DMD č. 22. pro 22. 4. 2017. Téma: Co jsi v mládí nestihl ve stáří musíš dohnat

Jasná matematika

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Iluzorní bestie - http://www.sosaci.net/node/26734
Nahrazuji jako nedělní bonus (č. 6)

Drabble: 

„Dáte si ještě?“ zeptala se úslužná číšnice.
„Jasně,“ přikývl Bill dřív, než druzí dva stihli zareagovat.
„To už je páté?“ ujišťoval se Severus.
„Ne… stále první.“
„Myslel jsem, že do pěti by měli umět počítat i Nebelvíři,“ zašklebil se Lucius.
„Do hospody se vždycky chodí na dvě – na první a poslední – a vzhledem k tomu, že poslední tohle rozhodně není, musí být nutně první,“ vysvětlil Bill.
„Rozumíš tomu?“ zeptal se Severus dramatickým šepotem.
„Jen velmi přibližně,“ připustil Lucius.
„Vy jste vážně za studentských let nepařili?“ podivil se Bill, aby vzápětí dodal: „No, tak si to teď užijete o to víc!“

Obrázek uživatele Julie

Dvacet devět

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod, vím kolik je, ale teda zas je docela stylové poslat to těsně po půlnoci (a s tím, že mám dojem, že jsem právě přišla o šanci dát těch třicet).

Drabble: 

Byl jednou jeden anonymní účastník DMD a ten se děsně snažil. Každý rok napsal strašně moc drabblů (tedy vlastně 34), měl úplně všechny body, všechny ceny a několik identit, které to úplně perfektně zvládaly taky.
V dubnu moc nespal, nevařil a rozhodně neuklízel.
Takhle to šlo den po dni, téma po tématu, rok za rokem.
Jenomže jak ty roky plynuly, účastník začínal být otrávený. Už ho to nebavilo. Psal jedno bjb za druhým. Až to jednoho roku prasklo. Vybodnul se DMD úplně.
A život šel dál. Roky plynuly.
Až jednou… vrátil se… napsal 29 drabblů. A bylo to děsně fajn.

Obrázek uživatele Erys

Študentíci

Úvodní poznámka: 

Mám pocit, že by si tihle dva zasloužili lepší zpracování, než je rozumně možné za patnáct minut do půlnoci. Ale ta myšlenka, jakkoliv neúplná a nejasná, nechce dát pokoj.

Drabble: 

Když zvonil budík, ptal se Pažout Horáčka, opravdu musíme vstávat, a ten mu povídal, musíme, tak vstávej. Potom se nasnídali a vyrazili, cesta jim ubíhala pěkně, a pak potkali takového klučinu, který stál vyděšeně před silnicí, tak se ho ptali, co se děje, a on jim povídá, že se bojí přejít, tak na sebe jenom koukli a pomohli mu přes silnici, a pak s ním šli ještě dál a on se ptal, kam jdou. Tak mu to pověděli, že jdou na univerzitu třetího věku, do takové školy pro velké, že se kdysi málo učili a pak jim to bylo líto.

Příštích pár století

Úvodní poznámka: 

Org.: Nemusíte bodovat, ale neobodování prosím nekomentujte.

Drabble: 

,,Vypadáš zamyšleně,“ podotkne Grifit, zatímco mi pomáhá do židle.
,,Říkám si, jestli je dobré být stále pohromadě. Nechcete si od sebe občas odpočinout?“
,,To se ještě nestalo,“ zvesela políbí Snûkha na špičku ucha.
,,I předtím jste pracovali společně?“
,,Měli jsme štěstí. Po škole nás poslali do jedné továrny, a potom povolali ke stejné jednotce.“
,,Takže jste spolu...“
,,Teprve šedesát let,“ mávne rukou. ,,Ale tys nemyslela na nás. Bojíš se, že -“
,,- se ti omrzím já, anebo ty mně?“ ozve se za mnou. ,,Celý věk se mi po tobě věčně stýskalo. Jestli dovolíš, příštích pár století bych si tě rád trochu užil.“

Obrázek uživatele Keneu

Studium a odhodlání

Drabble: 

