Téma č. 00 pro březen 2017: Zamávejme kachnám!

Příliš troufalé

Úvodní poznámka: 

Archivní drabble.

Drabble: 

Kachny udiveně hltaly kousky mramorované bábovky. Tohle byli divní krmiči. Mlčeli.
Azirafal cítil vinu, i když nevěděl přesně proč. Nakonec to dopadlo... správně, ne? A on se celou dobu snažil, aby to dopadlo správně. Takže jednal správně. I když to bylo přesně proti instrukcím.
To Crowley si hýčkal neurčitý pocit hlubokého uspokojení. Natřít to celé té ohavné bandě shora i zdola, to se nepovede jen tak někomu a jen tak často. Že přitom mimochodem napomohl Jeho plánu, to snad nebylo podstatné... nebo ano?
Svobodnou vůli neměli vůbec mít. Takže chtít ještě vědět, jak s ní zacházet, by bylo příliš troufalé.

Závěrečná poznámka: 

Návod k použití, 2011

Jako by se převalovala tma

Úvodní poznámka: 

Totální technickej zásek v nejblbější chvíli. Ještěže tohle není bodovaný.

Drabble: 

S hřebene je vidět daleko. Udiveně hledím do vlnící se pláně, kde i v poledním slunci jako by se převalovala tma. „Co je to?"
„Sopečný písek," odpoví Tišra ochotně. „Podle něj dostal tenhle kraj jméno."
„Písek? Holý písek? Ale..." ohlédnu se nazpět, jako bych si snad myslela, že odtud ještě dohlédnu na Dûnu, že zaslechnu vodní ptactvo na jejím proudu, že alespoň na okamžik uvidím racky kroužící nad širokým ústím.
„Nesplňuje očekávání?"
„Očekávání ať shoří! Je tu co jíst?"
„Ale jistě," usměje se. „Suchá je jen západní část země; východní Mordor je docela úrodný, uvidíš."

S nadějí scházíme do pouště.

Závěrečná poznámka: 

Mně se po ní tak stejskalo...

Chci se pokusit o malej experiment: Ke každýmu tématu přiřadit jedno starý drabble. Jestlipak to půjde...
Archivní drabble pro tohle téma: Příliš troufalé

Obrázek uživatele Jeřabina

Obrázek venkova

Úvodní poznámka: 

S dovolením si tu udělám takový malý obrazový setting k něčemu, co možná budu letos psát (anebo taky ne, uvidíme, co řekne kapitán život).

Drabble: 

Serraval přelétají hejna dvakrát do roka. Jaro a podzim. Ve městečku míjí věž svatého Mořice a sirotčinec. Děti tu ptáky nezdraví, jsou smutné.
Ptáci stoupají nad pastvinou. Tady se batolí rovnou dvě – ale roj psů, pastýřů a ovcí je zajímavější. Výš už je jen les.
Ale v lese jsou mýtinky, kde je vidět nebe. Na půl cesty od pastoušky je jedna maličká, s chalupou, ve které by dvěma bylo těsno. Snad dobře, že tam je řezbář sám.
Na podhorské loučce, kam vede jen zvířecí pěšinka, stojí stavení větší, nahrubo orubané. Dům akorát pro děti, které by hejnům mávaly. Kde jsou?

Obrázek uživatele Ilian

Zamávejte kachnám!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Káč! Jsem tu nová! Doufám, že se Vám moje drabblata budou líbit a nepochybuji o tom, že mě se budou líbit ta Vaše!

Co se týče fandomů, můžete ode mě čekat hlavně Pána prstenů a Doctora Who, ale nevyhnu se ani ostatním :-)

Drabble: 

Kdysi, když ještě kachny mohly žít idylicky a starat se sami o sebe, žil v jednom hejnu starý Káč. Vedl všechny kachny k pravé víře: správným trojúhelníkovým formacím ve vzduchu. Za nějakou dobu však v hejnu vznikl rozkol. Kačer, velký Kvák, začal pomalu kachny obracet na čtvercovou cestu. A tak se hejno rozdělilo na zastánce formace trojúhelníkové a čtvercové a začaly tvrdé boje. Mnoho kachen při nich zemřelo nebo skončilo s nenapravitelně vyškubaným peřím. Až nastala poslední velká bitva. Trojúhelníkové formace nalétávaly na čtvercové a mraky peří se snášely k zemi. V tom se však okolím rozlehly rány a dvě kachny spadly k zemi. Byly to Káč a Kvák. Ostatní se slétly k zemi a dlouho, předlouho plakaly, než se davem protlačila stará moudrá husa.

