Tajemná města

Obrázek uživatele Eillen

Tajemná města

Račte vstoupit. Tajemná města otvírají své brány.
Poodkryjte pravdu.
Vstupte do měst, která jste si mysleli, že znáte.
A pokud je neznáte, zkuste s autorem přijít na to, v jakém městě se příběh odehrává.

V roce 2016 vznikl nápad na Tajemná města. Této šílenosti se rozhodly zhostit Eillen a Bilkis. Ale příběhy si dělají, co chtějí a proto i Tajemná města dostávají svoji svobodu.

Fandom je otevřen všem. Vyberte si své město a zkuste to s námi.
A protože každé Tajemné město je jiné, jsou i jiná pravidla pro vstup do nich. Budete to pouze vy, kdo si je určí.

Obrázek uživatele Eillen

Ochránce

Věnováno všem, kteří mi svými komentáři dodávali v dubnu chuť pokračovat v tom šíleném nápadu, který jsem na sebe upletla. Bez vás bych ten příběh nikdy nedokončila.

Upozornění: neprošlo beta-readem
za případné chyby se dopředu omlouvám

Příběh Vypravěče pokračuje. Podaří se mu zachránit svého bratra? A bude ten o to vůbec stát?

Obrázek uživatele Eillen

Životní cesta

Úvodní poznámka: 

Celý duben jsem si říkala, jakou část příběhu (a jestli vůbec nějakou) dám to svého výběru. A dnes, cestou domů z práce, jsem nad příběhem přemýšlela a neustále se vracela k jedné scéně, která vznikla snad sama od sebe a vůbec jsem nad ní nemusela přemýšlet.
Doufám, že se vám bude tento střípek příběhu líbit.

Drabble: 

Stáli proti sobě. Stejní a přesto jiní.
Jeden chtěl přinést městu smrt.
Druhý dal městu celý svůj život.
Protivníci.
Nepřátelé.
Bratři.

Stáli a nemuseli říct jediného slova, aby si rozuměli.
Minulost jim oběma stále připomínala den, kdy se zpřetrhalo jejich bratrské pouto.
Den, kdy jeden z nich zahodil své jméno na zem a zadupal jej do prachu.
Den, kdy si jeden vybral zkázu a smrt.

Mohl dělat cokoliv. Neměl žádné zábrany. Když jdete cestou mrtvých, můžete cokoliv.
A tak se druhý stal ochráncem města. Bránil jeho život všemi dostupnými prostředky. Navěky stál na cestě živých. Neměl na výběr. Prostě musel.

Obrázek uživatele neviathiel

Podzim

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/27305

Drabble: 

Kolem kostelíka rostou kaštany. Sbírá jejich hladké čerstvé plody. Převaluje je v ruce, jako kdyby se nedokázala nabažit normálnosti. Je o rok starší. Lidé stárnou. Strážci jsou mladí a staří zároveň. Tenhle strážce ví, jaké je plout s časem. Nerad na to vzpomíná.
Poblíž kostelíka je i dětský tábor.
"V kostele straší," říká jí jakýsi chlapec. "Viděli jsme tam zelené záblesky."
"Opravdu?" usmívá se ona.
"Vymýšlí si," řekne jiný.
Kamarád ho žene pryč.
"Jsi tady?"
"Ano," odpoví. Ona ho neuvidí ani neuslyší. Strážce se dotkne struny světa. Z kaštanu se uvolní list, sveze se vánkem a přistane jí v ruce.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Probuzení

Úvodní poznámka: 

Dnes jsem jela na návštěvu k rodičům a protože celý duben píšu o Rokycanech, nedokázala jsem jít z autobusu přímo do bytovky a zpět. A tak jsem chvilku bloudila kolem náměstí, než mě kroky dovedly...
No, o tom si přečtete v letošním posledním drabble.

A pokud někoho zajímá, zda Vypravěč zachrání svého bratra, zastavte se na letní dobročinnost. Budu se snažit to do té doby napsat.

Drabble: 

Bylo předposlední dubnový den roku 2017. Procházela Rokycanami a nepoznávala město, ve kterém vyrůstala. Dřív jí připadalo plné života.

A teď?
Netušila.

