DMD Bonus č. 7 pro 27. 4. 2017. Téma: Recyklace - Pohádka

DMD Bonus č. 7 pro 27. 4. 2017. Téma: Recyklace - Pohádka

Je tu poslední letošní speciální bonus. Tentokrát budete mít za úkol napsat pohádku na téma recyklace. Pohádka by měla být zcela originální vámi vymyšlená, která není známá ostatním (takže NEbudete psát o Červené Karkulce, jak šla do Zapovězeného lesa s Harrym, kterou sežral Lupin a nakonec Hagrid vysvobodil). Tím se ovšem nemyslí, že nemůžete psát na svůj oblíbený fandom. Takže klidně můžete využít fandom Harry Potter, ale musíte vymyslet svoji vlastní pohádku, kterou by třeba Harry vyprávěl svým dětem. Nebo nemusíte využít žádný fandom a napsat zcela originální vlastní pohádku.
Tématem Recyklace se tedy NEmyslí, že budete recyklovat již existující pohádky a nějak je třeba pozměňovat/upravovat/parodovat/využívat známá místa (perníková chaloupka) a známé postavy (obecně princeznu můžete, ale princeznu, která by jako z oka vypadla Šípkové Růžence NE) z pohádek.

Aby se jednalo o pohádku, mělo by drabble obsahovat prvky pohádky jako např. nadpřirozené jevy a bytosti, magická čísla, neurčité místo (v předalekém lese), neurčitý čas (bylo nebylo), kontrast mezi dobrem a zlem.
Pohádka by také neměla být vnímána vážně, to znamená, že by posluchači mělo být jasné, že nejde o pravdivý příběh, který by se někdy odehrál.

Bonus č. 7 pro 27. 4. 2017: Recyklace - pohádka
Tento bonus bude uzavřen 28. 4. 2017 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
28. 4. 2017 v 23:59
Obrázek uživatele Erys

Webžrout

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(Um, nedopadlo to vůbec tak hezky, jak jsem chtěla. Psát v místnosti plné dohadujících se organizátorů asi není nejlepší nápad.)

Drabble: 

Bylo nebylo, v jednom webovém království žil malý robůtek, který moc rád kradl ukazatele. Problém byl, že návštěvníci pak nevěděli, kudy chodit. Jednou se o tom všem dozvěděl mocný pavouk, který chodil celým webovým světem. Byl hodně rozzlobený a snažil se robůtkovi domluvit, ale ten si nechtěl nechat říct. Pavoukovi se ale nakonec podařilo získat nad robůtkem moc. Ovšem robůtek se nemusel sbírání ukazatelů úplně vzdát. Musel pavoukovi slíbit, že bude sbírat jenom ukazatele, které už neplatí, a odevzdávat je. Z písmenek pak někdo vyrobí nové ukazatele. A tak byl robůtek i pavouk spokojení a mohli se spokojeně věnovat svému.

Závěrečná poznámka: 

(A dnešní drabble asi nedám, nu.)

Obrázek uživatele Carmen

Kterak se nebojácný námět vypravil do světa

Fandom: 
Drabble: 

Bylo, nebylo, v Království pohádkových příběhů žily tisíce námětů. Leč nežilo se jim šťastně jako dřív, neb vlády drželi se stařešinové svého rodu zuby nehty. Žáby a troubové se měnili na prince, žáby a fifleny na princezny, víly kmotřičky se přemnožily, v každém třetím námětu vykořisťovaná sirota – a všechno to končilo šťastně až navěky svatbou.
I začaly si mladší náměty stěžovat. Konečně byly vyslyšeny (s jistými ústupky): Jako jejich zástupce vypravil se do světa námět Recyklace.
A tak, milé děti, vznikla tahle pohádka. Vzala si DMD téma, víla kmotřička jim požehnala, změnila je na žáby a bylo šťastně až navěky...

Dívky beze jmen

Úvodní poznámka: 

Tento příběh zaznamenal Zzarhôn z Umbaru (už zase). Vyprávěl se mezi otroky pod Sauronovou pevností Dol Guldur.

