DMD č. 3. pro 3. 4. 2017. Téma: Zbraň civilizovanější doby

Obrázek uživatele Tora

Cukr, káva, čokoláda, čaj, rum, bum...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ! BEZ NÁROKU NA BOD!

Může být i nápoj, jako je káva, nebezpečná zbraň?

Drabble: 

Káva? Nezdravá! Škodí zažívání! Snižuje potenci! Příčina demence!
Kavárny? Semeniště infekčních nemocí!
Takto bojoval Metternich proti kavárnám. Nesnášel je. Není divu. Doupata protirakouských živlů!
Nařídil negativní kampaň. Lékaři (dle jeho nařízení) vynášeli kladné vlastnosti čokolády a hanili kávu.
Společnost se rozdělila. Měšťané a šlechtici popíjeli dle nových trendů čokoládu. Káva se stala symbolem odporu, její objednání bylo bráno jako protimetternichovské gesto.
Milovníci čaje byli buď proruští – pili čaj ze samovaru, nebo probritští – zalévali čajové lístky.
Tajní agenti zapisovali, kdo co pije, a hlásili dál.
Vše marno.
Vzato kolem dokola, kancléř měl pravdu.
Revoluce roku 1848 měla kořeny právě v kavárnách.

Závěrečná poznámka: 

Je ironií osudu, že Metternich sám kávu miloval - pil několik šálků denně. Byl jejím odpůrcem jen pro lidové vrstvy - měl ideu, že pití kávy může probouzet nekalé myšlenky...
Jaký oblíbený nápoj máte vy? Jste kávoví buřiči, proruští či probritští pijáci čaje? Nebo snad šlechta či měšťané s horkou čokoládou v šálku?
V každém případě, dobrou chuť!

Vstříc světlé budoucnosti

Drabble: 

Lidstvo vstupovalo pozvolna do nové éry. Rozvíjela se věda, školství, právo, svobodnější myšlení se odpoutávalo od dogmat i pověr. Jako když po dlouhé noci nastává ráno.
Odzvonilo ponurým kobkám, okovům, katovým kleštím a palečnicím. Podobné ohavnosti nová doba zavrhovala, člověk člověku přestával být vlkem.
Jako na zavolanou vznikl nový vynález. Mechanismus umožňující rychlou, humánní popravu. Jen jeden úder mohutné čepeli, odsouzenec snad ani nic neucítí.
Vynález měl veliký úspěch. Přirozená lidská a občanská práva bylo přece nutné vybojovat a hlavně účinně hájit. Nepřátel jako by neubývalo.
Kat s mečem by neodvedl ani zlomek té práce.
A to byl jenom začátek.

Závěrečná poznámka: 

Úvod je samozřejmě trochu stylizovaný.

Obrázek uživatele Wendyses

Známka civilizace

Úvodní poznámka: 

Původně jsem to neměla v plánu, ale tohle téma přímo vybízí k tomu, abych vytáhla svůj originální fandom, se kterým jsem tu strašila loni. Vítejte ve světě Smrtí (a Andělů).

Drabble: 

Objevila se v okamžiku, který by někdo označil jako několik sekund po dopadu. Pro Smrt to ale nemělo žádný význam. Zrníčka písku se sypala, ale pro ni čas stál.

Když uviděla tu spoušť před sebou, povzdechla si.

Jak by teď byla ráda za středověkou bitvu, na kterou ještě před měsícem nadávala. Brala by i nějaké to dopravní neštěstí, hromadnou nehodu způsobenou poslední vymožeností dané doby.

Svět okolo se ještě chvěl vysokou teplotou. Okolo panovalo nesnesitelné ticho, které nic nenarušovalo. Žádný pták, žádný dech.

Protože nejbližší člověk nabral podobu pouhého stínu na schodech.

A pak že jsou atomovky zbraně civilizované doby.

Obrázek uživatele Terda

Co nejde vyřešit silou

Fandom: 
Drabble: 

Neznámá plachetnice plula poněkud těžkopádně. Když zjistila, že je pronásledována, pokusila se prchnout. Marně. Betsy ji dostihla ještě před polednem. Nevelká briga zjevně nabírala vodu. Takeláž měla zle pocuchanou. Rezignovaně ukázala barvy. Jmenovala se Raposa.

