DMD č. 18. pro 18. 4. 2017. Téma: Těžko na cvičišti lehko na bojišti

Obrázek uživatele Tenny

Za své právo

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Otázka následniství. Tinwiel bojuje za to, aby koruna přecházela i na ženské potomky.

Drabble: 

Otec jí řekl: "Nemusíš přesvědčovat mne, mé dítě. Ale toto rozhodnutí nemohu udělat bez souhlasu své rady."
Strávila celý týden přípravami. Prošla zaprášené městské archivy, překládala doklady, cvičila si projev před zrcadlem. Našla si záznamy o Tar-Ancalimë a jejích následovnicích, připravila si argumenty o Ar-Pharazônovi.
Konečně nadešel okamžik pravdy. Vzala si své nejvznešenější šaty a předstoupila před radu. Největší gondorší murdci, velvyslanci z Rohanu a od jiných spojenců, byla tam její matka i otec, správce a jeho žena, a i její bratr.
Když dokončila svojí řeč, napjatě čekala, kdo se první ozve.
"Proč se to nezavedlo už dříve?" zazněla otázka.

Závěrečná poznámka: 

Tar-Ancalimë byla první vládnoucí královna Númenoru. Ar-Pharazôn byl jeho posledním králem. Vzal si dceru předchozího krále, která měla vládnout a usurpoval její trůn. (nejhorší je, že ta si ho chudák ani vzít nechtěla) Jak to dopadlo asi tušíte, s Númenorem v hlubinách mořských.

Obrázek uživatele galahad

Nuda v pekle

Drabble: 

„Pohleďte na hříšníka!“ zaburácel instruktor. Obrázek v prezentaci se přeměnil. Další alkoholik.
„Myslíte, že je náš?“
„Jasně,“ řekl Tasemník mimoděk.
„NE!“ seřval ho instruktor.
„Závislost je nám sama k ničemu, z toho se pak vysvlečou! Co musíme udělat?“
„Zbavit je naděje!“ vyhrkli všichni učni dohromady.
„Připomeneme mu, že babička má odložené peníze, půjde a vezme si je. A bude v čem?“
„Ve spirále!“
„Přesně tak! Bude ve spirále hříchu, a pak si bude myslet, že je hříchu už tolik, že už nemá co?“
„Naději!“
„Tasemníku, Tasemníku… Ty si na to vzpomeneš, až budeš mít své duše.“
Tasemník si pak vzpomněl.

Obrázek uživatele Esti Vera

Znamení nikdy nelžou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní

Drabble: 

„Nemůžu tam jít, nejsem připravený. Potřebuji ještě cvičit, abych měl šanci,“ snažil se chlapec přemluvit svého společníka. Bál se neznámého prostředí a cizích lidí. Byl odhodlaný to zvládnout, ale ne dnes. Bylo příliš brzy.

„Život se má žít, ne procvičit. Ale možná máš pravdu. Možná je tvým Osobním příběhem zůstat zde,“ pokrčil rameny stařec. „Důležité je sledovat znamení, znají správnou cestu. Nikdy nelžou.“

„Ale...“

„... co když se ti tvá cesta nelíbí?“ dopověděl muž. „Vždycky máš na výběr. Můžeš zůstat zde, nebo můžeš jít dál a prožít svůj Osobní příběh. Nikdo tě nenutí.“

Chlapec se usmál. K večeru vyrazil na cestu.

Obrázek uživatele Llyan

Přítel

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Na tohle nebyla připravená. Nikdo by nebyl.
Komunikuje s hadem.
V myšlenkách, jako by byli nějak spojení.
Vyprávěl jí příběh, který jí tolikrát říkala maminka. O jejím narození. O vládcích, kteří jej zastavili, aby jí umožnili příchod. Byl by ji sežral i s její matkou. Avatar mu to nedovolil.
Hope naslouchala jako u vytržení.
Had ji nesežral, jak kdysi chtěl.
Místo toho ji opatrně postavil na palubu lodi plné vyděšených lidí a zmizel v hlubinách. Nechal v ní po sobě památku - neviditelnou, ale silnou.
Opřela se o zábradlí a sledovala jeho stín. Byl jejím přítelem.
Najde Avatara. Musí mu poděkovat.

