DMD č. 18 pro 18.4.2010. Téma: Nědělní ráno

Obrázek uživatele Sothis Blue

Tma

Když jsem procitl, byla tma. Otočil jsem se na druhý bok a pokusil se ještě spát, než se pustím do každodenní dřiny. Ale spánek se nevracel a mně po chvíli začalo být divné, že nevidím ani náznak svítání.
Nakonec jsem to nevydržel a šel se podívat, jak to venku vlastně vypadá.
Vůbec nebyla tma. To jen zelená hradba za okny se zdála černou.
Už to udělali zas.
Takže jsem si natáhl ochranný oblek se vším všudy a vzal do ruky plamenomet.
I když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to neděle, někdy všechno kolem připomíná středu.

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Ebženka

Koncem zimy

Fandom: originální, realita
poznámka: pardón, je to z nouze ctnost.

Budík neodbytně pípá. Červené cifry agresivně světélkují přítmím pokoje.
Zamáčkne ho, aby se zvonění o devět minut posunulo. Ještě aspoň chvilku. Ještě je skoro tma.
Za oknem se prohání mrazivý vítr s deštěm a osamělým chodcům zalézá za nehty. Stromy jsou pořád holé a mrtvé. Na chodnících leží zbytky sněhu, kterými prokukují hory odpadků a starého psího trusu, a déšť z toho všeho dělá odpornou břečku.
Ani se nemusíte dívat z okna, stačí představa, a už z máte deprese.
I když vlastně...
Když si uvědomíte, že je neděle a můžete spát dál, najednou vám připadá, že je den jako malovaný.

Rok: 
2010

Radost z maličkostí

Krásné, tiché ráno. Paprsky slunce září z azurově modré oblohy na probouzející se město. Zašimrají starší paní, která venčí svého pejska. Tu a tam pípne pták. Nesměle, jako by se bál, že probudí ty, kteří ještě spí spánkem spravedlivých. V dáli cinkne tramvaj. Strakatý kocour se slastně protahuje na hromadě dříví.
Ulice jsou téměř prázdné. Všude vládne klid, nikdo nikam nespěchá. Z otevřeného okna zazní dětský smích. Odkudsi se line vůně čerstvé kávy.
Navzdory padajícímu popílku z islandské sopky je skutečně mimořádně krásné nedělní ráno. Za chvíli si totiž jedu do servisu pro své po dlouhé době konečně opravené autíčko.

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Dangerous

Nedělní ráno

Ztichlé město přikrývalo téměř hmatatelné šero. Tmavá obloha jen pomalu bledla, slunce zůstávalo skryté za těžkými duchnami mraků. Stébla trávy se zachvěla pod kapkami rosy, v příštích chvílích zbledla a přikryla se mrazivou jinovatkou. Kap… bylo slyšet, následováno dlouhou, mrazivou pauzou.
Kdesi daleko vyjely první tramvaje, liduprázdnými ulicemi prolétalo zvonění kostelních zvonů.
Otočil se na posteli a pohlédl na muže, kterého si v půli noci přivedl domů. Už už se nadechoval, aby ho probudil a poslal tam, odkud přišel. Ale pokrývky byly toho rána tak sametové a hřejivé… Den může ještě chvíli počkat. Usmál se a objal neznámého kolem pasu.

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele angie77

Víkend na chatě

Otvírám oči. Chata je tichá, všichni ještě spí. Z vyhřátého pelíšku se mi vůbec nechce, ale tělesné potřeby jsou neúprosné.

Venku svítí sluníčko. Určitě je tam tepleji než v téhle mrazivé kobce. Jdu se podívat k ohništi. Na nedojezených kouscích masa je krásná jinovatka. Všude kolem se povalují prázdné plechovky od piva. A to byla včerejší akce ve srovnání s tou páteční výrazně klidnější…

Blíží se poledne.Stále jsem jediná vzhůru. Na žádný velký výlet to opět nevypadá.

Odpoledne se kamarádi diví, proč tak pospíchám domů.

„Do půlnoci času dost, ne?“
„Do půlnoci musím napsat dva drablíky!“ odseknu jim nervózně.

..........................
AN: Tentokrát dle hesla "bodík je bodík"... Ale zase je to ze života:-) Za víkend jsem spala tak sedm hodin a v krvi mám ještě určitě nějaké to promile...

