DMD č. 18. pro 18. 4. 2017. Téma: Těžko na cvičišti lehko na bojišti

Obrázek uživatele Voldemort

První ročník

Úvodní poznámka: 

druhé drabble bez nároku na bod

Dnes mi oběma drabblaty prostupuje Lin Raddleová. Doufám, že si ji alespoň zhruba pamatujete ;).

Drabble: 

„Tati?“ Vzhledem k láskyplnosti jejich vztahu podivné oslovení. Naučené.
Vzhlédl od pergamenu.
„Chtěla bych mít seznam svých budoucích spolužáků.“
„Proč?“
Protože se bojím.
„Všechny důležité spolužáky znáš.“
No právě. „Nechci ztrácet čas seznamováním s těmi ostatními.“ Modlila se, aby se jí nerozhodl číst v mysli.
„Nechám pro něj poslat.“
„Děkuju.“

Všechny se naučila nazpaměť.
Abbottová, Hannah. Brownová, Levandule.
Po nocích jí před očima tančila písmenka.
Potter, Harry. Goldstein, Gregory Anthony!
Ji všichni znali, všichni ji viděli vyrůstat na stránkách novin a časopisů.
Finch-Fletchley, Justin. Turpinová, Lisa. Weasley, Fred Ronald!!!
Potřebovala znát je, aby si nepřipadala jako figurína vystavená ve výloze.

Obrázek uživatele Lagertha

Tajemství výcviku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další BJB :D

Drabble: 

,,Těžko na cvičišti, lehko na bojišti." hlásal generál Machette. Jeho vojsko bylo nejsilnější v západních zemích, ačkoli nebylo nijak početné, bylo složeno z těch nejlepších.
O jeho armádě se říkalo, že je složena z mrtvých. Prázdné tváře mechanicky se pohybující k cíli.
Do armády generála se hlásí ti největší odpadlíci, muži zničeni životem, zklamáni a mrtvi.
Každý se ptá, jaké je tajemství výcviku a odpověď je prostá. Již při výcviku vojáci doslova bojují o vlastní život, žádné smilování, ostrá munice a čistý pud sebezáchovy.
Jak to bývá v mnoha aspektech života, slabí se vyselektují a zbydou nejtvrdší diamanty... Vražedné diamanty.

Obrázek uživatele Scully

Státnice

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Všem, kteří někdy museli projít nějakou zkouškou a jsou to tak trochu uzlíčky nervů jako já :-))

Drabble: 

Čas pomalu i rychle utíká a nervy pracují. V jednu chvíli přesvědčená, že to nezvládne, nestihne, že je to moc těžké, že vlastně nic neví. O pár minut později se úspěšně opanuje pocitem, že to bude v pořádku a není to nic, co by nezvládla. Tyhle chvíle netrvají dlouho, špatné převažují.
Žaludek stažený, nemůže jíst, nespala.
V hlavě prázdno.
Zkouší se modlit, hledá energii, prosí vesmír. To vždycky pomáhalo.
Prožívá ty nejtěžší chvíle – žije v nejistotě.
Pak se otevřou dveře a ona překročí práh.
Čas najednou utíká rychleji a vše je mnohem snazší, než si myslela.
Má to za sebou.

Obrázek uživatele Keneu

Kdo nesnese pohled na krev

Úvodní poznámka: 

Zbláznila jsem se, je to aspoň 15+ Ale prý je prznění pohádek povinností každého dospělého jedince :D
(A za tu francouzštinu mě nebijte, on už ji stejně dávno zapomněl pořádně používat.)

Drabble: 

Dostal strach. Jen tak nějaký alkohol na to nestačí. Musí k Jankovi na pivo. Musí se mu svěřit.
„Ten starý nesnesl pohled na krev, tu comprends? Sans sang, sans poprava. Co když tomu novému nevadí a já pšídu o místo?“
„Buď to nech osudu, nebo začni zkoušet, co sneseš.“
Káťa se nejistě zašklebí.
„Je ne sais pas...“
„Pokud se pamatuju, nařezat někomu holí ti nevadilo. Tak začneme tím. Večer. Spolu.“
Janek nemá na klozetě jenom pohádky. Jedna z těch knih je provede spoustou malých způsobů rozkoše, bolesti a poslušnosti.
Pokud to jednoho dne bude potřeba, královský kat vykoná svou povinnost.

