DMD č. 23. pro 23. 4. 2016. Téma: Nad propastí

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Každodenní nebezpečenství v životě stormtrooperově

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rating 15+ pro hrubý jazyk.

Drabble: 

"...nakonec přilez do ubikace ve tři hodiny ráno a víš co měl v kapse? Pytlík Sansannskýho koření!"
"U všech Sithů! Cos udělal?"
"No řek jsem mu: 'Ty tauntauní hlavo, svůj mozek si gumuj čim chceš, ale já nehodlám nechat vymáchat v rancořích sračkách s tebou.' Tak jsem mu to svinstvo spláchnul do haj- áááÁÁÁ!!!"
Poté, co nevědomky udělal krok vzad, ztratil rovnováhu a málem se zřítil do zdánlivě bezedné propasti.
"No ty bantho, Impérium postaví bitevní stanici za bilion kreditů a nemůže si na ní pořídit i zábradlí..."
"Hej kámo, služba nám končí za půl hodinky, nezabalíme to radši dřív?"

Obrázek uživatele Lagertha

Nečekej na zázraky, žij tady a teď

Drabble: 

Stála nad propastí života, ztracená v sobě i světě. Stála tam sama a koukala se dolů. Vítr si pohrával s jejími vlasy, ten lehký vítr, který předpovídá bouřku. Slzy jí hladily po tvářích, bylo jich tolik, že už je přestala stírat. Přemýšlela a váhala, zoufale se snažila chytit něčeho pozitivního. Nějaké pěkné vzpomínky nebo snu, co by jí od okraje propasti odstrčil vzad. Nemohla nic najít, propast v ní se stále prohlubovala. Čekala a zrak upírala k nebi.. Ještě jeden paprsek slunce, prosím.. V ten okamžik, ji chladná kapka deště dopadla na tvář... Rozpřáhla paže, zavřela oči a naklonila se...

Závěrečná poznámka: 

Jen jeden paprsek, někdy stačí tak málo, ale přesto je to tak moc.

Nemožné

Fandom: 
Drabble: 

Naklonil se nad mapu. Pozorně sledoval vrstevnice a hledal nejkratší a nejlehčí cestu. Nemohl se rozhodnout. Jeho cesta byla neplánovaně přehrazena obří propastí.
Nevěděl kde se tam vzala. Nebyla na žádné mapě. Táhla se od obzoru k obzoru na obě strany.
Snažil se jít na jih podél této propasti. Nevěděl kam dojde. Připadal si, že je zde sám.
Neslyšel jediného ptáčka, nepotkal žádné zvíře nebo člověka.
Neměl vysvětlení pro to co se stalo. Ani se ho nesnažil najít.
Pomalu vše vzdával. Nemělo smysl pokračovat. Jeho cíl ležel někde daleko za tou proklatou propastí.
Kdyby tak vyrazil dřív. Stihl by to.

Obrázek uživatele galahad

Pocity bývalého kapitána veľrybárskej lode

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dnes ma nič extra nenapadlo, tak vám aspoň predstavím Nulakvu, planétu z knihy Oceán prachu od Bruce Sterlinga.

Varovanie: mrzutý kapitán (12+)

Drabble: 

Nulakvianska veľrybárska loď vyrazila na svoju plavbu.
Nie, veľrybárska už nie, turistická, pripomenul si kapitán. Veľrýb už bolo málo a z niečoho žiť musíme.
Do hajzlu s týmito novotami.

"Nachádzame sa nad veľkým kráterom, jediným obývateľným miestom Nulakvy," znel hlas sprievodkyne v jeho protiprachovej maske.
Do hajzlu s kráterom.

"Plavíme sa po mori prachu, ktorého je toľko, že nás drží ako voda. Prosím nedávajte si dole masky, v ovzduší je príliš veľa prachu."
Len si ich dajte dole.

"Veľryba na jedenástke!" hlásila hliadka z koša na inom kanále.
"Za ňou!" povedal ako za starých čias a nostalgicky pohladil starú harpúnu.

Obrázek uživatele Sothis Blue

Ještě trochu mladší než já

Úvodní poznámka: 

Čekáte u kráteru Orodruiny? Tak to čekáte špatně. Tam Igrûn nemá vůbec důvod lézt, a kromě toho, jestli se vám daří nezabloudit v čase, víte, že tou dobou je zrovna indisponovaná.

