DMD č. 1. pro 1. 4. 2017. Téma: Zázrak zrození

Obrázek uživatele Teresa

Nový fb človíček

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod. Berte to s rezervou prosím pěkně =D

Drabble: 

Znáte takový ten pocit, kdy se vašemu známému narodí dítě, které vteřinu po vyprdnutí do našeho světa spamuje hned na facebooku, a pod fotkou zarudlého, opuchlého, nového človíčka je milion komentářů se zamilovanými smajlíky a slovy typu: „Ten je tak krásňoulinký!“ Nebo: ,,Jste si tak podobní! To je taková nádhera!“ A pak přijde ten váš pocit s následnou reakcí... ,,Ježiši marja! To je ale hnusný mimino!“ Samozřejmě to novopečené mamince a tatínkovi nenapíšete do komentářů, ale takticky zjistíte od lidí vaší krevní skupiny, kdo všechno sdílí váš názor. Moc jich nikdy není. Nás velkých a krásných nikdy moc prostě nebylo…

Obrázek uživatele Esti Vera

Den, kdy země vykrvácela (8)

Úvodní poznámka: 

Zcela nesoutěžní (ono taky jak jinak, když je to téma z 1.dubna :))

Předchozí části - http://sosaci.net/taxonomy/term/2411
Doporučuji kouknout i na popis fandomu, na chvíli se totiž od samotné Dívky deště přesuneme k dalším postavám.

Drabble: 

Ten den se nesnažil schovat před deštěm. K tomu dni déšť prostě patřil. Vzpomínal na ten den před dvaceti lety, den, který měl být úspěšný, ale skončil naprosto tragicky. Od chvíle, kdy se královi narodila dcera, země pomalu krvácela. A dneska vykrvácela úplně. Královi se totiž narodil syn.

Nejspíš ten chlapec vůbec nebyl jeho. Královně, jeho druhé ženě, to lze vyčítat jen těžko. Koneckonců, přivedla na svět dědice. A že to ve skutečnosti nebyl králův syn? Na tom nezáleželo. Dítě bylo prohlášeno následníkem trůnu, jeho otec nikoho nezajímal. Kromě jedné dívky. Kromě dívky, která uprostřed lesů pomalu plánovala státní převrat.

Ta největší rána

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Archivní drabble. Název se od původního může lišit, protože ten jsem si neuložila.

Drabble: 

Někteří hovoří o sérii příkazů.
Jiní o puklém vejci.
Další o písni.
Možná to bylo vejce. Proč ne? Maličké, tvrdé vejce, zárodek budoucího. Vejce nemusejí být velká, ani když patří velkému stvoření.
A možná skutečně zazněla píseň. To už se nikdo nedozví, takže si můžeme myslet cokoli. A píseň, to zní krásně.
A možná – možná to byly příkazy. Mohly zaznít v písni. Mohly být určeny vejci.
Každopádně...
Byl to šrumec.
Obrovská spousta horečného chaosu, mohutně se rozpínajícího a pohlcujícího prostor, který tam předtím ani nebyl.
Ta největší rána, co kdy třeskla.
Ta, co rozbila prvotní skořápku bytí.
Vyklubal se vesmír.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Výbuch, 2011

Obrázek uživatele Blanca

Secret identities

Úvodní poznámka: 

Tak dáme jedno nesoutěžní. Může za ně hlavní hrdinka a její ukecanost.

Drabble: 

Maddie headed towards the hotel.
"Your spa appointment is confirmed, m'lady," the receptionist greeted her.
She nodded. Fivestar accomodation was unusual for a mission, but all cover identities weren't created equal. This one had extra perks. And dangers to match.
She threw herself to work in her room - checking, double- and triple-checking her documents, IDs, credit cards, bills, handbag and pocket litter.
Then it was time for her full service styling session at the spa.
As she descended the lobby stairs in the evening, she barely recognized her image in the mirrors.
Maddie was dead, replaced by Lady Maeve Henderson.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele George

Kam kráčí Vesmírná Želva?

