DMD č. 27. pro 27. 4. 2017. Téma: Jen ať ti to nezůstane!

DMD č. 27. pro 27. 4. 2017. Téma: Jen ať ti to nezůstane!

Už nám zbývají jen čtyři témata, tak si to užívejte!

Pěkné drabblení!

Téma pro 27. 4. 2017: Jen ať ti to nezůstane!
Toto téma bude uzavřeno 27. 4. 2017 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
27. 4. 2017 v 23:59
Obrázek uživatele eliade

Mnoho vajec - lyžařova smrt

Úvodní poznámka: 

Moudivláček pro KattyV

Chcete si i vy přečíst reportáž o svém oblíbeném zvířecím sportovci?
Neváhejte mě kontaktovat!
(Vyhlašuji týden zvířat na přání.)

Drabble: 

Provozovatelé lyžařského areálu, kteří si nechali novou lanovku navrhnout architektem ptáčkem moudivláčkem, se nestačí divit. S přicházejícím jarem se v kabinkách stále častěji objevují bílá vejce. Není jasné, zda je tam zanechávají fanynky, či milenky známého architekta.
Pokud se prokáže, že se jedná o druhou možnost, padne zřejmě celá architektova výplata na alimenty.
„Doufáme, že jim to rozmnožovací šílenství nezůstane navždy. Stávající situace by byla během sezóny neúnosná. Kabinky by bylo potřeba neustále kontrolovat, aby se zabránilo neštěstí.“
Majitelé navíc zřídili v kuchyni jedné horské chaty provizorní líheň.
„Je snad pochopitelné, že během zimy tam potřebujeme ohřívat úplně jiná vejce.“

Obrázek uživatele Erys

Vrátím brzy

Fandom: 
Drabble: 

Snad mají něco v sobě, tihle novodobí tuláci. Ve vlacích, v autobusech, na zastávkách, žijou si svoji cestu a občas potkají někoho svého druhu. Neví přesně jak, zapovídají se. Přání a pochopení a radost a politování a rady a prostě život, co je potřeba, dají do rozhovoru. Sdílí triky a tipy, dělí se o ledacos. Když se to zrovna hodí, třeba půjčí knížku nebo časopis nebo cédéčko nebo šátek nebo něco, co mají u sebe.

Když knížku dočtou, loví zapsaný kontakt z cest. Snad hlavně ze strachu, aby ji nezapomněli vrátit, snad ze zájmu na chvilinku obnovit to dočasné pouto.

Alespoň nezačne chrastit

Úvodní poznámka: 

Org.: Neobodování nekomentujte.

Drabble: 

,,Mně se viklá zub,“ hlásí Gvačara.
Jugháš to ozkouší prstem. ,,Ještě vydrží.“
,,Tak se rozluč,“ pobídnu Gvačaru.
,,Harg, Jugháš-dádâ,“ vrhne se Jughášovi okolo krku. Jugháš otočí hlavu a odplivne si. Pak se zeširoka usměje – třetí řezák pryč. ,,Alespoň nezačne chrastit uprostřed boje.“
,,Přežij, Jugháš-iš.“
,,Vyplním, Igrûn-thrakka.“
Sledujeme, jak se jednotka řadí a vyráží.

Po namáhavém pochodu konečně vytoužené shledání.
Jen polibek je divný. ,,Co máš s ústy?“
,,Ratiště,“ vycení zpola prázdnou dáseň. ,,A dva byly nové.“
Mávnu rukou. ,,Dorostou.“
,,V příštím století.“
Gvačara vykulí oči. ,,To trvá tak dlouho?“
,,Ale ne. Tehdy už ti budou padat podruhé.“

Závěrečná poznámka: 

Určitě si to nepamatujete, ale překlad slova už jste dostali. A co znamená dádâ, nepochybně snadno uhodnete.