Obrázek uživatele nettiex

Lehko ve válce

Fandom: 
Drabble: 

Každá kulka ve cvičném terči (představte si nepřítele) byla tíživá. Bylo hrozné učit se vidět zneškodněného protivníka a ne potenciálního pacienta.

A potom byl v opravdové válce.
A potom byl znovu ve válce.

"Pošuk si zase hraje na Boha vševědoucího," ozvala se rozčileně Sally.
Ano. Sherlock a jeho potřeba vědět více než ostatní.
Ale Bůh toho má daleko víc. Koná, jak se mu zlíbí.
Nemilosrdně zastřelil Jeffa Hopea pevnou rukou. Pak o tom vtipkoval.
Kdo si tady doopravdy hraje na Boha, pomyslel si trpce.
Ale navenek se jen usmál a šel vysvobodit detektivy Scotland Yardu ze spárů svého šíleného génia.

Závěrečná poznámka: 

Dobrou noc. *chcíp*

Obrázek uživatele Sothis Blue

Abys nepříteli neublížila

Drabble: 

Odrazím dalšího protivníka a zapotácím se. Využije toho a skočí po mně. Smykem se na svahu sklouznu a seknu mu po třísle; minu. On padá. Jak se ráně vyhýbal, ztratil rovnováhu. Sotva stačím zahodit zbraň, než mě smete.
Když mě Dhúkara ujistí, že jsem ho nezranila, uleví se mi.
,,Bojíš se, abys nepříteli neublížila?“ ptá se posměšně.

Kopnu skučícího člověka do kolene. Konečně na zemi; přiskočím a ukončím jeho kvílení. Právě včas, Gondořan za ním se rozpřahuje těžkým mečem. Nastavím mu šavli. Předloktí rozseknuté po délce. Jestli nevykrvácí, šaršoun už nezvedne.
Chcípni, nájezdníku.

Zaváhám. V Isildurově vojsku jsem zahlédla Divoké.

Obrázek uživatele Marek

Pomsta je sladká

Fandom: 
Drabble: 

Když mi Van Vren usekl ruku poprvé, byl jsem z toho vážně zklamaný. Přeci jen, ta ruka byla moje! Jo moje! Přesně! Když mi ji ale usekl asi po páté, začal jsem si na ni dávat pozor. Jasně, být upírem má své vlastní výhody. Třeba, že vám ta useknutá ruka prostě doroste.
Když jsem o necelý rok později cvičil s Karolínou v základně našeho klanu, vzpomínal jsem na to, jak mě tenkrát na lodi paní Dao jeden z Druhé rasy mučil a připravoval mě na to, jak ho jednou určitě s radostí zabiju.
O měsíc později se má ruka pomstila.

Obrázek uživatele Lyta

Fighting with Fire

Drabble: 

"I've already started fire with magic before, why are we doing this?" Emma complained.

"Because you are still unfocused. You yourself said that you had trouble starting the fire without my assistance."

"That was a year ago."

"So lighting the candle should be easy, right? Much quicker than arguing about it."

"Yoda pales compared to your level of bitchiness as a trainer."

"Light the candle, Emma."

"Yeah, lighting up candles, that would be useful skill at fight."

"Candles are just a beginning. Fireballs are when the fun starts."

"I knew we'd get back to you liking fireballs way too much."

Malá marsovská procházka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

VAROVÁNÍ: Obsahuje vojenský slang, nepouštějte k tomu děti.

Drabble: 

"I má babička by to zvládla rychleji, ty nulo," zařval mu seržant Brackett do ucha.
Nádech, výdech. Každá vteřina byla agónií.
"Tak co slečinky, líbí se vám naše malá marsovská procházka?"
Jenom zaúpěli.
Nejednou zakopl a upadl. Věděl, že je to konečná.
"Tak co, lehárko?" seržant stál nad ním, "stačí říct, pošlu ti pro odvoz, můžeš se zašívat v té největší prdeli na okraji galaxie."
"To by se ti líbilo, ty hajzle," zašeptal.
"Ano to líbilo! Vzdej to, taková špína nikdy mariňákem nebude!"
"Ne."
"COŽE?"
"Ne, pane!"
"Tak si tu přestaň honit a padej!"
Ten parchant nad ním nevyhraje. Vstal.

