Dobrá znamení

Kniha Terryho Pratchetta. Více viz Wikipedie.

„Já octnul jsem se v tmavém, pustém lese …“

Úvodní poznámka: 

náhrada za téma č. 2 Les náhod

Drabble: 

„V říši snů je oblast, které se říká Les náhod. Snící zde bloudí. Mezi kořeny stromů jsou náhodně skryty průchody do různých archetypálních světů. Když strážný anděl zjistí, že duše vešla do tohoto lesa, musí ji následovat přesně a opatrně, aby se náhle neocitl někde zcela jinde, než jeho svěřenec.
Pozor! Místo, kam se snící propadne, je skutečné – v tom je právě to největší nebezpečí ….“
Tuto pasáž z „Příručky strážných andělů. Jak neudělat ještě větší průser“ si vybavoval anděl Azirafal, zatímco smutně bloudil v největším archetypálním obchodě s dámským spodním prádlem. Snad si ten Dante nějak poradí i bez něj.

Závěrečná poznámka: 

Název je druhý verš Komedie ve Vrchlického překladu.
"Největší obchod se spodním prádlem" mám z Otce Teda, ale nevešlo se mi to už do fandomů.

Obrázek uživatele Aziz

Jak hledali Psa

Obdarovaný: 
Urrsari

Název: Jak hledali Psa
Autor: Aziz
Přístupnost: bez omezení
Pár: žádný
Prohlášení: Tato povídka nebyla sepsána za účelem zisku a všechny postavy patří jejich stvořitelům.

Urrsari,
už druhý rok Ti plním přání (slibuju, že příště už se toho bát nemusíš) a znova doufám, že se bude povídka líbit. Je tam sníh, je tam zaběhnutý Pes, je tam tak trochu cesta napříč Evropou.

Obrázek uživatele Aziz

Pohádka o tom, jak si vyměnili schránky (tělesné)

Název: Pohádka o tom, jak si vyměnili schránky (tělesné)
Autor: Aziz
Přístupnost: bez omezení
Pár: ne
Varování: ne
Klišé: bodyswap (výměna těl)
Shrnutí: Azirafal se probudí v Crowleyho posteli. Zhruba ve stejnou dobu se Crowley probudí v Azirafalově ušáku. A to ještě není to nejhorší!
Poznámka: Omlouvám se za cpaní headcanonů o jejich vhledu apod., ale klišé nedalo jinak.
Prohlášení: Postavy ani události mi nepatří; jsou duševním vlastnictvím T. Pratchetta a N. Gaimana. Povídka nebyla napsána za účelem zisku.

Odkaz

Ve středu země

Drabble: 

„Žvýkali jste někdy čtrnáct dní starou ponožku? Vajgly z popelníku? Plesnivou brokolici?
Žvýkat zkaženou duši je mnohem horší.
Já to musím dělat přes sedm století. A rovnou trojitě.
A kolik jich je! Jidáš, Brutus a Cassius, to byl jen čajíček.
(Byl to blbej nápad, přivést nám sem tehdy tu blechu, která to napsala.)
Nejhůř chutnají fanatici.
Duše se asi pořád budou kazit, s tím ani peklo nic nenadělá.
Navrhuji: podporujte všechna učení o reinkarnaci!
Alespoň ti mizerové dostanou co proto v dalším životě a nebudou mi lézt do zubů.
(Strašně rád bych se také reinkarnoval, ale bez duše to nejde.)“

Závěrečná poznámka: 

Crowley odhodil svůj výtisk „Pekelného žáru“ a v duchu si poznamenal, že musí poslat šéfovi ty dobré bonbóny na špatný dech.

(ve 34. Zpěvu Pekla Dante píše o Luciferovi, který je zaražen do středu země a ve třech tlamách žvýká zmíněné tři pány. Po jeho kožichu pak s Vergiliem přelézají k protinožcům cestou do očistce.)