Když Betsy pozdrav opětovala, objevila se ve tvářích posádky úleva. Sullivan vyslechl kapitána. Báli se, že znova potkali tu loď, vyprávěl. Sotva se jim podařilo vyváznout. Polovina nákladu přišla vniveč.
„Máme v revíru škodnou,“ utrousil Sullivan, když se Raposa vydala na další cestu.
„V rovném boji se jí rovnat nemůžeme. Musíme být chytřejší.“
Sullivan pozvedl obočí. Tuhle větu už kdysi slyšel.
Ale Betsy není Stella.

Závěrečná poznámka: 

Civilizovanější zbraní je primárně myšlena ona nutnost přechytračení hrubé síly, ale mohla by jí být i samotná Betsy v porovnání se stařičkou Stellou.

Obrázek uživatele strigga

Lžička jako zbraň hrdinů? Literatura stojí před novou výzvou

Úvodní poznámka: 

Ehm, jo, asi mi hráblo. Co na to říct, když se prostě probudíte s myšlenkou na tohle... :D

Drabble: 

Nový globální zákon o pacifikaci světa, schválený stejnojmennou komisí, přináší nejdiskutovanější změnu posledních let - ustanovení dezertní lžičky jedinou možnou zbraní literárních hrdinů. Náš deník exkluzivně vyzpovídal ty, jichž se zákon bezprostředně týká.
"Hůlky byly praktičtější, ale představte si tu legraci při lektvarech," krčí rameny Albus Brumbál, ředitel Školy čar a kouzel v Bradavicích. Ježibaba, jež si nepřála být jmenována, zastává jiný názor: "Na tohle děti nenacpu."
Elrond Půlelf rozhovor s námi zrušil, neboť pro svého adoptivního syna právě nechává zkout střípky legendární lžičky Narsil. Vyzpovídali jsme tedy alespoň Ramsayho Boltona, kterému nové omezení nevadí: "Ale jo, to půjde," praví lakonicky.

Obrázek uživatele Eillen

Kovová monstra

Úvodní poznámka: 

Je na čase zapojit do příběhu chlapce, který objevil Tajemnou kuličku.
Daná scéna se odehrává ve stejnou dobu jako Nepříjemné překvapení. I když to vypadá, že čas si ve městě dělá, co se mu zlíbí...

Za nápad a vybrání nápovědy vděčím Bilkis. Bez ní bych to asi vzdala.

Drabble: 

Ráno ho probudil divný hluk. Vstal, rychle se oblékl a utíkal se podívat, co se to děje. Nevšiml si vchodových dveří, které lemovalo zvláštní světlo. Vyšel ven a přišel o hlas.

Sledoval, jak se ulicí šinou zástupy zvláštně oděných vojáků. Někteří z nich jeli na obrovských kovových monstrech. Netušil, že sleduje jízdu tanků.

Robertsonův pluk právě přicházel do jeho rodného města. To ale nemohl vědět. K oné události mělo dojít za více než čtyři sta let. Chtěl se schovat zpět do bezpečí svého dětského pokoje, ale dům byl pryč.

Udělal tedy jediné, co mohl. Utekl od těch plechových monster pryč.

Obrázek uživatele Regi

Zbraň nezbraň

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Když nemá známá bulvární novinářka, Rita Holoubková, o čem psát, s gustem si rýpne do Hagrida. Třeba tady.

Drabble: 

„Hagride, všiml sis, co o tobě ta ženská, Rita Holoubková, zase napsala?!“ Hermiona rozhořčeně mávala novinami. „Měl by ses bránit, vymyslíme nějakou zbraň. Napíšeme taky článek. Odhalíme všechny její lži, polopravdy a pomluvy!“
„Klídek, Hermiono. Dyť přeci přesně todle vona chce. Napsala by pak novej blábol a já bych se zase musel bránit. A furt dokolečka. Todlencto mě nebaví. Kdo mě zná, ví, jak to šecko je. Já už ty její vejmysly nečtu. Nečti je taky a vono ji to za nějakej čásek přestane bavit…
Poď se se mnou rači podívat do lesa. Ukážu ti dvě mrňavý roztomilý jednorožčí hříbata.“

Obrázek uživatele Vinpike

Dlouhé umírání

Drabble: 

"Víš, tati, nám je tě hrozně líto," milosrdenství z něj přímo kapalo, "možná se jen zbytečně trápíš!"
"Je to moje utrpení," odsekl prudce.
"Nemáš globální pohled, promiň," stiskl mu naléhavě ruku, "taky tu můžeš být věčně!"
"Nebudu, neboj!"