Předvečer Nového roku.
Karty. Smích. Voda.
Voda?!
Zaplavuje pozemky.
Nečistá ničí půdu.
Nevzejde ani stéblo trávy.
Vzplane hněv a odhodlání.
Proti čínské státní firmě?
Wangu, máš jen tři třídy!
Nulové šance.
Slovník, papír, tužka.
Naturálie prodavačce v knihkupectví.
Prokousat se zákony.
Nebezpečný odpad dál vyvážen do přírody.
Stejně rychle a snadno jako plynou roky.
Sousedé, stůjte při mně.
Důkazy, podpisy, žaloba.
Skryté výhrůžky.
Když ti jdou po krku, jsi na správné cestě.
Pomoc těch, kdo v tom umí chodit.
Čekání.
Soud.
Firma musí platit.
Odvolá se?
Nevadí.
Zvítězíme.
Pokud ne hned, budeme bojovat dál.
Vždyť mi táhne teprve na sedmdesát!

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

inu - život

Fandom: 
Drabble: 

„Taky jste si děti všimly, jak nám ten čas utíká? Před chvílí jste pásly šimly, a teď je z Hanky maminka“: řekla jednou posmutněle, babička svým dětem, jindy sama s ďáblem v těle, jarem, zimou létem. „Víte, když jsem byla ještě mladá, nestihla jsem hodně věcí, tak na kolena svoje stará, dohnat bych je měla přeci. A tak zítra vyrážím, na dalekou pouť, ale trvá to než uvážím, zda letět, jet, či plout.“
Jo, babička to byla čilá, cestu měla v plánu, netušila ovšem milá, co se stane k ránu. Že ji vlastní děti zamknou, ve sklepě a frnknou brankou.

Korunovace

Drabble: 

"Daniely, co to ti lidé říkají?"
Generál O'Neill hleděl s úžasem na skupinu místních, kteří přišli na jeho velitelství, klaněli se mu a brebentili něco ve své řeči, přestože v dálce byla ještě slyšet střelba a dunění děl.
"No, Jacku, víceméně z tebe chtějí udělat svého krále."
"Ohh...," generál se na ně překvapeně obrátil, "to mi lichotí, už jsem myslel, že se králem vůbec nestanu. Maybourn se na mě konečně nebude dívat svrchu."
Vesničané s očekáváním hleděli na Daniela, nerozuměli slovům svého vyvoleného vládce.
"Ech," mávl O'Neill rukou "řekni jim, že jsem potěšen, ale probereme to později. Vedeme tady bitvu."

Obrázek uživatele Nathanel

Ante portas

Fandom: 
Drabble: 

Stáli před budovou montážní haly, obrovskou stavbou, která se nad nimi tyčila jako pomník mechanické civilizace. Vrchol budovy se ztrácel v oblacích dusivého černého kouře.
„Už víš, co uděláš, až tam vstoupíme?“
„Já… chtěla jsem zase zpívat… Ale teď něznaju…,“ zvážněla.
Nastavovali tváře provazům kyselého deště a hledali odpovědi sami v sobě.
„Přála bych si…,“ pokračovala po chvíli, „abys mě… vypnul… úplně… To už nejsem já.“
Nathaniel zavrtěl odmítavě hlavou.
„To nesmíš… Moje malá Elis si zaslouží vědět, čí ametyst to nosí na krku. Dlužím jí to.“
Nechápala.
„Bez tebe to nedokážu. Jen s tebou vím, nakolik jsem ještě člověkem...“

Obrázek uživatele Dobi

Zakázané ovoce

Drabble: 

Procházeli kolem pouti, všude kolem hudba, barevné atrakce a vůně jídla.
"Ty jsi vážně nikdy pořádně nebyl na pouti?" Znova se zeptal Erik.
Tomáš zavrtěl hlavou.
"O víkendech jsem býval na závodech, naši by to stejně nedovolili,"rozpačitě přiznal.
"Můžeme to napravit." Zazubil se Erik a stiskl Tomášovi ruku.
Jakmile Tomáš souhlasil, dotáhl ho Erik za zápěstí ke střelnici, pak se i s pugétem růží vydali na horskou dráhu.

