Harry Potter AU

Učiť elixíry

Úvodní poznámka: 

Prvý diel série: Albus Dumbledore má svoje dôvody
Predchádzajúci diel: Cesty sa pretínajú

Drabble: 

"Nechápem, prečo sa pýtate až teraz. Čo keby som tam chlapca nechal? Alebo urobil niečo strašné jeho príbuzným?"
Dumbledore si povzdychol. "Nerozčuľuj sa, Severus. Vezmi si čertíka. Ale pozor, hryzú."
Snape štítivo siahol do misy so sladkosťami, vzápätí opovážlivého čerta zmrazil v skoku.
"Ak Vás to zaujíma - nepovedal som Potterovi, že je slávny. Už dosť sa naparoval, keď zistil, že je čarodejník."
"Dobre." Riaditeľ svojho profesora elixírov zamyslene pozoroval. "Severus, takto sa správaš vždy, keď začína školský rok."
"Nová várka tupých hláv," zavrčal Snape.
"Keby si chcel, bol by si skvelý učiteľ. Ale chcel by si?"
Ďalší čertík oslnivo vybuchol.

Závěrečná poznámka: 

Nasledujúci diel: Dvaja vo vlaku

Obrázek uživatele Owes

Mít to těžké

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Jaro 1988. Lily je trvale umístěna na Oddělení nevyléčitelných chorob v Nemocnici svatého Munga. Severus je od "Brumbálova odstranění" a nástupu Pána zla k moci ředitelem Bradavic. Ve funkci zůstává i po Voldemortově pádu. Nadto se věnuje výzkumné činnosti v oblasti lékolektvarů. Pochopitelně v naději, že dokáže pomoci Lily. Jejich dítě je střídavě v péči Severuse a jeho matky, která v tomto příběhu žije a těší se velmi dobrému zdraví.

Drabble: 

Slova Jamese Pottera v něm s krátkými přestávkami rezonovala prakticky neustále. Bušila mu zevnitř do lebky a způsobovala vleklou, tupou bolest.
Přesto se nikterak nevepsala do jeho zraněné duše.
Přemýšlel o nich, ale neprožíval je.
Navštěvoval ji tak často, jak jen mu povinnosti ředitele, otce a výzkumníka dovolovaly.
Třebaže pro něj každé shledání znamenalo nepopsatelná muka.
Lily se napřáhla a plácla ho po hlavě. Zatnul zuby a usmál se.
„Lásko, musíš přestat léčitele kousat. Jestli nepřestaneš, zase tě znehybní. A to přece nechceš.“
Chytila ho za předloktí, přitáhla si jeho ruku a kousla.
Když odcházel, v očích mu stály slzy.

Obrázek uživatele Owes

Mít vztek

Drabble: 

Oddělením nevyléčitelných chorob způsobených zaklínadly se ozývaly zvýšené hlasy.
Dva rozzlobení muži stáli přede dveřmi pokoje č. 3.
Jejich hádka eskalovala.
„S tebou už Harry nestráví ani minutu! Beru ho do Londýna.“
„Brumbál nám nechal jasné instrukce! Musí zůstat, kde je.“
„Na Brumbála já seru, Brumbál je mrtvej!“
„Děláš chybu!“
„Ne! To ty jsi chyboval, a moje žena za to zaplatila!“
„Už dávno to není tvoje žena, Pottere!“
„Nikdy nepřestala bejt moje, Snape. Začla si s tebou, aby tě udržela pro Brumbála.“
Z pokoje vystrčila hlavu mladá léčitelka.
„Tak dost. Zmlkněte nebo odejděte. Je rozrušená. Už si zase překousla jazyk.“

Obrázek uživatele Owes

Mít strach

Úvodní poznámka: 

Následuje jen pár dní po smrti Longbottomových...

