Poezie

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Poslední

Fandom: 
Drabble: 

Poslední nota symfonie se nese k uším publika
Poslední vánoční svíčka slabě zabliká
Poslední tóny houslí znějí do ticha
Poslední kapka rudé krve zasychá
Poslední stránka a poslední věta
Poslední hodiny tohoto světa
Poslední pohyb a poslední póza
Poslední drama a poslední próza
Poslední šance litovat hříchu
Poslední šance odpustit pýchu
Poslední šance napravit chyby
Poslední co by a poslední kdyby
Poslední budou první a první budou poslední
Poslední oběd o pauze polední
Poslední polibek
Poslední objetí
Poslední myšlenka do nebe odletí
Poslední nádech
Poslední výdech odlétá pryč na andělských křídlech
Poslední vina a poslední nevina
Poslední minuta
Poslední vteřina

Závěrečná poznámka: 

Díky prostě a jednoduše vám všem - organizátorkám, kontrolorům, úžasným dušičkám, které si našly čas na čtení a zanechávaly komentáře, a všem spisovatelům (a taky těm, na které jsem omylem zapomněla). Díky, že děláte DMD tak skvělé. Svůj vděk při svém současném stavu (rozmačkaného mozku z úmorného učení a únavy) nejsem schopna adekvátně vyjádřit, každopádně jsem si to letos opravdu moc užila :).
A teď přichází na řadu to všechno přečíst ;)

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Je tady

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si téma z 29.4. - Trh.

Drabble: 

Je večer
Večer jako každý jiný
A za okny se plouží stíny
Tam v temnotě to je
Nevzdáš se bez boje
Ale víš, že se to blíží
To něco, co tvou mysl tíží
To něco, co stravuje tvou duši
Je poblíž
A tak nespíš
A ani nemůžeš spát
Na hodinách jedenáct padesát
Je blízko ten, co tvou duši na kusy trhá
A cáry tvého vědomí kolem sebe vrhá
A ty jen sedíš
A nemůžeš dělat vůbec nic
Protože nevíš
Nevíš, jak na to
Tak to jen chceš přežít
A čekáš, až přijde ráno
Zoufale doufáš
Že to snad odejde samo

Závěrečná poznámka: 

Trh jakože citoslovce trhání... já vím, že je to takové hodně abstraktní, ale třeba to projde ;D

Obrázek uživatele Birute

Grote Markt

Fandom: 
Drabble: 

Cestou ještě netušila, co si koupí,
co potřebuje, co by měla ráda.
V podloubí si dala slalom mezi sloupy.
Voněla tam horká čokoláda.

Kde se věže sklání nad náměstí
a u kašny stánky rozkvétají,
dostala ochutnat lžičku štěstí
a koláč s tvarohem a jinotaji.

Vyzkoušela čepici, která plní přání,
medaile za zásluhy v počtech a tělocviku,
kartáček, který před démony chrání,
když se na vás lepí v rámci zvyku.

Vyhnula se davu před ptačími krámy.
Pod lípou mohla najít lásku.
Stačilo vklouznout mezi dámy
a vybrat si nejkrásnější masku.

Potom vejít tajně do bludiště
a jako mladík vynořit se příště.

Závěrečná poznámka: 

Velmi volně inspirované matnými vzpomínkami na NeBe, čili Nizozemsko a Belgii.
Odtud taky název básně - "velký trh".

Obrázek uživatele MataPeprna

Kouzelný papírek

Drabble: 

Vystřihni z papíru podlouhlou pásku,
po délce ji zkruť o dvakrát pí půl.
Slep její konce – stvoř kruhovou krásku.
Výsledek odlož na pracovní stůl.

Vznikl tak jedenkrát přehnutý kroužek,
který se nazývá Möbiův proužek,
Möbiův pásek či Möbiův list;
jedinou stranu má, tím jsem si jist.

Přeřízni pásek, kdož na to má vůli,
pamatuj však, že je nutné jak sůl,
podélně bys řezal, a přesně v půli.
Co potom uvidíš, je hrozně cool.

Pás totiž odmítá být na dva kusy,
kdo mi to nevěří, ať si to zkusí.
Navíc se přetáčí dvojnásob víc,
vznikl mu vnitřek (rub) a vnějšek (líc).

