,,Trošku s citem, ten plyn...nemusí nám to při rozjezdu tolik řvát," houkne můj spolujezdec trpělivě.
,,A hoďte tam dvojku a pořád rovně."
Jedeme ulicí. Ty rozkvetlý stromy jsou nádherný, pomyslím si.
,,Tady máte dvacítku." Hups... stane se no...
Uberu nohu z plynu a nevšímám si dodávky, která mě právě předjíždí.
,,Na první křižovatce doprava."
Odbočila jsem. ,,A tady doleva."
Trojuhelník. Přibržďuji. ,,Sešlapujte tu spojku najednou a nadoraz!" No joo...
,,Přes tyhle bílý čáry byste jezdit neměla jo?" Čáry? Kde...?
,,Jsme v jednosměrce, tak se řaďte vlevo!" Já jsem v jednosměrce...?
,,Vy jste si nevšimla tý přednosti zprava?" Upřímně? Ne.