"Na tohle mě příště nedostaneš," prohlásil zelený Tomáš.
Nemohl na tom být tolik špatně, o pár minut později spořádal klobásu, velkou zmrzlinu a Erik byl rád, že ho dostal večer pryč.

Obrázek uživatele Lyta

Higher Education

Drabble: 

"Regina, you would not believe it. I were at Granny's and there was granny with a biology textbook."

"I find that picture believable."

"You are not going to ask why she has it?"

"To learn about biology?"

"She's planning to graduate from highschool and go to college."

"One is never too old to catch up on education."

"Well, not all of us have curse given university degrees."

"The town has a program for higher education of our law enforcement employees."

"Maybe I should join granny and graduate from high school."

"You may do it just in time for Henry's graduation."

42

Úvodní poznámka: 

Moc pěkné a pro mě aktuální téma.

Drabble: 

Vyšplháš na Mount Everest. I Mont Blanc by stačil, ale Sněžku zvládneš určitě. Budeš prezidentem nebo aspoň získáš svůj sloupek v novinách. Proslavíš se. Objevíš lék na rakovinu, chudobu a lenost. Naučíš se latinsky. Řecky. Hebrejsky. Francouzsky. Svahilsky, Hindsky, Afrikánsky, Brazilsky, Dominikánsky... Porozumíš všem kulturám i lidem ve vesmíru. Pochopíš, co nikdo před tebou nepochopil. Poznáš lidské myšlení. Naučíš se létat. Zažehneš pochodeň. Změníš svět.
Opravdu? Já jen – kdybys to všechno náhodou nestihl než pomine tvé mládí, mám pro tebe výzvu skromnější, téměř nehodnou tvého zápalu: pronikneš do svého nitra a zjistíš, kdo vlastně jsi a proč jsi sem přišel.

Závěrečná poznámka: 

Věk 42 (u mně za 6 dnů) bohužel stále není odpovědí na smysl života, vesmíru a tak vůbec, ale snad alespoň dovoluje klást lepší otázky.

Obrázek uživatele vatoz

Terapeutické mrtvoly

Fandom: 
Drabble: 

Jsem zákonná popravovatelka upírů, oživuji mrtvé, randím s upírem a vlkodlakem. Jsem vám odporná?
Ten večer mi byla odporná moje práce. Probouzet mrtvé je mé velké nadání, ale tohle...

Lincolm Jones se zastavil těsně na hranici ochraného kruhu nakresleného slepičí krví, počkal, až se mrtvá těla jeho rodičů složí dohromady. Jeho terapeut, pan Furschwinkle, na něj sykl:" do toho, ať máte opravdu šanci pubertou projít!"

Lincolm Jones se s nechutí nadechl a zadeklamoval:" fotře, matko, nesnáším vás."

Když jsem o pár minut vypnula klubko praskající mocí a pustila dva mrtvé zpět do hrobu, pan Furschwinkle zatleskal:" bravo, pane Jonesi, bravo!"

Závěrečná poznámka: 

Psáno na notebooku z ordinace klinické psychologie.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Noc na Karlštejně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak nějak asi... 12+

Drabble: 

Císařovna zarputile dupla a znovu zabušila na dveře císařových komnat. Nedbala, že ze své chodbičky nemá možnost vstoupit, byla tvrdohlavá a věděla, že bude-li čekati, manžel nakonec nevydrží a otevře. A vskutku, netrvalo to ani tak dlouho, císař ji pustil do své ložnice. Neváhá, hned ho valí mezi péřové polštáře.
Je mladá, plná života, plná síly a vždy při chuti. Vášnivě ji líbal, co na tom, že jeho život brzy překročí pátý křížek. Jak miluje svou mladou ženu. Zatím mu Bůh nadělil jenom jednoho syna, ale byl si téměř jist, že s Eliškou ve svém lůžku se brzy dočká dalšího.

Závěrečná poznámka: 

Pro hodnotitele: Počítadlo sice ukazuje 99 slov, ale "bude-li" počítám jako dvě, protože to dvě slova jsou.