Závěrečná poznámka: 

Poněkud srozumitelnější výklad je k nalezení například na Wikipedii. Tam se navíc dá dočíst, co vnikne, když porušíte doporučení nutné jak sůl.

Dvakrát pí půl (neboli pí) odpovídá 180 stupňům, tedy jedné půlotočce. Původně jsem tu mylně uvedl, že pí půl je 180 stupňů. Za mystifikaci se omlouvám.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Co ještě?

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní
Když už jsem to dala dohromady, říkala jsem si, že by byla škoda to nechat jen tak. Byl to můj první nápad, je to jen taková hra.

Drabble: 

Když jsem se do tebe zamilovala
Snažila jsem se ti to ukázat
Způsob jsem k dokonalosti vypilovala
Jak ti svou lásku dokázat

Obdařovala jsem tě sladkými úsměvy
Dělala, co jsi měl vepsáno do očí
A pak už jen trpělivě čekala
Kdy se ta situace otočí

A tys to stále nechápal
A já začínala mít zlost
Vím, jsi natvrdlý, a i přesto
Mi docházela trpělivost

Potřeboval jsi na emoce stroj?
Návod jak číst moje city?
Čím ti pomoct, abys chápal
Že má velká láska jsi ty?

Co jsi po mě ještě chtěl víc?
No, možná jsem ti to mohla explicitně říct.

Obrázek uživatele MataPeprna

O nedůvěřivém beranovi

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Doufám, že tohle nebude připadat smutné nikomu.

Drabble: 

Pádí skopec do kopečka,
před medvědem utíká.
Mladá šelma – tlustá bečka
zadýchaně naříká.

„Počkej na mě, ovce milá,
nebudu tě žrát.
Teď si hlídám svoje kila,
chci si jenom hrát.“

„Nejsem žádná blbá ovce,
co s ní dělá kdo chce, co chce.
Byl jsem beran, budu skopec
jako děda i můj otec.

A jak děda nebo táta
neznám v šelmě kamaráda.
Kdo čeká, na konec sází:
medvědi jsou jenom vrazi!“

„Co to meleš, kopytníku,
jakýpak jsem vrah?
Vždyť mám výron na kotníku,
jak můžeš mít strach?“

***

Je-li toto vyprávění
nereálné pro Tebe,
svoje zraky po setmění
otoč vzhůru do nebe.

Závěrečná poznámka: 

Beran a Malý medvěd jsou souhvězdí noční oblohy.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Kdo má uši, slyš!

Fandom: 
Drabble: 

Proč lidé touží po souladu duší
Když stále k písním a nářkům jsou hluší?
Kéž radši dojde ke splynutí uší
Ať slyší, pochopí, co zatím jen tuší
Ve víru příběhu myšlenky ruší
Vzrušené srdce ještě prudce buší
Jen o vlásek uniklo střelbě kuší
Kéž je pryč trápení, které ho kruší
Hříchy se lámou jako křídla muší
Doufej, že dobrá věc tu špatnou zruší
Špatně se pláčem slzy smutku suší
Pokora člověku přece tak sluší
Odpověď „Jak žít?“ jen tak někdo netuší
Jak nebýt ve světě cizinci bezduší?
Radostná zpráva ty ostatní přehluší
Žít s láskou, pro potřebné a bez retuší

Obrázek uživatele MataPeprna

Tikot do ticha

Drabble: 

Milý si v pohovce pokojně hoví,
požívá kaiserku, máslo a med.
O tom, co prožívám, vůbec nic neví,
slepý jak krtek a chladný jak led.

Dřív jsme se hádali, ale i smáli;
škádlil mě, bavil mě, býval můj květ.
Teď na vše vzpomínám – a pěkně z dáli.
Ticho a klídeček jsou jako jed.

Co jednou zhasne se těžko zpět promění;
ze žhavé lávy teď zbylo jen kamení.

Hodiny na stěně pokojně visí,
koukají na zvláštní člověčí svět.
Koukají, koukají na naši krizi,
hlásají jedenáct, padesát pět.

Strojek jim tiká, sklon ruček se nemění.
Je to jen náhoda, nebo spíš znamení?