Fandom: 
Drabble: 

O A´Tuin, Vesmírné želvě, koluje mnoho legend, nejvíce dohadů se však točí kolem cíle její dlouhé pouti.
Někteří říkají, že prý kráčí od stvoření k času páření, jiní soudí, že přichází odnikud a kráčí nikam a další zas prohlašují, že to neví nikdo, možná ani samotná A´tuin.
To se však mýlí, Velká želva ví totiž přesně, kam jde.
Před mnoha tisíci let na mlhovinovém břehu jednoho z nekonečné řady vesmírných oceánů zanechala cosi velmi cenného a nyní se vrací zpátky, aby byla při tom.

Jen A´Tuin totiž ví, že velká rudá planeta je ve skutečnosti vejce.
Skořápka má brzy prasknout.

Obrázek uživatele Rostova

Instinkt

Fandom: 
Drabble: 

Z obtěžkaných listů se svážely krůpěje včerejšího vydatného deště.
Nohy se mu bořily do zvlažené, mlaskavé hlíny, zatímco se vzpíral ostnatému šlahounu kolem svého krku. Trny, před kterými nebylo úniku, se mu zarývaly do kůže. Vazká, bělavá tekutina ze syrového nitra rostliny s půvabnými kvítky mu vklouzla do žil a smísila se s jeho vlastní mízou.
Svaly po chvíli zápasení nenávratně ochably v náručí popívané rostliny. Ta si prostředek svého vytouženého obrození přitáhla blíže k sobě a slastně rozevírala poupata, protože už se dlouho necítila tak živá a mrtvá zároveň.
Havit už se do své vesnice z lovu nikdy nevrátil.

Závěrečná poznámka: 

Pokus o originální pisálkovství, které se pokusím proplést celým dubnem. Držte mi palce.

Proměna

Drabble: 

Maličká se nahnula přes okraj šálku, aby se ujistila, že je prázdný.
S nemalými obtížemi hodila uzlíček svých nejlepších šatů a dědictví po mamince do neznáma křehkého porcelánu. Naposledy se rozhlédla po domě své paní. Sama se přehoupla přes zlaté lemování a dlouho se kutálela, až s tichounkým "och" bolestně přistála na svém uzlíčku.
Bylo už jen třeba smíchat slzy domácí víly s jemně mletou arabikou. Lehouce si otřela čelo a vylovila zašlou krabičku. Stačilo si vzpomenout na všechna trápení posledních let a slza se jí kutálela po tváři.
Dno šálku se otevřelo a nový příběh začal psát první slova.

Za bouře zrozená

Fandom: 
Drabble: 

Blížila se bouře.

Ohlédl se na hraběte, který plný vzrušení chodil kolem lůžka, kde ležela Ona. Igor byl zvyklý na ledacos, ale to, že hrabě trval na tom, že porcovat ty dívky bude sám, to ho poněkud znepokojilo.

"Poněkud zvláštní začátek vztahu," pomyslel si Igor. A uvědomil si strašné opomenutí. Zapomněli ji přivázat.

"Bháne...," začal, ale v tu chvíli do aparatury udeřil blesk. Otevřela oči.

Halou se rozlehl vzteklý ženský řev a mužský bolestný sten, jak hraběti zarazila dlouhé nehty do očí. Možná ji složili z těch nejkrásnějších dívek, ale stejně se zrodilo monstrum.

Igor se rozběhl pro svůj ranec.

Obrázek uživatele Čespír

V mydlinkách (málem) utopený pro Z mořské pěny zrozenou

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní bezbodíková identita

Drabble: 

Venuše,
přítelkyně všech pro lásku se soužících i souložících. Nezanevřela jsi na mě?
Byl jsem na návštěvě u své známé, paní Brouzdalové, s jejímž tělem (a peněženkou jejího manžela) jsem se chystal důvěrněji seznámit . V tom tam vpadla jiná milá panička a volá poplach, Brouzdal je na dohled.
Dík mé odvaze a inteligenci jsem unikl v koši na prádlo. Cestou jsem promýšlel další útok na ctnost libovolné ze zmíněných dam. A pak mě vysypali do řeky.
Aspoň že mě nevyprali, to by v těch mydlinkách nejspíš skončil můj život, tak jako Tvůj v mořské pěně začal.
Přej mi štěstí.
Falstaff

Obrázek uživatele Katie

Všechno jednou začíná

Úvodní poznámka: 

Okénko do historie.