Historické okénko: Císařovna Alžběta (Eliška) řečená Pomořanská porodila Karlovi IV. šest z jeho jedenácti potomků, přičemž na pět předchozích potřeboval tři manželky. Když si vezmete, že si ji bral v 16, zatímco jemu bylo 48, muselo to být docela zajímavé manželství.
Ložnice Alžběty a Karla byly propojené schodištěm, avšak zatímco Karel mohl do její ložnice vcházet i odcházet, ona nesměla vstoupit, dokud jí neotevřel, protože dveře měly kliku jenom na jedné straně.

Obrázek uživatele Scully

Čas vše vyléčí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zase navazuji na svou oblíbenou fanfikci Spice, kterou tak trochu považuji za kánon.

Drabble: 

Už ani nedokázal spočítal, kolik osamělých večerů takhle strávil u okna své kanceláře, když hleděl do tmy na osvětlený Golden Bridge a snažil se nedívat na oblohu plné vzdálených světů. Mládí plynulo den za dnem, tolik promarněných příležitostí. Na tu sžíravou bolest už si začínal zvykat.
Ne dneska. Bolest byla pryč, ale když mu oči padly na známý výhled, stejně to trochu zabolelo.
Po tolika letech pochopili, že nemá smysl snažit se žít s bolestí. Ne, když jim nic nebrání.
Kirk se usmál, když se za ním otevřely dveře. Na stará kolena budou muset dohnat vše, co tak pošetile promarnili.

Třikrát

Fandom: 
Drabble: 

Pokud máme v životě štěstí, některých věcí si užijeme třikrát. Nejprve jako děti – kdy objevujeme svět, sáňkujeme, jezdíme na kole a podnikáme spoustu věcí.

Jenže najednou jsme velcí a už se to jaksi nehodí, nebo není s kým, případně se nám nechce. Pak se nám narodí děti a zanedlouho s nimi podnikáme spoustu věcí. A kolikrát mnohem víc, než v našem mládí, protože teď vyděláváme a můžeme si to dovolit. Jezdíme k moři, chodíme na různá cvičení a provozujeme drahé koníčky.

Naposled můžeme chuť dětství ochutnat jako prarodiče. Sil už máme sice méně, ale o to víc si to užíváme.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Staré dluhy

Drabble: 

Táhlo mu už na osmý křížek a tak většinu volného času trávil na krátkých procházkách a krmením holubů v parku. Hřál se na sluníčku a bezmyšlenkovitě házel kousky rohlíku. Vtom na něj padnul stín.
„Jaroslav Hromádka?“
Před ním stál další sešlý osmdesátník. Odpověděl kývnutím. Nově příchozí vytáhnul diář a zalistoval.
„Chodili jsme spolu na základní školu. V padesátém prvním jsi mě shodil ze schodů a já si zlomil nohu.“
„To mě mrzí.“
„Mě taky. Na stáří jsem se rozhodl splácet staré dluhy.“
Zapískal a ze země vyrostla gorila v teplákové soupravě.
„A protože mi zdraví už neslouží, pozval jsem vnuka.“

Co v mládí nestihnu, musím dohnat ve stáří?

Fandom: 
Drabble: 

Popravdě se přiznám, že na toto téma mě nic nenapadá. Totální mlha. Nikde nic. Inspirace zmizela. Múzy spí?
V dětství mi prarodiče, v důchodu, říkali „Na "to" budeš mít času v důchodu.“
„Chtěla bych se naučit hrát na klavír, malovat, balet, chci fotit, cestovat, poznávat svět.“
„Až budeš stará, v důchodu, budeš mít čas a všechno doženeš. Teď máš ale jiné povinnosti.“
...
Já nevím, snažím se žít tak, abych pak ve stáří nemusela nic dohánět. Abych se pak jen ohlédla nazpět a vzpomínala na to, co všechno jsem právě stihla. A snažím se, aby to bylo vše, co chci stihnout.

