Tajemná města - Město moře a železa

Obrázek uživatele Eillen

Město moře a železa

Pokud se vám poštěstilo a našli jste dveře do Tajemného města, platilo tu jediné pravidlo. Mohli jste procházet časy minulými. Setkávat se s osobnostmi, které v tomto městě žili. Zažívat události, které byly pro město určující. Ale nikdy jste nemohli vstoupit do časů budoucích.
Jen jednou to Tajemné město dovolilo a od těch dob toho lituje...

Město moře a železa otevírá své brány. Račte vejít.

Upozornění: V roce 2017 v rámci DMD bylo možné hádat o jaké město se jedná. Jelikož již došlo k jeho odhalení, v komentáři naleznete seznam všech nápověd.

Obrázek uživatele Eillen

Ochránce

Věnováno všem, kteří mi svými komentáři dodávali v dubnu chuť pokračovat v tom šíleném nápadu, který jsem na sebe upletla. Bez vás bych ten příběh nikdy nedokončila.

Upozornění: neprošlo beta-readem
za případné chyby se dopředu omlouvám

Příběh Vypravěče pokračuje. Podaří se mu zachránit svého bratra? A bude ten o to vůbec stát?

Obrázek uživatele Eillen

Životní cesta

Úvodní poznámka: 

Celý duben jsem si říkala, jakou část příběhu (a jestli vůbec nějakou) dám to svého výběru. A dnes, cestou domů z práce, jsem nad příběhem přemýšlela a neustále se vracela k jedné scéně, která vznikla snad sama od sebe a vůbec jsem nad ní nemusela přemýšlet.
Doufám, že se vám bude tento střípek příběhu líbit.

Drabble: 

Stáli proti sobě. Stejní a přesto jiní.
Jeden chtěl přinést městu smrt.
Druhý dal městu celý svůj život.
Protivníci.
Nepřátelé.
Bratři.

Stáli a nemuseli říct jediného slova, aby si rozuměli.
Minulost jim oběma stále připomínala den, kdy se zpřetrhalo jejich bratrské pouto.
Den, kdy jeden z nich zahodil své jméno na zem a zadupal jej do prachu.
Den, kdy si jeden vybral zkázu a smrt.

Mohl dělat cokoliv. Neměl žádné zábrany. Když jdete cestou mrtvých, můžete cokoliv.
A tak se druhý stal ochráncem města. Bránil jeho život všemi dostupnými prostředky. Navěky stál na cestě živých. Neměl na výběr. Prostě musel.

Obrázek uživatele Eillen

Probuzení

Úvodní poznámka: 

Dnes jsem jela na návštěvu k rodičům a protože celý duben píšu o Rokycanech, nedokázala jsem jít z autobusu přímo do bytovky a zpět. A tak jsem chvilku bloudila kolem náměstí, než mě kroky dovedly...
No, o tom si přečtete v letošním posledním drabble.

A pokud někoho zajímá, zda Vypravěč zachrání svého bratra, zastavte se na letní dobročinnost. Budu se snažit to do té doby napsat.

Drabble: 

Bylo předposlední dubnový den roku 2017. Procházela Rokycanami a nepoznávala město, ve kterém vyrůstala. Dřív jí připadalo plné života.

A teď?
Netušila.

Došla až k řece. Zastavila se u sochy svatého Jana Nepomuckého.
Její pohled však přitahovala vzrostlá vrba.
Doběhla k ní.

"Vrbo, vrbičko, probuď se. Vím, že v tobě spí vrbová dívka," pronesla tiše a pohladila kmen. Ve svých třiceti jedna letech byla stále snílkem.

Po chvíli zpoza kmene vykoukla zelená dívka s vrbovými proutky místo vlasů. S nesmělým úsměvem zamávala.

Ona ji však nespatřila. Zbývala jediná klapka na jejích očích.
Nespadla.
Neviděla ji.
Salix však stačilo, že věřila.