Problémy Šlechticů

Fandom: 
Drabble: 

Noby Nóblhóch seděl na strážnici a tvářil se zkroušeně, občas zavzdychal a podíval se ke stropu směrem k Elániově kanceláři. Seržant Tračník seděl naproti němu a měl o svého přítele vážné obavy.
"Víš, Freddde," začal desátník těžce. dostal velkou dávku ze zásob brandy určené na lékařské účely, "ono je to vlastně strašné, s tím vším kolem vévodování. Když já se o to neprosil a teď tohle. Bych se nad tebe měl povyšovat, když jsem ten šlechtic a ty obyčejný plebs. A přitom jsme spolu tolik prožili."
"No, velitel s tím snad něco udělá, Noby," snažil se mu Tračník zvednout náladu.

Životně důležitá rada

Fandom: 
Drabble: 

Jednou u nás byla tehdy asi osmnáctiletá dcera naší sousedky. Jmenovala se Šárka a povídala si s náma.

Moje máma: "...a ona si prostě kouše nehty!"
Šárka: "Tak to ne, hele. Koukej si ty nehty nechat dorůst a nekousej si je. Jen ať ti to nezůstane. Já se to neodnaučila a podívej:"
Ukázala mi svoje ruce. Na jednom prstě měla takovou bouličku, nevěděla jsem, co to bylo, tak jsem se na to zeptala. Jenže ona moji otázku špatně pochopila, protože odpověděla: "To jsou moje nehty, vidíš? Takhle taky skončíš pokud neskončíš."

Pochopila jsem to. Nehty jsem si přestala kousat. Konec.

Obrázek uživatele Queen24

Tak teda Šmoulinka už vaří makarony

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

No jo, každýmu během zkouškovýho občas hrabe, a každýmu jinak no xD
Ale Šmoulové to jistí! :D ;))

Drabble: 

Šestiletá holčička tančila po kuchyni. Z rádia hrála kazeta Šmoulové. Maminka míchala polívku a pobaveně ji sledovala. Roční sestra ,,velké tanečnice" spala v postýlce.
Kazeta dohrála. ,,Ještě jednou..." upřela hnědé oči na mamku. ,,Ne, už to hrálo dvakrát! A pojď si dát polívku, je hotová."

Jednadvacetiletá holka zaklapla skripta a protáhla se. ,,Já už fakt nemůžu..." zavrčela a popadla mobil. ,,To mi povídej," utrousila její šestnáctiletá ségra od učebnice z matiky.
Z mobilu se ozvaly první tóny. ,,Tak teda Šmoulinka už vaří makarony..."

Mamka otevřela dveře. ,,Polívka je hotová..."
Obě bláznivě tančily po pokoji.
,,Achjo... Vám ty šmoulové fakt zůstanou!"

Závěrečná poznámka: 

Kdyby si někdo chtěl poslechnout originál, a třeba taky zavzpomínat na doby dávné... ;)
https://youtu.be/CROG2y8bjM4

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Temně fialová

Drabble: 

Vysmekla se mu a popadla první věc, kterou nahmatala. Těžký vzduch tmavého pokoje rozzářil vodopád střepů s kapkami krve.
„Dej si pozor, aby ti ta krev nezůstala na šatech!“
Vyjekla, když jí silnými prsty sevřel hrdlo. V jeho očích viděla jen šílenství.
„Je to tvoje chyba!“
Lapala po dechu.
„Kdybys ji netahala na plesy!“
Marně se bránila.
„Za ním! Děvko!“
Poslední zbytečky vzduchu –
Stisk ochabl a Miklós se sesul vedle ní na podlahu. Neviděla, co se stalo, všechno bylo rozostřené, všechno bylo rozdělené na částečky bolesti.

Prohlížela si temně fialovou památku na krku.
Nakonec zmizí, jiné stopy ale zůstanou navždy.

Závěrečná poznámka: 

To je ale krásný modrý Dunaj, což?

Obrázek uživatele Karin Schecter

And At That Moment, Her Life Was Ruined Forever

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

How dumb my drabbles can get? Nobody knows :D

Drabble: 

Nobody ever warned her that this is something that will stick with her for the rest of her life. Well... maybe they should have.
When she finished writing her first fairy tale, she was nine years old.
In eight grade, she won a writing competition. The school got a lot of money from it, she got a chocolate bar.
In high school, she spent a lot of time on the internet. She made herself a blog to post short stories on.
Then she started to read stories from other people and eventually, after so many various stories, she discovered fanfiction.