Drabble: 

Seděl v kuchyni jejich malého domku v Prasinkách a zachmuřeně vyhlížel z okna.
Hodiny ubíhaly a Lily se nevracela.
Čím déle tu seděl, tím intenzivnější pocit úzkosti se ho zmocňoval.
Hodiny přibývaly a Lily byla stále pryč.
Z dlouhého sezení mu úplně zdřevěněla dolní polovina těla. Strach ho poprvé v životě paralyzoval.
Dvě hodiny po půlnoci mu McGonagallová přiběhla oznámit, že v Battersea objevili Harryho.
Potlučený a špinavý, neustále opakoval, že dědeček s babičkou jsou mrtví.
Kde je maminka, neřekl.
Severus však odpověď znal.
Zvedl zadek a vytáhl z postele zbytek Řádu.

Ráno si přáli, aby Lily bývali nikdy nenašli.

Cesty sa pretínajú

Úvodní poznámka: 

Prvý diel série: Albus Dumbledore má svoje dôvody
Predchádzajúci diel: Späť cez jazero

Poskočme v deji o niekoľko týždňov. K udalostiam v Šikmej uličke sa vždy možno vrátiť v retrospektíve.

Drabble: 

Ryšavá rodinka radostne kráčala stanicou.
"Ron, máš na líci fliačik."
"To je peha!"
"A si rozgajdaný."
"Mami!"
"Dobre ti sedia topánočky?" strachoval sa Fred.
"A čo zadok, ten ti sedí?" chcel vedieť George.
Najmladšie Weasleyovie chlapča sa s revom vrhlo do nerovného boja.
Okolo nich nepovšimnutý prešiel okuliarnatý čiernovlások.
*
Prežil Šikmú uličku a Gringottbanku, prežil zelený oheň v krbe; vracal by, keby v tú noc jedol viac než čipsy. Prežil návrat k Dursleyovcom. Pol leta mlčania. A stále nevedel skoro nič.
Harry mal kufor plný prísad do elixírov a kníh.
Nevedel skoro nič, no vedel, ako sa dostane na nástupište.

Závěrečná poznámka: 

Nasledujúci diel: Učiť elixíry

Obrázek uživatele Owes

Mít pravdu

Úvodní poznámka: 

Brumbál se ve své teorii očividně nemýlil. Následky jeho rozhodnutí však půjdou mnohem dál, než předpokládal. S časovým odstupem jednoho roku navazuje na: Mít plán

Drabble: 

Jedinými jistotami v životě člověka jsou prý daně a smrt.
O Longbottomových se dalo s jistotou říci, že letos už daně neodvedou.
Zemřeli 31. října 1987 při pokusu ochránit svého syna před útokem Pána zla.
Sedmiletý Neville přežil a je prvním, kdo dokázal úspěšně čelit vražedné kletbě.
Přesně rok po převzetí Ministerstva kouzel Temný pán následkem odraženého kouzla padl a s ním i krutovláda potlačující práva mudlorozených kouzelníků.
Bradavice byly znovu otevřeny všem mladým čarodějům bez rozdílu původu a známí Voldemortovi přívrženci posláni do Azkabanu.
Ti neznámí však spravedlnosti unikli.
Zuřiví.
Žízniví po pomstě.
Skrytí ve stínu nově nastoleného míru.

Obrázek uživatele Owes

Mít plán

Drabble: 

„To po mně nemůžete chtít!“ zařval Snape.
„Můžu, chci a musím,“ odvětil klidně Brumbál.
„Je to dítě!“
„Ano, vím, kolik malému Longbottomovi je.“
„Navíc, on přece není jediný, kdo se narodil na sklonku července. Ve stejný den přišel na svět i Harry!“
„Ale to Voldemort neví.“
„Až to zjistí, půjde i po něm.“
„Pokud uvažuji správně, nebude mít důvod. Jeho protivník již bude vybrán.“
„A co když se mýlíte? Hodláte riskovat život dítěte, abyste si potvrdil svoje teorie?!“
„Hodlám ho riskovat, abych ukončil tuhle válku.“

***

Temnému pánovi zněla slova Věštby jako rajská hudba...
...Severus v jejich ozvěně slyšel burácet peklo.

Obrázek uživatele Owes

Mít důvěru

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 16 - Dobře naložený tučňák.

Stále rok 1986, tentokrát podzim, již těsně před převratem.

