DMD č. 10. pro 10. 4. 2017. Téma: Zlé dvojče

Obrázek uživatele Ness

Opravdu?

Fandom: 
Drabble: 

Buď hodná holčička.
Tohle se nedělá.
To přece není normální.
Co by na to řekli lidi?
Nechci ubližovat.

A my takoví jsme, takovými se stáváme. Článek po článku ovíjí naše nitro okovy, poutají tužby a touhy. Oka silná jako pěst i slabá jako pavoučí vlákno, co se s věkem utahují i povolují... definovat takový řetěz je snadné asi jako uhodnout počasí dalšího dne babího léta. Ty nejpevnější řetězy si kováme sami, kalené potem strachu a vůlí neubližovat, svazující to temné, co nechceme nebo nemůžeme vypustit.

Můžeme se tvářit, že neexistuje. Ale to druhé já má v sobě každý z nás.

Obrázek uživatele nettiex

Ten druhý

Fandom: 
Drabble: 

Miloval běh.
Nevydrzel na jednom místě. Běžel a doufal, že tenhle pohyb aspoň trochu uchlácholí jeho rozbouřenou krev, toužící po vesmírných dálkách.
Po útěku.
"Doc... Johne," ozvalo se za ním a jeho při jejím prořeknutí píchlo u srdce.
Ne. Píchlo ho napravo: tam, kde by měl mít druhé srdce a neměl, protože... on nebyl on. Ne doopravdy.
"Rose?"
Slabě se usmála a vzala ho za ruku.
Pocítil příliv náklonnosti. A zmatku. A trochu nevraživosti.
Doctor Rose miloval. A Rose milovala Doctora.
Ale co on? To nedokonalé dvojče?
"Co to děláme?" zeptal se ztraceně. Lidsky.
Chvíli mlčela.
"Snažíme se," odpověděla prostě.

Závěrečná poznámka: 

Možná nevyhovuje tématu, ale... uff. Nějak vařím z vody.

Obrázek uživatele Gwendolína

Odraz

Fandom: 
Drabble: 

Kvetoucí stromy voní intenzívněji.
Vítr kvílí jinak.
Sny i noční můry jsou skutečnější.
Z temných stínů se může zjevit cokoliv.
Důvěrně známé ulice jsou najednou cizí.
Domy jsou tajemější.
Ticho je výhružnější.
Zvuky jsou hlasitější.
Obličeje jsou zlověstnější.
Dech je rychlejší.
I kroky.
Hlad je větší.
Smysly jsou zbystřené.
Lidé jsou ostražitější.
Zbraně jsou ostřejší.
I slova.
Bouřky jsou strašidelnější.
Mlhy jsou hustší.
Déšť je studenější.
Mráz je lezavější.
Křik je úpěnlivější.
Světlo je tlumenější.
Šelmy jsou rychlejší.
Drápy jsou ostřejší.
Zuby jsou silnější.
Rány jsou bolavější.
Známé je neznámé.
Neznámé je cizí.
Cizí je zlé.

Noc. Temná sestřička dne.

Obrázek uživatele Owlicious

Patař

Fandom: 
Drabble: 

Byl bojovník.
Chtěl uspět za každou cenu.
Snad proto dostal svoje jméno.
Snad proto dokázal obrat vlastního bratra.
Snad proto dokázal kývnout matce na podvod.
Snad proto ho ošvindloval jeho vlastní strýc... a tchán.
Snad proto mezi sebou o něj jeho ženy handlovaly.
Snad proto jeho synové byli smilníky, vrahy a porušovači smluv.
Byl bojovník.
Chtěl požehnání za každou cenu.
Proto v šeru umírající noci dostává nové jméno.
Proto kdysi viděl ve snu otevřená nebesa.
Proto od bratra získává odpuštění.
Proto se jeho milované konečně narodí syn.
Proto se z jeho potomstva stává veliký národ.
Proto za něj bojuje Hospodin.

Závěrečná poznámka: 

Nápad přišel a odmítl se pustit, stejně jako náš dnešní hrdina Jákob (Ja'akov).