Závěrečná poznámka: 

Když se Salix rozhodla stát se vrbou, bylo to u bývalého děkanského rybníčku. Ten je však zasypaný a žádná vrba tam neroste. Když jsem ale byla malá, babička mi vyprávěla, že někdo odlomil pár proutků a zasadil je na různých místech. A že ona smuteční vrba u řeky je jedním z těch, který se uchytil.
A i když vím, že to nemůže být pravda (přeci jen na pohled je jasné, že ona vrba zde stála už v době, kdy rybník ještě existoval), ráda bych tomu věřila.
A jeden smutný pohled, jak to vypadalo v roce 1908 a poté v roce 1999: http://i.imgur.com/4c7OGpn.jpg

Obrázek uživatele Eillen

Vstříc plamenům

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble V zajetí emocí

Nakonec mi téma krásně nahrálo do karet, za což moc děkuji.

Drabble: 

Vypravěč se rozběhl vstříc plamenům. Nedbaje na žár a létající jiskry, postupoval hlouběji do srdce města. Musel se dostat k hradu. Znal svého bratra velmi dobře. Jen jeden z nich v případě krize utíkal. A jeho bratr to nikdy nebyl.

Byl si moc dobře vědom hněvu, jaké město k jeho bratru cítilo. Ale byl to on, kdo měl trumf. Stále měl kroniku a stačilo ji jen vhodit do plamenů a bylo by po všem.

Město vycítilo, co má jeho ochránce v plánu. Zaleklo se.
Vypravěč postupoval stále vpřed. Šel si pro svého bratra.

Plameny ustupovaly jeho hněvu.
Město se vzdávalo.

Obrázek uživatele Eillen

V zajetí emocí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Rozloučení

Drabble: 

Vypravěč skrz dvě brány pozoroval hořící město.
Věděl, že požár je jen jedním z mezníků v historii, které město přečká.

Vzpomněl si na Salix. Pocítil nesnesitelnou bolest z její ztráty.
Poté si představil Janův výraz. Jeho tělo zaplavila naděje a víra.
V další vzpomínce uviděl Aloise. A do toho víru se přidala bojovnost.
A pak si vzpomněl na bratra, který čelil hořícímu peklu. Odhodlání bylo poslední emocí, jež se hlásila o místo.

Stál a na pohled vypadal jako bezcitná osoba.
Ale uvnitř něj byly propletené emoce, jež mu způsobovaly neskonalou bolest. Doufal, že až zachrání bratra, konečně vytrysknou na povrch.

Obrázek uživatele Eillen

Rozloučení

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Brány vedoucí domů

V tomto koukau dojde k odhalení města, ve kterém se příběh odehrává. V komentáři (jak tohoto drabble, tak později i u informace o fandomu) bude vypsán seznam nápověd a zajímavostí, které se podařilo do příběhu zakomponovat.

Drabble: 

První hodlal projít Alois. Otočil se k chlapci a poplácal ho po rameni. Pak podal ruku Vypravěči.
S úsměvem se vrátil do své doby. Než se průchod uzavřel, všiml si Vypravěč, jak naskakuje na bicykl značky Tripol Hering.

„Teď jsi na řadě ty,“ pronesl Vypravěč, klekl si a pevně sevřel chlapce do náručí. „Děkuji za pomoc.“

„Stejně jsem byl na obtíž,“ prohlásil chlapec. „Slibte mi něco,“ zašeptal. Vypravěč ho pobídl, ať pokračuje. „Je to váš bratr. Zachraňte ho. Jinak vám zůstanou jen výčitky.“

„Pokusím se. Když mi řekneš tvé jméno,“ usmál se Vypravěč.

„Jan Rokycana,“ odpověděl chlapec a prošel branou.

Závěrečná poznámka: 

Příběh se sice jmenuje Rozloučení, ale do konce dubna budou vydávány další drabble

Obrázek uživatele Eillen

Brány vedoucí domů

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Slova

Drabble: 

Bylo nebylo. V době dávno minulé. Na místě tak tajném, že o něm věděla jen hrst vyvolených, stáli dva muži a chlapec.

Před jejich očima se děla věc nevídaná. Z okolo ležících kamenů a zlámaných větví se začaly vytvářet dva rámy. Vrby rostoucí poblíž protáhli své větve a zaplétaly se kolem. Ptáci se slétali a v zobáčcích nesli luční kvítí, jímž se pokoušeli vyzdobit onen přírodní průchod.

Když bylo hotovo, přišel kouzelný dědeček, známý jako Vypravěč, vrásčitou rukou pohladil oba rámy a ustoupil.

Druhý muž a chlapec uviděli nevídané. Objevil se magický průchod, jež jim umožnil vrátit se zpět domů.