Drabble: 

Talim mi vždycky byl blízký. Na samém začátku ještě trochu mladší než já, dnes poslední, kdo mi zůstal tak dlouho.
Sedíme spolu na ostrohu. Za pláněmi se z mlhy zvedá další pohoří. Napravo se údolím šine řeka.
On se strachuje, že nás Mairon využije pro svoje záměry a snad i znovu ovládne.
Já se bojím, že bez ochrany Mordoru nás čeká jen pronásledování a další vybíjení, až k zániku.
A tak se naposled držíme kolem ramen.

Ráno se rozloučíme. Naše skupina míří k východu; ta, s kterou jde Talim, na sever.

Nikdy jsme se znovu nesetkali. Ale možná dosud žije...

Závěrečná poznámka: 

Chci psát fluff! Chci psát fluff! Chci psát fluff! Chci psát fluff!

Obrázek uživatele Layla TB

Strach z výšek

Fandom: 
Drabble: 

Nekonečnost sama. Kabina lanovky hrkavě přeskakuje na nataženém jištění, pod námi les, země, tma, Země. A mezi tím vším ten zdravý horský vzduch, který jsme sem přišli honit. Sleduji, jak mé boty klapají na průhledné podlaze. Se skřípáním podrážek se mi obraz pode mnou rozostřuje a zaostřuje, pot svlažuje ruce.
"V pořádku?"
Nejsem si moc jistá, odkud to šlo, ale pouze souhlasně mručím a ještě pevněji svírám opěrku sedačky. Teď už je to jedno, jak mi je, probíhá mi hlavou. Už jsem sem vlezla.
Zvedám pohled. Vidím jasněji. Nová perspektiva rozlehlé krajiny plné stromů, země, světla, Země. Nekonečnost sama.
Hrk.

Závěrečná poznámka: 

Když už mě někdo donutí lézt/vést se do vzdálených výšin, pište si, že toho dotyčného před a během celé cesty v hlavě proklínám (pak toho lituju, ale v té chvíli to myslím vážně). Ale po půlce trasy už dolů prostě nelezu, protože to je mnohem horší. Cesta dolů je vždycky horší. Za to nahoře je to vždycky krásné, proto se často přemluvit i nechám. Tedy dokud nemusím stát moc blízko zábradlí.
Prosím vás, nenuťte lidi se strachem z výšek do takových věcí, pokud nechtějí.

Obrázek uživatele Dangerous

The Confession of a Dandelion

Fandom: 
Drabble: 

There. The step into the air. It was easier than I’d expected. Much easier. And I feel as light as dandelion fluff. Let’s hope I’m not considered a beautiful weed.
The solid ground is somewhere behind me; I’m not looking back. A seemingly bottomless abyss is somewhere below; I’m not looking down either.
I’m levitating, drifting, unable to say where I’m going. You are the wind now, mingling with mine, keeping me high, in the air to see the light.
But if the fluff gets too heavy, blow away and let it fall, will you? Now I hope it won't.

Obrázek uživatele Erys

Filosofická

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poslat drabble, (ocenit domácí připojení,) padnout a spát. Snad se brzy opravdu dostanu také ke čtení drabblat ostatních.

Drabble: 

Stojíš nad propastí a strach z pádu chrání tvůj život.
Musíš ji přeskočit a strach tě ohrožuje. To když kvůli němu zpomalíš a nedostatečně se odrazíš.
Máš přejít po úzkém prkně a strach tě zrazuje. Vyvádí tě z rovnováhy a musíš se o tolik víc hlídat.
Máš jít po lávce a strach tě váže, když pořád myslíš na to, co by mohlo být, kdybys stoupla špatně nebo se ti zamotala hlava nebo…
Máš jít po širokém, oploceném mostě a strach tě pouze omezuje, když kvůli němu jdeš křečovitě a pomalu.

Kdy se tvůj strach stal horším nepřítelem než hluboká propast?