Věřím, že příběh netřeba připomínat, viz 1. Mojžíšovu kapitoly 25 a 27-35.
Nicméně přece jen - nadpis je doslovný překlad jména 'ja'akov' (také může znamenat 'podrazák' nebo 'křivák'). Jákob se narodil jako mladší dvojče Ezaua a držel se svého bratra při porodu za patu.
Následně si prošel tím, že si od bratra koupil prvorozenská práva a na otci odšvindloval (pravděpodobně ne úplně bez jeho vědomí) prvorozenské požehnání. Před rozzuřeným Ezauem prchá ke svému strýci Lábanovi, po cestě se mu zdá o žebříku plném andělů a dostává zaslíbení, že Hospodin bude s ním, pokud mu Jákob bude sloužit.
U svého strýce nachází své budoucí manželky a následuje složitá rodinná historie.
Po dvaceti letech se vrací domů. Cestou ho v noci napadne neznámý muž (Jákob si myslí, že je to Ezau, který ho chce zabít). Jákob je v boji poraněn, ale podaří se mu získat převahu a po svém protivníkovi požaduje požehnání.
To přichází v podobě změny jména na 'Izrael' (Jisra'el) - což znamená 'zápasí Bůh' nebo také 'Boží bojovník'.

Obrázek uživatele Erys

Hodné, nebo živé

Úvodní poznámka: 

Původně jsem doufala, že k tomu dokážu najít a následně napsat mnohem víc informací, ale zjevně ne. (Skoro si říkám, jestli je to tak profláklá věc, jak jsem si myslela.) Každopádně zase jednou doufám, že fandomu neudělám ostudu.

Drabble: 

Vznik života je malý zázrak, tolik toho musí vyjít. Vznik vícero životů najednou je u člověka zázrak ještě větší. Ale je to taky boj, boj o živiny, boj o přežití. Boj dostatečně nevznešený, aby neplatilo, že být hodný a ohleduplný se vyplatí.
Někdy silnější vyhraje a po slabším nezbude vůbec nic. Někdy o něm díky lékařským přístrojům a kontrolám chvíli víme, někdy se to semele tak, že netušíme vůbec nic. Ale někdy slabší sourozenec nezmizí úplně. Zůstane malý výrůstek, divná bulka, nebo třeba dva prsty navíc. Ve jménu silnějšího dítěte obvykle nezůstane dlouho. Ale chvilku, chvilku ještě můžou být spolu.

Závěrečná poznámka: 

Pohybuju se mimo svou odbornost, tak snad nemystifikuji v drabbleti ani nebudu mystifikovat v poznámce.
U části vícečetných (dobře, hlavně dvoučetných) těhotenství s jednovaječnými dvojčaty se objeví tzv. syndrom mizejícího dvojčete, kdy jedno z dvojčat zmizí. Jak často se to děje, není z vícero důvodů úplně jisté; připisuje se to hlavně tomu, že jedno dvojče druhému spotřebuje živiny (což je možné, protože jednovaječná dvojčata mají společnou placentu). Zmizelé dvojče se může buď „prostě vytratit“, nebo být pohlceno druhým dvojčetem. V některých případech po něm pak zůstane viditelná stopa na těle druhého dítěte.

(A pod čarou zůstává naděje, že nevykrádám, a postesk, že nakonec jsem se ke čtení dneska nedostala. Ale zítra to přece vyjde, že jo?)

Obrázek uživatele L.P.Hans

Zrcadlo

Fandom: 
Drabble: 

Strýc mu odkázal dům. Sice si nepamatoval, že by nějakého strýce měl, ale stál před domem, závěť a dopis od notáře v ruce.
Uvnitř byl plný harampádí pokrytého prachem. Koutkem oka zahlédnul pohyb. Otočil se, ale spatřil jen kus látky vlát v průvanu. Když látku sundal, zjistil, že se dívá do starožitného stříbrného zrcadla. Něco se mu však nezdálo. Ano! Vždyť jeho odraz má bradku! Naklonil se blíže, aby odraz prozkoumal, a omylem se dotknul zrcadla. Jasně se zablesklo. Chtěl ucuknout, ale nešlo to, neovládal své tělo. Jeho odraz se napřímil, mrknul na něj a namířil si to ze dveří.