Došla až k řece. Zastavila se u sochy svatého Jana Nepomuckého.
Její pohled však přitahovala vzrostlá vrba.
Doběhla k ní.

"Vrbo, vrbičko, probuď se. Vím, že v tobě spí vrbová dívka," pronesla tiše a pohladila kmen. Ve svých třiceti jedna letech byla stále snílkem.

Po chvíli zpoza kmene vykoukla zelená dívka s vrbovými proutky místo vlasů. S nesmělým úsměvem zamávala.

Ona ji však nespatřila. Zbývala jediná klapka na jejích očích.
Nespadla.
Neviděla ji.
Salix však stačilo, že věřila.

Závěrečná poznámka: 

Když se Salix rozhodla stát se vrbou, bylo to u bývalého děkanského rybníčku. Ten je však zasypaný a žádná vrba tam neroste. Když jsem ale byla malá, babička mi vyprávěla, že někdo odlomil pár proutků a zasadil je na různých místech. A že ona smuteční vrba u řeky je jedním z těch, který se uchytil.
A i když vím, že to nemůže být pravda (přeci jen na pohled je jasné, že ona vrba zde stála už v době, kdy rybník ještě existoval), ráda bych tomu věřila.
A jeden smutný pohled, jak to vypadalo v roce 1908 a poté v roce 1999: http://i.imgur.com/4c7OGpn.jpg

Obrázek uživatele Eillen

Vstříc plamenům

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble V zajetí emocí

Nakonec mi téma krásně nahrálo do karet, za což moc děkuji.

Drabble: 

Vypravěč se rozběhl vstříc plamenům. Nedbaje na žár a létající jiskry, postupoval hlouběji do srdce města. Musel se dostat k hradu. Znal svého bratra velmi dobře. Jen jeden z nich v případě krize utíkal. A jeho bratr to nikdy nebyl.

Byl si moc dobře vědom hněvu, jaké město k jeho bratru cítilo. Ale byl to on, kdo měl trumf. Stále měl kroniku a stačilo ji jen vhodit do plamenů a bylo by po všem.

Město vycítilo, co má jeho ochránce v plánu. Zaleklo se.
Vypravěč postupoval stále vpřed. Šel si pro svého bratra.

Plameny ustupovaly jeho hněvu.
Město se vzdávalo.

Obrázek uživatele Eillen

V zajetí emocí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Rozloučení

Drabble: 

Vypravěč skrz dvě brány pozoroval hořící město.
Věděl, že požár je jen jedním z mezníků v historii, které město přečká.

Vzpomněl si na Salix. Pocítil nesnesitelnou bolest z její ztráty.
Poté si představil Janův výraz. Jeho tělo zaplavila naděje a víra.
V další vzpomínce uviděl Aloise. A do toho víru se přidala bojovnost.
A pak si vzpomněl na bratra, který čelil hořícímu peklu. Odhodlání bylo poslední emocí, jež se hlásila o místo.

Stál a na pohled vypadal jako bezcitná osoba.
Ale uvnitř něj byly propletené emoce, jež mu způsobovaly neskonalou bolest. Doufal, že až zachrání bratra, konečně vytrysknou na povrch.

Obrázek uživatele Eillen

Rozloučení

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Brány vedoucí domů

V tomto koukau dojde k odhalení města, ve kterém se příběh odehrává. V komentáři (jak tohoto drabble, tak později i u informace o fandomu) bude vypsán seznam nápověd a zajímavostí, které se podařilo do příběhu zakomponovat.

Drabble: 

První hodlal projít Alois. Otočil se k chlapci a poplácal ho po rameni. Pak podal ruku Vypravěči.
S úsměvem se vrátil do své doby. Než se průchod uzavřel, všiml si Vypravěč, jak naskakuje na bicykl značky Tripol Hering.

„Teď jsi na řadě ty,“ pronesl Vypravěč, klekl si a pevně sevřel chlapce do náručí. „Děkuji za pomoc.“

„Stejně jsem byl na obtíž,“ prohlásil chlapec. „Slibte mi něco,“ zašeptal. Vypravěč ho pobídl, ať pokračuje. „Je to váš bratr. Zachraňte ho. Jinak vám zůstanou jen výčitky.“

„Pokusím se. Když mi řekneš tvé jméno,“ usmál se Vypravěč.

