DMD č. 1. pro 1. 4. 2018. Téma: Všechno nebo nic

Obrázek uživatele Skřítě

Příběh strýce co chtěl více

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík

Drabble: 

Skřítčí slečna měla strýce,
co měl vše a přec chtěl více.
Říkal: "Já chci víc, všechno, nebo nic".
Obral mámu, obral tátu,
byli bez bot, bez kabátu.
On však dál chtěl víc,
všechno, nebo nic.
Obral taky všechny známé,
mamon jeho duši láme.
Po lese jdou o něm zkazky,
že přetrhal všechny svazky.
Ve zlatě se téměř topí,
pro něj mnohé hříchy tropí.
Už má víc než zvládnout může,
lichvou sedřel všechny z kůže.
Přátelé ho opustili,
k stáru pozbyl všechny síly.
O zlato se dřív jen soudil,
nyní sám svým domem bloudil.
Prozřel - kdo chce víc,
nakonec má NIC.

Obrázek uživatele EmmaIsInBlack

Krutovláda

Úvodní poznámka: 

Vím, že ho přidávám pozdě, ale celý včerejšek jsem strávila v letadle a teď jsem v časovém pásmu o 9h pozadu. Ale když už jsem to v tom letadle napsala tak to u přidám, ne?

Drabble: 

Stála před oknem a prohlížela si měsíční krajinu. Na chvíli zahlédla odraz a ucukla. Pod onou iluzí si sama začala nalhávat, že je krásná. Dnes když popravovala onu dívku, si uvědomila pomíjivost života a na chvíli jí bylo onoho děvčete skoro líto Ale moc dobře věděla, že pokud se nezbaví všech svých nepřátel, z jejího království jí nic nezbude. Nemohla si dovolit jen částečnou podporu. Byla krutou vládkyní a ta má hodně nepřátel a pokud je nesrovná, svrhnou ji. A proto musela ničit a brát životy. Mohla mít buď všechno nebo nic, protože to byla krutovláda. To byla její cesta.

Obrázek uživatele may fowl

Čelení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Hle, hrdý výkop BuJaBézou!

Drabble: 

Sotva jsem vyrazila z domu, začalo pršet. Zatahala jsem za vodítko, pes zaštěkal a rozeběhl se přes pole.

Les měl ty nejkrásnější barvy. Načervenalá hnědá se ztrácela v mlze. Z reze jehličí občas probleskly odstíny zelené, po zimě trochu unavené. Déšť šuměl v korunách, ale já ho sotva slyšela. Kapuce větrovky šustila při každém kroku, cuchala mi vlasy na čele.

Za uplynulý půlrok neuplynul den, kdy by mi hlava nepřetékala myšlenkami. Donekonečna jsem omílala stejnou bolístku, držela jsem se jí jako kotvy.

Byl nejvyšší čas se jí postavit čelem. Vydala jsem se přemýšlet.

Najednou jsem zjistila, že necítím vůbec nic.

Obrázek uživatele kopapaka

Třetí stačí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

1) Na sever!
Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

Drabble: 

"Vytrvalost vám opravdu nechybí," zabručel náměstek ministra.
Technicky třetí náměstek, jenže koho to zajímalo?
Pád z takové výšky lámal kosti.
Na nějakém metru navíc už nezáleželo.

"Našli u vás padesát kilo kontrabandu!"
Sotva dvacet, pomyslel si Marek. Zbytek je naprosto legální.
Jinak mlčel.
Taky by si mohl natlouct ještě před tím pádem.

"Pořád z toho můžete vyváznout," zabručel náměstek.
"Co za to budete chtít?"
"Pojedete na sever, jak jste plánoval. Oficiálně. Legálně."
Marek se málem vyvrátil. "Tak proč to zatčení a domovní prohlídka?"

Náměstek se usmál a mlčel.
Takhle ho měli v hrsti.
Tam na severu byly i výchovné tábory...