"Och, vy naivní! Příliš jste se soustředili na svůj spor a přitom jste zapomněli na našeho společného nepřítele! Zamávejte těmto dvěma kachnám a spojte se proti člověku!"

A v tu chvíli dosáhly kachny naprostého porozumění.

Závěrečná poznámka: 

Ano, tohle drabble má moc slov. Další už snad bude v pořádku :-)

Obrázek uživatele Tess

A Bad Day

Úvodní poznámka: 

Nebojte se, píšu i Ostrovy. Jen tohle bude tak trošku to... bokovka.
Spolu s Blancou.

Drabble: 

So, my first mission with the Raven himself, Duckling thought.
This was supposed to be easy. Following a small package to make sure it got to the right person.
Such strong magic.
It led them. For Duckling it was a shining path.
Thorne followed her.
A bad luck, nothing else. Who would think the magic is that strong... to wake up the dragon?
A flame. The courier was gone, the package dropped.
They ran, as fast as they could. The flame followed them.
As fast as they could...
He made it.
She was too slow.
The funeral was close casket.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Na odpis

Fandom: 
Drabble: 

Na břehu malého rybníka, stojí sám starý muž. Ten rybník je maličký, jako louže sama, má rád své lidičky, domovem pro ně přes den sálá. Ten starý pán, však ve víru času, stojí tu sám a sám, v očích má života krásu.
S holí v ruce a na hlavě s kloboukem, sleduje tu nebeskou dálavu. Kachničky vidouce, nad bílým obloukem, letící kálí mu na hlavu. Kampak se poděla má drahá můza? Lejna naň padají, smrdí až hrůza. Už bude noc, a večer se šeří. Na nebi vyšly hvězdičky. Je toho moc. Tíha jak peří. A chlap zmizel v dáli navždycky.

Obrázek uživatele Rya

Kachny! Kachny!

Drabble: 

Někdo to prostě musí říci. Tedy napsat. Hlavně když ještě není téma a chce se něco psát. Ty kachny - uvědomujete si to určitě všichni, ať už nostalgicky lkáte, nebo je vám to fuk - ty kachny byly docela obyčejnou závislostí! Žluťoučké, roztomiloučké, člověk si je spočítal, jak to vylezlo přes desítku přes dvě, tep se zvýšil, dopamin proudil mozkem a centrum odměny radostně poskakovalo, neurologové prominou. A co se dělá se závislostmi, milí mladí přátelé? Ano, správně, se závislostmi se loučíme! Pá pá, cigaretky! Pá pá, přejídání! Pivo každý večer, sbohem! Čokoládko, uvidíme se o Vánocích! Kachny, táhněte (to není neomalenost, kachny se tak prý pohybují. Tahem.)
Ten, kdo vymyslel tohle téma, byl prostě génius, víte?
ZAMÁVEJME KACHNÁM!
A vraťme se ke slovům.
Ano, tohle drabble má moc a moc slov.
Příští už bude v pořádku.
Krásný duben.
Mám vás ráda :-)

Závěrečná poznámka: 

Kdo ví, proč jsou fandomem tohoto drabblete také Letopisy Narnie, dostane na pikniku speciální sušenku ;)

Obrázek uživatele Profesor

Zaručený návod jak napsat zkušební drabble

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Malý souhrn dnešního odpoledne.;-)

Drabble: 

Představte si, prosím, následující situaci.
Třicátého prvního března odpoledne. Sluníčko svítí, ve větví borovice poskakují ptáci, pod okny bečí ovce s jehňaty. Druhý den začíná DMD. Zkrátka idylické jarní odpoledne.

Jenomže.

Chcete si napsat zkušební drabble. O kachnách. Jenomže na klávesnici nefunguje písmeno „k“! Další katastrofa následuje. Kachničky zmutovaly!!! Nebudou!!! Co teď?!

Vyčistěte klávesnici. Při snaze přijít na to, jak dostat zatrolené písmenko zpátky, vyndejte měkké „i“. Následující hodinu se pokoušejte přijít na to, jak dostat písmenka zpět. Odejděte, jelikož vaše práce nepočká. Zapomeňte, na co jste již stačili přijít. Proces několikrát opakujte; s různými písmenky.
Zamávejte kachnám, nevražděte je.

Obrázek uživatele Katie

Zase nic

Úvodní poznámka: 

I na Internátní školu Jacka Rozparovače se dělají přijímačky.