Závěrečná poznámka: 

And now, you should read the title again.

Obrázek uživatele Rorico

Nezvyklý dar

Úvodní poznámka: 

Rovnou navazuje na drabble "Škuba". Prostě se to do jednoho nevešlo, tak to bude ve dvou :)
Bez nároku na bod.

Drabble: 

Když se Sirius setkal v domě s Hagridem a leknutím se málem zastřelili na schodech, vyšli raději ven.
Chvíli se venku dohadovali o Harryho, ale Hagrid byl neoblomný.
"No tak jo," zafuněl nakonec Sirus. "Vem si ale moji motorku, budeš u Čmeláka mnohem rychleji. Ta věc skoro lítá."
Hagrid vykulil oči. "Seš si jistej Blacku? Dyť ty ten vehikl úplně miluješ."
"Jo, jsem. Já ji už nebudu potřebovat."
Snad ti to nezůstane pomyslel si, když sledoval Hagrida nejistě vybírajícího první zatáčku.
Pak z budky zavolal pohřební službu, přes dráty nastartoval Hagridovu Toyotu a vyrazil do Londýna. Přesně věděl kam jet.

Obrázek uživatele Effatha

U moře

Fandom: 
Drabble: 

Chtěla jsem mu říci ať přestane, že už mu to zůstane, ale pak jsem se jenom usmívala a usmívala na racky a moře, zatímco zatímco Marek skákal po kamenech a dělal opičky. Slunce prozařovalo vodu, foukal vítr a ve vzduchu byla sůl. Mrtvo a křik racků.
Marek spadnul do vody, vynořil se a prskal vodu. Jak bych se mohla nesmát? Šklebil se jako nikdy a oblečení na něm zplihle viselo. Po chvíli mne to přestalo bavit a tak jsem se zvedla a odešla jsem. Stal ve slané vodě a měl blbý výraz ve tváři. Sůl se do něj vpíjela. Tuhnul.

Obrázek uživatele Lejdynka

Kdopak to mluví

Úvodní poznámka: 

Trochu bujabéza (díky Zuzce za vhodný termit), protože mě absolutně nic neinspirovalo a nenapadlo. :(

Drabble: 

Chlapec si v sednici maluje. Kreslí chaloupku a vedle prasečí chlívek.
"Už zase čárá," nahlíží mu přes rameno bratr.
"Chci být malířem!" odsekne vzpurně.
"Prosím tebe, jen ať ti to nezůstane, hochu!" spráskne rukama babička. "Malování tě neuživí!"
"A kdo za tebe bude platit studia?" táže se hřmotně otec. "Tady kocour, ne?"
"Mňáááááá!"
"Marš dolů a chytat myši budeš, drzoune," vzteká se starý a zdá se mu, jako kdyby se mu ten černý kocourek vysmíval, než poslušně zmizí za dveřmi.
Nastane ticho.
Otec se vrátí k spravování bot.
"Tos uhodl," ozve se ze dvora tichoučký hlásek, ale nikdo už neposlouchá.

Závěrečná poznámka: 

Trošku přímo inspirace tím geniálním utopickým pohádkovým dílem, které jsem včera po osmnácté dočetla.
No a kdyby to někdo omylem nepoznal, tak přece https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Lada :)

Obrázek uživatele Owlicious

Setřepte i prach toho místa

Fandom: 
Drabble: 

Hospodin měl něco na srdci.
Ale úzkost jeho vyvoleného kladla špatné otázky.
Jak malá hrstka spravedlivých stačí k záchraně zkaženého města?
Člověk byl spokojený, když 'umluvil' krutého Boha.
Deset.

Čtyři.
Bůh nehádal, nesmlouval, jen souhlasil.
Předem věděl, kolik v tom městě spravedlivých opravdu je.
Ale rodina synovce vyvoleného špatně chápe rozsudek.
Andělé je vyvedou skoro násilím.