Drabble: 

Kornelius Popletal se ve svém naškrobeném fraku dokolébal k řečnickému pultu, kouzlem zesílil svůj bodrý, kvákavý hlas a promluvil ke shromáždění.
„Vážení kouzelničtí spoluobčané, kolegyně a kolegové, přátelé, dámy a pánové, jsem nesmírně potěšen, že mne Starostolec dnes odpoledne zvolil do funkce ministra. Slavnostně slibuji, že budu vždy hájit vaše zájmy a usilovat pouze o to, abyste se měli stejně skvěle jako já nyní!“
Blýskl svými zářivými zuby v úsměvu připomínajícím reklamu na zubní pastu a neúnavně kynul na pozdrav novinářům.
Snape se naklonil k Malfoyovi.
„Ten chlap na něčem frčí?“
„Ne, on už je prostě takový.“
„Hm. Dlouho nebude.“

Obrázek uživatele Owes

Mít to ve svých rukou

Drabble: 

Brumbál, skloněný nad myslánkou, šťouchal špičkou hůlky do stříbřitých vláken vlastní vzpomínky. Vzpomínky na setkání se Sibylou Trelawneyovou v hostinci U Prasečí hlavy.
Uplynulo sedm let a zatímco Voldemort sílil, věštba, kterou Sibyla pronesla o jeho zkáze, zůstávala nenaplněná.
Existovali dva chlapci, jichž se proroctví mohlo týkat. Dva, kteří v sobě možná ukrývali moc, jakou Pán zla nezná.
Neville Longbottom a Harry Potter.
Žádného z nich Voldemort zatím nepoznamenal jako sobě rovného.
Žádného si nevybral jako svého budoucího soupeře.
Protože o žádném z nich nic nevěděl...
Protože nevěděl nic o věštbě.
Brumbál naopak věděl, že nic už trvá příliš dlouho.

Späť cez jazero

Úvodní poznámka: 

Prvý diel série: Albus Dumbledore má svoje dôvody
Predchádzajúci diel: Odísť

Drabble: 

Stál tam druhý čln. Čierny, strohý. Harry nastúpil.
Odteraz musím byť optimista, uvažoval, už sa nemôže stať nič horšie.
Vždy vedel, že ho Dursleyovci nenávidia. Aj tak ho šokovalo, ako ľahko sa ho zbavili.
Čln sa kĺzal po hladine. Harry od strýka vedel, že keď sa ľudia tvária ako práve teraz Severus Snape, má mlčať.
Triasol sa.
V pästi zvieral premočený list. Nemal záujem zistiť, kto a čo mu píše.
Kto ste? chcel sa Snapea spýtať. Teta hovorila len o jeho matke. Odviedol ju... Stala sa čarodejnicou... Čo ak je...
Ste môj otec? - chcel sa spýtať, a čln plával ďalej.

Závěrečná poznámka: 

Nikdy sa mi nepáčilo, ako Hagrid nechal Dursleyovcov na opustenom ostrove bez člnu - jedinej veci, čo ich mohla dopraviť na pevninu. Ešteže si filantrop Snape dokáže vytvoriť vlastný.

Nasledujúci diel: Cesty sa pretínajú

Obrázek uživatele Owes

Mít fištrón

Drabble: 

Albus Brumbál často dělal, že tu vůbec není. Zejména v případech, kdy ho někdo vynášel do nebes. Obzvláštní zálibu v tomto zneviditelňování se měl ovšem v případech, kdy mu někdo spílal.
Také velmi rád předstíral, že v ničem nemá prsty. Přestože všichni dobře věděli, že je to on, kdo tahá za nitky.
Ale vedl nás mistrně. Kroky v partii, kterou rozehrál s lordem Voldemortem, byly dokonale propočítány. Tato napínavá hra, jejíž součástí jsou živé figury, je bezesporu jeho největším počinem.
Ačkoli on sám už se zakončení nezúčastní, šachmat proběhne přesně dle jeho instrukcí.
Mistr je mrtev, jeho odkaz však žije.

Závěrečná poznámka: 

Útržek řeči nalezený v pracovním stole Severuse Snapea, datovaný tři dny po Brumbálově smrti.