Obrázek uživatele Elet

Na život a na smrt

Fandom: 
Drabble: 

Řekl Mozek: „Milé Srdce,
víš, co bych chtěl na Vánoce?
Aspoň jednou chvíli ticha,
moci zase volně dýchat.“

Srdce se hned urazilo,
z plna hrdla hartusilo:
„Zase vyháníš mě pryč?
Kéž bych tady mělo bič!“

Hádali se spolu roky.
A omluvy i s úroky?
Ty si splatit nechtěli,
to by radši zemřeli.

„Prej detektor citů...,
běž s ním třeba na orbitu.
Hlavně už propána mlč,
nálady si někam strč!“

„Nechci tvojí logiku,
a propočty podniků!
Rozumy schovej do kapsy,
matika není sexy!“

Symbióza - sprosté slovo.
„Naper do něj to olovo!“
Smíří se až nad hrobem,
roztrhaní olovem.
spojení Tvým úsměvem.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Velikonoční

Fandom: 
Drabble: 

Člověk hříšný hrůzou trne
Na zádech si nese viny
V Jeho očích nepatrné
Smazaly je Jeho činy

Ježíš Kristus zachránil nás
Vysoká však byla cena
Zemřel a nyní je vzkříšen
Jásej, smrt je poražena

Člověk smutní ze svých chyb
Už mu ale neškodí
Každý, kdo chce žíti líp
Křtem se znovu narodí

Ježíš Kristus zachránil nás
Vysoká však byla cena
Zemřel a nyní je vzkříšen
Jásej, smrt je poražena

Člověk klesá tíhou hříchu
Čeká někde záchrana?
Třetího dne v mrtvém tichu
Zní radostné Hosanna!

Ježíš Kristus zachránil nás
Vysoká však byla cena
Zemřel a nyní je vzkříšen
Smrt je poražena

Závěrečná poznámka: 

Ještě jedno tématické ;)
Téma je tam trochu skryté, ale snad ho pečlivé oko najde.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Báseň pro Milou

Drabble: 

Srdce mé se nesuž, nelzeť zbytí,
pravímť cele, aniž se jest lze ukryti
byvši již veselé.
Ač pod nebem jest mnoho stvořenie,
nerozomiem jimť, vždyť jen jediná
růžě, jiný květ nic nenie,
toť směle diem.

Jesti jí milo mi slúžiti, ač z
milosti, neboť dá dobrým
požíti vždy radostí.
Rač i ty toto v svém srdci
zavříti, že jiné nelze mieti,
než tuto krásnou růži
za útěchu.

Totoť tedy pravím: Za utěšenie
mi v světě milejšie nenie
a za toť mám, než to jenž panuje
v srdéčku mém a kteréž znám.
Spolu i moje dušie, kteráž patří
milé slovce M.

Závěrečná poznámka: 

Nezmohla jsem se na nic komplikovaného, takže: Stav se na letišti, M.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Evangelista biolog

Bez příkras

Fandom: 
Drabble: 

Každému maska kryje tvář
Na čele “Nikdy nezklamu!”
Jeden je jako druhý lhář
Na sobě nosí reklamu

Reklamu, jak mít na zemi nebe
Ta hlásá všem, co by se mělo
Reklamu na svůj život, sebe
Reklamní plocha - vlastní tělo

Ale čas tvaruje podle svého
V kůži máš obraz dobrého i zlého

A až vydechneš naposledy?
Tam na smetišti historie
Zanecháš své znavené údy
Tvoje tělo tě nepřežije

A až tu schránku odložíš
Skutečně zbydeš jen ty sám
Jen ty a tvého hříchu tíž
Už žádná lež a žádný klam

Až budeš stát před stvořitelem
Dokážeš postavit se k němu čelem?

Romance o vínu

Úvodní poznámka: 

Letos bych (v rámci sebepropagace) vyzdvihnul dvě věci. Poprvé se mi podařilo napsat delší seriál, což jsem až dosud považoval za značně obtížné, ale hlavně, napsal jsem svou úplně první báseň (a to nikoli jen v rámci DMD), což jsem až dosud považoval za naprosto nemožné. Takže můj výběr je jasný :-) Psáno na téma Sklepmistr.

Drabble: 

Král Karel, co právě navrátil se domů
z Burgund, kde vína sluncem zlaceného dost,
přivezl sobě darů — vévody co host —
kořenů révy rovnou tisícovku k tomu.

