DMD č. 14. pro 14. 4. 2016. Téma: Pastelky

Dejte Calvinovi pastelku ...

Drabble: 

"Dejte mi pastelku
nakreslím zombíka
a potom chlapíka
co před ním uniká.

A další panáček
co se tam nachomejt
zombíka trefí hned
neboť má kulomet.

Však není legrace
se zombíky si hrát.
To budeš litovat
až začnou vylejzat!

Nakreslím zombíky
budou jich mraky.
Tamtoho sežerou
a tebe taky!

Někdo však plíží se ...
najednou - hops!
Zachránce z pralesa
statečný Hobbes!

Napadl zombíky
drtí je, dusí.
Do všech stran létají
zombíků kusy ..."

"Poslyš, Calvine, jsi si jistý, že je to opravdu ta básnička, co se máte na zítřek naučit do školy?
A řekni mi, proč se všude válí ty rozkousané pomalované papíry?!"

Závěrečná poznámka: 

Báseň, která mne inspirovala, jistě poznáte ...

Hlídaní malého vlkodláčka

Fandom: 
Drabble: 

Proklínám Grangerovou, která mi dala na hlídání tohle děcko. Prý jenom na hodinku. Co s ním mám sakra dělat?
Vyskládal jsem mu na dětskou židličku pastelky a papír. "Kresli si."
Na místo toho je začalo mrně okusovat.
"To není k jídlu." Raději jsem mu ji vzal.
Schylovalo se k breku. Do háje.
"No, tak, nebreč, ty malý nechutný vlkodláčku." Mluví se takhle na děti? Snad jo. Radši jsem mu dal sušenku.
Zalíbila se mu. Obzvlášť když se mi vrátila oslintaná zpátky a trefila mě přitom do čela.
"Dako!" žvatlal.
Měl jsem zůstat na straně Voldemorta. I Azkaban by byl lepší.

Obrázek uživatele may fowl

Jak se máte?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro Malomocnou.
(Občas nás vidím každou na jiné straně barikády, občas na stejném oddělení.)

Drabble: 

V určitém stadiu deprese přestanete zvládat small talk. Ne proto, že je to tak složitý úkon, spíš proto, že small talk ve vašem případě znamená snůšku lží. Přestanete se ptát lidí, jak se mají – mohli by vám otázku oplatit.
Je úterý. Sestřička zamkne dveře na balkón a nahání pacienty do místnosti.
„Arteterapiééé!“
Sedím v kroužku bláznů a hledám bezpečné místo, kam odložit oči.
Někdo mi nabízí pastelky.
„Co že máme namalovat?“
„Zkuste pomocí barev vyjádřit, jak se máte.“
„Já neumím kreslit.“
„Už jste viděla kreslit mě?“
Vzhlédnu. Terapeutka na mě upírá hnědé oči. Vypadá upřímně pobaveně.
Beru do ruky pastelku.

Obrázek uživatele Julie

S bagrem na Voldemorta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nenechte se zmást názvem.

Drabble: 

Že je to asi opravdu schopný udělat, si uvědomil, až když našel bagr.
Regulus se se žlutým plastovým bagrem setkal u příbuzných, kteří o pár let později zmizeli z tapiserie. Bylo mu pět. Okamžitě se zamiloval. Strašně moc. Fňukal tolik, že musel jít několikrát spát bez večeře. Potom přišly Vánoce a najednou ho měl. Samozřejmě ho nedostal pod stromeček. Dal mu ho Sirius na tajnačku v noci, když už všichni spali. Dokonce do něj vyryl inciály RAB. Bagr se stal nejpečlivěji ukrytým tajemstvím na Grimmauldově náměstí.
Je maličký, vejde se do kapsy hábitu. Mohl by si ho vzít s sebou.