Obrázek uživatele Lyta

The Enemy Within

Drabble: 

"So you have an actual evil twin. Kind of like Spock on Star Trek."

"Don't be ridiculous, Emma. Alright, the plan on getting rid of my evil half didn't exactly work out, but it's nothing like Spock."

"Yes, the Evil Queen did not have a beard."

"What I mean in your simple Star Trek terms, the "evil" Spock was from alternative darker universe, while she is split from me. If you are looking for a simile, it would be The Enemy Within, where Kirk is split in the transporter accident."

"Wait...you know Star Trek?"

"It was long 28 years."

Obrázek uživatele Rorico

Vítaný pomocník

Drabble: 

Dlouhé sledování se vyplatilo
Frank s Tobolkou sledovali tři teroristy.
James, Sirius, Remus a s nimi čtvrtý člověk byli v uličce připraveni zastoupit cílům cestu. Tím čtvrtým byl zvláštní chlapík, kterého s nimi poslal Čmelák. Představil se jako Aberforth.
Petr a Alice byli v autech, kterými měli všichni zmizet. Úkol zněl: chytit alespoň jednoho živého teroristu.
Když cíle dorazili na místo přepadu, vše proběhlo během několika sekund. Zazněly výstřely a vzápětí Aberforth strkal dvě kořisti do aut.

"Sakra, co to je vlastně za chlapa?" ulevil si James, když vše skončilo.
Sirius pokrčil rameny, "Skoro bych řekl, že Čmelákovo zlý dvojče."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

O dvojčatech a parazitech

Drabble: 

"Tabito, neroztahuj se tak na tom stole!"
"Tobiáši, nekresli mými pastelkami. Zlámeš mi je!"
"Jsi parazitické dvojče!"
"Ne, ty jsi parazitické dvojče!"
"Dost, víte vůbec, co je to parazitické dvojče?" přeruší oba Tadeáš.
"To je, když jedno dvojče parazituje na druhém," odvětí Tabita.
"Ne, to by bylo, kdybys měla v sobě v těle svou malinkou sestřičku, nebo ty, Tobiáši, brášku, ti by ve vás rostli a utlačovali vás."
"Kde v těle?" ptá se Tobiáš.
"V břiše, nebo taky v mozku, ve svalech, byly už různé případy..."
"Tatínku, nech těch hororů," zasáhne Timea.
"Děti si začaly, já chtěl jen podat vysvětlení..."

Obrázek uživatele Envy

V zrcadle

Drabble: 

Zírá do zrcadla diví se co v něm nevidí, nebo spíš co v něm vidí.
Zpátky zírají potemnělé oči jako bez života, kolem nich zarudlé oblouky.
Ústa buďto permanentně zamračená, a když se zašklebí tak to o moc lepší není.
Pleť mastná všude kolem kromě pravé tváře, kde je vše na první pohled vysušené až zabolí.
Vlasy o kterých se dalo z pohledu do stran soudit že mohou být celkem fajn jsou spadlé dolu, kromě toho co vypadá jako vrabčí hnízdo tam vzadějš.
"To snad není pravda, takhle vážně vypadám?"

Ani nemyslí na to, jak by to vypadalo na fotce.