Drabble: 

Dvě dívky beze jmen zlámaly řetězy a uprchly. Pronásledoval je sám ohnivý duch. Když je dostihl, než by se nechaly chytit, skočily do propasti. Jedna zahynula, balrog polapil její duši a odvlekl ji nazpět do Angbandu.
Druhou punkva vyvrhla v jeskyni, zchromlou, družčino tělo vedle ní. Dívka pila říční vodu a jedla maso té, kterou milovala, až se její rány zhojily.
Tehdy se vrátila k Angbandu a spatřila svou družku znovu trpět. Osvobodila ji, nedokázala však na polámané noze dobře utíkat, a družce Durbî navrátil nedobře uzdravené tělo.
Při boji s dozorci zahynuly obě, avšak jejich duše unikly na svobodu.

Závěrečná poznámka: 

Org: Prosím, respektujte, že orgovské komentáře si nepřeju. Za žádnou cenu.

Obrázek uživatele Smrtijedka

O kompostu dvě patra do výšky a ropném mágovi

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Promiňte, pravděpodobně jsem v nějakém typu deliria.

Drabble: 

Bylo nebylo v jednom dalekém království.
V jednom dalekém království žil král a měl tři dcery.
Tři dcery byly krásné a chytré, ale také nesmírně ekologicky zaměřené.
Nesmírně ekologicky zaměřené ženichy také potřebovaly, aby s nimi sdíleli strasti boje za nezávislost květáků a tuřínů v královské zahradě.
V královské zahradě docházelo k neúnavné recyklaci a kompost stoupal dvě patra do výšky.
Patra do výšky byla základním kritériem pro výběr princů.
Pro výběr princů byl stanoven den oslav tuřínu.
Den oslav tuřínu byl narušen příchodem temného mága z ropného pole.
Z ropného pole stoupaly obludné výpary!

Chcípla slova k recyklaci. KONEC

Obrázek uživatele L.P.Hans

Plastožrout

Fandom: 
Drabble: 

Bylo, nebylo, žil, nežil, za sedmero horami jeden skřítek. Ale nebyl to obyčejný skřítek. Byl to skřítek Plastožrout. Živil se totiž plastovými lahvemi. Jezdil si se svým malinkatým popelářským autem po sedmero sídlištích a z kontejnerů vybíral plastové lahve. Ty vozil domů ženě, která mu vařila polívku.
Ale jednoho dne nenašel žádnou. Zkroušeně se vracel domů, když spatřil nový, žlutý kontejner. Sídliště začalo recyklovat! Ovšem nezaleknul se: „Snědl jsem láhev od Pepsi Max, tebe taky sním.“ Chroupal a chroupal, až ze žlutého kontejneru nic nezbylo. A na druhý den bylo lahví až dosyta.
A tak žili šťastně až do smrti.

Obrázek uživatele se.id

Vomáčkova hlava

Fandom: 
Drabble: 

"Tadyhle ještě černou, Jožine. Víčka připíchni vejš, ať voči vypadaj vytřeštěně!
Co vy tu vokouníte? Vy nejste zdejší, co? Myslíte, že to nejni vopravdická hlava? Ale je! Pozdravte starýho Vomáčku, lotrase a vrahouna! Tělo už ňákej pátek v hrobě, hlava porád slouží.
Pročpak? Proto, že náš nejmilostivější král má svoje nálady. Von už nejni nejmladší, v hlavě se mu plete, když ho to chytí, hned by popravoval, vinnej nevinnej! Na popravu se nedošourá, jenže hlavu chce dycinky vidět. Tak mu tadyhle Vomáčku nakašírujeme a je spokojenost na všech stranách.
A nazejtří už se na včerejší popravený usmívá jak sluníčko nebeský!"

Obrázek uživatele Ancient Coffee

O opici, která byla celou dobu ptáčkem

Úvodní poznámka: 

Mí čtenáři vědí, že mé postavy někdy mluví jako zfetované. Často neudrží myšlenku. Nechápou souvislosti. Jsou divné a nedávají smysl. Tak bych asi představila zvláštní pohádku, kterou si z prstu cucá maminka, která zároveň myslí asi na tisíc věcí. Ty se jí očividně slily dohromady. Posluchačce to naštěstí neva.