Odsouzené město mají nechat za sebou, nevrátit se ani pohledem.
Jejich myšlenky mají dlít na Tom, kdo je zachránil.
Svá srdce mají s sebou odnést do nové budoucnosti.

Zvědavost je silnější.
Zkáza přitahuje neposlušné oči.
V půli kopce zůstane stát solný sloup, hledící zpět.

Závěrečná poznámka: 

Příběh Sodomy a Gomory je víc než co jiného příběhem Lotovy rodiny.
A je to příběh tak tragický, jak to jen Bible umí.

Čtěte 1. Mojžíšovu kapitoly 18 (od verše 16) a 19

(podrobnější vysvětlivky budou dodány později)

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Z kavárny

Fandom: 
Drabble: 

Říkaj tomu dobré zprávy, když jsou plné čerstvé kávy. Když provoní celý dům, to jde trošku na rozum. Do novin teď zírám tupě, abych to měl celé v kupě. Kde se co se děje dnes, kde co přijde na přetřes. Ale nic nového pod sluncem, špekulovat nad koncem. Jak dopadnou další volby, že je nové „dolby“. Doba si holt žádá svoje, že ten herec už má troje? Popkultura ta nás ničí, decibely kolem fičí.
Když odložím noviny, nestačím se divit, do jak děsné roviny, nechám si vše líbit. Tak jen ať ti to nezůstane, a dál ti rozum říká pane!

Obrázek uživatele Champbacca

Profil a proměny

Úvodní poznámka: 

(mezitím v roce 2222)

Drabble: 

Odpor obránců Valhaly slábl, Edvin se zbývajícími Chcípáky takticky ustupoval k lesu a Heimdall, poslední z bohů, se připravoval na svou chvíli. Stál na zlaté střeše a už z dálky zdravil přibíhajícího Lokiho.
„Což tě matka nevarovala,“ ušklíbl se na svého soka, „že když budeš moc často měnit podobu, zůstane ti to?“
„Co mi zůstane, negře?“ odsekl bůh neplechy a zároveň mu tím poněkud netaktně vmetl do tváře jistý superhrdinský film z dávných dob, který se v Ásgardu netěšil velké oblibě.
„Ta tvář nejhnusnějšího trpaslíka devíti světů… nebo takhle vypadáš normálně?“
Zabili se sice navzájem, ale vítězem byl jednoznačně Heimdall.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by měl Jediland být aktualizován.

Obrázek uživatele Rorico

Škuba

Drabble: 

Hagrid, člen MI5, dobromyslný člověk vysoký 2,5 metru, kterého jste mohli naštvat jen jednou, zastavil svou Toyotu Hilux před zbytky domu Potterových
Dveře visely na jednom pantu, okna se vysypala.
Hagrid vstoupil, obešel Jamese, a když prohledal přízemí, vystoupil do patra. Zde našel v nyní rudě vymalovaném pokoji ztuhlou Lily, zbytky Rätsela a malého chlapce v postýlce.
"Téda, to je poctivá škuba. Jen ať ti to nezůstane," broukl Hagrid k chlapci, který zřejmě usnul vyčerpáním a bolestí. Jeho čelo rozsekly střepiny granátu a vznikla tak rána trochu připomínající blesk.
Vzápětí venku zaburácel motor a ze svého stroje slézal Black.

Obrázek uživatele saasa

Elegie

Fandom: 
Drabble: 

Je to jako vše to, co nechcete a zároveň se bojíte, že když o to přijdete, nezbude vám už vůbec nic. Že život, který jste si mysleli, že žijete a ten, který jste si vždy přáli žít, jsou tímtéž. Že štěstí je zasloužené a radost se dá uložit a prožít znovu. Že pouta citů poutají na obou koncích stejně.

Ztráta, která přichází pod rouškou dílčích vítězství v boji o vše, je strašlivá ve své nevyhnutelnosti a plíživé každodennosti. Smrt, která se k vám vkrade s úsměvem prodavače pojištění, zabíjí nadvakrát.