Závěrečná poznámka: 

Pokud mi to uznáte, budu neskonale vděčná. Pokud ne, nevadí. Alespoň mám jak vrátit ty své dva hochy zpátky do jejich doby.

Jen dodávám, že Vypravěč nikdy neměl žádnou magickou moc. Tu má protože pohádka :-)

Obrázek uživatele Eillen

Slova

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Bolestná ztráta

Drabble: 

Vypravěč mlčky shlížel na hořící město. Byl rozhodnut.

Byla to neexistující slova, která zlomila jeho bratra.
Byla to bratrem vyřčená slova, díky kterým se musel stát ochráncem.
Byla to v plamenech ztracená slova, která do něj pronikla jako ostří meče.
Byla to slova, která utvářela jeho život.

Slova, která z něj udělala bojovníka proti vlastní krvi.
Slova, kterým bez protestů sloužil.
Město k němu po celou dobu mluvilo a on poslouchal. Byl však čas to změnit.

Doteď mu slova způsobovala pouze bolest. Rozhodl se, je čas, aby se stala užitečným nástrojem.
V duchu požádal město, aby pustilo jeho společníky ven.

Závěrečná poznámka: 

Téma jsem vzala hodně oklikou a snad mi to projde. Ale myslím si, že slova jsou někdy horší než meč. Jedna věta může ukončit letité přátelství. Ale současněto může být jiná, která otevře dveře nějakému jinému...

A ještě k ději. Tak jako skryté dveře mohou vpustit někoho do tajného města, tak jim dovoluje i odejít. Myslím si, že město teď má jiné starosti a rozhodně ho žádost o vytvoření dvou dveří do dvou různých dob nepotešila.

Obrázek uživatele Eillen

Bolestná ztráta

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Smrt v plamenech

Drabble: 

Doběhli na kraj města.
Chlapec se svalil do trávy. Snažil se popadnout dech.
Alois se zapřel rukama o kolena a zhluboka dýchal.
Pouze Vypravěč stál vzpřímeně a klidně oddychoval.

„Alespoň máme kroniku,“ zašeptal tiše a pozoroval postupuzjící požár.

„I vyndané listy?“ zeptal se chlapec.

Vypravěč vytřeštil oči. Začal listovat kronikou.
Hledal nejstarší zápis.

„Až rok 1110,“ vydechl zoufale. „Přišli jsme o část kroniky.“
Ani se nesnažil zakrýt slzy.

„Je mi jedno, jestli jste přišel o půlku, čtvrtku nebo osminu kroniky. Žijeme, to je důležité,“ pronesl vážně Alois.

Ano, má pravdu. Jsou živí. Nesmím dál riskovat jejich životy, pomyslel si Vypravěč.

Obrázek uživatele Eillen

Smrt v plamenech

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Špatné pořadí

Drabble: 

Vypravěč seděl v setmělé světnici děkanátu. V myšlenkách se procházel minulostí. Vzpomínal na první setkání se Salix. Na vše, co spolu prožili. Bylo mu do pláče, ale slzy nepřicházely.

„Nerad vás ruším při truchlení,“ zašeptal Alois. „Ale budeme muset zmizet. Město je v plamenech.“

Vypravěč neváhal ani vteřinu. Vyskočil a běžel probudit chlapce.
Než se chlapec oblékl, doběhl pro kroniku.
V nastalém zmatku si nevšiml části setříděných zápisů ležících na kraji stolu.

Společně vyběhli do noci, utíkaje před požárem, který vstoupil do města s křesťany.
Požárem, který zanedlouho pohltí první zmínky o městu.
Čas neúprosně utíkal.
Minulost umírala v plamenech.

Obrázek uživatele Eillen

Špatné pořadí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Překvapení

Drabble: 

Vypravěč vešel do místnosti. Posadil se na proti chlapci, který zamyšleně listoval kronikou.

"Něco se ti nezdá?" zeptal se.

"Je to celé pomíchané. První zápis je o nějakých Měšťanských domech, ale ty budou stát až od sedmnáctého století. Pak je tu založení něčeho, co se jmenuje hutě. Poté zmínka o husitských vojácích," odpověděl chlapec.

Vypravěč zpozorněl.
Chlapci se nevědomky podařilo zjistit, proč se prolínají časové osy.
Ano, to by dávalo smysl, pomyslel si Vypravěč.