Drabble: 

„Bylo nebylo, v dalekém pralese žila opice.“
Anetka se zahihňala.
„Byla kouzelná, protože dokázala proměnit všechno mrtvé zase v živé. Byla ale moudrá a nikdy svou moc nepoužívala, protože věděla, že mrtvé věci mají zůstat mrtvými, i když je to smutné.“
„A co dál?“ povzbuzovalo děvčátko matku.
„Pak se rozhodla vyšplhat na nejvyšší strom v pralese.“
„A nespadla?“
„Rozhlédla se po krajině a zjistila, že je vlastně ptáček. Roztáhla křídla a odletěla.“
„A vrátí se někdy?“
Usmála se a políbila dcerku na čelo. „Obkrouží celý prales a až se bude vracet, zamává ti. Říká se tomu recyklace.“
Šlo se spát.

Závěrečná poznámka: 

Recyklace dvakrát - oživování mrtvých a obkroužení pralesa (totiž cyklus letu, recyklace jako opakování cyklu ;)).

Obrázek uživatele Giles Rigby

Osud nás všech je vepsán v dlani

Úvodní poznámka: 

Jedna tulácká pohádka paní Shelbyové;)

Drabble: 

V neznámé zemi žil chlapec, který ze všeho nejvíce toužil po svobodě.
"Svobodu přináší práce."
Pracoval tedy. Opravoval rozbité hrnce, aby byly dál k užitku, ale nebyl o nic svobodnější.
"Svobodu zaručí peníze.".
Zkusil je získat. Čestně i podvodem. Ale peníze byly lesklé plíšky, dobré tak k ozdobení šatů.
"Svoboda je vědění."
Učil se. Zjistil však, že mnohá učení jsou zopakovaná slova jiných lidí.
Sedl si a plakal. Přilétl k němu ptáček a zeptal se, co jej trápí.
"Chci být svobodný," řekl chlapec.
Vrabeček se na něj podíval: "Poleť se mnou. Ke svobodě nepotřebuješ vůbec nic."
A chlapec roztáhl křídla...

Obrázek uživatele Voldemort

Škoda čisté krve

Drabble: 

Byla jednou jedna neposlušná holčička.
Místo aby si spořádaně hrála u domu svých rodičů, chodila tajně na mudlovské hřiště. Byl to ošklivý plácek obklopený popelnicemi. Hračky z odpadků, kuželky z lahví, křik, pošťuchování, posměch...
Jako vlkodlaci poznají, že máte strach, a zaútočí, mudlovské děti poznají, že jste jiní, a dají vám to pocítit.
Malá čarodějka pochopila a chtěla utéci, jenže jí nastavili nohu. Upadla rovnou mezi kuželky a ošklivě se pořezala.
„Co ti to jen provedli, holčičko moje,“ lamentovala doma maminka.
Lékouzelníci jí dali druhou šanci. Od té doby už mezi tamty nikdy nešla a žila šťastně až do smrti.

Závěrečná poznámka: 

Zdroj:
UMBRIDGEOVÁ, Dolores a Zlatoslav LOCKHART. Bajky ministerského úředníka Beedleho pro uvědomělé děti. Deváté vydání. Londýn: Ministerstvo kouzel, 1997.

Obrázek uživatele Envy

O nespokojené princezně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A ono se to nějak napsalo samo :)

Drabble: 

Bylo nebylo, žila v jednom království jedna princezna, a ta byla tuze nespokojená. Nic se jí nelíbilo, všechno vyhazovala pryč na jednu hromadu, a jejího příkladu se řídili další, až se jí v království nelíbilo vůbec nic, jak strašně to tam vypadalo. I pozvali si odborníka ze zahraničí, 'Čím to může být, že je všude tak ošklivo?'
'Inu,' řekl odborník, 'Všude máte odpadky a nic nerecyklujete, to se pak nesmíte divit, že nikde není nic, co by se vaší princezně líbilo.'
A tak se všichni v království dali do třídění odpadků, vytváření nového ze starého, všude bylo krásně, princezna spokojená.