Drabble: 

"... tím bych dnešní hodinu ukončil. Ještě bych na vás měl prosbu. Nenašlo by se mezi vámi pár dobrovolníků, kteří by dělali figuranty na pátečních přijímačkách? Nikdo? Slyšel jsem, že je přihlášeno nezvykle mnoho dívek."
Mstiboj s Držislavem se náhle probrali: "No, my bychom vlastně mohli."

(...)

"Tak si slečno představte, jdete po ulici tady s Mstibojem. Jak byste ho nejlépe odstranila?"
"Ehm... podřízla ho?"
"A vy?"
"Myslím, že podříznutí je fakt dobrý nápad."
Mstiboj s Držislavem se na sebe podívali a obrátili oči v sloup. Podříznout. Za denního světla a před svědky...

(...)

"Husy."
"Kachny."
"My se toho hezkého prváku prostě nedočkáme..."

Závěrečná poznámka: 

Chtěla jsem zabít pár kachniček, ale nakonec jsem se rozhodla, že začnu méně drasticky.

Obrázek uživatele Saphira

Prolog

Úvodní poznámka: 

Bylo nebylo... pár příběhů z jedné vesnice.

Drabble: 

Byla jednou jedna malá vesnice a v té vesnici stálo několik domků. Nebylo jich mnoho a byly to vlastně spíš takové chalupy, které držely pohromadě snad jen silou vůle jejich obyvatelů.
V každé chalupě tedy žil jeden člověk. Vlastně ne každý z nich byl tak úplně člověk, někteří přišli z hlubokých lesů a lidem se podobali málo. Ve vesnici nebyla žádná zvířata, ani na rybníčku se už nekolébaly kachny.
Vesničané se spolu příliš nedružili. Ale přesto vždycky jednou za čas nastal moment, kdy se všichni spojili a takříkajíc táhli za jeden provaz.
Bylo nebylo, do Boosdorpje jednou přišel zbloudilý poutník...

Obrázek uživatele Owlicious

Pokorný, věrný, nevyvolený

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kdo by to byl řekl, že kachny budou v tomhle fandomu tak zákeřné?
Nicméně ještě jsem to stihla, časově vlastně přesně tak, jak plánuju psát dál :)

Drabble: 

Princova probdělou nocí sinalá tvář a ruka pevně svírající luk spolehlivě každého odradily od otázek.
Malému kloučkovi, kterého vzal s sebou, namluvil, že jdou lovit ptáky.
Nemířil na nic konkrétního.
Přesto perutě navedly každou střelu neomylně do jeho srdce.
První šíp zasáhl marnou naději, že se král umoudří.
Druhý šíp proletěl mizející šancí usednout v budoucnu na trůn.
Třetí šíp nedokázal zabít důvěru hlubší než Rudé moře.
Víra v Boha a věrnost příteli nepřipustily, aby myslel na vlastní prospěch.
"Padly víc dozadu! Seber je," volal na hocha. "Utíkej, nezdržuj se!"
Ta slova však byla tajným posledním sbohem nejdražšímu z přátel.

Závěrečná poznámka: 

Navazujeme na tradici vysvětlivek pod čarou:
viz 1. Samuelova 20. kapitola

David (Boží pomazaný, ale ještě ne král) je v ohrožení života, o který mu usiluje současný král Saul.
Jonatan (Saulův syn a dědic) je blízký Davidův přítel (bratr ve všem, kromě krve), ale nechce úplně věřit, že by Saul byl až tak mimo, že by chtěl popravit nevinného (a navíc vysoce vyznamenaného) válečného hrdinu Davida.
Ušijí spolu plán, kdy David nepřijde na slavnost, na které je očekáván. Jonatan králi řekne, že musel domů, kvůli náboženskému rituálu. Pokud král odpoví vlídně, je vše v pořádku a David se vrátí... pokud odpoví rozzlobeně, David uteče.
David se schovává v poli, Jonatan mu výsledek sděluje pomocí kódované zprávy.
Protože král opravdu chce Davida zabít, David poté, co Jonatanovi odpřisáhne věrnost a budoucí ochranu jeho dědictví, prchá do vyhnanství.

Obrázek uživatele gleti

Svět kolem nás

Fandom: 
Drabble: 

Mám jeden nepěkný zlozvyk. Nechávám věci na poslední chvíli.

Tahle nectnost mě přinutila čekat první říjnovou sobotu v nekřesťanskou hodinu na zastávce tramvaje. Tedy nekřesťanskou pro mě a pár podobně nezodpovědných jedinců, kteří slovy klasika tvrdí: „Ať vstávám, kdy vstávám, probouzím se v jedenáct,“ a pro něž víkendové předobědové fungování závisí jedině na zvýšeném kofeinovém dopingu. Naštěstí slunce babího léta drží mou sebelítost na uzdě.

