DMD č. 15. pro 15. 4. 2017. Téma: První kontakt

DMD č. 15. pro 15. 4. 2017. Téma: První kontakt

Doufáme, že se vám bude líbit i dnešní téma!
Pěkné drabblení!

Téma pro 15. 4. 2017: První kontakt
Toto téma bude uzavřeno 15. 4. 2017 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
15. 4. 2017 v 23:59
Obrázek uživatele Esti Vera

Deníček třídního učitele (aneb necelé čtyři roky hrůzy)

Fandom: 
Drabble: 

Šestá třída, září (první kontakt) – Hodní, tiší, trochu vyděšení. Vůbec nezlobí.

Šestá třída, listopad – Usměvaví, plní energie, občas hlasití. Používají taháky.

Sedmá třída, říjen – Z loňska si nic nepamatují. Opisují.

Sedmá třída, únor – První návštěva ředitelny. Poprali se.

Osmá třída, listopad – Opět si nic nepamatují. Do ředitelny trefím i poslepu.

Osmá třída, leden – Použili pepřák. Do ředitelny jsem došel poslepu.

Devátá třída, září – Informace se opět vykouřili pryč. Ještě že už jenom rok! Používají taháky, opisují, radí si.

Devátá třída, červen – Konečně konec. Čtyři roky utrpení skončili a příští rok mám zase šesťáky. To bude klid. Oni jsou tak hodní...

Obrázek uživatele Envy

Mike Lathan

Drabble: 

Erwin sedí na koberci vznášejícím se vysoko nad městem na planetě na které je úplně prvně. A také je úplně prvně sama na cizí planetě bez strýčk.

Kouká na kus papíru se vzkazem který jí strýc zanechal před dvěma dny. A který ji poslal až sem. Má najít Darukova potomka a pomoci stát se mu dobrým mužem. No chápete to?

---

Kouzla zapůsobí a Erwin ho najde, zjistí systém jakým to v jeho městě funguje a hned ráno se vydá do jeho školy kde je představena jako nová spolužačka.

Hned o první přestávce se k němu otočí "Ahoj, já jsem Erwin!"

Obrázek uživatele strigga

Humánní experimenty

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Upozornění: Tematicky souvisí s tímhle včerejším, i když číst se dá snad i bez něj?, a stejně jako ono je poněkud ošklivý. (Nějak jsem si donedávna myslela, že jsem chronicky hodná autorka.. :D)
A ještě jednou se omlouvám za svou velikonoční neaktivitu. Je mi to hrozně blbý, že skoro nekomentuju :/ nestíhám, ale zítra večer a hlavně pozítří to napravím!

Drabble: 

Začalo to takzvanými humánními experimenty. (Humánními nejspíš kvůli obvyklému absurdnímu přesvědčení, že je přijatelnější sebrat čas zvířeti než člověku.) Pro potřeby první extrakce byli vybráni dva ikoničtí tvorové - jepice a želva. Počítalo se, že jepice při extrakci zemře, želvě "jen" sebereme pět let.
Extrakce nezaznamenala chyby.
Co znamená, že zvířata vnímají čas jinak než my, jsme si uvědomili, když dobrovolník, kterému byl darován jepičí den, spáchal sebevraždu. Za ten jediný den jako by prožil celý život.
Želví dobrovolník byl ještě po týdnu přesvědčen, že je pořád s námi v laboratoři.
Tahle první srážka s realitou celý projekt potopila.
Oficiálně určitě.

Obrázek uživatele Voldemort

Předsvatební

Úvodní poznámka: 

a jako bonus (bez nároku na bod) taková blbost, co mě napadla takhle těsně před půlnocí :)

Drabble: 

„Siriusi!“
„Heh?“
„Kde je Harry?“
„U sebe?“
„Už zase chlastáš?“
„Během svateb je to povolený.“
„Je devět ráno.“
Sirius melodramaticky protočil panenkami a s mávnutím ruky odplul v dál. James se vrátil ke své neodkladné misi. Mrštně jako kočka (rozhodně ne jako jelen) se proplížil chodbou až k pootevřeným dveřím pokoje. Odrazil se... Útok!
„Né, tati, né, tati, přestaň!“ svíjel se osmiletý Harry pod tahy kartáče. První kontakt byl navázán.