Závěrečná poznámka: 

Já vím, moc tam nejde poznat téma... Prostě nebyla připravená, ale když na telepatickou komunikaci došlo, šlo to samo :D

Obrázek uživatele Witch

Mezi námi vojáky

Úvodní poznámka: 

Navazuje na "Mazanice a mazanec": http://sosaci.net/node/26115

Drabble: 

„Levá! Pravá! Přidejte, vojáci! Ukažte jim sílu Říma!“ křičí centurion na pochodující seskupení.

Konverzace odehrávající se mezitím v testudu...

„Samý rozkazy!“ brblá jeden z nováčků. „Instruktor nám vždycky tvrdil: těžko na cvičišti, lehko na bojišti! Pche! Někdo mě pořád šťouchá mečem do zadku!“
„Taky mi to jednodušší nepřijde...“ povzdechne si jeho kamarád.
Několik veteránů si vymění vědoucí pohledy.
„To počkejte na opravdové bojiště, holobrádci. Ti Galové nemusí cvičit vůbec...“

„Zastavit stát! Držet pozice!“

„Galové! Vzdejte se nebo...“
„Hele, Césare, nedal by sis místo toho předvádění pivo?!“

„A kromě toho jsou taky šílení...“ komentuje pozvání z vesnice jiný voják s povzdechem.

Obrázek uživatele Amy

Rodina - základ života

Úvodní poznámka: 

Není nad dobré sourozenecké vztahy. Když jste ovšem tisíc let starý kříženec vlkodlaka a upíra a vaše sestra je stejně šílená jako vy, máte trošku problém...
Náznak slashe.

Drabble: 

“Co to má sakra znamenat?”

Klaus si zhluboka povzdechl. Miloval svou sestru, ale když chtěla, dokázala být vážně nesnesitelná.

“Já a Stefan…” pokusil se znovu vysvětlit.

Rebekah ho přerušila. “Já to nechci slyšet!” dupla nohou a hodila po něm stůl. Klaus to předvídal, a tak stihl uskočit. Blonďatá upírka si odfrkla a rozzuřeně se rozběhla pryč.

Klaus si znovu povzdechl a s útrpným výrazem se vydal za ní.

Později

“Tak jak to vzala?” zeptal se Stefan.

“No, řekněme jen, že to přísloví o těžkém tréninku a lehkém boji má něco do sebe.”

“Takže jsi ji nakonec propíchl dýkou?”

“Bez komentáře.”

Obrázek uživatele strigga

Nad ránem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Případně ku poslechu :)

Drabble: 

Unaveně si promnul oči. Nemusel vstávat, nešel totiž spát: celou noc pročítal listiny. Za oknem barva oblohy přecházela z fialové v rudou, čerstvý ranní vítr si hrál se stébly trávy. Kolikrát už takhle probděl noc, a kolikrát ještě?
Na chodbě šramot a pleskání bosých nohou, tiché zaskřípění dveří.
"Eldarione?"
"Nechtěl jsem budit maminku..."
Chvíli mlčel, ale pak povytáhl obočí.
"Co bys řekl menší vyjížďce na koni?"
Eldarionovi se rozzářily oči.

Vítr ve vlasech, v hlavě dokonale čisto. První ranní paprsek slunce a Eldarion, Eldarion a jeho radostný křik nesoucí se pláněmi. Jeho syn.
Usmál se.
Za tohle to všechno stálo.

Závěrečná poznámka: 

Snad je v tom téma aspoň trošičku vidět. A jestli není, dovysvětlím. A jestli nebude uznáno, nevadí - prostě jsem jen měla hroznou chuť si něco takovýho napsat :)

Obrázek uživatele Regi

S Hagridem o životě a fanfiction

Fandom: 
Drabble: 

„Hagride, o čem budeme dneska psát? Kde sis něco tak dobře nacvičil, že ti to později šlo jako na drátku?“
„Asi sem nikdá nic nenacvičoval. Mě život do různejch věcí dycky šoupnul rovnou. A já se v tom pak plácal jak oliheň na suchu. Copak ty si někdy něco trénovala?“
„Mockrát. Například taková fanfiction je báječné cvičné hřiště. Po nějaké době získáš odvahu z něj vyjít, a poslat někam do boje dokonce originální povídku.“
„No Regi! To jako že mě jednou ouplně vopustíš!?“
„V žádném případě. K fanfiction a drabblátkům s tebou se budu vždycky ráda vracet. Tak jako domů.“

Obrázek uživatele Giles Rigby

Come and Join the British Army

Úvodní poznámka: 

Moje předsevzetí mít každý den jiný fandom poněkud bere za své, protože těžko odolám příležitosti psát o první světové válce a válečných traumatech. Shelbyovi mě prostě drží pod krkem. Scéna předchází Dirty Old Town.