Obrázek uživatele L.P.Hans

Muška jenom zlatá

Drabble: 

Po čele mu stékaly kapky potu, po zádech mu běhal mráz a krve by se v něm nedořezal. Světlo mihotavého lustru osvětlovalo děsivou scénu.
Na stole před ním, tváří dolů, leželi král a královna. Oproti němu pak stál muž, na stole kluka a v ruce desítku.
Vůbec se mu dnes nedařilo, ale teď se vše spraví. Štěstí určitě stojí na jeho straně.
Jeho oponent mu pokynul a půl tuctu přihlížejících čekalo na jeho odpověď. Roztřesenou rukou posunul hromádku peněz doprostřed stolu.
Krupiér otočil poslední kartu – srdcová šestka.
O okamžik později už letěl na ulici a asfalt mu hobloval holé hýždě.

Obrázek uživatele Gwendolína

Každý další den

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní drabble bez nároku na bod. (Já jsem napsala dva drabbly na jedno téma? Já jsem vážně napsala dva drabbly na jedno téma?! :D)

Drabble: 

Den začal naprosto mizerně.
Vzbudilo ho hlasité soví houkání, jen aby zjistil, že už měl být půl hodiny v práci.
Opravdu se snažil pospíchat, jenomže bez silné kávy prostě nefungoval... A tak ho celým zbytkem rána provázela bolest spáleného jazyku.
Uvítal ho příšerný chaos. Musí s tím něco dělat... Třeba se konečně zase začít chovat jako šéf?
V poledne mu na stole přistála fotografie dalšího těla a on na ni jen zíral a necítil nic.
Opět si musel položit otázku, kdy se z práce, která pro něj znamenala všechno, stalo tohle divné prázdno.
Vrchní bystrozor Potter skryl tvář do dlaní.

Obrázek uživatele Lejdynka

Myslím, tedy jsem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

DRUHÝ DRABBLE, NECHCI BODÍK.

Drabble: 

Jsem ten, co si zazpíval naposled v dvaceti,
ten křivý student, co přestal se smát,
Jsem ten, který dokázal přežít i v zajetí,
bezradný snílek, co Vesmír chtěl znát.

Jsem ten, který potom bez hlasu a bez dechu
dokázal světu dát řád,
jsem ten, jehož tělo se zkroutilo do vzdechů,
Plecháč, co nesměl se vzdát.

Jsem ten, který nelehne, nevstane, nevzletí,
ten, který nepíše sám,
nedýchá, nemrká, nesevře v objetí,
jsem Smrti kovový pán.

Jsem ten, který se rozhodl nesejít předčasně,
ten, který vždycky chtěl víc,
jsem ten, který věděl, že v souboji s životem
můžeš mít všechno, či nic.

Závěrečná poznámka: 

Věnováno památce profesora Stephena Hawkinga.

Obrázek uživatele Stevko

Oštiepke pre fanúšikov

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či zasa za internetom nesedíš a tie veci nepíšeš.
- Starý môj, nechce sa mi tento rok.
- Ale hybaj, hádam to nevzdáš takto na začiatku.
- A kedy inokedy? Hádam nie v polovici. Veď keď jedným začnem, tak to už všetky napísať musím. Fanúšikovia by sa ináč nahnevali. A starý môj, nahnevaný fanúšik, to ti je horšie ako náš predseda, keď sa nás na oštiepky a parenicu pýta.
- Tým skorej by si mal písať. A keď mesiac pominie, tak aj nejaké oštiepke zoženieme.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Azereth

Nic

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Doufám, že to tady ještě není. :)

Drabble: 

Stáli venku před domem, kde ještě nedávno tiskli ty nejlepší knihy a autory. Čapka, Gogola, Nezvala i Halase.
Teď sledovali, jak dopadají těžké krumpáče a kladiva předvoje dělnické třídy, každý jejich úder jako hluboký záškub srdce. Jako další zatlučený hřebík do rakve.
Drželi se za ruce a všichni plakali. I malý Karel, teprve čtyřletý.
Než mu tatínek řekl: "Nebreč, chlapi nebrečí."
Tak přestal. Před očima měl bílé rukavičky velitele a nespravedlnost.
Tiskárnu zničili, zbytek pak odvezli do šrotu. Nenechali vůbec nic.
A jejich známí, co k nim dříve chodili na pivo nebo bábovku, před nimi začali přecházet na druhý chodník.