Zjevně se bál. Rozčileně přecházel po nemocničním pokoji.
"Přihlédni taky k naší situaci! Neber ohled jen na sebe!"
Ano, chápal, každá hodina jeho života něco stála. Neležel tu zadarmo. Ale stále to byly jeho našetřené prachy!
Až dojdou, podepíše.
"Tak mě zabij, chlapče!"
"Víš, že to nejde," vyhrkl rozčileně, "to bychom pak neviděli ani floka!"

Neuvidíš, máš pravdu, věděl.
Přežil je, navzdory.

Obrázek uživatele Faob

Zbraň nejmocnější

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

15+
Opět úryvek z rozepsaného románu.

Drabble: 

Časoprostor tkají slova, jako mikroby poletují vzduchem a zadírají se do našich myslí, masa i kostí, tuberkulózní archaismy a plíživé novotvary, kmeti, embrya. Nedotáhneš puč bez proměny slovníku a skladby. Násilné revoluce se v civilizované společnosti nenosí, gerilové bojůvky plení a znásilňují jazyk, to stačí. Slabikář přeslabikujeme, místo Emy Eman, místo masa zelí. Sekorova Animuka zavřeme do trezoru, Defoa, Kiplinga, Conrada plevovsky převyprávíme a pohádky derridovsky dekonstruujeme. Přišli hosté i hostky, máma má vagču, táta má vagču, to se máme, to si dáme, společně si zakojíme. Rodič jedna a rodič dvě maximálně kojtuje, kojoti.
Šuká už jen babička po pokoji.

Dar přítele Messera

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tomuhle nešlo odolat...

Drabble: 

Evropa je v rozkladu, pomyslel si znechuceně slavný detektiv.
Jak tady vůbec může cokoliv fungovat? Jak může policie vyřešit nějaký zločin? O pomůckách nezbytných pro moderního kriminalistu zde nemají ani ponětí.
Třeba Album mezinárodních zločinců.
Přenosná chemická laboratoř.
Nenápadně balený dynamit.
A ty způsoby! Zdejší policie ani nezná box či karate.
Přes veškerý důvtip a užívání nejpokrokovějších vyšetřovacích metod a technických vynálezů z civilizovaného Nového světa Zahradník stále uniká. Na balón, v jehož koši prchá, zamíří neporazitelný detektiv solární ručnici.
Zbraň nefunguje.
Starý komisař za pomoci jakéhosi zvláštního nástroje z klacku a gumy vystřelil na balón nůž.
Primitivní, ale účinné.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Snad je tam to zadání vidět.

Obrázek uživatele Xantin

Matka a zbraně

Fandom: 
Drabble: 

"Vzhledem k tomu," pravila Linkva, "že každá změna je k horšímu, soudím, že nejcivilizovanější byla prvobytně pospolná společnost."
"Když už, tak ráj," řekla Thea, "před utrhnutím jablka."
"Zbraně, konečně něco, o čem můžu psát!" zavýskl Apolo.
"Čím civilizovanější, tím smrtelnější," zasnil se Sikar, "napíšu o atomovce!"
"Možná," Filcin v koncích, "to uchopujeme nějak moc... doslovně?"
"Není důležité zvítězit," pronesla do ticha Linkva, "ale interpretovat."
"Uáá," rozčísla debatu Viktorka.
"Nemůžete rokovat jinde?!" přiběhla rozčileně Taura, "Nevidíte, že tu spí malá?"
Naštvaná, civilizovaná, unavená a moderní.
Všichni se jí zalekli.
"Já vám na nějaké zbraně kašlu," hartusila, "stačí mi ruka a vařečka!"

