„Koupils pořádné maso?“
„Jasně, mami, hovězí roštěnec.“
„Hmm. A dovnitř jsi dal vajíčka natvrdo?“
„Samozřejmě: vejce natvrdo, slaninu, páreček, okurku. Plnotučnou hořčici, cibulku. V tom jsem chybu neudělal. Přesto ani tentokrát nechutnají, jak by měly,“ dodává Gusta nešťastně.
„A převazuješ je provázkem? Někdo jenom spíchne párátkem, ale to, myslím, není ono,“ snaží se maminka přijít na jádro problému. „Tak víš co, udělej je v sobotu, přijdeme s tatínkem na oběd,“ zakončuje telefonát.
„Gusti, jsou výborné,“ chválí ještě s plnou pusou.
Gustav zklamaně vzdychne. „Dobré jsou. Jenže je prostě nedokážu uvařit takové, jako děláš ty. Od tebe mi chutnají nejvíc. Bezkonkurenčně.“