Kuroko no Basket

Obrázek uživatele Akumakirei

Ze smyčky věnec

Drabble: 

Že výhra nikdy neodchází a prohra nikdy nepřichází.
Že není silnějšího pohledu a rychlejšího úsudku než jeho.
Jsi tu? ptal se. Jsem tu, slyšel.
Jsem tu? váhal. Jsi tu.

Kdyby se otočil, neviděl by ho. Neviděl, ani kdyby pohlédl do zrcadla.
Žluté už se křivě nešklebí a je to lepší?, horší... prázdné. Je to prázdné.

Dva a stále, stále špatně, chvíle, kdy Druhý není, aniž by odešel, a První marně přemítá, kdo z nich. Všude, jen mezi nimi není vítězů. (Až lepivé pokoření slepí prasklinu.)

Jak se rozloučit se sebou a sebe přivítat?
Červený se tiše usmívá. Má. Za oba.

Závěrečná poznámka: 

Tak zase Akashi. (Kontrolorům: Jedná se (zjednodušeně) o schizofrenika s dvojí osobností, která se znovu slila v jeden celek.)

Obrázek uživatele Akumakirei

Den, kdy nepršelo; ale on by přísahal, že ano

Úvodní poznámka: 

V hlavní roli dosud nikdy neporažené eso jednoho středoškolského basketbalového týmu.
Už jsem na ně nechtěla nic psát, ale když jsem viděla téma... nešlo mi jinak :)

Drabble: 

Chuť roztékajícího se nanuku, pot řinoucí se po spáncích, prsty klouzající po míči,
Kuroko mu tenkrát tu blbou zmrzlinu strčil za tričko a on teď cítí, jak všechno kape,
kap,
padá a odpočítává jako nějaký šílený hodiny,
kap, kap,
který nejdou zastavit; ještě pár minut, vteřin,
co se od nich z týmu tvářej tak zděšeně? vždyť on nikdy neprohrává,
jenže ten bláznivej pot teče a znervózňuje,
kap, kap, kap,
proč ho znervózňuje?
nikdy neprohraje,
není s kým a není kdy,
přestože se na něho řítí, tohle není On, tohle není rival, co ho -

...netušil, že i pýcha může roztékat.

kap

Obrázek uživatele Akumakirei

Pouta vlastních sil

Drabble: 

Míč pevně v rukách, pravou, levou, přihrávkovou fintu na Sakuraie (je vůbec potřeba? vlastně není) otočka, výskok - tu smeč tam stejně vrazil jen pro vlastní uvolnění, nikdo z Nich na něho nedosáhne a...

Vyhrál/i/. (Nesnažil se.)

Zase vyhrál/i/ (už nepamatuje po kolikáté, byla by otrava počítat. Proč by i měl?)

- Vyhraje. Příště totiž zase vyhraje. -

Nastřílej dvacet, nastřílel dvacet,
a pusťte jen jeho, stačí to, stačilo,
každý zápas ta stejná beznaděj na protivníkově straně a jeho vlastní nechuť pohlédnout na koš, vykročit do pole - kdy tenhle strašnej kruh skončí? (Kdy konečně objeví silného rivala?)

...nikdy. Sebe porazí jen on sám.

Obrázek uživatele Akumakirei

Nadechni se před večeří

Drabble: 

Sehni se níž.
Přeběhni tam. A zpět. Víc; tam. Zpět.
Opakuj.
Popadni dech!
Vyskoč výš.
Chytni míč, vždy chyť míč.
(tref)
Znovu dech!

Pro výhru všech - trénovali do úmoru; střelba na koš, trestná za nevpadlé, jeden na jednoho, dva na dva, běh, překážky a člunkový běh a střelba (hoď to tam!) a bránění, posilování, protahování...
Večer sípali vyčerpáním.

Pokaždé jim proto s láskou připravila odměnu: kari s rýží, pečené kuřecí, dušené hovězí...
A pokaždé vídávala jejich protažené zelené obličeje lapající po dechu, ruce hledající sklenici s vodou. Chjo, vždyť se tolik snažila - nikdy neopomněla přidat i super výživný banánový protein!

Závěrečná poznámka: 

By ušetřili na soustředění, mladičká trenérka, co neumí vařit, vařila. Tohle téma je zlo xD

Obrázek uživatele Akumakirei

Dva v jednom

Drabble: 

Cítíš Mě. Topíš se? Cítím Tě.
Je nemyslitelné vidět Tě prohrávat. Stačí natáhnout ruku.
První... chceme být prv...

Ne!

Vidím Tě. Chvěješ se. Vidíš Mě?
Budeme první. Díky Mně budeme vždycky první.

Ano!

Bolesti hlavy a kradmé pohledy druhých. Otcova povýšenost a nejlepší ohodnocení ve škole, v turnaji, všude. Košile bez záhybu a koupele v lhostejnosti. Malý absurdně velkým.
Už není, kým býval. Lidé se bojí.
Už není, kým býval? Proč se ho bojí?

Znám se, šeptal. - Neznáš.
Cítím se. - První nebo druhý?
Neexistuje Druhý! - Neexistuji druhý.
Jsme první...

Rudé oči, co už nejsou rudé. To žluté se křivě usmívá.

Závěrečná poznámka: 

Akashiho řeči mi zprvu dost vadily, ale jeho rozdvojenost mě fascinovala. By neprohrál, laskavý v sobě našel dravého. Své zlé dvojče.

-A A +A