Při procházení uličkou se Lily po zběžném pohledu na synka musela ohlédnout ještě dvakrát. Pak vrhla všeříkající pohled na Jamese a zamrkala. Hlavy jako po výbuchu.
„Potterovské vlasy,“ zakřenil se.

Závěrečná poznámka: 

jedná se o svatbu Lily se Severusem.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Tuplovaný první kontakt

Úvodní poznámka: 

A je to tady, vážení čtenáři! Lidské osudy jsou nevyzpytatelné a tak tu máme crossover mezi dvěma fandomy.

Drabble: 

Začíná nový školní rok a učitel flétny v lidušce vítá nové žáky.
"Tabita Tydlitátová?"
"Zde."
"A Zdirad Zlámaljelito?"
"Také zde."
"Tabito, ty jsi svým příjmením přímo předurčena, aby ses učila hrát na nástroj jako je flétna. A co přivádí k hudbě tebe, Zdirade?"
"Maminka si přeje, abych nebyl nehudební jak tatínek."
"Ano, to je také dobrý motiv. Tak, děti, začneme."
A pan učitel započne dítka zasvěcovat do základních kroků hry. Zdirad se snaží soustředit. Ale nejde mu to tak, jak by si představoval. Neustále pokukuje po své spolužačce.
Zdá se, že je to pro něj první kontakt nejen s hudbou.

Obrázek uživatele Tess

More Questions

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bodík

Drabble: 

Their path was a mixture of noises and movements. Risa stayed behind Thorne, afraid to lose him again.
He had a plan – too bad he never shared it.
On the way he asked questions.
Finally he found the man he was looking for. He grabbed him by the neck...
„Stay here!“ he ordered, dragged his prisoner to a nearby office and shut the door.
Alone.
Again.
Needs to find something to occupy her mind, or she will go crazy.
Is there anything magical here? Search, Risa, search.
A piece of paper in the drawer.
She touched it.
A map revealed.

Závěrečná poznámka: 

Setkání

Fandom: 
Drabble: 

Opatrně položil nohu na zem. Pak druhou. Otočil se.
"Discovery, hlásím, že jsem právě vstoupil na povrch."

Rozhlédl se skrz průzor v helmě. Krajina vypadala neskutečně, ale po letech na lodi si připadal skoro jako doma. Obloha! Najednou jako by ho upoutal pohyb. Vzduch se začal třpytit.

*

Tento objekt, který sestoupil z oblohy, byl jiný než ostatní, větší. Zuřivě o tom diskutovali, zatímco proplouvali okolním vzduchem. Na místo spěchaly bytosti z celé planety, byly jich tu miliardy.

Najednou se od objektu oddělilo něco menšího, pozorovali neobvyklé elektromagnetické vlny. Pak si to někdo uvědomil. Bylo to živé. Vypukla bouře vzrušených hlasů.

Mezi bezstarostnými studenty

Drabble: 

Rozhlížím se po rušném nádvoří. Je zvláštní se vracet.
„Númenor a spojenec – leda popel!“ Ten rozohněný hlas – ten znám.
Tiše k němu přistoupím a zezadu mu zakryju oči.
On ale nestrávil poslední roky mezi bezstarostnými studenty.
Rána loktem mi vyrazí dech; kopanec z otočky mě pošle k zemi.
„Zadrž! Byl to jen žert!“
Zarazí se, hledí na mne. Pak si vzpomene. „Igrûn!“ podá mi ruku a vytáhne mě na nohy. „Sluší ti to.“
Bláhově se domnívám, že má na mysli mou suknici a lněnou blůzu, než si všimnu, že mou hruď zdobí černý otisk jeho podrážky.
„Ale moc jsi necvičila.“

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Zboží si zkontrolujte

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poznámka: Snarry

Drabble: 

Harry stál proti svému profesorovi lektvarů a v očích ho pálily slzy. Válka byla u konce, avšak vybrala si svou daň. Málem se neodvažoval věřit, že by ho mohlo čekat něco dobrého, ale odvaha byla hlavní výsadou Nebelvírů.
"Jsem si jistý, jako nikdy předtím," řekl pevně. "Ty?"
Severus přikývl. Přistoupil k Harrymu a zlehka ho políbil. Jejich magie se nadšeně začala mísit.
Když se oddálili, Harry se zářivě usmál.
"Tak a teď už jsem tvůj a nemůžeš mě vrátit. Na pozdější reklamace nebude brán zřetel."
Severus se ušklíbl.
"S tím jsem se už smířil, Pottere. Stejně od tebe nemám účtenku."