„Jan Rokycana,“ odpověděl chlapec a prošel branou.

Závěrečná poznámka: 

Příběh se sice jmenuje Rozloučení, ale do konce dubna budou vydávány další drabble

Obrázek uživatele neviathiel

Pohádka o zlém pánovi

Úvodní poznámka: 

Krapet se mně to zvrhlo v pohádku, kterou bych dětem před spaním nevykládala. Kdo k nim pak má vstávat. Na druhé straně, nebudou pak v noci courat samy venku...

Drabble: 

Bylo nebylo, před třikráte sedmkráte sedmkráte sedmi lety, přišli na bílou horu lidé a založili město. Protože každé město má strážce, kde se vzal, tu se vzal, byl strážce města a lidské oči jej neviděly. Městu vládl dobrý zlý pán. Všichni se ho báli a nenáviděli ho. Chtěl rozkazovat i strážci, a tak přišel k základnímu kameni města, třikrát na něj zaklepal a vyslovil strážcovo jméno. Zablesklo se a zahřmělo, a zlého pána a kámen už nikdy nikdo nespatřil.
Strážce ho stáhl do země. Pánovy vlasy se staly stromy, jeho kosti skálami, jeho maso zemí a jeho krev vsákla půda.

Závěrečná poznámka: 

Obsahuje další nápovědu k Tajemnému městu.

Pokud jste uhodli Tajemné město, napište na neviathiel@gmail.com :)

Obrázek uživatele Eillen

Brány vedoucí domů

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Slova

Drabble: 

Bylo nebylo. V době dávno minulé. Na místě tak tajném, že o něm věděla jen hrst vyvolených, stáli dva muži a chlapec.

Před jejich očima se děla věc nevídaná. Z okolo ležících kamenů a zlámaných větví se začaly vytvářet dva rámy. Vrby rostoucí poblíž protáhli své větve a zaplétaly se kolem. Ptáci se slétali a v zobáčcích nesli luční kvítí, jímž se pokoušeli vyzdobit onen přírodní průchod.

Když bylo hotovo, přišel kouzelný dědeček, známý jako Vypravěč, vrásčitou rukou pohladil oba rámy a ustoupil.

Druhý muž a chlapec uviděli nevídané. Objevil se magický průchod, jež jim umožnil vrátit se zpět domů.

Závěrečná poznámka: 

Pokud mi to uznáte, budu neskonale vděčná. Pokud ne, nevadí. Alespoň mám jak vrátit ty své dva hochy zpátky do jejich doby.

Jen dodávám, že Vypravěč nikdy neměl žádnou magickou moc. Tu má protože pohádka :-)

Obrázek uživatele Eillen

Slova

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Bolestná ztráta

Drabble: 

Vypravěč mlčky shlížel na hořící město. Byl rozhodnut.

Byla to neexistující slova, která zlomila jeho bratra.
Byla to bratrem vyřčená slova, díky kterým se musel stát ochráncem.
Byla to v plamenech ztracená slova, která do něj pronikla jako ostří meče.
Byla to slova, která utvářela jeho život.

Slova, která z něj udělala bojovníka proti vlastní krvi.
Slova, kterým bez protestů sloužil.
Město k němu po celou dobu mluvilo a on poslouchal. Byl však čas to změnit.

Doteď mu slova způsobovala pouze bolest. Rozhodl se, je čas, aby se stala užitečným nástrojem.
V duchu požádal město, aby pustilo jeho společníky ven.

Závěrečná poznámka: 

Téma jsem vzala hodně oklikou a snad mi to projde. Ale myslím si, že slova jsou někdy horší než meč. Jedna věta může ukončit letité přátelství. Ale současněto může být jiná, která otevře dveře nějakému jinému...

A ještě k ději. Tak jako skryté dveře mohou vpustit někoho do tajného města, tak jim dovoluje i odejít. Myslím si, že město teď má jiné starosti a rozhodně ho žádost o vytvoření dvou dveří do dvou různých dob nepotešila.