Obrázek uživatele Keneu

Nad propastí osudnou chci tvým mostem být

Úvodní poznámka: 

identitový podraz :)
těžko říct, kdo tohle drabble napsal :) bod by chtěla Keneu
(za některé přítomné prý píšou i kočky, tak co...)
dnes je to 400 let, co WS umřel, tak bych řekla, že se takový crossover hodí
k tématu a názvu tahle píseň

Drabble: 

Stanu se klíčem k záhadě Také od městských bran
Snad v Čechách pro mě najde se zámek jež odmykám
(Camillo Polixenovi)

Pirát co dělá moře slané
A ze zoufalství svírá dlaně
Chce býti pevným stěžněm v moři
Do rizika se pro vás nořit
(Antonio Sebastianovi)

Teď žerty musí chvíli stranou
Je-li to přání budu ranou
Která Claudia k zemi srazí
Za to že Héró pověst kazí
(Benedick Beatrici)

Má drahá slečno máte kliku
Vám do služeb dám poetiku
Budu vám mostem nad propastí
A ušetřím vás této strasti
Dnes výhodou je těsno v hlavě
Na shledanou na oslavě
(Čespír Keneu)

Obrázek uživatele Macalaurë

Sonet 23.4.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Maedhrosovi...

Drabble: 

Jak jitřní paprsek záblesk tvé oceli,
jak měďák na slunci bujný tvůj vlas,
bystřina po dešti, tak zněl tvůj hlas.
Bratře můj z nejdražších, v konec jsme dospěli.

V pevné tvé objetí nevpluji nikdy víc
ukrýt se před světem jak dítko za noci,
opřít se o tvůj bok, žádat si pomoci,
vlasy ti pocuchat, políbit tvoji líc.

V slzách a plameni ukončils žití své,
s klenotem vrhl ses do srdce země.
V duši mé co popel strach a bol chrastí.

Poslední z posledních dítě jsem, ztracené,
krev otce zůstává už jenom ve mně.
„Sbohem buď,“ šeptal jsi tam nad propastí.

Obrázek uživatele durdinář

Noční služba

Drabble: 

„Haló, tady IT!“
„Nejde internet“, konstatoval hlas v telefonu.
„Kdo nejde?“, nechápal rozespalý Ron.
„Taková ta liška na zeměkouli“, odpověděla žena na druhé straně.
„Můžete být konkrétnější?“
„Otevře to jen tabulku `program nenalezen’ a strašně to chrastí.“
„Tohle teď nevyřešíme po telefonu slečno, pošlu vám tam ráno technika. Vaše ID?“
„Chřestová, Ludmila, 3428“
Ron zavěsil telefon a položil jej na noční stolek... který tam nebyl. Místo toho se po chvíli ozvalo jen třesknutí. V tom se plně probudil a uvědomil si, že je zavěšený ve spacím pytli nad propastí. Asi neměl brát službu na telefonu, když zrovna leze po skalách.

Obrázek uživatele Wendyses

Pokušení

Drabble: 

Je to vysoko. Vzduch se zde chvěje nedočkavostí, proudy se chystají na předem marný pokus o záchranu. Těší se tím, že se alespoň dotknou těla, co z útesu spadne na zem.
Těší se - a já také. V krvi nedočkavost, žal i radost. Je to zvláštní pocit. Je to mé poprvé, ale jiné než všechna ostatní. Je to naposled? To ví jen osud, když se usmívám do větru.
Usměji se i na něj, na postavu opodál, co se třese.
Bojí se. Tak jako já. Ale kdo z nás víc - kdo ví.
Přijdu k němu.
A strčím ho z útesu do propasti.

Závěrečná poznámka: 

Mám náladu, že bych někoho zabila, tak alespoň píši a hraji Zoo Tycoon.

Obrázek uživatele Kleio

1909

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Doufám, že se kanál La Manche dá chápat jako propast. :-)

Drabble: 

Nadechl se. Velmi zhluboka. Možná, že je přece jenom blázen. Alespoň trochu.
Ale vadilo mu, že nikdo nechápal, proč to dělá. Neodkázal vysvětlit, že nejde o tisíc liber, ani o sázku nad Lathanem. Dokonce nešlo ani o národní hrdost.
Jediný důvod byl on sám a pocit, že tři roky práce a zdokonalování sebemenšího detailu nebyly zbytečné. Že těch 7,5 metru plátna stálo za investici veškerého majetku.
Ve zlomené noze mu zaškubalo. Podíval se za sebe a zachytil pohledem první paprsky slunce. Ideální čas. Nastartoval motor, nabral rychlost a dostal se za okraj srázu.
Za 27 minut přistál nedaleko Doveru.