Drabble: 

"Ta dnešní mládež vůbec neumí vraždit."
"To je fakt, minulý týden jsem našla vraha v ložnici. Když jsem se probudila, začal se mi omlouvat."
"Pamatujete si na nás? To byly panečku jiné výsledky."
"Někdo by je to měl naučit."
Všichni kolem stolu se rozesmáli.
"A jak prosimtě? Chceš si otevřít školu pro vrahy?"
"Proč by ne? To přece není tak špatný nápad..."
"Protože by byl zázrak, kdyby se ti do ní vůbec někdo přihlásil."
"Škola pro vrahy. Vždyť už ten název všechny odradí."
"To je fakt, chtělo by ji pojmenovat nějak zajímavěji. Po někom slavném. Co třeba škola Jacka Rozparovače?"

Obrázek uživatele Urrsari

A hero was born

Úvodní poznámka: 

D&D som začala hrať v októbri, takže tento rok je mojou výzvou držať sa tohto fandomu. Moja postava je... ale to uvidíte :)

Drabble: 

She was a human, he an orc. Two different cultures, one soul. Both outcasts, both having left their tribes to find a home in each other.
When they realized she was pregnant, they knew they could not raise the baby, especially in a company of orcs. They barely tolerated them as it were.
In the third temple, they said yes, they would find use for a half-orc.
Nobody knew she was not to be a brute that can be ordered around. In that temple, a hero was born.
And more importantly, a good heart started beating on its own.
"Gunnrarr."

Obrázek uživatele Karin Schecter

You Say Potato I Say Satan

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

I wanted to write something completely different. And then I watched the video and I couldn't go back anymore. I highly recommend reading it in a dramatic voice.

The drabble is about what happened after this video: https://www.youtube.com/watch?v=XaXLJdqNXdY&t=0s (you don't have to watch it, but you will probably be even more confused)

Drabble: 

His heart was singing and brain was on fire. His whole body was shivering with anticipation. The day finally came. It felt like a miracle, seeing Him here. And now, they will finally be reborn. New life. Just as he promised.
Daniel turned off the camera and walked towards Satan, who was holding Phil's unconscious body in his muscular arms. Dan smiled a little, watching Phil's half-naked body covered in paint that looked like a fresh warm blood.
"It's time, love," he whispered while caressing Phil's hair. He planted a kiss on his husband's forehead. "It's time to go home."

Obrázek uživatele Lejdynka

Novorozeně

Úvodní poznámka: 

Úplný začátek je písnička Novorozeně od Jaromíra Nohavici, která mi tak nějak pořád rezonuje v tomhle tématu.
No a je to o skutečné osobě a v mezích i o skutečných událostech, tak nevím, můžete hádat. :)

Drabble: 

Novorozeně
nic neví o jméně
a nezná důvody
prostě se jen tak narodí.

A roste jako ta květina, tvoří si svou živnou půdu, nadýchanou Slovem, zavlažuje prázdnou mysl sny.
Svět neuronových vláken, příběh návratu, zapomnění. Já, já, já!

ČTI! pOLOŽ Se.
POvíDEJ.
NEPLač.

Krev. Hlas. Nádraží. Vlak. Úsměv. Vztah. Myšlenka. Ty.
On. Proč? Včera. Mladý. Kdysi. Spi. Sni. Kniha.
Svět. Hlava. Oko. Modrá. Láska. Nenávist. Jdi. Sex.
Dětství. Otec. Sám. Jsem. Nejsem. Musím. Nedám. Neodejdu. Nevydržím.
Odcházíš. Plyšový. Kufr. Jmenovka. Beze jména. Plyn. Sestry. Smrt.
Sen.

Zázrak knih.
Zázrak pochopení světa lidské mysli.
Zázrak, který přežil.
A který zrodil sen.

Závěrečná poznámka: 

Protože jste mě tak vypsychovali, že nevím, jestli jsem se v předchozím drabblu vešla do tématu!

Obrázek uživatele Teja

Ježíšovo nedlouhé manželství

Úvodní poznámka: 

Je to tady! Letos DMD přišel nějak úplně nečekaně. Vždyť před chvílí byl teprv únor! No, snad inspirace dorazí a nějak to zvládnu i letos.