Svolal pány, co jich v Čechách bylo,
co měli alespoň malý kousek lánu,
a rozkázal jim (líp na jižní stranu)
víno vsadit, aby v slunci zrálo.

"Takové novoty přec nejdou!" by odvolal
hned krále prosí jeho páni věrní.
"Já dvanáctero odpustím vám berní!"
znaje svých paličatých Čechů, zvolal král.

Tak réva vsazena a roste výš,
na hroznech horké slunce hraje,
a král se těší, až vína z ráje
si plnou k retům zdvihne číš.

Obrázek uživatele Queen24

Nad střešním oknem

Úvodní poznámka: 

...protože srdeční záležitosti
a střípky životů
Osudy a cesty

a tak

Drabble: 

Nad střešním oknem
slunce zapadá
Vína si loknem,
to bude paráda

Otevíráš láhev první,
na gauči tiše sedim
Srdce velí Ani se nehni!
Chci to? Sama nevim...

Jako sklepmistr zkušený
hodnotíš, že chutná trpce,
přitom nemáš ani tušení,
jak rychle mi buší srdce

Nad střešním oknem
svítí hvězdy
Lahev je prázdná
a je to nezvyk

mít tvojí ruku kolem ramen
mezi tvými prsty mých vlasů pramen

Otevíráš lahev druhou,
hvězdy se dívat mohou
na to, jak za chvíli
jsi jenom v košili

a já
v břiše mám motýly

Nad střešním oknem
pomalu svítá

...na stole zbylo trochu v láhvi vína

Závěrečná poznámka: 

Psáno na téma Sklepmistr

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Oslnil konkurenci natolik

Drabble: 

Různé poslat
Ceněné doporučoval
Končí přivýdělkem často s
Perfekcionista
Ten mohl do doladění známým zřejmě někdy
Třeba zaujala úsměvem hlavy
Čistě
Lehce
Soutěž nechává radost
Nebyla světa
Zároveň přípravě každý oceánem
Že více za celého trvalo papíře
U vnukli přítelem
To jen úspěchu protože udává fantazii
Diví jejich nosil to svým
Dva vyhodila
Jich
Několikrát říká dalo i něco
Myšlenku
Jelikož se mu dodal milovník
Jsou
Vyhledávám je
Využít na
V slzách zvyklí
Je nejvyšší
A vydělat
Nechat takový pár často
Takže já si úspěch
Mají ji oni
Překvapuje tak půl
Byť objevil až úplně
Mám peněz roky
Přitom k

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Přímo jak navádí Tristan Tzara: vybrala jsem si z náhodného článku slova, která se mi líbila, vystříhala je a poté náhodně skládala k sobě.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Tajemství vesmíru

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Taky máte ten poblém, že když po hodinách přemýšlení konečně vypotíte nějaké drabble, ani za milion nejste schopni vymyslet nějaký dobrý název?

Drabble: 

Galaxie, hvězdokupy, planety
Hvězdy po obloze rozsety
Malá hrouda kamení letí prostorem
Malý geoid s modrým dekorem
Na ostrůvku pevniny zemička
A vesnice docela maličká
A tam?
Jen nepatrná tečka, smítko prachu
To jsem já
Uzlíček nervů, obav a strachu
Jsem já
A nevím
Nevím, proč vlastně jsem tady
Nemám zdání
Smutky, radosti, lásky, zrady
Zbožné přání
Nevím, kdo vlastně jsem
Nevím, jaký je Boží plán
Spolu s ostatnímu, přitom proti všem
A využít ten čas, který nám byl dán
Nevím
Budu někdy vědět?
Sama sebe se vždy marně ptám
Možná, že ten smysl, který chceme znát
Je život sám

Obrázek uživatele Keneu

Když nebe vaše okna ozáří...