Obrázek uživatele Aveva

To nejtěžší

Fandom: 
Drabble: 

Jako malá jsem poslouchala. Byl to koneckonců nejjednodušší způsob, jak vyjít s okolím.
Dobře jsem se učila, protože to bylo snadné, a když už jsem s tím jednou začala, tak se to očekávalo.
Nevznášela jsem požadavky.
Utíkala jsem do literárních světů, protože vztahy s knihami byly tak nekomplikované. Nic po mně nechtěly a nic nežádaly. Nemusela jsem se jim přizpůsobovat jako lidem.
Trvalo příliš dlouho, než jsem si uvědomila, že jeden z lidí, na které bych měla brát ohledy, jsem taky já sama.
Jak stárnu, zjišťuji, že nejtěžší je naučit se být sama sebou.
Myslím, že se tomu říká dospívání.

Obrázek uživatele Kleio

Večerní

Fandom: 
Drabble: 

"Jsi si tím jistá?" zeptal se asi po osmé a zkoumal ji něžným, nijak nesoudícím pohledem.
Nejsem, to víš, že nejsem. Vůbec nevím, co to dělám. Je mi třicet a ještě jsem neměla příležitost jako je tahle a jsem nervózní a bojím se, křičelo její vnitřní já, ale nahlas neřekla nic. Cítila, že se celá trochu chvěje, ale její paličatost jí nedovolila couvnout.
"Ano, jsem si jistá," pípla.
Pevně si ji přitiskl k sobě a chytil ji za ruku. "Tak dobrá, nech se vést, pustím hudbu. Slyšíš? Raz... dva, tři... Raz..."
Trvalo to půl večera, ale poprvé si zatančila valčík.

Závěrečná poznámka: 

Třicet sice není stáří, ale na některý věci to je později. :-)

Obrázek uživatele Aziz

Talk less, Smile more.

Úvodní poznámka: 

Alexander Hamilton a Aaron Burr. Založené na muzikálu Hamilton.

Drabble: 

Aaron Burr vždycky věděl, že nejbezpečnější bylo usmívat se a držet jazyk za zuby. Don’t let them know what you’re against or what you’re for.

Hamilton s ním tak docela nesouhlasil, psal a mluvil a psal, non-stop, a pak žil Burrovy sny, rozhodoval, hýbal světem.

To bylo jedno. Burr se tam dostane taky, sám, chytře a tiše. Tam - the room where it happens.

Nebo si to myslel. Jenže pak Jefferson, ne on, vyhrál prezidentské volby. Díky Hamiltonovi. Zatracený Hamilton a jeho zatracená slova.

Burr se rozhodl se něčemu postavit.

Look him in the eye, aim no higher--
Hamilton konečně zmlknul.

Závěrečná poznámka: 

Ono je tam to téma tak trochu dvakrát...?

Obrázek uživatele kytka

Jednou v životě ochutnat

Úvodní poznámka: 

Bezprostředně navazuje na První setkání
a tak trochu i na Navázat špagátek.

Drabble: 

Za sestrou zapadly dveře, zůstaly jsme se stařenkou samy.
Zkoumavě mě pozoruje. "Taky jsi tu za trest?"
"Za trest." Jak to může vědět? "Měla jsem průšvih ve škole, vymyslel to třídní."
"Třídní nepřítel, jo?"
Babča je vtipná, začíná se mi líbit.

Najednou změní téma.
"Hrozně ráda bych ochutnala banány. Nikdy jsem nejedla banány, ty ano?"
"Jasně." Dělá si ze mě legraci?
"Vyprávěj, jak chutnají?" Vypadá upřímně.
"Nějaký vám seženu."
"To bys dokázala?" vydechne stařenka. Dívá se na mě jako na poloboha.

Nějak mě začalo škrábat v krku. Snad to nebude angína.
Příště jí nějaké banány donesu, i kdyby nevím co.

Obrázek uživatele cptdrake

Až budu velký, chci umět...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno všem, kteří se také obávají, že některé věci se nikdy nenaučí...A především Kris a Markovi, nejmladším důchodcům na světě.

