DMD č. 30. pro 30. 4. 2016. Téma: A teď spát

Obrázek uživatele Owes

Budiž světlo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno Keneu.

Drabble: 

Mráz na okno kreslil květy blínu. Otevřel oči do temnoty světa a neviděl nic než obrysy matčiny tváře.
Jarní vánek mu do vlasů foukal okvětní plátky lilií. Zamrkal do záře slunce a neviděl nic než dva rudé copy.
Do nosu mu stoupala omamná vůně narcisů. Rozlepil víčka a přes plamínek svíčky neviděl nic než vodopád plavých vlasů.
Klesl na kolena do spadaného listí majestátních dubů. Procitl do noční můry a neviděl nic než výčitku v očích za půlměsícovými brýlemi.
Krev na podlahu kreslila květy vlčích máků. Díval se a neviděl nic než temnotu světa.
Tak zavřel oči a spatřil světlo.

Obrázek uživatele Champbacca

Konec a koketa

Úvodní poznámka: 

(mezitím doma ve čtvrtém tisíciletí)

Drabble: 

Stačilo jedno jediné kouzlo a Edvin se ocitl na palubě důvěrné známého knarru ve své kapesní sféře. Posádka nikde, asi spala v podpalubí, ale stejně si oddechl, protože byl po všech těch útrapách konečně doma, mohl vyrazit za lady Thrúðr a...
„Ha!“ zaradovala se Edwina a žádostivýma očima obhlížela nekonečné moře vůkol, „nový svět, nové možnosti, řekni, opičáku, co takhle to tu spolu dobýt, jen ty a já, hm?“ Mrkala vážně svůdně, ale vědomí, že byla ještě před chvílí chlap, přimělo Edvina k ráznému odchodu.
„Ty klidně dobyj sobě svět či dva, však on jde po té túře děsné spát.“

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Prokrastinátor

Drabble: 

Na začátku dubna si předsevzal, že bude psát drabble krásně v předstihu a bez zbytečného stresu. Ale hned prvních několik dní se ukázalo, že předsevzetí se může jít bodnout.
Ráno se vykulí z postele. Psát drabble? Ne, v klidu se nasnídá a půjde do školy.
A po škole se přece musí naobědvat, u toho psát nemůže. Po obědě musí ještě umýt nádobí, udělat něco do školy…
Kolem večeře si uvědomí, že neví, jaké je téma. A kolem jedenácté si začne lámat hlavu, co by mohl napsat.
Zvládnul, drabble je napsané, ještě pár minut do půlnoci zbývá.
Tak a teď spát!

Obrázek uživatele Čespír

Tady se vážně nedá spát

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní identita bez nároku na bodík

tak ještě aspoň jedno
souvisí s drabblem od Keneu

Drabble: 

Giacomo má v té truhle málo místa.
Sylvie čte dopis od Jessiky, které se podařilo utéct. Díky za rady!
Yorickovi někdo šlape po hrobě.
Jindřich V. si chtěl jenom odskočit za stan, ale pořád na něj někdo mluví.
To je randál, jako by tudy šel nějaký krajinný prvek, pomyslí si Macbeth a obrátí se na druhý bok.
Isabela neví jistě, jestli je ve své posteli ona sama. Helena jí doporučuje prstýnek jako poznávací znamení.
Richard III. si omylem cvakl vlastního jedu. Má halucinace.
Julii někdo mózuje pod balkonem.
Speed-dating v athénském lese se moc nevyvedl. Osel by to zvládl líp!

Obrázek uživatele Bestie

Sbohem, má lásko!

Úvodní poznámka: 

Dnes jste se mi s tématem krásně trefili do jedné pro mě velmi smutné události. Dnes jsem se na dlouhou dobu rozloučil se svou velkou láskou.