Tak si tak stojím, uvažuji nad nesmrtelností chrousta, když najednou slyším: „Mami podívej, kačenky.“ Kachny v centru Prahy, divím se, než si všimnu osmiletého klučiny, jak zběsile mává autům projíždějícím kolem nás. Třiceti kachním citroenům.

Obrázek uživatele Voldemort

1983

Úvodní poznámka: 

Zdravím všechny. Ahoj :). Jsem tady nová, i když jsem už loni trošku očumovala zpovzdálí, a rozhodla jsem se taky přiložit ruku k dílu. Nebo tužku k papíru.
Protože jsem neskutečně zažraná do Harryho Pottera, věnuji mu (snad) celé DMD. Ale nebude to úplně ten stejný příběh, což bych chtěla naznačit prvním drabbletem (jako kuřetem říkáte?). Asi z toho udělám vlastní fandom, ale zatím nemám název (na rozdíl od ikonky - to jsou ty priority), snad mě brzy nějaký napadne :D.

Drabble: 

Rok se blížil k listopadu. Hrdinná výprava ve složení Lupin, Black, Potter, Potter a Potterová se objevila na obzoru. Harry Potter, nejpravější syn svého otce, mu seděl na ramenou, radostně povykoval a v drobné ručce svíral plně funkční model Zametáku 6.
„Výš, výš, výš!“ Výprava se zasmála. „Zamávat kachnám!“
James bleskově vylovil zmrzlé ruce z kapes a na Harryho místě nahmátl vzduch.
„Sakra, Harry,“ vydechl.
„Harry!“ vyjekla Lily.
Sirius se zachechtal, rozběhl a jediným pohybem strhl mrně z oblohy. Listí se rozletělo na všechny strany. Remus stoicky pokýval hlavou.
Byl říjen 1983. Všechno se zdálo být takové, jak má být.

Závěrečná poznámka: 

Snad se líbí!

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Tadeášova gastronomická nostalgie

Drabble: 

"Méďo, to vepřo knedlo zelo nemělo chybu, ale tvůj jídelníček by chtěl oživit," praví Tadeáš podávaje takříkajíc vyleštěný talíř. "Což takhle třeba kachnu?"
"Buď realista, kdo by si to tu dával?"
"Třeba já! Vzpomínám, jak jedna moje teta bydlící u řeky chovala kachny a tak jsme je u ní často mívali. Kde jsou ty časy!"
"Zamávej kachnám, Tadeáši! Chovatelské ambice opravdu nemám. Jíš u mne, jen když máš ženu s dětmi v čudu, to by chov neuživilo."
"V pohodě, Méďo, tetě věnuji tichou vzpomínku a zítra si u tebe dám Míšin vynikající gulášek. Co nemusím kuchtit sám, je vždy skvělé!"

Obrázek uživatele Queen24

Jedna hloupá náhoda

Úvodní poznámka: 

Jako když sedím v kině a čekám, až zhasnou světla.
Jako když zapínám bezpečnostní řetízek na pouťové atrakci a netrpělivě odpočítávám vteřiny do startu.
Jako když vyjedu s koněm na louku a cítím jeho napětí a vzrušení před tím, než vyrazíme tryskem vpřed...

Tak přesně takové pocity mám těsně před začátkem DMD :)
I kdyby mě třeba zabili, 1. dubna bych nejspíš stejně vstala z mrtvých! xD

Drabble: 

Zvedla jsem hlavu od rozečtené knížky. Po obloze s křikem letělo hejno kachen. Opřela jsem se v zahradním lehátku a zavřela oči...

Opatrně našlapoval podél lesa. Větvičky křupaly pod kopyty, občas tiše odfrknul. Prověšené otěže jsem držela v jedné ruce, v druhé mobil. Pohupovala jsem se v sedle, pobrukovala si oblíbenou písničku a klikala esemesku.
Nevšimla jsem si, že bedlivě nastražil uši. Ani, že se upřeně zadíval vedle pěšiny. V křoví zapraskalo. Než jsem zvedla hlavu, vyrazily z něj s křikem dvě divoké kachny.
Prudce sebou trhl a vystartoval vyděšeně kupředu...

Podepřela jsem si pohodlněji zasádrovanou nohu a zavřela oči.

Závěrečná poznámka: 

Jistě, na koni lze dělat plno věcí, včetně vyřizování korespondence na mobilu.
A jistě, že i jezdec, který se na koně soustředí, může spadnout.
A i ten nejklidnější kůň se může splašit.