A vy byste přísahali, že už vám nikdy nic nezůstane...

Obrázek uživatele kytka

Louskání ořechů

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Candrbál.

Drabble: 

Louskají v kuchyni ořechy. Hodiny odtikávají noc rozhodnutí.
"Chceš těm banditům dělat pohůnka? Starat se o to, co naloupili?" zlobí se máti. "Už napořád zůstaneš jedním z nich, nikdo ti to neodpáře."
"Mám se radši dívat, jak ty pole rychtují?"
"Zrychtují je tak jako tak." Máti se ohání louskáčkem, jako kdyby to byla palečnice.
Alžběta tiše pláče, černou Tatru už už vidí za vraty. "Co když ho vážně zavřou?"
Jára se pod stolem zlehka dotkne jejího kolene.
"Vezmi to, synku," zabafá otec z fajfky. Zůstal z něj jen stín hospodáře, kterým býval. "Vezmi to a budeme doufat."
Další skořápka praskne.

Závěrečná poznámka: 

Jen pro jistotu: Jde o funkci v JZD.

Obrázek uživatele Voldemort

Finále

Úvodní poznámka: 

bez nároku na bod taková drobná, téměř nepodstatná (sic!) scéna z famfrpálového života Roweny Raddleové. protože nakonec proč ne.

Drabble: 

Málokdy bývala nervózní, tribuny plné vřeštících fanoušků jí ale přece jen vyrazily dech. „Je to jen hra, jde jen o školní pohár, je to jen hra...“
Havraspárský tým vyrazil za jásotu davu oděného v modrou a zaujal pozice.
Krátce pohlédla na místa určená rodičům.
„To snad není pravda. Už zase,“ protočila panenkami. Ačkoli hráli proti červeným, její matka – ztělesnění Nebelvíru – se prakticky topila v modré barvě.
Když o dvě řady níž zahlédla otce ve společnosti Lestrangeových, zamračila se. Proč?!
„Aby ti to nezůstalo!“ zaslechla odněkud z nebelvírské strany. Nejspíš James Potter.
Trhla sebou, letící potlouk ji minul o délku vlasu.

Závěrečná poznámka: 

Představa Minervy fandící proti vlastní koleji mi prostě přišla strašně vtipná, zabte mě :D.

Obrázek uživatele Dia

Teatrální teatrál

Fandom: 
Drabble: 

Měla jsi pravdu, mami,
ty divný obličeje mi zůstaly,
pořád dělám ty stejný tlamy

pořád neznám svá úskalí.

Přijde mi to zvláštní,
že na jedný tváři
se tolik obličejů vášní

a že mi ještě nikdo neřek „lháři!”

Asi jsem i zapomněla už,
kterej ksicht je ten původní,
byla bych asi víc vtipná jako muž

a možná i víc cooltovní.

Měla jsi pravdu, mami,
ty divný obličeje mi zůstaly,
jsou to ale jenom pomíjivý tlamy,

který originál zmrskaly.

Ale hodí se mi ta schíza,
třeba to s ní ještě dotáhnu někam,
protože je to moje divadelní míza,

když před publikem smekám.

Obrázek uživatele Reverend Barnaby

Iluze výjimečnosti

Drabble: 

Čím lépe znal svět kouzel, tím žíznivěji listoval v Bibli.
Čím blíž byl magii, tím intenzivněji hledal Boha.
Čím mocnější čaroděj se z něj stával, tím častěji se modlil.
Až nadešel den, kdy si uvědomil, že oč lepším je kouzelníkem, o to horším je člověkem.
Kouzla, která se naučil, mu propůjčila pocit nezranitelnosti.
Síla, kterou probudil, ovládla jeho smysly.
Moc, kterou nabyl, otupila vědomí smrtelnosti.
Co prostým životem ve Phoenixu držel na uzdě, se v nově objeveném světě utrhlo ze řetězu.
„Už pro vás nemůžu dál pracovat, Albusi.“
„Já vím, chlapče. A jsem ten poslední, kdo by tě tu držel.“