Obrázek uživatele nettiex

Mocnější než

Fandom: 
Drabble: 

"...i s povolením Cechu opravdu není hezké okrádat vdovu s dětmi..." promlouval Karotka dolů ke zloději.
Který náhodou při setkání upadl zrovna tak nešťastně, že se dobrých deset minut urputně snažil nehýbat, aby jej špička Karotkova meče, stojícího nad ním, neoslepila.
"Pa-pane..." zakoktal.
"Technicky jste nic neporušil," rozhodil rukama Karotka. Tím pohybem rozhoupal meč. Šťastný nevinný občan v duchu vybíral pásky přes oko.
"Ale vciťte se do..."
"Prosím..."
"Ano?" Zeptal se a už už se starostlivě shýbal.
"NE! Už... nikdy nebudu krást, přísahám!"
Narovnal se. Špička zmizela.
Bývalý zloděj utekl.

"Vidíš, Noby? Soucit! Mocnější než meč!" zazářil.
Seržant nejistě přikývl.

Nebezpečný projev

Drabble: 

Ráno, sotva jsem dorazil do své kanceláře, objevil se Humphrey, a vypadal neobyčejně ustaraně.

Začal tím, že se doslechl o mé domluvě s premiérem ohledně projevu v OSN. Je to prý nebezpečné, a měl bych to ještě zvážit.

Na můj ironický dotaz, jestli je v OSN na obyčejný projev potřeba bojová průprava, Humphrey k mému údivu odpověděl, že ano.

Zdůraznil jsem, že OSN je bašta míru, prosperity, a mezinárodní spolupráce.

Humphrey se zeptal, jestli by můj projev měl být v podobném duchu. Když jsem přisvědčil, pobaveně podotkl, že to bude nádherná ukázka sice civilizované, ale přece jen zbraně hromadného ničení.

Obrázek uživatele Wolviecat

Závody ve zbrojení

Úvodní poznámka: 

Tak si otevírám nový fandom, jaj!

Drabble: 

„Vesmír býval jiné místo.“
Císař Zarkon se zatvářil skoro nostalgicky – nakolik mu to obličej dovolil: „Kdybys viděl věci, které jsme tenkrát dokázali... Teď už pro ně není místo. Pro Voltrona. Pro bayardy,“ máchl rukou a Shiro sebou škubl, když se mu zbraň zastavila jen pár centimetrů od čela: „ani pro paladiny. Všechno jsou to jenom artefakty dávné minulosti. Zato ty...“
Chytil Shira za ruku. Tu levou, tu, kterou mu vnutili násilím. „Chybělo už jen tak málo...“
Sevřel bayard v dlani. Plast mu pod prsty zaskřípěl.
„Škoda, že mě už nechce poslouchat. Rád bych věděl, která z mých zbraní by vyhrála.“

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé fandomu: Bayard je zbraň Paladinů, která na sebe podle povahy vlastníka bere různou podobu.

Boj o oheň

Fandom: 
Drabble: 

Jak dlouho trvá oprava kotle ve školce?
Musíte se obrátit na zřizovatele. Zřizovatel si vyžádá cenovou nabídku. Tu projedná zastupitelstvo. Pak uvolní peníze z rozpočtu. Potom zašle objednávku…
Mezitím je ve třídě pětadvacet eskymáčků a dva učitelské rampouchy. Dokud nepřijde na zástup paní učitelka Maruška. Děti vede z procházky jinudy – a úplně jinam.
„My se k vám jdeme ohřát,“ oznámí paní učitelka mile panu starostovi a nažene do zasedačky štěbetající hejno.
Druhý den je kotel opravený.
Doma jí se smíchem vyčtou, že používat lidské štíty je nehumánní. Ale paní učitelka Maruška ví, že i urgence musí mít správnou formu. Názornou.

Obrázek uživatele Voldemort

Civilizované rozhodnutí

Úvodní poznámka: 

Další kousek mozaiky. Snad se bude líbit.