Závěrečná poznámka: 

Nechápu, že se do toho Luis Blériot pustil i s nohou v sádře. Ale přijde mi to fascinující.

Zírá zpátky

Fandom: 
Drabble: 

A tak se houpal a visel. Do propasti koukal. Propast zírala zpět. Zachycené kalhoty pomalu praskaly. Hlavou mu toho moc neběželo, kromě občasného vystrašeného upísknutí.
"Ahoj" řekla propast. Odpověděl na pozdrav. "Nechceš se přeci jenom pustit? Já tě pak vyplivnu a budeš v pořádku..."
I šílenství je stav mysli, a stále preferovaný před žádným stavem. Dále tedy odpovídal, beztak nebyl okolo nikdo kdo by ho slyšel.
"A jakou mám záruku, že to splníš?" "Inu, žádnou, ale Pascal by ti určitě vysvětlil, že je lepší věčně vyhrát než věčně prohrát."
Ještě chvíli přemýšlel, poté povolil svaly ve zpocených rukou.

Nevyplivla ho.

Nad propastí

Fandom: 
Drabble: 

Znala všechna ta připodobnění důležitých životních rozhodnutí. Cesta, křižovatka, rozcestí. Nemyslela si, že ji něco zaskočí. Toto ale bylo z jistého pohledu horší. Nebyl tu žádný výběr z cest. Jen propast a visutý most, který se nejistě kymácel ve větru.
Byly jen dvě cesty: dopředu, nebo se otočit zpět a už se sem nikdy nevrátit. Bála se výšek. Byly nejisté, neznámé, býval z nich dlouhý pád. Za mostem svítilo slunce, v hlubině byla nekonečná tma. Vůbec to místo nepředvídala. Věděla, že sem jednou dorazí, jenže tak nečekaně? Tam, kde stála, už nemohla zůstat.
"Ano," usmála se, byl čas jít dál.

Obrázek uživatele KattyV

Na vrcholu Durinovy věže

Fandom: 
Drabble: 

Můstek praská a my padáme ve smrtelném objetí. Dlouho, přehluboko. Oheň plane žhavým plamenem. Teprve v okamžiku, kdy narážíme na černou hladinu vody temnější než chodby Khazad-dûm, pohasne. Na drsném dně zápolíme celé věky, neschopni dosáhnout vítězství.
Nakonec opět začínáme stoupat, stále výš, až na samotný vrcholek Zirakzigilu. Slunce zazáří a oheň znovu vzplane.
Tři dny trvá nemilosrdný boj, běsnící jako v časech, kdy svět byl ještě mladý; kolem nás šlehají plameny podobné divokým bleskům, jež se odráží od špičky Durinovy věže.
Nakonec podlehnu a padám.
Mé tělo naráží na ostré skály, nemám už sil se zachránit.
Nenávidím tě, Gandalfe!

Obrázek uživatele Eurydiké

Major Laňka se dožral

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Major klusal po magistrále rovnou za starostkou. Nějaké pohraniční pranice mezi romskými výrostky z horních a dolních Nuslí, to tu bylo i předtím. Ale zaútočit na Karlov?!!
U starostky seděl farář od sv. Štěpána.
„Stojíme nad propastí! Tohle je normální agrese!!“ soptil Laňka.
„A čtyřková policie? NIC!!! Až přijdou z druhé strany Nuseláku na mši, vyrazím je!!“
„Vy, křesťan...?!“ mírnil ho farář. „To nejde...Polovina našich farníků je z jedničky, katolická církev je univerzální---!"
Starostce zazvonil mobil, zbledla. Pak řekla faráři: „Tak teď se modlete. Ze ZOO utekl zástupce primátorky pro dopravu. Ten člověk byl časovaná puma už před PARPATEM!"

Obrázek uživatele Effatha

Příšery

Fandom: 
Drabble: 

Držela se ho za ruku.Utíkali a za sebou slyšeli své pronásledovatele. Oheň a křik. Vlastně ani nevěděla proč jde zrovna s Ním. S každým krokem v ní sílil pocit křivdy. Kde je její princ? Proč ji nezachránil z hradu princ, ale příšera? Nejvíc ze všeho, ale měla strach. Pohádky mají dobrý konec. Skončí to dobře...
Křečovitě sevřela jednu z pěti rukou svého zachránce. Najednou prudce zastavil. Před nimi se otevřela propast. S úzkostí se zadívala k lesu. Příšera ji pustil. Překvapeně se otočila. Roztáhl křídla a odletěl do noci. V dálce dozníval chraptivý chechot. Nevěřícně za ním hleděla.
Příšero...