Obrázek uživatele Owes

Mít povinnosti

Úvodní poznámka: 

Pro ty, kdo se trochu přestali orientovat. Rok 1986. Harrymu je 6 let, už má ročního sourozence. Severus a Lily jsou manželé a momentálně žijí v Bradavicích, protože Snape nastoupil na místo učitele lektvarů. Zároveň však stále pracuje jako dvojitý agent (loajální k Fénixově řádu). Poslední jím získané informace naznačují, že brzy dojde k násilnému uchvácení moci Voldemortem, který hodlá ovládnout Ministerstvo kouzel a nastolit nový pořádek. K tomu však nejdřív potřebuje zlikvidovat Brumbála...

Drabble: 

„Potter souhlasil. Přemluví Blacka, aby svému vedoucímu dali ještě jednu šanci. Zdá se, že pochopil, jak moc potřebujeme své lidi na oddělení bystrozorů, teď, když se schyluje k ozbrojenému převratu...“
Polkl doušek odpoledního čaje.
„Hmm...“
„Byl jsem překvapený, jak mě přijali starší studenti. Takový respekt jsem nečekal.“
Rozmíchal v šálku lžičku cukru navíc.
„Ano...“
„Začal jsem mluvit s Harrym.“
Ukousl z citronové sušenky.
„Mhm...?“
„Dokáže být docela zábavný. Myslím, že k sobě najdeme cestu.“
Odložil čaj i sušenky stranou.
„Severusi, oceňuji tvůj pozitivní přístup, nicméně doufám, že jsi nezapomněl na svůj nejdůležitější úkol...?“
„Vy ale člověku dokážete zkazit neděli, Brumbále.“

Obrázek uživatele Esti Vera

Skandální odsouzení!

Drabble: 

Bojovnice za kvalitní vzdělání odsouzena k polibku!

Celý život pracovala pro dobro lidu, přesto však nikdy nedostala zaslouženou odměnu! Angažovala se ve vzdělání, obchodu, právu a především ochraně zvířat, nakonec ale byla obviněna z vlastizrady a odsouzena k mozkomorově polibku!

Vyjádření k této smutné události nám poskytl sám Harry Potter, zachránce kouzelnického světa.

"O tom nic nevím. Už od války se snažím prosadit se svou hudební skupinou a v politice se neangažuju, takže na tomhle jsem se nijak nepodílel. Každopádně mi je ale líto, že skončila zrovna takhle. Naneštěstí mám velmi bolestivou památku na ruce, takže se nebojte. Nikdy nezapomenu!"

Závěrečná poznámka: 

Dolores Jane Umbridgeová byla o svou duši připravena včera v odpoledních hodinách.

Obrázek uživatele Owes

Mít správné lidi na správných místech

Drabble: 

Sešli se na neutrální půdě. Potter navrhoval Doupě, Snape hlavní štáb Fénixova řádu. Lupin jim domluvil setkání na Kolčaví hůrce.
Na vrcholu bylo pusto. V údolí pod nimi se převalovala mléčně bílá mlha.
Měřili se nevraživým pohledem, přesto udržovali bezpečnou vzdálenost a hůlky měli schované v pláštích.
„Potřebujeme mezi sebou bystrozory! Pokud s Blackem přejdete do ilegality, připravíte naše lidi o krytí!“
„Teď mluvíš o členech Řádu nebo o svých kamarádech Smrtijedech?“
Snape si představil, jak Potter po hlavě padá z prudkého srázu, k jehož okraji stál právě příhodně zády...
„Mluvím o lidech, na kterých nám oběma záleží,“ odpověděl diplomaticky.