Obrázek uživatele L.P.Hans

Kariéra

Drabble: 

Když byl ještě malý, jen co objevil zrcadlo, rád křivil obličej, dělal „ksichty“ a šklebil se. Rodiče mu říkali: „Nedělej to, zůstane ti to a nikdy si nenajdeš práci.“
Měli pravdu, zůstalo mu to. Ale kariéru měl velmi úspěšnou. Zastával velmi důležité postavení v nadnárodní firmě. Měl pracovní auto až pro patnáct lidí, kancelář s divokou šelmou, nosil slušivý pracovní oblek, používal profesionální kosmetiku a k občerstvení jedl jen vybrané dortíky. A když mluvil on, vždy byl středem pozornosti.
Samozřejmě, mnozí by nad takovou kariérou ohrnuli nos, ale on na ni byl pyšný. Přece jen, málokdo se stane cirkusovým klaunem.

Obrázek uživatele Tess

Only Wrong Choices

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bodík.
Děje se paraelně s Blančinou stoslůvkou.

Drabble: 

„Use portals only in life or death situation,“ said Thorne.
That was in Venice.
Since then she used it once. On his command.
It was life or death situation, in Syria.
It was life or death situation in here, right?
She had no training. But she was able to open portal already, twice.
There was a portal leading near to where he was, she could tell. She could use him as a point of focus, open the portal...
The order was to stay.
She hit the table in frustration.
How is she supposed to know what’s right?
She‘ll learn, soon.

Smajlík

Úvodní poznámka: 

Jako první na toto téma mě napadlo to klasické upozorňování dětí např. při šilhání nebo dělání různých jiných opiček. U toho věta Jen ať ti to nezůstane! zazní snad pokaždé. Rozhodla jsem se ale napsat příběh trochu z jiného pohledu. Možná je ze života, možná se toto skutečně stalo, možná teprve stane, ...

Drabble: 

Žila byla jedna holčička. Měla ráda život, lidi, zvířátka. Ráda se smála. Všimla si, že někteří lidé se nesmějí. Chodí zamračení, naštvaní, smutní, pláčou, ...
Na malé barevné papírky nakreslila smajlíky a napsala: Pošli úsměv dál.
Chodila městem a papírky rozdávala. Dávala úsměv těm, kdo ho potřebovali.
Došla na hřiště, tam seděl plačící chlapeček. Dala mu papírek. Udiveně se podíval a přestal plakat. Šla si hrát na pískoviště s kamarádkou. Chlapeček se k nim ale nepřidal a odcházel.
„Jen ať ti to nezůstane! Pošli ho dál!“
„Dám ho do žákovské knížky, kde mám tu pětku. Pro maminku. Děkuji ti!“ usmál se.

Obrázek uživatele Envy

Láska k lezení

Drabble: 

"Slez z toho stromu dolů na zem!" říkali jí, pořád a neustále jí to opakovali. Její babička byla snad ze všech nejhorší - "Nelez na ten strom! Ještě tak aby ti to zůstalo, holčičky po stromech nelezou! Jaký chlapec by tě pak chtěl? Pojď, pojď si hrát tady s panenkama!" Dívka jen nasadila zachmuřený výraz a slezla dolů, aby se vyhnula dalšímu křiku.

Na vysoké se odstěhovala od rodičů a kontaktu s příbuznými se vyhýbala pod záminkou náročného učení. Ve skutečnosti trávila volný čas na lezecké stěně, v létě i na lanové dráze vysoko ve stromech, a žádný chlapec jí nechyběl.

Závěrečná poznámka: 

Skoro by to byl můj život až na pár drobných detailů :)

Ochutnávání

Drabble: 

První rok života:
Ochutnávám co to je, hračka, jídlo nebo maminka?
Ona je tak roztomilá, asi ji rostou zoubky.