Obrázek uživatele Urrsari

Fanboy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NEBODÍKOVÉ, Sladk očekvaní.

Drabble: 

Anjel sa zahĺbil do nejakej bichle - Padlý zahliadol "G. Martin" - no jeho oči zamrzli, zamyslene krčil rožky stránk... takže bol naozaj, naozaj zamyslený.
"Zem volá anjela," ozval sa on znudene a zamával menovanému rukou pred očami.
Azirafal sa previnilo strhol a s láskou odložil dielo, aby sa otočil k démonovi.
"Predstav si, že bojuješ v podstate sm o to, čo si myslíš, že ti právoplatne patrí... "
"Nehovor mi to!"
"Čože?" zamrkal anjel.
"Spoiler alert," odsekol Crowley a bichla sa mu ocitla v rukách. Vykročil, valcujúc blondiaka, ktorý sa mu vrhol do cest, žvatlajúc, že mu ju musí vrátť, predsa Tyrion...

Závěrečná poznámka: 

Viete si predstaviť, že Azirafal obdrží exkluzívne výtlačok nž aj Martin bude vedieť, o čom vlastne bude :D A do jeho sietí sa uloví aj Crowley...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele BC_Brynn

Postranní úmysly

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Kápni božskou, anděli,“ sykl. „Co tady děláme?“

„Tvoří zde největší cukrovou tyčinku na světě,“ vysvětlil Aziraphale. „Sedmnáctimetrovou. Chtějí překonat rekord. Ne abys jim to zkazil – drž ruce tak abych je viděl,“ dodal přísně.

Crowley si prohlédl dychtivě přihlížející obličeje shromážděného davu, ve vzduchu zacítil odér sbíhajících se slinek a pojal podezření, oč ve skutečnosti kráčí. „Už chápu,“ přikývl. „Kdyby se jim ten obří cukrkandl čirou náhodou rozpadl, co udělají se vším tím cukrem?“

Rozdají kolem, co jiného?

Aziraphale provinile uhnul pohledem.

Crowley si nehodlal nechat líbit, aby nějací smrtelníci pokoušeli jeho anděla ke hříchu. „Drž ruce tak abych je viděl.“

První mozek

Úvodní poznámka: 

volně navazuje na http://sosaci.net/node/15302

Drabble: 

"Ke stvoření Adama mne nepustili," stěžoval si Azirafal. "Prý bych ještě něco zkazil. Vrazili mi do rukou mop a kbelík, že mám potom uklidit, a občas na mne houkli, abych něco podržel nebo přinesl. Nakonec mi Michael dal podržet mozek, ať ho přinesu, aby ho tam vložili nakonec. Jak jsem se s ním snažil někam ztratit, zakopl jsem a mozek se skutálel do pradávných nebeských vod kolem. Vylovit ho mi dalo docela práci, pak jsem ho rychle vymyl (nevím, jestli dobře) a spěchal předat. Snad si nikdo ničeho nevšiml, ale řeknu ti, od těch dob má šéf s lidmi problémy ..."

Obrázek uživatele Julie

Historicky nejvýznamější výpočet

Drabble: 

Rok 4529 od stvoření světa

„Dej od něj ty svoje pazoury pryč,“ rozčílil se Azirafal. „Je to zbožný mnich a ty mu kdovíco našeptáváš!“
„Co bych mu našeptával? Podívej, Dionysius jen počítá,“ zachichotal se Crowley. „Dokonce narození Krista počítá.“
„Ale proč to počítá?! Můžeš mi vysvětlit, proč ho pokoušíš právě takhle?“
„Bude zábava,“ pokrčil démon rameny. „A děti budou mít důvod naučit se pracovat se zápornými čísly.“
Azarirafal strnul hrůzou nad démonovou krutostí. Po krátkém zamyšlení (cca tři sta let) ale z čirého soucitu s lidstvem vymyslel hindské číslice. Aby se jim ten nesmysl s Anno Domini alespoň lépe zapisoval.