"Ten zápis patří sem. Tohle má být tady," šeptal chlapec a vracel listy do správného pořadí. Netušil, že právě vpustil do města křesťany ze sousedního města.

Závěrečná poznámka: 

Pro jistotu, kdyby to nebylo pochopitelné.
Jako v bludném kruhu byly myšlenky jak Vypravěče (který nedokázal pochopit, co se s městem děje), tak chlapce (který pro změnu nerozuměl tomu, proč jsou zápisy v kronice na přeskáčku).
No, stejně si myslím, že mi to asi nebude uznáno, ale to nevadí :-)

Obrázek uživatele Eillen

Překvapení

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Úhel pohledu

Ráda bych pogratulovala Killmanovi za uhádnutí názvu města!
Pro ostatní z vás jsou tu další nápovědy. Myslím, že s nimi už bude jasné kde se děj odehrává...

Drabble: 

Chlapec poslechl radu. Začal hledat něco méně děsivého. Spíše než události ho zaujaly osobnosti.

Zjistil, že z jeho města budou pocházet známí herci, zpěváci a skladatelé.
Nalezl zmínku o cestovateli, který objevil východní pramen Tigrisu - ať už se jednalo o cokoliv.
Dokonce se jeden muž, který se sice narodí jinde, ale prožije zde mládí, stane prezidentem lóže B'nai B'rith.
Objevil i zmínku o Aloisovi.
Nejpřekvapivější ale bylo, když na stránkách kroniky našel zapsané své jméno. S úsměvem jej četl stále dokola.

"Co jsem říkal," pousmál se Alois. "Je lepší být od mala optimista. Ve stáří by se to učilo hůř."

Obrázek uživatele Eillen

Úhel pohledu

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Zpět u rybníka

A konečně zase pár nápověd. Už tušíte? Na mailu eillen.mcfir@gmail.com vám povím, zda jste město uhodli správně.

Drabble: 

Chlapec odmítal vycházet z děkanátu. Ztráta vrbové dívky ho zasáhla.
Sedl si ke kronice a začal se probírat vytrhanými listy. Zápisy budoucích událostí ho už nepřekvapovaly. Ne po tom všem, čím si prošel.
I tak ho děsily.

Lid čekal hladomor, který se městem prožene roku 1771.
O třináct let později vyhoří téměř celé město.
Další požár, naštěstí poslední, už čeká na rok 1813.

Běhal mu z toho mráz po zádech, ale nedokázal se od kroniky odtrhnout.
„Když budeš číst jen o hrůzách, bude ti to připadat jako bestiář,“ ozval se od dveří znavený hlas odbojáře. „Zkus tam najít něco hezkého.“

Obrázek uživatele Eillen

Zpět u rybníka

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Prožitý šok

Mám pocit, že už mi žádné téma nedovolí dát jakoukoliv nápovědu. No, snad se pletu. Nejhůř to dopadne tak, že jich poté nacpu do jednoho kousku co nejvíc...

Drabble: 

Salix seděla na kraji děkanského rybníka. Téhož, u kterého ji Vypravěč před pár dny probudil.
Jen tehdy zde ještě nestál děkanát.
Tehdy bylo vše v pořádku.
Tehdy mu dokázala důvěřovat.

Všimla si, jak k ní pomalu přichází.
Beze slov se usadil po jejím boku a zadíval se na hladinu rybníka.

"Máte starosti," pronesla.

"Mám. O město. O chlapce. A hlavně o vás," povzdechl smutně. "Bojím se, že chcete zemřít," dodal tiše.

"Nemohu zemřít," odpověděla prostě.
"Nemohu žít!" dodala a proměnila se před ním ve smuteční vrbu.

Srdce Vypravěče přetékalo starostmi a bolestí.
Ale pohled na vrbu byl tak neskonale krásný.

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se všem, kteří měli Salix rádi. I já ji zbožňovala a tohle nebyl osud, který jsem pro ni před rokem vymyslela. Ale příběh si žije svým životem a já už jsem jen malý pán...

Obrázek uživatele Eillen

Prožitý šok

Úvodní poznámka: 

Je na čase přidat vysvětlení - nevysvětlení toho, jak se Salix dostala ke kronice...