Druhý rok života:
Každé dítě má za život sníst kyblík špíny. Musí zjistit, co je jedlé a co ne.
„Miláčku, tohle se nepapá. Dej si raději jablíčko.“

Třetí rok života:
Tak těch kýblů už bylo minimálně pět.
„Kolikrát jsem ti říkala, že tohle se do pusy nestrká. Do pusy dáváme jen jídlo.“

Čtvrtý rok života:
„Co to máš v té puse? Okamžitě to vytáhni ven.“

„Jen ať ji to nezůstane.“
Ale až uplyne trošku více let, může se jí to hodit.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Hledání dobrovolníka

Drabble: 

"Potřebuji dva dobrovolníky, kteří se vydají jako zvědové ke galské vesnici," oznámil svým vojákům centurion Flavius Rychlyklus a v tu chvíli to mezi legionáři začalo hučet jak v úle.
"Já nikam nejdu, já se zrovna vrátil z hlídky!"
"Já taky ne, minule jsem přišel o dva zuby. Měl by jít Husarskykus, ten vyváznul bez škrábnutí."
"To není pravda, ještě teď mám bouli na čele! Ale Hokuspokus se posledně flákal, protože se hodil marod."
"Co si vymýšlíš?! Já měl zlomenou nohu!"
Legionáři si dál přehazovali úkol jako horký brambor, ale dobrovolník nikde.
"Jak chcete,"zavrčel centurion. "Budeme tahat slámky jako vždycky."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Stolování u Šuků

Drabble: 

"Oto, jez distingovaně! Co ty ruce?! Nemusí se opírat o stůl! Lžíci zvedáme k ústům, hlava se nesklání k talíři," kárá Scholastika Otíka.
Lev jen tiše úpí, ale mlčí. Ví, že Scholastika ozvěnu nepotřebuje. A ta pokračuje se svým kázáním:
"Nevybíráme z polévky husté, jíme, jak to přijde na lžíci! Když budeš mít špatné návyky, tak ti to zůstane! Do dospělosti. Představ si, že jednou budeš třeba pozván do rodiny své nevěsty... Tatínku, nehrb se u toho jídla! Tady vidíš, Otíku, jak to dopadá, když si někdo v mládí nezvykne na kulturní stolování!"
A Lev se narovná necekna ani slova.

Obrázek uživatele Arenga

Něco na zub

Úvodní poznámka: 

nesoutěžně, bez bodu

Drabble: 

„Ahoj Áňo,“ pozdravil Gusta sestru, která se právě vrátila domů. „Je tu babička a přinesla perfektní roládu. Pojď si vzít.“
Sestra se zatvářila, jako by ho chtěla uškrtit.
„Nonono, Aničko,“ pronesla babička káravě. „Nad mojí roládou se neofrňuj! A vůbec, takové škleby děvčatům nesluší! Mohlo by ti to zůstat!“
„Tomu snad nevěříš, babi,“ prskla Aňa. „A jestli jo, mně to nenamluvíš. Přisednu si, ale jíst nebudu. Nalij mi jenom čaj, brácho. Hlavně ať je vlažnej.“
„Snad zase nedržíš nějakou dietu!?“ zhrozila se babička.
Vzdychla. „Nedobrovolně. Jdu od zubaře. Mám v šestce kráter, že bych si tam mohla strčit kyanidovou kapsli!“

Závěrečná poznámka: 

téma trochu prvoplánově, ale aktuálně jsem nic lepšího nedala, taky mám v šestce ten kráter totiž...

Obrázek uživatele Blanca

Sacrifices

Úvodní poznámka: 

Varování: trápení postav lvl dark!Blanca

Drabble: 

Sarmad stepped outside with her to dissuade her.
She insisted and finally, he agreed.
Things Thorne had on him, when taken, lay piled on a table.
She dropped her emergency beacon among them as she grabbed the artifact, activating both.
She hoped the artifact's magic'll hide the beacon's until the response team gets there.
She steeled herself as she went back in.
Hurting Thorne was the only way to protect him.
It just had to look convincing.
The artifact could cause 'phantom pains'.
He can handle physical pain.
At least there'll be no lasting damage.
Not to his body, anyway...

Stránky

-A A +A