Závěrečná poznámka: 

Náš (křesťanský) letopočet (léta Páně neboli Anno Domini) zavedl roku 525 mnich Dionysius Exiguus. Více méně mu to tak nějak vyšlo, když počítal tabulky pro určení data Velikonoc.
Hindské číslice jsou pro změny ty úplně obyčejné, které známe jako arabské. Z Indie se k arabským učencům dostaly zhruba v osmém století a uznejte, že to už bylo od Azirafala pořádné pošťouchnutí.
A aby to bylo jasné i s těmi čtyřmi tisíci – v Dobrých znameních se tvrdí, že svět byl stvořen roku 4004 př. Kr. A přesně o tyhle čtyři tisíce byl letopočet zkrácen.

Obrázek uživatele Rebelka

Prátky s čertem

Úvodní poznámka: 

Já-já-já jsem počítala jako tři slova.

Drabble: 

Crowley sklopil oči. To bylo přinejmenším nezvyklé.
„Anděli, pojď si dát trochu vína,“ pokusil se zahalekat, ale veselost v jeho hlase byla čistě hraná.
Šoury šoury, pohled přibitý k podlaze.
„Crowley, co se…“
„Vypral jsem ti kočku.“
Ticho.
„Omylem.“
Stále ticho.
„Vážně jsem nechtěl, ona tam vlezla, chtěl jsem ti udělat radost a vyprat… já… já-já-já… promiň.“
Když Azirafal zamrkal, aby si pročistil hlavu, uviděl pana Tlapku, dokonale vypraného, leč zcela tuhého. A uviděl také Crowleyho beznadějně nešťastný obličej.
Rozhodl se. Udělal dva kroky a pevně ďábla objal.
„To nic, Crowley. No… aspoň teď voní líp, no ne?“

Výrobek

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na http://sosaci.net/node/1694
a na Azirafalovo povídání po třetím pivu http://sosaci.net/node/9062

Drabble: 

„Jednou (asi před čtyřmi staletími) jsem se procházel po sedmém nebi,“ vyprávěl Azirafal,
„a našel jsem sklad mnoha podivných věcí: bylo tam obrovské, stářím již slepé zrcadlo a spousta nástrojů a udělátek, hromady formiček a báboviček, které měly tvary různých částí těla, jednotlivých orgánů a kostí. Vedle stála obrovská pec a na stole ještě ležela hromada hlíny. Dostal jsem chuť něco si vyrobit; našel jsem tam nějaký návod, ale byl neúplný a asi jsem něco zblbl – zkrátka, foukal jsem, ale pořád se to nehýbalo.
Tak jsem to zabalil a poslal na náhodnou adresu někam do střední Evropy, abych zametl stopy.“

Obrázek uživatele Rebelka

Masožravky

Drabble: 

Crowleyho masožravky byly nejkrásnější a nejrozmazlenější květiny široko daleko. Crowley je zaléval (velice opatrně) svěcenou vodu, krmil vybranými mouchami, a jakmile zjistil, že jeho svěřenkyně mají i vytříbený hudební vkus, začal jim láskyplně broukat Bohemian Rhapsody.
Poslední dobou ale masožravky byly skleslé. Crowley zkusil změnu stravy i hudby. Bezvýsledně.

Jednou v noci vzbudil Crowleyho šramot a tiché šeptání. Vyplížil se z ložnice
(„…jen si dejte holky, je to dobré a nebudou z Vás vražedkyně…“)
a vytřeštil oči.
Azirafal klečel u květináčů. Všechny mouchy byly zachráněny v plastové krabičce. A masožravky se ofrňovaly nad sójovým masem, které jim anděl podstrkoval pinzetou.

Obrázek uživatele Julie

Horší než jablka

Úvodní poznámka: 

Tentokrát s tématem fakt nevím, ale doufám v soucit a jasnozřivost hodnotitelek!