A v křoví u cesty vždycky může číhat pár zákeřných kachen...

Obrázek uživatele Giles Rigby

Poslední, co uvidíš...

Úvodní poznámka: 

Není to ani tak drabble, ale teaser mé starší (a rozsáhlejší) povídky, na kterém si zkouším, jak to tu chodí.

Drabble: 

„Myslel jsem,“ začal shovívavým tónem vrchní vyšetřovatel, „že takhle daleko, nebudu muset nikdy zajít.“
Povzdechl si a začal ze zásuvek stolu vytahovat různé věci. Vedle pistole se skládali předměty běžné domácí potřeby. Kladivo, zapalovač, šroubovák, čtyři nože, břitva, balíček žiletek, struhadlo, klíče, vývrtka, otvírák na konzervy,...
„Tohle všechno plánujete použít?“
„Možná.“
„Mám si vybrat tři věci?“ zeptala se Starbuck s širokým, provokativním úsměvem.
Giles něco zavrčel a sklonil se k zásuvce vlevo dole.
„Ztratil jste svou gumovou kachničku, poručíku?“
„Ta je tady,“ řekl Rigby, a jako by o nic nešlo, položil na stůl kačenku. Její neživý pohled byl značně zlomyslný.

Obrázek uživatele aurixis

Naděje na nový začátek

Fandom: 
Drabble: 

Rozhovor dvou mužů:
„Co se jim stalo?“
„Někdo je vyhodil do příkopu u dálnice. Celou rodinu. Matka nepřežila.“
„To vysvětluje ty poranění a skvrny od krve. Co ta nepřirozená barva?“
„Myslíme, že je to kvůli podvýživě a nedostatku čisté pitné vody.“
„Dostanou se z toho?“
„Jo, mají dobře nakročeno. V útulku se o ně postarají, než se najde adoptivní rodina.“
Přeruší je vzdálený pronikavý hlas: „Jirko, kamera jede, můžeme!“
„Jsou to milé kachny, roztomilé a vděčné za každou pozornost! Nezlobí, jsou vychované a velmi kamarádské! Hodí se především do zahrádky mladé rodince s dětmi! Zamávejte kachnám, vašim novým domácím mazlíčkům!“

Obrázek uživatele Čarodějnice

O kachničkové chaloupce

Úvodní poznámka: 

Pohádku o Perníkové chaloupce plnou pomluv všichni znají. Netřeba popisovat, jak se v ní čarodějnice pokusila upéct nebohého Jeníčka a Mařenku.
Ve skutečnosti to bylo úplně jinak. Ono totiž než hubený Jeníček je lepší hejno kachniček...

Drabble: 

Ježibabu v cihlové chaloupce honila mlsná. Muchomůrky a žabí stehýnka jí už lezly krkem, nad žížalami se jí zvedal kufr (létající, deponovaný na skříni).
"Kachničky!" olízla se. "Rozsypu kolem chalupy slimáky! Však ony přiběhnou."
Za chvíli byl les plný. Nejdříve kroutících se plžů, posléze mlsajících opeřenců, zákeřně lovených rozradostněnou ježibabou.
Z chaloupky libě voní, tuk stéká po bradě.
Buch buch buch: "Babo, máme hlad!" Jeníček s Mařenkou.
"Ven, zlotřilá mládeži, sama mám málo! Dva dny jsem drůbež lovila, peří škubala a vy mi ji sežerete? Perník nemám, kachny nedám!"
Smutně děti zamávaly kachničkám a s břichem hladovým domů zahnány byly.

Závěrečná poznámka: 

Jak jste jistě zjistili, jsem tu nová. Tedy... Skoro zbrusu nová. Těším se na duben. Moc jsem o tom měsíci plném drabblů - nebo vlastně drabblat, podle vzoru kachňat - slyšela vyprávět a doufám, že do vaší psavé party dobře zapadnu.

Čím dál méně kachen

Drabble: 

Jednou pejsek říká kočičce, "Dnes máme jít na ten výlet, že jo?" "Bohužel nemůžeme, prší tam." "Tak půjdeme do obchodního domu," říká pejsek. "Tak jo." A tak šli. Před obchodním domem bylo napsáno: "Pojďte do 3D kina na Zamávejte kachnám:). 1. patro." "Půjdeme?" ptá se pejsek. "Ano," říká kočička. "Pejsku, zamávej tomu maskotovi kachny!" "Ahoj kachno." Pejsek a kočička se posadili na svá místa. Kino začalo. "Tento film je tak pojmenován, protože kachny mají hodně malou šanci na přežití. Jejich počet stále klesá. Například v roce 2015 jich bylo 300 000 kusů. Ale teď jich je jen 210 000 kusů."