Závěrečná poznámka: 

1949- V Kroměříži komunisté zničili tiskárnu rodiny Karla Kryla.

Obrázek uživatele Champbacca

Láhev a lákadlo

Úvodní poznámka: 

(mezitím na okamžik ve čtvrtém tisíciletí)

Drabble: 

Edvin byl zvyklý, že pošta nechodí vždycky včas, ale dva a čtvrt tisíce let zpoždění, to už byl docela výkon.
Nedůvěřivě odšpuntoval láhev, vytáhl pergamen a začetl se. Kdosi mu nabízel poklad a zánovní plachetnici, pokud ho zachrání z opuštěného ostrova na přiložených souřadnicích, což byl sice samozřejmě háček, ale plachetnice jen tak na stromech nerostly, o pokladech ani nemluvě. Jeho žena se teď navíc účastnila soustředění s novou generací valkýr, posádka měla volno a tohle vypadalo na kvalitní zábavu na sobotní večer.
A tak dal vařit tachyony, povolil ruční brzdu a zamířil do roku 1780, plus mínus padesát let.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Erys

Něco mezi tím

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

První téma a už nevím, jak ho přesně uchopit. A přece to nechci vzdát, ač letošní duben bude (snad!) příšerně hektický a čas se prý vypaří. Snad je ale DMD z těch věcí, které mají smysl, i když je člověk nezvládá dokonale.

Drabble: 

Patřilo to k našim nejčastějším otázkám, zda musím tohle, jak moc vadí nedělat tamto, jestli je odpustitelné někdy vynechat to či ono. Ne snad, že bychom nechtěli usilovat o ten ideál, ač ne všichni jsme našli cestu ke všemu, ale jsme lidští, nedokonalí, někdy unavení, někdy zapomínající.
Naši průvodci se trpělivě usmívali a uklidňovali nás.
Ano, člověk občas neudělá, co by měl. Co hůř, někdy to neudělá, přestože ví, že by měl. Vědomě odmítneme, co je dobré.
Ale i když někdy škobrtneme, má smysl jít dál, nepřestávat se snažit. Život není černobílý, ani my nejsme, a drobné nedostatky rozhodnutí nevymažou.

Závěrečná poznámka: 

(Psáno se vzpomínkami na naše otázky o zapomenutých modlitbách a vynechaných mších… ale o to zas tolik nejde.)

Obrázek uživatele Teja

Velká neznámá

Drabble: 

Mezi Žabákem a Rejskem se poslední dobou dělo něco.. něco nového, jiného a ani jeden z nich pořádně nedokázal poznat, co to je. Ale cítili to oba. Žabák se nemohl ubránit zírání na Rejska a šťastnému culení, kdykoli mu něco podrobně líčil. Tomu se zase poslední dobou Žabákovy vtipy zdály zábavnější, než kdy dříve a vždycky se rozesmál na celé kolo. A navíc to trapné ticho vyplněné neznámým pocitem, když spolu někde zůstali sami dva.
A jelikož Žabák byl vždycky ten odvážnější a taky mu to asi dřív docvalko, rozhodl se jednoho dne vsadit všechno na jednu kartu. Na polibek.

Obrázek uživatele Karin Schecter

An Invitation

Úvodní poznámka: 

Original fandom. Let me know if you want more :)

Drabble: 

The sky was already dark and the cold wind was pinching his cheeks and making them red. It looked like he was blushing. Soft petals tickled his palm as he gently held the flower. A green carnation.
That afternoon, he had an appointment with one of father's clients. Young Mr. Astley. His forearm was still burning from the firm touch. Victor pretended he didn't understand.
Why did he give him the carnation? An invitation. Risking everything. Losing his wife, business, reputation. He could’ve ended up with nothing. They both could.
Victor took a deep breath and knocked. Come what may.