Fandom: 
Rok: 
2010

Ráno tady a doma

Fandom: Česká kouzelnická škola ve Vídni
(pozn.: fandom kromě Peggy skoro nikdo nezná, ale myslím, že v tomhle případě na tom tak nesejde, stejně to s ním souvisí jen dost volně)

Nedělní rána ve Vídni byla celkem obyčejná. Obvykle si trochu přispal, protože v sobotu chodíval pozdě spát, jinak pro něj začínal den jako každý jiný. Doma mívala nedělní rána vždycky trochu sváteční nádech. Měl je pevně spojená s vůní mámina vynikajícího pečiva, vyšívaným ubrusem a prostíráním na stole, uklizeným a vysmýčeným domem. Rodiče sice nechodili do kostela, ale neděli uznávali za významnější den, tak jako sousedé a všichni v kraji. Tady na tom nezáleželo, život tu běžel jinak. Patřilo to k rozdílům mezi domovem a ostatkem světa.
A doma bude příští týden. Pak zase jednou zažije to pravé nedělní ráno.

Rok: 
2010
Obrázek uživatele ioannina

Sedmý den

Opatrné ťapkání kolem jeho dveří. Bezstarostný dupot o pár kroků dál.
(Okamžitě vyletěl z hlubokého spánku. Lisa? Vzhůru? Sama od sebe? – – Díky ti, Paní!)
Cinkání sběračky o džber. Kovové rachtání.
(Má žízeň...?)
Cvakání křesadla. Vítězné „Jo!“
(Nenápadně vykoukl ze dveří a velmi tiše znovu zalezl pod pokrývku.)
Kroky ke spíži. Klepnutí krajáče. Nespokojené brblání. Syčení hrnce na plotně. Chvilku nato vůně připalujícího se chleba.
(Zavřel oči a snažil se dělat, že spí.)
Ostré „Ne, to nesmíš!“ a chvatné hrkotání hrnce. Jakési škrábání, nějaké žbluňkání a několik klepnutí o dřevo stolu.
Nejisté zaťukání na dveře.
„Mistře...? Spíte...? Mistře, udělala jsem snídani...“

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Rebelka

Kocovina

Fandom: prozradím až pak
Poznámka: Já se vážně omlouvám, ale už zase zostutuji slavné.
_______________________________________________________

Svítání přišlo jako rána kladivem. Do hlavy mu vhopkalo hejno bílých myšek; skákaly a každé jejich dupnutí odstartovalo další vlnu oslepující bolesti. Jeho duše sténala, ale z vyprahlých úst vyšel pouze bezhlasý obláček zatuchlého dechu. Ve chvílích, jako byla tato, by nejradši rozdupal všechna nedělní rána na prach.
Nebyl zvyklý na alkohol, svoji poslední skleničku červeného vypil před několika stovkami let, a když teď sledoval, jak mu víko od jeho rakve doslova tančí nad hlavou, zapřísáhl se, že příště bude opatrnější.
Onoho nedělního rána se tedy Dracula zařekl, že si té pivem nasáklé krve Jaroslava Haška už nikdy ani necucne.

_______________________________________________________
Fandom: Dracula

Rok: 
2010
Obrázek uživatele Danae

V hunsfordském kostele

Sepjal ruce, až mu zbělely klouby, ale nepomohlo to. Nedokázal se soustředit na modlitbu ani na kázání. Zrak mu neustále bloudil o několik lavic dopředu, kde pramínek tmavých vlasů vyklouzával zpod čepce. Přihladila si je za ucho a on zavřel oči. Jeho uspořádaný příkladný život se otřásal základech. Bál se každého jejich setkání a zároveň v něj zoufale doufal. Čím dál víc si uvědomoval, že bude muset udělat to, před čím uchránil svého nejlepšího přítele.
Věděl, že je ve čtvrtek znovu pozvána na Rosings. Ve čtvrtek to udělá. Překročí všechna svá předsevzetí a učiní z ní nejšťastnější ženu na světě.

Rok: 
2010
Obrázek uživatele Aveva

A viděla, že je to dobré...

fandom: Avevina totalita
pozn. Ano, začínám se sama sebe děsit...