Drabble: 

„Už se rozhodli. Zůstane se mnou!“
„Cokdokdekdyproč???“ vyhrkl Sirius, dřímající nad sklenkou ohnivé whisky.
„No přece Harry! Svěří mi ho do péče.“
„A seš si jistej, že byli příčetní? Žádná matoucí kouzla? Halucinogeny? Přemíra alkoholu?“
„Ty máš co mluvit o přemíře alkoholu. Šlo to snadno. Lilyin původ hraje momentálně proti ní. My máme jméno, tradici, majetek. Asi to není úplně fér, není špatná matka, kdyby byla ze staré kouzelnické rodiny...“ James se zatvářil trochu rozpačitě.
„Tak bys byl v hajzlu. Klid, tohle jsi přece chtěl. Prostě jsi jen využil všechny zbraně, které jsi měl k dispozici.“

Závěrečná poznámka: 

Ten výkřik ve druhém řádku počítám jako jedno slovo, kdyby něco, tak opravím.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Následky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle je strašně předvídatelný námět (a asi nebudu sama, koho to napadlo), ale to se člověk k něčemu upne...

Drabble: 

Ponda Baba zaskučel bolestí, když mu Evazan odtrhl zbytek seškvařeného rukávu od zuhelnatělého pahýlu paže. Bohužel nebyl čas shánět anestetikum. Měl-li Evazan svému parťákovi končetinu zachránit, musel postupovat rychle, a tak nezbylo, než se spokojit s alkoholem, řemeny a roubíkem.
Dal se do práce. Z pahýlu i uťaté paže odstranil spálenou tkáň a pak začal šít. S nástroji, které měl k dispozici, to ale šlo těžko.
Když Evazan skončil, jeho kumpán byl v bezvědomí. Lépe pro něj. Když se Evazan díval na výsledek svého snažení, nedával tomu velkou šanci. "Prej zbraň z civilizovanějších časů," zamumlal. "Blaster by takovou spoušť neudělal...."

Závěrečná poznámka: 

Nevím nevím, jestli se světelný meč, co seškvaří všechno, co mu přijde do cesty, dá nazvat zbraní civilizovanější doby... Obi-Wan si ale zřejmě myslí něco jiného.

Obrázek uživatele mila_jj

Dopis, který adresát nikdy nečetl

Úvodní poznámka: 

Princeton, USA, 7.srpna 1945

Drabble: 

Einstein seděl zdrceně nad novinami. Nakonec tomu nezabránili.

Když v srpnu 1939 odeslali první dopis Roosveltovi, Szilard o řetězové reakci pouze teoretizoval. Za rok zahájil výzkum a v prosinci 1942 se objevil maximálně spokojen. V březnu 1945 se při každé pochvale od vojenských nadřízených schoulil do sebe.

Opět žádal Einsteina o podporu u prezidenta. Do dopisu vyjádřili obavy z džina, připraveného zničit svět. Důrazně žádali, aby byl atomový výbuch předveden v neobydlené krajině představitelům vojenských mocností jako humánní ukázka síly.
Dopis odešel 25. března 1945. Prezident Roosevelt jej už neotevřel a Truman na něj nedbal. Včera vymazal z mapy Hirošimu.

Závěrečná poznámka: 

„Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“ Albert Einstein

Obrázek uživatele Urrsari

Your purpose

Drabble: 

Gunnrarr, Irkus and Marka were happily chatting away. Well, the human children were, Gunnrarr was focused on carrying two buckets of water.
"And Nolda said that you could not study with us because it was not your purpose, that you will work with the dogs."
"Great," Gunn grunted, "I like them better than books anyway."
Irkus smirked. "He forgot to mention that Rjeks wants you, though."
Water splashed as Gun turned around. "The weapon master?"
"Uhm. I heard her. She said that religion was the weapon of our era. I hope she meant faith, or else it would be blasphemy."

Závěrečná poznámka: 

SPoiler alert: She totally meant religion.