Navazuje na drabble Na faře

Drabble: 

Vypravěč seděl u postele. Sledoval, jak se vrbová dívka probouzí.

„Má drahá přítelkyně, povězte, co se stalo?“ zašeptal smutným hlasem.

„Hledali jsme biskupskou ložnici. Město nám otevřelo skryté dveře. Byla tam. Ležela na stole. Vzal jí. Chtěl utéct. Ale dveře už tam nebyly. Vrazil mi kroniku do náručí. Zavřel mě do skříně. Nalákal je na sebe,“ koktala Salix.

Chlapec si přisedl k Salix a nabídl ji žluté zahnuté cosi.
Odmítla.
Chlapec jen pokrčil rameny, stáhl slupku a snědl ovoce, které ještě před pár dny neznal.

„Bála jsem se. Nemohla jsem. Co když zemřel?“ rozbrečela se.

„Určitě žije,“ uklidňoval ji Vypravěč.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že mi žluté zahnuté cosi projde. Začátkem čtrnáctého století banány tohle město znát nemohlo. Ještě že se mi tam michají časové linie...
No a že chlapec netuší, jak uklidnit jinak, než nabídkou jídla. Jo, kus žvance to prostě jistí...

Obrázek uživatele Eillen

Na faře

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Nebezpečný hlad

Drabble: 

Již druhý den vyčkávali na faře.
Chlapec byl každou minutou nervóznější.

"Kde jsou tak dlouho? Už by tu měli být. Nestalo se jim něco?" opakoval stále dokola.

"Existuje jedno přísloví. Nebo teprve existovat bude. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Vkládám do Aloise veškerou svoji důvěru," pronesl klidně Vypravěč, ačkoliv mu strach svíral útroby. Někdo však musel zůstat na pohled klidným.

Chlapec se uvolnil, i když mu Vypravěč lhal.

"Podívej, co jsem říkal," usmál se Vypravěč.

Rychlým krokem se k nim blížila Salix.
V rukou svírala kožené desky.
Ve tváři se mísil šok s žalem.
Těsně před chlapcem najednou omdlela.

Závěrečná poznámka: 

Ano, uznávám, je to ode mě hnusné nenapsat jak ke krádeži kroniky došlo. Ale Salix to třeba vysvětlí...

Obrázek uživatele Eillen

Nebezpečný hlad

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Útěk

Drabble: 

Utíkali chodbami a snažili se přitom nedělat žádný hluk.

"Předpokládám, že bude mít kroniku u sebe," pronesl tiše Alois. "Biskupská ložnice?" dodal. Vypravěč kývl na souhlas. Dávalo to smysl.

Přemýšleli jak dál.
Najednou se všichni otočili směrem k chlapci, kterému ukrutně zakručelo v břiše.

"Musíme se rozdělit. Vy vezměte chlapce. My dva najdeme tu vaší slavnou kroniku," otočil se Alois na Vypravěče.

"Sejdeme se u děkana na faře," rozhodl Vypravěč.

"Zkuste zařídit něco k snědku. A nemusí to být posvěcené jídlo," pousmál se Alois. "A ty se tu přestaň opírat o tu mazanici. Máme tu nějakou práci," mrkl na Salix.

Závěrečná poznámka: 

Mazanec jako takový zmíněný sice nemám, ale bochníky se dříve nechávaly světit - doufám tedy, že mi zmínka o posvěceném jídle tedy projde...
No a i ta mazanice je tu trochu na hraně. Vím, že se používala na omítání pravěkých domů a my se momentálně nacházíme na hradě. Ale když už se nám v příběhu promíchal čas, tak by mi to mohlo projít, ne?

Obrázek uživatele Eillen

Útěk

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Nezávazný dar

Drabble: 

Vypravěč z toho neměl dobrý pocit, ale hodlal využít příležitosti, která se mu naskytla. Donutil chlapce a Salix vstát.

Podíval se na biskupa ležícího bezmocně na zemi. Jindy by mu pomohl, ale teď byla každá vteřina drahá a on by je jen zdržoval.
Musel ho nechat na pospas osudu.
Salix se na něj vyčítavě podívala, ale neřekla jediného slova.

"Pojďte za mnou," zašeptal Alois, ale Vypravěč jej zarazil.

"Nejdřív musíme najít kroniku, kterou můj bratr ukradl. Bez ní nemůžeme odejít!" pronesl naléhavě.