Závěrečná poznámka: 

Autorovi bude 10.
Pozn. mámy: my s Tyfónkem opravdu do obchodního centra nechodíme, ale co nadělám ...

Obrázek uživatele Smrtijedka

Ach jo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Hurá! Stihla jsem si napsat zkušební drabble :). Haleluja, hosana a tři dny se radujte.

Drabble: 

Parta velkookých capartů zvedala hlavičky nedávno odborně odvšivené k blankytnému nebi. Sítnice neměli vypálené, jelikož Slunce, ten zákeřný žlutý zabiják, svítilo jako blázen směrem k opačné světové straně.
Na obloze poseté oblaky – protože ne každý kus modře potřebuje osobní prostor pět krát deset kilometrů – exhibovala letka dostatečně neurčitého ptactva. Formace šipka se dokáže zvrtnout desítkami kreativních způsobů.
Pedagogický dozor využil chvíle nábožného ticha ke kontemplaci nad nekonečností vesmíru a množství vajec v lednici.
„Pá pá!“ ozvalo se sborově z blízkosti země.

Jasně děti, zamávejte kachnám, ale co si bez nich sakra počnu já, to nemám ani tušení...
Duben bude krutý.

Závěrečná poznámka: 

Ještě zkouška rozhlasu, totiž odkazu: kachně

Obrázek uživatele Arenga

Mít tak křídla

Úvodní poznámka: 

Seznamte se s Knihovnicí. Když ještě nebyla Knihovnice ani knihovnice, ale jenom Éseld.

Drabble: 

Seděla poblíž mokřadu, schovaná za keřem, kde bylo jediné suché místo široko daleko. Pohledem sledovala divoké kachny pomalu mizící za obzorem. Vzdychla. Kam asi letí? Na jih do Thyrakonidy? Do Relemaris? Určitě někam hodně daleko. Záviděla jim. Kéž by také měla křídla a mohla jednoduše ulétnout! Tak daleko, aby ji nenašli. Aby po ní na zemi nezůstala žádná stopa, která by ji prozradila.
Prohrábla si neuměle okudlané vlasy, zoufalým pohledem přehlédla ušmudlanou halenu. Měla by nechat toho marného snění. Do soumraku musí zmizet. Co nejdál. Nejlépe tak, aby po ní nezůstala žádná stopa.
Nedoufala však, že se jí to povede.

Závěrečná poznámka: 

Vloni jsem v rámci tématu Levná kořist napsala drabble Knižní trh. Na základě tohoto drabble vznikla o několik týdnů později povídka se stejným názvem. Poslala jsem tu povídku do soutěže O nejlepší fantasy - a povídka uspěla.
Tohle drabble oné povídce předchází. O mnoho let. A upřímně doufám, že se v letošním ročníku DMD s Éseld nevidíme naposledy. (Ne, neslibuju psaní na pokračování ;-), ale když to vyjde, snad by mohlo být něco tak trochu na přeskáčku. Alespoň sem tam.)

Obrázek uživatele Eillen

Na kachních křídlech

Fandom: 
Drabble: 

Posledních pár let pro mě bylo ve znamení utrpení z toho, že nedokážu už nic napsat. Trápení, že nikdy neopravím jediný příběh, na kterém mi záleželo a jehož první verze byla neskonale naivní.

Jen každoroční dubnové šílenství mě udržovalo v naději, že jednoho dne najdu ztracenou inspiraci.

A poté přišel rok 2016, duben skončil a spolu s kachnami odlétal v dál. A ačkoliv jsem v to už nedoufala, přišel zázrak. Kachny na svých křídlech odnesly i mnoholetou krizi.

A tak, i když mi kachničky chybí, doufám, že se nikdy nevrátí. Protože po tolika letech opět píšu. A nechci nikdy přestat!

Závěrečná poznámka: 

Chtěla bych tímto poděkovat vám všem, kteří jste mi byli tolik let oporou. Jen díky DMD, vašim drabblům a komentářům jsem nepřestala doufat. Sice chvíli trvalo se zase rozepsat a pořádně jsem začala psát až v září, ale dodnes jsem nepřestala. Můj příběh z Aldormy prošel úpravou. Sice jsem se musela držet kostry příběhu, protože na něj vazaují další díla, přesto z něj však vyrostlo něco, na co jsem hrdá. A nic z toho by nebylo, nebýt vás všech! Ještě jednou moc děkuji!!! Jsem ráda, že vás mám!