Obrázek uživatele neviathiel

Dřevo a kámen

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/26885

Drabble: 

Nastartuji. Auto je z kovu. Kov, kdysi pluh, předtím meč, předtím ruda. Je požehnáním nevidět mezi čas. Sousední město je kolébkou starodávných aut, ale tam nejedeme.
Dojedeme ke skupině domků a nápisem na modrém pozadí. V lese se schovává prastarý kostelík s dřevěnou střechou. Zaniklá ves a nová na jejím místě.
Zastavuji.
„Má tohle místo strážce?“ řeknu.
„Ne.“ Vystoupí z auta.
Projdeme dřevěnou branou. Sedáme na kamenné schody. Beru tužku na oči a v opačném kreslím strážci bez města na čelo kouzlo, které jeho bratr kreslil na čelo mně.
Když propojím nekonečný uzel, on zmizí.
Možná jsem ho právě zabila.

Závěrečná poznámka: 

Pokud jste uhodli Tajemné město, napište na neviathiel@gmail.com :)

Další: http://sosaci.net/node/27897

Obrázek uživatele Eillen

Bolestná ztráta

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Smrt v plamenech

Drabble: 

Doběhli na kraj města.
Chlapec se svalil do trávy. Snažil se popadnout dech.
Alois se zapřel rukama o kolena a zhluboka dýchal.
Pouze Vypravěč stál vzpřímeně a klidně oddychoval.

„Alespoň máme kroniku,“ zašeptal tiše a pozoroval postupuzjící požár.

„I vyndané listy?“ zeptal se chlapec.

Vypravěč vytřeštil oči. Začal listovat kronikou.
Hledal nejstarší zápis.

„Až rok 1110,“ vydechl zoufale. „Přišli jsme o část kroniky.“
Ani se nesnažil zakrýt slzy.

„Je mi jedno, jestli jste přišel o půlku, čtvrtku nebo osminu kroniky. Žijeme, to je důležité,“ pronesl vážně Alois.

Ano, má pravdu. Jsou živí. Nesmím dál riskovat jejich životy, pomyslel si Vypravěč.

Obrázek uživatele Eillen

Smrt v plamenech

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Špatné pořadí

Drabble: 

Vypravěč seděl v setmělé světnici děkanátu. V myšlenkách se procházel minulostí. Vzpomínal na první setkání se Salix. Na vše, co spolu prožili. Bylo mu do pláče, ale slzy nepřicházely.

„Nerad vás ruším při truchlení,“ zašeptal Alois. „Ale budeme muset zmizet. Město je v plamenech.“

Vypravěč neváhal ani vteřinu. Vyskočil a běžel probudit chlapce.
Než se chlapec oblékl, doběhl pro kroniku.
V nastalém zmatku si nevšiml části setříděných zápisů ležících na kraji stolu.

Společně vyběhli do noci, utíkaje před požárem, který vstoupil do města s křesťany.
Požárem, který zanedlouho pohltí první zmínky o městu.
Čas neúprosně utíkal.
Minulost umírala v plamenech.

Obrázek uživatele neviathiel

Bezmoc

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Nemůžu si najít město. Každé město má strážce.“
„To tvé ne.“
Strážce bez města zavrtí hlavou. „Už ano. Jakmile jsem odešel, zrodil se nový.“
Pokud mu pomůžu vrátit se do mezičasu, nebude mít žádné město, o které se postará a které se postará o něj. Bude zase číhat na čaroděje jako já a vtahovat je do mezery, aby zaútočil na jejich slabiny a vzal jim sílu. Pokud zůstane tady, možná zemře. Možná ne a možná bude dál lovit čaroděje, aby přežil.
Ať udělám cokoliv, dopadne to špatně.
Také ho můžu zabít. Nikdo jiný neví. Nikdo jiný to za mě neudělá.

Závěrečná poznámka: 

Gratuluji Aries k uhodnutí Města kamene a koření.

Pokud jste uhodli Tajemné město, napište na neviathiel@gmail.com :)

Další: http://sosaci.net/node/27305

Obrázek uživatele Eillen

Špatné pořadí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Překvapení

Drabble: 

Vypravěč vešel do místnosti. Posadil se na proti chlapci, který zamyšleně listoval kronikou.

"Něco se ti nezdá?" zeptal se.

"Je to celé pomíchané. První zápis je o nějakých Měšťanských domech, ale ty budou stát až od sedmnáctého století. Pak je tu založení něčeho, co se jmenuje hutě. Poté zmínka o husitských vojácích," odpověděl chlapec.