Šotek

Fandom: 
Drabble: 

Haxie se v noci probudil jako obvykle a jal se obhlédnout stavení. Po domě byla spousta ztracených, zašantročených a zabordelených věcí, jako obvykle. „Proč zrovna já musel vyfasovat takhle nepořádný lidi ...“ povzdechl si a jal se zase uklízet, než se lidé vzbudí.
Dnes mu to trvalo obzvlášt dlouho, venku už bylo skoro světlo. Už už se chystal ke spánku, když si všiml, ze v kuchyni zase nějaké věci chybí. „No sakra, že by dnes vstali brzo? Musím se rychle schovat“
V kuchyni se mihla drobná postavička. Další šotek. Zrovna si to štrádoval s pánví do koupelny. „No počkej, ty jeden ...“

Obrázek uživatele Saphira

Poustevník

Drabble: 

„Měl jsem bratra,“ začal Poustevník, když Aarona zarazil na kraji vesnice. „Byli jsme si podobní jako vejce vejci, ani rodiče nás nedokázali rozeznat.
Jen když se něco přihodilo, pošla kráva, utopila se děvečka nebo uschla úroda, on nad tím plakal a trpěl, já měl radost. To bylo jediné, co nás odlišovalo.
A tak jsem se sem dostal. Jeden rok byl samé neštěstí, a zatímco já slavil, bratr scházel, až zármutkem pošel. A lidé za to vinili mě, protože jsem se radoval, a tak jsem z vesnice odešel.“
Poustevník se na Aarona zazubil. „Tady mi dali poustevnické roucho. Je to znamení.“

Obrázek uživatele Keneu

Jestli to existuje, je to zponíkované

Úvodní poznámka: 

varování: MLP není moje parketa, snad nebude moc OOC
nejen soundtrack

Drabble: 

Seděly u počítače a konsternovaně hleděly na monitor. Rainbow Dash si pobrukovala romantickou melodii a Pinkie Pie přemáhala smích. Jí jediné se to netýkalo.
„Proč jsme tam takové... zlé?“ zeptala se opatrně Applejack.
Twilight Sparkle se podívala na Fluttershy, zčervenala a spustila výklad: „Je to Hrabě Monte Christo, tam ty postavy takové opravdu jsou, ale co s tím máme společného my, to nevím. Zeptáme se princezny Celestie.“

Princezna opravdu věděla víc. Ráda své oblíbené žačce a jejím kamarádkám osvětlila pojmy jako fanfikce, fanart, crossover i fúze jednoho fandomu do jiného.
Štěstí, že neobjevily pravidlo 34, pomyslela si princezna, když odcházely.

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení k tématu: dívají se na video, kde vystupují v záporných rolích (a jak ví princezna, mohlo by být hůř)
Díky poníkům jsem poznala dvě výborné muzikálové adaptace Hraběte Monte Christa.
německý, resp. původně americký a ruský

Obrázek uživatele Blanca

A Mile Wide

Úvodní poznámka: 

Nevhodné pro děti do 15 let. Normálně bych řekla i nevhodné pro Tess, ale ta už to ode mě zná...

Drabble: 

She took the classifieds newspaper off the rack barely glancing at it, scribbling an exfil request.
It was the right thing.
Her pen stopped as her subconsciousness deciphered one of the ads.
Na-Ailleag. Package inbound. Confirm. Secure.
She ran to the bathroom and retched, then flushed the request.
Getting out wasn't an option anymore.
"Well, fuck me..." she splashed water on her face.
"Actually, Sarmad must... if you want to keep our cover," her doppelganger shrugged at her from the mirror.
The good girl stayed locked in glass as she retouched her make-up and walked out with a new plan.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Akumakirei

Dva v jednom

Drabble: 

Cítíš Mě. Topíš se? Cítím Tě.
Je nemyslitelné vidět Tě prohrávat. Stačí natáhnout ruku.
První... chceme být prv...

Ne!

Vidím Tě. Chvěješ se. Vidíš Mě?
Budeme první. Díky Mně budeme vždycky první.

Ano!

Bolesti hlavy a kradmé pohledy druhých. Otcova povýšenost a nejlepší ohodnocení ve škole, v turnaji, všude. Košile bez záhybu a koupele v lhostejnosti. Malý absurdně velkým.
Už není, kým býval. Lidé se bojí.
Už není, kým býval? Proč se ho bojí?

Znám se, šeptal. - Neznáš.
Cítím se. - První nebo druhý?
Neexistuje Druhý! - Neexistuji druhý.
Jsme první...