Závěrečná poznámka: 

Have a great DMD 2018 everybody! <3

Obrázek uživatele Carmen

Rozdílný přístup

Fandom: 
Drabble: 

„Buď se vzdáte a stanete se našimi otroky dobrovolně, nebo se necháte potupně porazit. Tak či tak bude vítězství moje. Všechno – nebo nic!“ zahřímal chlapec na neviditelné nepřátele a upravil si vlající plášť.
„Technicky vzato nabízíš nic nebo nic,“ konstatoval druhý chlapec.
„Druhé zahrnuje válečné ztráty. A můžou se utěšovat iluzí, že nevyhraju,“ odfrkl si.
„Ale proč zase všechno nebo nic? Proč pořád extrémy? Proč hned bojovat a ničit, když by možná stačilo si promluvit, třeba nad šálkem...“
„Už ZASE?! Kolikrát ti mám opakovat, že vyjednavače nemá nikdo rád?!“
„Akorát by bez nich byl vesmír jedno rumiště, Mastere“ zamumlal Doctor.

Závěrečná poznámka: 

(Ale nojo, já vím, že je to s těmi jmény v dětství takové vachrlaté, ale víte co, je jedenáct večer, tak mi to prosím odpusťte...)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rorico

Kam jdeme o Velikonocích

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Začneme zvolna a zlehka, protože tohle je téma, kdy mě napadlo tolik možností... No skutečně všechno nebo nic :)

Drabble: 

Krajinou putovali lidé, mnoho a mnoho lidí.
Šli pěšky, na koních, táhli káry, nebo jeli na vozech. Chudí i bohatí, odění v hadrech i v brokátu, vyzbrojeni ocelí, nebo jen vírou.
Když je papež vyzval, nadšení projevili. Ochotu vyrazit už méně. Přesto byla pro mnohé z nich tato cesta vysvobozením.
Z bezvýchodného života, z problémů s penězi, s rodinnou, se spravedlností,...
Věděli, že cesta bude dlouhá, nebezpečná, ale když už vyšli, vrátit se nemohli. Museli získat vše, nebo vůbec nic.
A i když jen pár ze čtvrt milionu poutníků znalo cestu, jméno cíle znali všichni.
Jeruzalém.
Byly Velikonoce roku 1096

Pro dobro města

Fandom: 
Drabble: 

"Něco z toho můžu pro město zdarma postavit, ale tolik staveb by mou společnost zničilo," snažil se Vychytral Postavičin vyjednávat stejně, jako na mnoha obchodních schůzkách předtím.
"Obávám se, že je to všechno nebo nic," prohlásil muž naproti němu.
"Tak to si, vaše lordstvo, ty chodníky a školy stavte sám! Nenechám svou firmu zničit kvůli drobnému podvodu, který někde vyčmuchali pisálci z Pravdy!"
"Uděláte všechno, co jsem vám napsal," prohlásil lord Vetinari ledovým hlasem, "nebo neuděláte už nikdy nic."
Postavičin zbledl.
"Výborně," uzavřel schůzku Vetinari, "věděl jsem, že když dostane ctihodný občan města na výběr, rád vypomůže s jeho rozvojem."

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Střípky

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ! Bez nároku na bod.

Znalcům se předem omlouvám za historické nepřesnosti.

Varování: malinko slash (ale na 15+ to podle mě není ;) ) a taky SPOILER pro ty, kdo muzikál neznají.

Snad se bude líbit.

Drabble: 

„Na revoluci!“
John zvedl sklenku a objal ho. Alexander byl jeho nejlepší přítel. Vlastně nejen to. Byl jeho všechno.
...
Laurens si utřel slzy. Ale dopis oznamující Alexovo zasnoubení byl už stejně úplně rozmáčený. Nic už nemělo smysl.
...
Alkohol, horká noc, polibky. Bylo to jako ten nejkrásnější sen. Miluju tě zaznělo té noci dvakrát.
...
Jižní Karolína. Válka o nezávislost. Johnova poslední myšlenka na Alexandera Hamiltona.

Pak už jen výstřel.

Bolest.

A nic.
...
O dvaadvacet let později Alexander zamířil na oblohu. Burrův výstřel ho zasáhl přímo mezi žebra.

Bolest.

A nic.

...

Pak uviděl světlo. A Johna. Objali se.