Drabble: 

Ne pokaždé kvůli svému původu trpěl jen Ježíš:
"Vždycky jsem chtěla mít dceru." zasnila se jednou jeho manželka, když mluvili o společné budoucnosti. A protože ji Ježíš opravdu miloval a v cuku letu jí plnil vše, co jí na očích viděl, hned ho něco napadlo. Jelikož jako malý musel číst bibli alespoň třicetkrát vpomněl si na Evu a Adama. Když šel spát, svěřil se s plánem svému otci a už se těšil, jakou jeho žena bude mít radost.
To ho ale nenapadlo, že nebude vůbec nadšená, když ráno najde svého muže s obvázanou hrudí a nahou cizí ženskou v bytě.

Obrázek uživatele Erys

Agenda noci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Letos jsem ani nestihla zkušební téma a ke čtení se nedostanu dřív než zítra večer, to mi to krásně začíná. Dochází mi slova na mou obhajobu, ale stejně se letos budu snažit psát i číst.

Snad nevadí, že si půjčuji Sovátko.

Drabble: 

„Drž se pevně,“ houklo ještě Sovátko.
Myšák upevnil svůj stisk, sovátko zkontrolovalo vak… a pak letěli.
Prolétli nad řekou, prolétli nad městem, prolétli večerní uličkou. Letěli a letěli, až přistáli na parapetu.
Sovátko opatrně vysadilo Myšáka, aby mohlo doručit balíček kouzelných slov, toužebně očekávaný svým adresátem. Tak rychle, jak jen mu pečlivost dovolila, se pak k Myšákovi vrátilo.
Seděli spolu za oknem, tiše pozorovali autora, který s radostí tavil slova v opravdový příběh, a Sovátko drželo své ochranné křídlo za Myšákovými zády.

Důvěra mezi nimi, mezi dvěma druhy, které si důvěřovat nemohou, patří do říše pohádek. A přece tu je.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Horší než kocovina

Fandom: 
Drabble: 

Necítil se vůbec dobře. Už od rána mu bylo špatně a ani za nic si nemohl vzpomenout, kdy a jak šel večer předtím spát. Měl horečku, ale kůži mu pokrývaly kapky ledového potu. Chrčivě se rozkašlal a s údivem spatřil, jak jeho ruku skropila sprška krve. Ještě se stačil vpotácet do koridoru ze skladiště, když klopýtl a skácel se k zemi. Do hrudi se mu zaťal trn bolesti, srdce mu vystoupilo do krku a celé tělo se mu křečovitě roztřáslo. Ucítil pohyb, uslyšel ošklivé křupnutí a hrudník mu explodoval ve změť kostí, masa a krve.
Koridorem se rozlehl nelidský skřek.

Neviditelný fandom: 

Krystalický zázrak?

Drabble: 

Pochybný klub, druhá hodina ranní a Pavel s kamarády již měli značně upito. Mladík v kapuci Pavlovi podává kousek papírku. „Dej si.“ „Coooo?!?“ „Žer a nemrmlej.“ Pavel notně zmaten kouká na ústřižek, pak jen utrosí „Whatever.“
V nadcházejících hodinách se z nudného večera stává psychadelická show. „To vole, já vidím hudbu!“ „Co to meleš?“ „Já fakt vidím hudbu!“ Pavlův svět ješte chvíli mění barvy a tvar, než se mu zatmí před očima.
Probuzí se a vidí tvář svého kamaráda. „Coz to proboha pil?“ „Nevím ...“ Hlavou mu probleskla vzpomínka na kousek papíru. „To musím sehnat ...“ pomyslel si. Zrodil se závislák. Zázrak?

Obrázek uživatele Voldemort

Na věži

Úvodní poznámka: 

bez nároku na bodík

Drabble: 

Na vrchol její nejoblíbenější věže směli jen při výuce.
Když ale bylo v nebelvírské společenské místnosti příliš rušno, sedávala tu a četla si.
O Velkém třesku, vzdálených galaxiích a astronomech nacházejících v temném vesmíru světlo hvězd i poznání.
Hvězdy na ni shlížely a viděly zrození vášně.