Obrázek uživatele Carmen

Hra na světlejší momenty

Fandom: 
Drabble: 

(...) Vzpomínám, jak při výcviku tvrdili, že „těžko na cvičišti...“. Nedovedu si představit pitomce, který druhou část říká vážně tváří v tvář skutečnosti, že– Řekněme, že nikdo z pacientů to „lehko“ nepotvrzuje.
Ale neboj, tati, někdy to skoro není tak zlý. Obvykle když s něčím destilovaným sedíme před stany (když zrovna člověk nepřimrzá k zemi) a hrajeme si, že jsme jen děti na táboře, teda až na ten alkohol... anebo možná i s ním.
Zrovna teď září hvězdy, komáři jsou téměř mírumilovní a já chci věřit, že po klidné noci nás čeká ráno, kdy naší největší starostí

Přestal psát.
Vrtulníky.
Samozřejmě.

Obrázek uživatele vatoz

Hon na nejedlé kaštany

Fandom: 
Drabble: 

Generál Koudelka, zasloužilý veterán, se řezavě zasmál: „Máme pro vás připraven první testíček. Taktická a strategická část je jasná - autobus Karosa. V autobuse je 32 kaštanů, z toho několik nejedlých. Úkol první, najít je.“
To nám neřek, že jeden bude mít nůž, jeden střelnou zbraň, dva pepřák, a za tím posledním budu muset běžet 1200 metrů.

Druhý den začal topením koťátek a štěňátek, a dalšími testy okoralosti srdce.

Třetí den už byla jenom teorie - terminologie a exekuce. Vše jsem to dal.

Takže teď sedím na Doplatkové pokladně, Na Bojišti 5, Praha 2 a směju se vašim výmluvám o zapomenuté jízdence.

Závěrečná poznámka: 

Věnováno všem, co letos platili pokutu. Kaštan je ve slangu Dopravních podniků pasažér.

Obrázek uživatele Voldemort

Raději zaútočme první

Úvodní poznámka: 

Tak jsme se včera zasmáli, je čas vrátit se do totality.

Drabble: 

Průměrná hodina Studia mudlů
Učebna jako bitevní pole.
Převrácené stoly, hluk, záblesky.
Nad tím vším hlas profesora Averyho.
„Takto bude vypadat svět, až mudlové zatouží po naší moci a pouhou silou svého počtu se pokusí nás o ni připravit. Je naší povinností se na ten den připravit. Je naší povinností (a jedinou nadějí) zaútočit jako první.“
Čistokrevní se vrhnou vpřed a Hermiona je náhle v první linii.
Raddleová proti ní. Její rty vykrouží kouzlo a o vteřinu později jej vyšlou.
Hermiona je bez potíží zablokuje.
Pokud se jednoho dne obě dívky setkají ve skutečném boji, dokážou táhnout za jeden provaz.

Obrázek uživatele akai

Vše pro ten okamžik

Fandom: 
Drabble: 

Když zavřel oči, téměř mohl předstírat, že se v čase posunul několik let nazpět a stojí na mnohem menším stage v jednom z mnoha zapadlých klubů.
Tam se kdysi naučil ovládat dav pod pódiem; teď to zručně zužitkoval.
Pak oči otevřel. A na tváři mu stále zářil radostný úsměv, všemi šesti členy opětovaný. Každému z nich věnoval krátký pohled, protože důležitost malých gest se naučil tím nejtěžším způsobem; odchodem svých drahých.
Náhle si byl jistý, že všechna ta zklamání, která na své cestě prožil, vedla k tomuto jednomu okamžiku, k této jedné skupině.
A věděl, že tentokrát se to podaří.

Závěrečná poznámka: 

Sama bych nevěřila, že na DMD někdy napíšu něco o kpopu o.O (jelikož takový fandom tu opravdu neexistuje, budeme si hrát na realitu:)). Nic to tu asi nikomu neřekne, ale kdyby náhodou, tak to je o Zicovi a skupině Block B.