Drabble: 

Pěst dopadala a tvář pod ní se měnila v krvavou kaši. Válka má jediné pravidlo. Jednoduché. Zabij toho boše, než zabije tebe. Nic jiného nehraje roli.
"Arthure, dost!"
Nechápal, proč mu John visí na zádech a snaží se ho odtáhnout.
"Pro Kristovy rány!"
John a tři další chlapi. Francouzské bojiště se rozplynulo.
Zkrvavené tělo pod ním se pomalu pohnulo.
"Tommy?"
Do očí se mu nahrnuly slzy.
"To bude... dobrý..." zachraptěl Thomas a vzal staršího bratra kolem krku.
Lhal. Ještě cítil v dlani nůž, který mu chtěl vrazit do břicha.
Instinkty z války byly mnohem skutečnější než lana kolem boxerského ringu.

Závěrečná poznámka: 

Předpokládám, že časová posloupnost bojiště a cvičiště není pro bodík závazná;D
Název opět podle klasiky od The Dubliners.

Obrázek uživatele Aplír

Nenechat se odradit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Při návratu ji překvapilo divoké bubnování kroků na schodech. Maminka se vyřítila na chodbu a utíkala proti ní jen v županu. Smrtelně bledá, rozrušená.
„Nechoď domů,“ hlesla vyděšeně.
„Co se stalo?“
„Táta na mne vzal nůž.“
Vyběhla s ní na chodník. Ruch ulice přehlušil strach. Pohledy zvědavých chodců je zahnaly zpět do domu. Ochromení. Bezradnost. Do bytu se vrátily po špičkách za několik hodin. Uvítalo je hlasité chrápání a silný hospodský odér.

Od té doby se doma bála. Často a hodně.
Denní výhrůžky.
Začala se bát mužů i sňatku.
Obezřetná.

Přesto se vdala. Její manželství bylo poklidné. Přestala se bát.

Obrázek uživatele Killman

To, co nás dělí, to, co nás spojuje

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Dvě hodiny boje a Inritta je k smrti vyčerpaná, zhmožděná a pořezaná na mnoha místech.

Naštěstí pro ni, medůza vypadá podobně.

A to se říká těžko na cvičišti, lehko na bojišti...

Boj dávno ztratil na intenzitě.

"Monžko, když teď přivolám svůj element, tak za pět minut budu fit a rozsekám tě."

"Medůzo, když do sebe vrazim pět pentavrinů, tak jsem za dvě minuty fit a rozsekám tě."

Říkají současně: "Tohle nemá smysl."

"Příměří?"

"Příměří."

"Promluvíme si ... potom."

Obě zamíří k nejbližšímu stromu.

"Tam si chci sednout ..."

Kouknou na sebe. Inritta pokrčí rameny.

Ve stínu pod stromem je místo pro obě.

Závěrečná poznámka: 

pentavrin - magická látka odbourávající únavu ve vteřinách po vpíchnutí - aplikace není zrovna příjemná - jedná se v zásadě o jed

Obrázek uživatele Vinpike

Humánní válka

Fandom: 
Drabble: 

Přičítal to uklouznutému zaklení v okamerované kanceláři, že jako válečný reprezentant byl vybrán právě on. Sousední stát se potácel v ekonomických potížích, takže jeho protivník nalezen mezi nezaměstnanými a dle všeho těžká váha.
„Přístroje měří zuřivost a vůli zvítězit,“ vysvětloval mu úředník, „takže musíš být vyadrenalinován skoro k amoku! Konvenční zbraně jsou mezistátně zakázány, na vlastních dvorečcích to naštěstí neplatí! Cvičiště by tě mělo připravit.“
Střílel ostrými, krky podřezával pravým nožem, vazy lámal vlastníma rukama. S počítáním svých obětí přestal na dvacítce, pak nestíhal.
Na bojišti jej vybičuje hlavně strach. Pochopil, že pokud nezvítězí, stane se živým terčem budoucího reprezentanta.