Na vrchol té nejvyšší věže vyběhla.
Ramena se jí třásla vztekem.
Jak mohli?!
Hleděla na souhvězdí Andromedy a něco v ní umíralo.

Na vrchol Astronomické věže přišla přemýšlet.
Pozorovala nejjasnější hvězdu na obloze, alfu Velkého psa, a pak se rozhodla.
Přidá se k nim.
A hvězdy viděly, že se v ní opět zrodila odvaha.

Závěrečná poznámka: 

Aurora Sinistrová a kousky AU mozaiky.

První smrt od konce války

Drabble: 

Šangi se v kleku neudrží. Se Snagou ji podpíráme.
„Teď," radí Rustrigh. „Dobře. Odpočívej. Dýchej."
Dechu má Šangi málo. V bitvě ji do hrudi zasáhl elfí šíp. „Ne..."
„Nemluv." Rustrigh sáhne dolů. „Nejde... Talime – máš menší ruce."
Talim se snaží. Lehl si, aby viděl, a do tváře mu odkapává krev.
„Mrtvé," řekne Rustrigh nakonec. Talimovi vyhrknou slzy.
„Nebreč! – Zatlač, Šangi. Víc."
Hlava na mém rameni ztěžkne. Šangi omdlela.
„Položte ji." Rustrigh se opře o Šangino břicho a zmáčkne. A znovu.

Grailicha Snaga odnesl. Aglûka drží Rustrigh spící Šangi u prsu.
První smrt od konce války; první život započatý na svobodě.

Závěrečná poznámka: 

Popsaný postup - napomáhání porodu zatlačením na břicho zvenčí - je skutečný, avšak nepříliš doporučený.

Dnešní archivní drabble: Ta největší rána

Obrázek uživatele Ilian

Ne vždycky zázrak

Drabble: 

Když Valar dokončili Ardu a vypořádali se s Melkorem začali se mírně nudit. Proto se rozhodli stvořit další světy. Každý si vzal na starost nějaký. Ulmo stvořil modrou planetu plnou moří, Yavanna vzala želvu, čtyři slony a na ně postavila placku, atd. Ne všichni však měli stejné nadšení a talent pro věc, ne všechny světy byly povedené.

Nienna si dlouho nevěděla rady, ale nakonec sáhla po tom, co jí bylo nejblíž. Všechny rány a smutek Ardy. A tím stvořila planetu, na kterou se ani slunci nechtělo svítit a na jejíž obyvatele se vykašlaly i vývojové síly. Tak Nienna stvořila Vogony.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Yavanna sice není přímo spojená se zvířaty, ale nenapadlo mě, kdo jiný by tam mohl být.

Obrázek uživatele Simbacca

Přídavné příšerky

Úvodní poznámka: 

#novej_kánon, protože Disney spláchlo EU do záchoda a vznikla nová paralelní realita, kde sice k zániku akademie na Miu Leptonis IV došlo taky, ale pak se věci začaly dít trochu jinak. Simbacca například zdědil stařičký akademický Venator, zaparkoval ho v bažině na Rori, málem umřel a zhruba kolem roku 8 před bitvou o Yavin na něm dobudoval takovou soukromou zoo.

Drabble: 

Simbacca se na tu chvíli těšil už od chvíle, kdy si ta vajíčka přinesl na palubu. Posledních pár hodin chodil kolem inkubátoru jako kolem… no horké kaše ne, kaši jedl při každé teplotě, ale řekněme jako kolem trouby, v níž se peče bábovka.
Stromy kolem náhle zašuměly, což bylo v kontrolovaném prostředí hangáru vážně zvláštní, ostatní zvířata zmlkla a ozvalo se křupnutí, jak z prvního vejce lezl první kaadu. Simbacca ho na světě uvítal porcí drcených šneků s příměsí vitamínových řas a dojetím ani neužíral.
Škoda, že u toho nebyl nikdo ze staré gardy. Škoda, že u toho nebyla Fosh.

Máří se už nezlobí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po roce se znovu setkáme s Janem, pánem na Cimburku, jeho bratrem Jakubem, jejich starou chůvou Máří, nalezencem Vítkem a dalšími osobami.