Úvodní poznámka: 

věnuji Smrtijedce
snad tam to téma je dostatečně

Drabble: 

„Vůněmi, jež v plamenech šlehají krví, své síně jsem nadech. Tys nešla.“
„Páni, tady se i moje feromony cítí bezbranně. Nevyužiješ toho?“
„Zaklínal jsem tě magií Vůle, jež prostorem sálá.“
„Tvoje vůle mi zabírá celý displej. Máš ještě něco tak velkého?“
„Kdo tě potkal a svedl z mých zahrad?“
„Jsem kapitán Jack Harkness, omnisexuál. Líbí se mi tvoje jméno. Nechceš na ně certifikát od experta? Provádím všechny druhy testování.“
„Rty slunce mého dýchají blízkostí opojnou. Ve zmatku touhy zrychluji všech srdcí zdvih a pád. Květy, jež rozkoše bouří se lámou! A do kosmu svou vášeň vykřiknout, sfér tajná pásma proletět.“

Závěrečná poznámka: 

aneb co by se stalo, kdyby Otokara Březinu aka Václava Jebavého marně čekajícího na kolemjdoucí dívku v básni Tys nešla navštívil někdo jiný. Název a veškerá kurziva je z díla onoho velkého a neuchopitelného básníka. Teda, Jack ho uchopil dost pevně...

Obrázek uživatele Envy

Zpod nadvlády matek

Úvodní poznámka: 

Úvodem bych chtěla říct, že s mamkou máme docela v pohodě vztah a ani toto trable není žádné hanění:)

Drabble: 

To je zmatek,
starších matek,
děti dělají si co chtějí,
vždyť už jsou sami dospělí,
neposlouchají své matky,
mají svoje vlastní chatky,
a také vlastní rodiny,
neposlouchají rady matčiny,
řídí se vlastním rozumem,
matka již není jim bohem,
již nenechají je řídit své životy,
pro matky to zmatek a novoty.

Byly zvyklé na chování jiné,
toto zdá se jim neobvyklé,
jaktože Jiříček, Jarmilka, již neposlouchají,
co chtějí to sami si dělají,
matička nemá již je u sebe v hrsti,
nemyslela by si, že ji kdy takhle opustí,
že začne žít svůj vlastní život,
kde ona již nebude mít hlavní slovo.

Obrázek uživatele Envy

Zlatá střední cesta

Drabble: 

Věčně s hlavou v oblacích,
krásu vidí v bodlácích,
nevyzná se v dnešním světě,
do své mysli klidně zve tě.

Sociální vztahy jsou jí cizé,
hodnotu má co je ryzé,
faleš a shon, špatná nálada,
to je vše co ona nerada.

Radši na obláčku houpala by se někdě,
ze světa kolem je celá vedle,
přijde jí, že lidem nerozumí,
těm zase, že ona nic neumí.

Možná měla by se vrátit zpátky na zem,
podívat se na svět jasným zrakem,
možná ostatní mohli by trochu zpomalit,
podívat se na svět skutečných realit.

Honit se není vše, snít pořád však také ne.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

O čem sním, když spím či bdím

Úvodní poznámka: 

Jakože nevím, jestli tam to téma je. Nechám se překvapit ;)

Drabble: 

Je noc a já nemůžu spát
Ležím v posteli a začínám se bát
Že chvíli si postát u spíže
Je jediná věc, co mě uspí, že
Koukat do otevřené lednice
Mě uspokojí, ač je to proti logice
V břiše mi kručí, nezbývá než se vzdát
Musím vstát a něco si dát
Směje se na mě dort a zbytky od oběda
Když se tak zamyslím, není to žádná věda
Dám si jen kousek a pak si půjdu lehnout
Jinak se nebudu moct ani sehnout
Ale v hloubi duše vím, že to všechno sním
Že se někdy ovládnu, o tom jenom sním

Závěrečná poznámka: 

Ten nápad není úplně z mé hlavy, dost jsem se inspirovala tímhle.

Obrázek uživatele Keneu

Kterak Smil smilnil a s kým

Úvodní poznámka: 

jsem vymletější a vymletější

Drabble: 

Že jednou za uherský rok přijde přednostu kanceláře navštívit jeskyňka s jejich dcerou, to se k vám asi doneslo. Ale nevíte, kdo jednou za sto let navštěvuje rytíře Smila.

Etymologická vsuvka: píše se to s měkkým, což by Chvojka jako učitel dějepisu měl vědět. Smil Flaška z Pardubic nebyl žádný ořezávátko. To jméno znamená zbožný, o čemž mám pochyby já, Jaroslav Vrchlický i Smilův návštěvník. Protože k tomu jménu mnohem lépe pasuje slovo smilstvo.

Takže ten návštěvník. Jednou za sto let odvolá všechno zachraňování světa, focení pro charitativní kalendáře a flirtování s kýmkoli a čímkoli a se Smilem celou noc...