Odísť

Úvodní poznámka: 

Prvý diel série: Albus Dumbledore má svoje dôvody
Predchádzajúci diel: O potkanoch a šálkach

Drabble: 

Robila to odmala. Predstavovala si veci inak, než sú. Bolo to skoro rovnako odporné ako... kúzla.
Vernon bol na mňa aj na Duduška vždy dobrý. Lebo sme mali jeho. Obetného baránka, či skôr škopca? Nesnažili sme sa ho za každú cenu... oklieštiť?
Petunia Dursleyová nenávidela svoje myšlienky. Jej črty stvrdli.
"Pusť môjho muža!" vyprskla na Snapea. "A ty," obrátila sa na synovca, "si čarodejník. Lebo tento blázon urobil čarodejnicu z tvojej naivnej matky. Vypadnite, už vás nikdy nechcem vidieť."
To boli najstatočnejšie slová v jej živote. Petunia prudko dýchala. Zhoď škopca z kopca, pomyslela si, a kúzla zasa prestanú existovať.

Závěrečná poznámka: 

Nasledujúci diel: Späť cez jazero

Jablko nepadá daleko od stromu

Úvodní poznámka: 

V knihách se ukázalo, že Pán veškerého zla umí být občas docela vášnivý a s emocemi má krapet problém. A taky je to muž, tak proč by alespoň jednou nemohl trochu „ulítnout“.

Drabble: 

Opájel se mocí. Chtěl oslavovat. Ukázal prstem a ona šla. Bylo to rychlé, divoké, zahalené tajemstvím.

Nikdo neměl vědět, že ze spojení pána a věrné služebnice něco vzniklo. Když přinesl holčičku do úkrytu, měl s ní jiné plány, chtěl ji dát do sirotčince. Jenže bylo tolik práce. Takže děvčátko v sídle zůstalo.

Smrtijedi měli přísný zákaz se k děvčátku přibližovat, ovšem dívence s Voldemortovými kukadly se těžko odolávalo. Navíc… Červíček byl mizerná chůva.

Jednou otevřel černokněžník dveře „dětského“ pokoje. Snape stál nad postýlkou. Ručička se dotýkala jeho „tetování“. Holčička se usmála na příchozího. „Tata!“

Tehdy se lord Voldemort poprvé dojal.

Obrázek uživatele Owes

Mít to potěšení

Drabble: 

„Čili Voldemort usiluje o co nejrychlejší převzetí moci, jestli to chápu správně,“ ujišťoval se právě Lupin, když se z chodby u vstupních dveří ozvalo pronikavé zaječení, následované několika tupými ranami, dupáním a hrdelním výkřikem.
Do konferenční místnosti vjela na dětské plastové motorce holčička s rozevlátými tmavými vlasy, několikrát obkroužila stůl, Kingsleymu vyrazila z ruky šálek kávy, Snapeovi přejela nohu a smykem zabrzdila před Brumbálem.
Do konsternovaného ticha vpadla jakási žena, kterou nikdo neznal. Vteřinu za ní se objevil udýchaný Black.
„Omlouvám se, ale ta ženská tvrdí, že tohleto je moje dcera.“
„Zcela nepochybně,“ poznamenal Snape a mnul si pohmožděný nárt.

Obrázek uživatele Esti Vera

Tajemství lektvaristy

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Navazuje na Tajemství lektvarů.

Drabble: 

"Pane profesore," zabušila Hermiona na dveře kabinetu. Než zvedla ruku, aby to zkusila znova, dveře se rozlétly.
"Slečno Grangerová?" protáhl Severus Snape.
"Musím s vámi mluvit, pane profesore," vychrlila ze sebe.
"Teď?" zeptal se posměšně, ale ustoupil a nechal ji projít.
Když se za nimi zavřelo, Hermiona vyhrkla: "Vím, proč jste poslal Harryho pro Cardus persona a-"
"Prosím?"
"Chtěla jsem vám poděkovat, že mu pomáháte. Je to opravdu statečné a chtěla bych říci-"
"Dost, slečno Grangerová! Lekce - číslo - jedna: Nikdy nic neočekávejte! Zachraňovat neschopné studenty z průšvihů není takové terno, jak si možná myslíte!"
"Ale pomáháte nám!"
"V žádném případě."

Obrázek uživatele Owes

Mít štěstí v neštěstí

Drabble: 

Šrámy, které mu s potěšením do těla vyryla Bellatrix, cítil ještě dnes. Oproti těm, jež mu v mysli způsobil Voldemort, však neznamenaly nic.