Všechno zase bylo dokonalé.

Závěrečná poznámka: 

Ano, něco podobného jsem zveřejnila před několika hodinami.
I tak ale věřím, že tam je něco nového.
A že to za něco stojí.
A i to téma tam možná najdete.

Obrázek uživatele Effatha

Galéry

Fandom: 
Drabble: 

A víš co bude pak?
Nepotřebuji tvé stupidní scénáře! Mám jen jednu možnost.
Ba ne, máš dvě.
Vzdát to a zabijou nás. Bojovat a potopí nás. Prostě umřeme.
Získat nic nebo získat nic?
Zmiz šašku. Kapitán pozvedl dalekohled a znovu obhlédl královské galéry, na malou chvilku pocítil i něco jako pýchu, že kvůli němu vyslali takovou sílu. Co kdyby existovalo kouzlo, že zachovaná čest nás vykoupí ze smrti? Vždyť ale královští věří v lásku a soucit a stejně nás zabijou.
Chcete zmřít jako krysy na šňůře, anebo statečně klesnout s lodí ke dnu?
Potupa nikdy nebyla možnost. Všechno nebo nic!

Obrázek uživatele Eurydiké

Hody nedoprovody

Fandom: 
Drabble: 

Na balkoně krvežíznivě hřadují tři pomlázky.
„Táta a dva bráchové..."
"...Soused s třema klukama - sedm!“
„A strejda s Kryštofem! Devět!"připomene nejstarší dcera.
„Krát tři je dvacet sedm!“
Stojíme nad platem vajíček a počítáme. „Tak to máme málo!“
Telefon.
„Ptá se Vojta, jestli budem zítra doma?!“ zavyje prostřední.
Nejmenší žena brečí pod stolem, zakázali jsme jí papat magnetku.
V kuchyni houstne atmosféra, jakož i dým z přepáleného včelího vosku.
"Jak to všechno zvládnem?"
"Všechno? NIC nebude!"
Matka se kolem domácích mužů plíží k notebooku a tajně otevírá IDOS.
„Zabalte si tiše batůžky! Ráno v 6.30 jede vlak na Roztoky!“

Pirátský apríl

Úvodní poznámka: 

Jack Sparrow a jeho první dubnový den.

Drabble: 

Jack Sparrow zachmuřeně pohlédl do kalendáře po své levé ruce.
Kdoví, jak v těchto končinách plyne čas.
Zhruba to si říkal, rukama pevně třímaje kormidlo.
Jaký je rok, to už po všech těch udatných bitvách a lahvích rumu
(občas upotřebených v oněch bitvách) dávno nevěděl.

Datum? Mohlo být tak... 32.března, přibližně?
Jeho mozku to přišlo krapet divné, ale to asi dělal ten rum.

Když najednou si všiml něčeho děsivého.
Těsně před lodní přídí! Žraločí ploutev!
Zrovna, když se chystal majznout po potvoře truhlu s pokladem, zvolal
papoušek "Apríl" a nerušeně pokračoval ve své cestě na vodních lyžích kolem lodi.

Obrázek uživatele Kokoška

? nebo nic onhcešV

Fandom: 
Drabble: 

.tadelhen ínešeř in /
tádzv a tadáh / tuondohu
:iřt isa itsonžom ám
,ířtapsen denh ešv kašv odK.

.ámíjoden com akěvolč
amičo deřp kufdop ýmánZ
?cin oben ,onhcešv těděV
-cív ej oc ,mákíř is kaT

!livejbo lgíf es žA
...lis hcešv ez ínědeřtsuos
oliřečz kenelšym dilK
.oliřuok yvalh z es oT

.ylaníčaz kajěn uondej
ýlam hěbířp otnet okaJ
íněmen com es otsač
ínětšul ,yrfiš ,alokŠ

.ínepavkeřp éndáž ětsec v
,ínen žu kežákeřp hcíšlaD
.ěnpavk enež es žu ilíc k
,enpák kěvolč ot an kaj denH

.kečátyv zeb ,ondans ,medelhV
.kečáh ej edk titsijz - dalkáZ
.adířt ínvrp ívtsřáknadáh v
,ádířts éhurd ovols ondeJ