Závěrečná poznámka: 

Momentem žluté pastelky (respektive voskovky) nazývá okamžik, kdy je zlé (nebo do temnost se nenávratně řítící) připomenuto její dětství a ona se díky tomu obrátí zpět ke světlé straně. Termín pochází ze seriálu Buffy, přemožitelka upírů, kde na konci šesté řady žlutá voskovka zabránila zničení světa. Pokud mě paměť neklame, v českém dabingu se ze záhadných důvodů místo voskovky objevil bagr.

Obrázek uživatele Nildon

Nevinné malování

Fandom: 
Drabble: 

Panáčka pro tatínka kreslím,
snad se mu bude líbit,
až ho dokončím.

Bílou pastelkou,
kosti namaluji,
škoda jen,
že pouze já je vidím.

Modrou,
cévy a žíly vytvářím,
nekonečné cestičky,
které život rozproudí.

Červenou,
maso, svaly a krev,
panáčkovi dávám,
bez nich by se přeci nemohl pohybovat.

Žlutou,
srdéčko vykouzlím,
ryzí a láskyplné,
jako tatínkovo objetí.

Oranžovou,
přikryju tohle všechno,
kůže,
to je to správné slovo,
pro vše,
co má zůstat skryto.

Zelenou,
očička udělám,
aby spatřil,
divy světa.

Teď už jen stačí slůvka kouzelná,
jméno, jež život dává.
Ožij, Adame a buď šťastný,
ve světě, který můj tatínek stvořil.

Obrázek uživatele tif.eret

Obrázky

Fandom: 
Drabble: 

Moje děti sedí za stolem a kreslí pastelkami obrázky. Nakreslíme ti kočičku, mami. Kreslily opravdu dlouho a důkladně. Želvovinovou kočku a modrého kocoura. Červená, černá a modrá pastelka byly znatelně kratší než ostatní v krabičce.
Při pohledu na obrázky náhle zatoužím po opravdové kočce. Kde ji vzít? Cestou z práce promýšlím možnosti. Nejlépe bude zajít do útulku. Hned při vstupu do bytu depozita, jehož adresu jsem našla na internetu, se ke mně ženou dvě kočky. Překvapeně na ně hledím. Modrý kocour a želvovinová kočka!
Doma horečnatě hledám obrázky dětí. Nejsou k nalezení. Zato v krabičce… Všechny pastelky jsou stejně dlouhé.

Závěrečná poznámka: 

1)Želvovinová kočka (tortie) má srst složenou z černých a rezavých chlupů.
2)Nemám děti a moje kočky mají jiné barvy :-)

Obrázek uživatele Eillen

Férová nabídka

Úvodní poznámka: 

O Bídákovi začal kolovat pevností pamflet: http://sosaci.net/node/20428
Byla jen otázka času, kdy ho někdo nepozorný zapomene a dostane se Bídákovi k rukám.

Drabble: 

Toho dne Bídák každého vítal ve dveřích s úsměvem. Což samo o sobě bylo divné. Divnější však byl jídelní lístek na každém stole, prozatím otočený textem dolů.

První cotasové usedli ke stolu a vzali do rukou jídelák. Rázem všichni zbledli. Někdo z nich byl tak neskonale tupej, že zapomněl svoji kopii pamfletu v hospodě.

Když byl lokál plný, zavřel Bídák dveře, otočil se k hostům a mile se usmál: "Takže, mám pro vás nabídku. Buď mi řeknete, kdo to sepsal nebo budete pít čistou vodu. Nebojte, nezabiju ho. Jenom mu zlámu ty pastelky, kterýma držel brk, když to veledílo psal."

Závěrečná poznámka: 

Pozn. 1) hned po přečtení jsem si vzpomněla na starou dobrou klasiku: https://www.youtube.com/watch?v=pcPIIlx-QLY
Odtud jsem tedy vykradla "pastelky".

Pozn. 2) v tomhle světě vážně nemají noviny, tak jsem tedy použila výraz pamflet. nějak se mi nechtělo psát, že kolem koloval "canc papíru"

Obrázek uživatele Carmen

Nejjasnější odstíny jinakosti

Fandom: 
Drabble: 

Někteří lidé jsou jiní. Jsou pro ně důležité jiné věci.