Drabble: 

A je to tu. Dnes naposledy dosedají její kola na dráhu ruzyňského letiště. Ach, je prostě nádherná...
Pomalu přijíždí ke stojánce a naposledy začíná ten šílený kolotoč lidí, aut, cisteren a traktůrků se zavazadly. Naposledy vstupuji na její palubu a vítám se s jako vždy okouzlujícími letuškami. Dnes je nás málo, máme tedy o to víc práce, ale já si ji vychutnávám. Každou sedačku pečlivě připravuji, každé okénko pořádně čistím.
Čas nadešel a ona naposledy pojíždí ke dráze 24. Snad ji i oplakám.
EK140, cleared to take off
Její motory naposledy zaburácejí. Sbohem, 777! Snad se po letním spánku vrátíš.

Závěrečná poznámka: 

Dnes jsme se rozloučili s poslední návštěvou Boeingu 777-300ER společnosti Emirates. Zítra ji na pravidelné lince z Dubaje nahradí Airbus A380, minimálně na letní sezónu.

Hynek

Fandom: 
Drabble: 

Hlava bolí jako střep, bolí a bolí. A ten vůz div že z člověka duši nevytřese, mračí se Hynek. Při vzpomínce na včerejší pitku u kupce Ludvíka se mu zvedl žaludek. Raději půjde kousek cesty pěšky, snad se mu uleví.
Na čerstvém vzduchu bolest opravdu polevuje. Hynek se rozhlíží po kraji. Jeho pozornost upoutá podivně rozeklaná skála. Jako kdyby ji už někdy viděl... Hloupost,mávne rukou, tudy přece jedu poprvé. Náhle strne: toto je přece skupinka lip, které vídá ve snech, z nichž se vždy probouzí s tvářemi mokrými od slz, on, dospělý muž, vyděšený zoufalým křikem -Jindřichu, synáčku, uteč!"

Obrázek uživatele Amy

Sladké sny (jsou vyrobeny z ničeho)

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Některé příběhy nemohou mít šťastný konec (protože nemají žádný), ale kdyby ho měly, mohl by vypadat například takto.

Hezky se mi pro vás psalo, a doufám, že se znovu uvidíme za rok.

Drabble: 

Kvůli němu ztrácí dech.

Když se to stane poprvé, předstírá, že si ničeho nevšimla. Podruhé to odbyde jako náhodu.

Potřetí už vážně nemůže zapírat.

Tak uteče. Protože kdo zmizí, ten vyhraje.

Ale napřed se vkrade k němu domů a nechá mu pod polštářem barevné sklíčko. Je na něm vyryto jediné slovo. Nemůže ho říct nahlas, tak mu ho nechá aspoň takto.

A pak přestane snít.

Uběhnou dlouhá léta. Když se s ním znovu setká, vypadá pořád stejně, jen on zestárl. Zato jiskra v jeho očích ne, a když jí ukáže nepoškozené sklíčko, ví, že nezapomněl.

A pak můžou snít spolu.

Babička

Drabble: 

V babiččině bytě jsou cítit houby. A majoránka a křížaly a další vůně, které neznám.
Všechny svoje zvyky z vesnice si vzala s sebou do panelákového bytu.
Na houby chodívá ráno do malinkatého lesíčku za sídlištěm a nějakým zázrakem tam pokaždé nějaké najde.
Svoje zvyky si přinesla s sebou do panelákového bytu.
Navečer se obě převlékáme do flanelového pyžama, ona o číslo, já o dvě většího. Že prej do něj dorostu. Já snad, ale ona?
Pak půlhodinka čtení u lampičky, zhasnout a od teď se spí.
Svoje zvyky si přinesla s sebou.
Na světě bylo něco krásného, když měl řád.