Drabble: 

Lidi v sobě maj touhu. Už vod narození jim něco chybí. Tak dlouho, že to ani nevnímaj. Chtěj, aby svět fungoval, dával smysl a... a ještě něco navíc. A tyhle kreténi to zneužívaj. Tvrděj, že jim spraví život, když se budou mazat vokurkovym krémem a přestanou žrát lepek. A když si poříděj hromadu tabulek, co je zvorganizujou.
Lidi už tak balancujou na tenký hraně naděje a voni do nich ještě mlátěj tohle.

Crowley tam dole nikdy nepřiznal, že reklama je jeho vynález. Občas se ale opil a pak prohlašoval, že si to vyčítá víc než celou tu záležitost s jablkem.

Závěrečná poznámka: 

Přísahám, že jsem to napsala dřív, než se objevilo bonusové téma!

Obrázek uživatele Julie

Zakázaná literatura

Úvodní poznámka: 

Náhrada tématu č. 2. pro 2. 4. 2015 -Teď se nedívej

Varování: V tomto drabblu bylo ošklivě ublíženo jednomu démonovi.

Drabble: 

Našel Crowleyho v zadní místosti, jak se skelným výrazem klečí na podlaze. V třesoucích se rukou svíral komiksový sešit. Azirafal tiše zaúpěl, když uviděl titul.
„Crowley, pusť to,“ poklepal mu jemně na rameno.
Démon k němu obrátil sinalou tvář.
„To bude v pořádku,“ pohladil ho anděl po vlasech a odstranil komiks z jeho zorného pole.
Crowley se mu zhroutil do náručí.
„Bluhda kurgath'da'sakamt i apada* DUŠÍN!“ zaskřehotal zoufale.
Tři dny pak trvalo, než se mu podařilo vyzvracet všechno to zákonné dobro obsažené v příbězích Rychlých šípů.

*Tisíciletá mezopotámská kletba, která dle jistých výkladů znamená: „Nechť ti tvář odejme nepřítel ginga.“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Dee

Pekelný bourák

Drabble: 

"Zkušenost je věc, kterou získáš až potom, cos ji potřeboval."
"Chmm."
Crowleymu někdy lezl Azirafal s jeho citacemi Murphyho zákonů na nervy už kvůli tomu, že anděl by neměl znát jízlivost. Zajel po skateboardu na zádech pod Bentleyho a zkoumal, kam se tady dá zapíchnout šroubovák. Nějak tak to přece lidé dělali. Azirafal ho samozřejmě nemohl nepoctít svou zvědavou přítomností. Teď to nesměl zkazit.
Chvíli se v tom odvážně šťoural a podivnou shodou jeho řemeslného umění a zlomyslnosti života na něj najednou spadl celý podvozek. Crowley zaúpěl a Azirafal se okamžitě vrhl pošpinit si svých pár pírek, jen aby pomohl.

„Vstup jen na vlastní nebezpečí“

Drabble: 

„Tomu říkáte nápis na bráně ?!?“
Vergilius pokrčil rameny.
„Nezní to tak špatně“, obhajoval Crowley. „Lucifer má rád nicneříkající fráze. Navíc je z obliga, když mu sem vleze nějaký zvědavý anděl a zlomí si křídlo …“
„Co třeba „Kdo vchází mnou, nechť naděje se zhostí“?“
Crowley začinal tušit, že se to, co mu nejdříve přišlo jako dobrý nápad (poetoterapie by mohla znuděné hříšníky trochu pobavit) začíná zvrtávat. Tenhle ještě do pekla nevstrčil nos, a už reformuje. Za chvíli bude chtít, aby přikládali pod kotle a dělali „mulisy – mulisy“. Pochopil, proč ho šéf varoval, že sem toho Danta bere jen na vlastní nebezpečí.

Závěrečná poznámka: 

Citát v Bablerově překladu.

