,,Tak tady bydlím." a vlezl oknem do pokoje. ,,Co ti můžu nabídnout krásko? Čaj nebo něco ostřejšího na uvolnění?"
,,Ještě jednou děkuju za záchranu, ale spíše by mě zajímalo, komu za svůj život vděčím. Jak se jmenuješ?"
,,Maličkost, měl jsem to cestou... a já jsem ehm, nooo.." nevěděl co říct. Ne, že by se nechtěl prozradit, ale jeho jméno bylo trapné.
,,Ano?"
,,To není důležité! Můžeš mi říkat jen hrdino."
Schody za dveřmi vrzly a ozval se hlas. ,,Květoslávečku!? Zítra půjdeme koupit ty nové slipy i tatínek půjde!"
,,Mami mlč! Děláš mi ostudu!"
A děvče se smíchem mířilo ke dveřím.