Závěrečná poznámka: 

Dobrou noc :-)

Obrázek uživatele Karin Schecter

Po večerce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Protože my own fandom. A protože <3
Děkuji všem za čtení, kachničkování a komentování mých drabblat a organizátorkám za další skvělé DMD. Doufám, že jste všichni měli skvělý psací a čtecí duben a že se zase za rok sejdeme :)
Ale ještě se neloučím, během května budu dohánět čtení, tak očekávejte kachny a komentáře ;)

Drabble: 

Uspat děti je stokrát těžší než uspat puberťáky. Nebo minimálně přinutit je, aby se tvářili, že spí.
"Nechápu, jak to děláš," povzdychl si Marek.
"Asi je vždycky pořádně utahám," zasmál se Petr. Marek se ušklíbl.
Chvilku byli zticha.
"A co my?" osmělil se Petr, ale uhnul pohledem, když se na něj Marek zadíval.
"Co my?"
"Co děláme? Co jsme? Co budeme dělat, až skončí léto?" pokračoval Petr. Odpověď ale neočekával. Marek pokaždé změnil téma.
"Nevím," odvětil však Marek a Petr se na něj překvapeně otočil.
"Možná bychom na to měli přijít," navrhl Petr tiše.
Marek přikývl.
"To bychom nejspíš měli."

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Poslední valčík

Úvodní poznámka: 

Tancem to začalo a tancem to skončí.

Drabble: 

Hudba doznívala, jak hudebníci zavírali víčka. Za několik hodin se město probudí. Zatím je neobvyklé ticho, skoro jde slyšet šumění řeky. Ale možná je to jenom tichounké bublání ve sklenicích od šampusu.
Jako poslední tančí Alexandr a Aneta, zlehka se pohupujíce po parketu. Od okna je pozoruje soudce Sternbach a pro jednou nehodlá mizet.
„Tak se vám to podařilo,“ vynoří se ze stínů pomaloučku mizející noci hlas hraběnky. „Máte všechno. Závidím vám, milý příteli.“ Usměje se a políbí ho na tvář. Pak odpluje, jako se předtím objevila.
Valčík utichne a tanečníci zamíří za ženichem. Protože každý pořádný příběh končí svatbou.

Závěrečná poznámka: 

Mí drazí čtenáři,

bylo mi tady s vámi krásně. Je to poprvé, co jsem se pustila do takového podniku - totiž psaní souvislého příběhu na pokračování. Ještě navíc s omezením tématem.

Měla jsem slabší chvilky, v těch nejslabších jsem nenapsala vůbec nic, za což se omlouvám všem, ale především Tenny, která mi byla neskutečnou podporou a oporou, komentovala poctivě každé drabble a mé postavy někdy milovala (a snad je bude milovat i nadále, třeba příští rok) snad ještě víc než já. Zjistila jsem, že jeden oddaný čtenář opravdu stačí a to vrchovatě a čekání na pravidelný feedback byl pro mě každodenní radostí.

Takže děkuji Tenny a všem svým neméně milovaným čtenářům za komentáře a kačenky. Jste skvělí a miluju vás! Snad zase příští rok a na pikniku!

Dobrou noc :).

Obrázek uživatele Blanca

Smíření

Úvodní poznámka: 

Navazuje (po jistých peripetiích) na drabble Plesání.

Drabble: 

Poslední kočár zmizel za zatáčkou, Laureen skopla z nohou střevíce a bosky proběhla domem. Její ložnice byla potemnělá, po její komorné ani památky. S tichým zaklením sáhla po zvonku, když se z rohu ozval hlas:
"Dovolil jsem si jí dát volno."
Ten večer už podruhé ho málem probodla... vějířem. Místo toho ho praštila pohledem.
"Z voltového korzetu se sama nedostanu," zavrčela.
"Nejsi sama..." přistoupil k ní. "Neříkej, že se ti nestýská."
Její ústa spustila protesty - předem marné, protože měl pravdu.
Nechala se odstrojit a s trochou váhání ho nechala, aby si lehl k ní.
V jeho objetí konečně spala klidně.

Obrázek uživatele eliade

Tam, za mořem z karamelu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro mo.oma, protože po večerech poslouchá moje cestopisy.