V pondělí řekla: Budiž diktatura! A byla diktatura.
V úterý zvolila svému režimu veřejného nepřítele. A hrozila. Tak byla vedena hranice oddělující přívržence od odpůrců.
Ve středu přidělila funkce věrným a ustavila vládu. A slibovala. Proto byli její ministři loajální.
Ve čtvrtek zvolila barvy a úderná hesla. A rozkazovala. Tak fialová vítězně zavlála nad krajem.
V pátek pronesla provolání k lidu. Získala další věrné následovníky. A lhala. Proto ji tolik oslavovali.
V sobotu se setkala se Zářnou vzorou. Obě mlčely. To bylo obzvláště obtížné. Realita.
A když přišlo nedělní ráno, přetáhla si peřinu přes hlavu a rozbrečela se do polštáře.

Rok: 
2010
Obrázek uživatele Galadion

Neohlášená návštěva

Sherlock Holmes seděl ve svém křesle na Baker Street a četl nedělní noviny otočen zády ke dveřím. Ozvalo se silné zabušení. "Dále," řekl Holmes, ale nepohnul se. Dveře zavrzaly. "Je velmi ohavné vtrhnout k někomu do domu bez ohlášení a ještě k tomu v neděli ráno, pane továrníku Hopkinsi," pronesl nevraživě Holmes a pomalu se v křesle otočil. Továrník stál na prahu jako přikovaný. "Ale odpouštím vám, vzhledem k tomu, že jste se mi přišel přiznat k dnešní vraždě sluhy Johna," dokončil Holmes. Zavalitý továrník obrátil oči v sloup a sesul se k zemi. "He, ti dnešní vrazi nic nevydrží."

Rok: 
2010
Obrázek uživatele Profesor

Chtěla bych být

Fandom: originál - poezie
Varování: Lyrika až to bolí
---
Já chtěla bych být v nedělní ráno
Duhou sedmibarevnou
Mlhou na víčkách
Kterou stíráš ospalý

Já chtěla bych být
Vodou, která líně teče
Potůčkem bublavým
Kamením v toku

Já chtěla bych být v nedělní ráno
Obrazem slepého malíře
Stránku z knihy orvanou

Já chtěla bych být
Člověkem s vlastní představou
Vůli svojí svobodnou

Já chtěla bych být
Tou, která se v nedělní ráno
Probudí po boku Tvém
Já chtěla bych být

V nedělní ráno
Když zvony se rozezní
Ještě nevstávat
V nedělní ráno

Já chtěla bych být
Stromem ošlehaným
Rybou Tobě danou

Já chtěla bych být
V nedělní ráno
Tvou

Rok: 
2010
Obrázek uživatele eliade

Ráno

Hudba. Tanec. Smích. Celý sál splýval v pestrou duhu.
O půlnoci utekla z plesu. Na zámku se tančilo až do svítání. On netančil. Snad. Doufala. Ráno se vrátila do reality.
O půlnoci utekla podruhé. Ranní slzy smyly špínu ze tváří.
Utekla potřetí. Znovu o půlnoci.
A on? Věřil, že ji zadrží. Zmizela však, jako by se rozplynula s posledním úderem zvonu. Odešel také. Krásná neznámá si odnesla s sebou jeho srdce.
Ale co naplat.
Ráno musel oznámit jméno své vyvolené.
Neznal ho.
Všechno kolem se točilo. Blouznil.
„Pane, na schodech jsme našli střevíček...“
Ve svém žalu odehnal sluhu mávnutím ruky.

Fandom: 
Rok: 
2010

Nedělní rána

Vzpomínal na nedělní rána. Na ty, co strávil jako malý kluk doma se svými rodiči a bratrem. Na ty, které měl nejraději. Na své tři přátele, spoustu skvělých okamžiků, kdy se zdál svět nádherný a veselý. Tehdy byl tak bezstarostný. Vzpomínal na všechny ty úplňky, probdělé noci, šrámy a zranění, které doprovázely každé jejich dobrodružství.

Vzpomínal na všechny holky, které tehdy milovaly jeho a na ty, které miloval on. Zvláštní, někdy mu přišlo otravné, jak na něj pořád koukaly. Teď to bylo jiné.

Vzpomínal na nedělní rána. Vzpomínal na věci a osoby, kterými oplýval jeho život před tím. Před Azkabanem.