Obrázek uživatele Tora

Jája zasahuje

Drabble: 

Domácí nebyla ráda. Po delší době dorazila nevítaná návštěva, kterou však nebylo možno odmítnout. Teď chrlila na domácí všechny křivdy, které se jí udály za poslední dobu, a nevypadala, že by se chtěla zvednout.
"Počítám, že tu přespím," oznámila jen tak mimochodem.
Domácí polkla.
"No, víš... ale on je teď jeden náš kocour trochu nemocný a já s ním raděj spávám dole, ono..."
"Ty s tím naděláš, jednu noc vydrží, ne?"
"On ano, ale..."
"Jaké ale, prosím tě?"
Jája už to nevydržel. Nakráčel do budky a udělal, co bylo třeba. Nemocná střeva vykonala své.
Návštěva odjela ihned.
Díky, chemický Alí.

Závěrečná poznámka: 

Náš černý kocourek Jája má FIV, což je něco jako kočičí AIDS. Každá nemoc u něj probíhá hůř, než u zdravého zvířete. V době oné nevítané návštěvy měl zrovna poměrně velké problémy se střevy, které se mimo jiné projevovaly dost agresivními průjmy. Agresivními i ve smyslu pachovém. Byla to opravdu síla a jsme moc rádi,že se nám po delší době podařilo dát Jáju do pořádku. Tehdy nám ale ušetřil starosti, jak návštěvu zdvořile odpálkovat...

Obrázek uživatele se.id

Alternativní fakta III.

Drabble: 

Občanům Břve.

Na základě šetření uvádíme na pravou míru pomluvu, již šíří posměšnými popěvky nezdárná mládež a která hrubě uráží nejstarší obyvatele obce. Není zbla pravdy na tom, že by Vilém Hořejší bil svou věrnou choť, či že by ji dokonce honil s holí nebo po ní metal kameny, byť je již Amálie Hořejší v důsledku pokročilého věku rozumu mdlého a tropí po sousedství alotrie. Při poslední výtržnosti, kdy se A. Hořejší pokoušela vlézt do Pěnkovic komína, metal po ní její choť zcela jiné předměty (ačkoliv těžko říci, co si od toho sliboval).

Mladistvé vyzýváme, až zpívají jenom čistou pravdu!

Závěrečná poznámka: 

Vaši četníci.

(A tak se i stalo. Mládež si vzala napomenutí k srdci a v současném textu písně už je jen to, čím se Vilém pokoušel zabránit Amálii v proniknutí do Pěnkovic komína. Pokud neznáte, dejte si do vyhledávače "Stará bába jede". Ten text za to stojí! :-) Dobrou noc.

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Válka je vůl

Fandom: 
Drabble: 

Každá doba žádná svoje, jednou umu, jednou hnoje. Ať už stojím vprostřed bitky, nebo jedem trávím kytky, vždycky je to násilí. Copak boje někdy něco, u všech všudy spasily?
Začalo to u té sloje, chlap vzal kyj a zařval: „moje!“. Nekoukal se vpravo vlevo, a bránil jenom toho svého, skoleného mamuta. Doba jistě pokročila, dnes už víme mnohé, válka válku vytlačila a žijem v míru, no né?
Kde, že budem za pár roků? Na demenci zajdeme! Přijde jenom pár set cvoků, a mozky klidně smázneme. Stačí myslet lidé dobří, neužívat pěsti. Stačí život žít si po svém, užívat si štěstí.

Dárek k narozeninám

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Podfandom Generál a sedm klonů.

Drabble: 

Berek byl u vytržení. To se mu v poslední době nestávalo moc často. Válka je přiváděla na nejrůznější místa a o exotické zbraně nebyla nouze. Ale tohle... tohle...
Jemně pohladil podlouhlý váleček. Matně se leskl, proužky kůže z nějakého zvířete tvořily na povrchu složitý vzor. Dvě tlačítka vystupovala nad chladný kov. Jeden konec cinkal očkem k zavěšení, druhý, sešikmený, vedl do temnoty ke krystalu.
"Vážně...můžu?" vydechl poručík.
Gwen se usmála a kývla.

KLAP-KHHHHZT!

"Světelný meč. Ne tak nešikovný jako blastery... i když o těch vašich miláčcích se to říci nedá. Elegantní zbraň z poněkud více civilizovaných časů... před válkou."