Bažant

Fandom: 
Drabble: 

Výcvik byl tvrdý, ale nikdy se nesnažil z něčeho ulít. Učil se bojovat se zbraní i beze zbraně. Střílet. Krýt se. Číst mapy a orientovat se v terénu. Poslouchat. Se zaťatými zuby snášel buzeraci mazáků, nekonečné hodiny úmorného drilu, plazení v loužích a blátě, noční cvičení, nedostatek spánku, malé porce mizerného jídla. Věřil, že všechny ty věci mu pomůžou přežít, vydržet, až to všechno bude doopravdy.
Když se konečně dostal do první linie, myslel si, že je připravený. Nezaskočilo ho nepohodlí, zima, nedostatek jídla. Byl neúnavný. Bitev se nebál, bojoval chladnokrevně, útočil přesně.
I tak ho zabili hned první týden.

Obrázek uživatele Saphira

Splynout

Drabble: 

Aaron se svého plánu na útěk odmítal vzdát. Zatím nevěděl, jak to provede a kdy, ale zdálo se mu, že bude mnohem složitější vymyslet, jak se z toho děsivého místa dostat než to nakonec provést.
Všiml si, že obyvatelé Boosdorpje jsou mnohem méně aktivní přes den; v noci je viděl se scházet na návsi.
Nakonec to ale nevypadalo, že by mu chtěli ublížit. Když si odmyslel ty hrozivé příběhy, ze kterých mu běhal mráz po zádech, zdálo se, že ho jen nechtějí pustit.
Bude tu muset zůstat delší dobu, aby získal jejich důvěru.
Pak uteče.
Ale bude potřebovat pomoc zevnitř.

Obrázek uživatele Akumakirei

Na ostří nože

Úvodní poznámka: 

*Shokugeki = souboj ve vaření na určité téma před zraky diváků, hodnocený porotou
*Souma = jméno hlavního aktéra níže :)

Drabble: 

Maso naklepat, mřížku narýhovat, nakrájet drobně cibuli, naložit hovězí.
Řádně uložit.
Obojí orestovat, poté omáčka. Pracoval automaticky, podvědomě tušil míry; čas a sůl a víno a... Nůž mu obratně tančil v prstech, pánev v ruce – představení úžasného, sebejistého mága. Vůně se mísily ve vzduchu, prskaly, vybuchovaly. Diváci napětím nedýchali.
Nevnímal je. Ani si nevybavoval množství soubojů s tatíkem, když spolu vařili před zraky ostatních a snažili se vyšperkovat svůj pokrm nad dílo druhého. 488? 499? Víc?
Stejný počet proher.
Teď však jizvy z dětských tréninků mizely. Rány se zacelovaly.
Tohle Shokugeki je brnkačka. Jistá výhra.

Jen jednou porazit i tátu.

Obrázek uživatele Ghormoon

Pohovor

Fandom: 
Drabble: 

Honza se na svůj první pohovor poctivě připravoval. Na internetu si přečetl spoustu rad jak vystupovat a hlavně, že se také má ptát na fungování firmy a interní procesy. Vypadá rozhodně lépe, když se o místo zajímá, ne snad?
Před zrdcadlem si nacvičil odpovědi na časté otázky i to jak se bude vyptávat na fungování firmy. Večer šel spát s tím, že je připraven.
Ráno se přichystal, vyrazil s patnáctiminutovým předstihem aby mi nic neujelo a byl tam včas. Pohovor šel docela dobře, znal odpověď na většinu otázek.
Na konci se ho zeptali: „Máte Vy nějaké otázky?“ „N-nic mě nenapadá ...“

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Psychická příprava

Úvodní poznámka: 

Fuj, dneska to byla zase fuška. Ty krásný obecný témata mě zabijou, zlatý mazance...