Obrázek uživatele Jeřabina

Jak rytíř Jiří

Úvodní poznámka: 

Skácel pro Sergeje (a vlastně tak trochu všechny muže mého příběhu):
pokaždé když se v duši smráká
chci být jak muž co zabil draka
chci svatý být jak rytíř jiří
když z duše lezou hadi štíři

Drabble: 

Plán Sergej měl. Šýcarsko je pár dnů chůze, skoro jen horami. S trochou štěstí zkušený stopař provede malou skupinu.

Sergej ovšem nebyl zkušený stopař. Dětské lekce odvál čas – v lese se nevyznal, stopám nerozuměl vůbec.
Učitele neměl. „Poslední stopař v rodině je Anuška,“ omlouval se Aljoša – ale bryčku mu půjčil.
Roman vytáhl prastarý tlumok vybavení. „Já znal Sibiř. Horami chodí jedině Anna.“ Zněl podezřívavě, povídačku o výletě nespolkl. Sergej mlčel. Mamince by pro něj nelhali.
A maminka… představil si roztřesené ruce, oči upřené do dálky, i při pohledu na vlastního syna…

Popohnal koně. Nikdo jiný není. Prostě to nějak půjde.

Závěrečná poznámka: 

Navazuje na Ostříhanou korunu

Obrázek uživatele Faob

Společenské povinnosti

Fandom: 
Drabble: 

„Přijde Nevkusová,“ řekl, „tak si vem pod sukni tlustý lyžařský ponožky, ať odvedeš pozornost. Před Jednodítěamádostovou se prosím tvař na pokraji sil, nemůže vydýchat našich pět. Naopak Starostlivá čeká nové miminko, tak zař, ať povzbudíš.“
„Mám zapsáno,“ vzhlédla od notesu, „možná se staví Věčněvepři, udělej trapnou scénu, aby si nepřipadali nejhorší. Ale ne,“ vzpřímený ukazováček, „před Tichobřehy, myslím, že to tam skřípe, ať se kvůli nám nepohádají. A nezapomeň na Cojájsemsitovzalovou, oplzle, buransky ji sváděj, musí si toho svého více vážit.“

Z večírku odcházely spokojené páry, jen paní Věčněvepřové vrtal hlavou obraz láskyplného objetí hostitelů, jež tajně zahlédla v kuchyni.

Závěrečná poznámka: 

Pro naše skvělé Sudičky: příprava na párty velmi, velmi namáhavá, vlastní odehrání večírku už brnkačka…

Obrázek uživatele se.id

Připravte se

Fandom: 
Drabble: 

Prstem do písku.
Křídou. Tužkou. Perem.
Čáry, křivky, osmičky.
Písmena.
Jazyk mezi zuby, záda se hrbí. Nehrbit!
Hychykyrydytyny. Befelemepesseveze.
Vyjmenuj vyjmenovaná!
Být i bít. Nebít! Bití je k zblití! (Někdy i bytí je k zblití, leč není zbytí.)
Draci vzlétli, byť z papíru, tak živí, hodní, shodní.
Věta hlavní, vedlejší. Čárky obezřetně. Komu čárka uletí, na toho pak přiletí, víte kdo!
Standardní. Bizarní. Protežovat. Že to píší všichni jinak? Nepřidáš se k většině, páchá-li pravopisné zlo!
Ze slov věty. Z vět příběh.
Připraveni?
Vážně?
Tak do toho!
Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff...

Závěrečná poznámka: 

Už jsem ležela, ba skoro spala! A nedalo se nevstat, drabble zpropadené, nepokojné!

Děkuji Keneu, že mě kdysi naučila psát slovo protežovat.

Obrázek uživatele mila_jj

Příprava na zrození

Úvodní poznámka: 

Jak jsem přemýšlela o tématu a studovala si podklady, napadla mne určitá paralela.

Drabble: 

Stejně jako během devíti měsíců z oplodněného vajíčka vznikne človíček, vznikne z adepta budoucí astronaut.