Obrázek uživatele Doktor

V jícnu Orodruiny

Úvodní poznámka: 

Právě jsem zjistil, že tuto profláklou propast zatím nikdo nepoužil. Takže sorry, ale trocha klišé do DMD patří.

Drabble: 

Frodo nad jícnem Orodruiny překonal pokušení a nenasadil si Prsten.
To ovšem poskytlo Glumovi v boji s ním výhodu. Viděl Froda i váček s Prstenem a neuvěřitelnou silou mu jej rval z ruky. Když si Frodo na okraji propasti uvědomil, že Prsten neuhájí, dobrovolně vykročil do prázdna.
Úkol splněn, vydechl.
Pak už existovala jen bolest, která se mu z Prstenu propalovala do celého těla. Frodo si uvědomil, že se propadá do středu Země, na místo, kde bude Prsten i s ním žhnout navěky.
Jen jediné mu poskytovalo nicotnou úlevu. Chladivá jizva na paži, kam ho Bledý král bodl ledovým nožem.

Obrázek uživatele Owes

Zkus se podívat za kulisy

Fandom: 
Drabble: 

Magie, kterou si zamiloval, nikdy nebyla jen černá.
Lily to věděla.
Prokletí, kterému čelil, nikdy nebylo jen prázdným pojmem.
Regulus to věděl.
Propast, kolem které kráčel, nikdy nebyla jen jedna.
Voldemort to věděl.
Ztráty, které utrpěl, nikdy nebyly jen položkami na seznamu.
Brumbál to věděl.
Tíha, kterou nesl, nikdy nebyla jen obyčejným závažím.
Minerva to věděla.
Bolest, kterou uvnitř cítil, nikdy nebyla jen chvilková.
Remus to věděl.
Sliby, které dal, nikdy nebyly jen prostým závazkem.
Draco to věděl.
Vina, kterou přijal, nikdy nebyla jen jeho vlastní.
Hermiona to věděla.
Život, který žil, vlastně nikdy nebyl dvojí.
Harry to nakonec pochopil.

Obrázek uživatele peva

Pád

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nadväzuje na Teóriu s trhlinami

Drabble: 

"Orin si dal strašnú prácu, aby to všetko vymyslel." dumal Aion. "A niekoho musel zlanáriť, aby mu pomohol. Celý plán je prepracovaný. Neverím, že by ho vykonal, keby si nebol istý, že ho ona pochopí."
"Doktor." odvetila zamyslene jeho žena. "musel to byť doktor, koho presvedčil."
"Pravda."prikývol Aion. "Pred doktorom by to neutajil..."

****

V noci nespal dobre. Jeho sny neustále narúšala dávno mŕtva žena. Videl ju plakať nad nedávnym hrobom, utekať k vysokej skale, zatiaľ čo ju prenasledovali výkriky jej strážcov. Jej odhodlanú tvár, keď padala, vo vlasoch kvetiny, ktoré jej dali meno.

Zobudil sa s očami naširoko otvorenými.

Závěrečná poznámka: 

Pokračuje v Herbári

Obrázek uživatele Šmelda

Bezedná jáma

Fandom: 
Drabble: 

Zcela vyčerpán nabral další plnou lopatu a hodil ji do jámy. A pak další. A ještě jednu. Otřel si zpocené čelo. Kdy tomu bude konec? Otvor do pekel jako by neměl dna.
Z díry se zase ozval děsivý jek.
Vzpomněl si na letadlo, kterému nad tím bermudským trojúhelníkem selhaly motory. Za chvíli se za ním zřítila i policejní helikoptéra.
Další lopata.
V tom tunelu bez světla na konci tragicky mizely i koleje regiojetů, cityelefantů, jedné bardotky i parních lokomotiv.
Nebyl si jistý, jak přesně v černé díře skončil raketoplán.

Semínko lopaty konečně zaškrábalo na dně kelímku.
"Tak ještě za maminku."