Rudé oči, co už nejsou rudé. To žluté se křivě usmívá.

Závěrečná poznámka: 

Akashiho řeči mi zprvu dost vadily, ale jeho rozdvojenost mě fascinovala. By neprohrál, laskavý v sobě našel dravého. Své zlé dvojče.

Obrázek uživatele Scully

Když se vrátíš domů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak nějak přišla krize, protože to letos prostě nestíhám, píšu na poslední chvíli a o čtení už vůbec nemluvím (a strašně mě to mrzí, byť nikdy nejsem čtecí přeborník a přečtu jen zlomek vašich úžasných drabblů), a už jsem si i říkala, jak mě to nebaví, ale pak jsem se rozhodla napsat trek a po prvním odstavci mě to tak zahřálo, že to prostě nevzdám, i kdybych měla psát až do konce měsíce jen o Spockovi a Kirkovi.
No... prostě tohle drabble je pro mě :D Konec nezajímavého povídání :)

Drabble: 

Kirk se jednou rozhodl přijít na hospitaci do Spockovy hodiny, když byl „za odměnu“ pověřen výukou kadetů.
Vklouzl do zadní řady a nasadil si na nos brýle, dárek od Kostry. Spock začal svůj výklad o zásadách bezpečnosti; Kirk věděl, že ho to ve skrytu otravuje.
Zarazilo ho ale, jak sveřepě Spock působil. Šikmá obočí se mu nad nosem sbíhala a působil tak zlověstně. Jako kdyby to byl někdo úplně cizí.
Zato když hodina skončila a večer se sešli v Kirkově kajutě a Spock vklouzl k němu pod bavlněné přikrývky, najednou celý zjihl a byl to zase ten starý logický Vulkánec.

Člověk na prodej

Drabble: 

Máte opravdu krasnou ženu!
Je vtipná!
Je chytrá!
ONA... JE... PROSTĚ... ÚŽASNÁ.
Všichni okolo mu chválí jeho ženu a on se tváří, že je velice potěšen. Musí se tvářit, musí se usmívat, musí. Protože kdyby ne, oni by poznali, jak děsivá je pravda.

Po každém takovém večírku, který díky ní vždy dopadne tak skvěle a přijdou noví klienti, se v jejich domě objeví druhá ONA. Ta úžasná zmizí v koupelně, kde se se smytými vrstvami make-upu objevuje zlé dvojče. Čekající na svou šťavnatou odměnu.

Pojď a vem si kus mé duše, úžasný démone. Stejně si za ní nic nejde koupit!

Obrázek uživatele Rostova

Zbabělec

Fandom: 
Drabble: 

Rok od narození neteře se na Filipa ze zrcadla dívala jeho tvář, ale on měl pocit, že není jeho. Když na něj jednoho rána upřely pohled cizí oči, vyděsil se a utekl sám před sebou.
Útočiště hledal v cizokrajných zemích daleko od domova, kde se jednoho odpoledne skrýval v davu na návsi a naslouchal fantastickému vyprávění tamního blázna.
Druhý Filip, který zadusil svého o něco laskavějšího předchůdce, najednou ucítil, jak mu tajemná rostlina z legendy splétá trnitou korunu.
Po skončení představení přistoupil k muži a vložil muži do rukou tu nejsilnější hnací sílu ze všech; zlatou minci.
„Ukaž mi cestu.“

Den, jako každý jiný

Fandom: 
Drabble: 

James strhl volant a vyhnul se na poslední chvíli pádu z příkrého srázu. Přitom si dobře všiml, že v protisměru jedoucí vůz, který se ho pokusil vytlačit ze silnice, řídila nádherná tmavovláska.

Na párty u guvernérovy dcery dorazil v dobrém rozmaru a dokonale upraven.
U stolku s nápoji spatřil krásku z odpoledního incidentu jak zavírá malou lahvičku.

„Nevím, co mne vyvádí z rovnováhy více, váš půvab, či vaše řidičské schopnosti.“

„To musela být Anastasia. Mé zlé dvojče.“
Kráska se k Jamesovi přivinula a vzápětí ucítil mezi žebry ústí zbraně.