Závěrečná poznámka: 

Berek má rád zbraně. Již jednou jsem psala, jak se málem zbláznil z nového modelu tříštivého granátu...
Tak teď dostal mečák. Pečlivě ho uloží do skříňky, občas přeleští klůckem a pak ho zřejmě věnuje některému malému padawanovi z příbuzenstva... :)
Nebo vlastním dětem, jestli budou mít nadání...

Obrázek uživatele Skřítě

Když nás v telce staří braši furt dokola jenom straší

Fandom: 
Drabble: 

"Denně malým sebevraždám vystavujem svoje zdraví,
jíme moc a nebo málo, hlavně vůbec ne to pravý."

"Všude na mě skáčou Éčka a málo se hýbu,
pak mám tyhle civilizač... prostě kašel, rýbu."

"Ovoce a zeleninu stříkají tou chemií,
pak v obchodech prodávaj to, škodliviny nesmyjí."

"Obezita - zaklínadlo pro moderní dobu,
denně jídlem krok za krokem spějem k svému hrobu."

"Farmacie v tom má hobby, dělat kolem zdraví lobby."

"Jejich zbraní je tvá starost o prospěch i přežití
a podporou argumentů strach z možného nebytí."

"Tahle doba nese všechno, nejméně však pokrok,
jednou na ty rady chcípnem, nechci však být prorok."

Závěrečná poznámka: 

Jako civilizovanější zbraň beru věčné útoky farmaceutických firem na naše kapsy... na náš strach z nemoci a následnou kapitulaci a ústup moderním trendům - umělé vitamíny, očkování aj. ptákoviny... přičemž málokteré kampaně mají opravdu něco do sebe... mimochodem, tahle dlouhá slovní spojení se fakt výborně komponují do básní :-) děkuju pěkně :-D

Obrázek uživatele Kilián

Mt 26,52b?

Fandom: 
Drabble: 

Zametloděj nepřítelem očividně pohrdal. Pravačkou po něm vrhal slabé ohnivé koule a levačkou ho udržoval v bezpečné vzdálenosti. Nepřítel byl obratný a ohnivým koulím se vyhýbal, ale se svou katanou se se Zametlodějem měřit nemohl. A na rozdíl od čaroděje se unavoval dosti rychle. A když už to vypadalo, že je na pokraji sil, a kouzelník už připravoval své finální kouzlo, muž bleskurychle vyskočil a střela z jeho v raketomet přeměněné katany se pod úderem černého blesku určeného majiteli roztříštila. Zametloděj poté kovbojsky rychle vytáhl revolver a sestřelil ve vzduchu úhybu neschopného útočníka.

"Ty nehraješ fér, proč bych měl já?"

Obrázek uživatele Scully

Zelená víla

Drabble: 

Vincent seděl u stolu malé kavárny. Místností ozářenou svícemi prostupoval modrý dým z cigaret. V očích se mu leskla zelená světýlka, která odrážela sklenice na stole před ním.
Pomalu upíjel a propadal se do čím dál většího opojení, jako mnoho večerů před tím. Bylo v módě pít absinth, ale on měl pocit, že jemu dělá obzvlášť dobře. Zbystřoval jeho smysly, viděl věci, kterých si předtím nevšímal.
Ale ve skutečnosti se jeho psychický stav zhoršoval. Zelená víla, nápoj pařížských bohémů, vyšší civilizované společnosti, ho ničil postupně čím dál tím víc. Byl ničivější víc než zbraň, kterou si nakonec přiložil k hrudníku.

Obrázek uživatele V.T.Marvin

Poznej sebe a svého nepřítele

Fandom: 
Drabble: 

„Je vrcholem válečného umění potřít nepřítele důmyslem“ citovala, „a přesně to my uděláme.“

Rozhazovala rukama a její vlasy ve svitu svíček vrhaly bronzové odlesky.
Pokaždé, když ji pozoroval u výkladu, měl neodolatelnou chuť ji políbit. Chuť… nikdy však odvahu.

„Našla jsem jejich slabé místo… vztah ke služebnictvu. Bez podřadné a primitivní bytosti ve své moci, jejich rodina nedokáže uvolnit své panovačné choutky a časem se zničí mezi sebou.“

S triumfálním úsměvem se na ně otočila a ukázala směrem ke dveřím knihovny.