Rutina

Drabble: 

Hlášení 150417:
V 06:15 jsme vyrazili z předsunuté operační základny Spartan na plánovanou hlídku směrem na jih.
V 08:37 po pěti kilometrech zahlásila předsunutá hlídka kontakt s osobami které se chovaly podezřele a proto jsem rozhodl, že naše skupina prověří tyto osoby.
V 09:02 zajistili jsme prostor ve kterém se podezřelé osoby pohybovali.
V 09:32 jsme podezřelé osoby zajistili, prohledali, prověřili a vyslechli. U podezřelých osob jsme nenalezli žádné podezřelé předměty a proto jsme je propustili.
V 10:01 jsme pokračovali v hlídkování původním směrem. Po zbytek hlídky se nestalo nic zvláštního.
V 15:36 jsme dorazili na předsunutou operační základnu Spartan.

Závěrečná poznámka: 

Život vojáka je život plný rutiny. Celou svou kariéru cvičíte, trénujete a učíte se. Pokud akce přijde, vše skončí dříve než to začne a nakonec zjistíte, že vlivem adrenalinu, který vám vaše tělo vypumpovalo do žil, si polovinu věcí z té chhvíle ani nepamatujete.

Obrázek uživatele Carmen

Nabídka přátelství, která nešla odmítnout

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nechávám jako fandom HP, ale týká se to Fantastických zvířat; nebyla jsem si jistá, zda zakládat nový fandom, když je to jedno univerzum a když fandomů jest tu přehršel...

Drabble: 

Mlok Scamander se zaujatě rýpal v hlíně. Vlastně zkoumal vyšeptalé magické stopy svého posledního magizoologického objevu, ovšem rýpání v hlíně bylo pro zvědavce srozumitelnější.
Svůj nový kufr (přezky se ještě blýskaly) nedbale pohodil opodál.
Tráva jemně šustila, ptáci cvrlikali, tlustočervi se spokojeně pásli na paloučku.
Mlokovy prsty zapátraly po lahvičce odložené do trávy. Marně.
Kuriózní. Další lesklá věc zmizela.
Tráva jemně šustila. Trochu jako kdyby jí někdo... táhl kufr.
Rychle se otočil. Hrabák, který se právě snažil utrhnout přezku z kufru, zkoprněl.
Mlok se rozzářil.
„Těší mě! Tu přezku potřebuju. Ale kdybys chtěl rozbité hodinky...?“
Hrabákovy oči se zaleskly nadšením.

Závěrečná poznámka: 

(Ano, patřím k těm lidem, kteří podlehli roztomilosti hrabáka a celou cestu z kina o tom mluvili. Ehm.)

Obrázek uživatele Voldemort

Falešní versus odboj

Drabble: 

Z publikace Rojvol Raddle (Krucánky a kaňoury, 2000)

Přísně fakticky vzato došlo k prvnímu střetu mezi Řádem a V.O.L.D.E.M.O.R.T. už v roce 1984, a to ještě před oficiálním založením Výboru.
Stalo se to při útoku maskovaných členů Řádu na Příčnou ulici. První bystrozoři, kteří dorazili na místo, byli James Potter a Sirius Black, zakládající členové Výboru. Řád byl v přesile a po krátkém souboji oblast opustil. Speciální jednotka bystrozorů pod vedením Alastora Moodyho se dostavila se zpožděním. Toto zpoždění dokázal Moody příslušně zdůvodnit, a tak zatím nikoho nenapadlo jej s náletem spojovat.