Závěrečná poznámka: 

A vy jste věděli, že Jaroslav Vrchlický napsal erotickou báseň, která by přiměla zrudnout i Jacka Harknesse? Jmenuje se to Rytíř Smil, je to na internetech, ale odkaz vám nedám, protože jsem slušné děvče. Občas.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Evangelista biolog

Originál

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Krize třetího týdne mě bohužel dostihla, ačkoli jsem byla schopná si to přiznat až dneska. Snad to bude od zítřka lepší.

Drabble: 

Ano, je to tak
Jsem jiný
Jestli z toho mám splíny?
Přiznám se bez mučení
Lehké to fakt není
Občas jsem dost na dně
Lidi se umí chovat odtažitě a chladně
Vždycky proti proudu plavu
Jsem osamocen v davu
Jsem černá ovce v tomhle stádu
Jako ten známý král skrývám se vzadu
Pokřikují na mě bílá vráno
No jo, co je psáno, to je dáno
Ale necítíš se někdy stejně?
Tak trochu odlišně, neobyčejně?
Za to by ses neměl nikdy stydět
Co ti ještě chybí, abys to mohl vidět?
Každý jsme originál, každý je svůj
A na to vždycky pamatuj

Obrázek uživatele Rya

Nástup totality

Fandom: 
Drabble: 

veřejné otevřené sdělované transparentní známé všeobecné přístupné publikované
přístupné tajné známé otevřené veřejné transparentní tajné všeobecné viditelné
transparentní tajné známé otevřené všeobecné přístupné tajné viditelné tajné
tajné známé přísně tajné viditelné všeobecné přístupné tajné transparentní tajné
tajné tajné viditelné přístupné tajné známé otevřené přísně tajné sdělované
přísně tajné otevřené tajné všeobecné publikované přísně tajné tajné tajné
tajné přístupné přísně tajné tajné tajné známé publikované přísně tajné
tajné tajné tajné přísně tajné tajné tajné přísně tajné tajné
tajné přísně tajné tajné přísně tajné tajné přísně tajné tajné
přísně tajné přísně tajné přísně tajné přísně tajné přísně tajné
přísně tajné přísně tajné

Obrázek uživatele saasa

O ní

Fandom: 
Drabble: 

Nejzářivější hvězda není ta, která svítí nejvíce. Dokonce ani ta, která svítí nejdéle. Když se to vezme kolem a kolem, nemusí vlastně zářit vůbec. Může jen docela obyčejně svítit. Nebo světélkovat. Doutnat a poblikávat. Tiše se třpytit.

Co z ní dělá tu nejzářivější ze všech je pozorovatel a jeho pocity. Takové, které v něm dovede vzbudit právě jen ona. Pocity, které v přítomnosti nejzářivější hvězdy nepřehluší ani výbuch supernovy. Můžou být tím nejzvučnějším tichem i oslepujícím přísvitem. Tónem, který odehraje v duši symfonii, aniž by změnil výšku.

Je krásné vědět, kde je vaše nejzářivější hvězda. Že je vaše nejzářivější hvězda...

Obrázek uživatele Profesor

Hvězda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Co dodat. Napadlo mě to dřív než obě sériová drabble. ;-) Užijte si to.

Drabble: 

Nejzářivější hvězda pro mě jsi Ty
Každý den, když se večer sklání
Myslím na Tebe, že jdeš spát
Jak zavíráš víčka a usínáš

Nejzářivější hvězda pro mne jsi Ty
Úsměv tvůj já jako poklad uschovám
Pohled očí barvy oblohy bez mraků
Asi se tomu divíš, ale je to tak

Nejzářivější hvězda pro mne jsi Ty
Když jsme spolu, svět je krásnější
I když mě právě bolí celé mé já
Sám víš, že to je teď pořád

Nejzářivější hvězda pro mne jsi Ty
I když mlčíš a nic mi neříkáš
Je to tak, ale pohlazení postačí
Moje oči Tebou znovu zazáří

Obrázek uživatele Skřítě

Dokud dýchám, nedoufám, že se někdy uzoufám

Drabble: 

Křičím, než mi dojde dech,
blažen v lehu na zádech.
Slyšíte to?! žiju.

Dělám výdech, nádech,
bez opory v zádech.
Ochutnávám, žiju.