"Toliko po plánu nepozorovaně utéct. Dobrá, nový plán. Sebrat kroniku a nenechat se zabít," pronesl Alois vážným hlasem.

Obrázek uživatele Eillen

Nezávazný dar

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Cizinec

Sice jsem myslela, že budu v příběhu pokračovat tak, jak budou vycházet témata, ale snad nevadí, že jsem si jednou přehodila pořadí.

Drabble: 

Vypravěč se postavil. Nespouštěl z Aloise pohled.
Netušil, zda jim hodlá pomoci, nebo jde jen o bratrovu léčku.

"Je mi jasné, že mi nedůvěřujete. Ale nemáte jinou možnost, než to zkusit," pronesl vážným tónem Alois. Došel k Salix a chlapci a pomohl jim na nohy.

"Proč nám pomáháte?" zeptala se tiše Salix.

"Protože nemám rád bezpráví. A nedokážu odolat, abych nepomohl krásné dívce v nesnázích," pousmál se. Salix sklopila zrak.

"Co za to budete chtít?" zeptal se Vypravěč.

"Nic. Dávám vám život. Berte to jako dar pro budoucího muže téhle krasavice," pronesl Alois. Tváře Salix se zbarvily do sytě zelené.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že mi toto "věno" projde...

Obrázek uživatele Eillen

Cizinec

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Sklepení

Drabble: 

Druhý den seděli v kobce o hladu.
Salix stále přehlížela Vypravěče a bavila se pouze s chlapcem.

Vypravěč pozoroval dveře a přemýšlel. Měli jedinou možnost úniku. Museli by však přemoci stráže. Jenže k tomu by potřebovali, aby někdo přišel.

Uprostřed noci zaslechl opatrné našlapování. Poté se s tichým cvaknutím otevřel zámek. Dovnitř vstoupil neznámý muž.

"Alois, jméno mé. Doufám, že vám nebude vadit, když vám budu nápomocen při útěku," pronesl tichým, přesto veselým hlasem.

"Kdo jste?" zeptal se překvapeně Vypravěč a zadíval se na československý váleční kříž na jeho hrudi.

"Někdo, kdo se nebojí postavit do čela odboje," odpověděl Alois.

Závěrečná poznámka: 

Opět jedna nápověda. Jen zde dodávám, že v rámci příběhu, ve kterém se mi prolínají časy, i v dané nápovědě došlo k mixu časových období...
Na konci vše řádně vysvětlím.

Obrázek uživatele Eillen

Sklepení

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Ztracená důvěra

Po dlouhé době přichází nápověda. Pomohla vám? Víte už o jakém se píše městě? Vaše tipy mi můžete poslat na mail eillen.mcfir@gmail.com

Drabble: 

Měl jich už dost a tak je nechal odvést do sklepení.
Zavřeli je společně k mučenému vězni.
Jednu ruku měl bez dlaně.
Na druhé zůstal pahýl palce.
V obou již dávno byla sněť.

Vypravěč si jej však nevšímal. Pozoroval Salix, která k němu byla otočená zády a choulila se v náručí chlapce.
Věděl, že by měl přemýšlet nad tím, jak se dostat pryč, ale myslí mu bouřila jediná myšlenka.
Jak si opět získám její důvěru?

"Kdo je ten chudák?" zeptal se přiškrceným hlasem chlapec.

"Býval biskupem. Všechno bohatství procházelo jeho rukama. Teď už v rukou nemá žádnou moc," odpověděl Vypravěč.

Obrázek uživatele Eillen

Ztracená důvěra

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Ani netušíš, bratříčku, jak bylo jednoduché sebrat tu kroniku. Stačilo si hrát na tebe. Město rozdíl nepoznalo,“ rozesmál se.

Vypravěč stál mlčky. Po staletích ztratil víru v sebe sama.
Zklamal.
Nedokázal ochránit své milované město.

„Myslel jsem si, že získání kroniky bude pro mě tím největším úspěchem. Ale tohle je mnohem lepší,“ pronesl vesele, došel k Salix a uchopil ji za bradu. Vypravěč se po něm ohnal a donutil ho vrbovou dívku pustit.