Celý svět si vystavěli jiní lidé pro sebe, a nechápali, že jí se v něm nežilo jednoduše. Všechno pořád dokonale ovládali, zatímco ona se při běžných věcech musela napřed odněkud zevnitř natáhnout po tenkém vlákně ke skořápce těla.
A dodržovat pravidla. Pravidla pro ni byla důležitá a rozčilovalo ji, když je jiní porušovali – jí pomáhala orientovat se v jejich světě.

Jiným lidem ale bývalo všechno trochu jasnější – byli méně sebejistí – když zahlédli její svět – a tak kreslila a snažila se jim to barvami vysvětlit.
Pastelky měla mnohem radši než slova.

Závěrečná poznámka: 

(Inspirováno konkrétními krásnými obrazy jedné velmi talentované a na autistickém spektru velmi jiné slečny, která žije v mnohem barevnějším světě.)

Obrázek uživatele Rya

Paleta

Úvodní poznámka: 

Navazuje na: Moc kamene

Pokračování: Koktejl

Drabble: 

Šaretas rozevřel prsty. Pohlédl na kámen, aby si připomněl, proč se ještě plahočí dál.
Žilky pestré jako dětská čmáranice nabarvenými dřívky.
Barvy se roztančily.
Hnědá.
Cesta, kterou klopýtá pěšky, protože se neudrží v sedle.
Červená.
Krev, kterou vykašlává.
Žlutá.
Řídké zvratky.
Modrá.
Opuchlá ruka, která nese kámen.
Šedá.
Oblak prachu na cestě.
Vínová.
Vévodův znak na kočáru.
Stříbrná.
Zbroj vévodových mužů.
Drželi se v uctivé vzdálenosti.
"Dovezeme tě do Paláce, pane."
Varovně zvedl paži.
"Nesmíte se dotknout...," zachrčel.
"Víme."

Ještě pár kroků.
Bílá.
Mlha před očima.

Černá.

Opatrně čaroděje naložili do kočáru.
Přivést ho k vědomí se jim už nepodařilo.

Obrázek uživatele Amy

Umělcovo utrpení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po včerejšku je čas na zase jednou odlehčené drabble. Jako fandom jsem vybrala seriálového Merlina od BBC, protože slovní přestřelky mezi Merlinem a Artušem jsou nezapomenutelné. Upřímně se mi po nich stýská.

Drabble: 

Artuš zaskřípal zuby. Merlin ho ignoroval.

Artuš znovu zaskřípal zuby, tentokrát hlasitěji. Merlin otráveně vzhlédl od práce.

“Co se děje?”

“Bude to trvat ještě dlouho?” Artuš se snažil neznít netrpělivě. Vážně se snažil.

Merlin cosi zamumlal pod neexistující vousy.

“Cože? Mluv nahlas!”

“Říkám,” probodl ho Merlin pohledem, “že Gwen vůbec nereptala. Ona ovšem není rozmazlený královský spratek.”

“Proč jsem si jen myslel, že je to dobrý nápad zadat tento úkol zrovna tobě?”

Merlin zagestikuloval rukama umazanýma od pastelek. “Protože nikdo jiný by nebyl ochotný kreslit tvůj portrét na každou zatracenou svatební pozvánku?”

Artuš byl natolik zdvořilý, že na to neodpověděl.

Obrázek uživatele Rebelka

Kouzelné pastelky

Úvodní poznámka: 

Doufám, že už tu něco podobného není :).

Drabble: 

První večer ve vile Vilekule se Pipi vyzbrojila baterkou a vydala se do sklepa na lov dávno zapomenutých pokladů. Už po dvou hodinách pátrání objevila jeden nový živočišný druh, černou díru ve staré zavařovací sklenici a krabičku s pastelkami a nápisem VŠE, CO NAMALUJEŠ, OŽIJE.
Druhý den ráno si pastelkami nakreslila dva kamarády, Tomyho a Aniku. Pastelky fungovaly bezvadně. Tomy s Anikou se opravdu chovali jako skuteční.
Podle příbalového letáku mají namalovaní lidé jen jednu nevýhodu - rozpustí se pod dešťovou vodou. S tím si ale Pipi hlavu neláme. Tomy s Anikou jsou slušně vychovaní a vždycky s sebou nosí deštník.