Drabble: 

"Co to tu děláš, Rimmere? Nehráblo ti už dočista?"
"Připravuji se na astronavigační zkoušky, ty kosmický primitive."
"Přesouváním nábytku z jednoho konce lodi na druhej? Pokud vím, na zkoušky se lidi připravujou učením."
"Pro tvou informaci, ty pologramotný orangutane, kromě znalostí je při zkoušce potřeba duševní rovnováha. Mám v plánu adaptovat se na prostředí zkouškové místnosti a zabránit tak nervozitě."
"Jo, takže se tentokrát možná stihneš i podepsat před tím, než sebou praštíš."
"Jestli už jsi skončil s vrtáním do věcí, o kterých víš míň než fotbalista o poezii, Listere, běž si mrhat svým bezcenným časem a nech mě pracovat."

Obrázek uživatele Erys

Půjdeme po téhle stopě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Uhm, dnes ve stylu „slíbila jsem, že půjdeme spát, a pak mi došlo, že nemám drabble“. (Jak jsem mohla zapomenout, že nemám drabble?)
Mé o mnoho let mladší já mělo těch nedotažených příběhů mnoho, mé o pár týdnů mladší já se je rozhodlo v DMD aspoň malinko oprášit (ač často v podobě, která ten fandom ani tolik nepotřebuje). Dnes Mlžné nádraží.

Drabble: 

Slunce se pomalu sklánělo k západu a oni byli stále na cestě. Momentálně podle všeho navíc bez průvodce. Věřili, že nadšená dívenka jim nechtěla utéct, že si jen neuvědomila, jak moc na ni ztrácejí.
Pořád mohli jít po její stopě. Ohnutá stébla trávy, otisk boty v blátě, snad i nějaké čerstvě ulomené drobné větvičky. Když se to zkombinuje s představou o terénu, dosavadním směrem a možná trochou odhadu, musí být cesta jasná. To naznačovaly příběhy o zálesácích z jejich světa i jejich setkání se stopaři tohoto světa.
Samozřejmě až na jeden drobný detail: nikdo z nich neměl žádný stopařský výcvik.

Mariňák

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pozor, drabble obsahuje sprostá slova. Takže pokud nechcete přijít o svou duši, mačkejte ALT+F4

Drabble: 

Dostal rozkaz namalovat na školní tabuli plánek šatní skřínky.
Seržant k němu přišel a naštvaně prohlásil: "Co to kurva je?"
Začal ho pohlavkovat, pak dodal: "Tak jo, ty debile, teď mi ukaž, kam patří tvoje špinavý spodky."
"Pane, rekrut nemůže přemýšlet, když ho seržant mlátí po hlavě!" zoufal.
"Jo, takže ty nemůžeš přemejšlet ,když tě jemně hladím do hlavě?!" zaječel seržant, "tak jak chceš kurva navádět leteckou podporu, když ti budou u ksichtu bouchat granáty?! Co ty tady vlastně děláš?" dodal seržant.
"Pane, zabloudil jsem sem cestou na vysokou školu, pane!" zaječel rekrut.
"Zmrde," zařval Seržant a jednu mu ubalil.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Jedna velká lež

Drabble: 

Všichni jim lhali. Důstojník u odvodu je lákal na slávu. Při výcviku jim vykládali o velké německé armádě, dali jim pocit nepřemožitelnosti. Udělali z chlapců muže. Když šli na frontu, lidé jim mávali jako hrdinům.
Teď ležel na dně díry plné bahna, které říkali zákop. Většina jeho kamarádů šla před pár dny na zteč – už je nikdy neviděl. On to nedokázal, naučili ho bojovat, ale nenaučili ho zabíjet. Zůstal pozadu, schoulený v kaluži vlastní moči, ztuhlý strachy.
Slyšel hvízdavý zvuk. Blízko, příliš blízko. Výbuch jim mrštil stranou. Ucítil bolest a něco teplého mu teklo po nohou. Rukama nahmátnul vlastní střeva.

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Sabotáž

Úvodní poznámka: 

Postavy zase vyvádějí...