„Podívej se, bratříčku. Tohle je mé největší vítězství. Ztráta důvěry té, která k tobě vzhlížela.“

Vypravěč pohlédl na Salix.
Bojovala. Odmítala uvěřit.
Přesto hnědla.
Jeho vinou umírala.

Obrázek uživatele Eillen

Nenávist napříč stoletími! Jak vznikla?

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Životní cesta

Začínám si říkat, že to byl blbý nápad psát příběh na pokračování.

Drabble: 

Vypravěči, jak jste mohl tajit pravdu o jeho původu?
Vypravěč: Protože již dávno není mým bratrem.

A co na to říkáte vy?
Bezejmenný: Krev se nezapře.

Co se vlastně mezi vámi stalo?
Vypravěč: Objevili jsme tajné město a viděli budoucnost.
Bezejmenný: Budoucnost plnou pokrytců.

Co tím myslíte?
Bezejmenný: V kronice je jméno každé významné osoby. Ale ani řádka o nás!

Zničíte město, protože neznáme vaše jméno?
Bezejmenný: Ve jméně je ukryt život. Pokud jsem neexistoval já, nebudete ani vy.

Vy mu to dovolíte, Vypravěči?
Vypravěč: Nikdy! Město si mě zvolilo za ochránce.
Bezejmenný: Hůř si vybrat nemohlo. Zaslouží si zaniknout!

Závěrečná poznámka: 

Hlavní záporný hrdina měl být a nadále bude bezejmenný. Po tolika staletích bylo jeho jméno dávno zapomenuto i jeho vlastním bratrem. Ten se také nejmenoval Vypravěč. Je to jméno, které dostal, a které přijal za vlastní.

Téma jsem brala tak, že byl vybrán na obranu města na pohled totálně neschopný člověk. Přeci jen byl zajat... Takže asi nemá jak město zachránit...

Obrázek uživatele Eillen

Životní cesta

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Tváří v tvář

Drabble: 

Stáli proti sobě. Stejní a přesto jiní.
Jeden chtěl přinést městu smrt.
Druhý dal městu celý svůj život.
Protivníci.
Nepřátelé.
Bratři.

Stáli a nemuseli říct jediného slova, aby si rozuměli.
Minulost jim oběma stále připomínala den, kdy se zpřetrhalo jejich bratrské pouto.
Den, kdy jeden z nich zahodil své jméno na zem a zadupal jej do prachu.
Den, kdy si jeden vybral zkázu a smrt.

Mohl dělat cokoliv. Neměl žádné zábrany. Když jdete cestou mrtvých, můžete cokoliv.
A tak se druhý stal ochráncem města. Bránil jeho život všemi dostupnými prostředky. Navěky stál na cestě živých. Neměl na výběr. Prostě musel.

Obrázek uživatele Eillen

Tváří v tvář

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Z louže přímo pod okap

Netuším komu, ale děkuji za dokonalé téma!

Drabble: 

Nemělo cenu se vzpírat. Následovali vojáky.
Vypravěč doslova cítil strach a bezmoc sálající z jeho společníků.
Společně vstoupili do hradu.
Měl už tu stát nebo teprve bude? pomyslel si Vypravěč, ačkoliv na tom nezáleželo. Na ničem už nezáleželo.

"Vítejte! Tak moc jsem se těšil na setkání. Doufal jsem, že dorazíte sami. Ale jak vidím, moji muži vás dokázali najít a předat vám moji pozvánku," ozval se pevným hlasem jejích protivník.

"Co si udělal s kronikou?" odsekl mu Vypravěč. Odpovědi se mu dostalo ve formě pobaveného úsměvu.

"Ale, ale. Copak je to za způsoby? Takhle se vítá rodina? No tak. Bratříčku!"

Obrázek uživatele Eillen

Z louže přímo pod okap

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Nečekaná pomoc

Drabble: 

Doběhli ke klášteru. Doufali ve chvíli klidu na přemýšlení.
Zabušili na vrata. Bylo jim okamžitě otevřeno.
Vyděšeně couvli.
"Ne, to nemůže být možné," vydechl Vypravěč.

"Měli jsme pravdu. Kam jinam jste se mohli schovat," pronesl velitel s jizvou na krku. Salix s chlapcem se otočili.
Zjistili, že jsou obklíčeni.

"Proč jste se přidali na jeho stranu? Kolik vám nabídl?" ptal se překvapeně Vypravěč.