Drabble: 

Do království jménem Hajánkov vede cesta předlouhá.
Nejdříve projdete rojem perleťových motýlů, pozdravíte mluvící lišku a poškrabete duhového tapírka na čenichu. U stromu, na němž rostou koťata a hlasitě si stěžují, že ještě nejsou zralá, odbočíte doprava. Půjdete po proudu řeky Mlékomedovky, až objevíte most, po němž chodí ovce. Napočítáte jich dvě stě padesát jedna, potom vás naloží kočár tažený želvami na kolečkách. Doveze vás až na břeh Karamelového moře. Tam si želvy místo koleček navléknou ploutve a kočár se změní v ořechovou skořápku. Sladké vlny budou loďkou pohupovat, až se nakonec převrhne. Pak se vaše myšlenky změní v karamel.

Obrázek uživatele Macalaurë

Dar

Drabble: 

Marjorie umřela na konci dubna. Zrovna kvetly třešně. Na pohřeb jsem nepřišel. Cítil jsem, že tam nepatřím. Vše jsem pozoroval zpovzdálí a doufal jsem, že si mě nevšimnou. Přál jsem si plakat, ale nedokázal jsem to. Nedovedl jsem pochopit, co se stalo. Přišlo mi, že její život uplynul v okamžiku. Najednou skončil. Nebylo nic.
Když se setmělo a vysvitly hvězdy, lehl jsem si na trávník vedle jejího hrobu. Vdechoval jsem vůni čerstvé hlíny a přál jsem si usnout. Usnout a už se nikdy nevzbudit. Stejně jako ona. Jenže takové štěstí jsem neměl. Smrtelnost byla dar. A já si ho nezasloužil.

Obrázek uživatele Bilkis

Kroky

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Drahá, tohle je pro tebe.

Drabble: 

Šel tudy snad tisíckrát. Znal každý schod, každou kostku a díru v dlažbě. Věděl, kudy po zimě teče voda, kde praská a opadá omítka, kde prorůstá tráva, kam nejvíc svítí slunce...
Ty dveře tam nikdy předtím nebyly. Prostě ne. Nemohly tam být. A i kdyby tam byly, vedly by do zarostlého sadu. Ne sem. Ne do ulice, kterou ještě lemovaly nákolníky a kterou tvořila štětová dlažba. Očekával by zpěv ptáků, ne hrkání kočárů a frkání koní...
Musel to být sen. Musel usnout u televize, spojit si různé představy a myšlenky.
Každou chvíli se musí probudit. A všechno bude jako dřív.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování v ročníku 2017. ;)
Tak za rok, spřátelení blázni...

Obrázek uživatele Elrond

Otcovské pudy

Drabble: 

Maglor dlouho tvrdil, že nechce děti. Miloval hudbu, knihy a samotu. Děti by mu narušily jeho klid.
S přibývajícím věkem se však jeho názor měnil. Uměl si už představit, že by měl starší dítě. Třeba tříleté, které by mohl učit. Předával by mu své zkušenosti a vědomosti. Ale stále nebyl ochoten podřizovat svůj volný čas někomu jinému. To byl taky důvod, proč neměl ženu.
V pozdějším věku si však byl jist, že dítě by přece hen chtěl. K adopci dostal dvojčata Elronda a Elrose. Mnohokrát toho litoval, ale přece jen dosáhl jednoho vítězství, když se mu povedlo chlapce uspat najednou.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Neboj se

Úvodní poznámka: 

I když dnešní den končí, věřím, že zítra slunce opět vyjde.

Drabble: 

Spinkej, můj drahý snílku,
květnová noc už promlouvá.
Zavři teď oči na chvilku,
jarní vzduch hvězdy rozhoupá...

Spát se mi nechce,
chci si hrát,
laškovat lehce,
nahlas se smát.

Laškování bylo už dost.
Teď koukej spát, dobrou noc.
Vidíš, měsíc bude teď končit,
lehni si a přestaň už jančit.