Vajíčko si přinese jako základní vybavení mateřské a otcovské chromozomy, astronaut dobrou fyzickou kondici, ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a předpoklady pro plnění své budoucí odbornosti. Jeho prenatální život je plný dosud nepoznaných zážitků: v centrifuze se točí tak dlouho, až je schopen myslet a jednat při zrychlení devět gé, při klouzavém letu udrží obsah žaludku a v potápěčském skafandru je jako doma.

Nevím, s jakou myšlenkou opouští dělohu nový človíček; novopečený astronaut žije v domnění, že když přežil výcvik v NASA, přežije úplně všechno.

Závěrečná poznámka: 

devět gé = devítinásobek tíhového zrychlení na povrchu Země (g=9,81 m/s^2)

Celý ten nářez zvaný výcvik astronautů se mi do sto slov vložit nepovedlo. Tak si počtěte (a pokoukejte se) třeba zde: http://www.redbull.com/cz/cs/adventure/stories/1331739183977/trenink-ast...

Obrázek uživatele Skřítě

Někdy je spíš věcí pitvy určit favorita bitvy

Fandom: 
Drabble: 

Těžko bylo na cvičišti, snadný měl být boj,
tak proč tváří v tvář té sani v bedrech cítí znoj?
Princka kung-fu lekce brala, jak jí kodex velí,
aby snadno odradila dračí útok smělý.
Bajaja se někde flákal, do rukou to chtěla vzít,
vždycky ji boj s drakem lákal, teď už mohla jenom klít.
Na setkání feministek znělo to tak lehce,
ženy musí mužům vládnout, nepůsobte křehce!
Ukažte jim vlastní vůli, nezávislou povahu,
plán zněl pěkně, v realitě chtělo to však rozvahu.

Drak si o tom myslel svoje: jaký gender? hloupý spor!
někdy lépe přiznat slabost, než doplatit na svůj vzdor.

Závěrečná poznámka: 

Nebojte se, milé děti, drak tu bitvu přežil,
byť princeznu Kung Fu Panda při střetnutí střežil. :-)

Doufám, že tam to téma je zřejmé - princezna trénovala a zajisté přes počáteční obavy bojovala jako lvice - tak jak to umí ženy, dračice :-)
A drak, nebo chcete-li saň trénoval/a také... nechci vám brát iluze, takže s výsledkem nejistým - viz nadpis :-D

Shodou okolností po dopsání nalezen následující článek: http://ona.idnes.cz/jirina-prekopova-zeny-se-meni-v-chlapy-deti-jsou-chu...

Obrázek uživatele Terda

Překvapení

Fandom: 
Drabble: 

Po brzké snídani zvedla Betsy kotvy. Bríza ji nesla po klidné hladině. Bojový poplach se obešel bez jediného úderu bubnu. Bocmanova píšťalka mlčela. Muži se tiše rozestavili na svá místa. Pravidelný dril přinesl ovoce. Trvalo jim to jen pár okamžiků. Čekali.

Briga se plížila kolem ostrohu. Frances upínala oči k plachtám. Poslední vzdech vánku ji vynesl z úkrytu. Demoiselle stála na kotvách. Mohutným trupem zakrývala čluny vytažené na pláž. Holé stěžně se tyčily k obloze. Nečekala společnost.
„Pane Miltone, vyvěste vlajku!“
Vylétla vzhůru. Nejprve splihlá. Pak se vítr zvedl novou silou. Plachty se napnuly. Vlajka směle zavlála. Vyzývala k boji.

Slibná budoucnost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík.
Je možné, že tu zatím nebyl fandom?

Drabble: 

Pozoroval cvičící, potící se, vzdychající, udřené podřízené.

Jen houšť. Přesně jak je to v tom přísloví. Teď se sice zpotí, ale je to nutné pro úspěch celé akce. A ta akce úspěšná bude, o to už se postará. A s akcí bude úspěšný i on.

Blaženě zavřel oči a představil si budoucnost: Pochvalu od velitele. Později přímo od plukovníka. A možná, že... Zasnil se víc. Spatřil tvář prezidenta - osvoboditele, v jeho rukou bílou pěticípou hvězdu Légion d'honneur...

"Šéfe, teď."

Stiskl stopky. Dvaatřicet sekund. Zatraceně moc. Takhle to nepůjde. Vidina se začala rozplývat.