Obrázek uživatele Galadion

Praktický pokus

Fandom: 
Drabble: 

„Proboha, Sherlocku! Co je to v lednici za ohavnost?“
„Na které polici, paní Hudsonová?“
„Úplně nahoře, ta věc, co připomíná barevného ježka!“
„Aha, to je přeci hlava, paní Hudsonová.“
„Hlava?! Lidská hlava?“
„Nikoliv, vepřová. Z rok starého jedince.“
„A co je to do ní zapíchané?“
„To jsou pastelky, celkem dvaasedmdesát různých barev.“
„Proč tu něco takového vůbec máte? Zapáchá to strašně.“
„Je to pokus, kterým se snažím dokázat nevinu lady Summerové.“
„Nevinu?“
„Zatím to vypadá, že modrá se v podchlazeném postmortálním prostředí rozpouští nejrychleji.“
„Ale…“
„Nesnažte se to pochopit.“
„Kdo to bude uklízet?“
„Od čeho přeci mám vás a Watsona?“

Obrázek uživatele Borch

Na čekané

Drabble: 

Lesem se plížily dvě postavy, oblečené v našedlých hadrech a prakticky neviditelné. Hunar a jeho bratr byli oddaní Belbogovi uctívači. Celým srdcem mu sloužili a teď je čekal úkol nadmíru důležitý. Najít a zničit toho proklatého Černokněžníka z Kančí hory. Toho čubčího potomka Černobohova. Hunar se rozhlédl. Les byl klidný, ve větvích zpívali ptáci, nedaleko z potoka pila srnka... Tak proč má najednou takové zlé tušení?
Rudého odlesku na mokrém listí si všiml pozdě. Stačil jen zakřičet:
"Past! Elky, je to past!"
Pak Goryvlad zavrčel a skočil. Past a vlčí čelisti sklaply. O Hunara se dokonale postaral Rogan a Krutomor.

Závěrečná poznámka: 

Uff... prodlužovat o třicet slov je fuška... doufám, že mi Past-Elky bude uznáno...

Barvičky a kytičky

Fandom: 
Drabble: 

Když byla malá, patřily pastelky mezi její nejoblíbenější hračky. Nejraději kreslila kytičky.
Střed slunečnice teď vybarvím hnědě...
Na střední škole si oblíbila černobílé kreslení tužkou, ale pastelky se hodily k zvýrazňování v sešitu.
Řasy dělíme podle složení chlorofylu na červené, hnědé a zelené. Mezi hnědé řasy patří chaluha bublinatá... Kde mám hnědou pastelku?
Když jí vysvětlili, že se uměním neuživí, šla studovat biologii a pastelky odložila.
... Fucus vesiculosus, řád Fucales, třída Phaeophyceae...
Při stěhování do nového domova pastelky vyhodila jako nepotřebné, ale časem jí začaly chybět. Jejím koníčkem se stalo barvení rostlinami.
Tmavě hnědou barvu získáme ze slupek vlašských ořechů...

Jen si to nemaluj

Úvodní poznámka: 

Možná trochu BJB.

Drabble: 

Kreslení ji odjakživa bavilo. Svět kolem ní, postavy z pohádek a večerníčků, všechno se přenášelo na papír. Veselé barevné světy.
Psaní, to přišlo později, když zvládla čtení a přišla mu na chuť. Postupně začaly vznikat pokusy o vlastní příběhy, samozřejmě i s obrázky.
„Ty to vždycky tak odflákneš. Samé figurky, jedna jako druhá.“
Tátova slova ji zarazila. Zkusila si dát víc záležet. Nakreslit babičku a vnučku, tak, aby zřetelně vyvstal rozdíl i podoba mezi nimi.
„Vždyť říkám. Figurky.“
Tak nic. Vlastně pro ni bylo stejně důležitější psaní.
„Samé bláboly a nikam to nevede. Holt nemáš talent.“
Pravda někdy skutečně bolí.