„Nepřipadáte mi zrovna laskavost sama.“
„Já jsem ta zlejší,“ pousmála se.

Já na bráchu, brácha na mne

Drabble: 

„Když naše společná blastocysta rozdělila zárodečný materiál na dvě části, moje srdce plesalo radostí, budu mít bratra!“
„Ach ta patetičnost – žádný srdce jsi ještě neměl!“
„Já jsem měl dobrou vůli se s ním o všechno spravedlivě dělit, když nám byla do vínku dána společná placenta.“
„A teď uslyšíme, jak jsi chudáčku maličkej bleďoučkej hrozně usurpovanej.“
„A ne snad? Kdo mi pořád krade krev?!“
„A kdo mi ji furt cpe?! Copak nevidíš, že jsem z toho celej oteklej a fialovej?!“
„To jako fakt?“
„No fakt, že ti nic neberu, brácha. Problém musí bejt někde jinde.“
„Snad nemyslíš mámu?!“
„Kdepak, podezírám placentu.“

Závěrečná poznámka: 

Problematiku dvojčetné gravidity jsem si fakt nemohla nechat ujít - čímž se omlouvám všem, jejichž drablíky jsem nestihla přečít, a že mi jich už uteklo…
Dvojčata jsou dvojího typu:
Dvouvaječná – při ovulaci dojde k uvolnění dvou vajíček, která jsou následně oplodněna dvěma spermiemi (tj. každé svou „vlastní“) a uhnízdí se na dvou různých místech v děloze, tj. funkčně mají vždy každé svoji vlastní placentu.
Jednovaječná – jedno vajíčko potká jednu spermii a vzniklý materiál se následně rozdělí na dvě části. Pokud k rozdělení dojde velmi brzy (ve stádiu moruly), má každé z dvojčat svoji vlastní placentu.
Pokud k rozdělení dojde později, mají placentu společnou – tj. i jejich cévní systémy spolu v placentě vzájemně komunikují. Stav popsaný výše je naštěstí poměrně vzácný jev, kdy jsou nevyrovnaně uspořádány spojky mezi řečišti obou plodů a dochází k tomu, že krev, která jde do placenty tepnou jednoho z plodů (donor), končí ve větším množství v žilním řečišti směřujícím ke druhému z plodů (recipient) a tento stav není dostatečně kompenzován ostatními cévními spojkami. Tato porucha se nazývá twin to twin transfusní syndrom a je to poměrně závažný stav, který může končit odúmrtím obou plodů (větší šanci na přežití má donor). V současné době se tento stav diagnostikuje ultrazvukem a docela často se podaří laserem přerušit ty největší spojky a umožnit tak zdárné donošení obou plodů.
A jen pro doplnění, pokud by došlo k rozdělení ještě později, může dojít ke vzniku tzv. Siamských dvojčat.

Jen pro osobní použití

Fandom: 
Drabble: 

"Kdo jsi?"
"Jsem tvé zlé dvojče," usmála se na něj a podala mu ruku.
"To není možné! Dvojče nemám a kdyby, to zlé bych byl já."
"Jmenuji se Jackie, jsem ty, ale z alternativní dimenze."

"Napadá tě to samé, co mě?" nasadil nejsvůdnější úsměv.
"Možná," zapředla, jak se k ní pomalu nakláněl.

Vůbec nevěděl, jak se stalo, že najednou klečel na zemi a ruce měl spoutané za zády.

Pak z kabelky vytáhla něco, co na první pohled vypadalo jako policejní obušek.
"Smím to používat jen pro osobní použití, ale ty jsi já, takže je to v pořádku," mrkla na něj.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Marek

Noční můra, nebo ne?