Drabble: 

„Vítku! Kde jen ten kluk zas může být,“ bručí stará Máří a ztěžka se zvedá. Dnešní větrný den se studenými přeprškami jejím bolavým kloubům nesvědčí. Šourá se k téměř vyhaslému topeništi.
„Zas nenanosil dříví ani vodu. Určitě v čeledníku poslouchá Ctiborovy báchorky o rytířích,“ zlobí se chůva. Myšlenky jí přeruší nezvyklé zanaříkání. Stařena naslouchá a pak se vydává směrem, odkud slyší konejšivý chlapecký hlas. Na Vítkově kazajce leží pánova fena a v úžlabí jejího těla tmavší uzlíčky. Fena dychtivě pije vodu z chlapcových dlaní a dojatá chůva slyší jeho šepot: „Až je vycvičím, nebude v celém kraji lepší lovecké smečky.“

Nad čím žasnout

Fandom: 
Drabble: 

Boba zašili, protože chtěl vydělat pořádný prachy a pořídit novorozeneckou výbavičku. Bohužel od pokusu vydělat pořádný prachy a odjet do Karibiku svůj dealerský plán zas tak výrazně nezlepšil.

Jaye chytila, jak stříhá cigaretové papírky a balí „…minišpíčky, protože pořádný brko by se Mu přece do pusinky nevešlo… nebo jo?“ jak jí logicky vysvětlil.

Kdo přitáhl domů přenosný oltář, ledabyle natřený modrou miminkovskou barvou, skrz kterou prosvítal pentagram, se radši neptala. Ani na to, kdo k vršku přitloukl ohrádku pro miminko.

Blížící se porod Bethany nijak zvlášť neřešila. Jako daleko větší zázrak jí připadalo, že zatím ani jednoho z proroků nezabila.

Obrázek uživatele Effatha

Milovaný strýček

Fandom: 
Drabble: 

Znala jsem jednoho kluka, byl to takový ten fajn týpek, co si nepotrpí na klišé. Tenhle kluk míval strýčka, vždycky o něm mluvil jako o milovaném, on se ten strýček zabil na motorce, nedávno. Ale byl to uznávaný umělec, jeho nejslavnější obraz se jmenuje Dítě. Není tam nic. Jen bílé plátno a téměř neviditelná jizvička, na kraji, ten kamarád mi ji musel ukázat, sama bych si jí nevšimla. Přesto ten jeho strýček onu nepatrnost maloval dlouhé měsíce, nosil si plátno s sebou do nemocnice. Tam, jak se rodí děti. Poslouchal první křik právě narozených lidí.
A pak zachycoval tnutí zrození.

Obrázek uživatele Raina

Jak se rodí mláďata?

Úvodní poznámka: 

Autorka chodí do třetí třídy.

Drabble: 

Jak se rodí mláďata?
Telátka či kuřata?
Cože, vy to nevíte?
I vy jeden prevíte!
Tak já vám to teda povím.
- No tak honem, ať už se to dovím!
Povím vám příběh,
abyste z toho úplně nevyběh.
To se jednou na jaře,
u jednoho rybáře,
narodilo mláďátko,
malinkaté kuřátko.
A rybář se diví,
že ho někdo šidí.
Klov, klov, zoby zob!
Jak se to sem dostalo?
Já ho prodám za málo!
Vždyť mě jenom klove,
zrní nahlas zobe.
A když už je na jaře,
tak se rodí mláďata,
zvláště u rybáře.
Už to víte, pane?
No, tak to jsem ráda.

Závěrečná poznámka: 

V básničce je využitá část básničky, kterou jsme ve škole skládaly s kamarádkami.

Jazykovou redakci provedla maminka.

Nový boom homosexuality

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Usmyslela jsem si, že zkusím psát drabblata ze svého vymyšleného fantasy světa nebo aspoň navazující na sérii Kletba (kterou jsem ještě pořádně nezačala psát).