Předem prohraná bitva

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ve svém prvním roce drabblování jsem začínala s Temerairem, nevidím nejmenší důvod, proč se k němu po pěti letech zase nevrátit :) Po Aaronovi a Étoile se mi ještě teď ukrutně stýská, ale až tak moc se zase opakovat nehodlám :)

Drabble: 

Calder Chisholm trávil jarní odpoledne nejlepším způsobem, jaký znal – pokuřováním dýmky a ignorováním práce. Mladá dračice, která se rozvalovala na sluníčku opodál, už se bohužel tak snadno ignorovat nedala.
"Myslíš, že už se vrátí?" rýpla špičkou ocasu do ranhojiče.
"To víš, že jo."
Dračice si povzdechla; vylíhla se teprve nedávno a i krátké odloučení od posádky snášela nesmírně špatně. Najednou zvedla hlavu a zavětřila.
"Už jsou tu! Tamhle jdou, podívej!"
Calder se neobtěžoval. "Nesou něco?"
"Nesou kachny!" Dračici ukápla slina, jak pohledem hypnotizovala ulovené ptactvo.
"Tak těm můžou rovnou zase zamávat," konstatoval suše Calder a předem se rozloučil s večeří.

Obrázek uživatele Nathanel

O čem sní mechanické kachny?

Fandom: 
Drabble: 

Postával na okraji střechy mrakodrapu prolezlého rzí. Smrákalo se a červánky zalévaly město nachovým pastelem. Odkudsi z mlžného polosvěta pod ním přicházel neonový smog. Pomrkávající lampy oprýskaných poutačů se pokoušely o přátelské gesto. Marně.
Byl jsem tehdy více člověkem než dnes, pomyslel si Nathaniel a hleděl do dáli v prostoru a čase. Jizva po poslední operaci se ještě nezahojila a optický čip vynechával.
Bylo krásné krmit holuby, ale to už je dávno pryč. Konečně zaostřil na mizející siluety mechanických kachen. Obdivoval snad až příliš dokonalý pohyb jejich křídel. Byl sám a byl poslední. A proto jim mohl zašeptat tiché sbohem.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Loučení

Fandom: 
Drabble: 

Zobákem se mu zabořila do peří a rozeštkala se. On ji pevně objal křídly a přimkl na načepýřenou hruď.
„Kvák,“ chlácholil ji.
„Kvák, kvak... Kvák!“ stěží vypravila ze sevřeného hrdla.
Sklonil se nad ní a z kapsy vytáhl hedvábný kapesník obšitý krajkou. Jemnými doteky jí usušil slzy stékající po tvářích.
„Kvák. Kvak.“
Ona mu upravila insignie na uniformě.
„Kvak.“
Kačer si narazil přilbu, přes rameno hodil pytel a namířil si to davem pryč. Vlak už na něj čekal.
„Kvák!“ zvolala za ním, kapesníček nasáklý slzami sevřen v křídle.
Ještě se zastavil na schůdcích, aby se naposledy ohlédl, a byl pryč.

Obrázek uživatele Faob

Odváté listy

Fandom: 
Drabble: 

"Vidíš, taková spousta zvířátek na obrázku! Kde je prasátko? Tadý je, ano! A jak dělá prasátko? Chlo, chlo, přesně! A kde se pase koza? Mé, mé, mé, správně! A ukaž mi, kde se schovává kravička. Ano, tady vykukuje za domečkem. A copak říká? Bú, bú, bú, výborně, drobečku! A ko, ko, ko, ty jsi šikula, já si té malé slepičky ani nevšiml! A ty čárky na obloze, to by mohly být kačenky. Kačenky nijak nedělají, tak jim aspoň zamáváme, co? Pápá, ano, Jášo!"

"Jak je na tom otec?" zeptal se sestřičky Jáchym.
"Listuje leporelem a žvatlá."
"Možná vzpomíná," řekl zastřeně.

Obrázek uživatele Killman

Poprvé

Fandom: 
Drabble: 

Ostré polední slunce se odráželo od lesklého povrchu pokusného plavidla levitujícího nad zemí.
V operační věži přísně tajné základny Xuržské kontinentální armády vzdálené několik set metrů panovala nervozita a očekávání.
První skutečný start experimentálního realitního pohonu - to už byla nějaká událost.
Hlavní operátor, plukovník Tharmallis, znovu překontroloval myriádu zobrazovaných údajů. Vše se zdálo být v pořádku. Vyhlédl z okna tvořícího většinu stěny a spatřil v dálce táhnoucí ptáky.
Zapnul hlasové spojení s posádkou tří metaghúlů v pokusném plavidle: "Zamávejte kachnám, za třicet sekund startujeme."
Za půl minuty se plavidlo rozvlnilo, zprůsvitnělo a zmizelo.