Fandom: 
Drabble: 

Držím se umyvadla. Bosá chodila mne na kachličkách studí a já se čelem roztřeseně opírám o zrcadlo. Zhluboka oddychuji. V poslední době se necítím ve své kůži.
Nádech, výdech. Snažím se uklidnit splašený dech.
Když uslyším podivné zavrčení, trhnu hlavou. Zavrčení. Za-vr-če-ní. Jak bych teď v noci v bytě mohl slyšet zavrčení?
Otočím hlavu ke dveřím. Nic tam není.
Koutkem oka zahlédnu v zrcadle pohyb. Podívám se na svůj odraz, ale co spatřím, mne vyděsí. To nejsem já! Obličej zkřivený hnusem, rozšklebená ústa připomínají zvrásněné pohoří. Z očí sálá nenávist, která podtíná vše živé. Mé zlé dvojče se právě dostavilo.

Berlín, Berlín

Drabble: 

Jedno žilo spořádaně, v duchu sociálního smíru, se zajištěnou prací pro všechny, ať pracovat chtěli, nebo ne. Všichni měli všechno a dohromady neměl nikdo nic. Pořádek musel být a lidé v něm mluvili jen o věcech, o kterých směli.
To druhé bylo místy divoké, chudoba v něm kvetla stejně jako bohatství, kdo neměl štěstí, musel se protloukat. Někdo měl víc, ve výlohách to barevně blikalo a křičelo „chtěj mě, půjč si, beze mě to nebude ono!“. Lidé tam říkali, co chtěli, a občas se i poslouchali.
Jedno město ve dvou státech. A obě tvrdila, že zlé je druhé z dvojčat.

Obrázek uživatele Carmen

Přerušujeme vysílání s přenosem ze studia...

Fandom: 
Drabble: 

KOMISAŘ (vystresovaně): „Uhm, vzhledem k novým informacím policie shledala nutným informovat veřejnost o aktuální změně stupně nebezpečí ataku tzv. zlým dvojčetem, konkrétně ze snad se nic nestane na ehm, něco by se mohlo...“

NOVINÁŘ (emotivně): „Jak všichni víme, posledním případem, kdy do našeho světa pronikla postava z paralelního inverzního univerza, byla nechvalně známá kauza zlé Sněhurky, která upekla z naší milované zlé čarodějnice štrúdl. Vzpomeňme rovněž na řádění zlé Popelky se španělskou botou, na případ zlé Karkulky provozující kožešinovou farmu... KDO je to tentokrát a jaký je bezpečnostní preventivní plán?“

KOMISAŘ (zajíkavě, v ruce drží zubní protézu): „Zlá zoubková víla.“

Obrázek uživatele Danae

Noční dítě

Fandom: 
Drabble: 

Když si to konečně připustil, vlastně se mu ulevilo. Každé usměvavé nemluvně má svůj stín, který má se svým denním blížencem společného jen málo. Noční dítě. Pláče jiným hlasem, zoufalejším a úpěnlivějším, a pláče mnohem, mnohem déle. Zaručené tišící prostředky na něj zabírají méně nebo vůbec. Neusíná ani po uspokojení všech potřeb, občas dokonce ani po další láhvi ohřátého mléka.
Zkušené mateře z farmy sváděly všechno na zoubky, ale Fido na to nakonec přišel - Noční dítě se ze všeho nejvíc bojí samoty. A tak už několik nocí bral temné verze svých synovečků k sobě do postele a přikrýval je ušima.

Závěrečná poznámka: 

Tohle téma jsem si jednou chtěla zpracovat jako vážný mateřský esej, ale takhle je to mnohem lepší ;)

Obrázek uživatele saasa

Prázdniny II

Drabble: 

Nedokázal jsem, tak jako každý večer, spustit oči z bledého zálivu světla, který do mého pokoje vtékal pode dveřmi. Cítil jsem, tak jako každý večer, že ten záliv obsahuje všechnu naději světa. Dokud byl v pokoji se mnou on, byl jsem v bezpečí. Jen kluk, ležící pod peřinou s nohama přitaženýma k hrudi a mělkým dechem.

Jenže každý večer ten záliv nakonec vyschl na znamení toho, že babička zhasla v kuchyni a šla spát. I dnes.