Obrázek uživatele Rebelka

Zábava s andělem

Drabble: 

Tak se stalo, že Azirafal vymyslel takové ty cedulky NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ. Nalepil je všude (i na raketoplány, vosí hnízda a všechny pěkné ženské - když spaly), ale výsledek nebyl dobrý.
„Lidé teď olizují namrzlé zábradlí, přechází na červenou a chovají hady, jen aby zjistili, co to udělá,“ mručel.
Crowley odlepil cedulku NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ z lahve červeného vína a naplnil dvě skleničky.
„Mně se to náhodou líbí,“ usmál se. „Hele, nebude ti vadit, když to nahlásím v pekle jako svůj vynález?“
„Pfffff!“
Crowleyho úsměv se rozšířil. Potom vzal jednu cedulku a nalepil ji Azirafalovi na čelo.
„Teď je to kompletní.“

Obrázek uživatele Urrsari

(c) Metatron

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nie, to nie slash, to je proste... bromance, a BJB.
Varvanie: násiln fangirl (mua-ha-ha, jop, Metatron!).

Drabble: 

Metatron bol pohodlne rozvalený na obláčiku, zamyslene sŕkal piv a pozeral na Zem. Cukol sebou, keď sa k nemu priplížil Rafael.
"Zase šmíruješ?" nadhodil okrídlený blahosklonne, a zalovil rukou v pytlíku pukancov.
Metatron mu zatúžil vybiť zuby.
"Závidíš, archanjel."
"Tú sladk telenovelu?" prevrátil oslovený očami.
Metatron mu odvetil ľavým hákom.

"Buď pozdravený- ááá!"
Prekliaty necivilizovaný pozdrav Kupidov, najmä tých, ktorí nemali bedernú zásterku. Archanjel sa vymanil z jeho náručia.
"Chcem, aby si rozdelil Metatronove hrdličky," povedal, keď sa diskrétne oprášl.
"Čože? Vstúpiť medzi Crowleyho a Azirafala?" neveriacky sa zasmial pupkatý cherubín, a hodil po svojom nadriadenom príručku Sm si urob.

Závěrečná poznámka: 

V prípade, že sa vám uvedené veľdielo páčilo, poprosím kmentíky, a za prečítnie diky!

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lady Aludnev

Napříč K-prostorem

Obdarovaný: 
Hippopotamie

Fandomy: Zeměplocha, Dobrá znamení
Přístupnost: bez omezení
Prohlášení: Postavy patří Terrymu Pratchettovi a Neilu Gaimanovi a napsáním jsem získala pouze pocit z dobře vykonané práce.
Poznámka 1: Jako tvůj osobní Ježíšek ti (trochu opožděně) přináším druhou povídku. Letošní podzim a zimu pro mě byl hlavním fandomem Dobrá znamení. Hlavně proto, že jsem na tu knihu dělala referát do školy (učitelka říkala, že je moc dlouhý a podrobný, ale já jsem se jen snažila vystihnout, proč je to tak boží) a pak jsem ji ještě předčítala Ať-je-to-co-je-to-tak-jsem-tovi.
Poznámka 2: Odehrává se těsně před začátkem Magického prazdroje.
Poznámka 3: Něco z tohohle crossoveru určitě ještě napíšu. Líbí se mi.

Obrázek uživatele Julie

Anděl a Barbarella (aneb čert a Káča reloded)

Obdarovaný: 
Rebelka

Přístupnost: od patnácti, minimálně! Slabší jedinci až po desáté hodině. Pokud nevíte, co je zač Barbarella, tak to rozhodně nečtěte!
Shrnutí: viz název

Obrázek uživatele Aziz

Nejhorší...?