O jednu starost zítra ti ubude -
- bláznivý duben, ten už tu nebude!
Já nechci spát, nápadů mám stále pár,
více dnů pro duben, to bych si přál.

Něco ti povím, bez veršů. Vím, že je ti z toho smutno, ale víš jakou radost budeš mít příště? Neboj se, život jde dál.

Závěrečná poznámka: 

Zbožňuju vás!

Všichni jsou v bezpečí

Drabble: 

"Co když přijdou ti zlí páni?" Shianiny modré oči byly dokořán otevřené.
Mayra jí pohladila po zlatých vlasech.
"Prošli jsme Hvězdnou bránou na Hefaistos. Víš, kdo to je Hefaistos?"
"Ne," prohlásila holčička zaujatě.
"Je to bůh kovářů, vyrobil pro nás magický blyštivý štít, aby nás ochránil."
"Takže jsme v bezpečí?"
"Ano."
"Doufám, že máma s tátou jsou také v bezpečí," zašišlal Shainin bráška.
Mayra je objala, částečně proto, aby neviděli slzy v jejích očích.
"Ano, všichni jsou v bezpečí." zašeptala.
"A teď spát!" řekla vesele. Dala jim pusu na dobrou noc.
Vyšla ze dveří, klesla na podlahu a rozplakala se.

Obrázek uživatele Owlicious

Lepší než sedm synů

Fandom: 
Drabble: 

Sklizeň obilí znamenala obrovské množství práce. Většinu jí odvedli služebníci, ale pán se alespoň některých jejích částí tradičně účastnil. Dnes byl na mlatu při jedné z posledních činností - převívání vymláceného obilí. Ukončení práce byl důvod k oslavě. Když veselí utichlo, uložil se spolu s čeledíny ke spánku u hromady obilí.
Byla hluboká noc, když se leknutím s trhnutím probudil. U jeho nohou, přikrytá cípem jeho pláště, ležela žena. Žena, která za ním přišla s prosbou o zastání. Už dřív si svým charakterem získala jeho přízeň a teď i jeho oddanost.
Zbytek noci může spát klidně - on ráno zařídí vše potřebné.

Závěrečná poznámka: 

Rút 3

Moábská vdova Rút se na radu své tchyně Noemi dovolává předpisů o levirátním manželství. Ujímá se jí příbuzný jejího bývalého muže Bóaz.

Hlavní hrdinku tohohle příběhu sice miluju, ale Bóaze a jeho přístup naprosto nepokrytě zbožňuju. To je zkrátka chlap na svém místě, který umí ocenit... a vůbec :)

Obrázek uživatele Tess

Přestávka

Úvodní poznámka: 

Nejsou jmenovaní.. ale končím Rezkou a Vranem.

Drabble: 

Přeměnění spánek nepotřebují.
V tréninku je honili. Týden je nenechali vydechnout. Ani najíst, ani napít.
Pro Přeměněné tohle má být hračka.
Myslela si, že je jenom děsí. Něco takového se doopravdy nemůže stát.
Jenže...
Nejdřív přívalové deště, potom sesuvy půdy. Nebylo kde se zastavit, pořád v pohybu.
A teď... začal blizard.
Měli by pokračovat, ale není vidět na krok.
Spadnout z útesu? To by je zdrželo víc.
Provlhlá půda už zmrzla a nikam neujede.
Vítr je zavedl do malého údolíčka. Pár trsů trávy. Závětří.
Přitiskli se k sobě a zachumlali se pod pokrývku.
Zimní spánek má taky něco do sebe.

Obrázek uživatele Neferet

Je čas jít spát

Fandom: 
Drabble: 

"Procestovali jsme spolu celý svět. Poznám lásku, když jí vidím."
"Mýlíš se."
"Řekni... když jdeš večer spát, komu patří tvá poslední vzpomínka? Na koho celý den myslíš?"

Přemýšlela nad jeho slovy dlouho.
Ani po těch letech nemůže pochopit, jak to všechno věděl.
Jak si tím mohl být tak jistý.