Vypravěč zpozorněl.
Chlapci se nevědomky podařilo zjistit, proč se prolínají časové osy.
Ano, to by dávalo smysl, pomyslel si Vypravěč.

"Ten zápis patří sem. Tohle má být tady," šeptal chlapec a vracel listy do správného pořadí. Netušil, že právě vpustil do města křesťany ze sousedního města.

Závěrečná poznámka: 

Pro jistotu, kdyby to nebylo pochopitelné.
Jako v bludném kruhu byly myšlenky jak Vypravěče (který nedokázal pochopit, co se s městem děje), tak chlapce (který pro změnu nerozuměl tomu, proč jsou zápisy v kronice na přeskáčku).
No, stejně si myslím, že mi to asi nebude uznáno, ale to nevadí :-)

Obrázek uživatele Eillen

Překvapení

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Úhel pohledu

Ráda bych pogratulovala Killmanovi za uhádnutí názvu města!
Pro ostatní z vás jsou tu další nápovědy. Myslím, že s nimi už bude jasné kde se děj odehrává...

Drabble: 

Chlapec poslechl radu. Začal hledat něco méně děsivého. Spíše než události ho zaujaly osobnosti.

Zjistil, že z jeho města budou pocházet známí herci, zpěváci a skladatelé.
Nalezl zmínku o cestovateli, který objevil východní pramen Tigrisu - ať už se jednalo o cokoliv.
Dokonce se jeden muž, který se sice narodí jinde, ale prožije zde mládí, stane prezidentem lóže B'nai B'rith.
Objevil i zmínku o Aloisovi.
Nejpřekvapivější ale bylo, když na stránkách kroniky našel zapsané své jméno. S úsměvem jej četl stále dokola.

"Co jsem říkal," pousmál se Alois. "Je lepší být od mala optimista. Ve stáří by se to učilo hůř."

Obrázek uživatele neviathiel

Svačina

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Strážce bez města mě upřeně sleduje, když do sebe láduju loupák. Toho svého se ani nedotkne. Nechci přemýšlet, k čemu potřebuje lidské uši a oči. Uši. Zabloudím pohledem do regálu. Ironie.
„Nemůžu tady zůstat,“ řekne.
„Proč?“
„Nejsem člověk. Tenhle svět se pohybuje.“
„To přejde. Pil jsi svařák nalačno.“
„Nepřejde. Stojím v proudu času.“
„Musí existovat kouzlo, které tě vrátí zpět,“ prohodím.
„Nikdo z nás si Knihu nepamatuje celou.“
Kniha je v mezičase. Sakra.
„Mluvila jsi s ní. Byla ve tvé hlavě. Pořád tam je.“
Chvíli mlčím. „Pomůžu ti. Mám podmínku,“ řeknu pak. „Najdeš si město a lidi necháš na pokoji.“

Závěrečná poznámka: 

Strážce je starý tisíce let, ale protože žil ze svého města a pak z ukradené magie, nikdy nejedl.

Pokud jste uhodli Tajemné město, napište na neviathiel@gmail.com :)

Další: http://sosaci.net/node/26885

Gratuluji vishnarovi, který uhodl Tajemné město jako druhý :)

Obrázek uživatele Bilkis

Rám

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Navazuje na Obrysy - http://www.sosaci.net/node/25462

A je to smutný!

Drabble: 

Tři další vzpomínky následovaly v rychlém sledu.
Sokolovna. Potící se ruce v bílých rukavicích. Cigareta ukradnutá za rohem. Žvýkačka, valčík, dívka s vlasy vonícími březovým šamponem.
První rande, v kině na sídlišti. Horkost ve tvářích a tréma. Starost o to, jestli se jí vůbec ještě bude líbit. První nesmělý dotek prstů, první polibek.
Adrenalin, když vylezli na komín Kovohutí. Pokoutně, tajně, za večerního světla, co Anně kreslilo ve vlasech. Žádost o ruku na vrcholku. Výhled do kraje, volnost, svoboda a srdce až v krku.
Bolelo to jako čert, ale bolest ustoupila. Ve chvíli, kdy vzpomínky úplně vybledly, dveře získaly rám.