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Lady Vader

Dědic Impéria

Coruscant byl zaraženě tichý.
Nedělním ránem to nebylo.
„Císař je mrtvý, Vader také,“ mumlal vezír Sate Pestage.
Neuvěřitelné!
Zdáli se být věční.
Ysanne Isard, ředitelka Imperiální rozvědky, pokrčila rameny: „Komu to vadí?“
„Myslel jsem, že vy a císař ...“
„Minulost. Teď jsme my dva.“
Pěstěnou rukou stiskla jeho kostnatý pařát.
V mnohém byl císařovi podobný. Ačkoli „Palpatinem“ nikdy nebude.
„Jste vládce Impéria, já jeho bezpečí,“ zašeptala. „Ochráním trůn i vás.“
„Ochránit a prahnout jsou synonyma?“ pomyslel si hořce.
Myslel na totéž, když mu kat pro velezradu lámal vaz.
Napřed její otec, teď on.
Impérium pokorně sklonilo hlavu: „Co poroučíš, má paní?“

Fandom: 
Rok: 
2010

Mlčení

Je nedělní ráno. Alespoň myslím. Čas mi vzala jako první. Prý se tak budu moci lépe soustředit.
Nemám ani obligátní malé zamřížované okénko. I oblohu mi vzala. Aby mě nerozptylovala.
Vzala mi slunce, vítr i déšť. A moře. Sakra, jak mně se jen stýská po moři! Po vodní hladině…
Nejhorší je, že mi vzala možnost psát. Slova na papíře by dokázala prorazit tyhle zdi. Vrátit mi oblohu, slunce i to moře. Nejen to. Položila by mi vesmír do dlaně.
Jenomže já psát nesmím. Tu radost jí neudělám.
Sedím na podlaze a hlavu mám plnou příběhů, které si nikdy nikdo nepřečte.

Rok: 
2010
Obrázek uživatele sigam

2012

Byl pátek večer 21.12.2012. Země hledala i ten nejmenší náznak něčeho neobvyklého. Začalo pršet. Populace to vzala jako špatné znamení. Jinde svítilo celý den sluníčko. Špatné znamení. Milióny lidí vyšly do ulic a ruku v ruce čekali na konec světa. Napětí se dalo krájet. Bary byly přeplněné lidmi, kteří se opíjeli tak, že budou druhý den litovat toho, že konec světa opravdu nenastal. Někteří z nich tvrdili, že bude nejlepší nasadit si na hlavu papírovou tašku a lehnout si na zem. Mnozí z nich také tak učinili.

Byla neděle ráno 23.12.2012. Nebo spíše nebyla. Mayové se sekli o dva dny.

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Lejdynka

Nedělní ráno

fandom: ten brzy odhalíte sami
varování: narážky na nekanonické, ač mnohými uznávané fakty (= možný het či slash)

Můj kamenný masiv pukl.
Prázdno. Ticho.
Klid.
Bílá stopa na holé zemi. Zbytek plátna.
Špatným směrem hleděla jsem.
Touho neopětovaná.
Můj?
Utíká čas. Běž!
Tys ten, ke kterému naděje mé se upínaly.
Tys ten, kterého zbytečně jsem oplakávala.
Tys –
- On?
Ach nejdražší, pane nejmilovanější!
Cos viděl tam?
Já viděl zde.
Pohleď, zde svitky, které písmem slzavým jsem plnil.
Vím, že stát se tak mělo. Vím, jak stalo se to.
Přesto oči mé sladkou vláhou přetékají.
Zázrak, který nebyl zázrakem.
Má láska.

Neznal jsem toho muže.
Nikdy jsem ho neviděl.
Opravdu, přísahám!

To bylo dříve. Teď již -

Nevěřím.
Nevěřím.
Nevěřím.

Pane?

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Tess

Muminek a neděle

Fandom: Muminek (překvapivě ;) )

Muminek miloval nedělní rána. Ta časná rána, kdy skoro všichni ještě spali, a on mohl předstírat, že je tajemný dobrodruh, který právě objevil tenhle dům a zkoumá ho. Přitom musí být opatrný, aby neprobudil jeho obyvatele. Nemůžeme být tajemný dobrodruh, když šlápneme na malou Miu.
A ta vůně! Nedělní rána vždycky voněla maminčinými lívanci.
Kdyby si muminek měl vybrat mezi povoláním dobrodruha a lívanci, zvítězily by lívance.