Závěrečná poznámka: 

Snad nevadí, že tam ty pastelky nakonec nejsou zmíněny - samozřejmě to bylo všechno kresleno hlavně pastelkami.

Obrázek uživatele Tora

Kdo si počká, ten se dočká

Drabble: 

Číhám.
Teď! Levá packa, pravá, náhra a šup! Trefa!
Číhám znovu.
Jé, spadla blízko! Stačil levý hák a je tam taky.
Tak honem, už číhám dlouho!
Konečně! Mazej za ostatníma!
„Já nemám červenou! Mně se ztratila červená!“
Jejda, je zle. Malá zjistila, že je něco špatně.
„Babí, slyšíš, jak mám vybarvit Karkulku?“
„Koukni na zem, tam někde bude!“
„Koukám a není! Někdo ji sežral!“
„Kdo by ti žral pastelky, prosím tě…“

Domácí se s povzdechem spustí na kolena. Jde najisto.
„Jsou pod ledničkou, koukej. Červená, žlutá, modrá… a hele, i černá! Že se nestydíš, Tobiáši!“
Nestydím. Já si zas počkám!

Obrázek uživatele Aries

Dva v jednom

Úvodní poznámka: 

Následuje po Nehorázném osočení, dějově navazuje na
Jatka

Drabble: 

Krvavou záclonou prosakuje čarovná síť.
Xénie ji cítí, magie se táhne jak jedovaté pavučiny.
Proniknout do skrytého prostoru je možné, jen najít a rozplést správný uzel.
Evženovy prsty kloužou po drsné zdi, sledují palčivé proudy. Černota se vpíjí do kůže.
Xénie bez dechu přihlíží.
Evžen ví, co musí překonat. Čáry uzavírají jeden prostor v druhém jako tajnou zásuvku.
Rychle vytáhne špačka tužky. Podrobí cizí čáry své vůli. Rozbije závoru.
Moc jeho znaků zápasí s tvrdošíjným odporem brány.
Tuha se zlomí.
Evžen zuřivě zaskřípe zuby.
Xénie pohotově pomůže.
Modrá pastelka přejde z dlaně do dlaně.
Jasně modrý klíč rozepne černý zámek.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Zazděný

Barevné vnímání

Fandom: 
Drabble: 

"Ach, to jsi ty, Zuzanko," řekla slečna Cílená. "Posaď se."

"Zuzanko..."

"Ano, slečno Cílená?"

"Mám tu stížnost, od slečny Rybářové-Kvěchové. Ohledně tvých pastelek."

Slečna Cílená se odmlčela a nervózně se rozhlédla. Vždyť tu přece...

"Jsi tady, Zuzanko?"

"Ano, slečno Cílená."

"Ach ano. Tedy, hmm, prý jsou tvé pastelky nevhodné pro kreslení."

"Tomu nerozumím, slečno Cílená. Dostala jsem je od dědečka. A pečlivě se o ně starám."

"Zuzanko, jde o to, že nejsou dost... barevné."

***

Zuzanka otevřela dřevěnou vyřezávanou krabičku a prohlížela si pastelky. Nechápala, jak to slečny myslely.

Pastelky byly sice černé, ale každá ta černá byla přece úplně jiná...

Obrázek uživatele Bilkis

Pastelková terapie

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Tohle je pro mě hodně bolestivá záležitost... Pro B. se vzkazem: Jsi můj hrdina. Vždycky jsi byl.