"Nemůžeš usnout?"
"Ne... já... vzpomínala jsem."
"Kolikrát ti mám říkat, že je nesmysl hrabat se v minulosti?"
"Nemůžu si pomoc."

Veselý, bezstarostný smích.
Teplá hřejivá náruč.
Jemné pohlazení na tváři.

"Hloupé dráče... teď už spi. Potřebuješ spoustu síly, aby to naše mrně pořádně vyrostlo."

Spokojené zamručení.
Má pravdu.
Je čas spát.

Závěrečná poznámka: 

Navazuje na Ani nápad

P.S. Chtěla bych všem moc poděkovat za všechny kachničky a komentáře. Udělaly mi moc velkou radost a pomohly mi psát dál :-)

Obrázek uživatele nettiex

A teď spát!

Fandom: 
Drabble: 

Pětiletý William měl magnetickou tabuli s písmenky, kterou od té doby, co se naučil číst, naprosto zbožňoval.
JMENUJI SE WILLIAM oznamovaly veselé barevné magnety.
HRAJEME SI dodal.
„Wille, jsi ještě vzhůru? Můžeš si hrát zase zítra. Teď spát,“ řekla maminka.
„Ale já ještě nechci! Vidíš, tabulka říká, že si hrajeme! Jak to… Co je psáno…“
Povzdechla si. Sundala magnety.
A TEĎ SPÁT, napsala.
„Co je psáno, to je dáno?“ usmála se.
William si zamračeně lehnul.

Když odešla, podíval se na tabulku.
A TEĎ SPÁT
Ne. Nelíbí!
Zavřel oči. Když je otevřel, tabulka říkala:
A TEĎ PSÁT
Usmál se. Daleko lepší!

Obrázek uživatele Teja

Drchnička

Úvodní poznámka: 

Díky Aziz, za to, že mě k tomu dokopala :)
Jsem ráda, že jsem si to zkusila a příště do toho jdu samozřejmě znova!
Díky, díky. A hezký konec dubna.

Drabble: 

Biologové uhádli poslední slovo z kufru, pak se hráli aidsáci a sněmovna lordů. Potom se Velká Hrošice začala chystat k odchodu:"Tak já jdu spát. Dělejte si co chcete, ale pokud mě probudíte, špatně dopadnete. A běže do postele brzy, zítra jdeme na túru."
"Jasně." otráveně odpověděli - tohle už z Drchniček znali.

Lžička se rozhodla ulovit si noční svačinku.
Tesařík si ustlal v koupelně, protože jinde nebylo místo a do noci studoval knížky.
Houba dojídala zásoby.
Kobra dopisovala fanfikce.
A Žabák se Snílkou se zašili v klubovně a povídali si.

Ráno byli všichni zase jako mrtvoly. Hrošice měla zase pravdu.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Dnes jsem byl poražen, ale počkejte zítra!

Úvodní poznámka: 

V seriálu i knize nezapomenutelná scéna...

Do fandomu dávám kvůli Kevanovi jen knižní verzi.

Drabble: 

'Král je unavený.' Hlas jeho děda zněl Joffreymu v hlavě, když ho prastrýc Kevan odváděl do jeho komnaty.
Zuřil. Zlobil se na Tywina, který si k němu tohle dovolil, na matku, na Kevana, na svého strýce Skřeta, ale ze všeho nejvíc na sebe. Nechal se jen tak odvést, jako by nebyl ničím víc než hloupým dítětem. Tváří v tvář Tywinu Lannisterovi nenašel dost síly, aby se postavil na odpor a prosadil svou vůli. Jsem přece král!
Když uléhal, sliboval sám sobě, že už nikdy se sebou nenechá takhle zamést. Bude silný a mocný. A hned zítra si nechá předvolat Sansu...