„Proto Vám představuji naši novou zbraň“„civilizovanější Dobby“

Na ta slova vešel skřítek ve smokingu a jemně se uklonil.

Obrázek uživatele Čarodějnice

Paní prstenů

Úvodní poznámka: 

Dnešní odhalení s vámi opravdu otřese. To, co se dozvíte, naprosto změní vnímání celého Tolkienova díla. Ve skutečnosti bylo opět všechno jinak. Prozradím vám, kterak Sauronova paní narušila Středozemi spaní - elegantní ženskou zbraní.

Drabble: 

U Sauronů vládlo napjaté ovzduší.
"Mě nezajímá, že ti ho ufiknul! Minule jsi ho prohrál s Elrondem v kartách! Teď se vymlouváš na Isildura! Nezájem, rozumíš? Ztratil jsi NÁŠ SNUBNÍ PRSTEN!" Paní Sauronová stála v kuchyni, z očí metala blesky.
"Ale miláčku..."
"Neříkej mi miláčku! Dokud nebudeš mít prsten, nejsem žádný tvůj miláček! Nebude nic, rozumíš? Vůbec se ke mně nepřibližuj! Ode dneška spíš na gauči!"
Sauron pohlížel na svou krásnou ženu. Z té hrozné představy dostal do oka tik.

Takže je jasné, proč kvůli prstenu vzbouřil celou Středozem. Tisíce let bez ženy, navíc na gauči, by nevydržel ani Balrog!

Závěrečná poznámka: 

Teď již jistě tušíte, co bylo onou silou, mocnější než zbraně hromadného ničení.

Obrázek uživatele Jeřabina

Nedaleko od stromu

Úvodní poznámka: 

Dnes si s dovolením půjčím spíše od Kiplinga; pro lyriku tu není tolik místo
Když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš: „Svými vteřinami všemi
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi -
a co je víc: pak, synu můj, jsi muž

Drabble: 

Tenký papír se leskne, tužka po něm klouže. Sergej dojel do Marlens na půjčené motorce. Před náborovou kanceláří sedí už hodinu. V Marlens ho neznají. V Marlens mu je osmnáct.
My bojovali, abys ty válku nikdy neviděl.
Sergej vzhlédne k nebi. Prohání se tam ptáci. A brzy i on.
Otec se jenom rozesmál. Letadla si pamatuju, dobře padala… Pak si přihnul. Zase.
Maminka míchala strach s únavou. Kdyby nás Bůh chtěl vidět létat, dal nám křídla! Ale pak odešla do lesa. Zase.
Sergej odhodlaně podepíše svou falešnou osmnáctku.
Nerozumí modernímu světu. Létání je dnes mnohem bezpečnější!
A nic jim nedluží.

Závěrečná poznámka: 

Je září roku 1939. Sergej se narodil v září roku 1922. Rok sem, rok tam...
Navazuje volně na Někdy se anděl na nás hněvá

Obrázek uživatele Killman

Duchové nikdy nezapomenou

Fandom: 
Drabble: 

"Itare, stůj! Nemůžeš mě takhle honit, už jsem starý."
"Ale dědo, já se tam chci podívat, říkají, že je tam obrovitánská díra!"
"Mají pravdu, ale není bezpečné se tam vydávat. Duchové toho místa nemají rádi návštěvníky. Víš, kdysi tam stálo veliké město Ragitěrn - stokrát větší, než jakékoli dnešní."
"A co se s ním stalo?"
"Byla veliká válka, strašlivá a dlouhá. Válka lidí proti drakům. Říká se, že draci uměli vytvořit kvantové bomby, zbraně nezměrné síly, a tři takové bomby zarovnaly město pod zem."
"No, ale, draci už nejsou, takže jsme přeci vyhráli!"
"Ne, Itare, vnoučku, lidé tu válku jenom přežili."

Závěrečná poznámka: 

Kdysi na Odrii existovala celosvětová vláda čtyř ras - draků, lidí, elfů a drellů - doba míru a veliké prosperity.

Stránky

-A A +A