Drabble: 

Dřevěný šestihran nechtějí prsty držet správně. Nikdy jsi nekreslil rád, ale teď to doslova nenávidíš.
Musíte obnovit jemnou motoriku. Pište, malujte, navlékejte korálky, dělejte keramiku...
Barvy se překrývají, protože nedokážeš zastavit ruku tam, kde je třeba. Třes v nohou a zbytku těla už polevuje, ale ruce stále nemají sílu k tomu, aby zvládly běžné věci. Zvlášť ty titěrné.
Každý den to bude jen a jen lepší. To víte, není to bez následků. Ale výrazně vám to pomůže.
Řekli ti, že to stačí šestkrát. Neřekli, že to bude tak hnusný. Že nezvládneš udržet pastelku.
"Na elektrošoky dojdeš. Ale zpátky tě vezou."

Závěrečná poznámka: 

Ono to pomáhá. A má to skvělé výsledky, to jsem ostatně viděla. Ale je to pro tělo a duši hrozná zátěž. A pro mnohé taky velká motivace. Nechtějí to totiž zažít znovu.

Obrázek uživatele galahad

Za stenou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB

Drabble: 

Rodičia už spali. Vstal z postele a vybral pastelky, ktoré dostal k sviatku. Zobral si čiernu a nad posteľ začal kresliť štvorec.
Ako dotiahol poslednú linku, stena sa zavlnila a zjavil sa obraz cudzieho kraja. Strčil do štvorca ruku, tá ľahko prešla cez stenu.
Vliezol tam celý a ocitol sa úplne inde. Nebol to prvý svet čo objavil, za stenou sa ich skrývalo tisíce.

Prebudil sa a sklamane položil ruku na biely múr.

*

O mnoho rokov neskôr sedel pred štvorcom monitora. Do svetov vytvorených a ukrytých za obrazovkou sa nedalo vojsť.
Možno by som mal znova skúsiť pastelky, pomyslel si.

Závěrečná poznámka: 

Asi najlepší z mojich troch dnešných pokusov napísať niečo nepatetické. Mám v zálohe ešte napísané drabble na ZSZP, ale nechcem to strigge vyfúknuť :)

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Múza v lese

Drabble: 

Seděla sama v polostínu na skládací židli, před sebou měla stojan a na něm čtvrtku. Pastelky držela všechny v hrsti, v takovém špalíčku. Každou chvilku si z něho některou vytáhla a krátkými, rychlými a jistými tahy pokrývala čtvrtku zelenou barvou. Kreslila, co viděla před sebou. Mýtinku se skalkou a osamělou malou břízkou, rostoucí na jejím vršku. Kreslila jen zeleně, všechny pastelky, které držela, měly nějaký odstín zelené, pochopitelně každá jiný. Bylo jich asi pět nebo šest. Obrázek, který vznikal, jiné barvy tudíž neměl, přesto byl naprosto úžasný! Stál jsem za ní a okouzleně sledoval po papíře se míhající zelené pastelky.

Obrázek uživatele Bilkis

Kruh

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Na tuhle práci jsou lepší dětské křídy a velký prostor, ale nepohrdne ani pastelkami. Kreslí kruh. Hada požírajícího svůj ocas, koloběh minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Bez počátku, bez konce?
Červená. Jako krev. Jako moc. On sám.
Modrá. Jako barva letní oblohy. Ten druhý. Ten, který je tu navíc.
Zelená. Listí šumící ve větru. Vodník. Posera, který splynul s pozadím.
Žlutá. Barva jara. Barva naděje, kterou si ti dva nesou.
Oranžová. Západ slunce. Oheň, jímž spálí svět.

Přicházejí. Proplétají se uvnitř kruhu, odpojují se a zase scházejí.

Minulost není mrtvá, přítomnost netrvá navěky, budoucnost je jen pro někoho. Kruh se uzavírá.