"Tady nešlo o peníze. Díky němu žijeme. Díky němu mám zpět hlavu," pronesl ledově.

"Ale to se ještě nestalo," odpověděl Vypravěč zapomínaje, že se časy prolínají.

"Možná pro vás. My si ale pamatujeme den, kdy nás sťali!"

Obrázek uživatele Eillen

Spolupráce z donucení

Úvodní poznámka: 

Je čas na scénu přivést Jeho. Protože bez záporáka by to nebylo ono.
Časově se daná scéna odehrává souběžně s kouskem Nepříjemné překvapení

Drabble: 

Stál a pozoroval nechuť dvou vojenských skupin spolupracovat. Začínal z toho zuřit.

"DOST!" zaječel a místnost umlkla. "Ano, neznáte se, ale to je mi ukradené. Začnete spolupracovat," dodal už klidným hlasem, ale jeho pohled jasně dával najevo, že klidný rozhodně není.

"Chci, abyste mi přivedli Vypravěče, tu zelenou holku a kohokoliv, kdo je tak tupý, že by se k nim přidal!" vydal rozkaz a pozoroval dvě nesourodé skupiny, jak se začínají domlouvat.

S prvním nápadem přišla skupina velících důstojníků, kterým se kolem krku táhla rudá jizva. Vojáci s kalichem na prsou přidali své postřehy.

Pousmál se. Nakonec to společně zvládnou.

Závěrečná poznámka: 

Snad téma dá a budu moc i napsat, jak mohl vědět, že Vypravěč vstoupil do města.

Obrázek uživatele Eillen

Nečekaná pomoc

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Zrození kroniky

Letadla tam nemám a ani mít nemůžu. Sice se mi míchají časy, ale to by Vypravěč nedělal nic jiného, než by stál, vysvětloval co je co a děj by se nikam nehnul. Takže jsem téma pojala jinak.

Tuší někdo, o jaké město se jedná? Na Vaše tipy se budu těšit na eillen.mcfir@gmail.com

Drabble: 

Mladík se nadechoval k další otázce, ale přerušil je neznámý muž, který vystrčil hlavu z okna nad nimi.

„Hele, chápu, že se vám krásně létá s hlavou v oblacích, ale být vámi, tak rychle přistanu na pevnou zem. Z druhé strany se blíží vojáci. Předpokládám, že se s nimi srazit nechcete,“ pronesl, nečekal na odpověď a zavřel okno.

„Kam se schováme?“ zašeptala vyděšeně Salix.

„V augustiniánském klášteře by nás mohli skrýt,“ navrhl chlapec a pro tu chvíli si užíval pochvalného pohledu Vypravěče.

„Ano, tam bychom mohli dočasně být v bezpečí,“ pronesl a na svůj věk se svižně rozběhl ke klášteru.

Závěrečná poznámka: 

Bezpečnost letového provozu jsem vzala v přeneseném smyslu. Svým způsobem je onen neznámý muž letovým dispečerem, který zabránil katastrofální srážce.
Já vím. Tohle mi asi neprojde...

Obrázek uživatele Eillen

Zrození kroniky

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Krádež

To je tak, když člověk myslí, že bude mít zítra volno a zapomene, že se zítra k počítači zřejmě vůbec nedostane... Takže jsem se s tím musela poprat už teď. Mé letošní první BJB. Tedy, pokud mi to projde... Bojím se, že v tom to téma není vidět.

Drabble: 

Trojice mlčky stála.
Chlapec nechápal.
Salix vyčkávala.
Vypravěč přemýšlel.

"Já tomu vůbec nerozumím," zamračil se chlapec. Vypravěč se pousmál.

"V dávné minulosti projíždělo okolní krajinou několik rodin. Nikdo neví, proč si vybrali toto místo. Ale bylo to zde, kde se rozhodli založit novou osadu. Ve chvíli, kdy ji pojmenovali, otevřely se první dveře do tajného města. Současně se v jeho středu objevila kronika. Pulsovala energií. Bez té město zanikne."

"To chcete říct, že před tímhle vším?" zamrkal překvapeně chlapec.
"Byla jen víska chráněná vrbovými keříky," přitakal Vypravěč. "Vše, co vidíš kolem sebe. Všechny ty propletené časy. To vzniklo teprve poté."

Stránky

-A A +A