Obrázek uživatele Dobi

Zasedání

Fandom: 
Drabble: 

"Eva vám říkala, že Němci vyhlásili konkurz na dabing filmový Včelky Máji."
"To říkala? Kdy?" Lada se překvapeně rozhlédla po zasedačce.
"Možná, když jsi zrovna spala s tím týpkem od televize," utrousil Karel.
"Kreténe," Lada Karla pořádně dloubla loktem.
Pavel zavrtěl hlavou ale pokračoval.
"Je to obrovská šance! Musíme to dostat, potřebujeme to a uděláme všechno, aby jsme to vyfoukli Míchačce."
"Ale Míchačka má novej mixák" skepticky prohlásil David se založenýma rukama.
"No jo, to má," Pavel na okamžik nechal povadnout své nadšení.
"Ale za pokus nic nedáme."
"Tak všechno nebo nic?" Zamračil se David.
Pavel přísahal, že ho zabije.

Závěrečná poznámka: 

To je tak, když skončí Dabing street a já se s tím nedokážu smířit.

Obrázek uživatele Jacomo

Můj pracovní den

Fandom: 
Drabble: 

Ouvej, ouvej, jak já jsem utahaná. Bolí mě doslova každá kostička v těle. No, jen si poslechněte, jakej jsem měla dneska den:
Ze začátku to ještě celkem ušlo – transport věcí je poměrně jednoduchá záležitost. Ačkoliv teda mohlo jít o něco menšího, ale dejme tomu.
S rekonstrukcí tý nemovitosti už to bylo horší. Šlo o děsnou kůču, takže tam bylo práce jak na kostele. A jí to furt nebylo recht, pořád jsem musela něco předělávat.
Jenže nakonec byla všechna ta dřina k ničemu. Když někdo chce všechno, nedostane nic, to je základní pravidlo. A ta rybářova ženská už to vážně přehnala.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Obyčejní lidé

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Začneme zvolna, a tradičně.

Drabble: 

Na počátku byli lidé.

Ono se rozhodlo narodit. Páchlo prachem a strachem.

Ona se rozhodla přijmout. Páchla krví a prvý.

On se rozhodl bezmezně důvěřovat. Páchl posměchem, skrytým povzdechem.

Získali prý VŠECHNO.

Být svět jednodušší...

Ono by si nevyvolilo. Prach jsi a v strach se obrátíš.

Ona by nepřijala. Odmítnout, odvrhnout, v krvi prvního.

On by nevěřil. Vysmát se, odhodit, ukamenovat, povzdechnout si.

Být svět jiný...

Ono by se narodilo, ona by dar přijala, on by se postaral. Však ono by pouze tesalo do dřeva, životem by prolnulo jako člověk - kolébka, postel, rakev,

a po Smrti nebylo by prý NIC.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tess

The Trinity Meets

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Ano, zase budu psát na pokračování :)

Drabble: 

“Interesting,” Eagle was reading the report of activities of a certain organisation. “They despise magic. Worse, they try to exterminate it’s every trace, be it in a person or in an object.”
“Infiltration and monitoring, for now,” Wolf suggested. “Their headquaters. And, we suspect they use this chain to gather information...”
“But who to send?”
“Someone who only uses magic passively. They wouldn’t trigger their alarms... Osprey is on call.”
“She is too junior for this. And someone without any magic at all is better choice,” Swan argued.
“Raven it is.”
“Call them both. And Fox,” said Wolf.
Cover everything.

Technické d/trable

Fandom: 
Drabble: 

"Jedna, dva, nula, dva," svítilo na displeji. "Přepošlete to astronautům," křičel dispečer. "Musí mít přetížený počítač!"
"Odesláno. Snad to dojde."
"Orle, Orle! Slyšíme se?" snažil se dispečer navázat spojení.
Podařilo se.
"Počítač je navádí na pole plné kamenů," zhrozil se najednou jeden z dispečerů.
"A už mají málo paliva," zjistil jiný.
"Všechno nebo nic! Musí se jim to podařit napoprvé jinak... Jinak jsou ztraceni."
Nastalo napjaté ticho.
"Orel přistál."
"A mají dostatek paliva, aby se dostali zpět na oběžnou dráhu," oddechl si celý dispečink.
"Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo." ozval se známý Amstrongův hlas.