Drabble: 

Topil se v knihách. Ušima mu běhaly termity, mozek mu provrtávala Digesta, před očima mu substantiva požírala adverbia a adjektiva partikule. Nic nedávalo smysl.
„Nic nedává smysl!“
„Kvůli tomu nemusíš křičet,“ odvětila výkřiku zoufalství Aneta. „Překlad jsem ti mimochodem včera položila na stůl.“
Alexandr zasypaný vědomostmi dávných advokátů zbystřil. Wilhelm vědomostmi sršící až hrůza se zatvářil podezřele.
„Já tady umírám!“ zadeklamoval ciceronsky. „Jak můžeš být tak krutý?“
„Wilhelme,“ zakroutila hlavou Aneta.
„Těžko na cvičišti...“
„Jdu do hospody,“ odsekl Alexandr zhrzeně. Odkráčel.
„Někdy zapomínám, že vyrostl v Praze.“

S napůl hranou rozhořčeností kráčel ulicemi. Ze stínu se odpojil jiný. Sledoval ho.

Závěrečná poznámka: 

... ale nebude to zadarmo! Já jsem tady autor! Budete mě poslouchat, holoto jedna nevychovaná.
(Někdy už opravdu nevím, jestli své postavy píšu IC :D)

Digesta jsou soubor právnických textů. Google je váš přítel ;).

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Bída a noue

Fandom: 
Drabble: 

Prohmátnu si oko rudé, kolik že je hodin? ale jo, to ještě pude, a čichám smradu z holin. Je to jako u blbých, pot a dřina bez krve, část se učím od těch druhých, část jsem uměl prve. Chlastali jsme až do rána, mastili jsme karty, „venčili jsme kormorána“, hulili jsme Sparty.
Mělo nás to připravit, na skutečný život, jak se říká zocelit, do těch správných hodnot. Jak to bude v realitě, to už nikdo neví, jestli bude dál jak dítě, to už jasno není. Do boje se vrhnem lehce, velikého života, vstávat se mi sakra nechce, nálada mi utíká.

Obrázek uživatele saasa

Za studena

Fandom: 
Drabble: 

"Jatte! Máma říkala, že na tátovu pušku nesmíme sahat!"

Jako každý večer měla malá Kiaran slzy na krajíčku a nevěděla, jestli je to kvůli strachu o bratra nebo strachu z hněvu jejich matky. Jatt nevynechal jedinou možnost zmocnit se Stormtrooperské pušky, kterou jeho otec odložil den poté, co na Nar Shaddaa dorazily zprávy o porážce imperiální flotily u Endoru. Když ho o cyklus později zavraždili pašeráci Slummu, Jattovi bylo devět cyklů a Kiaran čtyři. Zdálo se to být tak dávno.

"Buď tiše, Kiaran," odtušil Jatt a zacvakl zásobník na místo. "Víš, že musím cvičit. Jednou je dostanu. Zabiju je všechny!"

Ponožky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Psáno na mobilu a rovnou tady, tak doufám, že tam nejsou chyby.

Drabble: 

Člověk by nevěřil, jak složité bude naučit dítě oblékat si ponožky. A to prosim neměla žádné malé a těsné. Ale jí se nechtělo. Bylo jednodušší, když je oblékala maminka. Nejprve naučit dát do ponožky všechny prsty, malíček nevyjímaje. Poté nastoupila maminka, neboť ponožky byly nejčastěji patou nahoru. Takže otočit a nakonec nechat dítě ponožku vytáhnout až ke kotníku. Po pár dnech nastalo viditelné zlepšení. A párkrát mě překvapila úplně, když to zvládla úplně sama. Většinou to bylo tehdy, když chtěla něco hodnotného získat. Školka se blížila. A ono těžce na bojišti, lehko na cvičišti bude platit i v tomto případě.

310. peruť

Úvodní poznámka: 

Mů(o)j(e) první letošní drabble...

Drabble: 

„One more round!“ křičí britský seržant. „Jdi do háje,“ odsekne mu Pepa česky, „mám nalítáno víc hodin, než ty naježděno s trakařem.“
Ale nedá se nic dělat - točíme před hangárem ve trojici další kolečko. Na bicyklech. Všichni už jsme vylétaní z Československa, Francie nebo Polska – a přesto se na letadla, nádherné Hurricany, se kterými bychom mohli sundavat Němce jako švestky, zatím smíme jenom dívat. Na nebi bručí německé bombardéry letící naložené nad Londýn. A my? Místo boje cvičíme s dřevěnými puškami a šprtáme teorii a angličtinu. Člověk tady v Anglii opravdu zkusí, než mu dovolí za svobodu nasadit vlastní krk.