Drabble: 

Seznam věcí, které jsem se ještě nenaučil a měl bych:

Jíst vařenou brokolici.
Pouštět starší lidi sednout v MHD a nebýt naštvaný, že to musím dělat.
Dávat si vyprat dřív, než mi dojde čisté prádlo.
Uklízet i jindy, než těsně předtím, než přijde návštěva.
Chodit včas.
Jíst špagety vidličkou a lžící.
Utřít si ubrouskem pusu, dřív než se napiju ze sklenice během jídla.
Jíst hůlkami.
Čistit si zuby pravidelně mezizubním kartáčkem.
Chodit na prohlídky zámků a vážně poslouchat, co průvodce říká.
Říkat "ježkovy voči" místo "kurva do prdele".
Naučit se hrát na kytaru.
Odnaučit se hrát na hoboj...V noci.

V cizím kraji III

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokračování ze včerejška
http://www.sosaci.net/node/26610
a předvčerejška
http://www.sosaci.net/node/26673

Drabble: 

Kvečeru jsem se ubíral z pole domů. Naskytla se mi podívaná na dva tvory, co spolu zápasili. Jeden se zdál být ptákem, maje křídla, peří i zobák, ale během zápasu jeho tělo měnilo tvar, jako by byl z rosolu; druhý připomínal šestinohého ssavce s dlouhou srstí měňavě duhových barev. Rvali se dlouho, až šestinohý klesl mrtev k zemi. Jen co pták odletěl, šel jsem si tělo prohlédnout, chtěje ho blíže prozkoumat.
Upadl jsem, ochromen hrůzou, a pak jsem se modlil tak úpěnlivě a dlouho, jak jsem se za celý život nemodlil. Místo šestinohého tvora tam ležela rozkládající se lidská mrtvola.

Ve skluzu

Fandom: 
Drabble: 

Ráno vstane, hlava třeští. Platíčko aspirinu je už zase skoro prázdné. Snídaně, kterou mu přichystala matka, se sotva dotkne.

Je temné ráno. Vydal se dnes na cestu o něco později, a to chtěl ještě ráno dodělat doma nějakou práci, no tak to vůbec.

Kouřit by přestal rád, jednou, teď hlavně uklidnit vibrující nervy.

Den je u konce, lidé sedí před televizí, jen Děd Vševěd dlouho do noci vyplňuje faktury. Inu, co jsi v mládí nestihl, ve stáří musíš dohnat.

Sáhne naučeným pohybem po další láhvi vína. Že by cítil člověčinu?

Matka rezolutně zavrtí hlavou a poklepe prstem na štos faktur.

Obrázek uživatele Carmen

Hořkosti profesora lektvarů

Fandom: 
Drabble: 

"Zase mi ukradli něco z mých SOUKROMÝCH zásob!" křičel Severus Snape.
"Byl to Potter. Já to VÍM."
"Pane kolego, bez důkazů nemůžete..."
"Já TO DOKÁŽU, a pak..."
"Do té doby jen lépe zabezpečíte své zásoby," chlácholivě pronesl Brumbál a rozbalil si citronový šumivý bonbon.
Snape se syčivě nadechoval.
"Zkusím to prozkoumat, Severusi," klidně se usmála prof. McGonagallová.
Snape syčivě vydechl.
"Vemte si volno, pane kolego," mrkla na něj prof. Prýtová.
*
Ráno znechuceného Severuse vypravili.
Minerva se spokojeně nakláněla nad bublajícím kotlíkem. Vždycky chtěla zkusit lektvar na vylepšení svých kočičích schopností, a TENTOKRÁT, po padesáti letech, soutěž Miss Kotě Londýna vyhraje.

Obrázek uživatele Saphira

Ztracené sny

Úvodní poznámka: 

Že by se blížila nějaká naděje na zlepšení, to nemohu říct.

Drabble: 

Aarona nečekaná slepota velmi zasáhla. Stala se překážkou v jeho plánu na odchod z Boosdorpje – pokud měl nějakou šanci, dokud byl nepostižen, tato šance odletěla pryč jako dým z komínu do širého nebe.
První noc proplakal. Myslel na své sny, na moře, obchodní lodě, bohatství z poznání světa. Žebrácké roucho mu najednou na ramena položilo staletí věků, cítil se neskutečně starý. I kdyby se mu podařilo uniknout, už nikdy neuvidí slunce odrážející se v hladině vody.
Byl bezradný. Litoval svého rozhodnutí, že nejprve proputuje celou zemi. Strach ze smrti na moři byl silnější.
Teď už své sny jen těžko dožene.