Obrázek uživatele kytka

Spoluautor

Úvodní poznámka: 

Poslední z letošních Děsivě Matematických Drabblat.
Děkuji všem za milé komentáře, mile_jj za to, že mě vyhecovala a samozřejmě sosačkám a Bleskobrku za to, že tahle úžasná akce existuje.
Jste skvělí, mám vás ráda.

Drabble: 

Měl by spát, ale nemůže usnout. Problém, který ho straší už týdny, problém, který ne a ne rozlousknout, tenhle matematický problém stále roztáčí kolečka v jeho hlavě. Mrkne na budík. Budou dvě.

Mrkne na hodiny. Budou dvě. Nejvyšší čas na oběd. Jeho kámoš Nash studuje jídelní lístek jako kdyby to byla teorie her. Než číšník přinese polévku, vylíčí příteli svůj problém, na kterém se tak zasekl. Nash vytáhne tužku a na ubrousek načmárá možný způsob řešení. Někde zvoní telefon.

Zvoní budík. Na nočním stolku leží kus papíru. Popadne tužku a rychle zapíše Nashův nápad.

Když řešení publikuje, přizná Nashovi spoluautorství.

Závěrečná poznámka: 

Historka o Donaldu J. Newmanovi a Johnu Nashovi, slavných amerických matematicích. Příběh Nashe je známý z filmu Čistá mysl.

Obrázek uživatele peva

List

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 


Varika,
snáď Ťa tento list zastihne v dobrom zdraví. Sľúbil som Ti napísať, ako sa nám darí. Je to lepšie, než som mohol dúfať.
Kaise sa teleportovala podľa plánu. Doteraz si ma zaň doberá. Privoňať si ku kvetine za letu je vraj náročné.
Usadili na ostrovoch Kai. Je tu veľká mágska komunita, a tak Pliagu celkom zvládame.
Občas mám pocit, že ma do hrobu dostane skôr moje dieťa. Máme dcéru, vieš? Pomenovali sme ju podľa teba.
Ber tento herbár ako poďakovanie za to, čo si pre nás spravila.
Opatruj sa.

"Tak, a môžeme ísť spať." zavrel Aion herbár. Usmieval sa.

Závěrečná poznámka: 

A to je, priatelia, koniec záhady tajomnej jaskyne a rozprávajúcej kvetinky. ;)

Obrázek uživatele Lejdynka

Ukolébavka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A stejně byl chudák. :(
(a taky psychopat, jasně, ale...)

Drabble: 

Na topole nad jezerem
seděl vodník podvečerem...

Hajej, dadej, mé děťátko,
můj chlapečku milý,
dneska já tu s tebou budu,
než se den k dni schýlí.

Hajej, dadej, mé děťátko,
rybky tiše plavou,
slunko zlatě, měkce svítí,
přímo nad tvou hlavou.

Hajej, dadej, mé děťátko,
nesmíš plakat, synku.
Nesmíš marně toužit v bahně.
Čekáš na maminku?

***

Hajej, dadej, mé děťátko,
plakej, sténej, křič,
musíš volat, musíš přivést
tu, která je pryč.

Hajej, dadej, mé děťátko,
půjdem' na procházku,
ukázati tvé mamince
moji, tvoji lásku.

Hajej, dadej, mé děťáko,
z vody vane chlad.
Moje žena zradila mne,
ty teď musíš spát.

Obrázek uživatele Terda

Přístavní revolta

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní
Letos bylo skřivánčí vyprávění hodně neveselé a tak na závěr přidávám jeden střípek ze "zákulisí". :)
Pro KaTužku, Nifredil, sosačky a vůbec všechny.
Ještě jednou díky všem.