Závěrečná poznámka: 

zkratku počítám každé písmeno zvlášť, stejně jako počítadlo

Obrázek uživatele Scully

Splynutí myslí

Fandom: 
Drabble: 

Nikdy nezapomene na okamžik, kdy ho poprvé uviděl. Vulkánec byl majestátní, vážný, profesionální. Svým způsobem mu jeho odtažitost imponovala.
Když se ho Spock poprvé dotkl, jejich přátelství bylo hluboké. Dotek byl znamením Vulkáncovy důvěry, náklonnosti. Jeho chladné prsty v něm vyvolaly třas a pocit, který ještě dlouho svědil na kůži.
Kirk jeho doteky posléze vyhledával, nenápadně si hledal záminky, proč se svého prvního důstojníka dotýkat.
Když se poprvé o jeho mysl otřely Spockovy myšlenky, nedokázal si představit, že by někdy bez něj mohl žít.
Moje myšlenky do tvých myšlenek, naše mysli jedno jsou...
Od té doby je stále s ním.

Obrázek uživatele Tess

Nový kmen

Drabble: 

Už to byly týdny, co Callum přivezl Ciarana a chlapec byl pořád tichý a stydlivý. Ve velkém domě bylo spousty zákoutí, kde se takové malé stvoření může ukrýt. Objevil se jenom k jídlu, klidný, poslušný. Klopil oči.
Pak přišly teplejší dny a vzduch se rozvoněl jarem.
V rozlehlé zahradě bylo schovávaček a úkrytů ještě mnohem víc.
Ale byl tam taky slyšet život. Hlasy mužů, žen i dětí.
Přece jen byl zvědavý.
Výskající chumel roštáků se honil po cestě. Beztak si ho nevšimnou.
Byli rychlejší, než myslel. Najednou byl uprostřed.
„Baba!“ Plácnutí po zádech.

K večeři dorazil rozčepýřený a upovídaný kluk.

Obrázek uživatele vatoz

Osamělé hovory

Fandom: 
Drabble: 

První kontakt člověka se sebou samým přišel na samém začátku 21. století. Felipo Gonzales svou techniku vycházející z buddhismu, psychologie, karbospeaku, taiči a NLP demonstroval tím, že mu během dvanácti dnů dorostla ruka, o kterou přišel už jako dítě.

První komerční kurzy na sebe nedaly dlouho čekat, oproti předpokladům vynálezce však na kurz chodily především ženy, technika fungovala lépe než dieta, plastická operace a líčení dohromady.

Nová rasa, Homo Sapiens Bellus, však měla jeden problémeček, vymřela brzy po přeslici. Příslušnice této rasy si totiž nemohly a nechtěly (byť krádkodobě) nechat zruinovat postavu těhotenstvím.

Homo Sapiens Tarditas zůstali na světě sami.

Závěrečná poznámka: 

Pro ty, kteří (tak jako já) neovládají latinu:
bellus-krásný
tarditas-líný

NASA

Fandom: 
Drabble: 

Paul prováděl analýzu dat ze stelitů pro hledání mimomzemského života. Nikdy se nic nenašlo, tak ani dnes práci nevěnoval příliš pozornost.
Téměř v polospánku procházel grafy bíleho šumu, když najednou v aktuálních datech bylo něco neobvyklého. Na vysílání to nevypadalo, ale šum postupně sílil.
Zburcoval několik kolegů a nechal směrem ke zdroji namířit teleskopy a radary. Nic. Tma jako obvykle, žádné cizí objekty, ale ve vyšších frekvencích šum dál sílil.
Předal data k analýze kolegům a vyrazil domů. Venku se pomalu rozednívalo. Cestou na autobus se najednou zatáhlo a ozvala se rána.
Podíval se nahoru - byla tam obrovská vesmírná loď ...

Obrázek uživatele akai

Kdyby

Fandom: 
Drabble: 

Podzimní vítr lehce překoná všechny tři vrstvy oblečení. Pravděpodobně by jich překonal i deset, a to včetně skafandru, pomyslí si hořce při dalším poryvu.
"Ještě dvě minuty a bude tu místo mě ledová socha," postěžuje si nahlas kluk vedle.
Usměje se.
"Ještě, že ledové sochy nemají zakázán vstup do autobusu..." odtuší.
"Ale já bych pak určitě přimrzl k sedačce a stal by se ze mě takový bludný Holanďan."
"V Brně," zapochybovala.
"V autobuse," přisvědčil.
Dalších šest minut strávili v příjemné konverzaci.
Pak autobus přijel.
Snad kdyby měl ještě pár minut zpoždění, mohlo to něco znamenat.
Takhle zůstalo jenom rychlé rozloučení.

