako byt.
Richard se ušklíbl. „Já moc taky ne.“ Přitáhl si Dana blíž, ruce vklouzly pod košili. „Ale mám skvělej výklenek.“ Roh místnosti oddělený malou zdí byl prosvětlený velkými okny od podlahy až ke stromu a téměř polovinu obytné plochy bytu zabírala obrovská matrace.
Daniel pozvedl obočí, pak se sklonil a skousnul Richardovi ušní lalůček.
„Těším se na něj celý den! Ríšo…
Richard mu v odpověď vášnivě zaryl nehty do zad. „Ale jenom tady…“
„… se necháš položit na záda.“

Obrázek uživatele Eillen

To oni...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Snad mi projde, že jsem použila Raky. Z korýšů si pamatuji jen raky, ale v tomto případě nepůjde o stopy zviřat.
Pravděpodobně mi to nebude uznáno, ale ta myšlenka chtěla být napsána.

Drabble: 

Rakové byli obávaná skupina. Jejich počet nikdy nepřevyšoval třicet mužů. I to stačilo. Zbývala vám jediná možnost, když si vaši vesnici vyhlédli za cíl. Utíkat a modlit se.
Modlitby byly většinou zbytečné. Nenechávali naživu nikoho, kdo by je mohl ohrozit. A to pro ně byl každý.

Stávalo se však, že jeden člověk z vesnice zázrakem přežil. Jinak by se o nich nevědělo.

To oni pak nosili jejich stopy vryté do zmučených duší.
To oni se v noci probouzeli z děsů plných potoků krve a smrtelných plamenů.
To oni meli tu smůlu ze přežili.
To on byl jedním z přeživších - Hora.

Závěrečná poznámka: 

Po Colleen a Bídákovi jsem chtěla trochu přiblížit postavu Hory. Vraždící skupina doteď neměla jméno. Tímto tedy děkuji autorovi šíleného tématu za vznik Raků.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Kleio

TO

Úvodní poznámka: 

Béčková scifárna z 50. let. MUST SEE!
Věnováno Solastovi jako upominka na geniální filmový zážitek.

Drabble: 

Z hlubin moře se vyvalila vlna teroru. Atomový výbuch. A vĕdci, geniální mozky, uvázli na pustém ostrově v soukolí osudu.
Mužný kapitán výpravy od dob vylodění stále postrádá dynamit. Půvabná bioložka Marta netuší, jak blízko byla během potápění své smrti. Nikdo z badatelů netušil, že TO, strašlivý výtvor radiace, už o nich ví a jenom čeká.
Útok přišel v noci. TO se nejdřív ozvalo v jejich hlavách, ovládalo totiž telepatii. Hlasem mrtvého vědce byli všichni vylákáni ven. Tam jim TO ukázalo, že umí používat dynamit. Jejich dynamit. Nástroj k zabíjení.
A pak TO konečně spatřili. Svou smrt. Zmutovaného gigantického kraba.

Závěrečná poznámka: 

Nejsem na drogách!

Obrázek uživatele Aries

Stíny a stínky

Úvodní poznámka: 

Příběh se odehrává na začátku letních prázdnin 1993. Nenavazuje přímo, ale souvisí s Krmením

Drabble: 

Evžen na zahradě štípal dříví. Bořek mu přišel pomáhat. Radka si hrála s Evženkou. Bylo báječné mít zas děti doma.
Evženka odklopila kámen a vyjekla odporem. Zírala na hemžení šedavých tvorečků. Zmateně brázdili měkkou hlínu na útěku před světlem.
„Neboj,“ zasmál se Evžen.
Vtom i jeho přepadl nečekaný, ničím neodůvodněný a nezvladatelný děs, zmrazující až do morku kostí.
Sáhla na mě smrt, blesklo Evženovi hlavou. Kdo první smrtí dotýkanému pohlédne do očí, ten prý jeho smrt přivádí. Evžen to považoval za pověru, ale proč zbytečně pokoušet osud.
Odvrátil se a zadíval se na ulici.
Setkal se s očima neznámé dívky.