Název: Nejhorší...?
Autor: Aziz
Přístupnost: bez omezení
Pár: bez páru
Varování: žádné
Klišé: konec světa
Shrnutí: A byl to opravdu nejhorší konec světa?
Poznámka: snad se vejdu do klišé. A ano, maličkatý úryvek jsem ukradla přímo z knížky; kdo řekne jaký, dostane imaginární bonbónek.
Prohlášení: Crowley, Azirafal, ani Dobrá znamení mi bohužel nepatří; postavy i události jsou duševním vlastnictvím Terryho Pratchetta a Neila Gaimana. Povídka nebyla napsána za účelem zisku.

Odkaz

Obrázek uživatele Ginger

Ta, která si nepamatuje

Úvodní poznámka: 

Mezi mými výtvory se rozhořel tvrdý boj. A koho vybrat? Opomíjený fandom, nebo to s málo kačenkami? To, které mělo úspěch (jako Dva konce světa, nebo to, které je osobní? Těžko říci.
Každopádně děkuji za vřelé přijetí v DMD a těším se na opozdilé čtenáře.

Drabble: 

"A jsi-li ty fakticky čarodějnice, ó hlé?"

Vzpomínka jí zazvonila v uších, zavoněla letním prachem a kapkami vody z jezírka.
Kate,* dávno nepodobná malému zlatovlasému kopacímu míči, jí s úsměvem podala šálek čaje. Od jisté doby jej dokázala dokonale připravit jen ona. Od jisté doby také nejlépe rozuměla Pepřenčiným starostem. Tamten den byl důležitý. Ale přišla řada dalších zlomů. Obyčejných. Lidských. A v těch se Antikrist ani ten pár pošuků vlastní sestře nevyrovná.

*Pozn. autora: Narodila se dávno po skončení matčina hippiesáckého období, obdržela tudíž v porovnání se sestrou trapně nezábavné jméno, což ji v časech vlastní puberty častokrát zamrzelo.

Závěrečná poznámka: 

Jak už psáno v původní verzi - přišlo to jako vtip, ale pod prsty se mi to přerodilo.

Obrázek uživatele Julie

Nezvyk

Úvodní poznámka: 

Jak jsem začala, tak i končím. Bylo to letos krásné a mně mrzí, že jsem na poslední den nevymyslela nic lepšího.

Drabble: 

Ďáblům nikdo nic neslibuje. Peklo vždy plní své sliby – hlavně proto, že vyplnit přesně to, co slíbíte, bývá docela legrace – ale opačně to nefunguje. Ne dobrovolně, ne s úsměvem na tváři a ne s rukou nataženou k potřesení. Azirafal slíbil, že se za týden určitě sejdou, hodlal to splnit a Crowleyho svět najednou vypadal jinak.
Anděly nikdo neutěšuje. Rozhodně ne v situaci, kdy (na své poměry) velice sprostě nadávají a vztekají se, přestože se jim nic strašného neděje. Azirafala pusa, co dostal na čelo, překvapila tak, že úplně zapomněl, co ho vlastně rozčílilo. A nějak už si znova nedokázal vzpomenout.

Obrázek uživatele vatoz

Vody zpod vod

Drabble: 

Azirafal na otázku nervózně zamrkal: „Ještě to mi připomínej!“
„Copak, něco nepříjemného?“
„Pamatuješ to slavný »Buď pumpa uprostřed vod a odděluj vody od vod!«?“
„Jasně, u toho byli všichni.“
„No tak právě tahle pumpa je oddělovala.“
Crowley se zamračil: „Jak to, oddělovala?“
„To je právě to, přece jsem je nemohl poslat ven bez kapky pitné vody...“
„Voda, oheň... Tos je teda zásobil. Alespoň že země a vzduch tady zůstaly.“

Dlouhé, významné mlčení.

„No,“ začal Azirafal potichu, „když už o tom mluvíš...“
Jeho hlas se postupně vytrácel do padajícího deště.
A Crowley si opět uvědomil, že jeho přítel je nenapravitelný romantik.