„Už nebudu čekat! Potřebuji Brumbála odstranit a ty mi k němu prorazíš cestu. Nastoupíš do Bradavic. Jak mi sdělil Lucius, místo učitele Obrany je opět volné.“

Bradavické jezero zářilo v poledním slunci. Věnoval dlouhý pohled Lily, která si na břehu hrála s dětmi.

„S tou šmejdkou to byl chytrý tah. Jako jejímu manželovi ti všichni bezmezně věří.“

Její úsměv potřel jizvy hojivou mastí. O tuhle výhru už se připravit nenechá. I kdyby měl vyložit karty na stůl.

Obrázek uživatele Owes

Mít jizvy

Drabble: 

Stáli na bílém útesu a zamyšleně shlíželi na tříštící se mořské vlny. Do nosu jim stoupala vůně soli. Jejich hábity vlály ve větru.
"Návrh přijímám," rozťal ticho Brumbálův hluboký hlas. "Ale Obranu proti černé magii ti nesvěřím. Nastoupíš na místo učitele lektvarů."
Snape se nehezky ušklíbl. Jizva na jeho levé tváři udělala totéž.
"Jistě, pane řediteli."
"Je podivuhodné, jak obratně jsi z toho vyvázl."
"Těch obratů bylo poměrně dost." Severus ukázal na svůj obličej. "Tahle jediná nejde schovat."
Brumbál se zamračil.
"Zacelovat pomáhá odvar z bodláčí."
"To učiteli lektvarů říkat nemusíte."
"Horší je to při zacelování duše. Tu taky neschováš."

Obrázek uživatele Esti Vera

Tajemství lektvarů

Drabble: 

"Tohle?" zeptal se Harry a ukázal na velký keř.
Ron jen zavrtěl hlavou. "To Snapeovo vypadalo jinak."
"Do háje, už je skoro devět! Já bych snad i radši drhl ty kotlíky."
"No jo. Proč to vlastně sbíráme? Vždyť je to jen bodláčí..."
Druhý chlapec pokrčil rameny. "Můžem se pak zeptat Hermiony."

---

"Cardus personata, Cardus... tady to je," zašeptala vítězoslavně a nalistovala příslušnou stránku.

Cardus persona se v lektvarologii využívá zřídka, nepostradatelný je ale do Lektvaru ochrany a Smrtícího dryáku.

"Lektvar ochrany?" podivila se. Chvíli překvapeně koukala na text, než knihu popadla a rozeběhla se do sklepení. Tohle si musí ujasnit.

Obrázek uživatele Rebelka

Jak šel vlkodlak na vandr

Úvodní poznámka: 

Předloňské Vánoce jsem psala AU o tom, co by bylo, kdyby se Sirius proměňoval místo v černého psa v tučňáka :). To jen, kdyby vás zajímalo, kde se ta ptákovina vzala.

Drabble: 

Měla to být vážná věc. Na tom, že jste vlkodlak ostatně není nic zábavného. Přesto začaly jejich pravidelné měsíční výpravy k Chroptící Chýši připomínat spíš než noční drama kreslenou pohádku pro děti.
Vpředu běžela krysa s vlkodlakem a za nimi kráčel jelen dvanácterák tak důstojně, jak to jen šlo (vezmeme-li v potaz, že na jeho hřbetu trůnil tučňák brýlový).
Ještě nám tu chybí tři prasátka a Smolíček Pacholíček, pomyslel si Remus trpce.
„Hééj, Remusi!“ halekal tučňák, „zastavíme se u jezera na ryby?“
Remus se přistihl, že se mu zuby stahují do úsměvu. Jeho vnitřní vlkodlak zkrátka neměl proti tučňákovi šanci.

Závěrečná poznámka: 

Nehledě na to, že když se o pár let později v Azkabanu Sirius poprvé proměnil v tučňáka, považovali jej mozkomoři za mozkomoří mládě a ihned ho propustili.