Obrázek uživatele Eillen

Úhel pohledu

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Zpět u rybníka

A konečně zase pár nápověd. Už tušíte? Na mailu eillen.mcfir@gmail.com vám povím, zda jste město uhodli správně.

Drabble: 

Chlapec odmítal vycházet z děkanátu. Ztráta vrbové dívky ho zasáhla.
Sedl si ke kronice a začal se probírat vytrhanými listy. Zápisy budoucích událostí ho už nepřekvapovaly. Ne po tom všem, čím si prošel.
I tak ho děsily.

Lid čekal hladomor, který se městem prožene roku 1771.
O třináct let později vyhoří téměř celé město.
Další požár, naštěstí poslední, už čeká na rok 1813.

Běhal mu z toho mráz po zádech, ale nedokázal se od kroniky odtrhnout.
„Když budeš číst jen o hrůzách, bude ti to připadat jako bestiář,“ ozval se od dveří znavený hlas odbojáře. „Zkus tam najít něco hezkého.“

Obrázek uživatele Eillen

Zpět u rybníka

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Prožitý šok

Mám pocit, že už mi žádné téma nedovolí dát jakoukoliv nápovědu. No, snad se pletu. Nejhůř to dopadne tak, že jich poté nacpu do jednoho kousku co nejvíc...

Drabble: 

Salix seděla na kraji děkanského rybníka. Téhož, u kterého ji Vypravěč před pár dny probudil.
Jen tehdy zde ještě nestál děkanát.
Tehdy bylo vše v pořádku.
Tehdy mu dokázala důvěřovat.

Všimla si, jak k ní pomalu přichází.
Beze slov se usadil po jejím boku a zadíval se na hladinu rybníka.

"Máte starosti," pronesla.

"Mám. O město. O chlapce. A hlavně o vás," povzdechl smutně. "Bojím se, že chcete zemřít," dodal tiše.

"Nemohu zemřít," odpověděla prostě.
"Nemohu žít!" dodala a proměnila se před ním ve smuteční vrbu.

Srdce Vypravěče přetékalo starostmi a bolestí.
Ale pohled na vrbu byl tak neskonale krásný.

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se všem, kteří měli Salix rádi. I já ji zbožňovala a tohle nebyl osud, který jsem pro ni před rokem vymyslela. Ale příběh si žije svým životem a já už jsem jen malý pán...

Obrázek uživatele Eillen

Prožitý šok

Úvodní poznámka: 

Je na čase přidat vysvětlení - nevysvětlení toho, jak se Salix dostala ke kronice...

Navazuje na drabble Na faře

Drabble: 

Vypravěč seděl u postele. Sledoval, jak se vrbová dívka probouzí.

„Má drahá přítelkyně, povězte, co se stalo?“ zašeptal smutným hlasem.

„Hledali jsme biskupskou ložnici. Město nám otevřelo skryté dveře. Byla tam. Ležela na stole. Vzal jí. Chtěl utéct. Ale dveře už tam nebyly. Vrazil mi kroniku do náručí. Zavřel mě do skříně. Nalákal je na sebe,“ koktala Salix.

Chlapec si přisedl k Salix a nabídl ji žluté zahnuté cosi.
Odmítla.
Chlapec jen pokrčil rameny, stáhl slupku a snědl ovoce, které ještě před pár dny neznal.

„Bála jsem se. Nemohla jsem. Co když zemřel?“ rozbrečela se.

„Určitě žije,“ uklidňoval ji Vypravěč.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že mi žluté zahnuté cosi projde. Začátkem čtrnáctého století banány tohle město znát nemohlo. Ještě že se mi tam michají časové linie...
No a že chlapec netuší, jak uklidnit jinak, než nabídkou jídla. Jo, kus žvance to prostě jistí...

Obrázek uživatele Eillen

Na faře

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Nebezpečný hlad

Drabble: 

Již druhý den vyčkávali na faře.
Chlapec byl každou minutou nervóznější.

"Kde jsou tak dlouho? Už by tu měli být. Nestalo se jim něco?" opakoval stále dokola.

"Existuje jedno přísloví. Nebo teprve existovat bude. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Vkládám do Aloise veškerou svoji důvěru," pronesl klidně Vypravěč, ačkoliv mu strach svíral útroby. Někdo však musel zůstat na pohled klidným.