Pokusné plavidlo XX-1 už nikdy nikdo nespatřil.

Závěrečná poznámka: 

Realitní pohon - motor, který ohýbá realitu
metaghúl - pokročilý druh nemrtvého

Obrázek uživatele Blanca

Operation: Sunflare

Úvodní poznámka: 

Kód se počítá jako jedno slovo.

Drabble: 

Maddie looked from the bridge towards Horse Guards' Parade, enjoying last moments of peace before plunging into a mission. This time without her partner Thorne.
She ate waffles, throwing pieces down to the ducks.
“Control, this is Lioness, code *5GreenΦ, last contact. All clear. Confirm Sunflare parameters are unchanged.”
Thorne's voice replied:
“Lioness, Control. Acknowledging. Sunflare is go. Further contact as per briefing.”
“Understood, Raven,” she broke protocol. “Anything you'd want from London?”
“You - back in one piece, Lioness. Control out.”
The comm went dead.
“Be careful,” she whispered, tossing the last - enchanted - blackberry to waiting beaks and walking away.

Závěrečná poznámka: 

Yay, začínáme! Hlavní hrdinka si myslí, že píšeme román...
Fskutčenosti ale je to moje letošní challenge, drabble budou v angličtině, budou na sebe navazovat (když téma dá a bonus svolí)... a třeba budou časem trochu srozumitelnější. :)
Úvod do fandomu
Pokračujeme >>

Obrázek uživatele Martian

To chce klid a nohy v teple

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Příležitost dělá double drabble.

Drabble: 

„Odporné novinářské kachny!“

Lucius Malfoy zamával Denním věštcem, až se jeho stránky poděšeně zkroutily a zašustily, než jimi s výrazem krajního znechucení mrštil do krbu, kde se hladové plameny okamžitě zakously do velkoplošné fotografie jeho syna se slečnou Grangerovou.

„Jednou se neudržím a tu Holoubkovou doopravdy prokleju!“

Narcissa se chápavě pousmála. „Ještě trochu čaje, drahý?“

Cosi v jejím pohledu však způsobilo, že další slova Luciusovi zamrzla na rtech.

„Nechceš mi doufám naznačit, že celý ten novinářský nesmysl je pravda, Cisso, že ne?“ nadhodil opatrně.

Elegantním pohybem mu podala kouřící šálek.

„Draco se jenom snaží postavit na vlastní nohy. Dělá přesně to, cos po něm vždycky chtěl.“

Jemný porcelán zazvonil o stolní desku.

„Já? Já že jsem… Ale to jsou všechno důsledky té liberální bradavické výchovy! Loňským vánočním večírkem to začalo a tady máš ty konce!“

„Luciusi,“ Narcissin hlas nepatrně zesílil. „Jenom spolu pracují na společném projektu.“

Obočí pana Malfoye vylétlo vzhůru. „Zajímavé… Ono se tomu teď říká projekt?“

Jeho manželka se však nenechala vyvést z míry. „Zajisté. Třicetidenní speciální projekt. Čistě pracovní vztah.“

„To jsem svému otci kdysi tvrdil taky!“

„Drahý, a tím se mi snažíš naznačit CO?“

„Nic, miláčku. Jen… Že nás s velkou pravděpodobností čeká opravdu zajímavý měsíc…“

***
Obrázek uživatele tif.eret

Sbohem

Fandom: 
Drabble: 

Rozloučila jsem se s ním. Už ho nikdy neuvidím.
Vzpomínám na den, kdy se přede mnou zjevil poprvé. Vyrazil mi dech. Nic krásnějšího jsem předtím neviděla. Stála jsem a zírala. Měla jsem pocit, že bych takhle mohla zůstat napořád. Každý den jsem ho musela vidět aspoň na chvíli.
A dnes konec. Bude někde daleko za oceánem a ve mně zůstane prázdné místo. Slza mi teče po tváři.
Naposledy se zadívám na startující letadlo a krátce zamávám. To je mé poslední sbohem čínskému akvarelu s párem letících kachen. Galerie ho prodala do soukromé sbírky a dnes odlétá ke svému novému majiteli.

Stránky

-A A +A