Obrázek uživatele Owes

Mít čas

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 11 - Upřednostňuji osobní setkání

Drabble: 

Stařena jej zavedla do skromně zařízené pracovny.
"Proč jste si vybral zrovna mě?"
"Jste nejlepší."
Přijal porcelánový šálek z její kostnaté ruky.
"Službu, o kterou žádáte, neposkytuji každému."
"To mi bylo řečeno. A také to, že se nezdráháte učinit výjimku."
Posadili se do sametových křesel a usrkli kávu.
"Ke každému je nutné přistupovat individuálně, to je důvod, proč s klientem jednám výhradně osobně. Potřebuji vidět, pochopit."
"Co vidíte v mém případě?"
Žena se smutně pousmála.
"Vidím člověka, který není zdaleka tak zoufalý, aby potřeboval mé služby."
"Jinými slovy mi nepomůžete."
Plamen v jeho očích pohasnul.
"Ještě není ten správný čas."

Obrázek uživatele Owes

Mít naspěch

Drabble: 

Obrtlá ulice rozbřesku nijak nepodléhala. Tonula ve věčném oparu tabákového dýmu, dusivé mlhy a skličujícího šera. V šest hodin ráno, pár minut po východu slunce, byla lidským zrakem stejně mizerně prostupná jako uprostřed noci. A pro někoho, kdo si přál zůstat nepovšimnut, byla ideálním místem.
Zběžně obhlédl výlohy, které míjel. Pak náhle zahnul do úzkého průchodu, oddělujícího dva pásy zanedbaných obytných domů. Na jeho konci stál obchod bez vývěsního štítu, bez označení, beze jména.
Třikrát zaklepal těžkým mosazným klepadlem.
Čekal.
Objevila se zamračená tvář staré ženy.
"Jste tu brzy."
Jeho pronikavé černé oči plály jako dva pekelné kotle.
"Jsem skřivan."

Obrázek uživatele Owes

Mít nepřítele

Drabble: 

„Důkazy jsou nezvratné, můj Pane!“ šeptal vzrušeně Pettigrew, zatímco lordu Voldemortovi div neolizoval nohy. „Jeho loajalita jednoznačně patří Brumbálovi!“
Voldemort se napřímil ve svém majestátním, ručně vyřezávaném křesle a potřetí přejel očima pergamen, který mu Pettigrew přinesl.
„Kdo tu zprávu dešifroval?“ štěkl do napjatého ticha.
Pettigrew se zarazil. Na kratičký okamžik se uvnitř něj ozvalo něco jako hrdost, co teď ovšem schytalo nečekaný políček.
„Já, Pane.“
Voldemort si ho měřil chladným, vypočítavým pohledem. Pak zaujal v křesle mnohem uvolněnější pozici a koutkem bezretých úst se zlomyslně ušklíbl.
Zajímalo by ho, jestli je Severus taková třída, aby se z tohohle vylhal.

Obrázek uživatele Owes

Mít to, co jsi chtěl

Drabble: 

Jeho pracovna se utápěla v šeru padajícího soumraku. Stolní lampa vrhala světlo na rozsáhlý dokument, kterému se věnoval s mimořádnou pečlivostí.
Do soustředěného ticha se zařízl výkřik.
Zavřel oči.
Zavrhl myšlenku použít umlčovací kouzlo.
Znovu namočil pero do inkoustu.
Zaječení bodlo jako jedovatý šíp.
Snape zaklel tak sprostě, že ta slova pohoršila i jeho samotného.
Lily vešla dovnitř s kojencem v náručí.
„Lásko, já musím pracovat,“ namítl unaveně.
„Dnes je čtvrtek,“ připomněla a položila mu dítě na klín. „Koupeš.“

***

Potter dopil šesté pivo a Black objednal další.
„Nikdy bych nemyslel, že to řeknu, ale... je mi toho parchanta fakt líto.“

Obrázek uživatele Carmen

Pozor na to, co si přeješ...