Obrázek uživatele Julie

Ona

Drabble: 

Poněkud ostražitě ji pozorovali. Seděla u počítače a dělala to, v čem byla nejnebezpečnější.
„Pochop, je to pro ni jako puzení… volání přírody.“
„Ale píše o nás, Azirafale. Chápeš, co nám může udělat? Já se jednou potkal se Siriem Blackem. Jak ten nadával… Nemohli bychom…“
„Crowley, nemůžu ti dovolit…“
„Myslel jsem něco neškodného. Co třeba božské vytržení? Proti tomu přece nemůžeš nic namítat.“
„Dovedeš si představit, co by mohla napsat v božském vytržení?“
Oba zmlkli. Tahle představa byla opravdu děsivá.
„A co takhle autorský blok?“ zeptal se Azirafal.
„Fuj,“ ohradil se Crowley, „to je moc velký svinstvo i na nás.“

Obrázek uživatele Julie

Negativ zpovědi

Úvodní poznámka: 

Více méně navazuje na Pátrání po vzpomínkách.

Drabble: 

Neudělal palačinky. Koupil mu pizzu a pivo, protože se shodli, že je to jídlo, které přináší nejvíc vzpomínek. Zavedl ho do malého hotelu, kde smrděla rybina a sůl, protože byl jen kousek od moře.
„Máš na to odvahu?“ zeptal se anděl.
„Ne,“ řekl voják. „Ale mluv.“
Bylo to jako negativ zpovědi. Azirafal vyprávěl Buckymu o tom, co prováděl Winter Soldier. Shrnul všechny kousky života, které potřeboval znát, ale nemusel si na ně pamatovat.
Zhruba v polovině začal Bucky zvracet.
Z krátkodobého hlediska by asi bylo rozumnější, kdyby dostal palačinky a milosrdnou lež. Jenomže andělům přijdou krátké časové okamžiky strašně matoucí.

Obrázek uživatele Dee

Ritz

Drabble: 

Azirafal propadl pocitu, že se vzdaluje nebi, a kdovíproč se rozhodl mu znovu přiblížit tím, že se dá na veganství, RAW diety a podobné detoxikační chytrosti.
Crowley seděl v restauraci naproti a schválně se cpal pečenými žebírky.
"Vážně si nedáš?" zahuhlal s plnými ústy. Anděl udělal výraz někoho, kdo má spolustolovníka prohlédnutého.
"Mě nesvedeš."
"No tak, kamaráde. Ritz a ty piješ džusík?"
"Kdybys věděl, kolik zvířat zemřelo..."
"Ale tak to všechno zařídil váš starej. Potravní řetězec, silnější přežije... Vážně se chceš dostat do fáze, kdy mě nařkneš i z vraždy mrkve?"
"Ne, ty totiž zeleninu nejíš."
"Teď jsi mě dostal..."

Obrázek uživatele Julie

Pátrání po vzpomínkách

Úvodní poznámka: 

Zuzana je moje originální postava, která se soustavně objevuje ve všech možných fandomech. Ona je ta, se kterou se setkáte, když umřete. V tomhle případě očividně i vyřizuje administrativu.
Drabble více méně navazuje na Hateful.

Drabble: 

Azirafal nesnášel návody, ale složku, kterou dostal od Zuzany, si pozorně přečetl. Leccos mu objasnila. Nikdy těm hloupým obrázkovým knížkám moc nepropadl, ale v tomhle pomateném století byla znalost komiksů pro bibliofila nutností (nemluvě o tom, že trpěl nevysvětlitelnou slabostí pro Hellboye).
„Mohl bych ti udělat palačinky,“ navrhl svému svěřenci přepaden náhlou inspirací.
Muž zvedl oči. Tvář mu rámovaly pramínky vlasů slepené deštěm přefiltrovaným skrz betonové panely. Lidskou rukou si je odhrnul z tváře.
„Palačinky,“ zopakoval. „malej a ošklivej… měl rád… Já…“
Azirafal potřásl hlavou. Doufal, že Winter Soldier si vybavuje Buckyho minulost. Přestože popis by seděl i na Hellboye.