Obrázek uživatele Lyta

Headache

Drabble: 

"I have a headache," Emma said dramatically upon entering Regina's study.

"Take an aspirin."

"You aren't going to ask what's causing my headache?"

"I'm busy and if it was serious, you'd be in your bed. Besides, you're probably telling me anyway."

"I thought about the first time we met."

"And?"

"I thought about all the first times we met."

"My favorite was throwing you in the dungeon."

"All those memories are confusing. Is there a way to get rid of them?"

"You do not like the memory of me throwing you into dungeon?"

"Well...maybe I can live with that."

Obrázek uživatele L.P.Hans

Signál

Fandom: 
Drabble: 

Od šedesátých let minulého století americká vláda plýtvá penězi na vysílání signálů naslepo do vesmíru z nevadské pouště. Obrovské vysílací talíře metají strašlivou silou do éteru zprávy na všech možných frekvencích.
***
Průzkumná loď Kastanského impéria zachytila signál vycházející ze zapadlého systému. Lodní počítač za zdroj signálu označil třetí planetu, malé zelenomodré zaostalé nic. Pilot se na signál zaměřil, dovedl loď na přistání a netrvalo dlouho, než se kolem shromáždily místní formy života. Vystoupil z korábu a předvedl galaktické znamení míru.
Hlavu mu rozkřísla kulka.
„Tělo do mrazáku k ostatním, talíř do hangáru třináct. A hněte sebou, za pár hodin svítá.“

Obrázek uživatele Piskor

Tak to všechno začalo

Fandom: 
Drabble: 

“Třído, nastoupit!” zavelela profesorka Hoochová první hodinu letání. Maličcí prváci se po troše pošťuchování vyrovnali.
“Každý ke koštěti!” prváci udělali jak bylo řečeno. “A teď napřáhněte ruku a řekněte hop!” Po bradavických pozemcích se ozývalo několikanásobné hop!
“Á, výborně, pane Woode, ddeset bodů pro Nebelvír, “ jásala profesorka, když se Oliverovi podařilo zdvihnot koště hned na první pokus.
“A nyní ti, kteří už mají koště, mohou začít létat,” usmála se na Olivera profesorka Hoochová.
Oliver se chytnul koštěte a vzlétl. Kroužil nad pozemky, pak se začal snášet dolů. A v tu chvíli pochopil, že tohle je to, co chce jednou dělat.

Obrázek uživatele Alistair Reuyter

Eden Prime

Fandom: 
Drabble: 

Sheppardová, Kaidan a Jenkins seskočili u malé říčky, vytasili zbraně a vyrazili porostem směrem ke kolonii.
„Pozor na pohyb, hlídejte si štíty,“ varuje Sheppardová. Kaidan si zkušeným pohybem zkontroluje generátor. Jenkins sebevědomě běží vpřed, míjí vysokou skálu…
…je provrtán sérií kulek a kácí se k zemi, mrtev.
„Kontakt!“ křičí Sheppardová a utíká do krytu.
„Dvě létající platformy a nějaké postavy mezi stromy!“ oznamuje Kaidan a obětuje palbu; oba malí droni, kteří dostali Jenkinse, vzápětí vybuchují.
„To vypadá…“ Sheppardová sleduje postavy které je zaplavují přívalem munice, „to jsou Gethové!“
„Ti přece nikdy neopouští Závoj!“
„Tihle o tom asi neslyšeli!“ odsekává Sheppardová.

Závěrečná poznámka: 

Při psaní mě natolik chytla nostalgie, že mám chuť se do tohohle celého epického příběhu pustit hezky od začátku :-)

Obrázek uživatele Arenga

Kamenný dům v Tollidě

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní, bez bodu

Ještě dále do minulosti.
Chronologicky, myslím, nejstarší. Éseld je ještě holčička.