Dnes se probudil mrzutý.
Byla středa.
Muminek se zavrtěl v peřinovém doupěti a dostal nápad.
Dotlapkal do kuchyně, přistavil si stoličku a začal zadělávat lívancové těsto.
Proč by nemohla být neděle ve středu?

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Jana Varga

Dokonalé ráno?

Fandom Harry Potter
Upozornenie od 15 (dajme tomu)

Ranné lúče šteklili obávaného profesora elixírov po tvári.
Lenivo pootvoril oko, pred sebou mal tvár svojej manželky.
Napoly zakryté telo odhaľovalo to najkrajšie.
To, čo ho nemohlo nechať pokojným.
Obsypával ho drobnými bozkami.
S úsmevom sa k jeho hre pridala.
Nevedeli si pomôcť, bolo to silnejšie, ako oni.
Prečo by sa vlastne mali vzpierať?
Milovali sa.
Dotyky boli stále vzrušujúcejšie a nástojčivejšie.
Boli len krôčik k dokonalému splynutiu.
Len kúsok od vĺn extázy.
Keď tu...
Domom sa začali ozývať výkriky dvoch malých chlapcov...
„Do čerta... zabil by som toho, kto dostal ten blbý nápad
a nechal v nedeľu zavrieť škôlky...“

Fandom: 
Rok: 
2010

Něco není v pořádku

Probudil se a hned věděl, že něco není v pořádku. Podíval se na hodinky. Půl deváté. Půl deváté?! To není možné. Jak to, že ho nevzbudili? Vždyť už má být dávno na vyučování.
Ale ne! První hodina jsou lektvary. To je zase den! Snape ho zabije.
Tak rychle oblečený ještě nikdy nebyl. Vyběhl z ložnice, ani se nerozhlížel, vypadl do chodby, běžel celou cestu bez zastavení. Zabrzdil až před učebnou a přerývaně se nadechoval. Dveře se otevřely a ukázala se hrozivá tvář Severuse Snapea.
„Promiňte profesore, já jsem zaspal.“
„Děláte si srandu, Longbottome? V neděli ráno? Odebírám deset bodů Nebelvíru.“

Fandom: 
Rok: 
2010

Před svatbou

Zítra se ženíte. Je to jako kdybyste měl zemřít. Tedy spíš já, vy ne, vy budete šťastný. S ní.
Neřekl jsem vám, co k vám cítím. První den bylo moc brzy. Teď je pozdě.
Mlčel jsem, neboť vím, že pro vás jsem jen přítel. Nic víc.
Ženíte se. Nenávidím neděle.

***

Poslední den v Baker Street.
Vy jste se, Holmesi, nikdy nezeptal, proč jsem s vámi chtěl bydlet. Ale na tom už nezáleží. Zítra se žením. Odstěhuji se. Je to tak lepší. Kdybych tu zůstal, jednou bych se podřekl. A to nemohu.
Budu k vám chodit na návštěvy. Toho se nevzdám.

Rok: 
2010
Obrázek uživatele Kleio

Sobotní večer

Když Holmes procitl, zjistil, že leží nahý s hlavou položenou na Watsonově srdci. Okamžitě si všiml ustaraného výrazu přítelovy tváře.
Co jen zase minulou noc provedl?
Vzpomínky ho udeřily jako pěst.
Žárlivost, vztek, nelogická reakce.
Heroin.
Pokusil nenápadně vyklouznout z postele, ale jakmile se pohnul, Watson se probudil.
Starostlivě se usmál a pohladil ho po slepených vlasech.
„Jste v pořádku, Sherlocku?“
Ten jen mlčky kývl.
„Proč mi to neustále trpíš, Johne?“
„Protože věřím, že jednou dokážeš přestat. Věřím ti,“ zašeptal mu odpověď do ucha.
Holmes se pousmál, políbil ho a poté se opět uložil na Johnovo srdce.
Proklaté sobotní večery.

Rok: 
2010

DMD č. 18 pro 18.4.2010. Téma: Nědělní ráno

Téma pro 18. 4. 2010: Nedělní ráno
Toto téma bude uzavřeno 18. 4. 2010 v 23:59.

Na této stránce můžete sledovat statistiku bodů.
A tady pro změnu fandomový seznam od Ave.

Kdyby byla někde nějaká chyba, hlaste se, ať někomu neukřivdíme:o).
V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Rok: 
2010
-A A +A