Závěrečná poznámka: 

Herman je sice sviňák první třídy, ale tak nějak si nedovedu pomoct a musím ho mít relativně "ráda". :D

Kterak se stát vyvrhelem

Drabble: 

Dva roky zpátky přitáhly holky do třídy módu hádanek.
Vymýšlely úplně pošahané hlavolamy a pokud je daly klukovi, mohli jste si být jistí, že řešení je „srdce“, „naděje“, „úsměv“ nebo podobná blbost.
Od nás se samozřejmě čekalo, že budeme vymýšlet podobné hádanky pro ně. Já osobně je googlil, ale stejně to byla otrava.
Tenkrát Kusano trochu bral na Bando a naznačil to nezapomenutelným způsobem.
„Bando, víš co to je – je to barevný a není to vidět?“
Nebyl za takového magora jako teď, tak ji to potěšilo a lámala si hlavinku až do oběda.
Zakopaný pastelky za rohem mu nikdy neodpustila.

Obrázek uživatele Šmelda

Lednové ráno

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Znáte to, když dostanete nápad, který se vám moc nelíbí, ale víte, že další nepřijde?

Drabble: 

Od vaření ji vyrušilo zaklepání na dveře, utřela si ruce do zástěry a šla otevřít. Za dveřmi stál jejich soused. Žmoulal čepici, stejně jako to dělával její manžel.
"Kláro, je mi to moc líto. Alois zemřel."
Soused ji ujišťoval, že jí se vším pomůže. Nevnímala ho, myslela na děti. Manžela nemilovala a někde hluboko věděla, že ani děti ho rády nemají. Napadla ji hříšná myšlenka, že jim bude líp, ale mladší syn byl problémový, ve třinácti otcovu ruku, byť ne tak tvrdou, potřebuje.
Rozhodla se, že krabici kohinoorek, kterou mu koupila k narozeninám, mu dá dřív. Vždy si rád kreslil.

Obrázek uživatele Martian

Mančinka v akci

Drabble: 

Dnes jsem musel hlídat Mančinku, jelikož maminka s Kristýnou šly vybírat látku na nové šaty. Brblal jsem, ale maminka varovným hlasem pravila: „Však tě neubude!“

Pročež jsem maloval obrázek do školy a Mančinka mi porád brala pastelky. Nejprve ztratila červenou, potom žlutou píchla kocoura Honzu do oka a nakonec mi někam schovala i zelenou. Mně to bylo fuk a domaloval jsem to barvičkami, které mi zbyly.

Pan učitel si ho prohlížel velmi zamyšleně a nakonec pravil, že mám zajímavé barevné vnímání světa, pročež napsal našim dopis, jestli mě místo do houslí nechtějí raději posílat ke slečně řídících na hodiny kreslení.

***
Obrázek uživatele Lee

Pro dítě

Fandom: 
Drabble: 

První dítě kreslilo trávu. Pěst pevně sevřenou táhlo pastelku po papíru a v jejích stopách se rodila zelená pláň.
Druhé dítě kreslilo oblohu. Pečlivě obkreslovalo mráček, který mu předkreslila jistější ruka.
Třetí dítě kreslilo řeku. Množství roztřesených tahů se slévalo do jediného toku, jen občas probleskla jiná barva, kterou dívka do řeky namátkou přimísila.
Čtvrté dítě kreslilo slunce. Zlaté paprsky křižovaly papír od jednoho konce k druhému, div že nevyzářily až na zem, na které chlapec seděl.

Všem dětem se tváře rozzářily úsměvem, když pocítily dech Lva, který stál nad nimi.
Aslan se vždy díval na dětské kresby, než zpíval.

Závěrečná poznámka: 

Pro ef77, mou narnijskou hvězdu.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele ef77

Šedá, žlutá, červená a zelená

Fandom: 
Drabble: 

„Nemáme šedou.“
„Kresli černou a míň tlač.“
Šedá. Šedá je cesta, struska, nálada, kamení, obloha. Šedý je strach..
„Podej mi žlutou, prosím.“
Žlutá. Žluté jsou plameny a mraky. Žlutý je žár. Žlutá je únava.
„Potřebuješ ještě červenou?“
Červená. Červený je oheň, kruh před očima. Červená je krev. Červená je Oko.
„Nevíš, kde máme zelenou? Nemůžu najít zelenou.“
„Na co zelenou? Kreslíme Mordor! Tohle je Hora Osudu, nepotřebuješ zelenou.“
„Tati, v Mordoru nebyla zelená? Vůbec žádná?“
Zelená. Zelený je Kraj, klíček obilí, zelená je pentle v Růžiných vlasech. Zelená je naděje.
„Byla, Elanor, ale nebyla vidět. Alespoň ne na první pohled.“

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san

Pomsta pastelek

Úvodní poznámka: 

Toto drabble je částečně odkaz na jednu příhodu, co Jakub se Semenem prožili. :D A že byla úsměvná více než dost.