"Jste pomalí. Znovu! Fugasi, ponožky! Ty ponožky zrychlit!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Esti Vera

Spletité cesty (20)

Úvodní poznámka: 

Téma naznačuji jen lehce ve čtvrtém odstavci, tak snad ho tam všichni povolaní lidé objeví :)

Předchozí části - http://sosaci.net/taxonomy/term/2411

Drabble: 

Chtěla jsem vám vyprávět příběh
O nenávisti, strachu a lásce
O tom, co všechno teď může být
Třeba jen ze dne na den v sázce

Chtěl jsem vám vyprávět příběh
O spletitých cestách jednoho života
O klubku celého soužení
Které se nám občas zamotá

Chtěla jsem vám vyprávět příběh
O rozhodnutí a nejednom řešení
O tom, že jednou snad bude
Konec veškerého soužení

Chtěla jsem vám vyprávět příběh
O útrapách tréninku a cvičení
O lehkosti života našeho
Plného dobrodružného učení

Chtěla jsem vám vyprávět příběh
Nesuďte, prosím, jeho konečný tvar
Důležitější než celý výsledek
Je proces tvoření - tak tvorbě zdar!

Závěrečná poznámka: 

Tak, poslední část jsem napsala a upřímně jsem docela ráda, že to mám za sebou. Řekla bych, že na Dívce deště je ještě hodně co zlepšovat, ale tak prostě končí děj, když nemám dopředu vymyšleného vůbec nic a vždycky improvizuji, abych to nějak napasovala na téma :) Do konce dubna zůstanu u nenavazujících drabblů, ale příští rok se do nějaké té série možná zase pustím, protože ty nelogičnosti, co pak vznikají, můžou být s trochou tolerance i úsměvné :)

Obrázek uživatele Arenga

V závětří

Úvodní poznámka: 

bez bodu, nesoutěžní

Navazuje na "Mincí ve váčku je... žádná." (http://www.sosaci.net/node/26121).

Drabble: 

Práce ve stáji nebyla tak náročná. Možná jí to připadalo v porovnání s dobou, kdy žila s Ansgarem a všechno kolem koní se teprve učila, i následujícími krušnými měsíci, kdy se snažila dostat do Lacinie.
Spávala na seně na půdě, pravidelně jedla – často jen zbytky, ovšem nikdy neusínala s prázdným žaludkem. Do lokálu nechodila, hostům se pokud možno vyhýbala, pracovala mlčky. Bylo to jistější. Hostinská naštěstí stále věřila, že je třináctiletý kluk…

Když měla občas volno, chodívala do přístavu. Pozorovat lodě. Takhle v zimě nemělo smysl se o cokoli pokoušet, ale až zavane jarní vítr…
Byla odhodlaná to alespoň zkusit.

Závěrečná poznámka: 

Je to v podstatě taková "dějová výplň" ;-) doufám, že brzy padne téma, abychom se v příběhu posunuli zase o kousek dál. Aspoň je ale Éseld chvíli v závětří, v suchu, teple, nasycená a relativně v klidu.

Dokonalá příprava

Fandom: 
Drabble: 

Poctivě cvičil během vojny i služby u třináctého zeměbranného pěšího pluku. Víc než dvanáct roků. Výcvik byl důkladný, vojenskému řemeslu rozuměl.
I když byl povinnosti vojenské konečně zproštěn, když přišla válka, musel narukovat.
Sloužil jako kanonýr u čtvrtého oddílu pochodové roty dvanáctého pevnostního dělostřeleckého pluku. A taky v kuchyni. Zkušenosti nabyté během šestileté služby v klášteře u františkánů se hodily. A tvrdá práce na kamenitých políčkách v rodné vesnici stejně jako dřina v lese ho zocelily. Přežil první válečný rok, pak druhý a třetí.
Na válku se lze připravit.
Na kulku, která vojáka zasáhne při noční hlídce, se připravit nelze.