Závěrečná poznámka: 

Jo, já vím, já už toho nechám a zase začnu psát pořádný drabbly.

Obrázek uživatele Ginger

Ta, která si nepamatuje

Drabble: 

"A jsi-li ty fakticky čarodějnice, ó hlé?"

Vzpomínka jí zazvonila v uších, zavoněla letním prachem a kapkami vody z jezírka.
Kate,* dávno nepodobná malému zlatovlasému kopacímu míči, jí s úsměvem podala šálek čaje. Od jisté doby jej dokázala dokonale připravit jen ona. Od jisté doby také nejlépe rozuměla Pepřenčiným starostem. Tamten den byl důležitý. Ale přišla řada dalších zlomů. Obyčejných. Lidských. A v těch se Antikrist ani ten pár pošuků vlastní sestře nevyrovná.

*Pozn. autora: Narodila se dávno po skončení matčina hippiesáckého období, obdržela tudíž v porovnání se sestrou trapně nezábavné jméno, což ji v časech vlastní puberty častokrát zamrzelo.

Závěrečná poznámka: 

Původně to přišlo jako vtip. Ale nějak se to přerodilo.

Obrázek uživatele Julie

Hateful

Úvodní poznámka: 

Varování: Obsahuje spoilery k filmu Kapitán America 2 a asi se moc nedá pochopit, pokud nevíte, jak se to má s Winter Soldierem. Popravdě se moc nedá pochopit ani s nimi. Sem holt experimentovala.
Jedná se více méně o songfiction založenou na písni Hateful od Clash.

Drabble: 

„Koho jsi naštval, že ti přidělili zrovna Barnese?“ zeptala se Zuzana, když mu předávala složku. Azirafal věděl, že naštval úplně všechny.

Jeho svěřenec se ukrýval ve stoce.
„Dal mi všechno, co potřebuju,“ sdělil prázdnému vzduchu, jako by v něm dokázal Azirafala vidět, „ale ne zadarmo.“
V ústech se mu zaleskly žluté zuby. Hydra nikdy moc nedbala na ústní hygienu.
„Ztratil jsem přátele."
„Jaký přátele? Nemám šajn.“
Stočil se do klubíčka jako mokrá myš.
„Ztratil jsem vzpomínky. Moje mysl? Támhle vzadu,“ pohodil hlavou k hromadě odpadků hemžící se krysami.
„Nedokážu vidět jasně.“
„Muž, co se stará, abych nebyl sám,“ řekl potichu.

Obrázek uživatele Julie

Naruby

Úvodní poznámka: 

Varování: Toto drabble je přímým důsledkem mého středoškolského traumatu. Asi by ho neměli číst lidé, co mají rádi literární dekadenci.

Drabble: 

Démoni rozhodně nemají v popisu práce záchranu andělů a Crowley se to vážně snažil nedělat. Jenže někdy musel.
Nejdřív tu knihu odsoudil jako bezvýznamný spisek o tom, jak si intouš zařizuje barák. Jenomže ono to mrcha mělo esteticko-filozofický přesahy. Až pozdě mu došlo, že tohle se Azirafalovi nesmí dostat do rukou.
Bylo to špatný. Hodně špatný. Azirafal se zadumaně díval do dálky a unylým hlasem citoval Sartera, který se ještě ani nenarodil. Měl na sobě hedvábný župan. Okolo opojně voněly tuberózy.
Crowley ho chvíli zoufale pozoroval. Pak mu jednu vrazil. Kognitivní rekalibrace. I on se uměl inspirovat velkými díly budoucnosti.

Závěrečná poznámka: 

Autorkou věty "vždyť je to celý o tom, jak si intouš zařizuje barák" je má kamarádka M. Ona i Crowley mluvili o románu Naruby, který je někdy také nazýván biblí dekadence.
Sarterovi se omlouvám. Ocitl se tam čirou náhodou.

Stránky

-A A +A