Drabble: 

"Měl bych být šťastný. Že?" pronesl schlíple Pán zlá ležící na lenošce, ruce sepjaté na hrudi, oči zádumčivě zkoumající strop. Červíček si narovnal očividně falešné brýle a dál tumpachově civěl do zápisníku, kam zatím jen načrtl kus sýra.
"Jenže. Nevím. Nic nemá smysl. Totiž dřív, když jsem občas... dočasně prohrál, pořád jsem měl před sebou cíl. Zničit Harryho Pottera. Bavilo mě to. Ale teď? Nic. Nic nemá smysl. Ráno jsem dokonce mučil dva mudly, a nestálo to za nic," vzlykl.
Červiček přikývl a přikreslil sýru fousky.
"Skoro mi přijde, jako by v den, kdy jsem ho zabil, kousek mě umřel!"

Obrázek uživatele Taarg

Blízká oběť

Úvodní poznámka: 

Noirová vsuvka.

Drabble: 

Byla božsky krásná. Blonďaté vlasy přetékaly pod rámečkem kamsi dál, oči zářily do večera.

"Moje dcera potřebuje ochranu, zmizela," zasténala babka.

"Proč jste mi to neposlala Contactem?" Rty se mi prakticky nepohnuly.

"Dávám přednost lidskému dotyku," odvětila.

Člověkem jsem nebyl již dlouho, ocelové závoje přes důležité orgány změnily i styl mého uvažování.

"Víte, čím se tu platí?"

"Ano, samozřejmě."

Políbil jsem ji.

Dcerku jsem našel o dva sídláky dál, mrtvé oči hleděly vyčítavě. Krásná už dlouho nebyla, x_snap si vybral svou daň, jak to u fetek bývá.

Duše stařenky v bance zakníkala. Být mozkomorem je zábavné i v 30.století.

Závěrečná poznámka: 

Zrovna si čtu Megapolis od Žambacha, je to fajn.

Turista

Drabble: 

Na Odboru záhad pracoval rok. Po Vyvoleném sáhli všemi deseti. Teď hypnotizoval dveře s přísným zákazem vstupu. Neodolal. Za nimi byly další, s obrázky. Nejvíce ho zaujala obrovská želva.

Portál ho přežvýkal, než ho vyplivl na rušné ulici. Odpudivé místo, hledal úkryt. U Prokopnutého bubnu. To zní dobře. Hosté po něm vrhali divné pohledy. A pak se zjevil On.

„Neměl byste tu být.“

Vypadal jako Snape se smyslem pro humor nebo Brumbál na dost drastické dietě.

„Brzy dojde k explozi. Já to musím vědět.“

Vhodil zkoprnělého Harryho do vytvořeného portálu.

„Mám slabost pro turisty,“ prohlásil Smrť spokojeně a vytratil se.

Závěrečná poznámka: 

Tak mě napadlo, že by všechny ty fantasy světy mohly být průchozí a navzájem propojené a Smrť by se bavil tím, jak k nim každou chvíli někdo nakoukne :-) Prostě taková blbůstka ;-)

Obrázek uživatele Owes

Mít to na háku

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Vlídné paprsky zapadajícího letního slunce dopadaly na zahradu a barvily její pobledlou tvář dozlatova.
Namáhavě dýchala, jak se kolébala k venkovnímu sezení, v ruce čokoládový dort.
„Už je to strašlivě vidět,“ šeptala Molly rozpačitému Arturovi nenápadně.
„Narostlo jí teda pořádně, chuděrce,“ promlouvala Alice k Frankovi hlasem na prahu slyšitelnosti.
„Já bych takovouhle hanbu nepřežila,“ svěřovala se Hestie Dedalusovi tichoulince.
Lily je stejně všechny slyšela.
Třískla podnosem o stůl.
„Jestli jste přišli řešit můj zbouchnutej pupek, tak můžete zase vypadnout. Já tu chci slavit Harryho narozeniny. Takže kdo si dá dort?“ usmála se medově a podala nůž Snapeovi.
Lupin zvedl ruku.

Závěrečná poznámka: 

Příběh se vyvíjí rychleji, než jste asi čekali. :D Ujišťuji vás, že žádný drabble nebyl vynechán, jen to mílovými kroky spěchá kupředu a s nikým se to nemaže. Momentálně se nacházíme v době, kdy je Harrymu pět let. Ale retrospektivní střípky určitě ještě budou následovat.

Stránky

-A A +A