Malá čarodějka

Fandom: 
Drabble: 

„Maminko, až vyrostu, chci být jako ty.“
„Zlatíčko, můžeš, ale musíš se hodně učit.“
„Co třeba...?“
Dobře, základní kouzla už zvládá. Je jí pět, co bych jí mohla naučit dalšího?
„Dobře.... vytvoř si Bránu a dones mi odtamtud dědečkovy brýle.“
„Bránu kam? Dědeček už zemřel...“
„Do minulosti, zlato. Máš na to hodinu.“
„Ale ukaž mi, jak se to dělá!“
„Ne! Umíš to! Jsi moje dcera, musíš to jen v sobě najít. Čas běží...“
....
„Nesplnila jsi úkol. Týden budeš králík!“
„Mamíí, néé!“
Zmizela.
Za minutu držela v ruce dědečkovy brýle.
„Vidíš! Jednou ti to, že věříš ve své schopnosti, zachrání život.“

Závěrečná poznámka: 

Dnešní trochu vtipně pojaté, ale princip si myslím funguje. Nejdůležitější je, si věřit. A důvěru v sebe najdeme jedině v dobrém tréninku. Zachránit život to pak i ve skutečnosti může, i když v tomto příběhu je to spíše nadsazené.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Motivace hudebníka Zdirada

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na http://sosaci.net/node/25886

Drabble: 

"Tak, Zdirádku a znovu! To nebylo dobré," úkoluje Jenovéfa synka cvičícího na flétnu.
A Zdirad se znovu snaží pokud možno bezchybně vyluzovat příslušné tóny. Jde to se střídavými úspěchy. Jenovéfa stále do Zdirada klavíruje. Doslova, neboť si bere na pomoc piano.
"Viděl jsi včera ten koncert v televizi? Když budeš pilně cvičit, také třeba jednou budeš takhle vystupovat," snaží se Jenovéfa Zdirada namotivovat.
"Třeba i společně s Tabitou?" zamyslí se Zdirad.
"Proč ne, může z vás být slavné duo."
Zdirádkovi viditelně zazáří oči.
"Pojď, zahrajeme to znovu, Tabita teď jistě také cvičí," praví Jenovéfa a Zdirad rychle pozvedne svoji flétnu.

Obrázek uživatele Dobi

Nevyrovnaný soupeř

Drabble: 

Padesát tři. Padesát čtyři. V duchu si počítal NezmarMan. Visel za ruce a zvedal nohy, kterými se dotýkal hrazdy. Docházely mu síly, seskočil a dal si pauzu.
Po chvíli začal s kliky.
Nový padouch ve městě ho znepokojoval, chtěl se ujistit, že dělá všechno, aby ho porazil.

Jakmile padla tma, vydal se na Odbramské střechy. Měl štěstí, Sasanka běžel nedalekou uličkou.
Když seskočil před něj, došlo mu, jak je Sasanka malý.
Sasanka nemohl utéct, rozběhl se proti Nezmarovi, praštil ho do břicha. Úder Nezmarem nepohnul, Sasanka si třel bolavou pěst.
Nezmar si uvědomil, že má o zábavu po nocích postaráno.

Obrázek uživatele Kraken

Smutná událost

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Bezcitný Zádrhel.

Drabble: 

"Nééééééééé, neumírej, Faramire, ještě jsem ti toho tolik chtěl říct!" zvolal nejlepší Faramirův přítel. Oslovený ležel na zemi, tržnou ránu od kopí v boku. Elfové právě bojují s nestvůrami, sice oslabenými kvůli ztrátě velitelky, ale pořád s hodně velkou armádou. Vypadá to, že elfové vyhrají, ale už se slabým vojskem.
"Taky jsem ti toho chtěl mnoho říct, ale můj čas vypršel," ozval se slabě Faramir.
"Proč mi nebyly drahé chvíle, když jsem si s tebou povídal," vzlykl jeho přítel.
"Ale musím ti říct, těžce se dřeš na cvičišti, ale lehce padneš na bojišti," zvolal ke svému druhovi Faramir a skonal.

Stránky

-A A +A