Obrázek uživatele Rostova

Důkaz

Fandom: 
Drabble: 

… znamená to, že jsem měla pravdu. Připravila jsem Tě o trůn, když jsi byl mladý. Pokud doufáš, že na něj usedneš teď, o mnoho let později, Tvé naděje jsou plané. Jestli teď skutečně spím nekonečným spánkem, pamatuj, že pravda neodešla se mnou. Je vykreslená na několika podobných listech, které, jak věřím, najdou ty správné čtenáře. Nelituji toho, že jsem se obětovala. Mé tělo je aspoň důkazem Tvých činů.
Papír s úhledným rukopisem jeho neteře, která teď, byť stále naživu, spočívala v hrobce uprostřed lesů jeho panství, rozerval na kusy. Její slova v něm však zasela pochybnost, která vzklíčila v podezření.

Obrázek uživatele Tess

Toulavé boty

Drabble: 

Mapy už dávno neodpovídaly realitě. Cesty vedly jinudy. O železnici se dalo mluvit jen v jednom úseku. A města vůbec nemělo smysl řešit.
Přesto Jezevec občas trávil hezkou hodinku s nějakou tou mapou.
Blízké okolí pochopil snadno.
Co se týče vzdálenějšího, zápolil s měřítkem.
„Podíval bych se do Londýna,“ prohlásil jednou zamyšleně.
„A co tam?“
„Je to na cestě do Austrálie.“
„A co tam?“
„Okolí už znám. Ale z Království jsem už paty nevystrčil dobře dvě stě let.“
„Když se ti chce... jak je to vlastně daleko?“
Chvilka překládání map.
„Trochu moc... tak to radši nechám na později.“
Času dost.

Obrázek uživatele Profesor

Plynutí

Drabble: 

Vyprávění starých je pro děti a mládež velice užitečné, poněvadž je stavějí do spojitosti s historií rodiny, čtvrti a země. Rodina, která nectí a nepečuje o svoje prarodiče je rodina v rozkladu.
---Amoris laetitia, článek 193---

Cesta se vinula svahy vrchu Palcíře mezi houštinami bříz, obcházela slepencové skalní útvary, tolik typické pro zdejší kraj, míjela přestárlé choulící se ovocné stromy. Stěží patrné odbočky zarostlé travou a černými bezy ukrývaly památky někdejšího osídlení . Tu sloupek vrat s rezivým kováním, tam část kamenného hrazení.
Mladí poutníci procházeli starým časem. Plynul zvolna jako vyprávění starce, který chová vnuka a učí se honit oblaka.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování zde.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Co bys, mami, chtěla dohnat ty?

Úvodní poznámka: 

Moje máma stará rozhodně není, ale má k tomu blíž než já a nikdo jiný doma není.

Drabble: 

Naučit se mluvit plynule aspoň jedním cizím jazykem.
Přečíst všchny knihy, na které jsem neměla čas.
Naučit se jezdit na koni.
Pořídit si vlastní bazén.
Začít nový život v Austrálii.
Zúčastnit se nějaké expedice v džungli.
Poskytnout domov dítěti z dětského domova.
Namalovat obraz.
Plavat znovu s delfíny.
Skamarádit se s tučňáky.
Chovat ještěrky a papouška.
Obarvit si vlasy na růžovo.
Zhubnout pár kilo.
Naučit se meditovat a opouštět své tělo.
Naučit se léčit pomocí energií.
Vyrobit si sama nábytek.
Zahodit telefon, televizi a počítač.
Projet se ponorkou.
Umět mluvit s kameny.
Vypěstovat ananas.
Vidět sjezd alpského lyžování v Norsku.

Závěrečná poznámka: 

No není úžasná?

Stránky

-A A +A