Závěrečná poznámka: 

Příště Martina

Obrázek uživatele Borch

Na jih

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

navazuje na Potíže se stravou

Drabble: 

Geralt poplácal Klepnu po hřbetě. Yennefer stála vedle své klisny připravena nasednout.
"No, jarle, snad tu příště pobudeme déle. Ale když královna volá..."
"Neomlouvej se. Jsem poslední, kdo by tě zdržoval, když tě potřebuje. Navíc bych se nerad dostal se Lvicí do křížku."
Jarl Geralta objal, Yennefer velice dvorně políbil ručku a pomohl jí do sedla.
"Kde je vlastně Marigold?" zeptala se čarodějka.
Geralt se zamračil.
"Určitě někde prohání holky."
"Už jsem tady!"
Udýchaný bard vláčel v ruce košík.
"Co to je?"
"Langusty na červeno."

Musel jet dvacet kroků za čarodějkou a co nestihl sníst do první zastávky, musel vyhodit.

Závěrečná poznámka: 

Stopy korýšů tam snad jsou... Marigold drobil zbytky kolem cesty...

Večeře

Drabble: 

"Seš si jistej, Kryťáku?"

"Ovšem, pane. Tenhle detektor jasně ukazuje stopy korýšů. A soudě podle velikosti těch úlomků schránek musí být obrovští."

"To si dám líbit! Už mě ty blafy lezly krkem. Těším se na humříka k večeři."

"Jenom abychom tou večeří nebyli my. Ty opravdu věříš všemu, co si ta plechová hlava strčí do tříselné zásuvky?"

"Nebojte se, pane Rimmere. I kdyby byl větší, co by nám mohl udělat humr?"

"Ne humr, korýš, ty tupá plechovko! Kdo ví, co to bude zač?"

***

Za zatáčkou potkali nádherný exemplář porcellio scaber maxima.

***

"Proč musím mít vždycky pravdu?"

"Drž hubu a zdrhej!"

Závěrečná poznámka: 

Stínka obecná, v poněkud větším vydání.

Obrázek uživatele Sothis Blue

Místo aby šlapali

Úvodní poznámka: 

Ono mě předběhlo! Jen počkej, ty jedno téma, však já už ti skočím na záda a srazím tě k zemi.

Drabble: 

Nikdo nechce být zařazen na západní břeh Andûny. Zásobování vázne, schází střelivo a lovit se tu dají leda koně, jejichž jezdci mají šípů habaděj. Vzhledem k plánovaným ztrátám sem posílají samou vykulenou mládež, kterou považují za postradatelnou.
A já je tím vším mám protáhnout.

Vyhladovělí skřeti rychle ztrácejí kondici a soustředění. Místo aby šlapali, seberou cosi ze země a začnou se dohadovat, co to je.
„Nějaká blbá rohirská ozdoba," hádá Châr.
„Šupina," oponuje Wriga, „ze spáru létající příšery."
Seberu jim věc z ruky a zaraduji se. U takové bahnité stoky jsem je nečekala.
„Tohle," zamávám svlečeným račím krunýřem, „je večeře."

Obrázek uživatele Regi

Neodkladná záležitost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Hagrid, Charlie Weasley a malý výňatek z jejich bohaté korespondence.

Drabble: 

Ahoj Čárli,
moh bys sem rychle přijet? U potoka v Zapovězenym lese sem vobjevil stopy několika raků. Velkejch i malejch.
Tvůj Hagri

Ahoj Hagride,
nepočkalo by to? V rezervaci se nám zrovna líhnou mláďata. Raci nikam neutečou.
Zdraví Charlie
PS: Čím jsi ten dopis psal?

Ahoj Čárli,
nevim, esli to počká. Aby třeba někam nevodletěli. Psal sem to na noutbůku vod Regi, protože sem někam založil svůj brk. Ale Regi se zlobila, že sem ty klapky s písmenkama posypal drobkama vod snídaně. Jeden velikej dokonce zapad pod písmeno "D". Ale už je to dobrý, brk sem zase našel.
Tvůj Hagrid

Závěrečná poznámka: 

Charlie dočetl, odhodil dopis a vyrazil za šéfem dračí rezervace pro mezinárodní přenášedlo. Mláďata, nemláďata, dostal ho okamžitě.

Stránky

-A A +A