Obrázek uživatele Rostova

Princezna

Fandom: 
Drabble: 

Žila jednou jedna spanilá princezna. Když dospěla, požádal ji o ruku mocný černokněžník. Ona jej však pro svou pýchu odmítla. Zhrzený nápadník nedokázal unést tíhu jejího odmítnutí a za trest ji proměnil v rostlinu s květy krásnějšími než princezna sama. Všichni se jí však štítili, protože byla uvězněna v těle posetém strašlivými trny. Ona však toužila po lidském kontaktu; chtěla mít někoho nablízku. Pokud o svého člověka přišla, vzala si dalšího. A pak dalšího. A dalšího… Dokud si ve své zakrněné mysli neuvědomila, že musí být chytřejší. V kapse cizince se nechala odvést někam, kde měla najít svůj šťastný konec.

Obrázek uživatele Julie

Těžký úkol

Drabble: 

Carova dcera si začínala zoufat. Nevěděla, jak poznat pravého hrdinu od nepravého. Sice ji zachránil, ale neviděla jeho tvář. Byla to však chytrá carova dcera. Vymyslela past. Ba dokonce by se dalo říci, že jim oběma připravila těžký úkol.
Zapotil se pravý i nepravý hrdina. Hodiny a hodiny pracovali. Až konečně přišlo ráno a car s carovou dcerou přišli při rozsoudit.
"Ten to je," ukázala carova dcera. "Ten mě zachránil. Jen muž, který ví, že rolička od toaletního paíru nepatří mezi papír k recyklaci, mohl opustit ženu, jejíž ruku si tvrdě vybojoval, jen aby donesl škůdcův poklad do sběrných surovin."

Obrázek uživatele hidden_lemur

O princezně se špinavýma rukama

Fandom: 
Drabble: 

Bylo nebylo jedno podivné prastaré místo. Bylo šeré, zaneřáděné, ježilo se nábytkem, a kdyby byl tenhle dům člověk, ukrývalo by se mu zrovinka pod čepicí. Na podlaze leželo prachu, že i myši tu raději tančily na špičkách. Myši ale nejsou důležité. Důležité je to, co se tolik let ukrývalo za jedním z prožraných ušáků. Doufalo to. V den, kdy na půdě stane princezna a statečně to vysvobodí.
Jednoho dne opravdu přišla. Měla tenisky, špinavé ruce a řekla:
„Nádhernej budík!”

Doma ho roztloukla kladivem a udělala si z jeho koleček, z jeho tiše doufajícího srdce, šperk. Protože krásné věci nikdy neumírají.

Obrázek uživatele Simbacca

O okysličování

Úvodní poznámka: 

#novej_kánon

[„Mami, proč máme vlastně na lodi tolik stromů?“] zeptala se jednou Kerribecca a Merumeccu začala vysvětlovat.

Drabble: 

[„Inu, to totiž kdysi dávno, když jste ještě nebyly na světě a místo vás tu vládlo takové malé, veskrze nezelené království, žil jeden zlý sithský čaroděj. Říkal si Darth Coo a tak dlouho koumal, jak království zahubit, až to vykoumal – prostě jim začal krást vzduch, černou magií ho otravoval a pomalu je všechny dusil.
Postavila se mu sice odvážná družina Filtráků, ale bylo jich příliš málo. Teprve příchod švarného rytíře vše změnil, protože hrdina správně poznal, že černou magii nejlépe porazí ta zelená. Vysázel po království spoustu stromů, neřádného mága zničil a od té doby mají zase všichni vzduchu dost.“]

Závěrečná poznámka: 

[„To je ale kopa sraček,“] usoudila Barbucca a Simbacca, který tenkrát tou výměnou lodních systémů podpory života za spolehlivější organické filtry vzduchu strávil skoro čtyři roky, s ní vlastně výjimečně souhlasil.

Obrázek uživatele Champbacca

Levák a levely

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pohádka pro malá koťata, aby se nevrhala do nebezpečí a radši v klidu farmila.