Obrázek uživatele Arenga

Zvládneme to i bez maminky

Drabble: 

„Neboj, zvládáme to levou zadní,“ ujišťoval tatínek maminku do telefonu. „Co Anička, lepší se ten ekzém? … To jsem rád, že jí ty lázně pomáhají. … Jasně, Pavli přijede z lyžáku pozítří. … Vyzvednu, neboj. … Uvařit guláš, rozumím. … Samozřejmě s knedlíkem. … Tak papa.“ Tatínek zavěsil. „Máma myslí, že jsme bez ní ztracení,“ obrátil se na Gustu. „Jako bych celý roky netrempoval a nevařil baštu v kotlíku nad ohništěm. Jako bych se toho i pod jejím dohledem něco nenavařil! Pořád mi radila. Jo, hochu, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Nějaké lázně mě teď nerozhází.“
„Takže jsi jí neřekl, že si pravidelně objednáváme pizzu?“

Obrázek uživatele ReiNatus

Král netančí

Drabble: 

"Veličenstvo, nohu sem. A druhou, druhou za ní!"
Královský sál. Třpytivý křišťál, modrozlaté fresky, v odraze naleštěné podlahy strnulé siluety knihovníka a krále. Král opatrně přešlápne. A znovu. Snaživě. Noha podjede, vznikne královská roznožka.
"Zajímavá figura, ve waltzu však nepoužitelná," pronese knihovník.
"Knihovníku, proč pořádám ples, když neumím tančit?"
"Musíte být společenský, veličenstvo."
"Já nechci!"
"Ale notak!"
ReiNatus si posune královskou korunu odhodlaně do čela. Pohledem měří sál. Sbírá odvahu. Plocha je obrovská, klouže zrádně jako led. Vyrazí.
"Raz! Dva! Tři - "
Tentokrát roznožka letmo, obohacená dopadem na lopatky: figura chrobák.
"Knihovníku!"
"Veličenstvo, vydržte! Uvidíte, že s hudbou to půjde samo!"

Závěrečná poznámka: 

Tak nějak pochybuji, že později na plesovém bojišti to bude nějak významně lepší...

Obrázek uživatele neviathiel

Pátrání

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena viděla černou křišťálovou kouli poprvé před rokem. Na světě jich prý existuje sedm. Jednu vlastní rodina Kosturaků. Poprvé se jí dotkla opatrně a v rukavicích. Postupně se s ní naučila zacházet i poslepu. Aleksandr ne.
„Měl bych jít sám.“
„Někdo musí vybít tu kouli.“
Aleksandr skládá stopovací kouzlo a do středu vloží dlouhý tmavý vlas.
„Kdo je to?“
„Byla v bytě na večírku. Možná někomu něco řekla.“

Stopa směřuje do třetího patra okrového činžáku.
„Počkej tady,“ řekne Aleksandr. „Možná kouli ukradla ona. Stačí, že viděla mě.“
„Počkej –“
„O mě se neboj, Princezno,“ usměje se on a vyběhne po schodech.

Závěrečná poznámka: 

Na bojiště v drabbleti ještě nedošlo, ale snad je jasné, že to Olena zvládne levou zadní.

Další: http://sosaci.net/node/26277

Obrázek uživatele Čarodějnice

Půvabní Popelčini pávíci

Úvodní poznámka: 

To, jak Popelka k princi přišla, je jistě čtenářům známo. Nicméně některé okolnosti tohoto příběhu vám byly zatajeny. Předně, Popelka nebyla zřejmě tolik proháněna, protože měla ve volném čase možnost pěstovat si svérázného koníčka. A také patrně nebyla zas takový oukropeček, jak se o ní píše. A víte, jak to bylo dál? Tak poslouchejte:

Drabble: 

Eulálie si uhladila pečlivě nakadeřené vlasy a obrátila se na sestru Sofronii, která se v nových šatech podobala čerstvě natočené cukrové vatě.
„A chovej se roztomile. To, že nám Popeluša klofla prince, ještě neznamená, že nemůžeme ulovit někoho jiného.“
Na zámku se sestrám roztomilost poněkud vymkla v okamžiku, kdy na jejich kadeřích a růžových šatech přistály šrapnely od půvabných pávíků – holoubků z Popelčina chovu.
Král obdivně sleduje přesnost nalétávajících opeřenců, kteří upouštějí svůj náklad v tu pravou chvíli.
Popelka uličnicky pokrčí rameny. „No co, trénuju je na to už pět let, akorát, že na statku ještě neměli tak přesnou mušku.“

Závěrečná poznámka: 

Královna Popelka má na zámku
svéráznou osobní ochranku:
na koho ukáže prstíčkem,
může se čistit kapesníčkem.
Moji milí, je to tak
- na povel ho posral pták.