Drabble: 

„Co je za tou zdí?“ Bylo jí asi sedm, když se na to chůvy zeptala.
„Kamenný dům. Víte přece, co to je.“
Přikývla. „Místo, kde žijí chytré ženy.“
Chůva se pousmála. „Nepřijímají jenom ty, které jsou chytré. Ale mnoho moudrých a vzdělaných žen žije právě v Kamenných domech, to máte pravdu.“
„Co tam dělají?“
„Studují, pracují. Společenství je chrání jako rodina.“
Očima sledovala kamennou zeď a masivní bránu. „Vypadá jako pevnost,“ podotkla.
Tehdy netušila, že Kamenné domy skutečně pevnostmi jsou. Netušila, že jednou bude sama oblékat modrý šat členek Společenství. Netušila, že Společenství pro ni bude víc než vlastní rodina.

Obrázek uživatele Ilian

Malá modrá budka

Fandom: 
Drabble: 

Jane odemkla nízkou branku a bezmyšlenkovitě vkročila na dvorek svého domova, když najednou do něčeho narazila. Konkrétně do jedné malé modré budky.

"Tak to teda ne!" pomyslela si.

Vstala a rázně zaklepala na dveře. Otevřel jí starý muž s kudrnatými vlasy v něčem, co vzdáleně připomínalo oblek.

"Co tady děláte?!"

"Parkuju."

"A máte povolení?"

"Co?"

"Jestli jste od policie, potřebujete povolení k prohlídce!" Významně kývla směrem k nápisu.

"No, já vlastně nejsem tak úplně od policie. Jsem Doktor."

"Co tu chcete?"

"Chytám takový malý potvůrky se spoustou nožiček. Tak trochu utekly z jiné planety. Raději se neotáčej, většinou lidi vyděsí."

Obrázek uživatele ef77

Zacheus

Fandom: 
Drabble: 

Původně jsem vlastně ani nechtěl nikam jít, natož se pak trmácet poslouchat dalšího z proroků, co se s nimi roztrhl pytel. Pak zvítězila zvědavost, konečně podle všech pověstí, co ho předcházely, to měla být klasa – uzdravení chromí, prozřelí slepí, a tak.
Jenomže na místě jsem zjistil, že ho nejspíš uvidí úplně každý, kdo tam dorazil, až na mě, protože jsem prostě nevyrostl. Tak jsem to vyřešil, jak jsem to vyřešil.
Mnohem později o našem prvním setkání napsali, že jsem radostně slezl, když mě oslovil. Čte se to hezky, pravdou ovšem je, že jsem z toho fíkovníku sletěl jako pytel sena.

Obrázek uživatele Iantouch

Trošku chlupaté na skřeta

Fandom: 
Drabble: 

Muži doriathské hlídky seděli ve větvích stromu. Byli tiší. Jejich dech byl jen ozvěnou ševelících listů. Zelené kazajky pokryté mechem a zelenou kůrou navíc chránilo kouzlo Melian.
Dole pod stromy se něco hnulo. Bylo to rozložité, nemotorné a hřmotné. Chvíli si mysleli, že slyší divoké prase.
Co je to? naznačil Mablung posuňkem.
Jiný hraničář pokrčil rameny.
Sešplhali níž. Kráčelo to po dvou nohách, bylo to šeredné a páchlo to.
Skřet, ukázali si dohodnuté gesto.
Střela nalezla cíl. Bytost bolestně vykvikla.
„Trošku chlupaté na skřeta,“ pronesl Mablung, když otáčel mrtvolu špičkou boty.
„Ticho! Něco mi říká, že jich tu bude víc.“

Závěrečná poznámka: 

Když se elfové poprvé setkali s trpaslíky, lovili je, protože se domnívali, že se jedná o skřety nebo podobnou havěť. No co, každý se může zmýlit.

Obrázek uživatele Profesor

A ráno zadrželo dech

Úvodní poznámka: 

Tohle dalo zabrat. Už jsem myslela, že zůstane nedopsané...