V tichu, které tají dech,
prošlapávám měkký mech.
Ohmatávám svět v němž žiju.

Běžím, než mi dojde dech,
cítím vítr ve vlasech.
Cítím, že žiju.

Umím chvíli zklidnit dech
a zvednu se po pádech.
Vidíte to?! Žiju!

Chytám, zdá se, druhý dech,
utápím se ve svých snech.
Vím, že žiju.

Už brzy mi dojde dech,
sotva vyjdu po schodech.
Myslím ještě žiju.

Už mi zcela došel dech,
smutně ležím na zádech.
Nevím, jestli žiju,
brzy v hlíně shniju.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Jen tak běžet dál

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Protože když vůbec nevím, poezie to zachraňuje. Rytmus je velmi volný, snad vás to nebude rušit.

Drabble: 

Jako malý jsi běhal s vlky
Vítr v dlouhých vlasech a bosá chodidla
S mořem jsi zpíval bez odmlky
Jen volnost, život a žádná pravidla

Pak přišli oni a spoutali tě
Chtěli tě přetvořit k obrazu svému
Vlci jsou dávno pryč, už nejsi dítě
Jak těžké je vzdorovat všemu zlému

Jenže život plyne jako voda
Dech se ti krátí a ubývá sil
Blaze tomu, kdo duši nezaprodá
Kde jsi ty, každý někdy bude či byl

Budou smutní a budeš jim scházet
Ale není to smrt, není to koma
Vlci se vrací, vidíš je přicházet?
Usměj se, zase můžeš být doma...

Obrázek uživatele Aziz

Řekni vlkům

Fandom: 
Drabble: 

Řekni vlkům, že jsem doma.
Vzkaž jim, že jsem si vědoma
že krouží kolem,
že čekají hladově před mým domem.

Řekni jim, že vím
proč nevěřit očím psím.
Pověz vlkům, lačnícím, za mými okny bloudícím,
řekni jim, že jsem doma.

Řekni, že mi nenažene strach
ani tesák, ani dráp.
Řekni, že moc ráda
ukážu, jak umím kousat a škrábat.

Řekni vlkům, že čekám,
že svojí kůži levně nedám.
Varuj je, že žití svoje
nikomu nevydám bez souboje.

Řekni ještě vlkům, že odmykám dveře
pro všechny druhy divé zvěře.
Že na ně čekám, sama ve světnici
a v rukou svírám brokovnici.

Romance o vínu

Úvodní poznámka: 

Takže, po té hrůze, co mě na tohle téma napadla (snad ani nechtějte vědět) jsem se rozhodl napsat o někom, kdo by taky mohl být považovaný za sklepmistra. Snad je to tedy v tématu. Odehrává se roku 1358 :-)

Drabble: 

Král Karel, co právě navrátil se domů
z Burgund, kde vína sluncem zlaceného dost,
přivezl sobě darů — vévody co host —
kořenů révy rovnou tisícovku k tomu.

Svolal pány, co jich v Čechách bylo,
co měli alespoň malý kousek lánu,
a rozkázal jim (líp na jižní stranu)
víno vsadit, aby v slunci zrálo.

"Takové novoty přec nejdou!" by odvolal
hned krále prosí jeho páni věrní.
"Já dvanáctero odpustím vám berní!"
znaje svých paličatých Čechů, zvolal král.

Tak réva vsazena a roste výš,
na hroznech horké slunce hraje,
a král se těší, až vína z ráje
si plnou k retům zdvihne číš.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Příběh jedné lásky

Drabble: 

Bylo to jako letní jitro nádherné
A slunce jako by prozářilo noc
Myšlenky pokojné i rozverné
Tehdy mě nenapadlo volat o pomoc

Ta čistá radost, jednostranná, já vím
Jevila se jako kouzelný sen
Krásné je necítit na chvíli tíhu vin
A jen tak prožít klidný bezstarostný den

Však stejně tu něco bylo a já to cítila
Něco v koutku duše, co není vidět jasně
Idea ztracená, vytržená, zbloudilá
Co s citem, když nestačí mi básně?

Ale všechno nás jednou dožene
A sladké na jazyku hořkne jako pelyněk
Nikdo nejde cestou života bez břemene
Ale někdo se i přesto tváří nevinně

Stránky

-A A +A