Chlapec se uvolnil, i když mu Vypravěč lhal.

"Podívej, co jsem říkal," usmál se Vypravěč.

Rychlým krokem se k nim blížila Salix.
V rukou svírala kožené desky.
Ve tváři se mísil šok s žalem.
Těsně před chlapcem najednou omdlela.

Závěrečná poznámka: 

Ano, uznávám, je to ode mě hnusné nenapsat jak ke krádeži kroniky došlo. Ale Salix to třeba vysvětlí...

Obrázek uživatele neviathiel

Pauza

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/25897

Drabble: 

Svařák do sebe otočím najednou. Strážce bez města zírá střídavě do kelímku a na mě. Napije se opatrně.
„Zvláštní,“ řekne.
„Alkohol na zahřátí,“ plácnu, protože nevím, co říkat.
„Etanol je jed. Proč to pijete?“
„Právě proto.“
Pokrčí rameny, dopije kelímek a zahledí se na čmáranici na zdi. Nesmím ho spustit z očí. Kdoví, co udělá, až se vzpamatuje.
„Mám hlad. Půjdu do pekárny.“ Pekli mazance. „Pojď se mnou.“
„Hlad?“
„Vy nejíte?“
„Ne,“ odpoví. „Města nám dávají sílu žít.“
On to své opustil.
„Tak jak…“ Sotva zlevituji klíče, ale jsem prázdnota. Uši a oči. K čemu je chtěl? „Nechci to vědět.“

Závěrečná poznámka: 

Čmáranice = mazanice.

Pokud jste uhodli Tajemné město, napište na neviathiel@gmail.com :)

Další: http://sosaci.net/node/26745

Obrázek uživatele Eillen

Nebezpečný hlad

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Útěk

Drabble: 

Utíkali chodbami a snažili se přitom nedělat žádný hluk.

"Předpokládám, že bude mít kroniku u sebe," pronesl tiše Alois. "Biskupská ložnice?" dodal. Vypravěč kývl na souhlas. Dávalo to smysl.

Přemýšleli jak dál.
Najednou se všichni otočili směrem k chlapci, kterému ukrutně zakručelo v břiše.

"Musíme se rozdělit. Vy vezměte chlapce. My dva najdeme tu vaší slavnou kroniku," otočil se Alois na Vypravěče.

"Sejdeme se u děkana na faře," rozhodl Vypravěč.

"Zkuste zařídit něco k snědku. A nemusí to být posvěcené jídlo," pousmál se Alois. "A ty se tu přestaň opírat o tu mazanici. Máme tu nějakou práci," mrkl na Salix.

Závěrečná poznámka: 

Mazanec jako takový zmíněný sice nemám, ale bochníky se dříve nechávaly světit - doufám tedy, že mi zmínka o posvěceném jídle tedy projde...
No a i ta mazanice je tu trochu na hraně. Vím, že se používala na omítání pravěkých domů a my se momentálně nacházíme na hradě. Ale když už se nám v příběhu promíchal čas, tak by mi to mohlo projít, ne?

Obrázek uživatele neviathiel

Nečekaná komplikace

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/25683

Drabble: 

Začínám rozumět písmu Knihy. Čára je pohyb, pětimílová křížová cesta, magie smrti a života. Nekonečný uzel propojuje živly, začíná a končí ve nekonečnu. Závěr kouzla. Možná se mi rozum rozpadá na kusy.
Něčí ruka sevře moje zápěstí. Konce uzlu se spojují, opouštím mezičas a strážce města mi mizí z očí. Musím se opřít o hradby. Nevydržím ani sedět.
Vedle se kdosi opře o kameny. Plášť poznávám. Strážce bez města.
„Stáhla jsi ty mě. Takhle to být nemělo.“ Rozhlíží se, jako kdyby poprvé viděl svět. Následuje hysterický smích.
Stánkářka mi podává svařené víno. „To nechte. Vy dva jste zralí na panáka.“

Závěrečná poznámka: 

Další: http://sosaci.net/node/26104

Pokud jste uhodli Tajemné město, napište na neviathiel@gmail.com :)

Obrázek uživatele Eillen

Útěk

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Nezávazný dar

Drabble: 

Vypravěč z toho neměl dobrý pocit, ale hodlal využít příležitosti, která se mu naskytla. Donutil chlapce a Salix vstát.