Drabble: 

Bylo nebylo, ale spíš bylo než nebylo, žil ve Skyrimu jeden Khajiit. Tedy ono jich tam žilo víc, ale jenom tenhle jeden našel při toulkách po divočině vchod do prastarého dwemerského komplexu, v jehož pokladnici hlídal strašlivý drak. Khajiit se nebál, leč proradné monstrum se nehodlalo vzdát svého pokladu a brzy zahnalo nezkušeného kočičáka na útěk.
Khajiit věděl, že nemá šanci. A tak alespoň odtahal všechny ty krámy, co našel po chodbách, roztavil je v peci, z výsledné slitiny si vyrobil brnění a stovky trpasličích luků a přes noc se stal mistrem kovářem, jemuž mohl nějaký usoplený drak políbit šos.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Achája

Úklid v lese

Fandom: 
Drabble: 

V dalekém hlubokém lese to bzučelo životem. Člověk sem málokdy zavítal a vždy tu něco zapomněl.
Mechem a trávou se proháněli skřítci a pištivě se hašteřili.
„Našel jsem to. Já to našel!“
„A co to máš? Ukaž!“ druhý skřítek oběhl pařez, aby se podíval.
„Škrpál, ale jaký!“
„Je to jen obyčejná stará bota.“
„Je to krásný škrpál a já v něm budu bydlet.“
„To klidně můžeš. Já chci bydlet v klobouku,“ odsekl druhý a pokračoval ve hledání.

Každé jaro procházeli mladí skřítci les a hledali stopy po lidských návštěvnících, aby se mohli odstěhovat od rodičů a pořídit si vlastní domeček.

Závěrečná poznámka: 

Mám ráda skřítky, jsou to super kámoši:-D

Obrázek uživatele Tess

The legend of Na-Ailleag

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bodík.
Velmi souvisí s oběma dějovými liniemi našich letošních drabblů.

Drabble: 

Once upon a time magical creatures were roaming free. The mightiest were dragons.
Not the dragons you can sometimes see these days. These were mighty dragons of old, true kings among magical creatures.
Together they created a strange jewel, which ruled over all the creatures of magic. Through ages it ensured wealth, peace and prosperity to all the dragondom.
The dragons disappeared.
The jewel got lost.
But, a prophecy remained...
One day, a strong wizard will find the jewel and revive it‘s powers.
He will rule all the magical creatures; ensure wealth, peace and prosperity again.
He will become eternal.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Ohnivá královna

Fandom: 
Drabble: 

Žila byla jedna malá princezna. Narodila se se schopností ovládat živel ohně. Když byla ještě maličká, dostala vzácný dar, ptáka Fénixe. Jeho slzy léčily, a když zemřel shořením, znovu se zrodil ze svého popela.
Když se dívenka stala královnou, dokonale už svou schopnost ovládala. Nebyl zlý drak, před kterým by své království neubránila.

Nebylo to zvíře, kdo vzal statečné královně život, ale člověk.
Šíp se jí zabodl přímo do srdce. Takovou ránu ani Fénix nedokázal zahojit.

Pohřbili ji pod záštitem staré vrby.
Její tělo se spojilo se zemí a hlína vzplanula. Z plamenů vyletěl nádherný vznešený pták. Půda opět utichla.

Obrázek uživatele Scully

Pro dobrotu na žebrotu

Fandom: 
Drabble: 

Byla jednou jedna princezna, Leontýna se jmenovala, a ta se tuze ráda parádila. Milovala, když si mohla nechat ušít nové šaty. Celé hodiny se prohlížela v zrcadle a zkoušela si nové modely.
Měla ve sých šatnách na tři sta šatů.
Její tatínek byl velký ekologista, a tak když si Leontýna chtěla pořídit tři sta první šaty, zakázal jí to, dokud nějaké nedá pryč, protože její záliba přiváděla království k bankrotu.
Král si myslel, jak na to vyzrál, ale Leontýna byla hodné děvče, a tak když si pořídila nové šaty, jedny staré dala nějaké dvorní dámě.
A tak království chudlo dál.

Závěrečná poznámka: 

Ono je to vlastně tak trochu ze života... :)

Obrázek uživatele Elrond

Pohádkář

Fandom: 
Drabble: 

Kdysi dávno žil jeden písař, který měl jednu zvláštní schopnost. Psal o hodných moudrých králích, nafintěných princeznách, ale i princeznách, které měly dobré srdce. Popisoval chrabré rytíře a rozličné příšery, se kterými museli zápolit. Psal o mluvících zvířatech a starých dobrých stařenkách, kteří radili všem, kdo si to zasloužili. A když je popsal dostatečně rozličnými slovy, rozesílal je do krajů za mnoho horami, řekami a moři, aby společně tvořili pohádky, kde dobro vítězí nad zlem a moudrost nad hloupostí.
Jenže stárl a zapomínal a některé postavy si byly hodně podobné. Proto máme v tolika pohádkách hloupé Honzy a sedmihlavé saně.