Drabble: 

Tohle bude zábavné.
Máme 21. století, kde se homosexualita přijímá už v pohodě.
Zároveň je to století, kdy se náš svět spojil s tím druhým po tisíci letech oddělení. Velká věc. Hlavně proto, že teď existuje v našem světě i magie a přišlo hodně nových bytostí. Xenofobie a uprchlická krize nabývá nové podoby.
I u homosexuality je nový boom. Nebo aspoň nastane, až se přijde na to, že spolu můžou mít dítě dvě bytosti stejného pohlaví. Tedy pokud ovládají magii a dokáží podstoupit jistý magický rituál.
Některé děti prostě nejsou počaté sexem, ale magií.
To je zázrak zrození rasy Sylvaticů.

Obrázek uživatele Esti Vera

Mohl to být zázrak (1)

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Ten den prý pršelo
Nikomu nechtělo se ven
Má matka snila svůj
Krásný sen

Pak přišli bolesti
Porodní bába blížila se polem
Otec jen chodil
Opatrně kolem

Čekali chlapečka
Dalšího mocného vládce
Přišla jsem jen já
Plakali krátce

Mohl to být zázrak
Krásný zdravý kluk
Já jsem ale holka
Nechci luk

Ten den prý pršelo
Možná to byl špatný znak
Kdyby porod oddálili
Třeba? Snad?

Přišel by chlapec
Zázračný vládce země naší
Teď je tu dívka
V noci straší

Vyrůstám po lesích
Ať netížím otcův zrak
On dál v ústraní
Čeká na zázrak

Já dítě nechtěné
Po dešti mám jméno

Obrázek uživatele Alistair Reuyter

Desáté

Drabble: 

První dítě se narodilo, když shořel zámek s jejím otcem. Byl překvapený.
Druhé a třetí dítě nedonosila. Utěšoval ji.
Čtvrté dítě se narodilo mrtvé. Pojal podezření.
Páté dítě zemřelo po půl roce. Zavřel ji do věže.
Šesté a sedmé dítě se narodilo mrtvé. Nechal ji hlídat den a noc.
Osmé a deváté dítě se nedožilo jednoho roku. Začal vinit ostatní.
Desáté dítě…
Dětský, silný křik se nese místností.
„Je to zdravý chlapec!“
Paže ve stříbrné zbroji ho berou a odnášejí z místnosti. Nemůže s ním ani zůstat.
Alespoň něco svému synovi daruje, jeho jméno:
„Viserys!“ Křičí za mužem ve zbroji.

Obrázek uživatele Stevko

Narodené ovečky, radujme sa

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či pri nových ovečkách nie si, čo sa boli včera tej ovci narodili.
- Bol som, starý môj. Ale furt neviem, kde tá ovca k ním prišla. Však barana sme u nás na salaši nemali už ani nepamätám. Ani predseda nám žiadneho kúpiť nechcel, že by sme sa o jahniatka nevedeli postarať.
- No, a vidíš ako nám to ide. Ale tiež mi ten zázrak vŕta v hlave.
- A čože vlastne teraz robia?
- Ale, na jasličkách som ich videl vyspávať. Strašne spokojne vyzerali.

Obrázek uživatele akai

Procitnutí

Fandom: 
Drabble: 

Mlha v jejích očích pomalu ustupovala polednímu slunci zářícímu skrz rozbité sklo. Místnost znovu získala původní tvar, na čtyřech zdech se nejistě formovaly nesčetněkrát přestříkané graffiti, deka pod ztěžklým tělem škrábala o nekonečnými vpichy poničenou kůži.
A mezi nohama se začínala probouzet tupá bolest.
Hlavou jí problesklo tisíce otázek, ona je však všechny vytěsnila. Nechtěla přemýšlet o budoucnosti, protože starost rodičů o její budoucnost ji nakonec vyhnala z domu.
Zavřela oči.
Mnohem později, když spěchala z první práce do druhé a dumala nad nejlepší školou pro svého dvouletého syna, vzpomínala na ten okamžik jako na chvíli, kdy život dostal smysl.

Závěrečná poznámka: 

Ačkoliv na to nejsem zrovna hrdá, v podstatě to vzniklo na základě denního poslechu Rockabye (aneb strávit přibližně osm hodin denně se zapnutým rádiem, kde hrají stále dokola pět písniček, se nějak projevit musí). Něco takového si představuji, že se mohlo stát před "dějem" písničky.

Stránky

-A A +A