Podíval se na biskupa ležícího bezmocně na zemi. Jindy by mu pomohl, ale teď byla každá vteřina drahá a on by je jen zdržoval.
Musel ho nechat na pospas osudu.
Salix se na něj vyčítavě podívala, ale neřekla jediného slova.

"Pojďte za mnou," zašeptal Alois, ale Vypravěč jej zarazil.

"Nejdřív musíme najít kroniku, kterou můj bratr ukradl. Bez ní nemůžeme odejít!" pronesl naléhavě.

"Toliko po plánu nepozorovaně utéct. Dobrá, nový plán. Sebrat kroniku a nenechat se zabít," pronesl Alois vážným hlasem.

Obrázek uživatele Eillen

Nezávazný dar

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Cizinec

Sice jsem myslela, že budu v příběhu pokračovat tak, jak budou vycházet témata, ale snad nevadí, že jsem si jednou přehodila pořadí.

Drabble: 

Vypravěč se postavil. Nespouštěl z Aloise pohled.
Netušil, zda jim hodlá pomoci, nebo jde jen o bratrovu léčku.

"Je mi jasné, že mi nedůvěřujete. Ale nemáte jinou možnost, než to zkusit," pronesl vážným tónem Alois. Došel k Salix a chlapci a pomohl jim na nohy.

"Proč nám pomáháte?" zeptala se tiše Salix.

"Protože nemám rád bezpráví. A nedokážu odolat, abych nepomohl krásné dívce v nesnázích," pousmál se. Salix sklopila zrak.

"Co za to budete chtít?" zeptal se Vypravěč.

"Nic. Dávám vám život. Berte to jako dar pro budoucího muže téhle krasavice," pronesl Alois. Tváře Salix se zbarvily do sytě zelené.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že mi toto "věno" projde...

Obrázek uživatele neviathiel

Kouzlo

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/25630

Drabble: 

Zahledět se do Knihy je jako překročit hranici. Už není cesty zpět. Kniha mluví na mě a já jí rozumím. Mluví v obrazech. Mlčky. Je nenasytná.
Nechce jen radost, chce euforii. První uvědomění si největší lásky mezi obrazy lodí a mamutů.
Nechce jen smutek, chce zoufalství. Ztráta všeho, černočerná propast, bolest a touha všechno skončit, které mě stále doprovází.
Nechce jen závrať, chce hrůzu. První vidění mnoha časů.
Nechce jen hněv, chce nenávist. Dávná noční můra ze základky.
Pocity zůstanou. Nevím proč. Strážce mně na čelo kreslí složité tvary. Zaplavuje mě bolest a úzkost. Snažím se křičet jen uvnitř sebe.

Závěrečná poznámka: 

Tentokrát jedna nápověda.

Další: http://sosaci.net/node/25897

Pokud jste uhodli Tajemné město, napište na neviathiel@gmail.com :)

Obrázek uživatele Eillen

Cizinec

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Sklepení

Drabble: 

Druhý den seděli v kobce o hladu.
Salix stále přehlížela Vypravěče a bavila se pouze s chlapcem.

Vypravěč pozoroval dveře a přemýšlel. Měli jedinou možnost úniku. Museli by však přemoci stráže. Jenže k tomu by potřebovali, aby někdo přišel.

Uprostřed noci zaslechl opatrné našlapování. Poté se s tichým cvaknutím otevřel zámek. Dovnitř vstoupil neznámý muž.

"Alois, jméno mé. Doufám, že vám nebude vadit, když vám budu nápomocen při útěku," pronesl tichým, přesto veselým hlasem.

"Kdo jste?" zeptal se překvapeně Vypravěč a zadíval se na československý váleční kříž na jeho hrudi.

"Někdo, kdo se nebojí postavit do čela odboje," odpověděl Alois.

Závěrečná poznámka: 

Opět jedna nápověda. Jen zde dodávám, že v rámci příběhu, ve kterém se mi prolínají časy, i v dané nápovědě došlo k mixu časových období...
Na konci vše řádně vysvětlím.

Stránky

-A A +A