Obrázek uživatele Akumakirei

Skřípavá objetí

Fandom: 
Drabble: 

Stálo kdysi městečko, nejinak zvané než Šedé, v němž pravidelně rachotila zneklidňující tramvaj. S červeným kabátkem, vyleštěnými světýlky se tuze zvláštně vyjímala na pozadí ponurých ulic a lišila od běžných tramvají Zaprášených. I navykli si lidé ji míjet; někdy je však vlastní slepota očarovala a nastoupili.
Tací si již nemohli býti jistí svým návratem do podmračených ulic.
Rudá milovala projížďky městem, ve svých útrobách bzučivě přežvykovala nedbalé svých očí, hltavě vysávala poslední zbytky jejich existencí.
Čas od času přece jen dovolila odchod; Nemarnému Jedinci. Záře, tento znovu vstoupil do Šedého, obohacený světlem Marných a Poražených.

Pokud nevyužije, příště není návratu.

Závěrečná poznámka: 

Ne že bych chodila po světě s nesundatelným úsměvem pro všechny, ale nezdá se vám, že se postupně všichni víc a víc mračí?

Obrázek uživatele Saphira

Na konci světa

Úvodní poznámka: 

Tentokrát se v rámci zachování žánru neposouváme v ději, konec je čiště pohádkový a nikdo neví, zdali to tak skutečně dopadne.

Drabble: 

Bylo nebylo, na severu království stála vesnice. Nebyla to jen tak ledajaká vesnice, ale byla opředená kouzlem, které na ně seslala čarodějnice, jež se mstila za křivdu způsobenou jí obyvateli vesnice.
Nikdo nemohl odejít, nikdo nemohl zemřít, jen pokud přišel někdo nový. A tak ubíhala staletí a obyvatelé se neustále proměňovali, ale přesto zůstavali stejní. Stařena za stařenu, žebrák za žebráka, dítě za dítě.
Tu jednou přišel do vesnice muž, který si tam nepřál zůstat. S pomocí svého intelektu překonal všechny překážky a kletbu zrušil.
Osvobodil sebe i ostatní, vydal se za svými sny a žil šťastně až do smrti.

Obrázek uživatele Keneu

O environmentálně smýšlejícím korábu

Úvodní poznámka: 

Morbidní? Ano prosím :D

Drabble: 

Byl jednou jeden koráb. Znal každé moře, prosmýkl se každým průlivem i průplavem, přátelil se s korálovými útesy, ale jedno mu dělalo starosti.
Na svých cestách narážel na opuštěné, neživé lodě. Bylo na nich tolik nevyužitého materiálu! Hrály si s nimi živly, ale jakmile je to omrzelo, lodě se pod hladinou proměnily na černou skládku.
Koráb začal lodě zachraňovat. Něco si nechal, něco vyměnil s pobřežím, něco použil jako palivo, ty smradlavě se rozkládající kousky čehosi nechával ostrůvkům jako hnojivo a ten úplný zbytek nebohých námořníků využil pirátský koráb na svoji vlajku.
Vypálila rána z děla, pohádka je zcela celá.

Obrázek uživatele Lyta

Nejvíc nejlepšejší práce

Drabble: 

'Žil byl jeden Klingon. Ale nebyl to obyčejný Klingon, byl to ten nejčestnější Klingon v celé Klingonské říši. Neživil se ale jako válečník. Tenhle Klingon byl totiž popelář. Jezdil se svým popelářským vozem a dával do něj odpadky, které bylo třeba recyklovat. Jeho práce ho bavila, protože jezdit s popelářským vozem byla nejlepšejší práce. Někdy jezdil rychle a jindy pomalu. Když jel pomalu, díval se z okna na domy a stromy a ostatní Klingony. Když jel rychle, odpadky vzadu ve voze jen lítaly.'

Regina odložila papír popsaný dětským písmem. Henryho už by neměla nechat koukat na Star Trek. A popeláře.