Obrázek uživatele peva

On a ona

Fandom: 
Drabble: 

Ona bola šarmantná, vzdelaná a možno trochu naštvaná.
On bol ženatý, mal dieťa s jej sestrou a ju bláznivo miloval.
Jemu bolo ťažké dať košom, jej odolať.

Budete mojou milenkou, pani moja?
Všetko alebo nič, môj pane. A manželku už máte.

On nebol z tých, čo sa zmieria s neúspechom. Ona z tých, čo ustúpia.

Páni, zariaďte rozvod!
Pane.. Nemáme dôvod.. Precedens.. Čo povedia ľudia.. Ako to máme spraviť..?
Máte to spraviť hneď!

Začiatkom zimy, v chaose, ktorý vyvolal kvôli nej, jej pred oltárom podal ruku. Začiatkom zimy, v súkromí malej kaplnky, vložila svoju ruku do jeho. Nikdy nebola šťastnejšia.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Envy

Svátky

Drabble: 

U nás je to se slavením svátků buď plná výstroj a vyžadovaná radost, nebo ukřivděné výhrůžky a hádky.

"Když nechcete slavit, tak žádná výzdoba nebude! Nic nebude!" Jako kdyby to byl pro nás nějaký trest, jediný kdo je z toho smutný je ona hlava rodiny. Všichni víme, že jde o snahu vyvolat v nás pocit lítosti.

Aby byl klid, všichni vydechneme a radši jdeme pomoct zdobit, nebo přímo zdobíme sami, abychom si ji aspoň trochu usmířili a rozveselili. Nám samotným je vlastně jedno, zda slavíme, nebo ne. Ale pro klid v domácnosti a upřímné potěšení aspoň jednoho člověka, všichni slavíme.

Závěrečná poznámka: 

Tak, doufám že téma jde v drableti dostatečně rozpoznat.

Obrázek uživatele Scully

Ticho

Fandom: 
Drabble: 

Jeden vedle druhého, pojí je energie, společné soustředění, jeden nepřítel. Jsou jedna mysl. Oděni odvahou, pod kterou se skrývá strach.
Ve vzduchu je napětí, napětí z dlouhého čekání, čekání na výhru nebo na smrt. Není nic mezi tím. Je to všechno, nebo nic.
Odfrkování koňů, skřípot brnění. Hlasy se nesou přes tisíce hlav, vzduchem putují poslední rozkazy důstojníků.
Pevně sevřená zbraň, pohled upřený do dálky, ale vlastně do prázdna. Do stejného prázdna, jakým se ubírají myšlenky bojovníků. Nemyslí na nic. Jen na výsledek.
Za obzorem se objeví podobná síť odhodlání.
Na vteřinu vše utichne. I vítr ustane.
Pak začne boj.

Obrázek uživatele Gwendolína

Nevzdal se

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já jsem tenhle fandom vůbec psát nechtěla a nemůžu se ho zbavit.
Opět SPOILER ke čtvrté sérii.

Drabble: 

V jediném okamžiku přišel o všechno. Ztráta bolí, stesk pálí jako rozžhavené železo, ale nejhorší je nejistota...
Obrátil by celou planetu naruby, aby je našel. Jsou živé. Samozřejmě, že jsou živé. Někde být musí.
Dva roky, čtyři... šet let. Prchavé okamžiky naděje střídané zklamáním.
Stále si nechtěl přiznat, že už je nikdy neuvidí. Jsou živé a čekají.
Když nalezli tělo jeho ženy, bylo to, jako by o ně všechny přišel znovu. Ani na okamžik ho nenapadlo, že nejsou spolu. Představa jeho opuštěných dcer byla nesnesitelná.

Občas se vyplatí vsadit všechno na jednu kartu. Vsadil na Sagu.
A získal zpět Astrid.

Stránky

-A A +A