Obrázek uživatele se.id

Obvinění

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Za dlouhou dobu vládnutí si vévoda Wilhelm zvykl požadovat, přikazovat, zřídkakdy vysvětlovat, nikdy se neomlouvat.
Teď tváří v tvář náhle oněmělému čaroději těžko hledal slova.
Jazyk ztěžkl nejistotou.
Zhluboka se nadechl, jako by se chystal skočit z útesu do neznámých vod.
„Odpusť mi, Šaretasi.“
„Tys to opravdu udělal,“ zašeptal čaroděj, hlas rozechvělý hrůzou a rozhořčením. „Tvoji špehové ji našli a přivlekli sem. Strčil jsi ji do mé kobky?“
„Mýlíš se...,“ snažil se vévoda čaroděje přerušit.
Marně.
„Měl jsem tě nechat chcípnout jako psa, vévodo! Ale nemáš vyhráno, pořád mě potřebuješ. Chceš kupčit s lidmi? Dobrá! Tvůj život za její svobodu.“

Obrázek uživatele Reverend Barnaby

Síla víry

Drabble: 

Ten cirkus stál nekřesťanský prachy, ale Annie nás nakonec uprosila.
Ještě dlouho po skončení představení jsme ji nemohli odtrhnout od mříží s ochočenou opicí. Když se nám to konečně podařilo, pověsila se na hrazdu a odmítala slézt.
Za rok přijeli znovu. Trávila u nich každičkej den, dokonce s nima jednou povečeřela. Říkala, že ji principál Paolo naučil chodit po provaze.
Když jsem odpoledne mířil do saloonu, zrovna nad kaňonem natahovali lano. Blázni, pomyslel jsem si.
Hodinu nato do výčepu vběhl hrobník Saxon.
„Barnaby, nebudete věřit! Annie kráčí vzduchem jako Ježíš po vodě!“
Věřil jsem.
Málem jsem se tím pivem utopil.

Obrázek uživatele Gwendolína

Chyba v komunikaci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Asi teda zase slash a měla bych varovat Julii a Lejdynku, ať to radši nečtou, nebo mě zabijou. :D

Drabble: 

Na konci sedmého ročníku konečně překročili tu hranici mezi přátelstvím a něčím víc.
A to něco víc mohlo být stále krásnější, nebýt války s Voldemortem.
Po měsících poznávání a posouvání hranic přišly měsíce nejistoty a vzájemného podezírání.

Když po dvanácti letech Rema uviděl v Chroptící chýši, pomyslel si, že by nad tou propastí, která mezi nimi vznikla, mohli zkusit společně postavit most.

Některé propasti ale mohou být hlubší, než se zdá.
A tak balancovali na jejím okraji, nevědouce, zda chtějí oba to samé a zda už není pozdě.

Do nejhlubší ze všech propastí nakonec spadl dřív, než to stihli zjistit.

Obrázek uživatele Aziz

Krásy krasu

Drabble: 

"Propasti vznikají v krasových oblastech, nejčastěji zřícením ztenčeného stropu jeskyně," poučila biology Hrošice, zatímco ti se kochali krásou oblasti.
Stáli vysoko, kolem nich jen stromy a stromy a hluboko, přehluboko pod nimi křičela řeka, protékající členěnou strží.
Pak sestupovali po vytesaných schůdcích níž a níž, až šli téměř vedle řeky, a potom zase výš, že procházeli kolem vodopádů. Obklopovaly je světlé kameny, zelené stromy a hlasitý šum vody.
Snílku pohled do největší propasti Slovinska uchvátil a okouzlil natolik, že se málem rozplakala.

(A nakonec se rozplakala doopravdy, protože jí do divokých peřejí stovky metrů pod nimi omylem upadl kus sušenky.)

Obrázek uživatele Tenny

Před tím, než skočíš dolů

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Vidoucí kámen.
A některé věci jsou vysvětleny v drabbleti Z historie Obnoveného království

Kdesi u skrýše umbarských pirátů...

Drabble: 

Kolem něj se ozýval krutý smích a Eldarion měl srdce až v krku. Příliš mnoho nepřátel a on byl navíc neozbrojený - neměl šanci se odsud dostat silou své paže.
S obavami shlédl dolů z útesu.
"Jen hezky běž, chlapečku. Rozbiješ se o kameny a šéf bude spokojenej."
Přál si, aby ho jako Elwing bohové změnili v ptáka, aby mohl odlétnou a vrátit se k těm, které miloval. Měl zůstat v Haradu. Strach ho odehnal pryč, strach z jeho samého... Byl hlupák.
Ostří šavle ho bodlo do zad. "Nemáme na to celej den!"
Náhle známý ženský hlas proťal vzduch. "A dost!"