Drabble: 

Nelze tvrdit, že empirické vědy kompletně vysvětlí život vnitřní esenci všech tvorů a celek skutečnosti.
---Encyklika Laudato si, z článku 199---

Nový den vzešel z kapek rosy a bublání potoka. Paprsky životodárné hvězdy požehnaly mýtinu. Pohladily popásající se srnky, i zajíce pohopkávajícího kolem stanů. Proměnili Veveruščiny zlaté vlasy v přelévající se oceán ohně.
Krůčky tišší než soví přelétnutí pohnuly stébly trav. Ušatý návštěvník strnul leknutím. Probouzející se příroda zadržela dech. Mlha zavířila. Vykřikl probuzený pták. Račí klepeto posunulo kámen pod hladinou.
Dívčí ruka nabrala životodárnou tekutinu. Dopadající kapky poplašily zvěř. Rak poprvé spatřil blankytný pohled očí. A potom zmodralo nebe.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování zde.

Obrázek uživatele Keneu

Něco zvláštního mezi nimi

Úvodní poznámka: 

Co by bylo DMD bez herecké recyklace?
Nová Kráska a zvíře je fakt moc pěkný film.

Drabble: 

Když Hermiona naposledy tolik plakala na nějakém hradě, přepadl ji troll. Teď si k ní přisedl Matthew Crawley. Nevypadal o moc líp.
„Co se děje?“
„Uvědomila jsem si, že odteď budu pro děti v první řadě Kráska a teprve potom Hermiona.“
Profesorka Trelawneyová jí přinesla čaj a řekla: „Zvykneš si. Herecká recyklace člověku zamotá hlavu, ale je to zábava.“
„Co vy víte o budoucnosti! Třeba si nezvyknu,“ rozdurdila se Hermiona.
Obi-Wan Kenobi zašeptal Gandalfovi: „Cítím tu nerovnováhu. Jestli se to mezi nimi brzy nezlepší, bude naše budoucnost zahrnovat skutečnou recyklaci.“
„Pro starožitnost není nikdy pozdě,“ odpověděl Gandalf a začal odbíjet.

Obrázek uživatele Saphira

Martin

Úvodní poznámka: 

Nějak jsem si Poustevníka oblíbila, tak mi snad odpustíte malou vypravěčskou odbočku :-) Uvidíme, co nám ještě přinese.

Drabble: 

Když poprvé přišel do Boosdorpje, byl Poustevník ještě docela mladý. Jmenoval se Martin.
Byl to tichý, milý chlapec, vydal se do světa, aby si za ženu vybral nějakou pěknou pracovitou ženu, která mu pomůže vést mlýn po otci.
Neměl žádného bratra a nebyl zlý. Neradoval se z cizího neštěstí. Ale Boosdorpje ho pohltilo a on v něm uvíznul navždy. S každou nocí uběhl jeden rok a brzy byli všichni, na kom Martinovi záleželo, už dávno mrtví. Rodiče se pro něj dlouho trápili.
Stařena mu oblékla roucho poustevníka. Měl za úkol modlit se za duše vesničanů, aby smyl jejich budoucí hříchy.

Obrázek uživatele Achája

Utíkej

Fandom: 
Drabble: 

Se zatajeným dechem odpočítávala svoje poslední vtěřiny.
V tom ji někdo popadl za ruku a křikl, „Utíkej!“
Běželi obchoďákem a ona vlála za tím vysokým, hubeným chlapíkem v koženém kabátě.
Sotva unikli plastovým pronásledovatelům, sjeli výtahem dolů a utíkali další chodbou ven.
Celou dobu něco vykládal takovým zvláštním severním přízvukem. Vůbec to nedávalo smysl a taky nechápala, jak zvládne běžet a při tom pořád mluvit.
Vystrčil ji úplně zmatenou ven ze dveří a zmizel zase uvnitř. Dveře se znovu rozrazily a vykoukla ušatá hlava.
„Mimochodem, já jsem Doctor. Jak se jmenuješ?“
„Rose.“
„Rád tě poznávám Rose. Utíkej jako o život.“

Závěrečná poznámka: 

I moje první setkání s Doctorem, už je to snad celá věčnost:-) Napsáno, protože dnes konečně začíná další série, jupííí:-D

Stránky

-A A +A