Drabble: 

Josef Bardak si lebedil na dvorku, opájel se majetkem. Na statku ve Vojslavicích byl sám, obyvatelé odjeli za příbuznými. Nemohl. Musel pracovat. Proto si také nevšiml, že se mu do chaloupky vloupali dva dědci. Zarytý nepřítel jménem Jakub Vandrovec a jeho komplic Semen Korčaško.
„Je to dobrý nápad?“ zašeptal kozák.
„Když můžeš mít za zuby pastelky ty, tak může mít i on.“ řekl potutelně Jakub.
„Dej mu je tam a mizíme.“ Odplížili se jak nejtišeji to šlo, spoléhaje na Josefovu hluchotu.

Ráno se Josef probudil hledaje zuby. Našel cosi placatého. Pastelky! „To určitě ten Vandrovec, hrát si na Zubničku! Pche!“

Dětská léta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já, kloni, mám je sotva dva dny...

Drabble: 

"Nehorázně je rozmazluješ!" zavrčel Kenobi.
Byla to pravda. Rozmazlovala je už od té pastelkové záležitosti...

"Generále?"
"Ano, veliteli?"
"Smím se na něco zeptat?"
"Ovšem. Pojďte dál, dejte na zem tu krabici a sedněte si."
"Co to je?"
"Pastelky."
"Co jsou pastelky?" zeptal se Thon.
"No, pastelky... barevné tužky?" rozhlédla se Gwen už po pěti tvářích.
Mimas zavrtěl hlavou.
"Na malování..."
"Nikdy jsme nemalovali."
Gwen to chvíli docházelo, ale pak pochopila a nastavila kurz na planetu Koh-i-noor.
Když je pak pozorovala, jak s nadšením pětiletých dětí čmárají po kusech papíru, zapřísahala se, že jim nahradí vše, oč je ti žabožrouti připravili.

Závěrečná poznámka: 

Nechtěla jsem napsat nic smutného, ale... no nic.

Obrázek uživatele neviathiel

Adrián

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Neotáčej se. Běž. Rychle. Není čas. Viděli tě. Rozčilený ženský hlas za zády. Někomu ublížila, nezvladatelný třes, pak je zase součástí větru.
Neviditelná stěna, náraz, musí doleva, do dveří. Polorozpadlé přízemí. Popraskaný stůl. Barevné pastely, zelené a rudé čáry kouzla, rtěnka. Její.
Muž s vlnitými vlasy, černá bunda. Záblesk tváře, jiné, vlasy tmavší, modré oči, postava menší. Jméno?
„Nemáme čas,“ zapaluje sirku, volá přes oheň.
Rtěnka, kruh. Někomu ublížila.
Nádech. Nádech. Nádech.
Cosi. Praská. Kouzlo.
Připojená. K. Zemi.
Kroky za ní. Ve dveřích stojí žena. Tvář schovaná pod šátkem. Vzápětí vykřikne, zkříží si zápěstí nad hlavou a skočí ke zdi.

Závěrečná poznámka: 

Kouzlo nakreslené na stole slouží k ovládání mysli pomocí osobního předmětu (ukradená Olenina rtěnka). Barvy má podle živlů obou aktérů (zelená-země a rudá-oheň). To, co praská, je totéž kouzlo, Olena se z něj vyvlíkla.

Další: http://sosaci.net/node/20866
Souběžně se odehrává: http://sosaci.net/node/21896

Stránky

-A A +A