A už bere za kliku, první těžký krok a zrychlený dech v temnotě. Ne, tohle není dědeček, ten je přece přes den tak hodný...

Nejhezčí obrázek ze všech

Drabble: 

Nevím, kde tu věc vzali. Nadšeně se nad ní sklánějí a porovnávají si tvar nosů, délku zubů a hustotu obočí.
Odvrátím pohled.
„Pojď k nám, Igrûn! Pojď se taky podívat!"
„Nechci," zavolám zpátky.
„Proč? Vždyť jsi tak pěkná! Máš nejhezčí obrázek ze všech," přemlouvá mě Chârn.
Moje tetování není obrázek.
„No tak se podívej!" přistrčí mi zrcadlo před obličej.
Šangi, tehdy před lety, odvedla dobrou práci. Kdo neví, stěží si všimne - jenže já vím. Nikdy jsem nezapomněla.
Teď se na mne šklebí v celé srozumitelnosti.
„Dej to pryč!" vykřiknu a s pevně zavřenýma očima ji odstrčím.
HS613B spadne na dlažbu.

Závěrečná poznámka: 

Za čaj a techniku děkuji Tenny.

Obrázek uživatele peva

Nástraha veľkomesta

Drabble: 

V jedno ráno ma oslovila skupinka bezradných turistov, ktorí nastúpili do tramvaje číslo 22 v domnení, že ich dovezie na Pražský hrad. Avšak, zjavne poučení životom o hravosti Dopravného podniku mesta Prahy, chceli sa uistiť. Myšlienka dobrá, ale natrafili na osobu, ktorá vie v nemčine povedať plynule akurát "Ééé".
Situácia si žiadala činy, tak som si začala pripravovať reč.

Drahí turisti, vaše informácie sú naprosto správne. Za normálnych okolností sa na ne dá dokonca aj spoľahnúť! Akurát sedíte v zlom dvojčati, ktoré namiesto doľava pokračuje rovno.

Skrátila som to na: "Sie mussen...ééé..aus, aus. Richtige numero. Andere ..ééé..tramvaj."

Závěrečná poznámka: 

Ale pochopili! ;)

Obrázek uživatele Champbacca

Dveře a dvojčata

Úvodní poznámka: 

(mezitím v roce 2222)

Drabble: 

V pekle byl klid, patrně proto, že většina démonů už mířila k Armageddonu. Přesto trojici návštěvníků před kanceláří Satana někdo zastavil.
„Kníže pekel teď nemá čas, odpaluje Slunce,“ zablekotal Blekota a Edvin už ho chtěl vzít naplocho mečem, když tu si ho čert prohlédl a kamennou tvář vystřídal úsměv.
„Moment, tebe poznávám! Ty jsi ten kujón, co začátkem jednadvacátého století málem zničil Yggdrasil a zabil Norny, že? Šéf je fanoušek, běžte dál.“
Edvin šel. Přece mu nebude říkat, že to byl jeho dvojník a že mu v bitvě u Camlanny s chutí usekl hlavu, když z toho konečně něco měl...

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele kytka

Requiem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Soutěžní drabble, tentokrát téma splněno doslova.

Jako vzpomínka na nejoblíbenější seriál mého dětství. Pamatuje si to někdo?

Drabble: 

Jack si uvědomoval, že kapitán byl odsouzený právem. Že je to zločinec, podvodník a vrah. Ale nebyli to nakonec oni všichni?
A na Jacka byl kapitán vždycky hodný. Byl to první člověk, který byl ochotný dát mu šanci. Který s nim jedal jako s dospělým, a co víc, jako rovný s rovným. Byl velkorysý a svým způsobem čestný. I když je zradil, byli to oni, kdo opustili jeho.
I když zabil Jackovi otce, zachránil maminku. A nakonec splnil svůj slib.
Jack na něj prostě nedokázal myslet jako na toho zlého.
Tak byl možná jediný, kdo pro kapitána Sharinghama hořce plakal.

Neviditelný fandom: 

Stránky

-A A +A