Kterak dobrý kouzelník přece jen zaslouženého uznání došel

Fandom: 
Drabble: 

Bylo nebylo, za devatero horami, desatero přehradami, jedenáctero dálnicemi a dvanáctero průmyslovými zónami žil jeden kouzelník. Byl to hodný kouzelník, který chtěl pomáhat lidem. I začal rozbité staré věci činiti novými.
Dovedete si, milé děti, jistě představit, jak to dopadlo. Brzy měl za dveřmi stovky naštvaných výrobců následovaných opraváři věcí, u nichž se ještě opravy vyplácejí. Nebýt kouzel, byl by asi skončil na hranici.
Nicméně kouzelník šel do sebe. Vždyť recyklovat se dají i jiné věci. Třeba příběhy.
Když pak poznal schopného majitele filmového studia, jejich recyklované pohádky měly veliký úspěch a sledovanost.
A jestli neumřeli, vydělávají oba šťastně dodnes.

Obrázek uživatele Blanca

A tale of books and heroes

Úvodní poznámka: 

Taková malá věc, ke které mě inspirovala procházka s Tess po hřbitově a mauzoleu...

Drabble: 

Once upon a time, there was a special library.
It was filled with magic.
Every tome bore a gilded name and two dates on its spine.
Whenever an agent of light was lost, their ashes were sprinkled over an empty tome.
There they transformed into words, to forever tell the story of their life.
They were the stories of heroism and service that should not be forgotten.
If you stood still among the shelves, you might hear the books whisper encouragement to anyone, who is picking up the banner of light.
One day a new book might carry your name...

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že je to dostatečně pohádkové a dostatečně v tématu...

Pohádka o anemické princezně

Fandom: 
Drabble: 

Byl jednou jeden starý král a měl dceru Růženku. Jak Růženka rostla, začala mu zdravě ekologicky organizovat život. Nakonec už jedli jen zeleninu. Králově dně to celkem svědčilo, ale Růžence za chvíli začali říkat Bledule, což krále trochu vyděsilo a jako ve všech pohádkách se rozhodl situaci řešit vdavkami. Jenže kde najít prince pro takovou Zelinku?
Tou dobou putoval králostvím řeznický tovaryš Toník. Protože v zeleninovém království neměl co na práci, zamiloval se do princezny. Pašíkem zdokonalil ekologickou recyklaci kuchyňských zbytků a řízky vylepšil počet krvinek princezny, a tak ze Zelinky byla zase Růženka.
Tak, Pepíčku, pěkně dojez to masíčko!

A proč?

Fandom: 
Drabble: 

Za jedněmi horami (protože víc jich v malém královstvíčku neměli) a jednou řekou (protože víc jich v malém královstvíčku neteklo) stála krásná stáj a v té stáji žila klisna a její hříbátko.
Hříbátko bylo hodné, ale dělalo mamince starosti, protože občas špatně papalo.
„Musíš víc papat,“ domlouvala mu maminka.
„A proč?“ ptalo se hříbátko.
„Abys dělalo víc koblížků,“ odpověděla maminka.
„A proč?“ chtělo vědět hříbátko.
„Protože lidi naše koblížky potřebujou. Všude je sbírají.“
„A co s nima dělají?“ divilo se hříbátko.
„To je záhada,“ přiznala maminka. „Sbírají je jako poklady a pak je zahrabou na pole. Pak tam roste oves.“

Závěrečná poznámka: 

Snad je ta recyklace vidět.

A dokud nedopili, pijí dodnes.

Drabble: 

Bylo nebylo, v dalekém severním království žil král Gustav, který rád chodil mezi prostým lidem, aby se dozvěděl, co se o jeho vládě vypráví. Jednoho dne přišel do hospody U královniny hlavy. Uvnitř osaměle seděl smutný hospodský. "Co se děje, příteli?", tázal se král.
"Nechodí lidi, protože před hospodou leží obrovská kupa odpadků."
S tím bych měl něco udělat, pomyslel si král. A jak řekl, tak bylo. Na druhý den přijel královský vozka, hromadu odvezl na královskou skládku, kde ji zpracovali královští recyklátoři do velikosti korálku a od té doby se v království nehromadí odpadky a lidé mohou vesele popíjet.

Stránky

-A A +A