Drabble: 

„Tohle není fér,“ prskala Betsy, až se jí z kanónů kouřilo. „No vidíte to!? Co mi ta... ta... zase provedla!? To je normální týrání todlecto!“
Takhle se chová válečná šalupa? Nemesis protočila ráhna. Pohoršeně na brigu shlížela.
„Jen se nečerti, maličká,“ zaskřípal Skřivánek. „Copak ti udělala?“
„Zlomila mi stěžeň!“ zaburácela Betsy.
Skřivánek se od kýlu zasmál, až se hladina zvířila. Nemesis s výrazem královny odplula.
„To nic není. Na to si zvykneš. Nemesis dokonce potopila.“
Spiklenecky mrkl dělovým otvorem. Betsy vyvalila sudy.
„To jako opravdu!?“
„Jo. Pumpovala vodu ještě v červenci. A teď hybaj na rejdu, spustit kotvu a spát.“

Obrázek uživatele Birute

Legendy

Úvodní poznámka: 

Budoucí AU velmi optimistické povahy hraničící s až nebezpečnou naivitu

Drabble: 

Už pár dnů se večer scházejí a poslouchají vyprávění staré chůvy.

Panny bojovnice, které odmítly změnu titulu, přestože se Panna z Tarthu provdala a její mladá společnice upřednostňuje označení "vodní tanečnice".
Královna Železných ostrovů a její bělovlasý bratr.
Dívka postrádající špičku nosu.
Chlapec, který je napůl Seveřan a napůl divoký.
Mladík, jenž se dokáže vtělit do stromů, vlků i draků.
Dvojice sourozenců z bažin.
Muž, který vstal z mrtvých.
Dívka, jež zabila obra v hradu ze sněhu.
Muž se znetvořenou tváří, který se jí drží nablízku.

Oni sami jsou příběhy.
Ale tyhle jim vyprávět nebude.
Potřebují se v klidu vyspat.

Závěrečná poznámka: 

Kdo se tu sešel:

Brienne z Tarthu, Arya Stark, Aša a Theon Greyjoyovi, Jeyne Poole, Rickon Stark, Bran Stark, Jojen a Meera Reedovi, Jon Sníh, Sansa Stark, Sandor Clegane

Obrázek uživatele may fowl

Tentokrát

Fandom: 
Drabble: 

Ležím v jeho posteli a čekám, až se vrátí z koupelny. Je nejvyšší čas se rozhodnout, jestli s ním chci spát, nebo jen spát.
Přichází příliš brzy. V jeho dechu se mísí mentolová zubní pasta a dozvuky večerní cigarety. Postel se zhoupne, když ulehá vedle mě. Předstírám spánek, ale ve skutečnosti jsem stále víc vzhůru.
"Je mi zima na nohy," zašeptám konečně.
Chvíli mlčí.
"Přece nebudeme hrát tuhle hru," řekne pak. "Pojď sem."
Rozpřáhne náruč, já do ní vklouznu.
V jedné posteli jsou dva cizí lidé. A s nimi přítomnost všech věcí, které by se mohly stát, ale nestanou.
Usínám.

Obrázek uživatele Dobi

Májka

Úvodní poznámka: 

Tak poslední letošní DMD Drabble. Moc jsem si to užila, i když jsem občas úplně nestíhala. Bavilo mě jak psaní, tak čtení dílek jiných lidí. Děkuju všem, kteří DMD organizují a bez kterých by nemohl být. :) To je snad všechno :)

Drabble: 

Trubec se víc zachumlal do deky. Byl poslední duben a on byl s Kamzíkem pověřen hlídáním májky.
Bylo kolem půlnoci a on pomalu usínal, kdyby ho nevyrušila Kamzíkova ruka, co ho objala kolem ramen.
Bylo to příjemné nejen díky teplu.
S přibývajícími hodinami a ubývající lahví vína mezi nimi se k sobě tiskli pořád víc.
a když pošimral Trubcovi tvář Kamzíkův dech prosycený alkoholem a jejich rty se setkaly, na májce přestalo záležet.
Usli, netušili, jak.
Trubec se probudil ve tři chladem, májka nikde.
Kamzíka to nijak neštvalo.
Se slovy "A teď spát" si přitáhl Trubce co nejblíž, aby nezmrzli.

Stránky

-A A +A