Inspekce

Fandom: 
Drabble: 

Když do tábora dorazila inspekce, nastal absolutní poprask. Sice ji tak nějak čekali, ale že ji povede on...

"Doslechl jsem se, veliteli, že jste jako jediní z mé armády," převaloval to slovo na jazyku, "neuspěli."

Velitel mlčel.

"Jako nejvyšší velitel jsem se tedy rozhodl vzít věci do vlastních rukou. Tedy, do rukou gladiátorů."

Velitel polkl. "Ale pane, já se obávám, že proti nim ani gladiátoři-"

"Jistěže ne. Ti jsou tu proto, aby vám pomohli. Znáte přece to přísloví o cvičišti a bojišti. A oni mi zaručí, že budete cvičit opravdu těžce."

"Pane."

"Výborně. A já tu alespoň dokončím své Zápisky."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Aries

Konflikt

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Mazec

Drabble: 

Hrubé křísící kouzlo Evžena vytrhlo z mdloby. Vyděšeně vzhlédl.
Lada si nad ním vztekle zapalovala cigaretu. Zdálo se, že hodlá přidat ještě nemagický kopanec.
„Unesli pana Sojku!“ vřískla. „Kvůli tomu vašemu podělanému pergamenovému salátu!“
„Zatraceně.“
„Kdybyste se nevykecával a rovnou toho chlapa sejmul!“
Evžen musel připustit, že má pravdu. Rozlítil se taky: „Nestůjte a hněte sebou. Stopovací kouzlo, nic?“
„Jak asi?“
Evžen prohmatával špinavou zem. „Zkusíme stopu strázně.“
Lada se zatvářila skepticky: „Zkoušel jste to vůbec někdy?“
„Jistě,“ odsekl Evžen. Vytáhl špačka tužky a začal kreslit čáry.
„Fakt to umíte?“
„U Želmíra, nebavte se!“ vyjel naštvaně. „Ruku sem. Soustředit se.“

Závěrečná poznámka: 

Příště: Pád

Obrázek uživatele Aplír

Filuta

Fandom: 
Drabble: 

Otřel zpocené čelo.
Víc vůle by to chtělo.
Vůle je fůra.
Tak pracuj, hurá!
Schází síla, víš.
Že se nestydíš. Je-li vůle, je i síla.
To se mýlíš, moje milá. Vůli neohneš přes koleno.
Šeredně se pleteš, můj Véno.
Spíš svědomí se nalomí.
Často potřebuje vyprášit.
Chci se tě zeptat, necháš mne žít?
Copak ti bráním? Já tě jen chráním.
Házíš mi klacky pod nohy.
Prosím, zmlkni, ty nebohý.
Záhy pochopil účel
a tak dál jenom mlčel.

Při svatbě kývl, namísto ano.
Na celý život měl vystaráno.
Včas přišel k rozumu, proč by strádal,
když by se zcela zbytečně hádal.

Obrázek uživatele Piskor

Můj trénink

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ DRABBLE. ŽÁDNÝ BODÍK NEBUDE :-D

Drabble: 

Každý na DMD trénuje jinak. Někdo píše drabblata na nějaká témata, někdo píše třeba na přání. A jiný nenapíše ani jedno drabble, zato jeho povídkami se to všude jen hemží.
A další netrénuje vůbec a píše jen v dubnu. Což se vlastně nedivím, je to pořádný zápřah.
Ale mě ke psaní drabblat přivedla jedna taková suprová akcička. A nemyslím DMD. Toho jsem se loni bála. Ale KattyV a Regi udělaly takový malý trénink. Každoměsíční drabblení s názvem 4D. A tak jsem se zúčastnila.
Letos v březnu bylo natrénováno a já se vrhla na DMD. Po takovém tréninku nebylo co řešit.

Závěrečná poznámka: 

Tímto bych chtěla poděkovat Katty a Regi, majtelkám Šuplete, za jejich skvělý nápad, který mě do tohohle šíleného, ale krásného challenge zatáhl. Děkuji :-)

Stránky

-A A +A