Závěrečná poznámka: 

Chtěla jsem se už vrátit k Aragornovi, ale tohle téma se tak hodí... Tak tu máte Eldariona. :)

Elwing je Eldarionova prababička, která se se silmarilem pokoušela uniknout Fëanorovým synům - a vrhla se z útesu do moře. Bohové jí změnili ve velkého bílého ptáka a ona mohla letět za svým manželem Eärendilem.
Akorát si nejsem jistá, jak přesně se její jméno skloňuje...

Pokračování: Z deště pod okap

Obrázek uživatele Amy

Tolik nenávisti k našim láskám

Úvodní poznámka: 

Podobně depresivní téma jako "Nad propastí" si žádá pořádně depresivní drabble. S blížící se premiérou filmu Captain America: Občanská válka jsem se nechala inspirovat trailerem a poskytla dvěma postavám chvilku, která ve filmu určitě nebude. Bohužel.

Pár: Steve/Tony

Drabble: 

Steve má dojem, že mu každou chvílí vybuchne hlava. Hledí z okna na město – spící, nepřítomné – a stále slyší v mysli Tonyho slova: “So was I.”

Instinktivně vycítí Buckyho přítomnost.

“Musím jít,” řekne. Bucky jen přikývne, neodpoví.

***

Tony se neklidně převaluje v posteli. Steve mu opatrně položí ruku na rameno.

Tony se okamžitě probudí. “Co… kdo?” zalapá po dechu, než pozná Stevea.

Steve neodpoví. Skloní se a políbí Tonyho. Jeho srdce vynechá pár úderů… a pak ho Tony přitáhne k sobě.

Steve bolestivě stiskne víčka. Ví, že se právě definitivně zřítil do propasti. Nemůže zabránit válce... Už včera bylo pozdě.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Ze sféry ptáků

Drabble: 

Byl to zvláštní pocit, úžasný zážitek.
"Tak jdeme, Alasdaire. Nahoře ti to půjčím, je to trochu podobné vrtulníku, takže to zvládneš. Na zemi se musíme rozjet."
Malý stroj byl tichý a náramně obratný, chvilku jsem musel bojovat sám se sebou, potlačit staré reflexy, nešátrat rukama po kolektivu a cyklice, nesnažit se cpát nohy do kolébkového pedálu, užívat si let.
Letěli jsme nízko, ale pak se pod námi konečně otevřela propast. Pocit z letu je v tomhle malém stroječku nesmírně intenzívní. Na zemi jsem pilotovi poděkoval a těšil se, jak mě šéf požene svinským krokem, až mu navrhnu koupi tohoto stroje.

Závěrečná poznámka: 

Vírník neboli autogyra, je úžasná varianta pro někoho, kdo by chtěl létat a nemůže si dovolit vrtulník a nepotřebuje nakládat moc lidí nebo moc nákladu. A řídí se jednodušeji.

Obrázek uživatele Borch

Další běžný den

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přímo navazuje na Pokrok nezastavíš
Keneu měla otázku...

Drabble: 

"S vší úctou můj pane, ale musíte s tím něco udělat!"
Sam vtrhnul do kanceláře Patricije jako velká voda.
Vetinari tázavě vzhlédl.
"A s čím, Vaše Milosti?"
"S tou... tou... Zdí!" vyštěkl Elánius, "tvoří se tam zácpy, srocení lidí, zevlují tam, je to ráj pro zloděje!"
"Ale Elánie, nemůžu zakázat vše, co bych si přál. Ostatně, vy tam máte místo také, ne?"
"No... Angua říkala... stejně pořád potřebujeme posily."
"No vidíte... ostatně, posouvá to hranice lidských možností. A vrhá to nové světlo na lidský druh."
"Jak?"
"Ty selfgrafíčka, jak tomu říkají. Ty z Okraje. Tak kvalitní záběry jsme dosud neměli."

Závěrečná poznámka: 

Snad to je v tématu

Stránky

-A A +A